sobota
11. ledna 2025
svátek slaví Bohdana

Co se děje

Co se děje, zprávy

V Ostrově se konal 55. ročník dětského filmového a televizního festivalu Oty Hofmana

OSTROV: Herečka Jiřina Bohdalová převzala na Dětském filmovém a televizním festivalu Oty Hofmana v Ostrově cenu Zlatá buřinka Oty Hofmana. Stalo se tak hned v úvodu festivalu, v neděli 8. 10. 2023 na slavnostním zahájení, kde jsme mohli vidět i další známé tváře českého filmu Pavel Trávníček, Simona Stašová, Dagmar Patrasová, Pavel Nový, režiséři Zdeněk Troška, či Tomáš Magnusek. Celý týden hodnotila odborná porota, ale i dětská porota všechny soutěžní filmy. Ceny byly nakonec v pátek 13. 10. 2023 předány na slavnostním zakončení festivalu.

Autor článku: 
Petr Mráček/ika

Jiřinu Bohdalovou. oceněnou za zvláštní přínos v oblasti dětského filmu, přišly pozdravit na náměstí Míru před ostrovský kulturní dům stovky lidí. Jiřina Bohdalová před zaplněným náměstím zavzpomínala na postavy z Večerníčku Pohádky z mechu a kapradí, které namluvila. „Jela jsem nedávno autem a pustila jsem si Křemílka a Vochomůrku. A řekla jsem si, že jsem to dělala dobře. Jsem na to pyšná,“ řekla za jásotu přihlížejících.

Letos poprvé byla udělena speciální cena hejtmana Karlovarského kraje. Tu získal Gert Müntefering, respektovaný německý producent, který stál u zrodu legendárních československých seriálů natočených v západoněmecké koprodukci, jako byly Pan Tau, Arabela, Návštěvníci či Létající Čestmír. Úzce spolupracoval především s režiséry Jindřichem Polákem a Václavem Vorlíčkem.

Celý týden hodnotila odborná porota, ale i dětská porota všechny soutěžní filmy. Ceny nakonec v pátek 13. 10. 2023 na slavnostním zakončení festivalu získali:

Odborná porota pro seriálovou tvorbu uděluje hlavní cenu festivalu v této kategorii – seriálu Sex O Clock.
Odůvodnění: Cenu udělujeme seriálu za vynalézavou dramaturgickou stavbu jednotlivých dílů a humorné řešení dramatických situací. Seriál Jana Bártka a Karolíny Zalabákové je pevně žánrově uchopen a díky nápaditému hereckému obsazení a aktuálnímu vykreslení  postav má ambice dokonale oslovit cílovou skupinu diváků.

Odborná porota pro seriálovou tvorbu uděluje čestné uznání poroty za režii seriálu Pět let.
Odůvodnění: Režie Damiána Vondráška má osobitý styl vyprávění krátkometrážních epizod. Režisér umí pracovat s dramatickým textem a přesným vedením herců dokáže diváka zaujmout na velmi malém prostoru.

Na základě hlasování dětí udělujeme cenu dětského diváka v kategorii seriálová tvorba seriálu Společně sami, režiséra Tomáše Magnuska.

Dospělá porota pro studentskou tvorbu uděluje cenu za třetí místo snímku Klíčení režisérky Ivany Vogrins Vidali.

Dospělá porota pro studentskou tvorbu uděluje cenu za druhé místo snímku Romeo a Julie? režiséra Jana Daniela.

Dospělá porota pro studentskou tvorbu uděluje cenu za nejlepší studentskou tvorbu snímku Ice Break režisérky Elvíry Duskai.

Dospělá porota pro studentskou tvorbu uděluje čestné uznání režisérovi Ivanu Crnacovi za snímky o neslyšících Mezi dvěma světy a Jsem CODA.

Odborná porota pro hraný film uděluje cenu Ostrovského dudka za nejlepší dílo v kategorii do 12 let filmu Děti Nagana režiséra Dana Pánka.
Odůvodnění: Podnětný snímek o podstatných lidských schopnostech, které mají sílu měnit svět k lepšímu, tedy o smyslu týmové spolupráce a víry v sebe sama.

Odborná porota pro hraný film uděluje cenu Ostrovského dudka za nejlepší dílo v kategorii od 13 do 18 let filmu #Annaismissing režiséra Pavla Soukupa.
Odůvodnění: Vysoce společenský a aktuální film, který poměrně komplikovaný příběh vypráví přehledně a zachovává napětí zvoleného žánru detektivky. Působivé dílo s vyváženou kvalitou od scénáře přes kameru, střih, hudbu, režii až k přesvědčivým výkonům.

Odborná porota pro hraný film uděluje zvláštní cenu poroty za dílo s největším morálním akcentem filmu #Annaismissing.

Porota dětí uděluje cenu Ostrovského dudka za nejlepší chlapecký herecký výkon Tomu Brantonovi, za roli Dominika z filmu Děti Nagana.
Odůvodnění: Tom předvedl plnou paletu emocí a hereckých poloh. Svou přirozeností si získá diváka tak, že s ním jde po celou dobu příběhu.

Porota dětí uděluje cenu Ostrovského dudka za nejlepší dívčí herecký výkon Johaně Rackové za roli Káti z filmu Děti Nagana.
Odůvodnění: Johana citlivě rozehrává svou dívčí roli v klučičím filmu. Její síla je především v tom, že zamilované scény nepatetizuje, ale zkrátka tu pro představitele Dominka je ve své přirozenosti.

Porota dětí uděluje hlavní cenu festivalu Ostrovského dudka v kategorii do 12 let filmu Děti Nagana, režiséra Dana Pánka.
Odůvodnění: Porotě se líbila vkusně zvolená a účinná zkratka řešení vztahů a nastolených konfliktů. Nemoralizující téma, že v partě toho dokážete víc.

Porota dětí uděluje hlavní cenu festivalu Ostrovského dudka v kategorii od 13 do 18 let filmu #Annaismissing.
Odůvodnění: Porota ocenila neobvyklé zpracování aktuálního tématu. Oceňujeme hudební i zvukovou složku filmu. Kontrastní střihy a uvěřitelné herecké výkony.

Na základě hlasování dětí udělujeme cenu dětského diváka v kategorii filmová tvorba filmu Krakonošovo tajemství, režiséra Petera Bebjaka.

Po soutěžních projekcích se konaly besedy s delegacemi k filmům.
Celkem navštívilo festival 13000 návštěvníků. Z toho v Karlových Varech 2000 a v Sokolově dalších 1000 dětí.

Statistika festivalu:

32 projekcí filmů, nebo seriálů.

5 divadelních představení

6 koncertů

16 seminářů, přednášek

1 tisková konference k uvedení nového snímku Úsvit

 

www.festivalostrov.cz

Do Plzně na filmy s živou hudbou a brunchem. Šestý ročník jediného evropského festivalu road movie je tu!

PLZEŇ: Ve středu 18. října 2023 v Plzni v kulturním prostoru DEPO2015 odstartuje 6. ročník Mezinárodního filmového festivalu road movie (International Road Movie Festival). Jediný evropský festival road movie během 4 dní promítne 39 filmů z 21 zemí světa. Představí se nejnovější road movies z Francie, Švédska, Velké Británie, Švýcarska či Albánie, ale také z Kanady, Koreje, Indie nebo Guatemaly. O přízeň diváků se budou ucházet celovečerní, dokumentární a krátké filmy, které spojuje téma cest, dobrodružství a odvážných výprav do neznáma. Diváky čeká 18 českých premiér, 8 filmů bude mít evropskou premiéru a jeden dokonce premiéru světovou. Filmové projekce v kině Klempírna v DEPO2015 doplní diskuze s domácími i zahraničními filmovými tvůrci, kteří za diváky do Plzně dorazí, koncerty, přednášky či filmový Pub Quiz.

od 18.10.2023 do 21.10.2023
Autor článku: 
Anna Dvořáková/ika

Zahájení festivalu

Ve středu 18. října večer festival odstartuje několika speciálními warm-up projekcemi. Bude mezi nimi i legendární film Haralda Reinla Poklad na Stříbrném jezeře, který se bude promítat z archivní 35mm filmové kopie. Po něm bude následovat česká premiéra francouzského dokumentu o novodobých cestovatelích na koních V sedle - Jízda Kyrgyzstánem, který přijede představit režisér Quentin Boëhm.

Slavnostní zahájení festivalu pak proběhne ve čtvrtek 19. října. Uvede jej film Cesty, který přibližuje proslulou inscenaci pražského souboru Cirk La Putyka. Divákům jej přiblíží režisér Rostislav Novák ml. a produkční projektu Pavel Uhřík.

 

Film & živá hudba: Frigo na mašině

Kromě nejnovějších filmů žánru road movie festival do programu každoročně zařazuje také retrospektivní projekce. Diváci tak mají příležitost na velkém plátně zhlédnout zásadní snímky žánru od českých i světových tvůrců. „Tentokrát se na hodinu a půl vrátíme dokonce o skoro 100 let zpátky, do éry němých grotesek,” prozrazuje umělecký ředitel festivalu Ondřej Bíba. V pátek 20. října od 20 hodin festival promítne tu vůbec nejstarší road movie letošního programu, legendární film Frigo na mašině z roku 1926 s Busterem Keatonem v hlavní roli. “Zvuk k filmu ale bude naprosto současný. Ke slavné němé road movie odehraje přímo v kinosále svůj živý set hudebník Hjörtur,” dodává Ondřej Bíba.

Na projekci naváže koncert v kavárně DEPO2015. Kromě Hjörtura se návštěvníci festivalu mohou těšit také na koncert zpěvačky Evah (19. října od 21:50) nebo na afterparty s DJs v plzeňském klubu MōōVEMENT. Celý doprovodný program je zdarma.

 

Film & brunch: Sisu

Sobotní program v 10 hodin dopoledne zahájí speciální projekce Film & Brunch. „Při sledování strhujícího finského dramatu Sisu se diváci budou moci uklidnit snídaní, kterou budeme servírovat přímo v sále,” zve všechny fanoušky tarantinovského stylu a zároveň dlouhých víkendových snídaní výkonný ředitel festivalu Václav Martinovský.

 

Česká stopa

Se zahraniční produkcí se v Plzni poměří i několik českých road movies, včetně těch od studentů FAMU. Ve čtvrtek 19. října festival uvede tematický blok krátkých filmů Na čtyřech kolech, mezi nimiž bude český film auto.au.rum. Představí jej režisér Lukáš Valíšek. Z pátečního programu si diváci mohou vybrat například dokument Láska pod kapotou režiséra Mira Rema. A český zástupce bude také v sobotním programu: „Do provokativního programového bloku Road Strikes Back jsme zařadili film Serpentis režisérky Sarah Lomenové, který si letos odnesl cenu pro nejlepší krátký film z festivalu ELBE DOCK,” popisuje Ondřej Bíba. „Po něm bude následovat krátký film Turtle Head britského režiséra Allana Dransfielda, vítěze Ceny diváků pro nejlepší krátkometrážní road movie 5. ročníku International Road Movie Festivalu. Také on do Plzně dorazí osobně,” dodává Bíba.

Více informací a kompletní program 6. ročníku jsou k dispozici na webu festivalu, kde probíhá také předprodej akreditací. Akreditace na celý 4denní festival stojí v předprodeji 400 Kč, pro studenty 200 Kč, koupit si lze také vstupenky na jednotlivé dny. Na místě budou k dispozici také vstupenky na jednotlivé filmy (za 100 Kč).

International Road Movie Festival se koná díky podpoře města Plzně, Plzeňského kraje, Západočeské univerzity v Plzni, Ministerstva kultury ČR a dalších partnerů. Záštitu festivalu poskytl ministr kultury ČR Mgr. Martin Baxa a Mgr. Roman Zarzycký, primátor města Plzně.

 

6. Mezinárodní filmový festival road movie

6th International Road Movie Festival

DEPO2015, Plzeň / 18.–21. října 2023

www.irmf.cz / Facebook / Instagram

 

Žena, která zachránila kus světového dědictví

PRAHA: Výstava „Věra Běhalová 100“ mapuje osudy historičky architektury 19. a 20. století, která se zasloužila o záchranu Loosových interiérů. Jedná se o reprízu autorské výstavy spisovatele Davida Růžičky, kterou připravil v roce 2022 společně s Plzeňským literárním festivalem u příležitosti 100 let od narození této významné badatelky dějin moderní architektury. Výstava ve Studijním a dokumentačním centru Norbertov potrvá od 12. 10. 2023 do 28. 1. 2024 a představí nejen samotnou Věru Běhalovou, ale i plzeňskou tvorbu světoznámého architekta Adolfa Loose.

od 12.10.2023 do 28.01.2024
Autor článku: 
TZ MMP

Věra Běhalová se narodila 31. července 1922 v Prostějově. Ve 40. a 50. letech 20. století čelila kvůli své činnosti perzekucím ze strany totalitních režimů. V druhé polovině 60. let se ocitla v Plzni, kde se začala intenzivně věnovat odkazu Adolfa Loose. Zaznamenávala vzpomínky pamětníků, a navázala také korespondenci s Loosovými bývalými spolupracovníky, klienty a přáteli. S mravenčí pečlivostí a oddaností se pustila do pátrání po všech stopách, které po Loosovi v Plzni zůstaly.

Po emigraci do Vídně v roce 1968 svého bádání nezanechala. Stále se věnovala Loosovu dílu a pokračovala v jeho studiu. V lednu 2010 Věra Běhalová odešla z tohoto světa, ale její dědictví a vášeň pro architekturu zůstaly živé. „Věru Běhalovou jsem měla tu čest poznat osobně po dokončení obnovy a restaurování Müllerovy vily,“ říká vedoucí Centra památek moderní architektury MMP Maria Szadkowská. „Během nového průzkumu Loosova díla, který jsem prováděla společně s architektkou a teoretičkou architektury Leslie Van Duzer v letech 2003–2008, nám poskytovala cenné rady a informace, které se staly základními kameny nové výstavy a knihy Adolf Loos – dílo v českých zemích,“ dodává kurátorka výstavy věnované osobnosti, která se navržením řady Loosových interiérů v Plzni za kulturní památky zasloužila o jejich záchranu před zničením.

 

Věra Běhalová. Ušlechtilost a síla v křehké kráse.

Slovy Marie Szadkowské, vedoucí Centra památek moderní architektury MMP

Věra Běhalová, narozená 31. července 1922 v malebném Prostějově, přišla na svět do zámožné měšťanské rodiny, která jí poskytla základní oporu a prostor pro její vzletné aspirace. Ve svém rodném městě absolvovala dívčí reálné gymnázium, kde se jí osudným stalo setkání s učitelem matematiky, moudrým průvodcem uměním a architekturou Jaroslavem Pacákem. Jeho vášnivé vyprávění o umění a historických památkách vtiskly Věřinu životu zcela nový směr. Stalo se zřejmým, že její cesta k dějinám umění je ta pravá, na niž se má vydat. 

Avšak osud měl jiné plány, a tak byla Věra Běhalová nucena své umělecké ambice odložit na dobu poválečnou. Místo toho se ponořila do studia cizích jazyků a po válce našla svou cestu k práci pro švýcarský Červený kříž. To však bylo pouze přechodné období, které ji směřovalo k naplnění jejích snů. Nakonec se mohla zapsat na Univerzitu Karlovu, aby studovala hudební vědu a dějiny výtvarného umění. 

Jejími učiteli a průvodci na této životní cestě byli významní historikové umění a architektury jako Antonín Matějček, Jan Květ, Jaroslav Pěšina, Jaromír Pečírka, spolu s filozofem Janem Patočkou a profesorkou Růženou Vackovou. Věra Běhalová se stala jedním z těch výjimečných studentů, kteří po válce oživili studium umění svým nadšením a vášní. 

Před rokem 1948 měla Věra Běhalová možnost strávit půlroční stáž na Universitá per gli stranieri v italské Perugii, což ještě více obohatilo její vědomosti a pohled na umění. Její život byl plný výzev a dobrodružství, ale nakonec se stala uznávanou osobností v oblasti kunsthistorie, zanechávající svůj nezměrný odkaz ve světě umění. 

Věra Běhalová je jednou z těch osobností české kulturní scény, jejíž osudy jsou pečlivě zdokumentovány především v policejních archívech. Díky pozornému bádání Kamila Rodana, historika Slezského zemského muzea v Opavě, máme dnes možnost seznámit se s životním příběhem Věry Běhalové, jejíž osud byl po roce 1948 dramaticky ovlivněn politickými událostmi. 

V 50. letech dvacátého století byla Věra Běhalová přísně vyšetřována a obviňována z vlasteneckých aktivit, šíření náboženské výchovy a zasílání špionážních zpráv do Vatikánu. Nakonec byla odsouzena k těžkému sedmiletému trestu za špionáž. Po náročném a krutém pobytu ve věznění v různých vězeňských zařízeních se vrátila do svého rodného Prostějova. Po krátkém zotavení se rozhodla znovu odejít do Prahy, kde se musela věnovat podružným pracím, protože cesta na vysokou školu byla pro ni definitivně uzavřena. 

Přesto stále projevovala trvalý zájem o výtvarné umění a architekturu a snažila se v tomto oboru aktivně působit. Pravděpodobně díky svému neúnavnému úsilí se jí podařilo získat místo památkářky na Krajském středisku státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni, kde se od začátku 60. let minulého století věnovala průzkumu a evidenci díla světoznámého architekta Adolfa Loose, a to především v Plzni, kde Loos působil s přestávkami od roku 1907 do roku 1930. Stala se tak první historičkou, která se zasloužila o objev a zachování Loosových realizací v Plzni. S pečlivostí a oddaností zpracovala podrobnou fotodokumentaci interiérů a exteriérů Loosových děl včetně podrobného odborného popisu památek. Tyto evidenční karty jsou dodnes cenným pramenem informací o práci tohoto významného architekta u nás. 

Během svého průzkumu Věra Běhalová udržovala přímý kontakt s Bořivojem Kriegerbeckem, Loosovým asistentem a pomocníkem, který sepsal vzpomínky na svou spolupráci s Adolfem Loosem, které byly nedávno publikovány. Intenzivní kontakt mezi Bořivojem Kriegerbeckem a Věrou Běhalovou dokládá dochovaná korespondence, která je unikátním zdrojem informací o Loosových realizacích a jeho vztazích s klienty, řemeslníky, spolupracovníky a přáteli.  

Podle slov samotné Věry Běhalové bylo zkoumání a znovuobjevování Loosových prací jedním z nejšťastnějších období v jejím životě, avšak toto období bylo krutě přerušeno událostmi roku 1968. 

Tentokrát už Věra Běhalová nechtěla riskovat další pronásledování a vězení, a tak díky podpoře svých přátel opustila vlast a odjela do Rakouska. Ve Vídni se rozhodla studovat archeologii a dějiny umění. Své studium zakončila úspěšnou obhajobou disertační práce o jednom z Loosových děl, švýcarské vile Karma. V té době jí bylo 52 let, a tak stála na prahu své nové kariéry a nových výzev. Působila jako historička umění na vídeňské univerzitě, kde se zasloužila o propagaci českého moderního umění.  

Je autorkou mnoha článků a publikací o uměleckém řemesle, architektuře, a především statí věnujícím se dílu Adolfa Loose v českých zemích.  

 

Kontakt pro bližší informace

www.muzeumprahy.cz

 

Komentovaná prohlídka výstavy „Památník Tomáše Bati 1933-2023“ s L. Horňákovou

ZLÍN: Znáte celý příběh Památníku Tomáše Bati? Vydejte se po stopách jeho proměn - od původního účelu k Domu umění a zase zpátky s historičkou architektury Ladislavou Horňákovou.

25.10.2023
17:00 - 18:00
Autor článku: 
Zuzana Bílá

V prostoru Památníku T. Bati je do konce letošního roku k vidění výstava „Památník Tomáše Bati 1933-2023“ připravená k příležitosti kulatého výročí otevření zlínského klenotu. Nenechejte si ujít jedinečnou příležitost absolvovat speciální komentovanou prohlídku k této expozici s její autorkou, historičkou architektury L. Horňákovou, a to ve středu 25. 10. 2023 v 17:00.

Kapacita prohlídkové skupiny je omezena. Rezervace a prodej vstupenek na www.pamatnikbata.eu a v Infopointu Památníku (nám. T. G. Masaryka 2734, Zlín).

Výstava skrze 70 srovnávacích snímků připomíná historii Památníku v průběhu 90 let. Kurátorka výstavy L. Horňáková z Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně návštěvníkům přiblíží prostřednictvím komentářů k jednotlivým fotografiím složitý příběh této architektonicky i historicky významné památky v širších dějinných souvislostech. Seznámí posluchače s důvody často radikálních změn exteriéru i interiéru Památníku.

První část komentované prohlídky bude věnována etapě od otevření budovy 12. 7. 1933 do roku 1944. Následující část připomene období 1944–1948. Na sklonku 2. světové války byl Památník při bombardování Zlína silně poškozen a od roku 1945 začala s ohledem na politickou situaci ve Zlíně intenzivní snaha o odstranění všeho, co bylo spojeno s firmou Baťa. Památník byl upraven a slavnostně otevřen v červnu 1948 jako Dům umění.  Poslední část historického exkurzu bude věnována letům 1948–2019 a představí postupné přestavby na sídlo filharmonie a galerie, rekonstrukci a návrat do původní podoby Památníku Tomáše Bati.

Z důvodu omezené kapacity je preferována rezervace nebo online vstupenka předem: Komentovaná prohlídka L. Horňáková

Více informací: www.pamatnikbata.eu

Olbrachtův a Tigridův příběh v muzeu formou komiksu

SEMILY: Dva póly jedněch dějin je název výstavy, která u příležitosti nedávných výročí připomíná dvě slavné osobnosti a příbuzné Pavla Tigrida a Ivana Olbrachta. Netradiční formou komiksu s nadsázkou plnou konfrontačních dialogů vycházejících však z dobových reálií představuje dvě velké osobnosti dvacátého století, jejichž osudy se vydaly zcela opačným směrem, ale jejich kořeny byly v Semilech.

od 06.10.2023 do 17.03.2024
Autor článku: 
Miroslav Šnaiberk

Originální výtvarná část je dílem grafika Michala Boučka, texty pak Miroslava Šnaiberka. Výstava je rozčleněna do několika sektorů, od místnosti faktografické pro hodně zvídavé návštěvníky, přes čítárnu, až po hernu a kino. Zde může návštěvník zhlédnout například film z odhalení pomníku Staška a Olbrachta z roku 1960 nebo z první návštěvy Pavla Tigrida v Semilech v roce 1991. Unikátem je i zvukový záznam hlasu Ivana Olbrachta z roku 1946, který je jednou z pouze dvou nahrávek, na kterých je autentický hlas semilského rodáka zachován. Pro malé návštěvníky bude asi největším lákadla minibus, do kterého je možné se posadit a vytvořit si památeční fotografii s Olbrachtem, Staškem a Tigridem. Výstava je doplněna i zajímavými exponáty, jako jsou například stříbrné hodinky od Václava Klause Pavlu Tigridovi nebo Olbrachtova posmrtná maska.

Jak říká autor výstavy, ředitel semilského muzea Miroslav Šnaiberk: „Přiznejme si upřímně, že osobnosti typu Olbracht a Tigrid většinu dnešních mladých lidí nikterak nezajímají. Chceme-li je obeznámit s historií, musíme hledat odlehčené a komunikačně přijatelné formy. A komiks má ten dar přinášet jednoduchou formou i složitější a závažnější témata. Komiksová podoba osudových křižovatek obou osobností nemá za cíl znevažovat, ale vtahovat do jejich příběhu. Uvidíme, jak se nám to povedlo!“

Miroslav Šnaiberk

ředitel Muzea a Pojizerské galerie Semily, p. o.

Návrh novely zákona o audiovizi může znovu rozběhnout filmové pobídky

ČR: Vláda projednala poslanecký návrh novely zákona o audiovizi. Novela řeší současný rozporuplný stav v oblasti filmových pobídek: na jedné straně je tu vysoká poptávka po výrobě audiovizuálních děl na území České republiky a na straně druhé systém filmových pobídek zablokovaný kvůli problémům některých zahraničních produkcí. Například americké produkce nemohly v uplynulých měsících kvůli stávce točit a tudíž nečerpaly, ale peníze na filmové pobídky jsou pro ně zablokované.

Autor článku: 
Tiskové oddělení kabinetu ministra

„Svět filmového průmyslu je živý organismus. Změny, které novela navrhuje, jsou velmi důležité právě proto, aby systém pobídek fungoval plynule, a v podobných situacích uvolní ruce Státnímu fondu kinematografie k podpoře dalších projektů domácí i zahraniční produkce,“ vysvětluje ministr kultury Martin Baxa.

V systému filmových pobídek, které poskytuje Státní fond kinematografie, se v posledních letech registrovalo takové množství projektů, že již koncem roku 2021 byla výrazně překročena výše řádné dotace na filmové pobídky, a to i pro rok 2022. V současné době proto Státní fond kinematografie nemůže přijímat další žádosti o registraci pobídkových projektů. Dochází tak nejen k tomu, že nelze realizovat domácí projekty, ale situace odrazuje i další zahraniční produkce, které mají o výrobu děl v České republice zájem.

Navrhovaný zákon umožní Státnímu fondu kinematografie přijímat průběžně žádosti o registraci pobídkových projektů, a v případě nedostatku finančních prostředků na filmové pobídky přerušit následné řízení o evidenci projektu.

Po skončení stávky hollywoodských scénáristů a herců lze očekávat velmi rychlé obnovení prací na natáčení filmových a televizních projektů a navrhovaná právní úprava umožní Státnímu fondu kinematografie na uvedenou situaci ihned zareagovat, tedy pobídkový systém opět otevřít. Z toho důvodu je navrhováno i nabytí účinnosti zákona již patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Předkladatelé navrhují, aby z důvodu časové naléhavosti Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.

Jde o návrh poslanců Martina Baxy, Jana Laciny, Kláry Kocmanové, Pavla Svobody, Jaroslavy Pokorné Jermanové, a Šimona Hellera na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi).

POSPOLITOSTI – Kolektivní portréty Romana France se představí v Rumunsku

ZAHRANIČÍ: České centrum Bukurešť zahajuje ve čtvrtek 12. října v Domě evropských institutů výstavu fotografií „Pospolitosti“ českého fotografa Romana France. Veřejnost se může těšit na výběr skupinových fotografií, které fotograf pořídil v různých zemích a kulturách od roku 2015, a na dosud nevystavené portréty komunit ze šesti českých vesnic v Banátu, které vznikaly od května 2023. Výstava je součástí projektu HEI-House of European Institutes, organizovaném sdružením kulturních institutů EUNIC v rámci programu Timišoara 2023 – Evropské hlavní město kultury.

12.10.2023
Autor článku: 
TZ Česká centra

BANÁT OBRAZEM

Fotografie, které jsou výsledkem úzké spolupráce mezi autorem a jeho objekty, fungují jako reprezentace i sebeprezentace komunit a zároveň jako dokument kulturní rozmanitosti Banátu, potažmo i celého Rumunska.

„Roman Franc se vrací k tomu, co je v práci s médiem, v němž tvoří, původní. K fotografii jako události, která má svůj lidský a společenský rozměr. Jeho tvorba připomíná rané doby média, kdy fotograf putoval za svými zákazníky mnoho kilometrů a kdy ve stisknutí spouště aparátu vrcholila událost, jíž předcházela řada malých soukromých rituálů, během nichž si měli všichni zúčastnění šanci uvědomit, kdo jsou a kam patří. Digitální doba nám tento typ příležitostí velmi rafinovaně bere. A dělá to s takovou intenzitou, že si čím dál víc uvědomujeme, jak nám vitální síla těchto rituálů chybí,“ shrnul Jiří Pátek, kurátor výstavy.

Ředitel Českého centra Bukurešť Robin Ujfaluši k tomu dodává: „Mám obrovskou radost, že se nám podařilo projekt dotáhnout právě letos. Timišoara je historicky centrem pestrého a multikulturního regionu Banát, zároveň si letos připomínáme dvousté výročí českého osídlení v rumunském Banátu. Dílo Romana France do tohoto kontextu ideálně zapadá jednak svým mezinárodním přesahem, jednak tím, že autor do Banátu jezdí dlouhodobě a prostředí důvěrně zná.“

Výstava, která bude v Timišoaře otevřena do konce října, se následně přesune do Bukurešti, kde bude k vidění do konce roku 2023.

 

ČESKÁ VÝSTAVA SOUČÁSTÍ EVROPSKÉHO PROGRAMU

Výstava fotografií Romana France se stala součástí Národního kulturního programu "Timišoara 2023 - Evropské hlavní město kultury" a celý projekt je financován z programu Evropské ozvěny, který řídí Městské projektové centrum Timišoara z prostředků státního rozpočtu prostřednictvím rozpočtu Ministerstva kultury. Výstava "Pospolitosti" byla spolufinancována Evropskou unií, prostřednictvím projektu mobility Culture Moves Europe.

HEI - Dům evropských institutů je projekt realizovaný EUNIC Romania s podporou Německého kulturního centra v Temešváru, které je naším klíčovým lokálním partnerem.

 

O AUTOROVI

Roman Franc se narodil v roce 1983 v Brně. Obor fotografie vystudoval na Institutu umělecké fotografie Slezské univerzity v Opavě, kde pokračuje v doktorském studiu. Franc pořádá a vede fotografické kurzy a workshopy pro soukromé i veřejné instituce s důrazem na inspirativní prostředí a zážitky. Jeho práce se nacházejí ve sbírkách Muzea výtvarných umění v Houstonu, Zillman Art Museum, Muzea moderního umění v Riu de Janeiru a Knihovny Kongresu ve Washingtonu, DC.

Mediální partneři: Daily Magazine, Ziua de Vest, Modernism.ro, Scena9, Curatorial.ro, Radio România Cultural, DW Română.

www.czechcentres.cz

Festival Můj život s energií zahájí Simona Babčáková & No a!

PLZEŇ: Plzeňský multižánrový festival Můj život s…, který nahlíží na aktuální témata prostřednictvím kultury, se letos zaměří na „energii“. 12. ročník festivalu otevře 17. 10. v Divadle ALFA představení s názvem Simona Babčáková & No a! Improvizační skupina No a! vznikla jako výsledek experimentů v Laboratoři Simony Babčákové. Kombinace herecké a hudební improvizace vytváří spolu s kostýmy a světly dojem klasické činohry, ale bez cenzury a s nekorektním humorem. Představení je mládeži do 15 let nepřístupné a vstupenky na něj lze zakoupit prostřednictvím sítě GoOut. Festival Můj život s energií nabídne do 22. 11. kromě divadelní improvizace i scénické čtení, hudbu, film a debaty s odbornými garanty.

od 16.10.2023 do 22.11.2023
Autor článku: 
Daniela Vítová

„Zdá se, že bez energií se neobejdeme, i když nás to stojí čím dál víc. V rámci festivalu bychom se rádi podívali na zdroje energie, radosti a inspirace v našich životech. Vnímali různé umělecké žánry jako různé cesty pro odlišné cílové skupiny napříč generacemi a pokusili se s pomocí odborníků pojmenovat nezbytnost obnovování a udržování těchto zdrojů,“ řekla ředitelka festivalu Můj život s energií Marcela Mašínová.

Odbornými garanty letošního 12. ročníku jsou dlouholetý vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský a pediatrička MUDr. Pavla Koželuhová, která se specializuje na celostní medicínu, homeopatii a biorezonanční léčbu. S oběma garanty se uskuteční debaty – s Janem Rovenským 1. 11. v Moving Station na téma Energetická krize – strašák nebo realita? S MUDr. Pavlou Koželuhovou 14. 11. v Konferenzzimmer u Cafe Regner na téma Životní energie.

V rámci prologu a speciálního uvedení se na festivalu představí dvě inscenace režisérky Martiny Dobiášové. Školám je určený dopolední prolog - scénické čtení o volbě povolání Ty se neztratíš (16. 10.). Premiéru bude mít nová hra Měj se rád a dobře spi (22. 11.). Pramenem této inscenace je série rozhovorů s lidmi různých generací a z různého prostředí, které spojuje jedno: jsou ve svém životě spokojení a přišli na to, jak se svojí energií vyjít co nejlépe. Obě inscenace se odehrají na jevišti Moving Station.

Součástí festivalu Můj život s energií jsou i filmové projekce v Kině Beseda. Ve spolupráci s Filmovým klubem Plzeň se bude 24. 10. nejprve od 17 hodin promítat film Jana Svěráka Akumulátor 1 a večer pak od 19:30 americký film Syriana o zákulisí ropného byznysu.

Ani letos nebude chybět oblíbený pořad Čítání lidu, ve kterém budou členové Divadla MY číst ze svých oblíbených knih na téma „energie“. Akce se odehraje 7. 11. v Anděl music baru.

Festival Můj život s energií pořádá spolek PaNaMo díky laskavé podpoře partnerů, kterými jsou: Město Plzeň, Státní fond kultury ČR, Městský obvod Plzeň 3, Městský obvod Plzeň 4, Nadace 700 let města Plzně, Nadace Život umělce, Filmový klub Plzeň, Moving Station, Divadlo ALFA, Knihovna města Plzně a Anděl.

www.mujzivots.cz

www.panamo.cz

 

Mimořádný koncert Bolestné Echo Času k uctění památky Evy Sachs

PRAHA: Mimořádný koncert Bolestné Echo Času k uctění památky Evy Sachs, narozené v Ostravě, i všech obětí holocaustu, největšího zločinu v dějinách lidstva, se ponese Prahou.

12.10.2023
17:00
Autor článku: 
ČTK

Významný duchovní projekt „Bolestné echo času“, který připomene lidský i umělecký odkaz Evy Sachs bude nyní završen koncertem Symfonického orchestru Pražské konzervatoře.

Milovníci hudby se mohou těšit na koncert, který prolomí ticho v kostele Sv. Václava v areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice ve čtvrtek 12. října 2023, v 17 hodin. Na programu bude mimo jiné i koncert pro housle a orchestr e-moll, op. 64 Felixe Mendelssohn-Bartholdyho, který provede vynikající německý houslista Mark Lewin pod mistrovskou taktovkou prof. Miriam Němcové.

Koncert „Bolestné echo času“, nad kterým převzal osobně záštitu prezident České republiky Petr Pavel, a který je podpořen „Česko-německým Fondem Budoucnosti“, proběhne v rámci dlouhodobé spolupráce Evropské nadace R.M.R. s psychiatrickou nemocnicí v rámci společného projektu „Jiné cesty“.

Hudební podívaná bude určena nejen pacientům nemocnice, ale i jejich hostům a pozvané veřejnosti. Jako projev díků za dosavadní spolupráci se nadace rozhodla jak účinkujícím koncertu, tak i publiku z řad pacientů a veřejnosti věnovat stejnojmennou nadační publikaci „Bolestné echo času“, a jeden z románů, vydaných ve spolupráci s nadací nakladatelstvím Euromedia.

Účelem večera je podpora secesního kostela a také připomínka této fascinující ženy, která byla uvězněna v Terezíně a zažila nejhrůznější tragédie v dějinách lidstva. Vstupné je dobrovolné, výtěžek z koncertu bude použit na rekonstrukci střechy kostela Sv. Václava

V Berouně hvězdně zazáří umělkyně Natali Santini

BEROUN: Městská knihovna Beroun bude ve svých galerijních prostorách hostit neobyčejný výstavní projekt digitálních ilustrací. Natali Santini – Hvězdná záře. Tak zní název expozice jedné z výrazných představitelek současné generace nastupujících umělců, jejímž cílem je představit veřejnosti tvorbu této autorky z posledních tří let.

od 01.11.2023 do 30.11.2023
Autor článku: 
Martin Knopp

Jednotícím prvkem všech prezentovaných prací je čistý a unikátní styl, který citlivě kombinuje realismus s grafickými prvky a zároveň klade důraz na kontrast a barevnou harmonii. Pomocí různých vizuálních příběhů vytváří tato umělkyně zajímavé výtvarné kompozice, a to vždy ze svého úhlu pohledu na svět. Ústředními postavami výstavy jsou dívky, které prožívají celou škálu emocí, a to od odhodlání, naděje a odvahy, až po osamělost, strach a zoufalství.

Natali žije v Praze, kde má také svůj umělecký ateliér. Je nejenom nepřehlédnutelnou výtvarnicí, ale současně také výrazně talentovanou sopranistkou a opakovaně oceňovanou básnířkou.

„Už od dětství jsem se ráda vyjadřovala pomocí pastelek, štětců a barev, nyní je mým hlavním nástrojem grafický tablet,“ říká Natali a dodává: „Mým záměrem je navázat dialog s diváky této výstavy, pomoci jim poodhalit různá skrytá zákoutí světa a obohatit je myšlenkovým poselstvím či estetickou hodnotou mých děl.“

Přijďte se sami přesvědčit o nesporném talentu této mimořádné osobnosti a nechte se inspirovat výrazně barvitými tóny jejího originálního uměleckého rukopisu, který je plný silných emocí a vyznačuje se obrovskou vnitřní dynamikou.

Slavnostní zahájení výstavy proběhne za přítomnosti autorky 1. listopadu 2023 od 17:00 do 18:00 hodin v Městské knihovně Beroun.

Výstava bude volně přístupná až do 30. listopadu 2023 v běžné otevírací době knihovny.


www.natalisantini.com


Sociální média:

FB: facebook.com/NataliSantiniArt
X:  twitter.com/santininatali
IG: instagram.com/natalisantini
YTwww.youtube.com/@natalisantini

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Co se děje