HLUBOKÁ NAD VLTAVOU: Alšova jihočeská galerie a Velvyslanectví České republiky ve Vídni připravily výstavu nazvanou Múzická Vídeň u příležitosti 45. výročí zveřejnění Prohlášení Charty 77 z 1. ledna 1977. Současně je tato výstava věnována předsednictví České republiky v Radě EU. Autorkou a kurátorkou výstavního projektu je Zuzana Brikcius. Výstava se nachází v prostorách Velvyslanectví České republiky ve Vídni, na Penzinger Straße 11-13. Hlavním partnerem akce je Skupina ČEZ.
„Základní dokument Charty 77 podepsalo u jeho zrodu celkem 241 signatářů, byli mezi nimi básníci, filozofové, překladatelé, představitelé undergroundové kultury, dělníci, bývalí politici, osobnosti napříč konfesemi i různými politickými názory“, vysvětluje kurátorka Zuzana Brikcius. Neohrožený postoj zástupců různých myšlenkových škol a jednoznačné vyjádření odporu proti vládnoucímu komunistickému režimu vyvolaly v demokratické západní Evropě i v USA vlnu solidarity a podpory. Zcela nepochybně v tom sehrály neocenitelnou roli světově proslulé osobnosti, které Prohlášení sestavovaly. Byli to první mluvčí Charty 77 - humanistický filozof Jan Patočka, dramatik a spisovatel Václav Havel a bývalý politik Jiří Hájek. Komunistický režim zuřil a spustil ve všech ohledech nelítostnou kampaň proti signatářům.
Do Rakouska se vystěhovalo na dvě stě disidentů, často s celou rodinou, a většinou i v zemi natrvalo zůstali. Přišla i řada umělců. Patřil mezi ně jeden z nejvýznamnějších českých herců, který obohatil tým vídeňského Burgtheateru Pavel Landovský. Významného dramatika a spisovatele Pavla Kohouta následoval syn, malíř Ondřej Kohout se svou ženou Evou Vonešovou, rovněž malířkou. Básník, filozof a výtvarný umělec Eugen Brikcius dorazil na začátku ledna 1980. Ve Vídni se usadili i malíř Otakar Slavík, budoucí člen Künstlerhausu, a fotograf Abé Libánský s rodinou. Malíř Zbyněk Benýšek založil kulturní exilový časopis Paternoster.
Na výstavu Múzická Vídeň byli vybráni tři umělci. Všichni, včetně autorky a kurátorky výstavy Zuzany Brikcius, jsou vyznamenáni Ministerstvem obrany ČR pamětním dekretem a odznakem za odboj a odpor proti komunismu. Stali se tudíž veterány třetího odboje. Ondřej Kohout proslul svými silně pointovanými figurativními obrazy, které s nadsázkou a často se zničující ironií komentují naše dasein. Ve Vídni se stal členem Künstlerhausu. Tvorba Evy Vones (Vonešové) se vyznačuje výrazným smyslem pro poezii, jsou to básně v obrazech. Pro výstavu byly vybrány tituly zaznamenávající jednotlivé etapy v životě umělkyně, která ve svých obrazech artikuluje své touhy, sny i realitu. Básník a filozof Eugen Brikcius se zapsal do dějin českého výtvarného umění již v šedesátých letech minulého století jako autor filozofického happeningu a landartu dříve, než se tyto akce začaly zařazovat do kunsthistorických termínů.
Výstava bude otevřena od 8. 9. do 10. 12. 2022.
PRAHA: Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál rezortu ministerstva kultury a souhlasila s předáním daru ve formě mobilní jednotky pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví ve vlastnictví České republiky, kterou Národní knihovna ČR nechá zhotovit z prostředků vybraných od třetích osob, a to za účelem poskytnutí pomoci Ukrajině při záchraně světového písemného kulturního dědictví.
PRAHA: Nadační fond Magdaleny Kožené pomáhá základním uměleckým školám (ZUŠ) zasaženým povodněmi, které v září postihly několik regionů České republiky, k návratu k plnohodnotné výuce. Fond bezprostředně reagoval na situaci uspořádáním řady benefičních koncertů i vyhlášením veřejné sbírky na pomoc ZUŠ, jejich pedagogům, ale i žákům, která byla zahájena 18. října za podpory České filharmonie u příležitosti podzimních koncertů Magdaleny Kožené v pražském Rudolfinu. Nadační fond podpořil první žadatele celkovou částkou 300 000 Kč. Finanční pomoc obsahuje vlastní zdroje Nadačního fondu a přijaté zdroje z veřejné sbírky. Aktuálně pomoc putuje na obnovu ZUŠ Krnov, ZUŠ Bohumín a ZUŠ Jeseník a také na opravy nástrojů pedagogů ze ZUŠ Opava a ZUŠ Bohuslava Martinů v Havířově.
NÁCHOD: Když v dubnu letošního roku zveřejnili na Donio.cz výzvu „Probuďte s námi Kulturní prostor AULA (Náchod)“, nad smělým plánem a jeho realizací stále ještě visely otazníky. Podaří se získat dostatečná finanční podpora na zajištění programu ve školní aule Jiráskova gymnázia, která se otevře také široké veřejnosti coby nový neformální kulturní, společenský a vzdělávací prostor? Stalo se a od října letošního roku má místní náchodská kultura k dispozici další sál s kapacitou cca 180 míst. Na podrobnosti, dramaturgickou koncepci i lákavý program jsme se zeptali za Sdružení rodičů a přátel dětí a školy při Jiráskově gymnáziu v Náchodě, z. s., Štěpána Macury, pedagoga školy, vedoucího divadelního souboru a místního kulturního hybatele.