Co se děje

Den architektury v Památníku odstartuje v sobotu 1. října, kdy je od 10:00 do 17:00 otevřeno se vstupem zdarma. Komentované prohlídky budou probíhat v každou celou hodinu s tím, že si zájemci budou moci prohlédnout prostor i individuálně bez výkladu. Od 16:00 se můžete těšit na přednášku Davida Vávry s názvem Ve stopách Jana Antonína Bati. Netradiční kreslenou formou se tak vydáte po stopách „šumných natáčení“ ve městech Batatuba, Bataypora a Bataguass vybudovaných v Jižní Americe a také po stopách jedinečného působení baťovského způsobu života na odlehlém kontinentu. Kapacita na tuto přednášku v Památníku je omezená na max. 100 účastníků. Od 17:00 dále navazuje v Infopointu Památníku projekce filmu „První dáma české architektury“ od režisérky Jany Chytilové. Dokumentární portrét české architektky, profesorky a významné osobnosti Aleny Šrámkové zachycuje její životní dráhu spjatou s osudy realizovaných projektů a staveb. Z její tvorby, která nepodléhala střídání módních směrů, vyniká např. monumentální budova Fakulty architektury ČVUT, podpovrchová hala Hlavního nádraží v Praze a mnohé další. Kapacita na promítání je max. 70 diváků.

Program pokračuje nedělí 2. října, kdy je Památník otevřen k prohlídkám se vstupným od 10:00 do 15:00. Od 16:00 je pak připravena přednáška na téma Jože Plečnik: Architektova cesta z Laibachu do Ljubljany, kterou přednese k příležitosti 150. výročí narození proslulého slovinského architekta vedoucí průvodce Památníku Petr Hampl. Plečnikovy práce zahrnují obrovskou škálu výtvorů od drobného městského mobiliáře až po rozsáhlé urbanistické celky. Přednáška vám přiblíží stěžejní, i když méně známou činnost Plečnika v jeho rodné Lublani. Přednáška se uskuteční v Infopointu Památníku a max. kapacita je 50 posluchačů. Vstup na přednášku je zdarma.

Více informací včetně možnosti rezervace najdete na webu www.pamatnikbata.eu. 

Před dvěma lety proběhla v pražském Rock Café světová premiéra dramatizace knižního bestselleru Jaroslava Kmenty Boss Babiš, kterou uvedlo jediné satirické divadlo v Česku Divadlo RePublika. Pro velký úspěch se tvůrci rozhodli sáhnout po další knize uznávaného investigativního novináře a spisovatele a zdramatizovat ji, tentokrát si zvolili knihu Rudý Zeman. S novým představením divadelníci zahájí ve středu 15. září v pražském Rock Café divadelní sezónu.

Měsíc poté, co jediné satirické divadlo v tuzemsku Divadlo RePublika uvedlo premiéru na mnoha místech v zemi zakázaného divadelního představení Boss Babiš, se kvůli celosvětové pandemii Covidu zavřela divadla. I přesto během měsíců, kdy se smělo hrát, se představení doposud odehrálo téměř stokrát.

„Za poslední dva roky divadla spíš nehrála, než hrála, ale i přes to se podařilo uvést více než 90 repríz. A to i přes to, že v některých divadlech měli strach tento titul uvádět. Tomuto se věnovala i reportáž v pořadu České televize 168 hodin. Po jejím odvysílání jsme zjistili, že pořád je spousta míst, kde se za svůj názor nebojí,“ říká ředitel Divadla RePublika Jan Julínek.

Pro velký úspěch představení Boss Babiš se autor inscenace Jan Nosek Novák rozhodl podívat na další knihy Jaroslava Kmenty. Tentokrát si pro dramatizaci vybral knihu Rudý Zeman a nechal se jí volně inspirovat.

Nové představení tvůrci nazvali Rudý prezident a rozhodli se, že s ním otevřou ve středu 15. září v 19:30 v pražském klubu Rock Café, který je jejich domovskou scénou, novou divadelní sezónu. Vstupenky lze zakoupit prostřednictvím předprodejního portálu GoOut.net i na místě.

„Nebezpečí plíživé totality volbami neskončilo. Příští rok nás čekají prezidentské volby a myslím, že je potřeba být ve střehu. Rudý prezident není jen jeden. V moderní historii jsme jich měli více a jde o to, aby takový nebyl i ten budoucí,“ říká spoluautor představení Jan Nosek Novák.

V Rudém prezidentovi se představí Jana Mudráková, Matyáš Procházka, Jan Nosek Novák a Jan Julínek.

„Kdo četl Rudého Zemana, tak se pravděpodobně moc nebavil. Spíš se děsil nebo měl pocity nevolnosti. Představení Divadla RePublika je však čistá komedie. Jak je u nás zvykem, nahlížíme na vážné věci úsměvnou formou, tak, jak je to u Čechů zvykem,“ doplňuje jej ředitel Julínek.

Termíny představení Divadla RePublika v pražském Rock Café:

15. 9. 2022, 19:30 –    Rudý prezident

3. 10. 2022, 19:30 –    Boss Babiš

15. 10. 2022, 19:30 –  Rudý prezident

3. 11. 2022, 19:30 –    Boss Babiš

6. 11. 2022, 19:30 –    Rudý prezident

5. 12. 2022, 20:00 –    Rudý prezident

7. 12. 2022, 19:30 –    Boss Babiš

Vstupenky na všechna představení lze zakoupit prostřednictvím předprodejního portálu GoOut.net.

Tvůrci počítají s tím, že se stejně jako s představením Boss Babiš, i s představením Rudý prezident rozjedou po celé republice a budou tuto novinku hrát ve větších i menších sálech či klubových scénách.

Volání S. O. S. Karviná vyslyšely více než tři tisíce lidí. Sbírkou proti demolici, slibují její pořadatelé. Objekt z konce 19. století chtěla Správa železnic zbourat, spolek se ale rozhodl, že historickou budovu vykoupí. Lidé se tak skládají, aby nádraží vyplatili – a nabídli mu důstojnou budoucnost.

„První krok, zastavení demolice, se podařil. Nádražní budova v Karviné – Novém Městě, pocházející z roku 1898, je jednou z mála dochovaných historicky cenných staveb na území města a symbolem průmyslového rozvoje obce na počátku 20. století. V době svého vzniku se stala onou pomyslnou bránou do světa,“ vysvětluje Radim Kravčík ze sdružení S. O. S. Karviná.

Na druhé místo lidé svým hlasováním posunuli opravu varhan ve Vysokých Studnicích (Život pro varhany, z. s.), třetí pozici obsadila záchrana kostela sv. Linharta na Kostelním ostrově (Obec Pasohlávky). Institut pro památky a kulturu mezi finalisty tentokrát rozdělil částku ve výši 115 tisíc korun – karvinské nádraží si tak na účet připisuje 44.500 korun, varhany 13.500 korun a kostel sv. Linharta 10.500 korun. Za 11 let existence soutěže MÁME VYBRÁNO tak na oceněné sbírky odeslal institut už téměř celý jeden milion korun.

„Takový výrazný náskok při hlasování jsme v soutěži ještě neměli. Snad jen Junáci získali v minulosti výraznější náskok u své sbírky na údržbu a rekonstrukci mohyly na Ivančeně, tedy opět Moravskoslezský kraj. Je vidět, že tam žijí opravdoví srdcaři a lidé s láskou k historii. Jen nadšení ovšem nestačí. Všichni lidé kolem nádražní budovy v Karviné museli pro výsledek něco reálně udělat. Je to obdivuhodné. Věřím, že i tento příklad může inspirovat další lidi, kterým památky nejsou lhostejné,“ říká ředitel Institutu pro památky a kulturu Aleš Kozák.

Finančně nejúspěšnější sbírkou se letos stala oprava kostela v Rapotíně, podařilo se získat přes tři miliony korun. V těsném závěsu je obnova dřevěného kostela Božího Těla v Gutech, na třetí pozici se pak objevila obnova požárem zničeného kostela sv. Michaela v pražské zahradě Kinských.

Cenu redakce získal spolek Sanctus Castulus s projektem Obnova tuzemského zvonového fondu a jeho technického zajištění. Ocenění si odnesli také nadšenci zubrnické museální železnice a Hrady na Malši, které sbírají peníze na výzkum a dokumentaci středověkých sídel v nejjižnějších Čechách.

Soutěž MÁME VYBRÁNO podporuje veřejné sbírky od roku 2012. „Do té doby vlastně nikdo nevěděl, kolik je u nás veřejných sbírek na památky, nebyl v tom přehled. Nikdo ani neuměl odpovědět, kolik se na tyto účely vybere peněz. To jsme chtěli změnit. V roce 2012 jsme zmapovali přes sto sbírek, letos jich bylo už přes tři sta. Tím, že sbírky mapujeme, píšeme o nich, oceňujeme je, inspirujeme další k tomu, aby zachránili kus našeho společného kulturního dědictví,“ doplňuje Aleš Kozák.

www.propamatky.cz

Autorky bestsellerových knih z edice Tradinář připravily na rok 2023 diář zaměřený na svátky a tradice.

TraDiář spojuje kalendář jmenný, občanský a liturgický s cyklem přírody a zemědělským rokem a na ně navazujícími svátky a tradičními zvyky. Součástí TraDiáře je 12 originálních textů farářky Martiny Viktorie Kopecké, které nás vybízejí k zamyšlení nad konkrétním měsícem, jeho tradicemi a svátky. Jednou měsíčně TraDiář navrhuje možnou aktivitu spojenou s proměňující se přírodou nebo významnými dny.

Tento diář poradí, jak zařadit do života denní, týdenní, měsíční i roční rituály a jak nepromeškat významné dny a přípravu na ně. Budeme tak vědět, kdy a co je Tučný čtvrtek nebo Popeleční středa, jak se jmenují postní neděle, kdy se vynáší zima, kdy nás čeká svatomartinské posvícení nebo svatojánská noc a jak se slavily dříve, kdy začíná advent nebo kde se vzal Den matek. Život v cyklech a rituálech může pomoci v nejisté době. Budeme se tak mít na co těšit a chuť plánovat nejen práci a povinnosti, ale i radosti a zábavu.

TraDiář také vysvětluje, proč se některé svátky slaví den předem, a nabízí komplexní pohled na cykličnost roku a propojenost svátků s přírodou. A protože Velikonoce, masopust, letnice nebo adventní neděle jsou svátky pohyblivé, nabízí konkrétní termíny těchto svátků pro rok 2023 i se zvyky, které je doprovázejí.

TraDiář obsahuje:

• 12 originálních zamyšlení farářky Martiny Viktorie Kopecké
• týdenní kalendárium
• rozšířený občanský jmenný kalendář
• zjednodušený liturgický a lunární kalendář
• přehled a vysvětlení zvyků a svátků každého měsíce, a to jak staročeských, tak i novodobých
• přehled školních prázdnin a volných dní
• seznam sezónní zeleniny a ovoce a shrnutí toho, co se děje v přírodě

Navíc představuje:

• cyklus přírody jako součást života
• přínos propojení svátků, rodiny a komunity lidí kolem nás
• význam slavností a příprav na ně
• tvoření rodinných tradic
• důležitost nového počátku
• možnost nalezení stability skrze opakující se koloběh roku

Diář je k dispozici ve dvou různých verzích obálek, vnitřek diáře je stejný.

Diář vydává nakladatelství Smart Press, k dostání na www.smartpress.cz.

Provedení je velmi praktické, diář má pevné desky s gumičkou, vnitřek je dvoubarevný (černo-červený na bílém podkladu), s ilustracemi (bez fotografií). Hezky se vejde do kabelky i do batohu, je vyroben v rozměru A5 – 148 × 210 mm.

Edice TRADINÁŘ

TraDiář je čtvrtým přírůstkem do edice Tradinář, která se soustředí na srozumitelný výklad zvyků našich předků i novodobých tradic a významných dnů, které utvářejí náš rok. Jako první spatřil světlo knihkupectví Tradinář s podtitulem rodinný a tvořivý rok plný oslav a rituálů, který představuje 12 měsíců v roce s jejich starobylými i moderními svátky, rodinnými i komunitními oslavami. Všechny tyto nové rodinné či přátelské tradice i (znovuobjevené) tradiční zvyky, recepty a rituály můžete zapisovat do Našeho Tradináře – KRONIKY rodinných tradic, svátků a radostí, který je praktickým pomocníkem pro prozkoumávání a uchovávání rodinné paměti a propojování generací. V roce 2021 je následoval Vánoční Tradinář, který se podrobněji věnuje klidovému času ročního koloběhu – od Dušiček po Hromnice. (Obsahuje více předvánočních a vánočních receptů, návodů na tvoření, tradic a zvyků, které se váží k zimnímu období klidu přírody, křesťanský výklad Vánoc od farářky Martiny Kopecké, ale i pohanské oslavy slunovratu nebo příklady lidové kultury.)

Špičkovou fotografickou tvorbu českých i zahraničních autorů, na kterou se festival specializuje, si budete moci letos užít s tématem „Proti proudu“. Proti proudu času,
proti očekáváním a představám společnosti, proti zažitým způsobům a formám fotografického zobrazování, proti tradici a konvenci. Jít proti proudu často znamená
jít do určitého rizika, do podniku s mnohdy nejistým výsledkem i co se týká ohlasu veřejnosti a společenského docenění.

Představitel Slovenské nové vlny a hlavní hvězda letošního ročníku Miro Švolík vystavuje v Městském muzeu Blatná své ikonické práce z osmdesátých let dvacátého století spolu s díly z doby nedávno minulé. Právě Miro Švolík svou imaginativní tvorbou z první poloviny 80. let nabourával zaběhlý pohled na tehdejší fotografii. Tato výstava navíc není omezena dobou trvání Blatenského fotofestivalu, ale potrvá až do 6. 11. 2022.

Fotografický cyklus Nová Sedlica Pavla Vavrouška zachycuje život v nejvýchodnější osadě bývalého Československa v 80. letech 20. století. V době, kdy se takřka nelišil od několika desítek či stovek let nazpět. Soubor fotografií uvidíte ve Starém paláci zámku Blatná po takřka čtyřicetiletém odpočinku v archivu.

Fotografka a vizuální umělkyně Jolana Havelková představí v kapli sv. Michaela soubor Řeky, ve kterém po tři roky portrétovala české a moravské toky. V Kulturní kavárně Železářství U Šulců si budete moci prohlédnout okouzlující fotografie z 60. až 80. let od Pavla Hudce Ahasvera, který stál vždy tak trochu bokem. Na fotofestivalu se také představí dvě fotografické školy. Pražská škola kreativní fotografie a Liberecká škola fotografická.

Přednáškový program uvede kromě vystavujícího Miro Švolíka ještě Igora Malijevského a Tomáše Pospěcha, který pohovoří o knize Josefa Koudelky: Deníky. V rámci Otevřené scény se těšte na práce 30 dalších fotografů a doporučujeme navštívit rovněž i Ozvěny Fotojatek, které do Blatné přináší moderátor Blatenského fotofestivalu Honza Flaška.

www.plantaz-blatna.cz, www.fotofestival.cz

Že jsou hranice lidské tvořivosti a invence bezmála nekonečné, ukázal svým návštěvníkům festival Maker Faire Prague už čtyřikrát. Ani letos tomu zřejmě nebude jinak. Víkend 17. a 18. září slibuje vydatnou dávku workshopů, praktických ukázek a prezentací projektů a prototypů z oblasti 3D tisku, elektroniky, řemesel, robotiky, udržitelnosti či designu, a to v nových prostorách Pražské tržnice.

Holešovice – čtvrť makerům zaslíbená

Pokud bychom o některé z pražských čtvrtí mohli mluvit jako o makerské, byly by to rozhodně Holešovice. Tamní Průmyslový palác na Výstavišti hostil tři ročníky festivalu Maker Faire Prague, sídlo tam má největší výrobce 3D tiskáren Prusa Research a aktuální ročník největšího českého festivalu Maker Faire letos hostí tamní Pražská tržnice.

„Průmyslový palác v současnosti prochází rekonstrukcí a my jsme rádi, že se nám podařilo přesunout Maker Faire Prague právě do Pražské tržnice. Její areál má dostatečné kapacity pro akci naší velikosti, projekty se můžou být v závislosti na svém charakteru prezentovat venku i vevnitř, a navíc má toto místo postindustriální atmosféru, která se pro náš festival perfektně hodí,“ říká o novém místě Ondřej Kašpárek, programový ředitel festivalu.

Domy ze stavebnice, model létající motorky i palačinková tiskárna

Festivaly Maker Faire jsou známé svou pestrostí a rozmanitostí a program tohoto pražského to jen potvrzuje. Na své si přijdou malí i velcí návštěvníci, na místě si totiž budou moct vyzkoušet ovládání podvodního dronu, vyrobit padák pro svého LEGO® panáčka, nebo prohlédnout model vyvíjené létající motorky typu VTOL. Mlsouni si můžou pochutnat na palačince vytištěné na 3D tiskárně a zájemci o domy budoucnosti se seznámí s možnostmi modulární stavby pomocí obří stavebnice. Makerské hnutí podporuje také sdílení, učení a vytváření v rámci tvůrčí komunity. Své místo na Maker Faire Prague tak spolu se svými výtvory mají otevřené dílny z řady míst v ČR, zájmové spolky a kroužky (nejen ty dětské) a jiné edukační projekty. Během festivalu se také koná řada tematických workshopů, na nichž si budou návštěvníci moct sami vyzkoušet výrobu konkrétních věcí pod vedením zkušeného instruktora. Děti i dospělí si můžou postavit robota, který hází míčky na přesnost, vyrobit peněženku z kazety nebo designový magnet.

„Program letošního Maker Faire Prague bude pestrý a mohli bychom ho rozdělit do čtyř bloků, které se částečně prolínají. Environment & City poukazuje na důležitost udržitelnosti a vztahu k životnímu prostředí, a také na prostředí, z nějž maker vychází a v němž se pohybuje. Blok Robotika a AI reflektuje současné technologické trendy a jejich přínosy a limity pro makery. V další sekci se zaměříme na digitální řemesla, podnikavost a vzdělávání, které poukazují na možný přesah makerství jako koníčku do reálného života a obživy. Mnoho makerů podniklo cestu od drobných projektů k vlastnímu podnikání a řadu dalších to čeká. Čtvrtý blog Art & Design zdůrazňuje uměleckou podstatu mnoha projektů. Kombinace moderních technologií, netradičního materiálu a vlastní pohled na věc umožňuje tvůrcům vytvářet mnoho zajímavých objektů, které mají vysoké umělecké kvality,“ shrnuje program Ondřej Kašpárek

Co Čech, to maker: Maker Faire na podzim v regionech

O lidech v Česku se traduje, že jsou šikovní a jsou schopni vyrobit a vymyslet spoustu věcí. To potvrzuje i rostoucí makerská komunita, která se nekoncentruje pouze v Praze. Kutily, bastlíře a tvůrce najdete v každém kraji. Ti si můžou prostředí festivalu Maker Faire během podzimu vyzkoušet v rámci menších lokálních akcí na různých místech České republiky. “Máme radost, že se z Maker Faire stává celorepublikový fenomén. Festivaly budujeme po celé republice, pražský Maker Faire je ale jednoznačně “Mekkou” všech českých makerů,” dodává Kašpárek.

O víkendu 10.-11. září se uskutečnil Maker Faire v Českých Budějovicích, 24. září v Mladé Boleslavi, 8. října v Liberci. Druhý největší Maker Faire v ČR bude hostit 22. – 23. října Brněnské výstaviště a 12. listopadu Olomouc.

O festivalu Maker Faire

Festival propojuje nadšence a odborníky, ale zároveň slibuje chytrou zábavu celým rodinám – kombinuje v sobě moderní technologie, tradiční řemesla, design a vědu. Maker Faire je festival plný workshopů, interaktivních aktivit, a především nadšených a zvídavých lidí. Téměř všechno si na něm lze vyzkoušet na vlastní kůži a mnohé se dá také vyrobit. Své projekty a prototypy zde prezentují tzv. makeři. V České republice se festivaly od roku 2018 pořádá organizace Make More. Sdružení kromě festivalu Maker Faire na připravuje celosvětovou konferenci otevřených dílen FAB2025, konzultuje vznik otevřených dílen a FabLabů, tvoří videoworkshopy Postavtesi a věnuje se rozvoji české komunity makerů.

http://makerfaire.cz/

Současný ročník reprezentuje svým zaměřením komunity. A to na nejrůznějších úrovních. Komunity lokální, náboženské, umělecké i sexuální. Nedílnou součástí je i leitmotiv svobody a tolerance, bez nichž v komunitách nelze existovat, respektive koexistovat.

„Být součástí nějaké komunity je jedna ze základních potřeb lidského bytí, ať už o nich přemýšlíme v kontextu party, města, národnosti nebo jednoho kontinentu,“ uvádí zakladatel festivalu, Tomáš Junker a dodává: „Těší mě letošní multikulturnost. Budeme tu mít umělce z Austrálie, Itálie, Izraele, ale také z Prostějova a z Olomouce. Výrazně bude převládat abstraktní malba, highlightem je určitě nová fasáda na Moravském divadle. Festival se po více jak 10 letech znovu navrací ke graffiti, máme speciálně vyčleněnou zeď na Poupětově ulici, kde budou malovat jedni z nejlepších writerů z celé Evropy a proběhne tam Graffiti Jam.“ Multikulturnost představuje i spolupráce s Českým centrem Varšava, Polským institutem v Praze a Izraelskou ambasádou.

Pořadatelé doporučují návštěvu art talků, rozhovorů zaměřených na umění v podobě talk show, jež je součástí Meet UPu univerzity. O politickém aktivismu bude debatovat umělec Chemis. Autor dnes už ikonické malby holčičky s ukrajinskou vlajkou, která vznikla v pražských Nuslích upozorňující na dětské oběti války na Ukrajině. O fenoménu kryptoumění, tzv. NFT pohovoří odborník Matt Okša. Ve spolupráci se společností Binance připravil festival speciální edici digitálních obrázků, které budou pro veřejnost dostupné zdarma, v počtu 1000 kusů. Obě diskuse proběhnou v Uměleckém centru UP 20. září.

Pořadatelé zvou veřejnost i na malé slavnosti, které proběhnou v jednotlivých lokalitách, na Jánského 16. září, na Poupětově ulici 17. září a u kolejí Šmeralova 19. září. Malba na Moravské divadlo proběhne mezi 12.-20. 9. a autorem bude vizuální umělec D.R.E.Z. Ve spolupráci s Izraelskou ambasádou a Židovskou obcí Olomouc aktuálně probíhá realizace street artového umění Adiho Seneda na Palachově náměstí.

Festival získal záštitu Úřadu vlády při předsednictví České republiky v Radě EU.

Podrobný program festivalu je uveden na stránkách.

Letošní ročník je opět koncipován s ohledem na maximální žánrovou rozmanitost. K vidění bude muzikál (Adéla ještě nevečeřela, Divadlo Radar), historické drama (Mařka, Divadlo Máj), komedie (Píseček, OS ŽUMPA), mladé divadlo (Barborka: Kresby z Ještědí, DS Notdis), série monologů (Několikrát do černého, DS Ragueneau), monodrama (Všechny báječné věci, DS Navenek) a na závěr vlastně tak trochu od všeho (Sherlock Holmes, zrození zla, Suchdolský divadelní spolek SUD).

Program:

Čtvrtek 6. října

19:30 Divadlo Máj - Mařka

Pátek 8. října

19:30 Divadlo Radar / Hrobeso - Adéla ještě nevečeřela

Sobota 9. října (pro děti)

9:45 Loutky bez hranic – Tři medvědi a drzá Máša

11:30 Tři boty při ZŠ Třebotov – Mon dieu!

Sobota 9. října (pro dospělé)

14:00 Ochotnický spolek ŽUMPA – Píseček

15:30 DS Notdis – Barborka: Kresby z Ještědí

17:00 DS Ragueneau – Několikrát do černého

18:45 Divadlo Navenek – Všechny báječné věci

20:30 Suchdolský divadelní spolek SUD – Sherlock Holmes, zrození zla

21:30 Vyhlášení vítěze divácké ankety

Letošní ročník se koná za podpory Středočeského kraje a Obce Nučice

Vstupné dobrovolné a zajištěno bude také bohaté občerstvení.

Více na www.divadlozumap.cz a www.facebook.com/divadlozumpa

Facebook událost - https://www.facebook.com/events/1228381231285476

Na celodenním uměleckém festivalu Zažít Pragovku jinak, který je součástí celopražské akce Zažít město jinak, si budou malí i velcí návštěvníci moci vyzkoušet už od 10 hodin na workshopech textilní a výtvarné techniky a vyměnit rostliny i vintage oblečení na sousedském swapu. Nebudou chybět umělecké performance a od 18 hodin zahájení výstav Lidé jsou křehké bytosti, ale měkké cíle a Urge. Celou slavnost zakončí sólový hudební projekt Emy Brabcové, hlasu a spoluzakladatelky skupiny Khoiba, a hudební performance Daniela Vlčka a Toma Kotika.

Na výstavě v Pragovka Gallery Lidé jsou křehké bytosti, ale měkké cíle svůj přístup k textilu jako uměleckému médiu odprezentují Veronika Šrek Bromová, Petra Čížková, Viktor Fuček, Julia Gryboś a Barbora Zentková, Eliška Hanuš a Haštal Hapka, Vendula Chalánková, Petra Janda, Pille-Riin Jaik a Nazira Karimi, ka3ka3, Maud Kotasová, Tom Kotik a Daniel Vlček, Judita Levitnerová, Petr Lysáček, Kristýna Manchart, Martina Nosková, Lucie Nováčková, Martin Pondělíček, Pavel Příkaský, Eva Rotreklová, Tomáš Samek, Beáta Spáčilová, Dominik Styk, Jakub Tajovský a Ondřej Trnka. Název je inspirován výšivkou umělkyně Maud Kotasové.

„Měkkost a křehkost je možné chápat jako synonyma k textilním technikám. Důležitým východiskem výstavy je téma napojení, které chápeme jako nejdůležitější z metafor obsažených v práci s textilem. Neméně důležitý je archetypální přístup k práci s textilem v rámci sdíleného rituálu reprezentující lidskou touhu po přináležitosti, které je právě dnes potřeba věnovat zvláštní pozornost,“ vysvětluje hlavní kurátorka Lucie Nováčková a dále pokračuje: „Přirozenou součástí tvorby v rámci média textilu je také jistá repetitivnost, spojená s drobnými, stále se opakujícími úkony, která i v naší kultuře vede k jisté transformaci, napojení se. Neméně důležitou je pro autory, kteří se médiu textilu věnují, také otázka, nakolik jsou technologie určující pro koncepci a výslednou podobu uměleckého díla. Zajímala nás speciálně tvorba těch autorů, kteří s textilními materiály pracují v rámci tradičně chápaných technik radikálním či inovativním způsobem. Část prací vznikla přímo pro prostor Pragovka Gallery a obsahují tak v sobě jistý site-specific aspekt.“

V galerii The White Room kurátorka Jagna Domżalska spojila do projektu Urge tři samostatné výstavy. Výstava Agnieszky Grodzińské nazvaná Headquarters. The Act of Factocracy and Co-Desires analyzuje, jak se člověk vyrovnává s tím, že je umístěn v prostorách, kde jsou lidé seskupeni a kde se od nich očekává, že budou fungovat v určitém systému, jako jsou úřady, školy, nemocnice.

Lovers of Leftovers je skupinová výstava o neustálé potřebě hledat krásu. Vasil Artamonov, Piotr Bosacki, Jan Domicz, Julie Chovin, Alex a John Gailla, Agnieszka Grodzińska a Miłosz Rygiel-Sańko vytvářejí sofistikované objekty z opuštěných materiálů s určitou posedlostí nebo nutkáním, přesto se zdá, že ve způsobu, jakým s nimi zacházejí, je něha.

Babycraver uměleckého dua „Dublet" (Przemysław Piniak a Agnieszka Grodzińska) je multidisciplinární projekt, který spekuluje o narození dítěte neobvyklým potenciálním rodičům – dvěma přátelům, kteří netvoří pár: gayovi a heterosexuální ženě. Výstava se dotýká otázek jako je zpochybňování instinktů, nedostatek bezpečí či ochrany v konzervativním Polsku a také stereotypu, kdy je matka vnímaná jako měkká a milující, zatímco rolí otce je být ve výchově tvrdý a náročný.

Výstava Lidé jsou křehké bytosti, ale měkké cíle je také poslední výstavou, na níž se podílí dlouholetá ředitelka a zakladatelka Pragovka Gallery Lucie Nováčková. Ta v červenci odstoupila z funkce prezidentky spolku a odchází také z funkce ředitelky galerie. Ke konci svého působení vysvětluje: „Výstava Lidé jsou křehké bytosti, ale měkké cíle je mým rozloučením se s Pragovkou po pěti letech intenzivní práce, kdy se podařilo vytvořit v Pragovce etablovanou galerii a původní, dílčí aktivity jako například Kolben Open posunout na úroveň vysoce profesionálních akcí. Nyní jsem se však z osobních i profesních důvodů rozhodla věnovat více vlastnímu umění a kurátorské práci, v níž budu pokračovat v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě. Doufám, že právě prací v regionu budu moci přispět ke kulturnímu životu Vysočiny, jejíž jsem velkou patriotkou, a také zúročit své zkušenosti, které jsem v Pragovce mohla nabrat díky spolupráci s řadou skvělých umělců a kurátorů v průběhu více než sta výstav, jež se za dobu mého působení v Pragovce podařilo zorganizovat.“

Program Zažít Pragovku jinak:

10:00 – 16:00 výtvarný workshop pro děti Textil protkaný kresbou a malbou

10:00 – 16:00 textilní workshop pro děti i dospělé Wnoozow

10:00 – 18:00 vintage swap oblečení, rostlinný swap a herní zóna pro děti

14:00 – 17:00 drink table Namíchej si sám

14:00 – 17:00 workshop sítotisku pro děti i dospělé

18:00 zahájení výstavy Lidé jsou křehké bytosti, ale měkké cíle / komentovaná prohlídka / Pragovka Gallery

18.30 zahájení výstavy Urge / komentovaná prohlídka / The White Room

19:30 Sólový hudební projekt Emy Brabcové ze skupiny Khoiba

20:30 Hudební performance Dana Vlčka a Toma Kotika

V průběhu večera proběhne také umělecká performance Martiny Noskové.

Více informací najdete ve FB události a na x.pragovka.com.
 

„Základní dokument Charty 77 podepsalo u jeho zrodu celkem 241 signatářů, byli mezi nimi básníci, filozofové, překladatelé, představitelé undergroundové kultury, dělníci, bývalí politici, osobnosti napříč konfesemi i různými politickými názory“, vysvětluje kurátorka Zuzana Brikcius. Neohrožený postoj zástupců různých myšlenkových škol a jednoznačné vyjádření odporu proti vládnoucímu komunistickému režimu vyvolaly v demokratické západní Evropě i v USA vlnu solidarity a podpory. Zcela nepochybně v tom sehrály neocenitelnou roli světově proslulé osobnosti, které Prohlášení sestavovaly. Byli to první mluvčí Charty 77 - humanistický filozof Jan Patočka, dramatik a spisovatel Václav Havel a bývalý politik Jiří Hájek. Komunistický režim zuřil a spustil ve všech ohledech nelítostnou kampaň proti signatářům.

Do Rakouska se vystěhovalo na dvě stě disidentů, často s celou rodinou, a většinou i v zemi natrvalo zůstali. Přišla i řada umělců. Patřil mezi ně jeden z nejvýznamnějších českých herců, který obohatil tým vídeňského Burgtheateru Pavel Landovský. Významného dramatika a spisovatele Pavla Kohouta následoval syn, malíř Ondřej Kohout se svou ženou Evou Vonešovou, rovněž malířkou. Básník, filozof a výtvarný umělec Eugen Brikcius dorazil na začátku ledna 1980. Ve Vídni se usadili i malíř Otakar Slavík, budoucí člen Künstlerhausu, a fotograf Abé Libánský s rodinou. Malíř Zbyněk Benýšek založil kulturní exilový časopis Paternoster.

Na výstavu Múzická Vídeň byli vybráni tři umělci. Všichni, včetně autorky a kurátorky výstavy Zuzany Brikcius, jsou vyznamenáni Ministerstvem obrany ČR pamětním dekretem a odznakem za odboj a odpor proti komunismu. Stali se tudíž veterány třetího odboje. Ondřej Kohout proslul svými silně pointovanými figurativními obrazy, které s nadsázkou a často se zničující ironií komentují naše dasein. Ve Vídni se stal členem Künstlerhausu. Tvorba Evy Vones (Vonešové) se vyznačuje výrazným smyslem pro poezii, jsou to básně v obrazech. Pro výstavu byly vybrány tituly zaznamenávající jednotlivé etapy v životě umělkyně, která ve svých obrazech artikuluje své touhy, sny i realitu. Básník a filozof Eugen Brikcius se zapsal do dějin českého výtvarného umění již v šedesátých letech minulého století jako autor filozofického happeningu a landartu dříve, než se tyto akce začaly zařazovat do kunsthistorických termínů.

Výstava bude otevřena od 8. 9. do 10. 12. 2022.