Co se děje

Jiří Opěla se profesionálně věnoval produkční a manažerské práci od roku 1970. Začínal jako vedoucí divadelního Studia Kotva, kde měl možnost spolupracovat s řadou tehdejších známých herců a zpěváků (jsou mezi nimi jména jako např. Miloš Kopecký, Miroslav Horníček, Iva Janžurová, Lasica a Satinský). Brzy nato se stal manažerem skupiny Country Beat Jiřího Brabce a zpěvačky Nadi Urbánkové a spolupracoval s dalšími umělci, např. Karlem Černochem, Pavlem Bobkem, Jiřím Hrzánem, Petrem Spáleným ad. Po období práce na volné noze se stal zaměstnancem Středočeského krajského kulturního střediska, kde se v roce 1979 setkal s Pavlem Šmokem a Pražským komorním baletem a od té doby se datovalo jeho spojení se souborem.

Produkoval zájezdy v tuzemsku i v zahraničí, v letech 1994–1998 a ještě 2001–2003 PKB vedl z pozice ředitele, ponechávaje však umělecké pole působnosti Pavlu Šmokovi. PKB mezitím vystřídal řadu provozovatelů, zřizovatelů a statusů, až byl v roce 2003 připojen ke Státní opeře Praha. Ale společná cesta s PKB se uzavírá až v roce 2010. Soubor je předán a prodán novým „majitelům“, Mgr. Ladislavě Jandové a JUDr. Ivanu Dunovskému. Jiří Opěla zůstal předsedou dozorčí rady Baletu Praha, o. p. s., provozovatele dnešního Pražského komorního baletu.

Za působení Jiřího Opěly v Pražském komorním baletu uskutečnilo 80 premiér, 1440 zájezdových představení (125 zahraničních) a 12 koprodukcí s Českou televizí. V roce 1993 založil produkční firmu Real International Arts Services, pod jejíž hlavičkou organizoval mezinárodní projekty a hostování souborů. K největším úspěchům patřil projekt Arcimboldo, kdy se podařilo přivézt do Prahy všechny tři soubory Nederlands Dans Theater Jiřího Kyliána ve Státní opeře, následně se podařilo pozvat samostatně ještě dvakrát NDT 2 a sedmkrát NDT 3. Po tři a půl roku zajišťoval J. Opěla činnost Baletu Státní opery Praha. V roce 2016 inicioval Jiří Opěla na festivalové přehlídce Česká taneční platforma vznik nové ceny, která byla několik let udílena manažerovi roku v oblasti tanečního umění.

Jiří Opěla zůstane navždy v našich srdcích a vzpomínkách.

Čest jeho památce a upřímnou soustrast pozůstalým!

„Máme radost, že se Úsvit představí divákům v Hradci Králové a věříme, že zde najde publikum, které po dlouhé době ocení český film, který patří na velké plátno. Úsvit vypráví velký filmový příběh ve výpravném hávu, kterému kino vyloženě sluší,“ zve producent a režisér filmu Úsvit Matěj Chlupáček.

Úsvit je druhým celovečerním filmem režiséra Matěje Chlupáčka, který je spolu s Majou Hamplovou také producentem snímku. Eliška Křenková v hlavní roli těhotné lékařky přijíždí v roce 1937, krátce před válkou, se svým manželem, ředitelem továrny, vystavět v Tatrách po vzoru Zlína pokrokové město Svit. Jejich plány ale naruší nález mrtvého těla novorozence v areálu fabriky. Helena kvůli bezpečí vlastního dítěte potřebuje zjistit, co se stalo, ale narazí na četné překážky, včetně svých vlastních předsudků…

Natáčelo se od května do září loňského roku v několika lokacích v České republice i na Slovensku – v Tatrách, u Lysé nad Labem, v Dřísech nebo právě ve Zlíně. Město Svit, kde se film odehrává, pak vzniklo unikátním způsobem v kombinaci reálných záběrů, nákladných dekorací a modelu celého města v poměru 1:7. Vedle Elišky Křenkové v její dosud největší filmové roli si zahráli Miloslav König, Milan Ondrík, Marián Mitaš, Luboš Veselý, Martha Issová, Ladislav Hampl, Richard Langdon, Jan Jackuliak ad. Rozpočet filmu Úsvit dosáhl téměř 90 milionů korun.

Úsvit – tvůrci

Scénář: Miro Šifra

Režie: Matěj Chlupáček

Hrají: Eliška Křenková, Miloslav König, Milan Ondrík, Marián Mitaš, Luboš Veselý, Martha Issová, Ladislav Hampl, Richard Langdon ad.

Producenti: Maja Hamplová, Matěj Chlupáček / Barletta

Koproducent SK: Rasťo Šesták, Peter Bebjak / D.N.A. Production

Kamera: Martin Douba

Architekt: Henrich Boráros

Hudba: Simon Goff

Střih: Pavel Hrdlička

Zvuk: Pavel Rejholec, Peter Hilčanský

Casting: Maja Hamplová

Produkční společnost: BARLETTA

Koproducenti: D.N.A. Production, Česká televize, innogy, RTVS, Bontonfilm

Film podpořili: Státní fond kinematografie, Audiovizuálny Fond, Zlínský kraj, Creative Europe MEDIA

Kino-distribuce v České republice a na Slovensku: Bontonfilm

Mezinárodní sales a festivaly: LevelK

Odkaz na trailer: Úsvit (2023) - HD TRAILER - YouTube

Odkaz na Film o filmu Úsvit: https://www.youtube.com/watch?v=qKrzYYxkRdc

Páteřním projektem je klub Nová generace, který zahrnuje několik workshopů a společných návštěv představení pro diváky ve věku 16-24 let. Jeho prostřednictvím jim tak umožní nahlédnout do zákulisí pražské nezávislé scény a vůbec experimentální umělecké tvorby. V programu je zahrnuta dílna fotografie s Johanou Bártovou nebo pohybový workshop se zakladatelkou SPOLKu Ester Trčkovou. Přihlášky jsou otevřeny až do 11. 10. 

Pro širokou veřejnost připravuje Vzlet dramaturgické úvody, diskuze s tvůrci, divadelní rozborová setkání a další doprovodné programy k inscenacím Objal mě bůh a nic, Území nikoho: Příchozí a nově také k prosincové premiéře První rána kapitána, která vzniká v koprodukci se skupinou 11:55. Novinkou jsou taky dopolední reprízy pro školy, ke kterým se chystají další workshopy před a po představení. Záběr je pak i zde velice široký; od školky až po poslední ročníky gymnázií. 

Nadále bude Vzlet nabízet nedělní odpolední programy pro děti. Své interaktivní koncerty lektorsky připravuje Klára Boudalová, v listopadu se do Vzletu přesune taneční inscenace skupiny Ostružina Tanec a fyzika. V prosinci bude uvedena pražská premiéra pro nejmenší brněnského divadla Polárka s názvem Kiosek. 

https://vzlet.cz/

V roce 2024 uplyne 250 let od přijetí Všeobecného školního řádu z roku 1774 a 155 let od chvíle, kdy byl roce 1869 přijat školský zákon, který povinnou školní docházku v českých zemích definitivně zavedl. Prostory Galerie Atrium se při té příležitosti promění ve školní třídu. Nechybí počmárané školní tabule, nepohodlný školní nábytek, mokré houby nebo vitríny plné školních exponátů.

„Když jsem na začátku školního roku stál ve třídě se svými dětmi, zaujala mě skutečnost, jak málo se ta jejich třída liší od té, do které jsem chodil já. A ta se jen málo lišila od té, do které chodili moji rodiče. A jejich rodiče. Lavice, židličky, tabule, nástěnky, a dokonce i školní pomůcky. A položil jsem si otázku, jestli je možné realizovat všechny potřebné změny v našem školství v prostředí, které se vlastně změnilo jen málo“, říká kurátor výstavy Ondřej Horák.

Výstavní projekty v galerii Atrium spojuje skutečnost, že vznikají ve spolupráci s odbornými institucemi. Galerie se tak snaží nabízet komplexní informace na vybraná témata. Výstava je tentokrát doplněna o celou řadu informací, které galerie připravila ve spolupráci se společností EDUin.

“Žijeme ve světě, kde schopnost tvořivě přistupovat k řešení aktuálních i budoucích problémů bude naprosto klíčová. Škola na tuto novou společenskou poptávku zatím reaguje ale dost pomalu. Za EDUin jsme se k výstavě rádi připojili, protože věříme, že je možné školní prostředí a výuku proměnit tak, aby dokázala ve všech dětech a mladých lidech tvořivost podněcovat a rozvíjet," říká ke spolupráci Kateřina Lánská z EDUinu.

Návštěvník si v prostorách může také poslechnout audio nahrávky žen bez domova Kolektivu Prádelna o jejich osobních zkušenostech ze školního prostředí, prozkoumat  instalaci Jiřího Kovandy vytvořenou z nejrůznějších školních pomůcek, seznámit se s fotografiemi Hynka Alta, které vznikly v zavřené žižkovské škole, seznámit se se známkovým průměrem slovenského umělce Jara Vargy anebo si zkusit prolézt velkou interaktivní konstrukci vytvořenou umělcem Janem Zdvořákem z lavic, židlí, žebřin a žíněnek.

"Zajímavá jsou také data, která se na výstavě objeví. Třeba informace, že na základní škole v České republice stráví každé dítě během života až 1 764 dní, což je až 7056 školních hodin. Zároveň nám přišlo zajímavé, že většina z 4 tisíc škol u nás odpovídá svým rozložením školních tříd, chodeb, pedagogických kabinetů nebo třeba jídelen představě o školní budově z 19. století. To je hodně času stráveného v konkrétním místě. Naší výstavou chceme vyvolat debatu nad podobami současných škol a možnostmi změny“, dodává ředitelka Galerie Atrium Žižkov Marie Kašparová.

Výstava bude v Galerii Atrium Žižkov (Čajkovského 12, Praha 3) otevřena až do 10. března 2024 vždy od středy do neděle mezi 14. a 19. hodinou. Vstup na výstavu je zdarma a je bezbariérová.

Více na www.atriumzizkov.cz 

V sobotu večer bude v HaDivadle pokřtěna kniha Tváře alternativy. Editorkou publikace je Lenka Dombrovská, úvodní studii napsal Jan Motal a grafickou úpravu provedl Roman Černohous. „Letošní ročník jsem koncipovala jako setkání minulosti se současností a náznaky budoucnosti. Jednak jsme vydali k výročí knihu Tváře alternativy, která přináší studii pojednávající o alternativě ve světě i u nás, 11 rozhovorů s progresivními a undergroundovými umělci a 77 portrétů osobností, které jsou spjaty s festivalem, tedy na něm pravidelně vystupují, nebo dostaly jednu z festivalových Poct,” prozradila o letošním ročníku kurátorka Lenka Dombrovská. 

„Program brněnské části festivalu pak přináší dost návratů. Herečka a zpěvačka Hana Frejková uvede jidiš monodrama Dement Lemach Jakoba Gordina, které na Nextce zahrála v roce 2015. Opět ji na akordeon doprovodí Slávek Brabec. Petr Váša se na festival vrátí asi po desíti letech se svým dlouhodobým projektem Fyzické básnictví. Představíme také letošní poctěné v kategorii Talent roku, mladé loutkáře Musaši Entertainment Company. Ti v pasáži Alfa zahrají jarmarečně-loutkové miniatury Funus a Závodník v kožichu. Diváci je mohou vyhledat v pátek kdykoli mezi 16. a 18. hodinou, vstup je volný,“ dodává Dombrovská. 

V pátek vystoupí také oceňovaná básnířka a performerka Jana Orlová. Bude uzavřena tři hodiny v pokladně HaDivadla, kde bude psát a pít a skládat tak poctu Honze Krejcarové. Diváci mohou performanci navštívit mezi 18.00-21.00 a komunikovat s performerkou skrze okno a texty. Angažované divadlo zastupují tři projekty – Tanec derviš z olomouckého Divadla na cucky, který festival zahájí v Industře, Vyjdu z lesa, vyjmu páteř ze svého hřbetu a budu ji mít místo meče souboru Pulsar, který naopak festival zakončí v neděli v HaDivadle, a Terra Apathy slovenského Divadla Pôtoň, představení je na programu v sobotu večer. 

Letošní nositelka festivalového titulu Osobnost roku Barbara Herz byla poctěna právě za autorství a režii inscenace Tanec dervišů a za osobní angažovanost, jelikož i po premiéře bojuje za propuštěni adiktologa Dušana Dvořáka, který se stal hlavní postavou jejího divadelního dokumentu. Excelentně ho ztvárňuje Veronika Lazorčáková. Tanečně-pohybová inscenace Vyjdu z lesa, vyjmu páteř ze svého hřbetu a budu ji mít místo meče se věnuje palčivým otázkám spravedlnosti, svobody, systému a hranic, a to v Čechách i v Bělorusku. 

Slovenské divadlo Divadlo Pôtoň na festivalu vystoupí poprvé. Jeho divadelní projekt Terra Apathy vychází ze skutečného příběhu obce Horné Opatovce, která se po výstavbě hliníkárny v Žiaru nad Hronom potýkala s ekologickou katastrofou a v roce 1969 byla usnesením vlády Československé socialistické republiky zlikvidována a vymazána z mapy. Opět se jedná o monodrama, ve které účinkuje Ela Lehotská. 

Program festivalu se uskuteční v prostorách HaDivadla, v Alfa pasáži, ale i v multižánrovém prostoru Industra.

Více informací zde: www.nextwave.cz

Program Brno 2023

…Tři tečky před námi, tři tečky po nás…

Čtvrtek 5. 10.

Industra

20.00 Divadlo na cucky – Barbara Herz: Tanec dervišů

Pátek 6. 10.

Alfa pasáž

16.00-18.00 Musaši Entertainment Company: Funus a Závodník v kožichu

18.00-21.00 Jana Orlová: Psát, pít

Sobota 7. 10.

HaDivadlo

18.00  Petr Váša: Fyzické básnictví – Od dávných začátků po žhavou současnost

19.00 Křest knihy Tváře alternativy

20.00 Divadlo Pôtoň – Terra Apathy

Neděle 8. 10.

HaDivadlo

18.00  Jakob Gordin: Dement Lemach

20.00 Pulsar: Vyjdu z lesa, vyjmu páteř ze svého hřbetu a budu ji mít místo meče. 

I v letošním roce proběhne od 2. do 8. října 2023 celorepublikově Týden knihoven. Již 27. ročníku Týdne knihoven se letos opět zúčastní stovky knihoven po celé České republice. Nabídnou řadu tematických akcí, veřejných čtení, soutěží a besed. Organizátoři akce se navíc rozhodli věnovat jednotlivé dny vždy jedné z cílových skupin. Motto letošního ročníku - Už jsme zpátky. Grafika Týdne knihoven navazuje na akci Březen měsíc čtenářů. "Vzkaz na dveřích"- současně s použitím v grafice mohou knihovny tabulky i reálně vyrobit a na vhodné dveře pověsit.

Tradiční součást Týdne knihoven - slavnostní ceremoniál vyhlašování a předávání státní ceny Knihovna roku (cenu uděluje ministr kultury ČR; smyslem ceny je ocenit dlouhodobé zásluhy o rozvoj knihovnictví v obcích nebo mimořádný přínos k rozvoji knihovnických a informačních služeb) proběhne letos 12. října v Zrcadlové kapli Klementina.

Hlasování o kandidáta na Oscara probíhalo od 1. do 10. září a akademici vybírali z 12 českých hraných a dokumentárních filmů, přihlášených jejich producenty. Za filmem Bratři se v hlasování umístily snímky Bod Obnovy, Němá tajemství, Piargy a Úsvit (v abecedním pořadí). Oscarový shortlist 15 zahraničních filmů bude zveřejněn 21. prosince letošního roku. 23. ledna 2024 budou pak oznámeny nominace. Termín slavnostního předávání 96. ročníku cen americké Akademie filmového umění a věd je stanoven na 10. března 2024.

Jen málokteré téma moderní české historie vzbuzuje tolik emocí jako osud skupiny bratří Mašínů, kteří se počátkem 50. let postavili komunistickému režimu se zbraní v ruce. Film mapuje roky jejich života a rodiny po druhé světové válce až po jejich útěk v Německu. Pětice mladíků s pistolemi pronásledovaná tisíci vojáků se v boji o život dotkne hranic vlastního strachu i statečnosti. Štvanice trvající 30 dní nezůstane bez ztrát na obou stranách. Pouze oba Mašínové a jejich kamarád Milan Paumer se do Západního Berlína nakonec dostávají. Komunisté se však pomstí na jejich rodinách. Autorem scénáře je Marek Epstein, hlavní role ve filmu ztvárnili Oskar Hes, Jan Nedbal, Adam Ernest, Matyáš Řezníček, Antonín Mašek, Matěj Hádek a Tatiana Dyková Vilhelmová. V premiéře bude film uveden sedmdesát let od útěku bratří Mašínů za železnou oponu.

Tomáš Mašín je český filmový režisér, scenárista a výtvarník. Jeho prvním celovečerním filmem jsou 3 sezóny v pekle, který byl oceněn třemi Českými lvy. Dále následoval snímek Wilsonov či šest epizod TV seriálu Profesor T. Spolu s Terezou Kopáčovou režíroval televizní seriál Ochránce, který byl oceněn Českým lvem. Patří také k uznávaným režisérům v oblasti reklamní tvorby a je mimo jiné spoluautorem scénáře k filmu Šeptej. Na začátku září vstoupil do kin jeho film Němá tajemství.

V loňském roce jako kandidáta na Oscara za Českou republiku vybrali akademici film režiséra a scenáristy Petra Václava Il Boemo. Zlatou sošku americké Akademie filmového umění a věd zatím získaly pouze dva československé a jeden český film: Obchod na korze (1965) Jána Kadára a Elmara Klose, o dva roky později Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a Kolja (1996) Jana Svěráka. Šestice dalších filmů se pak probojovala do nominačního výběru: Lásky jedné plavovlásky (1966) a Hoří má panenko Miloše Formana (1968), Vesničko má středisková Jiřího Menzela (1986), Obecná škola Jana Svěráka (1991), Musíme si pomáhat Jana Hřebejka (2000) a naposledy Želary Ondřeje Trojana (2003).

O České filmové a televizní akademii:

Česká filmová a televizní akademie byla založena v roce 1995, v roce 2013 prošla transformací na zapsaný spolek. Jejím hlavním cílem je podporovat a propagovat české kinematografické umění v České republice i v zahraničí a vytvářet podmínky pro rozvoj českého filmu. Uděluje nejprestižnější českou filmovou cenu – Českého lva
a nominuje českého kandidáta na ceny americké Akademie filmového umění a věd. ČFTA má v současné době 381 členů.

„Myšlenka na slam poetry festival se zrodila již před několika lety. Kvůli situaci s pandemií, se kterou souviselo také omezení kulturních akcí, jsme tento nápad vytáhli ze šuplíku až v loňském roce. Navíc nám hraje do karet fakt, že zrovna letos slaví česká slam poetry dvacáté narozeniny,“ představuje vlastní iniciativu na tuzemské scéně ředitel festivalu Václav Šindelář, komunitě známý spíše pod pseudonymem Anatol Svahilec. „Cílem projektu je propojení slamových exhibic do jedné velké kulturní akce. Slam poetry bývá vnímaná jako doprovodný program na různých festivalech, ale slamový festival, alespoň pokud vím, prakticky neexistuje. Určitě ne ve střední a východní Evropě,“ komentuje Šindelář jedinečnost akce.

Jedinečnost akce spočívá v tematických vystoupeních, které doposud nemělo české publikum možnost vidět. „Rozmanitější paleta tematických exhibic na jednom místě v divácké nabídce dosud nebyla. Já budu asi nejvíc zvědav na tzv. kalašnikov poetry, duelová recitace z očí do očí, slameři recitující po částech, v dávkách, čekaje na zaváhání toho druhého. Koncept přebraný ze Srbska, bude to nejžhavější půda na celém festivalu,“ představuje Svahilec část programu.

Boleslam chce nejen představit žánr mladoboleslavskému publiku, ale především podpořit cestovní ruch a kulturní program ve městě. Kromě slamových exhibic se návštěvníci mohou zúčastnit workshopu improvizace nebo tvorby slamového textu, které povedou zkušení performeři. Mimo slamový program bude možné navštívit i koncerty tuzemských nemainstreamových hudebníků. Brněnská královna femipunku Mucha představí svou tvorbu při sólovém koncertu, který se připravuje na sobotní večer. Ten páteční bude patřit pražsko-zlínské elektro dvojici Hello Marcel.

„Rozhodli jsme se, že první ročník festivalu uspořádáme v kulisách Mladé Boleslavi. Bylo pro nás klíčové najít místo s dobrou dostupností z Prahy a zároveň blízkost jednotlivých festivalových míst,“ komentuje výběr lokace Šindelář. Jednotlivá festivalová místa jsou od sebe vzdálená maximálně do deseti minut vycházkovým tempem, návštěvníci tedy nemusí mít strach, že by se mezi nimi nestíhali přemístit. Pro zájemce o ubytování z jiných koutů republiky nabízí organizátoři i možnost noclehu v tělocvičně základní školy. Program je však sestaven tak, aby na něj přespolní zvládli bez problému dorazit. V pátek program končí s desátou hodinou večerní. Druhý festivalový den započne v 10 hodin dopoledne, bude pokračovat do pozdního večera a organizátoři počítají s jeho prodloužením až do doby odjezdu prvních ranních spojů.

Dvoudenní festival přitom tvoří malý tým. „O akci se stará opravdu úzká skupinka slamových nadšenců, veškerou produkci obstaráváme v pěti lidech. I proto budeme rádi, když návštěvníci naši snahu ocení a odváží se na první říjnový víkend připojit k našemu kulturnímu experimentu,“ zve Anatol Svahilec.

Všechny potřebné informace včetně programu mohou návštěvníci najít na facebookové události nebo na webových stránkách. Vstupenky zájemci zakoupí zde.

________________________________________________________________________

O slam poetry

Žánr vznikl v polovině 80. let 20. století v USA a rychle se rozšířil po celém světě. Je definován jako performativní žánr přednesu autorské poezie a svým formátem osciluje mezi uměleckými obory dramatické recitace, storytellingu a stand-upu. V současnosti se v Česku pořádají pravidelné exhibice ve všech krajských a dalších zhruba 30 městech. Každý rok probíhá také mistrovství republiky za účasti bezmála tisíce diváků. Žánr bývá zastupován na největších kulturních festivalech (Colours of Ostrava, MFF Karlovy Vary, LFŠ, Banát a další). Scénu tvoří zhruba stovka aktivních tvůrců působících po celé zemi.

Vstupenky: bit.ly/3PbAtCt

Festivalová místa

Pluhárna, Havlíčkova 456/1
Altán, Na Výstavišti 115
Škoda nezajít, Staroměstské nám. 87/8
Café Svět, Komenského nám. 85/17
Divadelní klub, Palackého 263
Městský palác Templ, Krajířova 102

Akce vzniká ve spolupráci s Detour Production, z. s. a Netradiční spolek, z. s.
Partnery akce jsou Mixit a Wolt

www.slampoetry.cz/boleslam
facebook

Inspirace ukrytá v brazilské literatuře

Blízkost k Brazílii a její kultuře si v sobě Petr Frey nese už od dětství. Vzpomíná, jak jeho první slůvka zazněla v portugalštině a jak vyrůstal na knihách Paula Coelha, ke kterým se rád vrací dodnes. „Taky je mi Coelho blízký svým životním příběhem, který obsahuje hippies, drogy, muziku, magii, katolicismus, prostě taková ta zoufalá i vítězná hledání sebe sama,“ doplňuje Petr Frey, https://www.petrfrey.store/. Ze současné brazilské literatury si oblíbil spisovatelku a novinářku Vanessu Barbaru a její prvotinu „Brazilské noci”, ve které se hlavní hrdina po tragické události učí vidět nadšení, vášeň a radost v místech, kde je doposud nenacházel. Při čtení čerpá Petr Frey jednak spisovatelskou inspiraci a zároveň se snaží věnovat seberozvoji, za účelem zpestření svých přístupů k životu.

Kromě prózy si jeho obdiv získal i naprosto jedinečný brazilský fenomén nazývaný „Poezie na provázku“- Cordel. „U krámků na ulicích najdete malé veršované sešitky připevněné kolíčkem. Jejich autoři píší o všem možném, a hlavně vyprávějí příběhy,“ líčí Frey.

Cestovatelské okénko v příběhu

Kouzlo při cestování Brazílií spočívá jednoduše v tom, že vždy bude co objevovat. Díky její různorodosti a ohromné rozloze má stále svá tajemství. „Říká se, že v Amazonii zřejmě žijí komunity, které se nikdy nesetkaly s naší civilizací. To je, myslím, dost vzrušující záležitost,“ komentuje Frey. S tímto konceptem se snaží pracovat i při psaní. Například v jeho napínavém thrilleru „Mise Rio“ čtenář v průběhu celého děje poznává pestrá zákoutí Ria de Janeira a Brazílie s pocitem, že možnosti objevování nových míst jsou nekonečné.

Drogové gangy a nadějné vyhlídky

Cestovatelskou složku své knihy Petr Frey prokládá realistickými pasážemi, ve kterých reflektuje dlouhodobou situaci brazilských gangů. Zvýšená kriminalita a vliv drogových gangů ve favelách i státních strukturách jsou v Brazílii neustále horkým tématem. „Řekl bych, čím dále od favel a velkých měst, tím je bezpečněji. Brazilci jsou sami o sobě velmi vstřícní a přátelští,“ dodává Frey. Autenticita životního prostředí v příběhu je pro autora klíčová jednoznačně proto, aby si čtenář mohl vytvořit ucelenou představu o prostoru, ve kterém se celá napínavá zápletka odehrává. Avšak Frey doufá, že v budoucnu brazilský klenot ještě víc zazáří, pokud dojde k poklesu počtu lidí, kteří se dostali do vleku místních gangů nebo propadli drogové závislosti a minimalizuje se tím kriminalita v Brazílii.

Knižní tip: Mise Rio

Titul „Mise Rio" je napínavým thrillerem s dějem zasazeným do exotického prostředí Rio de Janeira. Tento příběh vás provede kosmopolitními uličkami města a zároveň vám odhalí temná zákoutí brazilských favel, kde panuje vysoká kriminalita. Nicméně kniha nabízí mnohem víc než jen napětí, je to dojemný příběh o otcovské lásce, v němž se hlavní hrdina Henry, ovdovělý bývalý architekt, vydává do Ria s jediným cílem – zachránit svou dceru Pavlínu, uvězněnou kvůli drogovému obchodu. S odhodláním a pomocí svých přátel Henry podstupuje nebezpečnou cestu boje proti korupci a zločinu, aby osvobodil svou dceru a přinesl spravedlnost do města.