Co se děje

Dobrou zprávou ve špatné době je také fakt, že zahraniční partneři se od ukrajinského filmu navzdory komplikacím neodvrátili a drtivá většina filmů vznikla jako mezinárodní koprodukce. Vybrané projekce doprovodí i hosté z řad filmových tvůrců. „Ukrajinští filmaři chtějí k zahraničnímu divákovi promlouvat svým jazykem a představit mu svůj, ukrajinský pohled na svět i události v něm. Ale celovečerní hraný filmy vyžaduje klid, čas, peníze a odstup. Všechno toto ukrajinským tvůrcům je dnes odepřeno. Zato pozorujeme explozi velmi zajímavých dokumentů, kterým tato doba i podmínky přejí. Jsou mnohem aktuálnější a srozumitelnější. I proto jsme se rozhodli zahájit letošní ročník dokumentárním filmem Odposlechy, který zaujal a byl oceněn na Berlinále,“ říká dramaturgyně festivalu a ukrajinistika Lenka Víchová a dodává: „Moc bychom chtěli poděkovat British Council i Velvyslanectví Ukrajiny v České republice, kteří nás v letošním roce opět podpořili.“

Festival proběhne tradičně v pražském kině Atlas od 26. do 30. listopadu, od 2. do 8. prosince zve na vybrané snímky do brněnského kina Art. Všechny filmy budou uvedeny v původním znění s českými titulky. Více informací na www.ukrajinafilmfest.cz.

Festival slavnostně zahájí 26. listopadu dokumentární film režisérky Oksany Karpovyč Odposlechy (2024), který s využitím záznamů odposlechů soukromých telefonátů ruských vojáků předkládá drsné svědectví o stavu současné ruské společnosti a degradaci elementární lidskosti. Celovečerní film Tarase Tomenka Dům Slovo. Nedopsaný román (2024) zavede diváky do Charkova v roce 1927, kdy zde na Stalinův příkaz byl postaven družstevní bytový dům “Slovo”, v němž se významní ukrajinští tvůrci stávají aktéry podivného experimentu, který má vytvořit nového umělce sovětského typu. Celovečerní debut režiséra Filipa Sotnyčenka La Palisiada (2023), natočený ve stylu východoevropského neo-noir, zavádí do 90. let, kdy dva letití přátelé, policejní detektiv a soudní psychiatr, vyšetřují vraždu svého kolegy, do jehož ženy byli kdysi oba zamilováni. V novém filmu Romana Bondarčuka, satirické komedii Redakce (2024), je mladý biolog Jura během sledování svišťů v chersonské stepi svědkem zločinu. Nabízí svoje informace lokálním médiím, ale v kraji, kde vládnou fake news, se volby manipulují a všichni se chystají na ruskou agresi, spravedlnost a pravda nikoho příliš nezajímají. Klondike (2022) je sugestivní drama těhotné ženy z Donbasu z roku 2014, emočně rozpolcené mezi pasivně proruským manželem a aktivně antiseparatistickým bratrem, která začíná příliš pozdě chápat zákonitosti války. Režisérka Maryna Er Horbač získala za tento suverénně vedený příběh, vycházející ze skutečných událostí, cenu za režii na prestižním americkém Sundance Film Festivalu. Hlas Viktorie (2023) je dokumentární snímek, mapující porušování lidských práv ze strany ruské armády, která unesla z území Ukrajiny tisíce lidí a drží je jako zajatce v nelidských a nedůstojných podmínkách. Vypráví příběh učitelky matematiky a informatiky Viktorie Andruši, unesené ze svého domova v Černihovské oblasti v březnu 2022. Líčí její život před, během a po propuštění z půlročního zajetí. Dokument Zakořenění: národní komunity a původní národy Ukrajiny hledá odpověď na otázku, jak vypadá vlastenectví z pohledu ukrajinských Maďarů, Bulharů, Židů nebo krymských Tatarů, a ukazuje, jak široká je ukrajinská etnická rozmanitost. Tragikomická sci-fi režiséra Pavla Ostrikova Ty jsi vesmír (2024) se odehrává v blízké budoucnosti. Nerudný samotář Andrij Meľnyk, něco jako vesmírný popelář, se stane jediným přeživším po explozi na planetě Zemi. Hledá další přeživší, když se mu nečekaně ozve Catherine z francouzské vesmírné stanice. Najít ji ale není snadné. Životopisné drama Kyslíková stanice (2023) režiséra Ivana Tymčenka představuje skutečný příběh stěžejní osobnosti moderních dějin, bojovníka za práva krymských Tatarů, Mustafy Džemileva. Tomuto statečnému aktivistovi a disidentovi, odpůrci invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 udělil letos prezident ČR Petr Pavel medaili Za zásluhy 1. stupně.

Týden ukrajinského filmu je projekt, který od roku 2017 realizuje nezisková organizace RUTA, z.s. za podpory Velvyslanectví Ukrajiny v ČR. V letošním roce je hlavním partnerem Týdne ukrajinského filmu British Council v České republice (Youth Connect Project).

Vžijte se do nálady, kdy se hornická rodina chystala na příchod nejkrásnějších svátků roku. Hornické obydlí v Příbrami se do vánočního hávu zahalí od 9. prosince. Díky dobové výzdobě, koledám a vůním tradičních pokrmů se přenesete o více než sto let zpět. Ve svátečně vyzdobeném hornickém domku nahlédnete pod ruce šikovným řemeslníkům a původní vánoční zvyky si sami vyzkoušíte. Třetí adventní neděli navíc prožijete v Hornickém muzeu Příbram pracovní Štědrý den, a to v Prokopské štole na dole Anna s jízdou důlním vláčkem a nadílkou v podzemí. Na dole Vojtěch pak bude výstava tradičních i současných betlémů z hornického Příbramska.

Vánoce na zámcích a hradech

Zámek Loučeň ozdobí během magického období adventu dvacítka vánočních stromečků, které se představí v rámci speciálních komentovaných prohlídek. Hrad v Týnci nad Sázavou ožije vánočním jarmarkem a programem, a to každou adventní neděli. Na tradiční trhy zve návštěvníky druhý a třetí adventní víkend i hrad Křivoklát. Na Křivoklát lze vyrazit i historickým motorovým rychlíkem z Prahy dne 14. prosince. Nasát vůni svařeného vína a objevovat originální dárky od řemeslníků bude možné 7. prosince na zámku Dobříš. Zámek Konopiště zase vyzdobí na neděli 8. prosince interiér vánočními dekoracemi stejně jako za časů arcivévody Františka Ferdinanda d´Este.

„Předvánoční doba nemusí být jen stres. Je to čas, který lze strávit s rodinou poznáváním nových míst, která se zahalí do pohádkové atmosféry. Střední Čechy nabízejí nespočet zážitků. Vánoční náladu navodí zcela jistě středočeské jarmarky, výstavy betlémů nebo speciální prohlídky na hradech a zámcích,“ uvedl Jakub Kulhánek, ředitel Středočeské centrály cestovního ruchu.

Utéct předvánočnímu shonu můžete na zámku Chateau Mcely. Během pobytu nasajete vánoční atmosféru ochutnávkou tradičního cukroví a vánoční hudbou. V případě příznivé sněhové nadílky, je možné objevovat krásy okolí jízdou na saních tažených koňmi. Oblíbeným předvánočním zastavením je návštěva skanzenů. Interiéry chalup ve Vysokém Chlumci, v Kouřimi nebo v Přerově nad Labem budou stylově vyzdobeny a k vidění budou vánoční scény ze života našich prababiček a další programy.

Vánoční tvoření a jarmarky

Už první adventní víkend nabízejí střední Čechy zajímavý program. Tipy na vánoční dekorace představí dílničky, na kterých se budou vyrábět věnce, svícny a ozdoby na stromek. Tvoření adventních věnců připravuje ve čtvrtek 28. listopadu i Muzeum Škoda v Mladé Boleslavi. Na sobotu 30. listopadu chystá speciální program sklárna Rückl. Zájemci si mohou vyfouknout vánoční ozdobu nebo si vyzkoušet broušení vánočních motivů na svícny, skleničky, misky či půllitry.  Hravé dílničky se dětem i dospělým otevřou pod hradem Karlštejn v Muzeu betlémů v době adventních víkendů a vánočních svátků až do konce roku.

Dárky a dekorace můžete zakoupit na jednom z jarmarků, které se po celý advent budou konat napříč Středočeským krajem. Ve Stodole na nádvoří Podbrdského muzea v Rožmitále pod Třemšínem už 30. listopadu. Tuto návštěvu lze spojit i s projížďkou v mikulášském vlaku na trase Příbram – Březnice / Rožmitál pod Třemšínem a zpět. Součástí jízd historické motorové soupravy ze 60. let minulého století bude také mikulášská nadílka pro děti.Vánočnítrhybudouprobíhatnapříklad i v Kutné Hoře, Berouněnebo Mělníku.

Betlémy i vánoční koledy

K Vánocům neodmyslitelně patří betlémy. V Muzeu zlata Nový Knín uvidíte už od 22. listopadu betlémy z různých materiálů – dřevěné, keramické i papírové. Výstavu betlémů připravuje od 2. prosince také zámek Kačina. Největší loutkový betlém v Česku – Karlštejnský královský betlém, najdete pod hradem Karlštejn, kde je celoročně otevřeno muzeum betlémů.

Vánoční písně zaslechnete nejen na náměstích, ale i hradech a zámcích. Nejznámější Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby zazní 8. prosince v Císařském paláci na hradě Karlštejn. Adventní koncert připravuje dne 1. prosince zámek Liteň nebo zámek Březnice dne 6. prosince. Vánoční koncerty chystají i hvězdy české hudební scény. V Benešově zazpívá 4. prosince Jakub Smolík s kapelou a11. prosince Monika Absolonová. Den před Štědrým dnem se představí v Rožmitále pod Třemšínem houslista Jaroslav Svěcený.

Další akce najdete na webových stránkách destinace Střední Čechy.

Za betlémskou hvězdou je název nové výstavy v Třebechovickém muzeu betlémů. Ta představuje mimo slavného Proboštova mechanického betléma i další unikáty z vlastních sbírek, ale i betlémy zapůjčené od jejich autorů.

„Na výstavách nejvíce upoutávají pozornost betlémy, které se pohybují. Již zdálky je slyšet jejich klapání a když návštěvník přijde blíže, může spatřit pohybující se figurky, které napodobují lidskou činnost. To je mj. případ betlému pana Karla Strobla z Přelouče, který vznikal v letech 2016 až 2022. Zakomponoval do něho i svůj životní příběh,“ popisuje jeden z exponátů ředitelka Petra Jahnová z Třebechovického muzea betlém a doplňuje, že betlém má rohové uspořádání s přední stranou dlouhou 2,6 m a obsahuje 121 figurek, z toho 78 pohyblivých.

Jen kousek od Třebechovic – v Krňovicích se 14. – 15.12. uskuteční akce Vánoce ve skanzenu. Návštěvníci tam mohou na chvíli zpomalit a prožít vánoční atmosféru tak, jak ji prožívali naši předkové. Podorlický skanzen nabídne vánočně vyzdobené interiéry, ukázky řemesel, dílničky a ochutnávky tradičních staročeských dobrot včetně chleba pečeného v peci, houbového kuby nebo netradičních marmelád z místní produkce. 

V neděli 22. prosince 2024 od 10 do 16 hodin mohou zájemci zavítat také na tradiční Vánoce na Šrámkův statek. Tam je možné mimo dalšího programu ochutnat tradiční hradeckou specialitu – sirobové buchtičky.

Vánoční trhy jsou oblíbenou kratochvílí, na které voní svařák, cukroví, ale kde se mohou příchozí seznámit s tradičními řemesly a nakoupit dárky pod stromeček. První vánoční trhy na Hradecku se otevřou už 23. listopadu na zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou a ve Smiřicích. O týden později zahájí vánoční trhy s názvem Vítání adventu na Slezské plovárně, u Muzea východních Čech, a také na Velkém náměstí v Hradci Králové.

Rozsvěcení vánočních stromů připravují mimo Hradce také Všestary, kde 1. prosince proběhnou zároveň i 14. adventní trhy.

Právě v Hradci, který je srdcem Hradecka a regionálním centrem kraje, bude adventní čas bohatý na hudební program. Po celý měsíc budou probíhat koncerty v Petrof Gallery, Kongresovém centru Aldis, a Filharmonii Hradec Králové, která chystá i silvestrovské pořady.

Smiřice zvou na kouzelné vánoční koncerty do Kaple Zjevení Páně. Tam se uskuteční třeba koncerty Jiřího Zonygy a pěveckého sboru Smetana.

V zámeckých prostorách Hrádku u Nechanic bude možno navštívit koncert Klasického dechového tria, jehož hostem bude herec Jaroslav Plesl.

Návštěvníci v Novém Bydžově se mohou těšit na Velký mechanický betlém manželů Stuchlíkových. Ten se poprvé představí veřejnosti 30. listopadu 2024 od 17 hodin do 20.30 hodin během muzejní vernisáže.

„Příběh tohoto betlému spadá zhruba do roku 2018, kdy se majitelé místního Muzea hraček Radek a Hanka Stuchlíkovi seznámili s místním varhaníkem, řezbářem a vášnivým betlémářem Ondřejem Vávrou. Jeho sbírka betlémů začala být vystavována každoročně v zimní sezóně v Muzeu hraček Stuchlíkovi. Tím byla v Novém Bydžově znovu obnovena betlémářská tradice a také se tu zrodil nápad k postavení obrovského mechanického betlému,“ popisuje Michaela Bousová z Muzea hraček.
Betlém manželů Stuchlíkových zabírá celou místnost a rozkládá se po třech stěnách od podlahy až ke stropu, postavy jsou téměř 90 cm vysoké, vyřezávané z lipového dřeva.

Speciálně pro děti je určena pohádka Vánoční příběh o Ježíškovi, kterou přijede zahrát Divadlo Na háčku. Akce proběhne 1. prosince od 16 hodin v Hotelu U Královny Elišky.

Oblíbené Mikulášské jízdy vyjedou v Hradci Králové a v Novém Bydžově 5. prosince. Zatímco v Hradci bude Mikuláš se svými pomocníky jezdit trolejbusem, v Bydžově ho poveze kočár.

Všechny adventní akce včetně termínů mohou zájemci najít na stránkách https://www.hradecko.eu/csaktuality/adventni-a-vanocni-akce-na-hradecku-prehledne

„Naše vláda si ve svém programovém prohlášení vytkla za cíl podporovat instituce a organizace připomínající dějiny a oběti totalitních režimů 20. století. Ve své funkci jsem si naplňování tohoto závazku vytkl jako jeden ze svých hlavních cílů. Nesmírně mi záleží na tom, aby pro dnešní i budoucí generace zůstaly zachovány kulturní památky, které jsou zhmotnělým důkazem bezpráví spáchaného nacistickým a komunistickým režimem,“ řekl ministr kultury Martin Baxa. „Jsem rád, že jsme společně našli cestu, jak Rudou věž smrti převzít od legitimního vedení Konfederace politických vězňů a zajistit tak, že bude i do budoucna výrazným mementem komunistické zvůle a zároveň důstojnou připomínkou obětí totalitního režimu,“ dodal ministr kultury. 

Národní kulturní památka Rudá věž smrti byla doposud ve vlastnictví Konfederace politických vězňů, nicméně vzhledem k  finančním problémům, do kterých se tato organizace dostala, hrozilo, že o tuto součást kulturního dědictví přijde. Stát proto usilovně hledal cesty, jak tuto významnou připomínku nacistických a komunistických perzekucí zachovat i pro budoucí generace. Ministerstvo financí prostřednictvím Finanční správy tedy přišlo konkrétním s řešením, že bude tato významná stavba převedena na stát, potažmo Ministerstvo kultury, a to v souladu s právem státu na přednostní koupi kulturních památek. Zůstane tak ve veřejném vlastnictví a její správu převezme Národní památkový ústav.

„Před pár dny jsme si všichni připomněli události 17. listopadu, a to nejen z roku 1989, ale také 1939. Význam obou těchto událostí blízce souvisí i s významem Rudé věže smrti, tedy připomínkou obětí totalitních režimů minulého století. Jsem velmi rád, že se nám podařilo nalézt cestu, jak historický význam celého areálu zachovat tak, aby mohl důstojně plnit svou roli v podobě zajímavých připomínkových akcí či expozic,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Ministerstvo kultury bude nyní s Ministerstvem financí a dalšími relevantními institucemi spolupracovat na dokončení převodu Rudé věže smrti na Národní památkový ústav. Následně Ministerstvo kultury zajistí financování památkové obnovy této národní kulturní památky včetně nákladů na projektovou dokumentaci. 

Národní památkový ústav zajistí z prostředků poskytnutých zřizovatelem památkovou obnovu budovy a následně ji bude provozovat. Dále zajistí na základě podkladů od Národního muzea realizaci stálé expozice.

„Finanční správa České republiky si je plně vědoma historického a kulturního významu Rudé věže smrti i role Konfederace politických vězňů v naší společnosti. S podobnou situací jsme se setkali poprvé, v rámci platného práva jsme proto hledali způsob, jak zohlednit nejen potřebu ochrany veřejných financí, ale i snahu o zachování odkazu obětí totalitních režimů. Výsledkem je definování potřebných právních kroků, jejichž realizace umožní nejen úhradu historických daňových nedoplatků, ale zároveň zajistí dlouhodobou ochranu této významné památky pro budoucí generace,“ vysvětlila Simona Hornochová, generální ředitelka Finanční správy ČR.

Dnešní podpis Memoranda je symbolickým zahájením nové etapy této národní kulturní památky.  

"Po velkém úsilí zúčastněných stran, především MK a MF se podařilo nalézt řešení složité situace Věže smrti i Konfederace politických vězňů. Jsme za tuto snahu všem zúčastněním vděčni a upřímně za ni děkujeme. Ráda bych se krátce vrátila do historie. Chtěla bych vzpomenout práci člena karlovarské pobočky, Zdeňka Mandrholce, který se o záchranu Věže smrti zasloužil a zasadil. Zařídil všechny náležitosti převodu VS z majetku Škody Plzeň. Konfederace od začátku věděla, že není schopna svými silami a finančními prostředky se o nutné opravy a provoz starat. Proto už před mnoha lety byly činěny pokusy převést VS na stát, resp. MK. Bohužel všechna jednání končila neúspěšně - výměnou ministra či skončením funkčního období předsednictva KPV před podepsáním smlouvy. Úkol se přesouval do dalších období. Věříme, že tentokrát konečně k dohodě dojde, třebaže po velmi dramatických událostech. Věříme, že to bude nový začátek a naděje pro VS i Konfederaci. Trochu hořkosti v nás přesto zůstává. Následky dluhu, na jehož vzniku nemáme žádnou vinu a ani jsme nemohli hospodaření nelegálního předsednictva žádným způsobem ovlivnit, dopadají na činnost KPV velmi negativně. Dočkali jsme se po dlouhé době řešení a s velkou nadějí hledíme do budoucnosti.  Věž smrti i Konfederace si to zaslouží,“ řekla Milena Blatná, předsedkyně Konfederace politických vězňů. 

Rudá věž smrti se tak jako připomínka zvůle a obětí totalitního režimu stane součástí objektů spravovaných Národním památkovým ústavem. 

„Vyřešením majetkových vztahů a převzetím Rudé věže smrti do správy Národního památkového ústavu se mohou naplnit vize bývalé předsedkyně Konfederace paní Kavalírové, která usilovala o záchranu areálu a spatřovala v NPÚ záruku citlivého přístupu k záchraně této národní kulturní památky. Byť tato národní kulturní památka nezapadá do konvolutu areálů spravovaných Národním památkovým ústavem, je tento připraven zajistit řádnou péči a obnovu svěřeného areálu tak, aby byl důstojným mementem událostí vyvolaných totalitním režimem,“ doplnila Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu

Úkolem Národního muzea pak bude obsahová příprava expozic a péče o ně; ve spolupráci s Národním památkovým ústavem i s Konfederací politických vězňů.  

„Rudá věž smrti je místem, které symbolizuje hrůzy a utrpení, které zažívali ti, kteří byli nespravedlivě uvězněni a pronásledováni za své politické názory. Národní muzeum jako významná česká paměťová instituce považuje za svou povinnost přispět k tomu, aby zde vznikla stálá expozice, která bude nejen připomínat utrpení politických vězňů, ale též to, že svoboda a lidská práva nejsou samozřejmostí, ale hodnotami, za které musíme neustále bojovat a chránit je,“ uvedl Michal Lukeš, generální ředitel Národního muzea.

V závěru tiskové konference bylo ministrem kultury Martinem Baxou, předsedkyní Konfederace politických vězňů, generální ředitelkou Národního památkového ústavu a generálním ředitelem Národního muzea podepsáno Memorandum o společném postupu k památkové obnově Rudé věže smrti a přípravě expozice připomínající utrpení politických vězňů na tomto místě. Předmětem Memoranda je ukotvení vztahů mezi zúčastněnými institucemi.

Po světové premiéře na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary byl film uveden za velkého zájmu na festivalech Finále Plzeň a Film a architektura i v rámci série projekcí spojených s diskusemi s tvůrci, které byly ve znamení vyprodaných sálů. I v nadcházejících týdnech budou vybrané projekce provázet diskuse, například 15. listopadu se v kině Světozor mohou diváci setkat s režisérem Janem Zajíčkem a architektem Václavem Aulickým nebo 27. listopadu v CAMPu s Vladimirem 518. Na Slovensku bude mít film distribuční premiéru 21. listopadu.

Hlavním producentem filmu je společnost FILM KOLEKTIV a jeho distributorem je společnost Aerofilms. Trailer filmu je k dispozici na https://youtu.be/plqopmpfLz4.

Architektura ČSSR 58–89 je prvním filmem, který uceleně mapuje československou architekturu druhé poloviny 20. století. Jedním z jeho cílů je odstranit nános předsudků o takzvané komunistické architektuře a poodhalit strategie architektonické tvorby v období, kdy byl sice stoprocentním zadavatelem stát, ale i tak se v zemi rodilo mnoho odvážných, moderních a inspirativních staveb. „Samozřejmě vnímám silnou estetickou rovinu celé téhle éry, ale to, co mě přitahovalo nejvíc, byl příběh. Fascinují mě hlavně souvislosti, vztahy, boje, osobní i celospolečenská dramata, která za vznikem těch koncepcí a nakonec i hotových domů stojí,“ vysvětluje režisér Jan Zajíček. Ve filmu rezonuje i rivalita, jež za minulého režimu vládla mezi českými architekty a jejich slovenskými kolegy.

Film zprostředkovává svědectví osobností, které navzdory složitým podmínkám dokázaly realizovat kvalitní projekty a držet krok se světovými architektonickými trendy. „Na tomto období mě primárně fascinuje odvaha tehdejších nejprogresivnějších tvůrců postavit se tlaku socialistického realismu, jejich nezlomná tendence směrem k mezinárodnímu výrazu a ke světové architektuře. Stejně tak mi přijde dnes už velmi těžce pochopitelné, v jakém technologickém kontextu se byli nuceni pohybovat. Každé řešení bylo vlastně originální odpovědí na formální požadavky, na výtvarný výraz, kterého chtěli docílit,“ doplňuje autor námětu Vladimir 518. Diváci se na filmovém plátně setkají například s Alenou Šrámkovou, Václavem Aulickým, Miroslavem Masákem, Martinem Rajnišem, Otakarem Binarem, Zdenkou M. Novákovou, Zdeňkem Rothbauerem, Jiřím Suchomelem, Zbyškem Stýblem nebo Ivanem Matušíkem, Iľjou Skočekem, Vierou Meckovou, Alexanderem Mlynárčikem, Jánem M. Bahnou, ale i s jejich mladšími kolegy Josefem Pleskotem či Ladislavem Lábusem. Jejich výpovědi doplňují sochař a malíř Stanislav Kolíbal a teoretici Rostislav Švácha, Radomíra Sedláková, Henrieta Moravčíková, Matúš Dulla, Peter Szalay či statik Pavel Čížek. Tvůrci rovněž připomenou osobnosti, které již v době natáčení nebyly mezi námi, jako jsou Karel Prager, Vladimír Dedeček, Štefan Svetko nebo Vladimír Machonin.

Film Jana Zajíčka a Vladimira 518 vznikal v průběhu sedmi let. První a dnes již unikátní záběry filmu pořídil produkční tým v průběhu bourání budovy Transgasu (architekti Jiří Eisenreich, Ivo Loos, Jindřich Malátek, Václav Aulický), ikonické stavby českého brutalismu, jež do roku 2020 stála na pražské Vinohradské třídě. Film s neobyčejnou obrazovou a střihovou originalitou zachycuje i příběhy dalších nevšedních budov v Česku a na Slovensku. V Praze se natáčelo například v Ústavu makromolekulární chemie na Břevnově (architekt Karel Prager), na Nové scéně Národního divadla (Karel Prager), v bývalém hotelu InterContinental (Karel Filsak, Karel Bubeníček, Jaroslav Švec), v prostorách Plaveckého stadionu Podolí (Richard Podzemný), v budově bývalého Federálního shromáždění (Karel Prager, Jiří Kadeřábek, Jiří Albrecht), na Žižkovském vysílači (Václav Aulický) či v obchodních domech Kotva (Věra Machoninová, Vladimír Machonin) a Máj (Miroslav Masák, John Eisler, Martin Rajniš). Filmový štáb rovněž zachytil karlovarský hotel Thermal (Věra Machoninová, Vladimír Machonin), prestižní Perretovou cenou ověnčený televizní vysílač a hotel na Ještědu (Karel Hubáček) nebo komplex budov Tranzitní telefonní ústředny v Hradci Králové (Jindřich Malátek, Jiří Eisenreich, Václav Aulický, Jan Fišer).

Mimořádné bratislavské stavby ve filmu reprezentují budova Slovenského rozhlasu (Štefan Svetko, Štefan Ďurkovič, Barnabáš Kissling) vystavěná ve tvaru obrácené pyramidy, sídlo Slovenské národní galerie s kontroverzní přístavbou ze sedmdesátých let (Vladimír Dedeček), zavěšený Most Slovenského národního povstání přes řeku Dunaj (Jozef Lacko, Arpád Tesár, Jozef Zvara, Ladislav Kušnír, Ivan Slameň) nebo kruhové nákupní centrum Slimák v Kukučínově ulici (Ivan Matušík). Na Slovensku filmaři natáčeli i v prostorách modernistického areálu zemědělské univerzity v Nitře (Vladimír Dedeček, Rudolf Miňovský) nebo v Ružomberku, kde je zaujala odvážná konstrukce Galerie Ľudovíta Fully (Martin Kusý).

Jan Zajíček a Vladimir 518 se pracovně na filmu Architektura ČSSR 58–89 nesetkali poprvé. Jan Zajíček byl již v devadesátých letech režisérem klipů Vladimirovy kapely PSH (Peneři strýčka Homeboye), spolupracovali také na seriálu / projektu Kmeny. Jan Zajíček mimo jiné natočil dokumentární film Girl Power o ženách v graffiti a řadu oceňovaných videoklipů pro další kapely, jako jsou Sunshine nebo Pio Squad. Jako výtvarník a animátor spolupracoval například s Národním divadlem nebo tanečním souborem VerTeDance. Vladimir 518 je rozkročen mezi nejrůznějšími uměleckými disciplínami. Je známým hudebníkem, ale také zakladatelem nakladatelství Bigg Boss, vydal mimo jiné sérii knih o českých subkulturách Kmeny a je činný i na výtvarné scéně.

Architektura ČSSR 58–89 je vrcholem několikaletého projektu, jehož součástí byla výpravná publikace Architektura 58–89 Vladimira 518, kterou před dvěma lety vydal v nakladatelství Bigg Boss a doprovodila výstava v pražském CAMPu – Centru architektury a městského plánování. Na publikaci pak navázal seriál uvedený v České televizi v loňském roce.

Dokumentární film vznikl v koprodukci společností FILM KOLEKTIV (producenti Karla Stojáková a Pavel Berčík), AZYL Production (producenti Maroš Hečko a Peter Veverka), České televize (kreativní producentka Martina Šantavá) a RTVS (kreativní producent Roman Genský). Výrobu podpořily Státní fond kinematografie, Audiovizuálny fond Slovensko, Ministerstvo kultury SK, Pražský audiovizuální nadační fond.

Projekce a debaty s tvůrci po České republice podpořila Česká komora architektů.

Pražská premiéra se uskutečnila za podpory Family Office R2G – rodiny Oldřicha Šlemra, Eduarda Kučery a Pavla Baudiše.

Tvůrci:

Režie: Jan Zajíček

Scénář: Jan Zajíček a Henrieta Moravčíková

Námět a kreativní producent: Vladimir 518

Producenti FILM KOLEKTIV: Karla Stojáková, Pavel Berčík

Producenti AZYL Production: Maroš Hečko, Peter Veverka

Koproducenti: Česká televize – kreativní producentka Martina Šantavá, RTVS – kreativní producent Roman Genský

Kamera: Jiří Málek

Střih: Jan Zajíček, Zdeněk Marek

Zvuk: Jan Paul, Miroslav Červená Chaloupka

Hudba: Ondřej Skala, Vladimír Godár

Grafická koncepce: Petr Bosák, Robert Jansa

Web: https://www.aerofilms.cz/architektura-cssr-58-89/

Instagram: www.instagram.com/architektura5889/

Galerie 4 – galerie fotografie, p. o. Karlovarského kraje, Františkánské náměstí 1, Cheb

T/ 736 514 083 | E/ galerie4@galerie4.cz | W/ www.galerie4.cz | FB/ Galerie 4 Cheb

Otevírací doba Klubu G4: Út-Pá 10:00-16:00 nebo dle dohody