Co se děje

Divadlo Na zábradlí se loučí s legendární inscenací Korespondence V+W – jevištní adaptace rozsáhlých dopisů, jež si komici vyměňovali od Voskovcovy emigrace až do smrti, slavila za bezmála deset let a necelých dvě stě repríz úspěch nejen na domácí scéně, ale i po celé republice a na řadě zahraničních festivalů, ať už v Polsku, Maďarsku, Belgii či v USA. Nyní mají diváci po celé republice možnost zhlédnout poslední uvedení z pohodlí kinosálu ve svém městě – distribuční společnost Aerofilms zprostředkuje širokému publiku přímý přenos vyprodané premiéry, která proběhne v úterý 27. června. Společnost Aerofilms dalším derniérovým přímým přenosem zároveň navazuje na rekordní úspěch promítání inscenace Ucpanej systém v podání souboru pražského Dejvického divadla. V tuto chvíli je do přenosu derniéry zapojeno přes 80 kin po celé republice – na Korespondenci V+W se tak diváci budou moci podívat 27. června od 19.00 nejen ve většině pražských kin, ale také například v brněnském Univerzitním kině Scala nebo v menších sálech od Sokolova až po Opavu. Vstupenky jsou již v prodeji na webu Aerofilms.

Korespondence V+W zachycuje postavy Jiřího Voskovce a Jana Wericha v letech 1948–1980. Staří přátelé a nerozluční umělečtí partneři čelí nejen odloučení z důvodu Voskovcovy emigrace, ale i s věkem se zhoršujícímu zdraví či rodinným tragédiím. „Když byla anexe Krymu v roce 2014, rezonovala pasáž o nevyzpytatelném rozpínavém Rusku. Ta je dnes bohužel znovu aktuální. Ale vzhledem k tomu, že se inscenace týká i velmi osobních věcí, jako jsou nemoci, deprese nebo úmrtí v rodině, je aktuální vždycky,“ říká představitel Jiřího Voskovce Václav Vašák. „Mně pokaždé udělá radost, že mladí lidé na ta různá témata reagují – ať už jde o reakce na vyprávění o událostech roku 1968, nebo že si někdo v představení najde své vlastní téma, že mu třeba odešel někdo blízký. Každé představení je díky tomu jiné,“ dodává. Václava Vašáka a Jiřího Vyorálka v rolích Voskovce a Wericha doplňuje v inscenaci také Anežka Kubátová v roli Werichovy ženy Zdeničky. Svou hvězdnou jízdu zakončí herecká trojice jubilejní 200. reprízou od počátku uvádění inscenace v Divadle Na zábradlí. S proslulou scénou i jejími fanoušky se tak za týden rozloučí legenda, na niž se bude ještě dlouho vzpomínat.

Jiří Voskovec, Jan Werich

Korespondence V+W

Režie a výběr hudby Jan Mikulášek

Dramaturgie Dora Štědroňová

Scénografie Svatopluk Sládeček

Kostýmy Marek Cpin

Hrají Václav Vašák, Jiří Vyorálek a Anežka Kubátová

Premiéra 16. září 2013  

Derniéra 27. června 2023  

Délka představení 150 minut včetně přestávky  

Korespondence Voskovce a Wericha je silnou výpovědí o životě dvou mimořádných lidí v nelehké době. Vzájemné listy legendárních tvůrců Osvobozeného divadla, jejichž cesty se po únoru 1948 rozešly, jsou strhujícím svědectvím nejen jejich originality a umělecké zralosti, ale současně odhalují i osudy těchto významných osobností v bipolárním světě, plném železných opon a studených válek. Tyto dopisy, které například u Jiřího Voskovce představují vrchol jeho poválečné literární tvorby, jsou neocenitelným dokladem duchovního světa V+W. „Forma zkratky, krátká spojení, divadelní narážky, privátní kódy, k tomu brilantní stylizace a neuvěřitelná oslovení i podpisy,“ – tak velice výstižně charakterizuje tuto korespondenci kritika.

Cílem festivalu je upozornit na význam kvalitního živého umění ve veřejném prostoru a také nabídnout netradiční zážitky. Ať jde již o setkání se známými hudebníky mimo kluby a velké scény nebo objevování začínajících muzikantů. „Hraní na ulici je lákavé, protože je to adrenalin. Je to totální nahota. Venku nemáš zázemí, nepomůže ti ani světlo ani vyladěný zvuk. Nemáš podium, fanoušky, bojuješ o pozornost…,“ vysvětluje Vojtaano. A zpěvačka Mucha dodává: „Myslím, že festivaly jako je Praha žije hudbou dávají jednak příležitost mladým a nadějným, pro něž může být hraní na akci prvním skutečným hraním před lidmi, tak ‘zaběhlým‘ muzikantům vrátit se ke kořenům. Vyprodávat kluby umí dneska každý.“ Jejich slova potvrzují i slovinští Pantaloons: „Je to nejčistší forma hudebního umění, zábavy... Jste tu jen vy, dav a vzájemná chemie. Žádná koncertní světla, reproduktory nebo cokoli, co obvykle pomáhá vystoupení. Líbí se nám to, protože tohle jsou naše kořeny, takhle jsme spolu začali hrát.”

Hlavní festivalová trasa povede od Kampy, přes Jungmannovo náměstí, Můstek, přes Kasárna Karlín a bude končit před Palladiem na náměstí Republiky. Hudba dále rozezní například kulturní centrum Stalin v Letenských sadech nebo venkovní kavárnu Šesťák v Dejvicích. Program festivalu Praha žije hudbou je na všech místech zdarma. Návštěvníci však mohou umělce odměnit dobrovolnými příspěvky do symbolických buskerských klobouků. Již nyní je také možné zakoupit symbolické vstupenky přes GoOut. Více informací je k dispozici na www.prahazijehudbou.cz.

Program nabídne vedle koncertů i divadelní a taneční představení, film nebo workshop pro děti. V pátek na náměstí Republiky pobaví kolemjdoucí divadelní soubor Hotel 0 se svým Maďarským kabaretem. Sobota na Kampě bude od 13.00 patřit hlavně dětem. Zdarma se zde mohou zúčastnit hudebního workshopu Timbalooloo, který proběhne pod hlavičkou festivalu Mladí ladí dětem. Na festivalu se děti představí i v rolích účinkujících, do Prahy zamíří například kladenský Orchestr Vějíř, který sdružuje děti ze sociálně znevýhodněného prostředí. Dvoudenní festivalový maraton uzavře v sobotu v Kasárnách Karlín projekce hudební komedie Yesterday režiséra Dannyho Boyle (Miliardář z chatrče, Trainspotting 2).

Festival Praha žije hudbou vznikl před osmi lety jako reakce na omezování umělecké produkce v ulicích hlavního města. Ambicí pořadatelů je otevřít centrum Prahy kvalitnímu pouličnímu umění, oživit veřejná prostranství hlavního města autentickou kulturou a současně zlepšit podmínky pro busking, tedy pouliční hudební, divadelní nebo artistická vystoupení, a to v přijatelných parametrech i pro rezidenty Prahy. „Dlouhodobě usilujeme o zlepšení podmínek pro pouliční vystupování a zvýšení kvality umělecké produkce ve veřejném prostoru Prahy. Proto ve spolupráci s Alzou letos poprvé vybavíme 10 hracích míst nabíjejícími elektrostanicemi. Ty nám umožní vyhnout se používání generátorů či složitému hledání elektřiny a zároveň umožnit vystoupit těm nejkvalitnějším umělcům, kteří pro své vystoupení elektřinu potřebují,” vysvětluje ředitel festivalu Jan Gregar. Festival Praha žije hudbou probíhá pod dohledem Uličníka, který je symbolem akce i svobodného uměleckého vystupování v ulicích Prahy.

Pořadatelem akce je kulturní nezisková organizace Nerudný fest, která stojí i za festivaly Mladí ladí jazz, Student Fest, Koncertem pro budoucnost a dalšími projekty.

Festival se koná pod záštitou JUDr. Jiřího Pospíšila, radního pro kulturu hl. m. Prahy, Mgr. Terezie Radoměřské, starostky MČ Praha 1, Mgr. Jakuba Stárka, starosty MČ Praha 6 a Ing. Štěpána Rattaye, radního pro kulturu MČ Praha 5.

Za podpory: Hlavní město Praha

Speciální partner: Palladium

Partneři: PRE, Kolektory Praha, Technologie hl. m. Prahy, ČEPS, MČ Praha 1, MČ Praha 5, MČ Praha 6

Mediální partner: Radio 1

Hudební skupina Vesna je jedinou ženskou kapelou v České republice, která propojuje současný pop a rap s výraznými folklórními prvky, a která oslavuje ženskost a slovanství. Vesnu založila v roce 2016 zpěvačka, skladatelka a textařka Patricie Kaňok Fuxová, skupinu dále tvoří houslistka a vokalistka Bára Juránková, klávesistka Olesya Ochepovskaya, bubenice Markéta Mužátková a baskytaristka Tereza Čepková. Debutové album Pátá bohyně vyneslo Vesně nominaci na objev roku v cenách Anděl 2018. Nejnovějším úspěchem je účast v mezinárodní hudební soutěži Eurovision Song Contest, kam Vesnu vyslalo hodnocení poroty i hlasy od fanoušků v národním kole. V mezinárodním finále, kde o vítězích rozhodovaly hlasy zahraničních posluchačů, se Vesna radovala z desátého místa, což je druhé nejlepší umístění pro českého zástupce v historii soutěže. V Eurovizi zaujala mezi 37 soutěžícími zeměmi.

EP Muzika vydala Vesna den po mimořádném úspěchu ve finále Eurovision Song Contest. Novinku skupina pokřtila v jedinečném prostoru Gabriel Loci, kde už dříve vznikl klip k soutěžní písni z Eurovize My Sister’s Crown. Na nové EP nahrála Vesna akustickou verzi této skladby, v níž zazní text v několika slovanských jazycích. Kmotry novinky se v smíchovském Gabriel Loci stali Karel Janeček a Lilia Khousnoutdinova, kteří společně dlouhodobě podporují české umění a kulturu. „S Lilií nás spojuje přátelství a také zájem o slovanství a ženskou tématiku. Karel se nás rozhodl podpořit na cestě do finále Eurovize a díky jeho podpoře jsme mohly reprezentovat Českou republiku v té nejvyšší kvalitě. Proto jsme o pokřtění požádali právě je,“ vysvětlila Vesna.

Na EP Muzika pracuje Vesna s motivy tajemné zahrady – labyrintu, do jehož středu vede jedna cesta a kruhové ‚mandaly‘ se slovanskou tematikou. Vedle akustické verze My Sister’s Crown najdou posluchači na novince další tři písně. Skladba Płakały, v níž je slyšet polština i angličtina, je příběhem o jezinkách odnášejících srdce milovaného muže do temných lesů. Queen of Love oslavuje svobodnou lásku. Hej mami vyjadřuje vděčnost za výchovu a vyzdvihuje sílu mateřské lásky, která člověka obrní proti hejtování a hodnocení společnosti. Vesna skladbou reaguje na nenávistná hodnocení na sociálních sítích a na internetu.

Poselství písně Hej mami sděluje Vesna i prostřednictvím nového videoklipu. „S negativním hodnocením a hejty se mohou setkávat nejen tvůrci, ale také dospívající. Anonymita internetu člověku dává pocit, že je neviditelný a klipem jsme chtěly ukázat, že za ‚exponátem‘, který vidíme ve známých osobnostech, jsou úplně obyčejní lidé. Klipem jsme chtěly vyjádřit myšlenku #thinktwicebeforeyouhate, abychom si takové hodnocení ostatních raději rozmysleli,“ vysvětluje skupina Vesna. Režie klipu se ujala Zuzana Zizoe Akopjan Veselá, scénář a vizuální podobu mu dodala houslistka Bára Juránková. Prvních úspěchů se videoklip dočkal jen den po svém uvedení, kdy se dostal do top trendů na YouTube a záhy nasadilo novinku do vysílání Fajn Radio.

“Spolupráce s Vesnou je pro nás ctí a radostí. Jejich hudba má přesah a smysl a věřím, že mají potenciál šířit důležité zprávy a poselství i do mainstreamu. Samotný zážitek toho, že v obrovské hale Eurovize zazněla píseň o spolupráci, sesterství, ženské důstojnosti a podpoře, je za mě úžasný výkon. Obzvláště blízká je mi píseň Hej mami, kterou vnímám jako hymnu projektu Žena v zenu, kde se roky věnujeme tématice ‚hejtu‘ vůči ženám ve veřejném prostoru. Zároveň v písni zaznívají něžné tóny o důležitosti mateřské lásky, která nám poskytuje celoživotní brnění proti nesmyslům, které by po nás mohlo okolí chrlit. Mimořádně mě imponuje i vizuální zpracování celého EP." dodává Lilia Khousnoutdinova.

EP Muzika předchází plnohodnotné desce, kterou se Vesna chystá vydat na podzim. Pokřtí ji během turné se zastávkami v Praze, Brně a Ostravě.

Vesna – Hej mami: https://www.youtube.com/watch?v=dN31JJHPB-E

Vesna – My Sister's Crown Live at Eurovision 2023: https://www.youtube.com/watch?v=5nuypbLMfNQ

Více informací o hudební skupině Vesna najdete na vesnamusic.cz

Instagram: instagram.com/vesna__music

Facebook: facebook.com/vesnamusic.cz

Vesna je jediná ženská hudební skupina v Čechách, která propojuje současný pop s výraznými folklórními prvky, a která oslavuje ženskost a slovanství. Založena byla v roce 2016 zpěvačkou, skladatelkou a textařkou Patricií Kaňok Fuxovou. Skupinu dále tvoří houslistka a vokalistka Bára Juránková, klávesistka Olesya Ochepovskaya, bubenice Markéta Mužátková, baskytaristka Tereza Čepková. Jejich debutové album „Pátá Bohyně“ bylo nominováno v kategorii Objev roku na hudební cenu Anděl 2018. V roce 2023 se kapela umístila na 10. místě v soutěži Eurovision s písní „My Sister's Crown“.

„Cílem festivalu je propagovat historické varhany, upozorňovat na jejich kulturní význam, estetickou a duchovní hodnotu a přispět k jejich zachování pro příští generace,“ říká varhaník Adam Viktora, zakladatel a umělecký ředitel Českého varhanního festivalu. Připomíná rovněž, že v České republice se nachází přibližně 10 000 historických varhan. „Každý nástroj je jedinečný: má svůj nezaměnitelný zvuk, výtvarnou podobu a originální technické řešení. Klíčovou úlohu hrají také pokaždé jiné akustické podmínky. Náš festival se koná proto, aby na tyto opomíjené klenoty upozornil a vdechl jim nový život,“ vysvětluje Viktora.  Zdůrazňuje také, že festival publiku představuje varhany nejen velké a slavné. „Díky festivalu ožívají i nástroje, které jsou známé hlavně z odborné literatury. Jejich zvukové kvality však zůstávají koncertnímu publiku utajeny,“ uvádí Viktora.

Česká republika, varhanní velmoc

„Málokdo ví, že v počtu varhan na množství obyvatel je Česko první na světě. Můžeme se tak směle prohlásit za varhanní velmoc. Vzácné, často stále funkční a mnohdy i velmi ohrožené varhany se přitom nacházejí nejen ve městech, ale i na kůrech kostelů v malých obcích. Varhany jsou nenahraditelným svědkem minulých časů a jejich zvuk se k nám nese napříč staletími,“ říká Adam Viktora.

Sám Viktora je zároveň špičkovým varhaníkem. Kromě něj letos na festivalu vystoupí i další vynikající interpreti – Vladimír Roubal, Jaroslav Tůma, Pavel Černý a mnoho dalších. A přidá se i jeden host ze zahraničí, Jörg-Andreas Bötticher ze Švýcarska. „Interpreti jsou vždy vynikající profesionální varhaníci, kteří pro jednotlivé nástroje připravují speciální koncertní programy,“ upřesňuje Viktora.

Součástí koncertů, sestavených z dobových skladeb, budou často i improvizace, které k interpretaci varhanní hudby patří. „Varhanní literatura sloužila dříve varhaníkům spíše jako studijní materiál a not se striktně drželi spíše ti méně zkušení z nich. Umění hry na varhany tak do značné míry spočívalo i ve schopnosti improvizovat. V tomto duchu nabídneme posluchačům zážitek varhanní hudby i my,“ vysvětluje Adam Viktora.

Varhany na prvním místě

Klíčem k výběru koncertního repertoáru jsou vždy konkrétní varhany. Programy koncertů musí totiž co nejlépe odpovídat velmi rozmanitým stylovým možnostem jednotlivých nástrojů. „Historické varhany pocházejí z období od 17. do první poloviny 20. století, takže rozptyl je velmi rozmanitý. Jednoduše řečeno, pro barokní varhany je ideální barokní hudba, romantickému nástroji nejlépe vyhovuje romantický repertoár,“ láká na festivalové koncerty Adam Viktora.

Samotná hudba a proslulost jejich autorů však podle něj nejsou tím nejdůležitějším. „Zásadní jsou vždy varhany samotné. A mnohdy výjimečná možnost posluchačů je slyšet, nechat na sebe zapůsobit jejich zvuk v autentickém prostoru. Po koncertech proto většinou nabízíme i exkurze. Zájemci si na nich varhany mohou prohlédnout, sáhnout si na ně a leccos pozoruhodného se dozvědět. Jde často o nenahraditelné kulturní památky, ale také o perfektně fungující technická soustrojí, dokládající fascinující všestrannou pokročilost našich předků. Díky festivalu tak mnozí lidé vůbec poprvé zjistí, jaký unikát v jejich obci vlastně mají,“ zdůrazňuje Viktora.

Koncerty a exkurze po celém Česku

Český varhanní festival zavítá tento rok do většiny krajů České republiky. Již 17. ročník navštíví sedmašedesát míst: Batelov, Bezno, Bělá nad Radbuzou, Bohušovice nad Ohří, Bor, Březno, Bystré, Česká Kamenice, Deštná, Děčín, Dobroměřice, Dolní Hbity, Dolní Poustevna, Domažlice, Halže, Holany, Hranice, Horní Vltavice, Chlumec, Choltice, Chomutov, Choteč, Jedlka, Kadaň, Kašperské Hory, Kerhartice, Klášterec nad Ohří, Kynšperk nad Ohří, Lelekovice, Lštění, Lubenec, Luby, Malé Březno, Manětín, Mikulášovice, Mileč, Mýto, Nalžovské Hory, Nová Ves, Nový Bor, Opařany, Osov, Ovesné Kladruby, Písek, Planá, Polná, Praha-Koloděje, Přepychy, Ratměřice, Rokytnice nad Jizerou, Roudnice nad Labem, Růžová, Sedlec-Prčice, Smolnice, Solany, Spálené Poříčí, Stachy, Staré Sedliště, Svojkov, Šluknov, Štědrá, Tatobity, Troubsko, Třebušín, Velké Opatovice, Vitice a Vlachovo Březí.

Podle Adama Viktory tvoří většinu publika lidé z nejbližšího okolí, v příhraničí také návštěvníci z Německa. „Koncerty v rámci Českého varhanního festivalu vyhledávají ale i nadšenci, kteří za varhanami neváhají přicestovat ze vzdálenějších lokalit a v publiku tak pravidelně vídáme známé tváře. Varhanní koncerty pořádané v autentickém prostředí v podání výborných, pro věc zapálených varhaníků nabízejí totiž zcela mimořádné zážitky,“ říká Viktora.

Do budoucnosti Českého varhanního festivalu hledí Adam Viktora s plánem jeho dalšího růstu. „Téměř sedmdesát dějišť, která jen letos navštívíme, se zdá hodně. Vzhledem k počtu varhan v celé České republice je to však stále jen zlomek. Čeká na nás totiž ještě hodně důležitých historických varhan,“ uzavírá Viktora.

www.ceskevarhany.cz

Český varhanní festival

ČVF založil roce 2007 varhaník a dirigent Adam Viktora. Za dobu své existence festival uspořádal několik set varhanních koncertů a také exkurzí u významných historických nástrojů. Zúčastnily se jich už desetitisíce nadšených posluchačů a obdivovatelů varhan po celém Česku.

Adam Viktora

Varhaník a dirigent Adam Viktora vystupuje na hudebních festivalech po celé Evropě, přednáší a koncertuje na mezinárodních varhanních kongresech, působí jako poradce v odborných komisích při restaurování významných historických varhan a nahrává pro evropské rozhlasové a televizní stanice.

Velký zájem věnuje historickým varhanám a aktivitám usilujících o jejich záchranu a propagaci. Je zakladatelem a uměleckým ředitelem Českého varhanního festivalu. Vyučuje varhanní hru na Konzervatoři v Plzni a historicky poučenou interpretaci na Akademii múzických umění v Praze.

Je uměleckým vedoucím souborů Ensemble Inégal a Pražští Barokní Sólisté, s nimiž natočil více než 20 mnohokrát oceněných CD a uskutečnil bezpočet koncertních vystoupení na významných evropských festivalech jako např. Pražské jaro, Oude Muziek Utrecht, Musica Antiqua Brugge, Lufthansa Festival London, Bachtage Leipzig, Tage alter Musik Regensburg, Stockholm Early Music Festival a další.

Adam Viktora se stal také výrazným představitelem procesu znovuobjevování díla českého barokního génia, Jana Dismase Zelenky. Založil a organizuje Zelenka Festival Praha – Drážďany a pořádá muzikologické kolokvium Zelenka Conference Prague. Se souborem Ensemble Inégal získal již čtyřikrát prestižní francouzské ocenění Diapason d´Or.

Nápad na založení uměleckého centra vzešel z potřeby rychlé akce oživení města Terezín loni na podzim při společných dialozích Inovačního centra Ústeckého kraje, sdružení
Terezín-město změny a kulturní platformy Adequate stuff. Iniciativa propojuje několik cílů naráz: přivést do Terezína kulturní dění a návštěvníky, rozvíjet umělecká řemesla a design v Ústeckém kraji a v dlouhodobé perspektivě přispívat k vytváření nových pracovních míst a zvyšování profesní odbornosti. Unikátnost konceptu spočívá v symbióze s potřebami historických prostor a zainteresovaných organizací, důsledné filozofie udržitelnosti a recyklace a zaměření na aktuální problémy regionu.

ACT využije stávající prostory v budově Dělostřeleckých kasáren, kde má nejprve vzniknout komunitní dílna zaměřená na šití, háčkování, práci s textilem a jiné drobné práce. Šicí ateliér shromažďuje dary v podobě nevyužitých materiálů, strojů a jiného vybavení, které věnovala např. světově proslulá firma TON či jednotliví dárci z řad veřejnosti. Pro studenty i absolventy uměleckých fakult vznikne místo, kde mohou během svých uměleckých rezidencí s dary volně pracovat, což platí i pro zájemce z řad široké veřejnosti na plánovaných workshopech. “Efektivní, estetické a společensky odpovědné využití toho, co je běžně a zbytečně považováno za odpad, je jednou z hlavních výzev současnosti. Pracovat s tím, co máme k dispozici je tedy nejen tím nejlevnějším, ale také tím nejinovativnějším přístupem. Ty nejzajímavější nápady vznikají právě na základě takových tvůrčích omezení,” vysvětluje zakladatelka Hannah Saleh svou filosofii.

Podobu centra v jeho pilotní fázi do velké míry udávaly i stávající prostory, které se nacházejí v Dělostřeleckých kasárnách: vkusně zrepasované pokoje, doteď využívány jen
příležitostně, a doposud stavebně slepé místo, které se promění na příjemný ateliér. “Naše sdružení je zaměřené nejen na podporu pevnosti z 18. století, ale má představovat i inovativní, moderní směr Terezína kupředu. Velice inspirativní je nejen pro mě, ale i pro velké množství oborů a nadšenců. Za stávajících podmínek je pro nás prioritou co nejvíce samostatný projekt, který ale přináší něco nového, aktivního do již za mě živoucího prostředí, kterým by Terezín rozhodně měl být čím dál více. Spolupráce s umělci je někdy velká výzva, avšak můj tým výzvy přijímá rád. Přítomnost a působení umělců zde vítáme, protože byly vždy nedílnou součástí vývoje společnosti,” zamýšlí se Vendula Bláhová, ředitelka Terezín – město změny.

Klíčovou roli v projektu sehrálo Inovační centrum Ústeckého kraje, které se nápad rozhodlo okamžitě podpořit a supervizovat. “Terezín je významným, avšak zakletým místem, které se na nejvyšších úrovních stále řeší, ale přesto se mu nedostává pomoci tak rychle, jak by potřeboval. Projekt uměleckého centra byl však jiný v tom, že byl schopný se vyvinout velice rychle, a to i za použití minimálních finančních prostředků, které jsme mohli takto narychlo uvolnit a jež byly směřovány výhradně do potenciálu lidí, kteří za centrem stojí. Má být první vlaštovkou toho, že se tvůrčí projekty v Terezíně mohou dít, a to sice tak, že vzejdou z iniciativy odspoda,” chválí si projekt Martin Mata, ředitel ICUK.

“Centrum začíná skutečně skromně a minimalisticky, vzhledem k organické koncepci však v budoucnu plánuje expanzi mnoha směry, které se budou dít podle možností. Chceme rozšířit dílnu tak, aby se stala pracovištěm i pro produktový design, potažmo truhlařinu a čalounění a navázat spolupráci nejen s Fakultou umění a designu UJEP – v úvahu připadají i studijní obory zabývající se kostýmem a scénografií stejně jako jiné umělecké obory, pořádat kurzy pro veřejnost, sympozia a další kulturní akce a v neposlední řadě intervenovat v Informačním centru neboli Íčku, kde bychom časem rádi zřídili otevřenou dílnu pro veřejnost, výstavní prostor a obchod s tím nejzajímavějším, co v Ústeckém kraji vzniká a co přitom zatím nelze najít uceleně na jednom místě.” shrnuje plány zakladatelka. “Vzhledem k nekoncepční a zdlouhavé podpoře kultury, což je bohužel v České republice smutná realita, budou klíčové následující měsíce, během kterých budeme shánět sponzorskou podporu a také zajímavé spolupráce. Cílem je propojit kulturní, sociální, vzdělávací a komerční sféru způsobem, který bude životaschopný a který snad časem vytvoří i tolik potřebná důstojná pracovní místa,” dodává s tím, že úspěšnost projektu je garantována jeho potřebou v kraji.

Slavnostní zahájení pilotní sezóny proběhne v pátek 30. června od 14:00 hodin v prostorách Dělostřeleckých kasáren, Akademická 409, Terezín.
Akce je volně přístupná odborné i široké veřejnosti – více info ZDE

Chrudimskému festivalu loutkového divadla předcházelo deset postupových přehlídek. Z nich vybraly odborné poroty a programová rada do hlavního programu sedmnáct nejzajímavějších amatérských inscenací letošní sezony. Inspirativní část festivalu tvoří další čtyři desítky inscenací českých nezávislých a statutárních profesionálních divadel jako například Divadlo Lampion Kladno, legendární Buchty a loutky, Divadlo DRAK z Hradce Králové, Naivní divadlo z Liberce, brněnské divadlo Líšeň, divadlo D21 z Prahy, soubory studentů KALD DAMU Praha a dalších. Ze zahraniční uvidí diváci španělské, francouzské a slovenské loutkáře.

„Každoroční důležitou částí festivalu je vzdělávání. Letošní ročník nabízí pod vedením zkušených profesionálů osmnáct odborných šestidenních seminářů pro více než 260 frekventantů. Z toho jeden zahraniční seminář pod vedením španělských loutkářů,“ říká odborný pracovník pro loutkářství Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) a programový ředitel festivalu Michal Drtina a dodává: „Letošní ročník přivítá i desítku zahraničních účastníků mezinárodního kolokvia (HE)ART BEATS! FOR PUPPETRY / Srdce bije pro loutkářství z Německa, Francie, Španělska, Holandska, Maďarska, Slovinska a Slovenska“.

Pestrou nabídku několika desítek inscenací festivalu rozšiřuje bohatý doprovodný program, který tvoří loutkářské a výtvarné dílny pro veřejnost, divadelní bojovka, plenérová představení nebo koncerty. „Letošní novinkou je Pouliční loutkářský festival plný divadla a hudby místních i přespolních umělců. Uskuteční se v neděli 2. července v ulicích centra Chrudimi. Začíná v 15 hodin a končí v pozdních nočních hodinách,“ říká Drtina a dodává: „V  programu festivalu si své najdou děti i nároční dospělí diváci, všem bych doporučil navštívit nejen inscenace hlavního programu, ale i divadelní maringotku španělských loutkářů a jejich inscenaci SIE7E, divadelní karavan českých performerek a jejich inscenaci Expedice k domovu, inscenaci divadla D21 Emil čili O Háchovi, zpracování Erbena pro teenagery Kytice vol.2, kterou realizoval Johan & Petr Vydarený, inscenaci Zapsaný spolek českých a slovenských loutkářů uvádí: Kašpárek a Zbojník v koprodukci Divadla Drak, Hradec Králové a Bábkového divadlo Bratislava či představení O Zlatovlásce loutkáře Víti Marčíka.“

Aktuální program najdete na internetových stránkách festivalu www.loutkarskachrudim.cz.

Celostátní přehlídka amatérského loutkářství se koná pod záštitou ministra kultury Mgr. Martina Baxy a hejtmana Pardubického kraje JUDr. Martina Netolického, Ph.D. Přehlídku pořádají z pověření Ministerstva kultury České republiky NIPOS-ARTAMA a město Chrudim ve spolupráci se Spolkem pro vydávání časopisu Loutkář. Finančně se vedle Ministerstva kultury České republiky podílí město Chrudim, Pardubický kraj, Státní fond kultury České republiky a sami účastníci festivalu. Místním spolupořadatelem je Chrudimská beseda, kulturní zařízení města.

Následovat budou od 4. 8. do 3. 9. Perspektivy. Perspektiva: Hledisko. Stanovisko. Pohled do dálky. Vyhlídky do budoucnosti. Úhel pohledu. Tím vším a mnohým dalším může perspektiva být. Společná výstava šesti mladých umělkyň (Lenky Krkavcové, Lenky Lormanové, Elišky Astlové, Pavly Šebkové, Veroniky Zívalové a Hany Šmidrkalové), jejichž cesty se protly v ateliéru Art & Design Institutu pod vedením doc. ak. mal. Romana Franty a které každému, kdo by měl chuť se dívat, chtějí nabídnout svou vlastní vizuální perspektivu. Autorky k divákovi promlouvají každá svým vlastním výtvarným jazykem, a ať už mu předkládají pohled na lidské tělo, interiér, vodní hladinu, slunce či krajinu, spojuje je hravá barevnost i hledání nových úhlů pohledu na svět.

Těsně pod ochozem věže v bývalém Bytě věžníka se nachází stálá expozice historii Nového Města, jeho radnice a přilehlého Karlova náměstí tvoří kopie historických rytin z archivu Muzea hl. m. Prahy. Expozice Historie Nového Města a Praha panoramatická představuje i nejstarší pražská panoramata, která zachycují podobu Prahy z vyvýšených míst ohraničujících celou pražskou kotlinu.

A kdo nemá rád schodiště, může si prohlédnout v pokladně věže v přízemí, a navíc zcela zdarma, putovní výstavu Stopy židovské přítomnosti v Praze 2. Představuje málo známou a opomíjenou kapitolu z historie Vinohrad a na Novoměstskou radnici se vrátila po sedmi letech v r. 2021.  Židovská obec na pražských Vinohradech patřila k největším v Československu a je spojena s mnoha významnými a zajímavými osobnostmi. Autorem projektu, je dokumentarista Martin Šmok.

Na Novoměstské radnici se nachází však další galerijní prostory. Ve 2. patře můžete navštívit známou a oblíbenou Neviditelnou výstavu, která se snaží návštěvníkům ukázat svět nevidomých lidí, jaký je život bez smyslu, díky kterému získává člověk nejvíce informací, a to bez zraku. Nezapomenutelná hodina v naprosté tmě s nevidomým průvodcem.

A při vstupu do nádvoří radnice z Vodičkovy ulice se po celý rok konají další výstavy v Galerii v přízemí.

V současné době se tu až do 30. 6. v rámci programu jubilejního 25. ročníku Světového romského festivalu Khamoro, který je jedním z největších a nejuznávanějších profesionálních festivalů romské kultury a umění na celém světě, se letos představuje významný bosenský výtvarník Mersud Selman. „Dítě války“, jak sám o sobě tento mladý umělec říká, vyrůstal v chudé romské čtvrti. I právě proto jsou jeho obrazy a performance emočně velmi působivé a divákům se dostávají až na dřeň. Výstava obsahuje 20 velkoformátových olejových maleb (portrétů) a video projekci s názvem Neplivej mi do tváře / Do not spit in my face, která obsahuje rozhovor autora s lidmi, kteří hrají významnou roli v jeho životě.

Od 3.  8. do 1. 9. se přijďte podívat na společnou výstavu Nového sdružení pražských umělců, spolku založeného v roce 1992 Jiřím Načeradským, v obrazech, grafikách, fotografiích i plastikách, nabízí díla zastupující řadu stylů moderního, klasického i poněkud netradičního umění. Cílem expozice SPOLU II je, jako vždy, kromě seznámení odborné i laické veřejnosti s tvorbou členů sdružení, i obohacení kulturní nabídky v Praze.

Po prázdninách se s létem Novoměstská radnice rozloučí výstavou Libora Kalába – Dosud neprozkoumané. Konat se bude od 6. do 20. 9. Malíř a pedagog L. Kaláb je dlouholetým členem boxerského spolku Palaestra, který v průřezu generací sdružuje mnoho osobností současné výtvarné scény. Jeho výstava obrazů a kreseb je projekcí malířské tvorby odkazující na symbolistické a mystické tendence v umění a je zároveň hledáním adekvátního vyjádření faustovské cesty k ukrytým pravdám a pramenům. Autor se snaží vést diváka pomocí skrytých a záhadných symbolů ke svému pochopení hermetismu v současné době. Zároveň je logicky ovlivněn nejen dramatickými ději kolem nás a svojí pedagogickou činností na VŠUP, ale i dlouholetým působením ve spolku Palaestra. Autorova pozoruhodná tvorba je odrazem prolnutí jeho osobního rozvoje v umění a ve sportu.

Výstavy na Novoměstské radnici jsou otevřeny denně, kromě pondělí, od 10 do 18 hodin a během zářijových Dnů evropského dědictví v pondělí a až do osmi večer. Navíc si během EHD užijete i slevu na vstupném.

Informace o dalších výstavách a všech ostatních kulturních akcích, které se v prostorách této překrásné pražské národní kulturní památky konají, naleznete na https://www.nrpraha.cz/program/

V obrazech Ivany Lomové se objevuje vážnost, nostalgie a krása každodennosti. Jde o silné emocionální setkání s okolní realitou, často zpracovávanou až po letech, kdy jako skici slouží konvolut fotografií a kdy je jako vzácné koření přimíchávána fantazie umělkyně. Přes užití realistické malby jsou její obrazy zvláštně snové a svojí láskou k městu (ale i chybějícími obyvateli města) připomínají Schieleho malby Krumlova.

Kurátoři: Hana Jirmusová Lazarowitz, Ingeborg Habereder, Ivana Lomová

Egon Schiele Art Centrum,Široká 71,Český Krumlov
www.esac.cz

Nový směr nabrala Vize tance už dvěma roky, kdy byla do jejího vedení zvolena ředitelka Centra choreografického rozvoje Se.s.ta a festivalu KoresponDance, Marie Kinsky. V první etapě dala Vize tance prostor vlastním členům, kteří zformulovali některé problémy nebo podněty v rámci pracovních skupin. Z nich vzešlo několik dokumentů, které mají za cíl především udržet povědomí o rozmanitosti problémů, které se současného pohybového umění týkají.

„Pracovní skupiny jsou stále otevřené. Tak jako Vize tance vítá další členy – protože čím více nás bude, tím silnější budeme mít hlas – tak vítá i umělce i teoretiky, kteří se chtějí zapojit do debat, které v uplynulém období vynesly napovrch nová témata,“ říká současná předsedkyně Vize tance Markéta Málková. „Chceme spojovat praktiky i teoretiky. Někdy skutečně stačí jen setkání tváří v tvář, abychom zjistili, že vlastně řešíme úplně stejný problém, jen z trochu jiného úhlu pohledu,“ zdůrazňuje.

Na konci roku 2022 byl dokončen souhrnný dokument Oborová strategie nezávislého tanečního a pohybového umění. Ten je příspěvkem k diskuzi o postavení tanečních umělců v současné společnosti u nás, jeho jednotlivé části odrážejí rozdílný přístup i rozdílné druhy aktivit jednotlivých pracovních skupin.

Výstupy k další diskusi

Činnost Vize tance v uplynulých dvou letech přinesla i další praktické výstupy: Studii Komparace přístupů k řešení statusu umělce v oblasti živého umění v zahraničí, která byla podpořena prostřednictvím Národního plánu obnovy. V rámci diskusí vznikl pracovní materiál, který Vize nazvala Návrhem finančního ohodnocení nezávislého profesionála v tanečním oboru. Jedná se o výstup pracovní skupiny, která se snažila reagovat na současné podfinancování profesionálů v oboru. Tento výstup má také sloužit jako materiál k další diskuzi. Pracovní skupina byla složena z kulturních manažerů a tanečních profesionálů, kteří vnímají, že jsou dlouhodobě podfinancováni, a při formulování doporučení čerpala a srovnávala odměny profesionálů v oboru v ČR a v zahraničí. Skupina přitom myslela nejen na výkonné umělce, ale i na přidružené profese, jejichž postavení, jak se ukázalo za doby protipandemických restrikcí, je stejně nestabilní jako postavení umělců.

Vize roku 2023

„Když Vize tance obnovovala svou činnost v roce 2020, definovali jsme si znovu úlohu tzv. profesní organizace,“ připomíná člen správní rady Florent Golfier. „Profesní organizace sdružuje lidi působící v oboru, zastřešuje spolupráci v rámci oboru, sjednocuje hlasy a komunikaci s jinými obory a s institucemi. Mapuje potřeby, je schopna předložit strategický plán, ale neimplementuje přímo nové projekty. To je iniciativa jejích jednotlivých členů,“ připomíná, co je i co není náplní práce profesních organizací, přestože Vize tance nyní rozvíjí i ryze praktickou a organizační činnost.

V roce 2023 udržuje VT několik linií aktivit:

Jednak jsou to semináře, které se nyní konají pod souhrnným názvem Umění ve Zdraví – Zdraví v Umění. V rámci seminářů sdílejí své praktické zkušenosti jak taneční umělci, výtvarní umělci a hudebníci, tak profese z oblasti fyzioterapie, koučinku ad. Cílem je přinášet praktické příklady využitelné vzájemně – ukazovat potenciál umění jako nástroje ozdravování společnosti, ale také tipy pro aktivní umělce, jak udržovat své vlastní tělesné i duševní zdraví.

Tomuto tématu se bude věnovat na podzim také třídenní konference, která proběhne v Brně. Předběžný termín je 10.–12. října 2023, podrobnosti zveřejní VT v průběhu roku.

Jedním z témat, které bylo od prvopočátku v hledáčku, byla propagace tance a jeho přínosy. Je to dlouhodobý cíl, na který se chce v následujícím období Vize tance také soustředit.

„Vize tance musí kontinuálně realizovat advokacii tance jako takového,“ zdůrazňuje Markéta Málková. „Uvítáme v našich řadách tanečníky i teoretiky, každého, kdo se cítí být součástí komunity současného nezávislého tance a pohybového divadla,“ uzavírá.

Profesní organizace Vize tance je oborovou platformou pro rozvoj pohybového umění. Sdružuje a mezinárodně síťuje nezávislé profesionály, ať už jsou to fyzické osoby nebo organizace, které působí na scéně současného tance a pohybového umění v České republice. Soustředí především ty profesionály, jejich způsob práce je převážně projektového charakteru, i když někteří fungují v rámci celoroční činnosti, a v neposlední řadě reprezentují Českou republiku v zahraničí. Vize je platforma pro všechny profese, které jsou pro rozvoj pohybového umění nepostradatelné: pro profesionální umělce, dramaturgy, techniky a další, pro výkonné profese jako jsou produkční, kulturní manažeři, PR manažeři, fundraiseři ad., stejně jako pro teoretiky a kritickou obec. Mezi členy patří i celé soubory a příspěvkové organizace. Oborová platforma se věnuje i výzkumu a advokacii současného pohybového umění. Vize tance realizuje svoji činnost s podporou Fondů EHP a Norska, Ministerstva kultury a Magistrátu hlavního města Prahy.

www.vizetance.org

„Mám radost, že můžeme v parku představit doslova Zlín na jednom místě. Kromě úžasných mladých a někdy i malých hudebníků a lokálních matadorů hudební scény se můžete těšit na komunity a organizace, které na čtyřiceti stanovištích připravily aktivity tvořivé, edukační i zábavné. Divadlo, animace, umění, řemeslo, školství i charitativní a osvětové aktivity – to všechno jsou aktéři, kteří tvoří Zlín a zaslouží si pozornost,“ upřesnila Jana Kubáčová, ředitelka kulturního a kreativního centra Živý Zlín.

V parku zahraje například Marie Tichá, Adam Kořán, Tereza Kutrová, Markéta Vodičková s kytaristou Filipem Vítů, kapela Minami nebo talentovaní žáci ze ZUŠ Morava a ZUŠ Zlín. Průřez žánry pak nabídne skupina WIMS.

O velké večerní koncerty nepřijde ani tato rodinná zóna. Vystoupí například rock-crossover Hluchý Dovrat, legendární zlínská kapela Tokyo, uskupení Event Jazz v doprovodu zpěvačky Zuzany Gamboa, pop-rockoví Pro Tebe a Joe Cocker Forever nebo česko-bosenská kapela No Barriers, v jejímž repertoáru má své místo jak vlastní tvorba, tak cover verze světových hitů.  Těšit se můžete také na vystoupení brněnské skupiny Pueblo Flamenco v čele s tanečnicí Ivetou Rivero, která v parku vykouzlí atmosféru Španělska. 

Souběžně s hudebním programem na pódiu se v parku interaktivním způsobem představí nejrůznější komunity – od alternativních školek přes volnočasové aktivity a pouliční kadeřníky až po významné organizace jako Krajská knihovna Františka Bartoše nebo Krajská nemocnice Tomáše Bati. 

Malí návštěvníci festivalu si také přijdou na své. Na více než čtyřiceti stanovištích se mohou těšit například na workshop animace, pozorování včel v úlu, ševcovskou dílnu, hravé dílny, ale naučí se i skautským dovednostem nebo si užijí sportovní stanoviště s trampolínkami a skákacími botami. Chybět nebude ani hrací zóna Fatra plná kultovních nafukovacích hraček nejen z dílny umělkyně Libuše Niklové. Za příznivého počasí bude velkým lákadlem i stanoviště Hvězdárny Valašské Meziříčí, která do Zlína přiveze obří nafukovací planety. 

Ve spolupráci s brněnským studiem multimediálních architektů Visualove v parku vyroste také nepřehlédnutelná čtrnáct metrů široká Fčil out zóna s lehátky. Instalaci složenou ze 1150 kusů látek doplní večerní nasvícení a podkresová hudba. 

Druhý ročník festivalu Zlín žije se koná v krajském městě ve dnech 23. až 25. června. Ve čtyřech zónách nabídne prostor stovkám hudebníků, komunit, artistů, tanečníků a dalším. Přijede také kapela Buty, AG Flek, Mňága a Žďorp, Hrubá hudba, Majk Spirit, Ventolin nebo zlínská rodačka Dasha. Vstup na veškerý program je i letos volný. 

Festival Zlín žije pro statutární město Zlín připravuje příspěvková organizace Živý Zlín.

Celý program festivalu a seznam stanovišť v parku Komenského naleznete na www.kulturazlin.cz/festival-zlin-zije/.