Co se děje

„Cílem přehlídky je podnítit taneční soubory, aby zvyšovaly pozornost současné, domácí tvorbě jejím pravidelným uváděním a usilovaly tak o její rozvoj a vznik nových děl,“ říká předsedkyně Asociace tanečních umělců Linda Svidró. „Inscenační přehlídka je jakousi výstavní skříní českého tance, toho nejlepšího, co jednotlivé soubory mohou ukázat.“

„Přehlídka se dříve konala od roku 1992 každé tři roky a nyní ji budeme pořádat jako bienále (poslední se konala v roce 2019, v roce 2021 byla zrušena z důvodu uzavření divadel kvůli covidové pandemii),“ uvádí jeden z organizátorů akce Zdeněk Prokeš. „Inscenace přihlášené k účasti bude od začátku sezóny 2023/2024 až do 15. prosince 2023 hodnotit odborná porota složená z profesionálních tanečních umělců, teoretiků, kritiků, choreografů, případně i umělců dalších profesí.“

Nejlepší inscenace bude oceněna hlavní cenou, další ocenění budou udělena za nejlepší choreografii, za nejlepší sólistický výkon a za nejlepší kolektivní výkon. Další pozoruhodné výkony mohou být oceněny čestným uznáním.

Další informace o přehlídce najdete zde: https://atucr.cz/soutezni-prehlidka-tanecnich-inscenaci-balet-2023/

Pod kultovní inscenací jsou podepsáni kmenoví tvůrci Alfy, režisér Tomáš Dvořák, dramaturg Pavel Vašíček a výtvarník Ivan Nesveda. Inspirovali se slavným románem Alexandra Dumase staršího a také jednou z jeho verzí na stříbrném plátně, němou groteskou Maxe Lindera z roku 1922. Inscenace je nabitá gagy a hraje se téměř beze slov, loutky se mezi sebou dorozumívají pomocí citoslovcí. Funkci filmových mezititulků přebraly písničky, zpívané za živého doprovodu harmoniky, dud a bicích. Autorem hudby je Michal Vaniš a texty k písničkám napsala herečka Blanka Josephová-Luňáková. Díky známému příběhu i nadsázce jsou plzeňští Tři mušketýři dobře srozumitelní. I pro maňásky platí: „Jeden za všechny, všichni za jednoho!“

Výjimečnost inscenace podtrhuje loutkářské mistrovství herců Divadla ALFA, kteří v ní účinkují. Jsou to Martina J. Hartmannová, Petr Borovský nebo Petr Vydarený, Martin Bartůšek, Bob Holý, Robert Kroupar, Blanka Josephová-Luňáková, Matěj Siegl a Vladimír Sosna.

Mezi více než dvaceti cenami a nominacemi, které Tři mušketýři doma i po světě nasbírali, jsou ceny z festivalu Skupova Plzeň, Cena Erik, velmi prestižní nominace výroční divadelní Ceny Alfréda Radoka (2006) nebo pomyslný titul Inscenace roku 2006 v anketě Divadelních novin. V roce 2011 bylo představení oceněno, jako nejlepší inscenace na festivalu Dítě v Dlouhé. Mušketýři přivezli ceny i z festivalů v Srbsku, Polsku, Maďarsku, Slovensku, Chorvatsku nebo Slovinsku.

Ani 17 let po svém prvním uvedení inscenace Tři mušketýři nezestárla. I nadále zůstává v repertoáru Divadla ALFA. „Tři mušketýři je bezesporu mezinárodně nejúspěšnější česká loutková inscenace po roce 2000. Když spočítám všechna zahraniční hostování a ohlasy, myslím že bude patřit mezi mezinárodně nejúspěšnější počiny celého českého divadla,“ řekl Jakub Hora, ředitel Divadla ALFA. Mušketýři budou také dál cestovat. V září a říjnu 2023 pojedou hrát do Německa, čeká je Braniborsko, severní Německo a mezinárodní loutkový festival v bavorském Augsburgu.

Duo Beautiful Strings ve složení Monika Růžková Urbanová (housle) a Hedvika Mousa Bacha (harfa) přednese premiéru skladeb Simonne Draper, která je již u nás známá posluchačům tuzemského Rádia Classic FM, nicméně, její skladby zazněly mimo jiné na rádiu BBC Kent a pravidelně bývají zařazovány do programu rádií v USA, Austrálii, Japonsku a v Evropě. 

Skladby, které zazní na koncertě jsou z alba „Portraits in Guitar“, vydaného americkým MSR Classics v roce 2019. Kromě spolupráce s interprety klasické hudby, Simonne Draper rovněž spolupracuje s umělci různorodých hudebních žánrů. Jedním z nich je věhlasný anglický DJ Jon Kennedy, který vytvořil remix její skladby Eclipse. Tato skladba v obou verzích se pravidelně objevuje v programech rádií s indie hudbou.

Album „Portraits in Guitar“, z něhož dvě skladby zazní na nadcházejícím koncertě, upoutalo pozornost v hudebních kruzích. Americký novinář Raymond Tuttle spolupracující například s Deutche Grammophone, Miami New Times, Esquire či Fanfare Magazine o tvorbě Simonne Draper doslova říká: „Skladby skladatelky Simonne Draper zabírají těžko definovatelné území mezi klasicko-vážnou hudbou a hudbou pro snadný poslech, skladby zní na kytaru krásně, lyricky a čistě, jsou extrémně dobře kompozičně sestavené a nezapomenutelné."Simonne Draper je členkou Společnosti českých skladatelů od roku 2016. 

Jako host večera vystoupí flétnistka Jana Jarkovská, která se představí v kompozici Jiřího Temla Příběh s happyendem a ve skladbě Entr’acte Jacqua Iberta. V krásné akustice refektáře kláštera v Emauzích vyzní dvě tria pro housle, flétnu a harfu – Deux Intreludes francouzského skladatele Jacqua Iberta a skladba Královský dvůr skladatelky a interpretky Gabriely Vermelho. 

https://www.youtube.com/watch?v=koUAi5km-88

https://www.youtube.com/watch?v=6NbL7J_7sIU
 

„Po prezentaci záměru a vznikající studie autory celého záměru i samotného projektu jsme s architektem Markem Marovičem za přítomné signatáře představili stručný přehled příkladů dobré praxe u přestaveb obdobných typů staveb z ČR i zahraničí. Přiblížením realizací, jejichž projekty vzešly ze soutěží, jsme chtěli ilustrovat potřebnost architektonické soutěže při vzniku projektu takto významné veřejné stavby. O tomtéž jsme se posléze rovněž snažili vést diskusi. Ostatně i projekt původní budovy lázní vznikl na základě vítězství v soutěži vypsané městem. Vedení kraje však naši obhajobu architektonické soutěže coby adekvátního způsobu pro nalezení nejlepšího řešení zadání, kterou svými stanovisky podpořily jak Česká komora architektů, tak i Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, považuje pouze za náš názor. Zástupci kraje mají názor jiný, podle nich stejně relevantní. Soutěž jsou ochotni uspořádat pouze v případě, kdy ji bude výslovně požadovat legislativa. Nemile nás překvapilo, že kraj ignoruje zmíněná odborná stanoviska obou hlavních profesních komor. Do doby konání panelu například žádný z představitelů kraje neodpověděl na dopis předsedy ČKA Jana Kasla z 20. dubna, adresovaný Plzeňskému kraji. V porovnání například s Královéhradeckým krajem, který zřizuje vlastní Centrum architektury, jež má podporovat trvalý rozvoj kvalitní architektury a urbanismu v regionu, považujeme přístup Plzeňského kraje za velmi krátkozraký,“ komentuje průběh panelu jeden z inicátorů dopisu Petr Klíma.

„Jak komora architektů, tak inženýrská komora se ve svých stanoviscích vyjádřily proti záměru kraje postupovat po vypracování úvodních fází projektu metodou Design & Build, která spojuje realizaci stavby s dodáním výsledného projektu. Takový postup se však používá zejména u liniových staveb, u nichž lze předem velmi dobře definovat požadované parametry, u kulturních staveb a jejich adaptací – a tím spíš u budovy měřítka a významu bývalých městských lázní – však nemá u nás ani v zahraničí precedens. Jsme zklamaní, že představitelé kraje na této metodě stále trvají, aniž by ji byli schopni přesvědčivě obhájit,“ dodávají přítomní signatáři Martin Leška a Aleš Kubalík.

„Od zástupců kraje během panelu otevřeně zaznělo, že zásadní roli v celé věci hraje čas. A že je zapotřebí spěchat, protože nebude-li realizace záměru spuštěna včas, nebude vůbec. Uspořádání soutěže, která by obnášelo přibližně šest měsíců, kraj odmítl s argumentem o hospodárnosti. Při údajné každoroční inflaci ve výši 15 nebo 20 % je podle jednatele Kulturního centra Plzeňského kraje Hynka Glosera zapotřebí se do stavby pustit co nejdřív. Inflace nicméně klesá, stejně jako ceny některých stavebních materiálů. Především však spěch a pochybnou úsporu času v řádů měsíců nelze obhájit u stavby, která bude formovat část nábřeží v centru města desítky let a která se stane jednou z nejvýznamnějších i nejviditelnějších staveb ve městě. A která se má stát vizitkou kulturní vyspělosti celého kraje doma i v zahraničí,“ dodává další ze signatářů dopisu Bohuslav Strejc.

„Během setkání se ukázalo, že vedení kraje už dávno rozhodlo o postupu, který preferuje rychlou realizaci stavby a nehodlá se zdržovat s hledáním nejlepšího architektonického řešení, natož s vážně míněnou diskusí. Apel na vypsání soutěže, která se v tisících případů v Česku i v zahraničí osvědčila coby řešení procesně poctivé, transparentní a v posledku i hospodárné, si vykládá jako osočení z něčeho nezákonného. Vůči našim argumentům kritizujícím dosavadní postup 'napřímo' zaměstnat autorku projektu i s jejím týmem se představitelé kraje hájí tím, že postupují zcela legálně. Jako by nám občanům mělo postačovat, že veřejná instituce pouze dodržuje hranice zákona. Zřeknutím se možnosti nalézt nejlepší řešení kraj naši společnost ochuzuje. Zejména v dnešní době prudkých změn a nejistých ekonomických vyhlídek bychom si však měli být jisti, že to, co stavíme, obstojí ve své celkové kvalitě na desítky let dopředu,“ argumentuje další z inicátorů dopisu Marek Marovič.

„Představitelé kraje zdůrazňovali technologický, ekonomický i ekologický aspekt projektu. Jako přednost zmínili například pozornost, kterou již věnovali koordinaci profesí. Pro způsob přípravy záměru je nicméně příznačné, že způsob vystavování zatím v podstatě neřešili,“ upozorňuje další ze signatářů Marek Sivák.

„Naše pochyby o správnosti postupu kraje a obavy o výsledek záměru diskusní panel nerozptýlil. Vedení Plzeňského kraje si problematické aspekty svého počínání zjevně nepřipouští a ve svém záměru postupuje beze změny dál. Diskutovat konkrétně o představeném projektu nepokládáme ani za náš úkol (nejsme členy poroty soutěže), ani za naši povinnost, a musíme odmítnout tvrzení představitelů kraje, že se nevyjadřováním se k prezentované studii vzdáváme zodpovědnosti. Naopak se cítíme být natolik zodpovědní, že na rizika spojená s postupem kraje důsledně upozorňujeme a za tezemi našeho otevřeného dopisu stojíme i nadále,“ uvádí signatář dopisu Jan Toman.

„Domníváme se, že další diskuse o principech, kterým přikládáme zásadní důležitost, není v této době možná. Velmi si však vážíme účasti asi 20 signatářů na panelu a těší náš, že se v celé věci aktivizovala podstatná část odborné veřejnosti v Plzni. Věříme, že se to ve střednědobém či dlouhodobém horizontu zúročí,“ uzavírá Petr Klíma.

Palcát, pavéza, houfnice, ale i kropáč nebo bombarda – to jsou názvy spojené s érou husitských válek. Dobu počátků utrakvismu, náboženského vzepětí i vzniku sekt, dobu nových společenských procesů i surového válečnictví představí nová výstava. Vedle časové linky sledující historický vývoj bude velká pozornost věnována rovněž dokladům každodennosti, tedy vybavení domácnosti i průniku husitských idejí do výtvarné kultury, například prostřednictvím výjevů na kamnových kachlích. Stranou samozřejmě nezůstane ani tehdejší vojenství. Nedílnou část výstavy tvoří také vybraná výtvarná díla – sochy, obrazy, grafika a jiné, která odrážejí pohled umělců 19. až 20. století na husitskou dobu. „Východní Čechy jsou s husitstvím spojeny velmi intenzivně, ale delší čas se o této tématice nemluvilo. Výstava, doplněná do budoucna i bohatým edukačním programem, by chtěla tento dluh vůči veřejnosti napravit“, vysvětluje ředitel muzea Petr Grulich.

Výstava se koná v Malém sále Muzea východních  Čech v Hradci Králové a skládá se ze tří hlavních částí.  

Úvodní část návštěvníky stručně seznámí s podobou východních Čech a jejich středověké společnosti před vypuknutím revolučních událostí.

Druhá část prezentuje příchozím doklady hmotné kultury 15. století. Všechny vystavené exponáty jsou archeologické artefakty pocházející z prostředí středověkých měst, tvrzí a hradů. „Ve vitrínách si návštěvník prohlédne kovové předměty včetně drobných součástí oděvů a šperků, dále výrobky z přírodních materiálů jako jsou zvířecí kosti, dřevo, kůže a v neposlední řadě i kuchyňskou a stolní keramiku v podobě hrnců, mís, pohárů a džbánů doplněnou křehkými zlomky skleněných nádob,“ popisuje kurátorka výstavy Petra Rokoská. Velká pozornost je pak věnována kachlům, protože výzdoba reliéfních čelních stěn dosáhla v 15. století rozkvětu i značné rozmanitosti. Na výstavě jsou ke zhlédnutí i kachle s motivy ovlivněnými husitským hnutím a náboženstvím.   

Třetí část výstavy provede návštěvníky hlavními dějinnými událostmi husitského období. V jednotlivých vitrínách se představují zejména doklady dobových zbraní a zbroje, ale i další památky na husitské období, vysvětluje druhý z kurátorů výstavy Radek Bláha: „Za všechny můžeme na tomto místě jmenovat lebku husitského bojovníka se vstřeleným hrotem šípu nebo unikátně dochovanou houfnici z Nového Bydžova. Znalci středověkého válečnictví jistě ocení dochovanou zbroj z Broumova, ale i doklady dalších obranných odění. Z tohoto významného města známe i počet a rozložení jeho obránců z doby husitské. Jejich rekonstrukci zde rovněž vůbec poprvé představujeme.“ Z vystavených modelů si návštěvníci budou moci udělat představu o tom, jak vypadal jeden ze symbolů husitství – bojový vůz.

Model praku a dochovaný kamenný projektil z Velkého Vřešťova zase připomene obléhání hradů i měst doby husitské. Představen je také široký rejstřík dobových chladných i palných zbraní, mezi nimiž čelní místo zaujímají meče, dále pak úderné zbraně, například palcáty. Ze střelných zbraní to jsou kromě již zmíněné houfnice zlomky hlavní píšťal a hákovnic, projektily, dále pak části kuší, hroty šípů a další.        

Své sbírkové předměty a další podklady velmi ochotně a vstřícně poskytlo více než dvacet sbírkových institucí zejména z východních Čech, ale také některé s celostátní působností: Národní muzeum, Národní archiv, Muzeum hlavního města Prahy, Polabské muzeum, Muzeum Podblanicka, České muzeum stříbra v Kutné Hoře, Regionální muzeum v Kolíně, Regionální muzeum v Chrudimi, Městské muzeum a knihovna v Čáslavi, Muzeum Vysočiny v Havlíčkově Brodě, Husitské muzeum v Táboře, Východočeské muzeum v Pardubicích, Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě, Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou, Muzeum Náchodska, Městské muzeum v Jaroměři, Muzeum Podkrkonoší v Trutnově, Městské muzeum v Hořicích, Městské muzeum v Novém Bydžově, Regionální muzeum a galerie v Jičíně, Městské muzeum a galerie v Lomnici nad Popelkou, Muzeum Broumovska, Národní památkový ústav, Galerie moderního umění v Hradci Králové.

Výstava bude vernisáží zahájena 22. června 2023 od 17 hodin. Od 23. června 2023 do 21. dubna 2024 pak bude přístupná široké veřejnosti. Veškeré informace o otevírací době a vstupném naleznete na stránkách www.muzeumhk.cz.

„Nabídneme všem návštěvníkům - velkým i malým, těm co přijdou s partnerem či partnerkou, ale také skupinám přátel nebo rodinám s dětmi - program, který jim skvěle doplní hudební zážitky. Chceme návštěvníky nejen pobavit, ale také inspirovat. Pro letošní rok jsme vybrali spojující linku ‘odvaha‘. Té není nikdo dost a my chceme také posouvat věci správným směrem. Představíme odvážné lidi i projekty a nabídneme možnost si leccos prohlédnout i vyzkoušet. Celý program připravujeme jako zážitkový a odvážný! Bude se i na co dívat a kde si sednout a odpočinout," prozradila dramaturgyně doprovodného programu Alena Švejnohová.

Můžete si zahrát například únikovou hru, projít virtuální realitou, nahlédnout na festival shora z vyhlídkového kola, natrénovat masáž srdce, zahájit boj se stresem, hledat úplně nové kešky a zatančit si hip hop.

Festival podcastů

Pořadatelé Metronome přichystali spolu s dalšími českými uměleckými institucemi mimořádné venkovní expozice, nebudou chybět zajímavé filmové produkce a novinkou je, že živě se z místa pražského Výstaviště budou natáčet podcasty - Čestmír Strakatý s Prostorem X, Pastoral Brothers, Dobrovský & Šídlo, My děti s odvahou aj. Návštěvníci nepřijdou ani o debaty na aktuální témata například Nadační fond nezávislé žurnalistiky představí kurážná média, profesor Andrej Borisovič Zubov a Libor Dvořák promluví o dějinách Ruska očima dnešních dní, Margit Slimáková o odvaze starat se dobře o své tělo a podobně.

Doprovodný program zahrnuje také výstavy, slam poetry a je přichystaný bohatý program pro děti a mládež čítající divadla, taneční i výtvarné workshopy, skatepark a pumptrack, fotokoutek, vyhlídkové kolo a nejrůznější další zábavy (glitters, tetovačky, počítačové i deskové hry aj.). Speciální zónu o odvaze chystá Český olympijský výbor, který představí odvážnou sportovní gymnastku a trenérku Věru Čáslavskou. 

Koncert rapové party PSH zahájí Metronome projekcí loňského dokumentu PSH - Nekonečný příběh. Vzpomeneme i na ikonickou ženu, návrhářku a aktivistku Vivienne Westwoodovou, která na konci roku 2022 zemřela a která byla ztělesněním odvahy a síly s kapkou punku.

Metronome Prague spolupracuje s Alšovo jihočeskou galerii, díky tomu tak na pražském Výstavišti potkáte stánek, kde bude prezentována chystaná letošní výstava, jež je poctou švýcarskému umělci - malíři, sochaři a návrháři Hansi Ruedimu Gigerovi, zakladateli uměleckého směru biomechanický surrealismus. Rozsáhlou expozici s názvem Metamorphoses, která bude zahrnovat i prototyp ikonického, oscarového Gigerova Vetřelce, mohou zájemci navštívit od června do listopadu v Zámecké galerii v Hluboké nad Vltavou. 

Odvážné neziskovky

Speciální prostor dostanou na Metronome neziskové organizace, které představí své projekty a aktivity, do nichž se budou moci návštěvníci zapojit přímo na místě.

„Někdy je odvaha už jen rozhodnutí, že neziskovým projektům věnujete svoji energii, čas nebo peníze. My dáváme kolegům z organizací na Metronome Prague festival prostor, aby vám ukázali, za co a proč bojují. Jsme ale na hudebním festivalu, takže to musí být nejen zajímavé, letos i odvážné, ale také akční a alespoň trochu zábavné. Vybírali jsme tedy odvážné, inovativní a inspirativní projekty," vysvětluje Alena Švejnohová.

Z takzvaných neziskovek se festivalu zúčastní organizace Člověk v tísni, jež představí novou počítačovou karetní hru BeeCarbonize. Ta umožní hráčům stát se tím, kdo rozhodne o osudu planety, a návštěvníci si ji budou moci na místě zahrát. Spolek Nevypusť duši ukáže zájemcům, jak najít odvahu a postavit se stresu; Charita České republiky nechá diváky vyzkoušet, kterak se žije v provizorním přístřeší uprchlického stanu a seznámí s příběhy těch, kteří se navzdory nepřízni osudu dokázali znovu postavit na vlastní nohy; ENDOTalks.cz je první českou pacientskou organizací zaměřenou na endometriózu a na festivalu se o symptomech nebude bát mluvit; Česká mikrobiomová společnost nabídne unikátní vhled do péče o zdraví našich střev; Konsent.cz připravil workshop Stand Up: Proti obtěžování na veřejnosti a naučí zájemce, jak efektivně a hlavně bezpečně čelit sexuálnímu obtěžování, když jsme jeho svědky; spolek Političtí vězni připomene nedávnou historii a prozradí odvážný krok, jak se rozhodli zachránit „Řetízkárnu“ v Krušných horách, která je součástí areálu stříbrného a později uranového dolu a největšího komunistického pracovního tábora Rovnost u Jáchymova; společnost Loono představí nejen známější #prsakoule, ale také kampaň Žiješ srdcem, která se zabývá prevencí kardiovaskulárních onemocnění a pomocí při jejich akutních stavech;Nadační fond Rodina a my  připravuje výstavu o pěstounské péči, o odvaze vychovávat dítě, které se vám nenarodilo; Organizace pro pomoc uprchlíkům představí své třicetileté působení v oboru pomoci a  Metronome seznámí lidi také s fundraisingovým projektem Music saves Ukraine a na festivalu nechybí ani společnost Nadace rozvoje občanské společnosti s projektem Pomozte dětem. Ikonické Kuře totiž slaví už 25 let a Metronome Prague pro Kuře chystá dárek. Jaký? To je překvapení!

Jednou z atraktivit Metronome je samotná metropole - Praha, město v srdci Evropy. Výstaviště Praha, kde se tato kulturní lahůdka koná, poskytne letos návštěvníkům neokoukatelné historické pavilony i Křižíkovu fontánu. Výhodou místa konání je také dostupnost všech atraktivit - památek, muzeí, galerií, parků - a samotné historické centrum Prahy je doslova na dosah pro výlety či poklidné relaxování v kavárnách.

„Hudební festival Metronome Prague je nejen zajímavou kulturní akcí, ale i ideální výletní příležitostí. V době konání festivalu navštíví naši metropoli tisíce diváků nejen z Prahy, ale i z dalších částí České republiky a ze zahraničí. Praha má co nabídnout, a tak v čase, kdy se zrovna nekonají na festivalu koncerty, mohou si zde všichni dopřát i jiné kulturní vyžití. Ať už jde o památky, galerie, muzea či gastronomii. Jako primátor jsem rád, že Metronome Prague přispívá k šíření dobrého jména města,“ uvedl k akci primátor Hl.m. Prahy Bohuslav Svoboda.

Více o vstupném a kompletní znění programu najdete na webu www.metronome.cz, kde jsou postupně zveřejňované také aktuality. Ty se dozvíte rovněž ze sociálních sítí Instagram, Twitter a Facebook.

Performativní umělecko-komunitní akce obnovuje a umělecky inovuje lokální tradici martínkovické túry do hor v období svátku Božího těla, tradičně spjatého s konáním poutí, ale také s oslavou Svatojánské noci. Ve třicátých letech minulého století napříč generacemi společně ráno vyrazili na túru, která trvala až do večerních hodin. Každý si nesl své občerstvení. Organizátor túry, Dělnický tělovýchovný spolek, zařizoval pouze malinový sirup, ze kterého se dělala limonáda na pravidelných zastávkách u místních pramenů. Průvod byl vždy doprovázen hudbou a zpěvem díky několika hráčům na mandolíny.

„Obnovení této tradice v podobě meditační túry je do určité míry pokusem o rekonstrukci pouti. Zároveň se jedná o uměleckou událost performativního charakteru, jež má účastníkům poskytnout prostor a čas projít a prožít okolí Martínkovic a kolem Chaty pod Korunou jinak, hlouběji –⁠ jak smyslově, pocitově, tak vědomě historicky,“ popisuje umělecký záměr dramaturgyně a šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová

Túra je rozdělena na pět zastavení, přičemž každé z nich pojednává o jednom fenoménu nebo události spjaté s bezprostředním okolím (např. mariánské zjevení v Suchém dole, historie vlků na Broumovsku, dělnická hnutí, vražda dvou německých farářů v Šonově). Účastníci společně poputují přírodou v okolí Martínkovic a Chaty pod Korunou –⁠ v minulosti významného bodu spolkového, komunitního a kulturního života tohoto místa, kde procesí skončí a završí společnou cestu tancem a posezením u svatojánského ohně, který se právě v tento den na tomto místě zapaloval i v předválečném období.

Inscenace spojuje tvůrce z pražského A studia Rubín a Chemického divadla, kteří se zaměřují na osobité multižánrové tvary se zaměřením na aktuální společensko-politická témata. Divadelní pouť režíruje Vojtěch Bárta, dramaturgicky ji zaštitují Dagmar Fričová a Lucie Ferenzová a historické a mýticky postavy zahrají Vojtěch Hrabák, Šimon Krupa, Tereza Hofová, Halka Třešňáková, Zbyšek Humpolec a spolky i jednotlivci z místní komunity.

Pivo, hlína, pavlišov se uskuteční pouze jednou a to o Svatojánské noci 22. června od 18.00 v Broumově. Divadelní pouť nabídne dva paralelní začátky na dvou různých místech. Historický autobus s účastníky odjede v 18:00 z broumovského nádraží. Další možností je vydat se do Martínkovic po vlastní ose, kde rovněž v 18:00 začne kulturní program pro příchozí, kteří se posléze připojí k osazenstvu autokarového zájezdu. Vstupenky jsou již nyní dostupné na www.astudiorubin.cz. Tento projekt je spolufinancován z dotace Podpora aktivit spojených s kandidaturou Broumova na Evropské hlavní město kultury 2028.

Galerie Prostora nepředstaví jeho vlastní tvorbu, ale jeho koníček a zálibu dostávat, nacházet, měnit a kupovat obrazy, sochy, kresby svých kolegů umělců z oboru. Největší procento děl zde tvoří věci jeho nedávných studentů AVU, které občasnou koupí jejich výtvarné produkce podpořil. Výstava s názvem MOJE, MOJE... představí díla autorů a autorek jako je: Tomáš Absolon, Ondřej Basjuk, Jiří Baštýř, Ondřej Boušek, Renata Ciroková, Jozef Čižmár, Beatrice Dandová, Štěpán Dlouhý, Michal Drozen, Andros Foros, Tereza Frindová, Veronika Gabrielová, Jakub Gajdošík, Martin Gerboc, Alexander Gryner, Jakub Hubálek, Marek Hyksa, Jakub Janovský, Martin Kolář, Roman Košťál, Anna Tretyakova Krajčová, Kristýna Láníková, Majka, Miloš Mamula, Jiří Marek, Tomáš Mitura, Michal Nesázal, Karolína Netolická, Aleš Novák, Jaromír Novotný, Floriana Oprescu, Marcela Putnová, Michal Rapant, Jaroslav Róna, Ondřej Roubík, Dana Sahánková, Adriana Sarnová, Miroslav Šeda, Klára Sedlo, Martin Šilha, Gabriela Slaninková, Hana Súsová, Ivana Štenclová, Jan Štulíř, Lubomír Typlt, Jakub Tytykalo, Jan Uličný, Jan Vidlička a Jan Vytiska. Součástí výstavy bude i doprovodný audiovizuální program a komentované prohlídky.

Jiří Petrbok (*1962) se narodil na Kladně a poté žil dvacet jedna let v Komárově u Hořovic. Po učňovské praxi v době, kdy již x let pracoval v železárnách Buzuluk Komárov se rozhodl přihlásit na Akademii výtvarných umění, kde také v letech 1984–1990 studoval. Od roku 1995 zde působil jako odborný asistent v ateliéru kresby prof. Jitky Svobodové a od roku 2011 do června roku letošního působil v tomto ateliéru jako vedoucí pedagog. Se svými studenty a studentkami navázal velmi blízký vztah a ateliér kresby patřil mezi výrazné ateliéry na AVU. Tvorba jeho i jeho studentů je zastoupena v mnoha galerijních sbírkách, ale i ve sbírkách soukromých sběratelů či milovníků umění. V obrazech Jiřího Petrboka se snoubí jeho osobní zkušenosti, velmi silná imaginace a jeho obrazy mají velmi osobitý, barevný charakter. Právě jakási symbioza mezi pedagogem a studenty, tedy vzájemné konsultace a diskuse, ho i ve své vlastní tvorbě posouvala a provokovala k dalšímu hledání nových možností ve výtvarném projevu.

Prostora je nový neziskový projekt architektky Marcely Steinbachové, zakladatelky ateliéru Skupina, spolku Kruhu a ředitelky jeho aktivit (přednáškové cykly o architektuře, festival Den architektury a festival Film a architektura, vydávání publikací). Prostora sídlí v bývalých telefonních ústřednách v Blanické ulici 9 nad náměstím Míru, v 1. patře. Název galerie vychází ze synonyma častěji používaného slova prostor, prostora ale definuje prostředí více vymezené, ohraničené, v tomto případě výstavní.

„Prostora vznikla náhodou. Rozšířili jsme naše kanceláře o industriální prostor v centru města a část věnujeme kultuře. Charakterem interiéru navazujeme na předchozí využívání. Nedokonalosti prostoru/prostory, popraskané nerovné podlahy, zaštukované otvory, díry a praskliny jsou součástí těla galerie, její předností. Kurátorský cyklus představí současné české významné umělce jiným způsobem a měl by ukázat šíři těchto osobností, jejich obliby a záliby“. Říká k využití prostoru pro galerijní účely Marcela Steinbachová

Výstava bude zahájena vernisáží 20. 6. 2023 od 18 hodin za přítomnosti Jiřího Petrboka a dalších umělců a umělkyň.

Součástí výstavy budou komentované prohlídky či diskuse s výtvarným umělcem Jiřím Petrbokem (28. 6. od 17:30) a Marcelou Steinbachovou atd.

Otevírací doba:

středa–pátek: 14:00–17:30

sobota: 14:00–17:30

či na vyžádání

Vstupné dobrovolné, více informací naleznete na www.prostora.org