Co se děje

Hudbu k trilogii složil pravidelný spolutvůrce inscenací festivalu Antická Štvanice Ivan Acher. Prostor hermeticky uzavřené královské zahrady, která se v druhé části zpřístupní divákům a metafyzický prostor propasti, vytvořila scénografka Jana Hauskrechtová.

V titulních rolích krále Láia a Krále Oidipa uvidíte Jana Medunu a Matěje Nechvátala. V roli božského posla Herma se představí Denis Šafařík, v roli věštce Teiresia Michal Kern. Ženské role, Iokastu mladší a Iokastu starší ztvární Rosalie Malinská a Gabriela Mikulková. 

„První část trilogie, jednoaktovou hru Láios, napsala současná česká prozaička a dramatička Hana D. Lehečková na základě dochovaných verzí mýtů o činech krále Láia, kterými na sebe přivolal kletbu, že jej jeho syn zavraždí a pak se ožení s vlastní matkou. Inscenace vtipně a neúprosně zobrazuje královský pár v krizi. Královna Iokasté touží po dítě, král Láios se vyhýbá vládcovským povinnostem. Thébáné počítají oběti Sfingy. A katastrofa je na spadnutí,” uvádí režisérka první části Zuzana Burianová.

Druhá část, Sofoklova tragédie v překladu Matyáše Havrdy a Petra Borkovce, Král Oidipús, nás přivádí do města, které se pod vládou nového krále úspěšně vzpamatovalo z úpadku, bylo osvobozeno od Sfingy a otevřelo své brány. Oidipovým politickým programem je transparentnost. Hodlá najít viníka náhlé epidemie moru za každou cenu. Katastrofa je na spadnutí.

„Sofoklova tragédie není jen antickou detektivkou, ale i obrazem polis/světa, v němž se nový nadějný lídr snaží usilovně prosadit svůj politický program. Nevidí, neslyší, hlava nehlava jde sobecky za vlastním cílem, jenž se nakonec ukáže být jeho koncem,“ říká režisér Krále Oidipa Ivo Kristián Kubák.

V třetí části, nazvané Propast, nalézáme zestárlého Oidipa v hlubině, do které se před lety vrhla Sfinga, když rozluštil její hádanku. „V tanečně-básnickém sólu hovoří Oidipus v temnotě své slepoty se svým chlapeckým, mužským a stařeckým já a nakonec s dcerou Antigonou, která přichází na samé dno propasti, aby poznala otce,” dodává autorka libreta Marie Nováková.

O festivalu Antická Štvanice

Festival Antická Štvanice se koná každoročně na začátku sezóny na ostrově Štvanice a

uvádí inscenace antických dramat či her s antickým námětem v koprodukci se stálými

soubory Divadla VILA Štvanice a spřátelenými režijními osobnostmi (Jan Nebeský, Tomáš

Loužný). Letošní ročník doplní dosavadní dramatickou nabídku (Oresteia, Orfeus, Faidra-

Prosebnice, Plodnost! Mír! A Bohatství!, Šílený Herkules, Římská Lukrécie) o trilogii Oidipús komplet.

„Česká televize letos slaví celou řadu jubileí – od sedmdesáti let počátku televizního vysílání u nás až po desetileté výročí Artu a Déčka. Tomu odpovídá i pestrý program, který jsme pro diváky připravili. Podzim v České televizi bude zkrátka tanec, a to i díky návratu očekáváné dvanácté řady StarDance. Napínavé klání tradičně zahrne i speciální díl na podporu Centra Paraple, který se ve vysílání objeví po boku ostatních benefičních projektů spojených s dalšími oblíbenými pořady. Na své si přijdou fanoušci komediálního seriálu Osada, jenž nabídne druhou řadu, i příznivci dokumentů,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Podzimní program odstartuje poslední srpnové pondělí seriál OKTOPUS. Odložené případy v něm budou po třináct týdnů vyšetřovat Miroslav Krobot a Marika Šoposká. „Jejich kapitánské duo je natolik obskurní, že od něj neočekáváte symbiózu. Odlišnost je totiž nezbytným kořením jejich spolupráce. Reálnými případy jsme se nechali jen lehce inspirovat, vše ostatní je čistá fikce,“ říká režisér a scenárista Jan Pachl.

Do malebného kraje Berounky a nižborských rybníků se po dvou letech vrátil štáb Radka Bajgara, aby ve fiktivní osadě Záhoří natočil druhou řadu komediálního seriálu Osada. „Scenárista Petr Kolečko ani já chatu nemáme a skoro žádné chataře neznáme. Tudíž si ten chatařský život vlastně jen představujeme, domýšlíme. Pracujeme s metaforou velkého světa, který jsme vměstnali do chatařské osady. Na malém prostoru tu vedle sebe žijí lidé, kteří se do harmonického soužití vlastně nutí. Společné je pro ně mnohdy jenom to, že v dané lokalitě vlastní chatu. A my se snažíme pro ně mít pochopení,“ vysvětluje režisér Radek Bajgar.

Jak se dělá dobrá škola a jaké by mohly být české školy budoucnosti nastíní desetidílná série režiséra Michaela Kaboše a scenáristy Tomáše Feřtka. V zařízeních, kde již reforma probíhá, se role průvodce zhostil moderátor Jiří Havelka. „Výběr nebyl náhodný, chtěli jsme představit jejich široké spektrum a různé přístupy. V každém typu školy ukazujeme, čím je jiná než ty ostatní,“ vysvětluje kreativní producentka Lenka Poláková.

Filmy na neděli i premiérové dokumenty

Na nedělní večery jsou připraveny premiéry filmů, které mohli vidět návštěvníci kin. Divákům se na obrazovce vůbec poprvé představí psychologické drama s prvky sci-fi Běžná selhání režisérky Cristiny Grosan, komedie Buko Alice Nellis, Betlémské světlo Jana a Zdeňka Svěrákových či Grand Prix Jana Prušinovského. Nebudou chybět ani dobový film Slovo Beaty Parkanové či drama BANGER. Adama Sedláka.

Nedílnou součástí programového schématu bude tradičně i dokumentární tvorba. V premiéře se představí nový cyklus krátkých dokumentů V širších souvislostech, který každý týden nabídne prostor pro dvě aktuální společenská témata. Novinkou bude také řada České počasí aneb Proč padají trakaře nebo dvě šestidílné série – Proč právě my? o rodinách čelících vážným nemocím dítěte a Děti narozené dvakrát o různých formách náhradní rodinné péče.

Art a Déčko slaví jubilejní desítku

Pro vstup do druhé dekády vysílání si program ČT art připravil třináctidílný cyklus o dvaceti letech Dejvického divadla podle námětu, scénáře a v režii Aleše Kisila. Medailonky českých hudebnic a písničkářek pod názvem Muzikantky natočila scenáristka a režisérka Dagmar Smržová a režie osmidílného seriálu Architektura 58–89 se ujal Jan Zajíček na námět Vladimira 518.

Na ČT :D seznámí průvodkyně Bára a Coco dětské diváky s různými druhy umění v zábavně-vzdělávacím pořadu Múzárium aneb Všechny múzy světa. Co dělat, když jde o život, poradí cyklus Zachraň se, kdo můžeš! a chybět nebudou ani nové díly večerníčků Žížaláci a Zahrádka pod hvězdami.

Exkluzivně v iVysílání

Na novinky se mohou těšit také uživatelé webové platformy iVysílání. Divákům se představí šestidílná dokumentární série Pickupeři režiséra Tadeáše Daňka odkrývající svět pouličního svádění a skupin mužů, kteří systematicky oslovují dívky a seznamují se s nimi na veřejnosti. Unikátní desetidílná Bitová generace Štěpána FOK Vodrážky nahlédne do zákulisí tuzemské herní scény a přinese příběhy vzniku nejzásadnějších počítačových českých her.

Další podklady, včetně Press kitu a fotek, jsou k dispozici na ePressu ČT: www.ceskatelevize.cz/epress.

Na první srpnový týden přichystaly Letní hornové kurzy pro veřejnost koncerty mladších i starších účastníků, všechny v areálu broumovského kláštera. Středeční koncert 2. srpna se uskuteční v rámci festivalu Za poklady Broumovska v kostele sv. Michaela ve Vernéřovicích. Před samotným koncertem zazní tradičně premiéra Halali v obsazení 85 lesních rohů letošního rezidenta festivalu Za poklady Broumovska Jana Kučery, a novinkou bude též vystoupení Jihočeských trubačů – hráčů na lesnice.

„Stalo se již tradicí, že rezidenční skladatel festivalu napíše i skupinové Halali pro Letní hornové kurzy. Těší mě, že rozvíjíme myšlenku vytváření nového repertoáru pro lesní roh a spolupracujeme se skvělými skladateli – letos to je Jan Kučera, v minulých letech například Kryštof Marek nebo Tomáš Ille,“ říká zakladatelka kurzů hornistka Zuzana Rzounková a dodává: „Letošní zájem o kurzy překonal naše očekávání a jsem nesmírně šťastná, že kurzy lákají účastníky i z tak vzdálených zemí, jako jsou Jižní Korea, Japonsko nebo Réunion. Zároveň myslíme i na naše nejbližší sousedy a například přivítáme i studenta z Ukrajiny, kterému jsme nabídli účast na kurzech formou stipendia.“

Lektorskou základnu tvoří domácí lektoři – zakladatelka a garant kurzů Zuzana Rzounková, sólohornistka Pražských symfoniků a pedagožka JAMU, sólohornista České filharmonie Jan Vobořil, proděkan JAMU Brno prof. Jindřich Petráš, první hornista Pražských symfoniků Martin Sokol, pedagožka polické a broumovské ZUŠ Lenka Němcová a profesor Pražské konzervatoře a vedoucí skupiny lesních rohů Pražských symfoniků Petr Hernych. Klavírní doprovod zajišťují pianistky Jana Goliášová, Kamila Kolářová a Mio Sakamoto. Atraktivitu kurzů dotvářejí dva zahraniční hosté –italský hornista a pedagog Luca Benucci, působící jako první hornista Maggio Musicale Fiorentiono, profesor na Fiesole Music School Foundation, umělecký ředitel Italian Brass Week a prezident italské Brass Network a Club del Corno. Dalším hostem je prof. Christian Lampert, pedagog na hudebních akademiích v Baselu a Bernu, který působil jako první hornista frankfurtské opery, Radio Sinfonie Orchester a orchestru Bayreuther Festspiele. Je prezidentem mezinárodní hudební soutěže v Markneukirchen. Oba lektoři mají v plánu zařadit do programu masterclassy s tématy dechových technik, zvládání trémy atd.

Letní hornové kurzy se za osm let trvání staly v evropském měřítku důležitou a oblíbenou akcí, poslední roky překonává účast osmdesátku účastníků z celé Evropy. Kurzy probíhají celý týden v areálu národní kulturní památky broumovského kláštera a nabízí účastníkům kromě individuálních lekcí také lekce komorní hry, masterclassy zahraničních lektorů, výstavu lesních rohů firem Amati Kraslice, Brass Studio Prague Arnold Kinkal, Hans Hoyer Horn a Clarina Music, Tománek nátrubky nebo mimohudební program jako návštěvu Biofarmy Bošina, koncert na terapeutický gong v provedení Petra Kohla nebo prohlídku klášterních prostor.

Hlavními partnery Letních hornových kurzů jsou a akci laskavě finančně podporují: Ministerstvo kultury ČR, Královéhradecký kraj, město Broumov, Státní fond kultury ČR, Nadační fond Stadler-Trier, Amati Kraslice, Brass Studio Prague Arnold Kinkal, Clarina Music, Ekofarma Bošinovi a pan Zdeněk Kučera.

www.letnihornovekurzy.cz

www.zapokladycz

“Téma hranice jsme se rozhodli prezentovat nejen v naváznosti na události posledního roku a půl. Společnost si prochází náročným obdobím, které ovlivňují vnější okolnosti, ale i vnitřní nastavení každého z nás. Všechny tyto události mají společného jmenovatele, hranice, jejich porušování, nedodržování, překračování anebo neustálé posouvání – ať už se jedná o hranice geopolitické, hranice lidské pohodlnosti a nebo hranice osobního prostoru. Nejviditelnějšími příklady současnosti je válka na Ukrajině či klimatická krize. Hranice jsou tématem individuálním i univerzálním, psychologickým i praktickým. Je pro nás zajímavé je zkoumat ve filmu i mimo něj. Chtěli jsme proto téma hranic reflektovat v programu letošního ročníku. Věříme, že se s ním diváci a divačky ztotožní nebo je naopak vyprovokují,” říká k tématu festivalu jeho ředitelka Hana Galiová.

Program festivalu, který propojuje převážně nedistribuční tituly s festivalovými novinkami, letos nabídne například sugestivní polsko-ukrajinské drama z prostředí Donbasu Klondike, francouzské mysteriózní fantasy romance režiséra Jacquese Rivetta Příběh Marie a Juliena, taiwanskou novou vlnu v podobě audiovizuálně opojného snímku o životě mladých Millennium Mambo či řecký poetický příběh o hledání lidské identity Věčnost a den. Co se festivalových novinek týče, návštěvníci se mohou těšit na intimní dokumentární portrét Je nalezena tím, koho hledá o překladatelce Anně Kareninové, která festival osobně navštíví spolu s režisérem snímku Petrem Michalem, či na hraný debut Alberta Hospodářského Brutální vedro, který získal Zvláštní uznání poroty soutěže Proxima na Mezinárodním festivalu v Karlových Varech. Jeho uvedení doprovodí delegace tvůrců a film bude závěrečnou tečkou letošního FIFELI.

Nebudou chybět snímky pro děti, například animovaný film Titina, psí polárnice či Až přijde kocour. I v letošním roce festival promítne film z 35mm kopie, německý snímek Láska na grilu, na diváky tak čeká dnes již nevšední zážitek klasického filmového promítání. Festival nezapomíná ani na tvorbu nastupující generace filmových tvůrkyň a tvůrců, nabídne pásmo oceňovaných studentských filmů FAMU uvádí FAMU včetně nového filmu Dariji Kaščejevy Electra, který se dostal do finále cen BAFTA a byl uvedený v Cannes, nebo Vinland Martina Kuby; vítěze ceny Magnesia za nejlepší studentský film udělovaný v rámci Českého lva.

Sobotní noc 26. srpna v litoměřickém letním kině na Střeleckém ostrově zahraje v rámci festivalu kapely Dva a Mutanti hledaj východisko. Součástí doprovodného programu budou DJ sety, výstavy, performance a diskuze s tvůrci a tvůrkyněmi.

Letošním obohacením je před samotným festivalem možnost navštívit v letním kině na Střeleckém ostrově koncert Pam Rabbit a projekci kultovního filmu Larse von Triera Idioti, který byl na Filmovém festivalu v Litoměřicích s velkým diváckým ohlasem uveden v roce 2002.

Program festival průběžně zveřejňuje na svých webových stránkách www.fifeli.cz

Pořadatelem festivalu je Kinoklub Ostrov.
Festival finančně podpořili: Ústecký kraj, Ministerstvo kultury České republiky, Město Litoměřice, TRCZ s.r.o.
Partnery festivalu jsou Městská kulturní zařízení Litoměřice, Goethe Institut Praha, Velvyslanectví USA v Praze, kino Národního filmového archivu Ponrepo, Dům umění v Ústí nad Labem, Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze, Filmová kancelář Ústeckého kraje, Professional Sound, Zoban - pražírna kávy Litoměřice, Amity drinks, Galerie Gotické dvojče.
Hlavní mediální partner festivalu je filmový portál Total Film.
Mediálními partnery jsou Cinepur, 25fps, Radio Wave, Radio 1, A2, Uličník, Místní kultura.
 

Zpěvák a skladatel James Harries pochází z anglického Manchesteru, avšak již od roku 1990 žije v Praze. Jeho hudební styl lze těžko zařadit – sám říká, že jeho tvorba je na rozmezí folku, rocku a country. Od roku 2002 natočil šest řadových alb, která jsou oceňována kritiky po celém světě. Jako první v historii natočil své album s názvem Voice Memos: a collection of songs I recorded on my phone na mobilní telefon a umístil na své webové stránky. Jeho zatím poslední řadové album se jmenuje Hiraeth a vyšlo začátkem tohoto roku. Harries se věnuje též filmové hudbě – má na svém kontě songy k filmům Snowboarďáci, Bobule, Rafťáci či Lidice.

A co přinese letní kino? Režijního a hereckého barda Dejvického divadla Miroslava Krobota nemusíme představovat. Jeho příznivci by měli zbystřit, neboť na programu je jeho komedie Velká premiéra. V titulní roli herce Šnajdra se představí Krobotův divadelní kolega Pavel Šimčík, jehož manželku ztvární Klára Melíšková. V této hořkosladké komedii z divadelního prostředí číhá řada zvratů spojených s přípravou premiéry. A když k tomu přičtete komediální talent Ivy Janžurové, tak se máte opravdu na co těšit. Filmové promítání začíná ve 21:30.

Dramaturgie DK Vsetín počítá i s „mokrou“ variantou. V případě nepříznivého počasí se koncert odehraje v Malém sále Domu kultury. „Informace o případném přemístění se diváci dozví v den konání akce nejpozději v 17 hodin na sociálních sítích a na informačních cedulích na Dolním náměstí,“ dodal za produkční tým Zdeněk Holoubek.

Další čtvrtek 10. srpna se Dolní náměstí rozezní laskavými melodiemi a energetizujícími tóny, kdy své umění předvede legendární zlínská kapela TOKYO. V letním kině pak bude na programu lehká komedie Za vším hledej ženu režiséra Miroslava Šmídmajera. V hlavních rolích uvidíme Hanu Vagnerovou, Alžbetu Stankovou, Marka Vašuta či Marka Němce.

www.dkvsetin.cz

Představení sbírky

Loutková scéna jednoznačně patří k historii vysockého divadla, a to již od roku 1924, kdy bylo odehráno první představení v sále tehdejší radnice. O rok později se loutková scéna přestěhovala do vlastních prostor v nově postaveném divadle. Autorem opony loutkové scény je ochotnický loutkář pan Jaroslav Janda, malíř samouk. Opona zachycuje dle legendy zakladatele města Vysokého uhlíře Havlase Pavlatu s medvědem, dále typický pohled na Vysoké s kostelem a pánem hor Krakonošem.

 „Původní gotický kostel sv. Jakuba vyhořel za velkého požáru v červenci roku 1845. Poškození kostela bylo natolik velké, že musel být posléze stržen a na jeho místě byl v letech 1853-1865 postaven novogotický kostel. V novém chrámu bylo pamatováno na bydlení pověžného, který v případě ohně vyhlašoval poplach. Do této funkce nastoupil v roce 1889 Ferdinand Martinů, kterému se roku 1890 narodil ve věži syn Bohuslav. Rodina Martinů žila v tomto unikátním, romantickém, i když pro život trochu nepraktické místě, v malé věžní světničce, až do Bohušových 11 let,“ uvádí historik PhDr. David Junek.  „Kostel sv. Jakuba Většího je od roku 2010 prohlášen Národní kulturní památkou. Další zvláštností je, že rodná světnička světově uznávaného hudebního skladatele je zařízena původním i dobovým nábytkem podle vzpomínek jeho matky a sestry.“ dodává.

Prohlídky světničky zajišťují průvodci Městského muzea a galerie Polička, kteří vám odtajní i mnohé zajímavosti ze všedního života rodiny Martinů. Dozvíte se také, zda slavného skladatele Bohuslava Martinů ovlivnilo originální místo narození a život ve věži.

Rodnou světničku a zároveň vyhlídku z věže kostela sv. Jakuba na město můžete navštívit nejen v běžné otevírací době muzea od úterý do neděle, ale v době letních prázdnin i v pondělí! Prohlídky začínají vždy v celou hodinu, trvají cca 50-60 minut a vychází se od muzea, kde si také zakoupíte vstupenku.

Více informací na www.cbmpolicka.cz

Malířských prací se ujala sehraná parta Malmik Bohumíňáka Pavla Mikulčíka. „Vymalovat znamenalo z prostoru galerie vše vystěhovat. S balením pomáhaly naše Krojovanky, a těch krabic byla početná řádka. Malíři nám Salon prozářili bílou barvou a následně nás opět čekalo zabydlování všech věcí zpět. Byla to nejen organizační výzva,“ popsala Kamila Smigová, předsedkyně spolku Maryška. 

Po letních prázdninách a s nimi spojené pauze Maryška uvede v nové sezóně řadu zajímavých kulturních počinů, výstav a programů. Například ve středu 20. září od 19 hodin zve do kostela Narození Panny Marie ve Starém Bohumíně na hudební program z cyklu Výprava 2023. Půjde o ambientní akustický večer s obřími gongy, australským didgeridoo a dalšími archaickými nástroji v podání mezinárodního projektu Ondřeje Smeykala a britského umělce Beara Love. Prodej vstupenek bude přímo na místě, hodinu před začátkem akce. Vstupné je 350 korun.

Klub štědroňů je v Divadle Na zábradlí relativní novinkou – mecenášský klub vznikl v loňském roce se začátkem jubilejní 65. sezony a během prvních měsíců se v něm sešlo kolem deseti dárců, zájem divadelních nadšenců však nadále roste. Program Klubu štědroňů funguje ve dvou kategoriích na základě výše mecenášského příspěvku – v průběhu sezony se členové Klubu podívají nejen na všechny premiéry, ale také na zkoušky inscenací, prohlídku divadla s ředitelem Petrem Štědroněm nebo na slavnostní zahájení a zakončení sezony. Ve druhé kategorii pak program Klubu nabízí i skutečně netradiční zážitky jako je jeden den ve vybrané divadelní profesi, speciální workshopy či přátelská setkání se členy hereckého souboru. Každý ze štědroňů se na sezonu stává nedílnou součástí divadla. „Nesmírně si vážíme přátelské atmosféry, která mezi našimi štědroni samovolně vznikla a v níž se nesla všechna naše setkání. Když jsme se nervózně připravovali na první akci v podobě společné prohlídky divadla, ani nás nenapadlo, že večer skončí až lehce před půlnocí, po pár skleničkách dobrého vína a ve chvíli, kdy si polovina mecenášů bude tykat a těšit se na další klubové akce s nově nabytými přáteli,“ říká ředitel Divadla Na zábradlí Petr Štědroň. „Bylo by mi nesmírným potěšením, kdyby se naše štědroňská komunita postupně rozrůstala o další nadšené diváky, kteří mají chuť na Zábradlí prožít neopakovatelné chvíle v hledišti i v zákulisí,“ dodává.

I samotní členové Klubu si dosavadní zážitky pochvalují: „Máme tu čest, že po skončení představení můžeme stát na galerii, vykládat si s lidmi, kteří to představení vytvořili a kteří v něm hráli, můžeme se koukat na prázdnou scénu, můžeme si vracet ty okamžiky, které před půl hodinou uplynuly, můžeme si tam soukromě poplakat, a to všechno proto, že jsme štědroni,“ nechává se po premiéře nejnovější inscenace Vzkříšení slyšet jeden ze štědroňů, advokát Michal Krejčí. Složení Klubu štědroňů je poměrně rozmanité – někteří obdrželi členství jako dárek k Vánocům či k narozeninám od svých blízkých, jiní si přáli zajistit si pro sebe na sezonu skutečně komplexní divadelní zážitek a samozřejmě ke štědroňům patří i takoví diváci, kteří na Zábradlí tráví každý volný večer, jako je třeba architekt Petr Němejc: „Měl jsem vnitřní potřebu stát se součástí divadla a nějakým způsobem mu jeho činnost oplácet,“ říká. „Najednou vím, že o tom divadle vím víc a vidím ho z druhé strany. Potkávám i lidi, které bych jinak v divadle nepotkal, mohu se s nimi seznámit a to celé divadlo je pro mě najednou uchopitelnější a i ty inscenace mi připadají zajímavější. Stojí za to nechodit si jen sednout do hlediště – stojí za to mít možnost se po tom divadle také někdy toulat.“

Registrace do Klubu štědroňů Divadla Na zábradlí na sezonu 2023/2024 je možná v průběhu léta či začátkem sezony. Program Klubu odstartuje hned v září v rámci slavnostního zahájení sezony a bude pokračovat například soukromou reprízou nové inscenace Bar či účastí mecenášů na první čtené zkoušce očekávané adaptace korespondence Michela Houllebecqua a Bernarda-Henriho Lévyho s názvem Veřejní nepřátelé. Všechny informace k programu a fungování Klubu štědroňů včetně registračního formuláře najdou zájemci na webových stránkách Divadla Na zábradlí pod záložkou „Klub štědroňů“.

https://www.nazabradli.cz/klub-stedronu/