středa
17. července 2024
svátek slaví Martina
Každé historické varhany jsou unikátem. Nástroj v kostele Navštívení svatého Jana Křtitele v Osově
© Foto: Jiří Jaroch



Český varhanní festival zve v létě na koncerty i exkurze vzácných historických varhan. V Česku je jich asi 10 000, v přepočtu na obyvatele nejvíc na světě

ČR: Přibližně 70 koncertů na stejném počtu míst po celé republice nabídne už 17. ročník Českého varhanního festivalu (ČVF). Ten vedle mocného zážitku z varhanní hudby zprostředkovává posluchačům i prohlídky vzácných historických varhan. Při nich si mohou zájemci nástroje prohlédnout zblízka a dozvědět se něco víc o jejich estetické i technické hodnotě. Festival letos začal v květnu a potrvá do 29. prosince. Řada koncertů a s nimi spojených exkurzí se však uskuteční právě nyní, během letních prázdnin. Svůj program zveřejňuje festival průběžně na svých webových stránkách ceskevarhany.cz. Už tradičně jej podpořilo Ministerstvo kultury, k němuž se tento rok poprvé přidal i Plzeňský a Ústecký kraj.

Autor článku: 
Magdalena Bičíková, Jana Bryndová

„Cílem festivalu je propagovat historické varhany, upozorňovat na jejich kulturní význam, estetickou a duchovní hodnotu a přispět k jejich zachování pro příští generace,“ říká varhaník Adam Viktora, zakladatel a umělecký ředitel Českého varhanního festivalu. Připomíná rovněž, že v České republice se nachází přibližně 10 000 historických varhan. „Každý nástroj je jedinečný: má svůj nezaměnitelný zvuk, výtvarnou podobu a originální technické řešení. Klíčovou úlohu hrají také pokaždé jiné akustické podmínky. Náš festival se koná proto, aby na tyto opomíjené klenoty upozornil a vdechl jim nový život,“ vysvětluje Viktora.  Zdůrazňuje také, že festival publiku představuje varhany nejen velké a slavné. „Díky festivalu ožívají i nástroje, které jsou známé hlavně z odborné literatury. Jejich zvukové kvality však zůstávají koncertnímu publiku utajeny,“ uvádí Viktora.

Česká republika, varhanní velmoc

„Málokdo ví, že v počtu varhan na množství obyvatel je Česko první na světě. Můžeme se tak směle prohlásit za varhanní velmoc. Vzácné, často stále funkční a mnohdy i velmi ohrožené varhany se přitom nacházejí nejen ve městech, ale i na kůrech kostelů v malých obcích. Varhany jsou nenahraditelným svědkem minulých časů a jejich zvuk se k nám nese napříč staletími,“ říká Adam Viktora.

Sám Viktora je zároveň špičkovým varhaníkem. Kromě něj letos na festivalu vystoupí i další vynikající interpreti – Vladimír Roubal, Jaroslav Tůma, Pavel Černý a mnoho dalších. A přidá se i jeden host ze zahraničí, Jörg-Andreas Bötticher ze Švýcarska. „Interpreti jsou vždy vynikající profesionální varhaníci, kteří pro jednotlivé nástroje připravují speciální koncertní programy,“ upřesňuje Viktora.

Součástí koncertů, sestavených z dobových skladeb, budou často i improvizace, které k interpretaci varhanní hudby patří. „Varhanní literatura sloužila dříve varhaníkům spíše jako studijní materiál a not se striktně drželi spíše ti méně zkušení z nich. Umění hry na varhany tak do značné míry spočívalo i ve schopnosti improvizovat. V tomto duchu nabídneme posluchačům zážitek varhanní hudby i my,“ vysvětluje Adam Viktora.

Varhany na prvním místě

Klíčem k výběru koncertního repertoáru jsou vždy konkrétní varhany. Programy koncertů musí totiž co nejlépe odpovídat velmi rozmanitým stylovým možnostem jednotlivých nástrojů. „Historické varhany pocházejí z období od 17. do první poloviny 20. století, takže rozptyl je velmi rozmanitý. Jednoduše řečeno, pro barokní varhany je ideální barokní hudba, romantickému nástroji nejlépe vyhovuje romantický repertoár,“ láká na festivalové koncerty Adam Viktora.

Samotná hudba a proslulost jejich autorů však podle něj nejsou tím nejdůležitějším. „Zásadní jsou vždy varhany samotné. A mnohdy výjimečná možnost posluchačů je slyšet, nechat na sebe zapůsobit jejich zvuk v autentickém prostoru. Po koncertech proto většinou nabízíme i exkurze. Zájemci si na nich varhany mohou prohlédnout, sáhnout si na ně a leccos pozoruhodného se dozvědět. Jde často o nenahraditelné kulturní památky, ale také o perfektně fungující technická soustrojí, dokládající fascinující všestrannou pokročilost našich předků. Díky festivalu tak mnozí lidé vůbec poprvé zjistí, jaký unikát v jejich obci vlastně mají,“ zdůrazňuje Viktora.

Koncerty a exkurze po celém Česku

Český varhanní festival zavítá tento rok do většiny krajů České republiky. Již 17. ročník navštíví sedmašedesát míst: Batelov, Bezno, Bělá nad Radbuzou, Bohušovice nad Ohří, Bor, Březno, Bystré, Česká Kamenice, Deštná, Děčín, Dobroměřice, Dolní Hbity, Dolní Poustevna, Domažlice, Halže, Holany, Hranice, Horní Vltavice, Chlumec, Choltice, Chomutov, Choteč, Jedlka, Kadaň, Kašperské Hory, Kerhartice, Klášterec nad Ohří, Kynšperk nad Ohří, Lelekovice, Lštění, Lubenec, Luby, Malé Březno, Manětín, Mikulášovice, Mileč, Mýto, Nalžovské Hory, Nová Ves, Nový Bor, Opařany, Osov, Ovesné Kladruby, Písek, Planá, Polná, Praha-Koloděje, Přepychy, Ratměřice, Rokytnice nad Jizerou, Roudnice nad Labem, Růžová, Sedlec-Prčice, Smolnice, Solany, Spálené Poříčí, Stachy, Staré Sedliště, Svojkov, Šluknov, Štědrá, Tatobity, Troubsko, Třebušín, Velké Opatovice, Vitice a Vlachovo Březí.

Podle Adama Viktory tvoří většinu publika lidé z nejbližšího okolí, v příhraničí také návštěvníci z Německa. „Koncerty v rámci Českého varhanního festivalu vyhledávají ale i nadšenci, kteří za varhanami neváhají přicestovat ze vzdálenějších lokalit a v publiku tak pravidelně vídáme známé tváře. Varhanní koncerty pořádané v autentickém prostředí v podání výborných, pro věc zapálených varhaníků nabízejí totiž zcela mimořádné zážitky,“ říká Viktora.

Do budoucnosti Českého varhanního festivalu hledí Adam Viktora s plánem jeho dalšího růstu. „Téměř sedmdesát dějišť, která jen letos navštívíme, se zdá hodně. Vzhledem k počtu varhan v celé České republice je to však stále jen zlomek. Čeká na nás totiž ještě hodně důležitých historických varhan,“ uzavírá Viktora.

www.ceskevarhany.cz

Český varhanní festival

ČVF založil roce 2007 varhaník a dirigent Adam Viktora. Za dobu své existence festival uspořádal několik set varhanních koncertů a také exkurzí u významných historických nástrojů. Zúčastnily se jich už desetitisíce nadšených posluchačů a obdivovatelů varhan po celém Česku.

Adam Viktora

Varhaník a dirigent Adam Viktora vystupuje na hudebních festivalech po celé Evropě, přednáší a koncertuje na mezinárodních varhanních kongresech, působí jako poradce v odborných komisích při restaurování významných historických varhan a nahrává pro evropské rozhlasové a televizní stanice.

Velký zájem věnuje historickým varhanám a aktivitám usilujících o jejich záchranu a propagaci. Je zakladatelem a uměleckým ředitelem Českého varhanního festivalu. Vyučuje varhanní hru na Konzervatoři v Plzni a historicky poučenou interpretaci na Akademii múzických umění v Praze.

Je uměleckým vedoucím souborů Ensemble Inégal a Pražští Barokní Sólisté, s nimiž natočil více než 20 mnohokrát oceněných CD a uskutečnil bezpočet koncertních vystoupení na významných evropských festivalech jako např. Pražské jaro, Oude Muziek Utrecht, Musica Antiqua Brugge, Lufthansa Festival London, Bachtage Leipzig, Tage alter Musik Regensburg, Stockholm Early Music Festival a další.

Adam Viktora se stal také výrazným představitelem procesu znovuobjevování díla českého barokního génia, Jana Dismase Zelenky. Založil a organizuje Zelenka Festival Praha – Drážďany a pořádá muzikologické kolokvium Zelenka Conference Prague. Se souborem Ensemble Inégal získal již čtyřikrát prestižní francouzské ocenění Diapason d´Or.

 

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení tzv. velkou mediální novelu – novelu zákona o České televizi, Českém rozhlase a televizních a rozhlasových poplatcích.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Ostatní
Co se děje
17.07.2024

ČR: Návštěvnost kulturních zařízení vzrostla podle předběžných údajů Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) v roce 2023 o více než deset procent oproti roku 2022 ve všech sledovaných oblastech kultury. Stále však zaostává za hodnotami roku 2019. Nejvíce se hodnotám roku 2019 blíží oblast památek, kde se návštěvnost pohybovala okolo 92 % předcovidových hodnot a meziročně vzrostla z 12,1 na 13,7 mil. návštěvníků.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Architektura, Hudba, Výtvarné umění, Ostatní, Památky
Nepřehlédněte
17.07.2024

ČR, ZAHRANIČÍ: Spolek Moje česká škola vyhlašuje letní soutěž v tvůrčím psaní pro vícejazyčné děti: „Urob si sám aneb Jak se žilo kutilům”. V soutěži mají děti za úkol připravit rozhovor s prarodiči, příbuznými nebo sousedy právě na téma kutilství, které je významným českým národním a kulturním fenoménem. Příspěvek může mít formu textu, komiksu, videa či animace. Zapojit se mohou jednotlivci i žákovské kolektivy. Všichni výherci získají knižní ceny. Konečný termín pro přijímání soutěžních příspěvků je 1. října 2024. Realizace soutěže je podpořena v rámci dotační výzvy MZV ČR: “Projekty zaměřené na spolupráci s krajanskými komunitami v zahraničí pro rok 2024”.

 

Celá ČR, zahraničí
Děti a mládež, Knihy, literatura, média, Soutěže a festivaly, Vzdělávání, Menšiny a cizinci
Co se děje
16.07.2024

ŘEHLOVICE: Kulturní centrum Řehlovice je významným místem setkávání umělců a komunity z Česka i Německa. Zaměřuje se na propojení umění a kultury prostřednictvím různých projektů, včetně divadelních produkcí, výtvarného sympozia Proudění – Strömungen a dalších kulturních akcí. Důležitým prvkem je také podpora česko-německého dialogu, který reflektuje geografické i historické souvislosti místa. S úctou k historii a snahou o zachování autentické architektury se Kulturní centrum Řehlovice, nedaleko Ústí nad Labem, stalo nejen místem inspirace, ale i tvůrčího rozvoje pro širokou veřejnost. Lenka Holíková, zakladatelka a ředitelka centra, mě provedla všemi jeho objekty v letošním nejdelším dni roku, 20. června. Po prohlídce jsme v centru vedly rozhovor nejen o tom, jak Lenka s neúnavnou energií a podporou svých spolupracovníků a dobrovolníků již 25 let proměňuje téměř zchátralý statek v oázu kreativity a kulturního dění.

Ústecký kraj
Cestovní ruch, Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Architektura, Hudba, Výtvarné umění, Lidová kultura, Památky, Menšiny a cizinci
Články a komentáře
17.07.2024