Co se děje

Lidé na jižní Moravě byli velice pobožní,  proto  se čtyřicet dní postili, přestože měli po masopustních zabíjačkách stále dostatek uzeného nebo jinak zakonzerovaného masa, ovoce a zeleniny. Křesťané dodržovali půst, protože dbali  příkladu Ježíše Krista. Na Velikonoce muselo být dostatek masa, proto se před Velikonocemi zabíjela kůzlata a jehňata, stáčelo víno. Tyto jarní svátky teprve spustily užívání si hojnosti jídla a vína při vyvrcholení církevních slavností.

Na jižní Moravě je počátek velikonočního týdne v jedné z jihomoravských obcí poznamenán humorným příběhem. Po bohoslužbě v jednom z typických kostelů Moravského Slovácka se konalo uctívání oltáře s líbáním Svatého Kříže. Lidé chodili kolem oltáře, líbali Svatý Kříž a dostávali požehnání od kněze. Při jednom z těchto obřadů se uprostřed procesí ozvalo z nitra oltáře prasečí chrochtání. Všichni přítomní byli udiveni a nedovedli si tyto zvuky vysvětlit. Pro kostelníka to nebyl žádný zázrak, a tak mohl vysvětlit, že kostely na Moravském Slovácku byly z důvodu bezpečnosti propojovány podzemní chodbou. A právě tudy se z vedlejší vesnice prasátko vydalo. Že muselo pochodovat tajnou chodbou několik kilometrů, než bylo vysvobozeno a propuštěno, zůstalo přesto záhadou.

V předvelikonočním čase byli uctíváni vedle Ježíše Krista i jiní křesťanští svatí. Téměř neznámá je píseň z tohoto období ke svatému Jiří. Byla zpívána dětmi, které nosily malý ozdobený stromek po celé vesnici, u jednotlivých domů zpívaly  a čekaly na odměnu.

„Smrtná neděla, kams klíče poděla.

Dala jsem je, dala, svatému Jiří.

Svatý Jiří vstal, pole odmykal,

aby tráva růstla, tráva zelená,

fiala modrá, růže červená.“

Po této písni následoval v církevních obcích sled pobožných obřadů. Nejznámější je dnes udržovanou akcí na jižní Moravě velikonoční hrkání. Od čtvrtka do soboty obcházely děti s různými druhy hrkavic, aby zvěstovaly svátost velikonočních dnů. Bylo tím dáváno znamení, že zvony v době Kristova umučení a popravení odletěly do Říma. Hrkání probíhalo ve dne i v noci, vždy po šesti hodinách. Devítileté až čtrnáctileté děti hrkaly od čtvrtečních dvanácti hodin. Nočního hrkání se účastnili starší chlapci, pro které si farníci u obecního úřadu vymohli uvolnění ze školy. Hrkání skončilo v sobotu večer malým průvodem vsí a obřadem.

V době tří velikonočních dnů bylo také konáno svěcení ohně a vody. Významnou událostí bylo uctívání Kříže Pána otčenášem v pokleku v zadní části kostela. Většina věřících přistupovala ke kněžím v malých komůrkách – zpovědnicích – s vyznáním hříchů.  Nedělní a pondělní mše svaté bývaly skutečnými slavnostními událostmi, kdy  kněží i ministranti přicházeli ve slavnostních krojích s doprovodem chrámového sboru a varhan.

Dnešní Velikonoce jsou většinou oslavovány již jen světskými zvyky, ale na jižní Moravě se stále zachovává část tradic.

Plácek.23 jakožto druhý ročník Festivalu PLÁCEK, opět otevírá prostor pro komunitu studentů středních škol, jako pole ke společnému dialogu o divadle, vzdělávání, perspektivách tvůrčí práce a protínání sfér. Během tří dnů v datu od čtvrtka 20. do soboty 22. 4. festival v prostorách brněnského klubu Leitnerova a Zóny nezávislého umění Co.Labs protne v jednom místě studenty divadla středních i vysokých škol, profesionály i širokou veřejnost.

Program festivalu naplní mnohá divadelní představení, debaty a doprovodný hudební program. Mimo pět studentských projektů z České i Slovenské republiky, návštěvníky čekají představení studentů z DF JAMU, nebo např. koncerty kapel Hello Marcel, Obligatně, nebo Toyota Vangelis. Vzdělávací složka festivalu poté akreditovaným účastníkům nabídne např. workshop herce Ondřeje Jiráčka, integračního tanečního souboru Proty Boty, nebo přednášku uměleckého šéfa brněnského HaDivadla Ivana Buraje.

“objevuj, tvoř, ukládej, pokračuj; to jsou slova završení manifestu spawnu, letošního Plácku. Bylo pro nás důležité vyzdvihnout v něm vztah k prostoru a jeho mnohým elementům, jež nás obklopují a ovlivňují nás a naši tvorbu. Mluvit o tom jak je důležité k divadelnímu vzdělávání přistupovat i přes osobní specializace, komplexněji a mezioborově, mimo jiné právě proto, že divadlo je syntéza.” říká hlavní koordinátor festivalu Jakub Štrba.

Celofestivalové akreditace, zahrnující vstup na veškeré akce v rámci festivalu, vč. vzdělávací složky, jsou v prodeji přes server smsticket, popřípadě na místě. Na místě budou v prodeji také vstupy na dílčí akce, jako jednotlivá představení nebo koncerty.

Více info: www.facebook.com/festivalplacek

Jako první skladatel úzce zaměřený pouze na instrumentální hudbu získal všeobecné uznání a věhlas. Své současníky i pokračovatele inspiroval zdokonalením formy concerta grossa a triové sonáty. V následujících generacích skladatelů měl četné obdivovatele. Mezi ně patřil i Georg Philipp Telemann, který po slavném mistrovi nazval jednu ze svých sbírek triových sonát. Můžeme se těšit na precizní a zároveň hravé provedení jejich triových sonát v podání ansámblu Collegium Marianum v nastudování Jany Semerádové a Lenky Torgersen.

Závěrečný koncert jarní řady Barokních podvečerů 21. června představí další rovinu rozmanité tvorby Georga Philippa Telemanna. Stejně jako jeho německé současníky, i Telemanna zaujala francouzská hudba – nechal se jí ve své tvorbě inspirovat ve snaze spojit ty nejlepší prvky z různých národních stylů. S francouzskou hudbou se seznámil nejdříve na dvoře hraběte Promnitze v lužickém Sorau a i po letech o svých koncertech říkal, že „mají vůni Francie“. Jako již v Evropě všeobecně uznávaný hudebník se pak do Francie podíval i osobně. Přijal totiž pozvání nejlepších pařížských hudebníků a pobyl ve městě nad Seinou celých osm měsíců. Svůj pobyt využil mimo jiné k publikaci druhé řady pařížských kvartetů. Francouzskou hudbou inspirovaná díla Telemannova, ale i jeho kolegy z Hamburku Reinharda Keisera na programu doplní nedostižný Jean-Philippe Rameau. V podání souboru Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové se budete moci zaposlouchat do vůní Francie prodchnutých děl, inspirovaných bájnými ženami Heraklovými – zuřivou Omfalé a krásnou Hébé.

Pražský soubor Collegium Marianum se od svého založení v roce 1997 věnuje provádění hudby 17. a 18. století se zaměřením na české a ve střední Evropě působící autory. Jako jeden z mála takto profilovaných profesionálních souborů v ČR má na repertoáru nejenom koncertní díla, ale pravidelně se také věnuje scénickým projektům.

Program:

20. dubna 2023, 19:00
Lobkowiczký palác, Císařský sál, Jiřská 3, Praha 1

Amore Divino

Duchovní kantáty a árie
G. F. Händel, G. Ph. Telemann, Ch. Graupner

Elionor Martínez Lara – soprán

COLLEGIUM MARIANUM
Jana Semerádová – flauto traverso, umělecká vedoucí
Lenka Torgersen – koncertní mistr

4. května 2023, 19:00

Břevnovský klášter, Tereziánský sál, Markétská 1, Praha 6

Corelliano

Italské inspirace
A. Corelli, G. Ph. Telemann

COLLEGIUM MARIANUM
Jana Semerádová – flauto traverso, umělecká vedoucí
Lenka Torgersen – barokní housle

21. června 2023, 19:00

Strahovský klášter, Letní refektář, Strahovské nádvoří 1, Praha 1

Omfalé & Hébé

Taneční suity à la française

J.-Ph. Rameau, G. Ph. Telemann, R. Keiser

COLLEGIUM MARIANUM
Jana Semerádová – flauto traverso, umělecká vedoucí
Lenka Torgersen – koncertní mistr

Vstupenky je možné rezervovat i zakoupit online přímo na www.baroknipodvecery.cz.

Aleš Lamr (*1943) je jeden z nejznámějších malířů české výtvarné scény, pracuje také jako grafik, sochař a keramik a realizoval též řadu významných prací v architektuře. Jeho díla jsou zastoupena v prestižních galeriích v Paříži, Washingtonu, Buenos Aires, v pražské Národní galerii aj. V době prezidentování Václava Havla též zdobila prostory Pražského hradu.

Hanuš (*1976) je uznávaným šperkařem, který se při své práci nechává inspirovat především přírodou. Jeho pro veřejnost nejznámějším dílem je šperk pro americkou ministryni zahraničí Madeleine Albrightovou. V roce 2019 vytvořil k výročí vzniku Národního muzea diadém s názvem "Sbírka", který se stal součástí stálých sbírek. Jeho brož, květ růžového kaštanu, zdobila při vyhlášení výsledků prezidentských voleb novou první dámu České republiky Evu Pavlovou.

Jan Lamr (*1983), nejmladší ze synů, je umělec rozvíjející se jak v oblasti grafického designu, tak malby. Svým osobitým a nezaměnitelným malířským rukopisem vytváří abstraktní díla volně inspirovaná dynamikou přírodních jevů a fyzikálních procesů. Dosud vystavoval v Městské galerii Litomyšl, Galerii Kroupa, Galerii Gambit, Galerii Chodovská tvrz aj.

„Když jsme byli děti, táta před nás položil malé plátno, do ruky dal štětec a v jeho ateliéru jsme mohli tvořit. Do uší nám hrála nějaká z rozhlasových her na rádiu Vltava, tu atmosféru nejde zapomenout. Táta měl chvilku klidu na práci a my jsme byli postaveni před nelehký úkol, jak se vypořádat s prázdným plátnem a technikou malby. Není to stejné,  jako když máte papír a pastelky. Později jsme s Hanušem experimentovali na společném plátně nebo tiskli společně vytvořenou grafiku z litografického kamene,“ vzpomíná Jan Lamr.

Výstava „Tři Lamři ve Svitavách“  ukáže novější a aktuální díla Aleše, Hanuše a Jana Lamrových, vernisáž proběhne v sobotu 15. dubna v 15 hodin za účasti umělců. Přehlídka potrvá do 28. května.

15. 4. - 28. 5. 2023, Tři Lamři, Městské muzeum a galerie ve Svitavách

Tři umělci, tři odlišné osobité přístupy a výtvarná vyjádření, tři umělecké osudy, jedna rodina. Výstava představuje díla tří významných českých výtvarníků, Aleše Lamra (*1943) a jeho synů Hanuše (*1976) a Jana (*1983), kteří svojí tvorbou obohacují českou výtvarnou scénu již po mnoho desetiletí.

http://www.muzeum.svitavy.cz/

https://lamr.cz/

https://www.hanuslamr-shop.cz/

https://janlamr.com/

Prezentace knih a jejich autorů se uskuteční v Domě knihy Knihcentrum v Ostravě ve středu 12. dubna 2023 od 16.00 hodin. Jak uvedl organizátor Cen Jantar Aleš Honus, důvodem je snaha představit nominovaná literární díla širší veřejnosti. „Na samotném udílení cen, kde se setkává řada velmi odlišných uměleckých odvětví, na zevrubnou prezentaci knih není prostor zejména z časových důvodů,“ řekl Honus.

Na Cenu Jantar bylo letos nominováno 5 autorů knih vydaných v roce 2022 – Ivan Binar za knihu vzpomínek Kudy? Tudy!, Miroslav Černý za sbírku básní Proleženiny, Petr Hruška za sbírku Spatřil jsem svou tvář, básník Vít Slíva za kolekci Vzkřísit to vše a Scarlett Wilková za román Až uvidíš moře.

S výjimkou Scarlett Wilkové, kterou účast nedovolí náročný pracovní program, se akce osobně zúčastní i nominovaní umělci, s nimiž si bude povídat loňský laureát Ceny Jantar Roman Polách. „Moderování jsem přijal ze dvou důvodů – jedním z nich je samozřejmě předání literárního štafetového kolíku, který ještě z loňské výhry držím v ruce, dalším je pak i osobní zkušenost s literárními večery obecně,“ řekl Roman Polách.

Autorské čtení podle něj vždy svým způsobem poodhalí kontury knihy, se kterou se čtenář setkal zatím tzv. o samotě. „Zazní hlas autora, jenž vám svými důrazy a zámlkami, svým temperamentem a hlasem poodhalí často skryté, respektive třeba již nalezené, ale polotajemné. Je to také příležitost promluvit o knihách autorů a autorek, jak jsem je cítil já, a budu mít postupně možnost zeptat se autorů na pár drobných otázek. Čili čtenář/posluchač bude mít možnost zachytit všechny tři vrstvy, které pokládám za důležité – vlastní knihu, autorský hlas a hlas odjinud,“ uzavřel Polách.

Samotné udílení Cen Jantar se pak uskuteční pět dní po setkání v Domě knihy Knihcentrum, a to 17. dubna 2023 od 18 hodin v Domě kultury Poklad v Ostravě-Porubě. Bližší informace najdete na webových stránkách www.cenyjantar.cz.

Výstavu pořádá Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, Dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR, Katedra geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci. Vznikla na základě řešení projektu č. DG20P02OVV029 „Nářečí českého jazyka interaktivně. Dokumentace a zpřístupnění mizejícího jazykového dědictví jako nedílné součásti regionálních identit“, poskytovatel podpory Ministerstvo kultury, Program NAKI II, řešitelé: Ústav pro jazyk český AV ČR a Univerzita Palackého v Olomouci.

Letošní ročník festivalu Spectuculo Interesse se uskuteční od 1. do 6. října 2023. Koná se pod záštitou ministra kultury České republiky Mgr. Martina Baxy, náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje Mgr. Lukáše Curyla a náměstkyně primátora statutárního města Ostravy Mgr. Andrey Hoffmannové, Ph.D.

„Ostrava se v posledních letech rozvíjí a snažíme se ve městě vytvářet nové příležitosti i možnosti. Zajímají nás nejnovější trendy ve všech oborech a ani dění v kultuře není výjimkou, proto jsme rádi podpořili Mezinárodní loutkářský festival Spectaculo interesse. Festival totiž nabídne festivalovému publiku i odborné veřejnosti přehlídku toho nejzajímavějšího, co v daném oboru v poslední době vzniklo. Je mi ctí, že budeme hostit soubory z celého světa a těším se na produkce, které se v Ostravě objeví. Jsem ráda, že Ostrava se opět stane centrem nejen českého, ale rovnou světového loutkářství.,“ uvedla náměstkyně Andrea Hoffmannová

Program festivalu je rozdělen do dvou částí: hlavní (soutěžní) a doprovodné (nesoutěžní). Doprovodný program doplňuje program hlavní, navazuje na něj a pomáhá dotvářet představu o tom, co se aktuálně v oblasti loutkového divadla děje. V minulých ročnících tak Ostravu opanovaly loutkové průvody, obrovské pohyblivé loutky Dundu nebo vyrostlo v centru města na Černé louce divadelní šapitó.

V rámci letošního se na festivalových scénách odehraje přibližně 25 představení. Do užšího výběru dramaturgické rady se zatím dostaly soubory z Kanady, Belgie, Litvy, Francie a například Slovinska. Z českých souborů pak Naivní divadlo Liberec, plzeňská Divadlo Alfa nebo královehradecké Divadlo Drak a brněnské Divadlo Radost. V celé dramaturgii festivalu se pak objevuje téma hranic. A to hranic jak uměleckých, tak těch reálných.

Mezi nejzajímavější inscenace letošního Spectacula Interesse bude bezesporu patřit představení 360° Virtual Puppetry, které odehraje Puppentheatre Zwickau z Německa. Diváci dostanou na představení speciální brýle podporující virtuální realitu, opustí díky nim jakoukoli dosud známou perspektivu v loutkovém divadle a ocitnou se ve světě virtuální reality. Představemí klade otázku, kde jsou hranice loutkového divadla, potažmo divadla vůbec.

 Také další tituly na programu festivalu zkoumají téma hranic: belgická compagnie Mossoux-Bonté přiveze taneční představení. Jejich představení ruší hranice mezi loutkou a tanečníkem. Divák často v průběhu představení netuší, kde je tělo loutky a tělo tanečníka. Slovinské Loutkovo Gledališce Ljubljana zase přiveze objektově-hudební kabaret na motivy pohádky Hanse Christiana Andersena Statečný cínový vojáček. Představení se jmenuje Dark Room (česky Temná Komora). Celý příběh inspirovaný známou pohádkou se odehrává v temné komoře při vyvolávání fotografií. Loutkáři hrají s objekty a předměty, které jsou při této činnosti běžné (rámy, vaničky na chemikálie, zvětšovák…). Inscenace je ve svižném hudebním rytmu a objevují se v ní rockové písničky.  

Další hranice překročí příjezd divadla z ukrajinského Ivanofrankivska. To se potýká s hranicemi jinými, a to s těmi zcela reálnými. Ukrajinští divadelníci řeší aktuálně otázku toho, jak vůbec odehrát představení, když kvůli válečnému konfliktu nesmí muži ze souboru opustit svou zemi a překročit státní hranice.

Dramaturgie festivalu během 14. ročníku posílí také doprovodnou linii, která se rozroste o tematické diskuse. I ty si budou pohrávat s tématem hranic – diskutovat se bude o stavu a hranicích současného loutkářství i jiných témata. Důležitá bude v rámci doprovodné linie letošního ročníku festivalu také studentská sekce. Divadlo loutek oslovilo ke spolupráci umělecké školy ze švýcarského Verchio, pražskou Damu a také například z Charkova, Wroclavi, Berlína nebo Kyjeva. V doprovodném programu festivalu se ale objeví také filmové projekce nebo koncerty.  

„Původní název, který vycházel z toho, že naši studenti hráli i pro děti, se již přežil, protože nemáme divadlo, které se jmenovalo Pidivadlo. Majitelé školy proto přišli s podnětem tuto akci i naše budoucí studentské divadlo přejmenovat. Název DebutFest vymyslela naše produkční Olga Bojková. Myslíme si, že dobře asociuje začátek, první praxi na jevišti,“ říká ředitelka VOŠH Martina Kubátová. 

A jaký program tedy DebutFest letos nabídne? Těšit se můžete na absolventské inscenace, jimiž jsou Tajná zpráva z planety matek, Výnosné místo a Čarodějky ze Salemu. Bývalí studenti se ukážou s inscenacemi Černé mléko a Úplné zatmění. Připraven je také off program, který bude probíhat na více místech. Těšit se tak můžete na výstup imitátora Zdeňka Barneta nebo na přednášku Kateřiny Janečkové na téma Autentický a přirozený projev nejen před kamerou. V plánu je také mnoho dalších zajímavých vystoupení a koncertů i pár překvapení. Kompletní program naleznete na stránkách festivalu www.debutfest.cz.

Vyšší odborná škola herecká v Praze se může pochlubit více než dvacetiletou historií. Jejími absolventy jsou mimo jiné Tereza Kostková, Aleš Cibulka, Miroslav Šimůnek a mnoho dalších úspěšných herců a moderátorů. V letošním roce studuje na oborech Herectví a moderování a Herectví s loutkou stovka studentů.

ANOTACE INSCENACÍ

Tajná zpráva z planety matek je o Malém princi, astronautovi, který přistává na planetu matek. Téma spojující všechny kultury i náboženství dnešní doby. V podání studentů 3.DC. Režie: Barbora Mašková

Tragikomedie Výnosné místo o lidských vášních uspokojovaných se ctí i beze cti. Člověk stoupá vzhůru a zase jede dolů. V podání studentů 3.DA. Režie: Jiří Bábek

Čarodějky ze Salemu o absolutní nenávisti a moci, která se v rukou monstra s tváří nevinné dívky může stát osudným prokletím životů mnoha lidí. V podání studentů 3.DB Režie: Ondřej Zajíc

Černé mléko se odehrává na zastávce Zamřelá, kde je na skle pokladny přilepený papír s nápisem KONEC. ,,Tý DRUHÝ smrti se musíš bát. Pak přijde hrůza. Protože pak umírá duše…A duše je duše.” V podání našich bývalých studentů. Režie: Martina Frejová Krátká

Úplné zatmění je o životě na hraně, závislostech, poezii a toxickém vztahu Paula Verlaina a Arthura Rimbauda. ,,Přesně to jsem potřeboval, kontrast, konflikt v hlavě. To prospívá mý tvorbě.” V podání našich bývalých studentů. Režie: David Czesany

V normalizované Československé socialistické republice v 80. letech znovu zesílil tlak na českou kulturní scénu. Začala nová etapa systematické likvidace všech jejích složek. Kulturu směl dělat jen ten, komu to komunistické komise povolily. Scénu, jejíž hudba nebyla dostatečně jásavá a texty adekvátně stimulující socialistickou společnost, označily za nevkusné kapitalistické sirény, útočící na skutečné potřeby kulturní politiky. Bezvýchodnou situaci prosvětlovalo jen několik majáků na malých ostrovech svobody, kde měla tzv. druhá, tedy neschválená kultura své místo.

Jedním z takových ostrovů byl Junior klub Na Chmelnici. První koncerty tu odehrály budoucí rockové legendy, ať už mezi ně počítáme skupiny Lucie, Tata Bojs, Lenku Dusilovou nebo Chinaski. Domovskou scénou pak Chmelnice byla třeba pro Jasnou Páku, Precedens, Vladimíra Mišíka, Psí vojáky nebo Garáž. Na Chmelnici se chodilo i na divadla, která se věnovala i jiné než budovatelské tvorbě. Pravidelně se tu objevovalo brněnské Divadlo na provázku, HaDivadlo nebo Divadlo Drak. První vystoupení ve východním bloku tu v roce 1984 odtančil Min Tanaka. A dodnes vzpomínanou návštěvu Alaina Gingsberga hostila – také Chmelnice.

Junior klub Na Chmelnici byl ikonickým místem umělců, kteří stáli mimo oficiální kulturní dění a byli komunistickým režimem víceméně trpěni. Jejich kvality sice nestvrdila schvalovací komise, ale čas. Za dramaturgií Junior klubu stál v 80. letech Lubomír Schmidtmajer. Přišel Na Chmelnici po vojně na podzim 1980. Sál do té doby sloužil jako klasické bolševické agitační středisko. Luboš pojal dramaturgii po svém, odvážně. Když se v lednu 1981 objevil v předprodejích klubový měsíční program, zapůsobilo to na pražské rockové publikum jako bomba. Schmidtmajer však v rozhovoru pro Melodii z roku 1990, tvrdí: „Koncepce dramaturgie? Ty začátky bych si vůbec netroufl nazvat koncepcí. Bral jsem ty věci jako divák… jako nespokojený divák, který neměl kam jít a tak se stal pořadatelem.“ Karel Haloun, výtvarník, který se postaral o nezaměnitelnou grafikou i o výzdobou klubových prostor, potvrzuje dramaturgicky široký záběr v seriálu Bigbít České televize: „Luboš si první důsledně uvědomil, že je nenormální doba a že ta vyžaduje nenormální program. Takže to spojení divadla, bigbítu, včetně těch přednášek doktora Mráze o dějinách umění 20. století, což mi připadalo nemyslitelný, aby na to chodili lidi, bylo vyprodaný.“

Výstava předznamenává zrod stejnojmenné knihy, která bude mapovat legendární Chmelnici očima pamětníků, vystupujících umělců i insiderů. Zaměří se zejména na roky 1981-1989, kdy byla dramaturgie klubu v kontextu doby zcela nenahraditelná. Část bude věnovaná i prvním porevolučním aktivitám týmu, mezi něž patří například první koncert Rolling Stones na pražském Strahově.

Výstava je přístupná od 19 do 20 hodin ve dnech konání koncertů od 4. dubna do 15. května 2023.