Co se děje

“Jsem velmi rád, že tato krásná historická stavba s pohnutou historií našla smysluplné využití, které významně rozšíří nabídku kulturních aktivit v centrální oblasti naší městské části,” říká starosta Prahy 8 Ondřej Gros. A dodává: “Se spolkem Velký mlýn již nyní probíhá spolupráce na některých akcích. Rád bych připomněl například oslavy Operace Anthropoid, které ve mlýně a blízkém okolí proběhly v loňském roce. Tuto formu spolupráce bychom chtěli do budoucna dále rozvíjet.” Prázdninový program Prahy 8 pak v blízkém okolí Velkého mlýna počítá například s projekcemi Letního kina nebo zahájení cyklomaratonu.

Kulturní akce se stanou hlavní náplní činnosti Kulturního centra Velký mlýn. “Velký mlýn je skvělé místo pro konání akcí. Ověřili jsme si to nedávno při akci Open House Prague a spolupráce se rozvíjí s dalšími organizacemi, kterým bychom mlýn rádi nabídli k realizaci jejich akcí,” říká Barbora Růžičková ze Spolku Velký mlýn. “Jednou z velmi vydařených akcí byla oslava 20. výročí organizace NAUTIS, která se zabývá podporou lidí s poruchou autistického spektra. Zajímavé aktivity také chystáme s partnery projektu Zastavení ve mlýně, kterými jsou Městská knihovna v Praze a Rádio Junior,” dodává Růžičková. O prázdninách proběhne ve Mlýně například deskohraní nebo swap (výměna) knih.

Knihovna a kavárna otevřou v pondělí 24. 7. 2023 a celé prázdniny bude probíhat zkušební provoz. Slavnostní otevření je naplánováno na pondělí 4. 9. 2023 odpoledne. Důvody vysvětluje ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák: “Velký mlýn je velmi netypická pobočka, která v jednom prostoru propojuje knihovnu s kavárnou. Knihovna tak bude otevřená stejně jako kavárna, tedy 7 dní v týdnu od rána do večera.” Takový formát služeb zatím Městská knihovna v Praze nenabízí. “Prázdniny proto vnímáme jako čas pro pilotní provoz, který ukáže, jak provozní nastavení případně upravit, aby služby knihovny opravdu vyhovovaly lidem,” dodává Řehák. 

“Knihovníci se na čtenáře těší od pondělí do pátku od 14.00 do 17.00 hodin. V ostatních hodinách je knihovna přístupná, ale služby poskytuje v samoobslužném režimu, případně s knihovníkem na telefonu,” vysvětluje Nikola Balcarová, vedoucí knihovny ve Velkém mlýně. Knihovna nabídne veřejnosti výběr z 3800 svazků, připojení na Wi-Fi, možnost využít příjemné sezení, nebo kout pro děti. “Těším se, že cestu si k nám najdou obyvatelé Libně i širšího okolí, senioři, maminky s dětmi, ale také školy, pro které chystáme od nového školního roku nabídku tematických programů,” doplňuje plány knihovny Balcarová.

Kulturní centrum Velký mlýn  

U Českých loděnic 40, Praha 8-Libeň

www.mlp.cz/velkymlyn;  www.velkymlyn.cz

Otevírací doba knihovny a kavárny

Po 13 - 20, Út - Ne 9 - 20 

Asistence knihovníka 

Osobně: po-pá 14 - 17 hodin 

Telefonicky: po-pá 9 - 20; sobota 13 – 18 (od září) na čísle 222 113 555 

Velikost plochy a nabídka fondu: 250 m² (plocha knihovny), 3800 svazků 

Architektonický návrh: AFI architects

Realizace stavby: StavRea, s.r.o.

Realizace interiéru: Jan Vrtěl

Náklady na dokončenou fázi adaptace: 10 mil. Kč (projekt, stavba, interiér)

„Z rostoucího zájmu veřejnosti o královédvorský safari park máme velkou radost. Zoologické zahrady nepřinášejí zdaleka jen zábavu pro celé rodiny, ale vzdělávají veřejnost a zachraňují zejména ohrožené zvířecí druhy. Královédvorský safari park patří ve všech těchto ohledech mezi evropské špičky. Každoročně nabízí řadu tematických akcí a pravidelně připravuje i nové expozice, z nichž ta nedávno zpřístupněná přibližuje život tučňáků, hyen, stovek vodních ptáků nebo antilop v jejich přirozeném prostředí v jihoafrické provincii Západního Kapska. Výbornou reklamu safari parku doplňuje i vysílání televizního seriálu z produkce FTV Prima, který se v naší krajské zoo zčásti natáčí,“ uvedl náměstek hejtmana odpovědný za oblast životního prostředí, zemědělství a vodohospodářství Pavel Bělobrádek.

Dvě třetiny z celkového ročního obratu safari parku loni tvořily tržby za služby, tedy zejména z prodeje návštěvnických lístků a permanentek a za služby kempu a hotelu. Návštěvnost dosáhla rekordní výše v celé moderní historii parku, kdy přivítal téměř 670 tisíc hostů. To je nárůst zhruba o pětinu oproti roku 2021, kdy se návštěvnost navzdory pokračující epidemii covidu přiblížila tehdejšímu rekordu.

Dalších zhruba 63 milionů korun park získal na provozních příspěvcích, které z většiny tvoří finance od Královéhradeckého kraje. Hospodaření parku v dlouhodobém horizontu velmi pomohla také podpora veřejnosti. Výše darů se ročně pohybuje okolo čtyř milionů korun. V roce 2021 během epidemie ale podpora dosáhla rekordních 36 milionů korun.

Náklady safari parku se v roce 2022 podařilo udržet pod úrovní celkových výdajů, díky čemuž safari park dosáhl zisku 580 tisíc korun.

Mezi důležité náklady patří rozsáhlé investice v areálu. Jen za uplynulý rok park proinvestoval 115 milionů korun, přičemž nejvýznamnější investicí posledních let byla výstavba a rekonstrukce prostor expozice West Cape. Pětinu ročních nákladů safari parku tvoří krmiva. Safari park zaměstnává přibližně 200 pracovníků.

„Během letní sezony se snažíme návštěvníkům nabídnout vždy něco nového. Už v průběhu jara jsme uvedli dvě nové kolekce suvenýrů. Nyní připravujeme novou pamětní bankovku, která má být upomínkou 130. výročí otevření Velké synagogy. Ta patří vedle katedrály sv. Bartoloměje a jubilejní brány Plzeňského Prazdroje k hlavním ikonickým stavbám ve městě. Katedrála a pivovar už svoji bankovku mají. Sběratelům tak do sbírky logicky chybí Velká synagoga,“ uvádí Dalibor Linda, vedoucí Turistického informačního centra Visit Plzeň.

Bankovky z limitované edice budou v prodeji od soboty 5. srpna od 9 hodin v Turistickém informačním centru na náměstí Republiky vedle plzeňské radnice. Cena bankovky je 100 korun. Podrobné podmínky prodeje najdete na webu www.visitplzen.eu.

Plzeňská Velká synagoga s kapacitou až tři tisíce sedících věřících je největší synagogou v Česku. Veřejnosti byla otevřena začátkem září 1893. Během druhé světové války bylo třemi transporty z Plzně do Terezína deportováno 2605 židovských obyvatel Plzně. Synagogu od zničení uchránila nejspíše poloha mezi dvěma domy a skutečnost, že sloužila jako sklad zabaveného nábytku a později jako dílna, kde se šily uniformy pro německé vojáky.

Velká synagoga je veřejnosti přístupná vždy od neděle do čtvrtka, kdy si ji zájemci mohou bez průvodce prohlédnout od 10 do 17 hodin. V pondělí, ve středu a v neděli je pak možné zúčastnit se komentovaných prohlídek. Každá z prohlídek nabízí návštěvníkům nějaký bonus. V neděli se podívají nejen do impozantně zrekonstruovaného interiéru, ale také na jednu z věží. V pondělí a ve středu je průvodce navíc zavede do sousedního rabínského domu, uvidí také rituální lázeň mikve. Vstupenky je možné zakoupit v Turistickém informačním centru či online.

Festival Divadelní léto vytvořil od roku 2008 každý rok jednu činoherní inscenaci, pro kterou postavil scénu na vybraném místě Plzně. Zároveň vždy zopakoval i reprízy inscenace z předešlého roku. Letošní novinka, bláznivá komedie ve stylu film noir „39 stupňů“ diváky okouzlila. „Komedie ‚39 stupňů‘ patří k tomu nejlepšímu, co na Divadelním létě vzniklo. Máme spoustu krásných ohlasů na sociálních sítích i osobně od diváků, byla by škoda, kdyby inscenace po deseti reprízách spolu s festivalem skončila. Rozhodli jsme se ji proto převést do interiéru. Zatím budeme hrát několikrát do roka v Plzni, počítáme ale i se zájezdy a festivaly,“ prozradila Marcela Mašínová, ředitelka Divadelního léta a předsedkyně spolku PaNaMo. 

Komedie britského autora Patricka Barlowa „39 stupňů“ se bude v lednu 2024 hrát v Divadle ALFA, které je domovskou scénou Tomsy Legierského, uměleckého šéfa Alfy a také jednoho z protagonistů inscenace „39 stupňů“. Spolu s ním se na scénu vrátí i herci Jan Meduna, Eva Leimbergerová a Jan Holík. Vstupenky budou k dostání na podzim.

Spolek PaNaMo připravuje i další projekt, který naváže na končící Divadelní léto. „Rádi bychom do Plzně přivedli opět něco nového. Tentokrát to bude žánr imerzivního divadla,“ uvedla Marcela Mašínová. „Imerze se v našem podání bude odehrávat v zajímavém nedivadelním prostoru v Plzni. Diváci budou mít možnost se v daném prostoru pohybovat a ponořit se tak do příběhu spolu s herci. V tuto chvíli jednáme s předními českými tvůrci imerzivního divadla, které bychom do Plzně rádi přivedli, a vybíráme i vhodné prostory,“ dodala Marcela Mašínová.

Bez větších změn zůstává Můj život s…, druhý z festivalů, který spolek PaNaMo pořádá. Téma letošního 12. ročníku zní Můj život s energií. Festival bude zahájen 17. října 2023 představením improvizační skupiny NO A!, která vznikla jako výsledek experimentů v Laboratoři  Simony Babčákové. 

Festival Divadelní léto pod plzeňským nebem podpořili město Plzeň a Plzeňský kraj.

„Oslavy zahajujeme vernisáží výstavy Čapek & Dvořák / Dvořák & Čapek, která vzniká ve spolupráci s Památníkem Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše. Otevíráme ji v souvislosti s Muzejní nocí už 3. června. I naši kolegové na Strži totiž letos slaví 60 let od svého založení,“ připomíná Poláček.

Výstava se podle něj nebude týkat jen historie dvou středočeských památníků. „Pokusíme se v ní hledat i určité průsečíky mezi životy a díly obou těchto velikánů české kultury. A věnovat se budeme třeba i stejným zálibám, které oba muži měli. Ať to byla zahrada, vlaky nebo turistika,“ vysvětluje Poláček. A doplňuje, že k vidění v památníku ve Vysoké je i výstava Antonín Dvořák Superstar, která se těší velkému zájmu návštěvníků.

Hudba se rozezní na netradičních místech v parku 

Oslavami 22. července bude provázet smyčcový Quartet Vivo. Hrát bude na několika neobvyklých místech rozlehlého parku. „Už jsme pořádali vystoupení v březovém altánku na ostrůvku spodního jezírka, na balkonu zámečku či na místech, kde kdysi stával přírodní amfiteátr. Letos zkusíme nové, neokoukané lokality. Baví nás, když náš park ukazuje lidem pokaždé trochu jinou tvář. A podle ohlasů to baví i návštěvníky,“ říká Poláček a dodává: „Program vyvrcholí večerním koncertem Epoque Quartetu ve vysocké hospodě U Cempírků. Antonín Dvořák chodíval na Vysoké velice rád do hospody, kde se rád bavil s místními lidmi.“

Přilehlý park o rozloze osm hektarů vypadá podobně jako ve Dvořákových dobách. „Přibylo horní jezírko a přístavba „Sládkovny“. Vedle zámečku býval podle historických fotografií menší ovocný sad. Ten jsme loni připomněli alespoň tím, že jsme tu zasadili Dvořákovu hrušeň. Za skladatelových časů tu byla hlavní dubová alej, dominanta parku a jeho nejcennější prvek. Park prochází postupnou obnovou. Pamatujeme při tom ale na jeho historickou podobu,“ vypráví Vojtěch Poláček. 

Druhý Dvořákův domov: hluboké lesy a slavíci

Hlavním důvodem Dvořákových návštěv na Vysoké byla i zdejší nádherná krajina s lesy, loukami a rybníky. Světoznámý skladatel přímo miloval zpěv ptáků a podle svědectví z té doby chodil do parku poslouchat slavíka. „Vše podstatné zde zůstalo. Hluboké lesy za naším zámečkem, kam tak rád chodil, tu stále stojí. A také místní obyvatelé zůstali velmi přátelští. Dvořáka chovají dodnes v hluboké úctě. Možná by měl radost, že tu dnes provozujeme jeho památník, zveme sem přední české hudebníky, a v parku dokonce uvádíme jeho operu Rusalka, kterou přímo na Vysoké napsal. Na rozdíl od jeho časů projede občas vesnicí auto. To by se mu ale možná líbilo. Byl totiž vášnivým obdivovatelem moderních dopravních prostředků.  Nejspíš by ho naopak nepotěšilo, že jeho oblíbená hospoda U Fenclů už není v provozu. Ale zase máme na Vysoké hostinec U Cempírků,“ popisuje Poláček.

Letní akce na místě, kde se propojuje umění s přírodou

„Hlavním lákadlem bude červnová opera Rusalka od Opera studio Praha, kterou uvádíme tak jako většinu našich letních akcí v rámci festivalu Středočeské kulturní léto. Úspěšně jsme ji v památníku inscenovali již loni. Na programu máme několik dalších koncertů a divadelních představení. V srpnu pak plánujeme loutkové představení Divadla Toy Machine Pinocchio, koncert pro děti a letní kino. A na začátek září pak chystáme ve spolupráci s Hudebním festivalem Antonína Dvořáka Příbram speciální imerzivní koncert v parku. Přes léto poběží také výstavy Antonín Dvořák Superstar a Čapek & Dvořák / Dvořák & Čapek. Další expozice bude věnovaná Ervíně Brokešové Benešové a Karlu Benešovi,“ vypočítává Poláček. A doplňuje, že v památníku je od jara k vidění ještě čtvrtá výstava. Fotograf Martin Andrle představuje pod názvem Za mlhy zasněné snímky krajiny z okolí Příbrami.

Říše zvuků láká dospělé, dvořákovská tajenka zase děti

Oblíbená je i mobilní aplikace Vysoká říše zvuků, která návštěvníkovi umožňuje procházet se po krásném okolí památníku, poslouchat Dvořákovu hudbu a něco se přitom navíc dozvědět. „Do parku jsme opět umístili i hru Křížem krážem zámeckým parkem. Děti obcházejí stanoviště, sbírají pexeso a luští přitom dvořákovskou tajenku. Dalším vylepšením v parku by pak měla být exteriérová výstava o životě včel. Tu chceme na sezónu umístit ke včelím úlům, které u nás máme nově,“ připomíná Vojtěch Poláček.

„Aplikace Vysoká Říše zvuků i výstava Antonín Dvořák Superstar vyvolaly zvýšený zájem veřejnosti a věříme, že budou našimi hlavními lákadly v blížící se letní sezóně. Nová výstava je plná hudebních a filmových ukázek, můžete proto u nás strávit klidně celý den a nudit se rozhodně nebudete,“ zve ředitel památníku.

www.antonindvorak.cz

Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbramě, Vysoká u Příbramě 69, 262 42. Otevírací doba od duben-červen út-ne 10-16.00, červenec-srpen 10-17.00, září-říjen 10-16.00.

Víte, že…

…Ervína Brokešová se řadila mezi technicky nejdokonalejší houslistky české hudby? Během druhé světové války se zapojila do protinacistického odboje a Příbramsko se jí stalo druhým domovem. V Rožmitále pod Třemšínem se pak usadila natrvalo.

…nejčastěji se návštěvníci Památníku Antonína Dvořáka ptají na Josefínu, manželku stavebníka vysockého zámečku hraběte Kounice? Je známo, že Dvořák ji v mládí miloval a z nešťastné, neopětované lásky dokonce napsal písňový cyklus Cypřiše. Nakonec si však vzal její mladší sestru Annu. Josefína ve své době patřila k vůbec nejúspěšnějším českým herečkám.

…návštěvníky také zajímá, jak to bylo se skladatelovým řeznickým povoláním? Dvořák sice pocházel z rodu, kde se toto řemeslo dědilo. Sám se jím ale nikdy neživil a výuční list, který byl dlouho považován za pravý, je padělkem.

…kavárna ve Sládkovně se otevře 3. června v rámci Muzejní noci? V provozu bude v červnu a v září o víkendech a při kulturních akcích. V červenci a srpnu ji pak budete moci navštívit denně mimo pondělí.

…novorenesanční vilu z roku 1878 navrhl architekt Čeněk Gregor, který se jako stavitel později podílel na výstavbě nejvýznamnějších pražských veřejných budov? Důležitou etapou byla pro památník také devadesátá léta 20. století, kdy procházel většími rekonstrukcemi pod taktovkou tehdejší velmi schopné ředitelky Vladimíry Šplíchalové.

…ještě na přelomu 50. a 60. let fungoval zámeček jako depozitář Hornického muzea v Příbrami? V tu dobu zde byla provizorní expozice s Rusalčinou síní, která se ovšem zaměřovala také na regionální lidové umění, měšťanskou kulturu a přírodovědnou problematiku Příbramska. To vše ale ještě před vznikem Památníku Antonína Dvořáka. Ten byl otevřen 20. července 1963. Za 60 let rozšířil výstavní prostory – mimo jiné přebudováním kotelny a sklepa na začátku tisíciletí na Galerii Václava Kounice. Momentálně tu probíhá výstava Antonín Dvořák Superstar. Dnes je Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbramě příspěvkovou organizací Středočeského kraje. Ten zřizuje a podporuje i další památníky významných osobností spjatých s tímto regionem.

…Památník Antonína Dvořáka byl otevřen ve stejný den, kdy o šest let později, tedy 20. července 1969, člověk poprvé vstoupil na Měsíc? Neil Armstrong si prý při svém legendárním výstupu pouště Dvořákovu Novosvětskou.

Program festivalu se bude konat převážně na nádvoří bývalého kláštera sv. Gabriela na pražském Smíchově, zavítá ale i do jeho ikonické Rajské zahrady. Pořadatelé zde uvedou řadu divadelních a hudebních představení pro děti i jejich dospělé. Dramaturgie festivalu se zaměřila na autorské inscenace, které se věnují tématům jako zlobení, výchova a rodičovství, a na běžné životní situace nabízejí netradiční pohled. „My i spousta našich kamarádů v divadle děláme převážně autorské ´zlobivé´ inscenace. Baví nás provokovat, chceme otevírat témata, o kterých by se ve společnosti, podle nás, mělo mluvit. Divadlo má být prostorem pro debatu. A tak občas dostaneme nálepku, že jsme zlobiví,” říká Adam Skala, režisér a organizátor festivalu.
 

Velká většina inscenací, které se na festivalu objeví tak tvoří autorské inscenace. Dramaturgický výběr se snaží dotýkat se i tématu zlobení, výchovy, rodičovství. „Hledali jsme takové inscenace, které se snaží dívat na známé věci z trochu jiného úhlu. Tam, kde je zvykem mlčet, nemlčí. Občas zašťourají. A taky se neberou úplně vážně,” vysvětluje dramaturgyně Kamila Krbcová.

Mezi účinkující divadelní soubory patří Divadlo MASO, Rudolf Hancvencl, Divadlo Brastrs kolektiv, Lumíra Přichystalová, Studio Damúza, Ductus Deferens a další. Kromě divadelního programu si také malí návštěvníci festivalu užijí zábavný doprovodný program na pop-upovém "zlobivém hřišti" - svobodném prostoru z kartonových krabic a dalších recyklovaných materiálů. Návštěvníci na ně mohu malovat, stavět z nich, bořit, skákat, ležet - cokoli je jen napadne. Při inspiraci pro hru vycházel organizační tým ze svých dětských vzpomínek a fantazií.

„Naše hřiště myšlenkově kopíruje adventure playground. Krabice jsou univerzální cihly. Z těch si můžeš postavit hrad, bunkr anebo si vybít vztek. V divadle je to materiál, se kterým se často pracuje v rámci scény - a tak se to nabízelo,” vysvětluje Adam Skala.

Festival Zlobení a Letní scéna Gabriel oživují prázdninový kulturní program na Praze 5, která akci finančně podpořila. Přes den je na místo konání a veškerý program vstupné dobrovolné, bude však možné si za symbolickou částku rezervovat místo na festival a přispět na provoz festivalu dárcovským lístkem v síti Goout.cz. Denní program je určen primárně pro rodiny s dětmi. „Zlobivé hřiště” je otevřeno hodinu před prvním představením a zavírá ve 20 hodin. Večerní představení pro dospělé jsou zpoplatněna - lístky je možné kupovat v síti Goout.cz nebo na místě.

Více informací naleznete na: www. zlobeni.cz

More Than Just Theatre sestává ze dvou rezidencí, do nichž partnerské organizace vybraly dvě umělkyně, které společně s jejich spolupracovníky, pozvaly do pražského kulturního centra KD Mlejn. První vybraný projekt je taneční sci-fi performance Oxy-Gen | Embers tanečnice a choreografky Lisy Bless z Německa a jejího spolupracovníka Ananda Dhanakotiho z Indie. Oba umělci přijeli do Prahy už 25. června a během dvacetidenní rezidence absolvovali společné tanečně-pohybové tréninky s vyhlášenými lektory, performerkami Cécile Da Costa a Andreou Miltner a performerem Viktorem Černickým.

V pátek 30. června proběhl v KD Mlejn neformální networking, kde mohli místní umělci sdílet kontakty, tvůrčí plány i mezinárodní zkušenosti a navázat potenciální budoucí spolupráce s rezidenty. Celá rezidence pak vyvrcholí veřejnou prezentací work-in-progress v pátek 14. července.

Taneční sci-fi performance Oxy-Gen | Embers zpracovává téma přírodních katastrof, války, a především klimatické krize, uprostřed níž se právě nacházíme. Její důsledky jsou pro nás tragické. Pokud něco nezměníme, budou mnohé části světa do roku 2100 neobyvatelné.

Inscenace přenese diváky do nepříliš vzdálené budoucnosti naší planety. Společně nahlédneme na nás jako na živočišný druh a náš vztah k přírodě. Performance, která propojuje současný tanec, fyzické divadlo, kathak a bojová umění, zavede diváky do dvou různých klimatických scénářů ve dvou sci-fi světech. 

Svět1, "umírající oheň", postapokalyptický, dystopický svět, kde jsme nedokázali změnit naše lidské chování a nenávratně poškodili planetu Zemi. Svět2 je o naději, znovuoživení ohně, transformaci a utopii; o cestě ke světu, kde přijmeme lidskou přirozenost a naši nevyhnutelnou propojenost s celkem.

Projekt navazuje na film, který Lisa vytvořila společně s tanečníkem Pankajem Sihagem přes Zoom.

„Navazujeme na celkové téma filmu, tedy především toxické prostředí, a bereme si z něj nějaké nápady a díky zkoumání sebe sama a poznávání toho druhého vytváříme nový materiál,“ říká tanečnice, choreografka a multidisciplinární umělkyně z německého Heidelbergu, Lisa Bless.

Ta ve své tvorbě zkoumá různé formy vyjádření, jako je tanec, performance, video (mapping), hlas..., aby vytvořila inovativní a myšlenkově podnětná díla. Momentálně se zabývá především zkoumáním změny klimatu a jejích dopadů na lidské chování. Na projektu Oxy-Gen | Embers spolupracuje s indickým tanečníkem s výcvikem v bojových uměních Anandem Dhanakotim.

Druhá rezidence bude probíhat od 4. do 24. září a vybraným projektem je Whimsical Paranoid, který tvoří tanečnice, choreografka a lektorka Martina Martín ze Španělska a tanečníci Sade Mamedova a Lorenzo Ponteprimo.

Projekt More Than Just Theatre podpořila Evropská unie (Národní plán obnovy).

Oxy-Gen | Embers – work-in-progress
14. července 2023, 19:30, KD Mlejn
vstup zdarma
FB událost.

Kam se zájemci podívají?  Prvním zastavením bude okolí kostela sv. Ducha, kde archeologické výzkumy doložily vrcholně středověké pohřebiště. Po prezentaci objevu hradby v ulici na Můstku se bude pokračovat podél severní strany náměstí.  Následuje státní zámek Telč, kde budou prezentovány výsledky výzkumu v prostoru zahrady, malého dvorku, hlavního nádvoří a hospodářského dvora. Posledním bodem vycházky bude radnice na Náměstí Zachariáše z Hradce. Přednášející zde podá informace o výzkumu při rekonstrukci tohoto objektu a představí zdejší archeologickou expozici.

Archeologické léto je každoroční celorepubliková akce organizovaná Archeologickými ústavy Akademie věd ČR v Praze a v Brně. Ve spolupráci s více než pěti desítkami vědeckých, muzejních a dalších regionálních pracovišť nabídne i letos program prohlídek archeologických lokalit s odborným výkladem profesionálních archeologů. Rozšíří tak nabídku poznávacích a výletních cílů pro laickou i poučenou veřejnost a zájemcům poskytne jedinečnou šanci – „prozkoumat“ lokality známé i méně známé. 
__________________________________________________________________________________

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Telči, je jedním ze čtrnácti krajských pracovišť NPÚ. Jeho úkolem je naplňovat v Kraji Vysočina poslání odborné instituce památkové péče dané zákonem o státní památkové péči, např. zpracovávat odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, poskytovat konzultace a odbornou pomoc vlastníkům kulturních památek při jejich obnovách a sledovat stav památkového fondu na území kraje. Pracoviště v Telči také zpracovává návrhy na prohlašování věcí či objektů za kulturní památky a podílí se následně na jejich evidenci. Spravuje dokumentační sbírky plánů, fotografií a dalších odborných podkladů ke kulturním památkám, vede veřejně přístupnou knihovnu, vydává sborník Památky Vysočiny, organizuje cyklus přednášek Rodinné stříbro – Památky kolem nás a provádí archeologické průzkumy. Další informace najdete na www.npu.cz/uop-telc.

Nové tvůrčí centrum vzniklo díky spolupráci Švandova divadla s MČ Praha 5, která projekt významným způsobem podpořila a budovu zcela zrekonstruovala. Slavnostní otevření se uskuteční 16. září a bude při něm možné vidět a zažít aktivity, které se tu v sezóně 2023/24 chystají. Akce bude zároveň spojena se Dnem otevřených dveří v nedalekém Švandově divadle. Ještě před tím ale Tvůrčí dům vyhlašuje soutěž určenou pro studenty uměleckých škol na výtvarné ztvárnění volné vstupní plochy do vnitřního traktu budovy.

V hledišti i na jevišti

„Stejně jako v minulosti Eliška Pešková, i my chceme svou nabídkou obsáhnout mnoho uměleckých oborů, inspirovat, probouzet nadšení a vzdělávat,“ uvádí Vojtěch Nejedlý, ředitel Tvůrčího domu Elišky Peškové. „Nově zrekonstruovaný dům s krásným dvorním prostorem a silným geniem loci tak otevřeme nejen profesionálním umělcům a souborům, ale hlavně amatérům – zvědavcům, nadšencům i lidem toužícím po společně sdílených zážitcích. Budeme tu pro děti, studenty uměleckých oborů, rodiny i seniory. Ti všichni se u nás budou moci na programu zároveň sami podílet,“ říká Vojtěch Nejedlý.

„Chceme se přihlásit k historii Smíchova a jeho kultuře. Zároveň navazujeme i na bezmála dvacetiletou historii pořádání kreativních workshopů v jen pár kroků vzdáleném Švandově divadle, s jehož zázemím a renomé zůstáváme přirozeně propojeni,“ dodává Nejedlý. 

Výtvarná soutěž – příležitost pro studenty

Jednou z prvních aktivit Tvůrčího domu Elišky Peškové je vyhlášení soutěže pro studenty uměleckých škol na výtvarné řešení volné plochy ve vstupu do vnitřního traktu. „Chceme ukázat, že Tvůrčí dům je místem pro kvalitní amatérské a studentské umění. Vítěz soutěže získá symbolickou finanční odměnu 10 000 korun, vstupenky na představení Švandova divadla, ale především možnost realizovat svoje dílo ve veřejném prostoru kulturní instituce na ploše čtyř metrů čtverečních“ říká Nejedlý. Soutěž probíhá od 7. června, uzávěrka návrhů je 31. července. Realizace návrhu, který pětičlenná umělecká komise vyhodnotí jako vítězný, proběhne v druhé polovině srpna. „Přesné zadání a pravidla soutěže najdou zájemci na oficiálních stránkách Švandova divadla,“ doplňuje Nejedlý.

Tvůrčí dům pro všechny generace: divadlo, film, buskeři i hydepark

V historicky první sezóně 2023/2024 nabídne Tvůrčí dům Elišky Peškové divadelní představení včetně projektů vytvořených přímo pro toto centrum. Zájemci tu mohou jít na filmové projekce snímků určených pro klubového diváka, ale i pro děti, rodiny a pamětníky. Tvůrčí dům počítá i s koncerty menších kapel zejména akustických a folkových žánrů. „Rádi bychom nabídli zázemí takzvaným buskerům čili pouličním muzikantům. Ti mohou ozvučit náš vnitroblok či se stát hosty autorských večerů open-mic,“ plánuje Vojtěch Nejedlý.

Program centra počítá také s masterclassy a workshopy pro lidi nejrůznějšího věku i zájmů.      Najdou zde sebevzdělání i aktivní odpočinek, umožňující „vypnout“ z každodenní pracovní rutiny. „V rámci podpory mezigeneračních vztahů chystáme cyklus dílen pro rodiče s dětmi, kdy se pod dohledem profesionálního lektora budou věnovat ruční výrobě a tradičním řemeslným aktivitám. S programem Babi, dědo, vyprávějte o Smíchově se obrátíme na prarodiče, ale i na jejich děti a vnuky či vnučky. Útočiště zde najde také amatérské Herecké studio Švandova divadla a letos založený Dětský divadelní soubor. Spolu se zastupiteli Prahy 5 uvažujeme také o smíchovském hydeparku, kde bychom dali slovo místním obyvatelům. Rýsuje se také cyklus přednášek významných osobností Prahy 5 a mnoho dalších aktivit,“ líčí Nejedlý.

Navázání na zvyky a tradice    

Podle něj je úkolem Tvůrčího domu Elišky Peškové podpora sousedské komunity a návrat k původním a jedinečným tradicím Smíchova. „Přinejmenším jednou v měsíci se přihlásíme ke zvykům jako je například prosincová Mikulášská, myslivecký ples, masopust a další události, jež kdysi ke Smíchovu coby městečku za újezdskou branou patřily. Naším cílem je tak i zastavení a uvědomění, na jakém místě a v jakém čase se zde nacházíme. I proto budeme připomínat roční cyklus, v němž naše společnost ještě před nedávnem žila a díky němuž si udržovala stabilitu a pocit jistoty,“ uzavírá Nejedlý.

www.svandovodivadlo.cz

Víte, že…

… Eliška Pešková se narodila 1. července 1833, letos uplyne tedy už 190 od jejího narození?

Její původní jméno Elisabeth Peschke napovídá, že pocházela ze smíšené, česko-německé rodiny. Už jako Eliška Pešková působila v českém souboru Nosticova divadla (dnes Stavovského divadla) a stala se jednou z nejpopulárnějších českých hereček své doby. Kolega herec Rudolf Deyl starší o ní napsal: „Vyšplhala se z copatých, prostořekých žabek do salónních subret, v nichž zahrocovala pointy v bodavé šípy, a dospívala v plamennou debatérku. Léta formovala její projev. Získal na jasnosti a ostrosti... Její nejpádnější zbraní byla ovšem bezprostřednost výrazu, tryskající z nevyčerpatelné svěžesti její osobnosti.

… jako členka divadelní společnosti Pavla Švandy ze Semčic, za něhož se v roce 1850 provdala, stála Eliška Pešková v roce 1881 po boku svého muže u zrodu Švandova divadla?

Zde se uplatnila i jako autorka a překladatelka z němčiny a francouzštiny – do češtiny údajně převedla až 600 titulů.  Smíchovská scéna tak díky ní významně rozšířila svůj repertoár i o světové dramatiky v čele s Henrikem Ibsenem. Sama také asi dvacet her napsala, z velké části šlo o dramatizace literárních děl.  Po Švandově smrti v roce 1891 převzala do svých rukou vedení celého divadla. Jako herecká pedagožka vychovala i mnoho svých nástupkyň, z nichž se později staly hvězdy Národního divadla.

… ředitel Tvůrčího domu Elišky Peškové Vojtěch Nejedlý působí také jako divadelní režisér?

Absolvent katedry činoherního divadla DAMU nedávno na malé scéně Divadla Antonína Dvořáka v Příbrami nastudoval inscenaci Chvála bláznovství, premiéra byla v dubnu 2023. Kromě vedení Tvůrčího domu Elišky Peškové píše písňové texty a je i vášnivým muzikantem. Aktivně se věnuje také lektorské práci s dětmi a je dlouholetým programovým vedoucím na dětských táborech.

... dům, v němž se nyní Tvůrčí dům Elišky Peškové nachází, nesl před jeho založením název Romaneto odkazující k originálnímu literárnímu žánru vytvořenému smíchovským rodákem Jakubem Arbesem? 

V budově byla restaurace, v posledních letech však objekt chátral a kolem jeho špinavých zdí bylo lepší raději rychle proběhnout. Zarůstající dvůr s omšelými stavbami industriální architektury byl před rekonstrukcí rejdištěm potkanů a holubů. Novotou svítící budova je teď ve šňůře domů v rušné ulici nepřehlédnutelnou perlou.

… boční fasádu domu viditelnou ze směru Arbesova náměstí zdobí mural – velkoformátová nástěnná malba – Davida Strauzze?

Kanadský umělec žijící v Praze 5 na něm zpodobnil nejen Elišku Peškovou, ale i jejího manžela Pavla Švandu ze Semčic.