Středočeský kraj

Návštěvníci si budou moci prohlédnout pětici pop-artových děl, která reprezentují tvorbu tohoto umělce v letech 2015 až 2019. „V tomto období došlo k zásadní proměně v mé tvorbě – místo akrylových barev jsem začal více používat techniku olejomalby, která umožňuje realističtější ztvárnění námětu,“ říká k vystaveným dílům Pasta Oner. „Pokud jde o samotné náměty, tak jsem v té době využíval až sakrální motivy, které jsem kombinoval se současnou estetikou. Když se pak podíváte na výsledek, najdete v něm kombinaci starého a nového. Nejlépe to ilustruje dílo The Sacrifice of Isaace I.“

Ve SKY GALLERY ŠESTKA jsou vystavena mimo jiné také díla, která byla v minulosti součástí velmi navštěvovaných výstav v Galerii Mánes nebo Museu Kampa. „Například dílo Beer bylo součástí zajímavé výstavy, kde moje práce stály vedle děl Alfonse Muchy, který ve své době tvořil také komerční plakáty. Já sice komerční prvky zařazuji výhradně v rámci volné tvorby, ale i tak je určitá díla možné porovnávat,“ říká k vystaveným malbám Pasta.

Čas jako umělecké dílo

Obchodní centrum Šestka nedává prostor jen renomovaným umělcům, ale také těm začínajícím nebo studujícím. Své prostory poskytlo rovněž pro novou expozici studentů Střední umělecké školy designu. V obou patrech centra jsou aktuálně k vidění výsledky klauzurních prací od studentů z ateliérů malby, grafického designu a designu oděvu, kteří zpracovávali výtvarné řešení úkolů na téma ČAS.

„Je skvělé, že Obchodní centrum Šestka tímto způsobem představuje umění velmi širokému publiku, které by jinak například do galerií nebo muzeí nejspíš nezavítalo,“ chválí tento záměr Pasta Oner.

Kdo je Pasta Oner

Vlastním jménem Zdeněk Řanda se řadí k nejvýraznějším současným popartovým umělcům, v minulosti patřil mezi průkopníky českého graffiti a street artu. Realizoval desítky úspěšných výstav nejev v Česku, ale také v Číně, Brazílii, Peru či Rusku.

Svým charakteristickým, neodsuzujícím způsobem reflektuje soudobou společnost. Jeho obrazy a objekty nacházejí náměty nejen z inklinace západní společnosti k třpytivým objektům sdílené touhy, ale vydávají se také po stopách různých forem spirituální transcendence či vnitřních zákoutí víry. Středobodem Pastovy tvorby je akrylová malba a vytváření závěsných obrazů, stejně tak jako navrhování prostorových objektů, plastik, instalací, grafických listů a netradičních inovativních technik.

Další informace o SKY GALLERY ŠESTKA i obchodním centrum Šestka najdete zde.

Ve skanzenu Horní Falce chováme několik plemen ovcí, které se volně pasou na našich pastvinách. Ovce dříve patřily k nejednomu selskému dvoru a jako užitková zvířata dávají lidem kromě masa a mléka také vlnu. Na všechny tyto produkty a s tím spojená řemesla se během roku zaměříme. Vlna se bude spřádat, bude se plstit a děti se mohou naučit z vlny vyrábět. Ručně předená a barvená vlna bude k mání na trzích v podobě příze i jako mnoho pletených nebo háčkovaných výrobků. Také ovčí sýry a masné výrobky zde můžete ochutnat. Chybět nebudou ani mýdla z ovčího mléka přímo od výrobce.

Většina tématických dnů se koná v neděli nebo o svátcích. Hned 26.3. a 2.4. můžeme nabídnout velikonoční akce. Budou se barvit vajíčka přírodními barvami, spolek zahrádkářů bude vázat velikonoční dekorace a také čeští řemeslníci se na těchto akcích představí. Mimoto pořádáme i tradiční trhy. Jedním z prvních bude jarní zahradnický trh 7. května 2023, kde bude možno pořídit pestrý sortiment květin, sazeniček, zahradní keramiky, pomůcek i biologických hnojiv.

Informace o stavebních skupinách a jednotlivých budovách si můžete pomocí QR kódů stáhnout na mobilní telefony nebo si rovnou poslechnout audioguide v češtině.

Termíny a info o aktuálním programu - stačí rozkliknout následující odkazy:

Nový program skanzenu Horní Falc: Jahresprogramm 2023.

Chcete mít nejčerstvější informace?

Navštivte nás na Facebook nebo naší Homepage!

Střední Čechy už vytvořily kulisy pro stovky snímků a dlouhodobě jsou vyhledávaným místem českých i zahraničních štábů. Právě jim už čtyři roky pomáhá Filmová kancelář střední Čechy s výběrem lokací, účastní se natáčení, pomáhá v komunikaci se samosprávou a získáváním povolení. „Výběr a obhlídka lokací pro tento snímek se řešila několik měsíců před samotným natáčením, které odstartovalo v březnu 2021. Ve středních Čechách nakonec filmaři strávili 40 dnů, a to v době nejpřísnějších pandemických opatření,“ popisuje Martina Kuncová z Filmové kanceláře střední Čechy.

Bojiště první světové války se zákopy vyrostlo v bývalém vojenském prostoru v Milovicích. Na tři měsíce se uzavřelo zdejší sportovní hřiště, kde filmový štáb postavil několik set metrů zákopů a bitevní pole o velikosti dvou fotbalových hřišť. Ve filmu se objevil také běžně nepřístupný zámek Hořín u Mělníka, lom Homolák na Berounsku nebo hradiště Libušín nedaleko Kladna. Natáčení probíhalo také v Benátkách nad Jizerou, Chotýšanech, Liběchově a dalších místech regionu.

Kromě toho, že filmaři často využívají místní služby a řemeslníky, má filmový průmysl i další efekt, kterým je vliv na cestovní ruch. „Díky úspěšným snímkům se do míst, která se objevila na plátně, vydávají nejenom filmoví nadšenci, ale přijíždějí i běžní návštěvníci vyhledávající místa, která nejsou přímo turistická a tolik známá.  I od toho je tu naše filmová kancelář,“ doplňuje Jakub Kulhánek, ředitel Středočeské centrály cestovního ruchu, pod kterou spadá Filmová kancelář střední Čechy.

Z filmových novinek, na kterých spolupracovala Filmová kancelář střední Čechy, se v kraji natáčel velkofilm Jan Žižka nebo snímek Oslo. Právě pro historické filmy a seriály jsou velmi žádanou lokalitou Brdy, Milovice, lom Velká Amerika nebo hrady Točník a Křivoklát. „I filmová novinka Děti Nagana, která je aktuálně v kinech, vznikla ve spolupráci s filmovou kanceláří. Aktuálně pracujeme na několika dalších českých i zahraničních filmech a seriálech,“ doplnila Martina Kuncová.

Více o aktivitách Filmové kanceláře střední Čechy a dalších snímcích, natáčených v destinaci najdete zde.

Skladby, které zazněly v podání žáků a učitelů podmanivě dokreslily zvláštní náladu. "Vzdor, strach a skutečnost, že nikdo není schopen pochopit, že se něco takového může stát v 21. století, z prvního koncertu vystřídala letos odhodlanost stát na straně toho, kdo bojuje za svobodu a svou zemi,“ říká Petr Kollert, ředitel ZUŠ Antonína Dvořáka. Interpretace skladeb pedagogy ZUŠ Antonína Dvořáka byly ozdobou celého koncertu.

Ekologické centrum Orlov dlouhodobě podporuje aktivity pro ukrajinské děti a mládež. Dopoledne proběhl v Domě NATURA koncert pro Základní školu Bratří Čapků, která je partnerskou školou. "Vystoupení ukrajinských dětí a jejich spolužáků ukázalo, že hudba spojuje. To je snahou i naší školy, která se zaměřuje na integraci ukrajinských dětí,“ říká Alena Mašiková, ředitelka Základní školy Bratří Čapků v Příbrami.

Ekologické centrum Orlov připravuje pro ukrajinské děti mimoškolní aktivity, pořádá letní tábor. V Domě NATURA probíhá odpolední vzdělávací program v rámci programu Vítej v Česku ve spolupráci se společností yourchange o.p.s. "Koncert se snažil spojit a oslovit všechny lidi, kterým není lhostejný osud druhých. Věříme, že 3. benefiční koncert učitelů ZUŠ Antonína Dvořáka společně s ukrajinskými dětmi uspořádáme již ke svobodné Ukrajině,“ říká Luboš Gardoň, manažer Ekologického centra Orlov

Tramping v Jílovém u Prahy

Regionální muzeum v Jílovém u Prahy se dlouhodobě věnuje trampingu a hornictví v Posázaví. Od března 2023 navíc zpřístupní zcela novou expozici věnovanou historii i současnosti trampingu. Bude hravá, interaktivní a osloví jak pamětníky, tak mladé zájemce o přírodu, chataření, muziku a sport v osadách. Součástí expozice bude replika dřevěného trampského srubu, velká interaktivní mapa osad, kajak s figurínou trampa a iluze řeky, lesa, přírody i ohniště s poslechem hudby.

Nový Dům přírody Českého krasu

Český kras loni oslavil padesát let od svého vyhlášení, a letos chystá otevření nového návštěvnického centra. Už na jaře by měl být hotový Dům přírody Českého krasu, který se stane reprezentativním návštěvnickým centrem a zároveň vstupním prostorem do Koněpruských jeskyní. Seznámit se můžete s přírodou a významem Českého krasu, chráněné krajinné oblasti, která byla vyhlášena k ochraně nejcennější části barrandienské pánve. Protože v Domě přírody Českého krasu myslí také na zábavu, těšte se na různé pokusy i prolézačku umělou jeskyní.

Do Prčice po nových dálkových trasách

Legendární pochod Praha–Prčice zná snad každý turistický nadšenec. Vydejte se do Prčice 20. května, kdy se jeho letošní 56. ročník uskuteční, nebo kdykoliv jindy během roku: chystá se totiž vyznačení sítě dálkových tras do Prčice pro pěší i cyklisty. Začínat budou v Táboře, Milevsku, Sedlčanech a následně i v Mladé Vožici, a umožní vám prozkoumat krásný kout naší země: oblast Toulavy. Poznat můžete místa vyhlášená i ta méně známá.

Revitalizované zámecké zahrady v Brandýse nad Labem

Oblíbeným letním sídlem habsburského panovníka Rudolfa II. byl renesanční zámek v Brandýse nad Labem, obklopený zahradami, které od loňského roku procházejí revitalizací. Svého času totiž patřily k nejvýznamnějším na starém kontinentě. Letos se můžete těšit na novou Plantáž, obnoveny budou mlatové cesty, kašna, přibude nová zeleň i příjemné posezení v konturách bývalých hospodářských stavení. Dochází také k obnově zámeckého skleníku, který se stane místem pro komorní kulturní a společenské akce.

Královský Beroun znovu opevněný?

Berounské hradby, původně chránící důležité královské město, procházejí revitalizací, která bude v tomto roce dokončena. Památkáři spolu s restaurátory zachraňují za pomoci nejmodernější technologie další úsek opevnění města. Při opravách dojde i na zabezpečení bašt, které pro návštěvníky prozatím zůstávají přístupné.

„Beroun si navíc letos připomíná výročí 140 let od narození dirigenta světového formátu Václava Talicha, který je soukromým životem spjat právě s tímto městem. Proto se zde každoročně pořádá Mezinárodní hudební festival Talichův Beroun. Slavit budou letos i v Hudlicích nedaleko Berouna, kde se před 250 lety narodil národní buditel Josef Jungmann. Navštívit můžete i jeho památník,“ zmiňuje další aktivity na Berounsku Jakub Kulhánek, ředitel Středočeské centrály cestovního ruchu.

Kolínská dominanta opět přístupná

K závěru se blíží rekonstrukce chrámu svatého Bartoloměje v Kolíně na Bartolomějském návrší, který byl na nějakou dobu nepřístupný. Plné obnovení návštěvnického provozu téměř bez omezení se očekává už od letošního jara. Nadšeni budete i kostnicí, do které se při prohlídkách chrámu vždy dostanete. Jen na varhany si budete muset ještě chvíli počkat, hudební nástroj se sem vrátí až v průběhu léta a k použití bude připraven do konce října. V tuto chvíli probíhá sbírka na obnovu varhan, pojmenovaná Darujte tón.

Otevře se štola Bylanka v Kutné Hoře?

Nejspíš již tento rok bude v Kutné Hoře přístupný důl Bylanka, a to formou zážitkové turistiky. Za svitu hornických kahanů a s hornickým vybavením bude vstup umožněn těm, kteří mají rádi dobrodružství. Vyzkoušet si budou moci lezení po žebřících, místy i po kolenou, nebo brodění vodou. Důl bude vybaven historicky věrným způsobem. Původně to byla jen skála v lese na Bylance, odkud vyvěrala voda. Díky úsilí a vytrvalosti se členům kutnohorského Hornického spolku Barbora podařilo během čtrnácti let výzkumu postupně vyčistit, zprůchodnit a zmapovat více než kilometr odvodňovací štoly Bylanka IV.

Nejenom Kutnohorsko letos čekají oslavy 300 let od úmrtí významného českého architekta italského původu Jana Blažeje Santini-Aichela, který se proslavil svým jedinečným stylem nazývaným barokní gotika. „V Kutné Hoře – Sedlci zanechal výrazné stopy v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele. V nedalekých Horušicích postavil bývalou rezidenci sedleckých cisterciáků. V rámci oslavy výročí se připravuje řada akcí, která architekta a jeho tvorbu připomene,“ dodává ke Kutnohorsku Jakub Kulhánek.

Klášterní zahrady v Sázavě zvou k odpočinku

Prvního dubna se veřejnosti opět otevře severní zahrada Sázavského kláštera. Uvidíte i základy kostela sv. Kříže z 11. století, které svým tvarem připomínají čtyřlístek. Měkký travnatý koberec zdobí několik vzrostlých stromů a vybízí k odpočinku a rozjímání. Je velmi pravděpodobné, že od jara bude v části zahrady blízko svatoprokopské jeskyně probíhat další zjišťovací archeologický průzkum, ten ale přístupnost zahrady neovlivní.

www.strednicechy.cz

Jak uvádí Zdeněk Vacek, ředitel Památníku a autor nové výstavy, „MUDr. Leopold Firt se o Čapkovo zdraví staral patrně od poloviny 30. let minulého století. Často navštěvoval Strž a v Čapkově vile na pražských Vinohradech pak pečoval doslova do posledních chvil umělcova života. Svědčí o tom i jímavý článek Poslední dny Karla Čapka od Mileny Jesenské, otištěný roku 1939 v týdeníku Přítomnost. Čapkovo umírání připomíná originální předválečný měřič krevního tlaku, jímž Firt svého přítele s nejvyšší pravděpodobností vyšetřoval. Na beznadějně slábnoucí tep vzpomíná několik pamětníků. Přístroj chráněný dřevěným pouzdrem se dochoval kompletní, ve funkčním stavu. Patří k rodinným památkám a během 85 let, které letos uplynou od osudných chvil roku 1938, nebyl nikdy vystavován ani prezentován v médiích.“

Fotoalba, stetoskop i památeční granát od Tobruku

Leopold Firt byl veselým a obětavým člověkem. „Spolu s dalším lékařem a přítelem, Karlem Steinbachem, si od Karla Čapka ne náhodou vysloužili přezdívku ´zlatí kluci citliví´,“ vysvětluje Vacek. Kromě jediného dokumentu z televizního cyklu Neznámí hrdinové (2008) se však osobnosti Leopolda Firta dosud nikdo podrobněji nevěnoval. „I proto jsme se v Památníku rozhodli výjimečné postavy z Čapkova okruhu veřejnosti připomínat ­– a Leopold Firt k nim rozhodně patří. Díky rodině jeho vnuka MUDr. Petra Firta jsme na výstavu získali řadu pozoruhodných, dosud nikde nevystavovaných artefaktů. Například stetoskop anglické výroby, který doktor Firt používal za druhé světové války na Středním východě, slovy jeho memoárů ´Od Eufratu až po Beghazi´,“ líčí Zdeněk Vacek.

Vedle fotoalb a dalších dokumentů výstava ukáže i Firtovy krásně čitelné válečné deníky. V nich vylíčil mimo jiné boje československé jednotky v řadách Spojenců s Rommelovým Afrikakorpsem v africké poušti. Chybět nebude ani originální Firtova generálská čepice, ukázky vysokých domácích i zahraničních vyznamenání a nevšední suvenýr – těžítko se zneškodněným granátem od Tobruku. „Leopold coby filmový amatér je navíc autorem jediných filmových záběrů ze Strže. Na nich zachytil Karla Čapka, Olgu Scheinpflugovou, Hugo Haase a další tehdejší návštěvníky, ale i Čapkovu škodovku u garáže. Také tyto záběry teď návštěvníci Památníku uvidí,“ slibuje Vacek.

 Bratr Julius a syn Pavel, slavný kardiochirurg

Výstava připomene také Julia Firta, Leopoldova mladšího bratra. Ten byl šéfem koncernu Lidových novin a nakladatelství Františka Borového. Vydával Čapkova díla a svědčil i na jeho svatbě s Olgou Scheinpflugovou. „Byl to právě Julius, kdo Olze sehnal auto Škoda Popular. Spolu s Karlem v něm pak cestovala do Alp, kde ji spisovatel požádal o ruku. Julius Firt je vlastně popostrčil k rozhodnému kroku,“ říká Zdeněk Vacek. „Rozhodně nezapomeneme ani na Leopoldova syna, prof. MUDr. Pavla Firta, DrSc., legendu československé cévní chirurgie a kardiochirurgie z pražského IKEMu. Právě profesor Firt provedl v roce 1984 jako první lékař v zemích takzvaného Východního bloku úspěšnou transplantaci srdce,“ dodává.

Doktor Galén i dr. Voštěp

Ostatně lékaři hráli v životě i tvorbě Karla Čapka důležitou roli. „Doktorů medicíny bylo kolem Čapka i mezi pátečníky celá řada. A mnozí byli i literárně činní, například František Langer nebo Vladislav Vančura. Ostatně sám Čapek byl synem lékaře. Už jako dítě chodil s otcem po návštěvách nemocných a setkával se tak s bolestí, bídou i pracovními úrazy,“ připomíná ředitel Památníku. Nejspíš i proto, podle jeho slov, se to v Čapkově díle lékařskými postavami jen hemží. „Od doktora Galéna z Bílé nemoci až po pohádkového dr. Voštěpa čili drvoštěpa nebo Velkou pohádku doktorskou,“ vypočítává Zdeněk Vacek. „Na výstavě proto zmíníme také lékařská témata a jejich význam v Čapkově životě a díle,“ uvádí.

Novinky v Památníku a jeho okolí

Památník letos chystá i další novinky. Patřit k nim bude opravená a modernizovaná Naučná stezka Karla Čapka. „Pro děti připravujeme edukační materiály k 90. výročí prvního vydání knihy Dášeňka čili Život štěněte. A k letošním 60 letům existence Památníku chystáme od 23. září speciální výstavu,“ prozrazuje Zdeněk Vacek.

Ještě před tím však v areálu Památníku přibude několik břízek, které nahradí ty přestárlé a poničené loňskou vichřicí. „Karel Čapek měl břízy rád a v zahradě vinohradské vily je tradičně vysazovali vážení lidé, včetně prezidenta Masaryka. I proto teď na Strži na vernisáži výstavy věnované Leopoldu Firtovi vysadíme tři břízky. Požádáme o to potomky pátečníků a další významné osobnosti,“ uzavírá Vacek.

„Zlatý kluk citlivý“ generál MUDr. Leopold Firt. Osudy lékaře a přítele Karla Čapka i spolubojovníků od Tobruku. Památník Karla Čapka, Stará Huť 125. Od 1. dubna do 20. září 2023. Výstava je putovní: za poplatek 1000 Kč ji Památník poté nabídne k užití muzeím, knihovnám, školám a dalším institucím. Nejvzácnější exponáty budou „putovat“ ve formě detailních 3D modelů, které fotogrammetricky připravilo sdružení CESNET ve spolupráci s laboratoří ImproLab FIT ČVUT. Od dubna do října otevřeno od úterý do neděle vždy 9.00–⁠⁠12.00 a 12.30–17.00.

www.capek-strz.cz

www.facebook.com/PamatnikKarlaCapka/

www.instagram.com/pamatnikkarlacapka/

Víte, že…

… k pacientům Leopolda Firta patřili lidé z tehdejší pražské periférie v Kobylisích, kde před válkou působil? Kromě nich však měl mezi klientelou i umělce, například Adinu Mandlovou. Rád cestoval, užíval si dvouválcovou tatru a po ní vystřídal dva krásné americké automobily Nash. Během války se coby šéflékař československých jednotek zúčastnil bojů v Africe, později vedl československou část vojenské nemocnice v Anglii a po návratu do vlasti stál do roku 1948 v čele Ústřední vojenské nemocnice v Praze.

… bratři Firtovi byli každý z jiného těsta? Leopold (1894-1968) vystudoval medicínu, zatímco Julius (1897-1979) zvládl jen čtyři ročníky plzeňského gymnázia a roční obchodní kurz. Byl však bystrý, podnikavý a měl široký rozhled v literatuře. Etabloval se coby obchodník s lihem, vínem a později jako nakladatel a vydavatel. Bratři se názorově rozešli v roce 1948. Leopold se rozhodl v republice zůstat (mj. kvůli studiu nadaného syna Pavla). O tři roky mladší Julius, za války pracující pro exilovou vládu E. Beneše, emigroval – ukryl se v kufru auta americké ambasády.  Mnoho let pak vedl mnichovskou redakci vysílání Rádia Svobodná Evropa.

… Milena Jesenská, která popsala Čapkův závěr života, byla významnou českou publicistkou, přítelkyní Franze Kafky? „V sobotu byl Štědrý večer, nějak se svět utišil a i nemoc jako by povolila. Lékaři dávali trochu naděje. Vydržet takhle tři dny, je to vyhrané, Čapek byl unaven, umořen, toužil po spánku, který nepřicházel, po dechu, kterého se nedostávalo…. …napíši knihu o lékařích, povídal. Sám syn lékařův, vždycky se cítil přitahován a okouzlen problémem lékaře – člověka. Lékař mu znamenal vždycky víc než mistr svého řemesla. Tak trochu divotvorce, jako Galén, lékař spasitel. A přitom je v tom tolik bezmocně lidského, vzít fidlátka a měřit lidská srdce, ohmatávat pulzy, poslouchat plíce, chodit do zešeřelých pokojů a hledět do vyděšených očí a vidět lidi umírat. Tolik lidského, obyčejného, záhadného a všedního, napíšu to, sliboval si. Jen co se vystůňu,“ napsala Jesenská do časopisu Přítomnost. Karel Čapek už knihu o lékařích napsat nestihl, zemřel 25. prosince 1938.

… loni si Památník Karla Čapka prohlédlo přes 9 500 lidí? Návštěvnost se tak dostala na úroveň před covidem. Památník patří mezi nejznámější památky Středočeského kraje, jehož je příspěvkovou organizací. „Velmi nám pomohla důkladná propagace a dvě přitažlivé výstavy – o Čapkových přátelích a poté i jeho nepřátelích. Úspěch měla i výstava v angličtině na téma robotů a robotiky, připravená u příležitosti předsednictví České republiky v Radě EU. Putovala po Bruselu a pak i do štrasburského sídla Evropského parlamentu,“ připomíná její autor Zdeněk Vacek.

Můžete zobecnit, v čem vůbec spočívá zvláštnost českého amatérského divadla?

Amatérské divadlo existuje všude, jakkoli se ne všude nazývá amatérským divadlem, takže to není česká zvláštnost. Ale co česká zvláštnost je – to je jeho kontinuita a územní rozvrstvení. Opravdu neznám jinou zemi, kde by se divadlo hrálo doslova všude, tak, jak je tomu u nás. Zřejmě to nějak souvisí s naší mentalitou. My Češi – i když si nemyslím, že s tímto argumentem všude uspěju – možná nemáme takové vlohy pro pohyb, ale zato velká část této společnosti ráda přemýšlí o věcech a ráda si hraje. Vzpomeňme, jakou popularitu získal fiktivní Jára Cimrman, a to nemám na mysli jenom vítězství v anketě o největšího Čecha. Není žádným tajemstvím, že ti první divadelní ochotníci na konci 18. století z Vysocka, kde je vlastně kolébka tohoto divadla, byli písmáci, byli to lidé, kteří psali kroniky, zápisky a odtud už byl jen krůček k tomu, aby se začali pouštět do regulérních divadelních her. Zřejmě bychom ve výčtu té české specifičnosti mohli uvést i snadnost improvizace a tvořivost…

Ano, jsme hraví. Někdy nesnesitelně. (smích). Jen si vemte – byť nás to občas zdobí a jindy z toho mají všichni kromě nás hrůzu –, s jakou radostí a lehkostí improvizujeme. Zatímco jinde ve světě jsou při důležitých akcích přítomny velké štáby, které pracují několik let s přesně rozdělenými pozicemi,u nás jsme zvyklí leccos dohonit na poslední chvíli a nezaskočí nás, ani když věci nevycházejí, jak bychom si přáli. Vždy si nějak umíme poradit.

Vybavuji si krásné valašské rčení, které mi kdysi „daroval“ dramaturg a divadelní ředitel František Pavlíček, že čím hrnec navře v dětství, tím už je pak cítit napořád. Je to tak i ve vašem případě, pokud jde o amatérské divadlo?

Vděčím samozřejmě rodičům, kteří ve mně lásku k divadlu pěstovali. U nás bylo pravidlem, že jsme každou neděli chodili do Národního divadla na bidýlko. Rodiče divadlo sice nehráli, ale upřímně milovali. Oba pocházeli z Polné na Vysočině, kde se divadlo hraje od první třetiny 19. století. V první třídě jsem jejich zásluhou měla takové vědomosti o divadle a kultuře vůbec, jaké nikdo z ostatních dětí. Díky tatínkovi jsem třeba znala všechny pražské sochy, protože mě vodil nejen do divadla ale i po Praze. Jakmile jsem se postavila na nohy a začala číst a psát, hned jsem taky chtěla něco tvořit. Už od páté třídy jsem hrála a později vedla divadlo, a ještě o něco později také psala divadelní texty.

Těšíte se na nějakou roli, až se jednou vrátíte k amatérskému divadlu?

Nemám žádnou vysněnou roli, ale nedočkavě se těším na to, až si v penzi znovu stoupnu na amatérská prkna. Nevím, jestli je to na mne vidět, ale já opravdu nejsem žádná úřednice, ale komediantka. Ráda se převtěluju, ráda si hraju – a ochotně se sdružuju.

Vizitka

Mgr. Lenka Lázňovská (nar. 15. 2. 1948)

Prezidentka Českého střediska, mezinárodní organizace amatérského divadla AITA/IATA

viceprezidentka Středoevropské sekce AITA/AITA

Od 1. 7. 2001 vedoucí útvaru Artama v NIPOS, Praha

Od 1. 3. 2008 ředitelka NIPOS, Praha

Absolvovala Filozofickou fakultu UK – obory česky jazyk a literatura, dějepis, estetika (1972.

Porotkyně, herečka, režisérka, autorka her pro děti, publicistka, mezinárodně známý člověk, emotivní a impulzivní komediantka, držitelka ocenění festivalu FEMAD (2013) za přínos divadlu.

Ale v čem vlastně takové rande s knihou spočívá?

Čtenář si vybere z nabídky – do červeného obalu nepřehlédnutelně zabalených – utajených knih tu svou. Zvolenou knihu si u pultu nechá načíst jako běžnou třicetidenní výpůjčku. Poté, co si ji odnese domů, rozbalí a začte se, začíná jeho schůzka naslepo. Pokud by snad čtenář očekával, že v knihovně touto cestou najde životního partnera, bude asi trochu zklamán, i když nikdy nevíte, že? Hlavním smyslem akce je především přilákat do knihovny nové čtenáře a těm stávajícím nabídnout čtivo, po kterém by třeba za normálních okolností možná nesáhli. Získají tak možnost objevit pro sebe doposud neznámého autora či titul a rozšířit tak své literární obzory.

Programová a PR pracovnice Jitka Hrušková k tomu říká: “U reálné schůzky naslepo také nikdy nevíte, kdo přesně Vám přijde a přesně tak je tomu i u valentýnských výpůjček.“

Letošní „randění“ ovšem doznalo jistých inovací. Oproti tomu májovému již nejsou knihy genderově rozděleny na „ženské“ či „mužské“. Žádné nápovědy. A další změnou jsou malá valentýnská překvapení, které v několika utajených knihách čtenář může najít. Jaká? Kromě poukazu na knihu do vlastní péče či roční registrace do knihovny zdarma na některé účastníky „randění“ čeká exkluzivní soukromá prohlídka knihovny v doprovodu konkrétního pracovníka. Perličkou je prohlídka s ředitelem knihovny Romanem Hájkem osobně.

Kdy:                     13. – 18. 2. 2023

Kde:                     Středočeská vědecká knihovna v Kladně, ul. Gen. Klapálka 1641, www.svkkl.cz

Co:                        Valentýnské rande naslepo… s knihou – akce na podporu čtenářství

Více podrobností naleznete na webu knihovny www.svkkl.cz.

Závěr devatenáctého století znamenal pro farní kostel sv. Máří Magdalény řadu interiérových změn. U vítězného oblouku přibyl k sochám sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava oltář Panny Marie, zároveň byly nahrazeny původní varhany, které novobenátečtí občané odkoupili roku 1785 ze zrušeného kostela sv. Václava v Praze na Zderaze. Právě vestavěním stroje varhanáře Petra.

„Tento varhanní stroj byl vsazen do původní zachovalé varhanní skříně,“ prozrazuje Marek Miškovský, farář římskokatolické farnosti v Benátkách nad Jizerou s tím, že nové varhany ještě musel církevně posvětit benátecký děkan Václav Srb. Jako první je dle kroniky rozezněla píseň Tisíckrát pozdravujeme tebe a následně se varhany staly součástí bohoslužeb a městských slavností.

Změna nastala po roce 1948, kdy byla církev považována za nepřítele státu a ztratila veškerou podporu. To mělo vliv i na údržbu barokních varhan. „Každý hudební nástroj trpí, pokud se na něj nehraje. Problém částečně řešil děkan Bedřich Ťupa, který zval do farnosti členy slavného filharmonického rodu Bendů a její provoz se snažil zajistit ze zahraničních zdrojů. I on však byl v osmdesátých letech z farnosti vyhnán,“ líčí Miškovský.

Dnes je stav varhan nevyhovující. Jejich oprava započala před necelými dvěma lety a je rozdělena do tří etap. Během nich dochází postupně k renovaci cínových píšťal a dřevěných prvků v prvním a druhém manuálu, varhanního pedálu, vzduchového hospodářství, očištění skříně i k výměně kompletní elektroinstalace.

„Barokní varhany v kostele sv. Máří Magdalény mají obrovskou historickou i kulturní hodnotu přesahující mladoboleslavský region, což dokazuje jejich zařazení na Státní seznam movitých památek. Vnímáme tedy povinnost udělat maximum pro jejich zachování,“ říká Martin Hrdlička, člen správní rady Nadačního fondu ŠKODA AUTO, který opravu varhan podporuje v rámci grantu Tady jsem doma už od loňska.

Na podporu varhan se konají i benefiční koncerty, historické přednášky, komentované prohlídky či Běh pro varhany, který farnost pravidelně pořádá. Kromě toho se podílí na komunitním sázení stromů a dalších dobrovolných akcích.

O Nadačním fondu ŠKODA AUTO:

Nadační fond ŠKODA AUTO byl založený v roce 2018 s cílem zatraktivnit mladoboleslavský region. V roce 2021 rozšířil své aktivity i do zbývajících lokalit automobilky, zakladatele fondu – Rychnovska a Vrchlabska. Během tří let svého působení v těchto regionech podpořil přes 200 konkrétních projektů a studií. Mezi jeho priority patří rozvoj občanské společnosti a veřejného prostoru, podpora kultury, zdravotnictví a sociálních služeb. Je členem Fóra dárců a držitelem ocenění Známka kvality. Fond je také iniciátorem a hlavním partnerem platforem Nové Boleslavsko, Nové Rychnovsko a Nové Vrchlabsko, jejichž cílem je propagovat spolupráci a zajímavé projekty napříč regionem. 

www.nfsa.cz

Wikipedie

LinkedIn