Co se děje

Podíl na sledovanosti České televize narostl jak v rámci celodenního vysílání, tak i v prime time (19-22 hodin), kdy dosáhl na hodnotu 29,45 %. Jedná se tak o druhý nejvyšší podíl za posledních dvanáct let.

Dařilo se i jednotlivým kanálům České televize. Nejlepší výsledek ve své historii zaznamenala zpravodajská ČT24 s podílem na publiku 5,5 % i kulturní program ČT art, který divákům v době pandemie nabídl řadu přímých přenosů koncertů i divadelních představení, kterých se nemohli osobně účastnit. Významně se dařilo také Jedničce České televize. S podílem na publiku bezmála 17 % jde o nejúspěšnější období od roku 2010, v prime time, s meziročním nárůstem o 1,88 procentního bodu, pak dokonce od roku 2009. Nejlepší výsledek v hlavním vysílacím čase (17:00-20:00) mělo také Déčko. V tomto čase Česká televize oslovila loni také historicky nejvíce dětských diváků (podíl na sledovanosti 39,52 %).

Události: vysoká důvěryhodnost i rekordní sledovanost

V žebříčku deseti nejsledovanějších pořadů loňského roku, v rámci všech vysílatelů, obsadily hned osm příček pořady České televize. Vůbec nejvíce diváků zhlédlo premiéru štědrovečerní pohádky O vánoční hvězdě (3,4 milionu lidí starších čtyř let, podíl na sledovanosti bezmála 63 %). Následovaly Tři oříšky pro Popelku s 2,6 miliony diváků a první trojici uzavřela televizní premiéra Hodinářova učně s 2,5 miliony diváků. Kromě pohádek vyhledávali z tvorby ČT lidé také filmy, Teroristku či Marii Terezii nebo finále soutěže Peče celá země.

Stanice ČT art v průběhu roku 2020 odvysílala vůbec nejsledovanější přímý přenos v historii programu – komedii Hvězda s Evou Holubovou v hlavní roli, jež v březnu zhlédlo více než 130 tisíc diváků. Vysokých hodnot dosahovaly také přenosy divadelních her Sluha dvou pánů, Paní plukovníková nebo Lakomec, uvedené v době jarního nouzového stavu.

Na rekordní sledovanost dosáhl v loňském roce hlavní zpravodajský pořad České televize, Události. Průměrně jej denně sledovalo přes milion diváků, tedy nejvíce za posledních třináct let. Hlavní zpravodajská relace Události roste i z pohledu důvěryhodnosti. Dle aktuálního průzkumu Kantar CZ ji považuje za nejdůvěryhodnější hlavní zpravodajskou relaci 65 % obyvatel Česka.

Úspěšně odstartovala Česká televize také rok 2021. Novoroční premiéra snímku Poslední aristokratka se stala nejsledovanějším filmem uvedeným Českou televizí na Nový rok za posledních dvacet let. Pořad si nenechalo ujít 2,14 milionu diváků starších 15 let, při podílu na sledovanosti 44,89 %. Dařilo se i první části minisérie Božena, kterou včera sledovalo 1,57 milionu lidí, tedy každý třetí divák, který měl v danou chvíli zapnutou televizi.

Zdroj dat: ATO – Nielsen Admosphere živě + TS0-3, Veřejnoprávní tracking ČT – realizátor: Kantar CZ

„Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové patří k nejvýznamnějším představitelům vrcholného baroka u nás, díky nimž mohly vzniknout nezaměnitelné a umělecky brilantní stavby. Příští rok uplyne 270 let od smrti Kiliána Ignáce a o rok později si připomeneme 300 let od smrti jeho otce Kryštofa Dientzenhofera. Je proto nanejvýš vhodné si připomenout význam jejich díla a ocenit jejich talent tím, že vládě podáme návrh na prohlášení broumovské skupiny kostelů národní kulturní památkou,“ uvedla náměstkyně pro kulturu Martina Berdychová.

Otec a syn Dientzenhoferové postavili na Broumovsku deset kostelů, které jsou významnými architektonickými památkami. Jednotlivě jdou evidovány v Ústředním seznamu kulturních památek, ale svatostánky nebyly stavěny jednotlivě. Vznikly jako ucelený soubor venkovských farních kostelů spojených obdobím vzniku, osobností zadavatele a autory návrhů. Vedení kraje proto chce prohlásit národní kulturní památkou tento soubor jako celek.

Kostely vznikly v poměrně krátkém období první čtvrtiny 18. století, a to na zakázku tehdejšího opata břevnovsko-broumovského benediktinského kláštera Otmara Zinkeho. Konkrétně to jsou tyto stavby (v závorce uvádíme datum výstavby a jejich autora):

• kostel sv. Michaela Archanděla, obec Vernéřovice (1719–1721, Kryštof Dientzenhofer)
• kostel sv. Jakuba Většího, obec Ruprechtice (1720–1723, Kryštof Dientzenhofer)
• kostel Všech svatých, obec Heřmánkovice (1722–1726, Kilián Ignác Dientzenhofer)
• kostel sv. Barbory, obec Otovice (1725–1727, Kryštof Dientzenhofer)
• kostel sv. Anny, obec Vižňov (1724–1727, Kilián Ignác Dientzenhofer)
• kostel sv. Prokopa, obec Bezděkov nad Metují (1724–1727, Kilián Ignác Dientzenhofer)
• kostel sv. Václava, obec Broumov (1728–1729, Kilián Ignác Dientzenhofer)
• kostel sv. Markéty, obec Šonov (1726–1730, Kilián Ignác Dientzenhofer)
• kostel sv. Maří Magdalény, obec Božanov (1733–1738, Kilián Ignác Dientzenhofer)
• kaple P. Marie Sněžné na Hvězdě, obec Hlavňov (1732–1733, Kilián Ignác Dientzenhofer)

Každý kostel je unikátní originál, který barokní stavitelé zakomponovali do krajiny Broumovska. To je ojedinělé a unikátní v kontextu kulturní krajiny v rámci republiky i celé Evropy. Tyto stavby se také výrazně liší od jiných kostelů, které se v té době běžně stavěly. Stavitelům se podařilo vytvořit nové dominanty na mírných návrších a v těžištích tehdy se rozvíjejících obcí. Svatostánky navíc vizuálně doplňují přirozené skalní útvary, které broumovskou náhorní plošinu obklopují.

Otec a syn Dientzenhoferové se také brilantně vyrovnali s požadavky zadavatele na jednoduchý typ venkovského kostela, který měl být zdobným a důstojným místem pro uctívání Boha, ale současně neměl být příliš nákladný. Náklady totiž hradily jednotlivé farnosti, opatství jim pouze zapůjčilo polovinu peněz na stavbu a poskytlo mobiliář z vyřazených kostelů. Objednané stavby přitom musely pojmout poměrně početnou populaci jednotlivých vesnic, které v té době měly i kolem 1500 obyvatel.

PRAHA: Téma udržitelnosti, které ještě v lednu skloňovala skoro všechna média, bylo záhy odsunuto stranou pandemií koronaviru. Ekologové a ekologičtí aktivisté byli sice v mediálním prostoru vystřídáni virology a biochemiky, ale výzvy spojené se změnou klimatu, nadměrným vytěžováním přírodních zdrojů nebo s odpady, reálně nezmizely. Knihovny, mimochodem organizace nabízející nejdéle fungující (a velmi efektivní) sdílenou službu, si jemné připomenutí toho, že zájem o stav planety patří k lidským povinnostem, zvolily jako téma roku 2021 pod společným heslem „cíle udržitelného rozvoje“.

https://udrzitelna.knihovna.cz/

Městská knihovna v Praze byla založena roku 1891, v roce 2021 to tedy bude přesně 130 let, co mohou lidé využívat její služby. V mnohém zůstává její role stejná, v mnohém se služby posunuly a proměnily. Kromě toho, že knihovna je prostor pro sdílení kulturního bohatství a vědomostí, ať už v knihách, nebo elektronických zdrojích, tak je to také prostor pro sdílení kreativních nápadů v teoretické rovině (prostory Dílny v Ústřední knihovně i komunitních místností v pobočkách Malešice, Dittrichova, Břevnov, Zahradní Město, Záhřebská) a nově i v rovině praktické.

Tří kreativní centra – DOK16, Jezerka a Suterén – nabízejí prostor i vybavení pro uskutečnění nápadů v oblasti práce se dřevem, látkami, 3D tisku i grafiky. Zároveň tyto dílny v rámci tématu udržitelnosti budou nabízet praktické workshopy „ze starého nové“, využití zdánlivě nevyužitelného a chybět nebudou ani tolik oblíbené výměny.

Tématu udržitelnosti z různých úhlů a pohledů se bude knihovna věnovat i v rámci přednáškových cyklů. Začali jsme už v prosinci 2020, kdy proběhla přednáška o stavu českých lesů, kterou vedl Jan Bláha z Hnutí Duha, a jejíž záznam je možné zhlédnout na YouTube profilu knihovny (https://youtu.be/y2U_olZfSps). Další přednášku zabývající se kompostováním zveřejníme v lednu.

Co dalšího knihovna chystá?

Kulturní sezóna v sálech Ústřední knihovny by mohla být zahájena v souladu s doporučením Prahy pro divadla a velké sály na jaře. Do té doby je možné sledovat kulturu v knihovně online. V pátek 8. ledna zveme na narozeninovou oslavu slovutného detektiva Sherlocka Holmese (https://www.facebook.com/events/3489992597774530), kde nebudou chybět přednášky ani tematické divadlo.

Rozvíjet se budou služby e-knihovny. Kromě rozšiřování nabídky titulů se zaměříme i na výzkum. Předmětem zájmu je webový formát e-knih a jeho možnosti využití v činnosti online čtenářských komunit. Další projekt, který je připraven a čeká jen na zlepšení pandemické situace, se věnuje přiblížení výhod čtení knih ve čtečce seniorům.

Pokračovat bude proměna služeb knihovny v souvislosti s technologií RFID. První zcela samoobslužná knihovna (půjčovna) otevře v polovině roku v Centru Černý Most. Samoobslužné vracení se ze tří pilotních poboček (Dittrichova, Sedmička, Dejvice) v průběhu roku rozšíří do celé sítě poboček.

Návštěvnice a návštěvníci Ústřední knihovny se mohou těšit na novou úpravu prostoru s naučnou literaturou, který se změní v multifunkční a příjemný prostor pro samostatné studium, práci v malých skupinách i místo pro konání komorních akcí, včetně technického vybavení.

A neposlední řadě věříme, že rok 2021 bude rokem, kdy bude zahájena stavba nové budovy knihovny Petřiny (Praha 6) a z papíru se akce konečně přesune na stavební parcelu. Moderní stavba do několika let nahradí stávající objekt, který již stavebně i technologicky přesluhuje.

HODONÍN: Městská knihovna v Hodoníně zve v úterý 12. 1. v 18.00 h na svých oficiálních youtube stránkách na online autorské čtení a besedu s názvem  "Místa a nemísta" - Anna Beata Háblová.

Programem Kreativních voucherů podporuje město Brno společně s JICem a jeho kreativním hubem KUMST spolupráci podnikatelů, kteří chtějí inovovat své produkty a služby a potřebují k tomu služby fotografů, grafiků, designérů nebo jiných kreativců. Od letošního roku mohou o vouchery nově žádat i firmy, které svou činností nespadají do takzvaných prioritních oblastí inovační strategie Jihomoravského kraje. „Prostřednictvím voucherů chceme podpořit hlavně kvalitní firmy s vlastním produktem nebo službou, které mají šanci uspět i na mezinárodním trhu,“ vysvětluje expertka na kreativní průmysly Zdeňka Kujová, která má v JICu na starosti vedení kreativního hubu KUMST. „Prostřednictvím programu letos podpoříme čtyřicet až padesát projektů,“ doplňuje Kujová. O úspěšných firmách pak rozhodne dubnový los. Na realizaci spolupráce budou mít firmy čas přibližně do konce října 2021.

Díky voucheru může vzniknout třeba propagační video

Spolupráci s kreativcem v rámci minulého ročníku programu má za sebou například firma AB-tex pletárna. Ta potřebovala připravit video, které by jednoduše vysvětlovalo, čemu se firma věnuje. Proto se spojila s kreativci Motionhouse, kteří pro ni vyrobili animované video. „Výsledné video předčilo naše očekávání, jeho zpracování je naprosto perfektní. Dojalo mě, jak dokonale vystihuje firmu jako celek,” chválí si výstup spolupráce s firmou Motionhouse Eva Jurčíková z AB-tex pletárna. Animátor Ivan Floreš k tomu za Motionhouse dodává: „Animace má svoje specifika, která můžou být výhodou. Kromě toho, že je srozumitelná, umí popírat fyzikální zákony, a vymyslet se tak dá úplně cokoliv.“ Díky atraktivnímu zpracování a formě tak může firma oslovit prostřednictvím sociálních sítí i konkrétní nové zákazníky – v případě pletárny třeba rodiče, kteří šijí svým dětem oblečení a o možnosti koupit látku původem z Brna doposud neměli ponětí.

Kreativní vouchery mají pozitivní dopady

Jedním z cílů kreativních voucherů je ukázat, že spolupráce s kreativci může podnikání výrazně nastartovat. „Průzkum mezi podpořenými firmami ukázal, že firmám spolupráce s kreativci výrazně pomohla s oslovením nových typů klientů i se zvýšením tržeb. Pro drtivou většinu z nich jsou služby kreativců přínosem a pozitivní dopady spolupráce vidí již po jednom roce od zahájení spolupráce,“ říká Zdeňka Kujová za kreativní hub KUMST, který od podzimu loňského roku funguje v pilotním režimu. „KUMST nabízí podobné typy služeb jako samotný JIC, pod který patříme – tedy konzultace, prostory, propojování nebo akce. Rozdíl je v tom, že je zaměřen na profesionály z kreativních průmyslů, které mají svá specifika,“ vysvětluje Zdeňka Kujová.

Kreativní vouchery nabídla moravská metropole jako první město v Česku v roce 2016 a inspirovala tím i další města a kraje. O celonárodním programu vážně uvažuje i Ministerstvo průmyslu a obchodu. V předchozích ročnících se zapojilo přes 600 malých nebo středních firem z jižní Moravy. Poukaz získalo 228 z nich. „Firmám dáváme možnost si za zlomek celkových nákladů vyzkoušet spolupráci s kreativními průmysly a vidíme zatím dobré výsledky. Většina spolupráce se v rámci kreativních voucherů totiž natolik osvědčí, že firmy chtějí s kreativními odborníky spolupracovat i nadále již bez podpory,“ vysvětluje primátorka města Brna Markéta Vaňková. Doplňuje ji náměstek Tomáš Koláčný: „Podpora podnikání a konkurenceschopnosti místních firem je jednou z důležitých priorit města Brna, stejně jako podpora rozvoje kreativních odvětví v regionu. Kreativní vouchery jsou osvědčeným nástrojem, který propojuje kreativní odvětví s ostatními obory regionálního podnikání a pomáhá místním firmám k lepší prezentaci produktů a služeb.“

Další informace na www.kreativnivouchery.cz

Kreativní vouchery Brno

Kreativní vouchery Brno nabízí jednorázovou finanční podporu pro firmy z Jihomoravského kraje. Mohou ji využít na spolupráci se zkušenými profesionály z kreativní galerie. Voucher pokrývá 75 % ceny zakázky, a to až do výše 100 000 Kč. Firmy zaplatí celou zakázku a JIC jim pak voucher zpětně proplatí. Minimální celková hodnota zakázky je 50 000 Kč bez DPH. Kreativní vouchery jsou inspirované úspěšným konceptem podpory z Manchesteru a Salzburgu. www.kreativnivouchery.cz

KUMST

Kreativní hub KUMST podporuje systematický rozvoj kreativních a kulturních průmyslů v Brně a Jihomoravském kraji. Kreativním profesionálům nabízí pracovní prostory a zázemí, konzultační podporu pro podnikání v kreativních odvětvích i platformu pro setkávání, vzdělávání i sdílení zkušeností. Sídlí v budově bývalé akademické menzy Německé vysoké školy technické v Brně na ulici Údolní 19. Za jeho vznikem stojí s podporou města Brna inovační agentura JIC, která od roku 2003 podporuje lidi v rozvoji jejich podnikání. www.kumstbrno.cz

JIC, podnikání dává smysl

JIC pomáhá lidem rozvíjet jejich podnikání, které může měnit svět k lepšímu. Jeho vizí je otevřený inovační ekosystém, který je domovem globálně úspěšných podnikatelů a inspiruje svět. JIC provází, podporuje a věří, že pouze lidé, kterým jejich práce a podnikání dává smysl, mohou být úspěšní a zároveň mít radost ze života. Každý rok podpoří prostřednictvím konzultačních služeb více než stovku firem. www.jic.cz

Hlavní roli ztvární mladý charismatický herec, držitel Thálie Zbigniew Kalina. Rudiho manželku hraje muzikálová hvězda s hlasem jako zvon a s prvorepublikovým půvabem Kateřina Bohatová. Režie této mimořádné divadelní lahůdky se ujal Ondřej Zajíc. Premiéra se uskuteční 18. ledna online prostřednictvím sociálních sítí divadla. Další reprízy a premiéra s publikem přímo v sále se uskuteční jakmile to situace dovolí na jaře 2021.

Maďarský Žid Rezsö Seress, vlastním jménem Rudi Spitzer, trávil většinu svého života za klavírem v budapešťské kavárně, kde hrál své songy. Ten nejslavnější z nich, Smutnou neděli, měli v repertoáru později téměř všichni jazzmani i šansoniéři. V Maďarsku prožil dva totalitní režimy a jeho život se potácel od světové slávy až k ohrožení života a zákazu tvorby. Jeho písně jsou tam známé dodnes. To vše inspirovalo významného dramatika Petera Müllera, aby napsal hru na motivy Rudiho života.„Smutná neděle se nese v lehkém, kabaretním duchu. Rudi se vrací k nejdůležitějším okamžikům svého života I po jeho smrti se s ním setkáváme v kabaretu. V nebeské kavárně rekapituluje svůj život. A přestože to byl život těžký, vypráví o něm Rudi velmi lehce, humorně. Způsobem, který bychom v českém prostředí nazvali pábení,“ dodává Věra Mašková.

Na klavír bez not a jen pěti prsty

 „Rudiho kariéra začala na visuté hrazdě v cirkuse. Tam ho okouzlila krásná artistka. Navštívíme s ním kavárnu, kde hrál, skromný byt, kam si poprvé přivedl svou životní lásku. Zažijeme s ním slávu, ale i koncentrák a pak komunistický režim v Maďarsku, které se mu nakonec stalo osudným. Každá z jeho životních epizod ve hře evokuje nějakou humornou příhodu. A zároveň se stává inspirací pro novou píseň“, dodává Věra Mašková.

Celý život Rudiho byl plný paradoxů. Slavný muzikant neměl žádné hudební vzdělání, neznal noty a na klavír uměl hrát jen jednou rukou. Přesto jsou jeho písně úžasné. Vždycky reagovaly na tep doby a odrážely ji tak dokonale, že z každé byl zanedlouho hit.  Jeho nejslavnější song se zrodil v době vrcholící hospodářské krize. „Přestože autor textu Pál Jávor psal především o nešťastné lásce, Rudimu se podařilo v písni Smutná neděle vystihnout s velkou naléhavostí pocit té doby.  Jeho hudbu uslyšíme v aranžmá brilantního pianisty a skladatele Petra Ožany, který také v inscenaci hraje na klavír a svým doprovodem nápaditě dotváří jednotlivé scény,“ vypráví Mašková.

Celoživotní múza a Rudiho optimismus

Důležitým motivem celé inscenace je vztah Rudiho a jeho celoživotní lásky Heleny. Krásná, bohatá dáma zaujímala ve společnosti vysoké postavení. Přesto opustila zajištěnou existenci kvůli chudému, tehdy ještě neznámému muzikantovi. A nesla s ním útrapy jeho života. Když byl Rudi odvlečen do koncentráku, byla přesvědčená, že zemřel. Po válce se ho pak snažila přimět, aby s ní odjel do USA, kde měl obrovský majetek za autorská práva ke svým písním. Rudi ale nechtěl odjet. A nakonec spáchal sebevraždu.  Jejich posmrtné účtování je místy bolestné, místy nesmírně vtipné, ale hlavně prodchnuté mimořádným citem, který tryská i z Rudiho hudby.

„Smutná neděle je příběh hitmakera, který složil smrtonosnou píseň - hymnu sebevrahů. Mohlo by to zavánět velikou depresí. Ale pokud autor použije lehké pero, prošpikuje to suchým černým humorem, nadhledem, milým pábitelstvím a dobovými šlágry, tak se můžeme zasmát i těm největším životním trablům.,“ říká představitel Rudiho Zbigniew Kalina, herec, jehož nejsilnější stránkou je schopnost bravurně zachytit tragikomické polohy. V roli jeho přítele Janiho mu zdatně sekunduje Petr Klimeš, který hraje v Divadle MANA v inscenaci Ta třetí. 

„Začali jsme zkoušet v nelehké době karantény a zavřených divadel. Ale Rudiho optimismus a schopnost vidět v každém zlém okamžiku něco krásného nebo humorného, nám tuto dobu zpříjemnil a možná i naše vidění momentální situace trochu ulehčil,“ uzavírá Věra Mašková.  

www.vrsovickedivadlo.cz

Víte, že…

ve třicátých let minulého století vznikla legenda, že píseň Smutná neděle je hymnou sebevrahů? V období hospodářské krize bylo stále více sebevražd z pocitu marnosti a bezvýchodnosti. Kontroverzní sláva pak provázela Seresse celým životem. Ale poselství té písně není v tom, že by měla inspirovat k sebevraždě, ale v tom, že maličký, životem pronásledovaný maďarský Žid dovedl mizérii života proměňovat v krásu. A navíc dokázal všechny dramatické epizody svého života podávat s osobitým humorem.

Divadlo MANA sídlí ve známém husitském kostele v Moskevské ulici v pražských Vršovicích na místě někdejšího Jiráskova divadla?  Nezaměnitelně voní divadelní patinou a šarmem první republiky. Je útulné nechybí mu úžasná specifická atmosféra. Hrají se tu zajímavé a netuctové inscenace.

MANA je zkratka místní a neopakovatelná atmosféra, anebo pokrm shůry?

významný podíl na úspěšné rekonstrukci divadelního sálu a obnovené divadelní adresy má tamní farář Husitské církve David Frýdl?  Právě on oživil znovuobjevený kulturní stánek, který se dočkal v roce 2014 rekonstrukce, a stal ve Vršovicích vyhledávaným místem k setkávání.

„V České republice není tolik významných míst, která by tak silně ovlivnila českou kulturu a umění 20. století jako je právě Petrkov. Dílo Bohuslava Reynka a jeho ženy neodmyslitelně patří ke kulturnímu dědictví nejen Kraje Vysočina a České republiky a je důkazem výborných česko-francouzských kulturních vztahů. Naším cílem je, aby se z Petrkova stalo místo setkávání umělců, aby se zde konaly workshopy, konference jak pro výtvarníky, tak i spisovatele, překladatele a další. Jsem přesvědčen, že Památník národního písemnictví bude dobrým správcem nejen samotného domu a jeho okolí, ale bude systematicky pečovat o kulturní odkaz rodiny Reynkovy,“ řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek. 

Soubor nemovitostí, které stát prostřednictvím Památníku národního písemnictví vykoupí, tvoří objekt zámečku, hospodářské budovy a pozemky, včetně mobiliáře a osobních věcí rodiny Reynkových. Cílem odkupu je záchrana tohoto kulturního dědictví a jeho zpřístupnění veřejnosti. Památník národního písemnictví byl k výkupu a provozování zámečku jako Česko-francouzského centra literatury a výtvarného umění vybrán mimo jiné i proto, že disponuje rozsáhlou sbírkou Reynkova díla, zejména grafik a písemností a dokáže široké kulturní aktivity v Petrkově rozvíjet. Projekt Petrkov by se měl stát místem kulturního setkávání nejen návštěvníků, ale současných umělců, studentů či vysokoškolských pedagogů. Budou se zde pořádat výstavy, vzdělávací kurzy či konference.

Stát zaplatí za nemovitost 18 miliónů korun. Projekt bude rozdělen do tří etap, nicméně již v prvním čtvrtletí 2021 se může zahájit jeho činnost přípravou projektů a náborem zaměstnanců (5, 5 úvazků). První etapa (2020 – 2021) je spojena s výkupem nemovitostí a jejich nezbytným technickým zabezpečením. Druhá etapa (2021 – 2023) zahrnuje obnovu areálu a vybudování výše zmíněného Česko-francouzského centra. Třetí etapa (od roku 2024) bude zaměřena na dokončení expozic tak, aby byl umožněn již plný návštěvnický provoz a činnost Centra v plném rozsahu. 

Bohuslav Reynek (1892 – 1971) je jedním z nejvýznamnějších českých umělců 20. století. Básník, grafik, překladatel z francouzštiny a němčiny byl neodmyslitelně spjat s Vysočinou. Petrkov, kde žil až do své smrti, je přítomen v jeho tvorbě již od jeho raných kreseb po pozdní grafiky, stejně tak i v jeho básních.

Suzanne Renaud (1889 – 1964) byla francouzskou básnířkou a překladatelkou a manželkou B. Reynka. Od druhé poloviny 30. let až do svého úmrtí žila a tvořila v tehdejším Československu.

www.mkcr.cz

Vůbec nejsledovanějším pořadem dosavadního vánočního programu se stala nová pohádka O vánoční hvězdě, kterou ČT vysílala na Štědrý večer a kterou dosud vidělo už 3,4 milionu diváků starších čtyř let (živě v TV a odloženě v TV a na internetu). Jedná se tak o třetí nejsledovanější štědrovečerní pohádku od začátku měření sledovanosti v roce 1997 a zároveň nejsledovanější pořad letošního roku na všech TV stanicích. Děti ve věku 4-14 let tvořily z celkového počtu diváků 350 tisíc, podíl na sledovanosti se u nich dostal na hodnotu 61,13 %. Pohádka zároveň pokořila historický rekord v odložené sledovanosti na tuzemském trhu. Odloženě v televizi si ji totiž v průběhu tří dnů po odvysílání pustilo 841 tisíc diváků starších čtyř let.

Na první svátek vánoční diváky nejvíce zaujala premiéra pohádky Hodinářův učeň, kterou doposud vidělo 2,5 milionu diváků starších čtyř let (živě v TV a odloženě v TV a na internetu) při podílu na sledovanosti více než 46 %. Následující den, na Štěpána, nejvíce bodovala premiéra česko-slovenské pohádky O léčivé vodě. Nenechalo si ji prozatím ujít 2,06 milionu diváků starších čtyř let při podílu na sledovanosti téměř 38 % a stala se tak nejsledovanější pohádkou vysílanou na druhý svátek vánoční od začátku měření v roce 1997.

Bodovaly také Události, které se v průběhu vánočního týdne staly vůbec nejsledovanější zpravodajskou relací v zemi. Jejich vysílání na stanicích ČT1, ČT24 a ČT3 si například v sobotu 26. prosince nenechalo ujít 1,69 milionu diváků starších patnácti let při podílu na sledovanosti 39,84 %.

zdroj: ATO – Nielsen Admosphere živě + TS0-3

www.ceskatelevize.cz

VSVD sdružuje amatérské divadelníky hned ze čtyř krajů. Největší podíl členské základny je z Královéhradeckého a Pardubického kraje, dále jde o kraje Liberecký a Vysočina. Spolek je spolupořadatelem několika postupových přehlídek, podílí se na vydávání časopisu Divadelní hromada, nabízí svým členům vzdělávací semináře.

Povídání o životě a divadle

Antré představí zajímavé osobnosti amatérského divadla. „Chceme, aby to byla platforma, která nabídne našim členům – ale nejenom jim, prostor pro zastavení, vydechnutí, relaxaci a zároveň zajímavé osobnosti, příběhy a zkušenosti. Je to příležitost, jak dát o sobě vědět,“ říká Josef Jan Kopecký, předseda Volného sdružení východočeských divadelníků.

Amatéři na rozdíl od profesionálů jsou v situaci, kdy kvůli vládním opatřením nemohou zkoušet nové inscenace. Jejich činnost je doslova zmrazená. A zatím to nevypadá, že by jaro 2021 bylo jiné. „Víme, že některé soubory našly způsob, jak být v kontaktu a něco tvořit, třeba jen on-line. Jinde činnost ustrnula. Stream je způsob, jak se navzájem inspirovat a podpořit,“ vysvětluje Kateřina Fikejzová Prouzová, jednatelka VSVD.

Vysílá se z Galerie Václava Havla

Antré má mít neformální charakter. Milé povídání nad skleničkou, u kterého se bude probírat divadlo a život. Diváci se budou moci zapojit svými dotazy prostřednictvím chatu. Po uvolnění protiepidemických opatření bude možné se přijít podívat naživo přímo do Galerie Václava Havla v Hradci Králové, odkud se bude stream vysílat, a zapojit se na místě.

„Hledali jsme prostor, který nebude škrobený. Kde si budeme moci posedět u skleničky i po skončení on-line přenosu. Který bude zároveň atraktivní kulisou – a ideálně bude spjatý s divadlem či scénickými obory. A vyšla nám z toho Galerie Václava Havla,“ uvádí Josef Jan Kopecký.

Moderátory pořadu budou Kateřina Fikejzová Prouzová a Josef Jan Kopecký. Oba jsou aktivními amatérskými divadelníky. Jsou herci, režiséři. Josef je navíc aktivním pedagogem. Kateřina zase dlouholetou moderátorkou Českého rozhlasu Pardubice. Zároveň se v Centru uměleckých aktivit věnuje právě scénickým oborům.

„Antré by nemohlo vzniknout bez pomoci dalších lidí. Především děkujeme našemu stálému partnerovi, pevné opoře Centru uměleckých aktivit Impuls Hradec Králové a Tomášovi Zemanovi, provozovateli Galerie Václava Havla,“ dodává Fikejzová Prouzová.

Nejbližší hosté Antré:

7. 1. 2021 – Alexandr Gregar (herec, režisér, pedagog, lektor, spisovatel, zakladatel mnoha významných kulturních akcí, spoluzakladatel VSVD)

14. 1. 2021 – Jan Sklenář (v amatérském divadle se zapsala jako výrazná režisérská osobnost souboru DS Vrchlický, Jaroměř)

Rozloučili jsme se hned se třemi našimi inscenacemi:

• Marius von Mayenburg: Bang
• Alexandra Badea: Europe Connexion: Evaluace kvality a etiky v evropských veřejných zakázkách
• Tomáš Dianiška: Den závislosti

S poslední jmenovanou inscenací jsme se bohužel nemohli rozloučit naživo, a tak jsme se rozhodli zveřejnit ji na MALL.TV v rámci projektu #kulturažije a to přímo ZDE.

Připravili jsme pro Vás novou premiéru:

· Kasha Jandáčková: Les sebevrahů

Moderní lovestory z až příliš blízké budoucnosti, ve které se představí Anna Kameníková, Jan Hofman a hudebník Kittchen (Jakub König), vám odprezentujeme hned, jak to bude možné.

Současné dramatice jsme se i nadále věnovali online:

• Překladatelská dílna DILIA

Opět jsme spojili síly s agenturou DILIA na již šestnáctém ročníku Překladatelské dílny. Letošní ročník byl zaměřen na současnou polskou dramatiku. Ukázky ze tří nových překladů polských her jsme představili formou scénických skic online zdarma na našem facebooku nebo YouTube. Představili jsme tyto hry:

• Marie Wojtyszko: Sam aneb Výchova k rodinnému životu
• Sandra Szwarc: Fashion Victim
• Małgorzata Sikorska-Miszczuk: Yemaya – Královna moří

Ani na chvíli jsme s Vámi neztratili kontakt:

• Homeoffice LETÍ

Naši spolupracovníci z řad umělců na volné noze nám pomohli vytvořit sérii krátkých videí, díky nimž jste mohli téměř dva měsíce dvakrát do týdne nahlédnout, jak to vypadá, když jsou divadelníci bez divadla na homeoffice. Herci se s vámi podělili o své drahocenné know-how, složili pro vás písničky a někdy vás dokonce nechali nakouknout i do své kuchyně, a to doslova.

V návaznosti na minisérii tuto minisérii s názvem Homeoffice LETÍ jsme také obnovili naši Donio sbírku.

V prvních měsících nového roku pro Vás chystáme audiowalk po pražské Štvanici, který si budete moci užít naprosto bezpečně a nekontaktně a na konec sezóny, snad již kontaktně, připravujeme novou premiéru.

V roce 2021 se na Vás živě i bezkontaktně těší
Vaše
Divadlo LETÍ