STŘEDOČESKÝ KRAJ: Ne náhodou patří střední Čechy mezi nejnavštěvovanější tuzemské regiony. Kromě oblíbených hradů a zámků, technických památek nebo přírodních úkazů, nabízejí nové turistické cíle a možnosti výletů. Přehled novinek letošní sezóny představuje Středočeská centrála cestovního ruchu a zve do nových, upravených nebo znovu otevřených expozic, památek, zahrad i tras.
Regionální muzeum v Jílovém u Prahy se dlouhodobě věnuje trampingu a hornictví v Posázaví. Od března 2023 navíc zpřístupní zcela novou expozici věnovanou historii i současnosti trampingu. Bude hravá, interaktivní a osloví jak pamětníky, tak mladé zájemce o přírodu, chataření, muziku a sport v osadách. Součástí expozice bude replika dřevěného trampského srubu, velká interaktivní mapa osad, kajak s figurínou trampa a iluze řeky, lesa, přírody i ohniště s poslechem hudby.
Český kras loni oslavil padesát let od svého vyhlášení, a letos chystá otevření nového návštěvnického centra. Už na jaře by měl být hotový Dům přírody Českého krasu, který se stane reprezentativním návštěvnickým centrem a zároveň vstupním prostorem do Koněpruských jeskyní. Seznámit se můžete s přírodou a významem Českého krasu, chráněné krajinné oblasti, která byla vyhlášena k ochraně nejcennější části barrandienské pánve. Protože v Domě přírody Českého krasu myslí také na zábavu, těšte se na různé pokusy i prolézačku umělou jeskyní.
Legendární pochod Praha–Prčice zná snad každý turistický nadšenec. Vydejte se do Prčice 20. května, kdy se jeho letošní 56. ročník uskuteční, nebo kdykoliv jindy během roku: chystá se totiž vyznačení sítě dálkových tras do Prčice pro pěší i cyklisty. Začínat budou v Táboře, Milevsku, Sedlčanech a následně i v Mladé Vožici, a umožní vám prozkoumat krásný kout naší země: oblast Toulavy. Poznat můžete místa vyhlášená i ta méně známá.
Oblíbeným letním sídlem habsburského panovníka Rudolfa II. byl renesanční zámek v Brandýse nad Labem, obklopený zahradami, které od loňského roku procházejí revitalizací. Svého času totiž patřily k nejvýznamnějším na starém kontinentě. Letos se můžete těšit na novou Plantáž, obnoveny budou mlatové cesty, kašna, přibude nová zeleň i příjemné posezení v konturách bývalých hospodářských stavení. Dochází také k obnově zámeckého skleníku, který se stane místem pro komorní kulturní a společenské akce.
Berounské hradby, původně chránící důležité královské město, procházejí revitalizací, která bude v tomto roce dokončena. Památkáři spolu s restaurátory zachraňují za pomoci nejmodernější technologie další úsek opevnění města. Při opravách dojde i na zabezpečení bašt, které pro návštěvníky prozatím zůstávají přístupné.
„Beroun si navíc letos připomíná výročí 140 let od narození dirigenta světového formátu Václava Talicha, který je soukromým životem spjat právě s tímto městem. Proto se zde každoročně pořádá Mezinárodní hudební festival Talichův Beroun. Slavit budou letos i v Hudlicích nedaleko Berouna, kde se před 250 lety narodil národní buditel Josef Jungmann. Navštívit můžete i jeho památník,“ zmiňuje další aktivity na Berounsku Jakub Kulhánek, ředitel Středočeské centrály cestovního ruchu.
K závěru se blíží rekonstrukce chrámu svatého Bartoloměje v Kolíně na Bartolomějském návrší, který byl na nějakou dobu nepřístupný. Plné obnovení návštěvnického provozu téměř bez omezení se očekává už od letošního jara. Nadšeni budete i kostnicí, do které se při prohlídkách chrámu vždy dostanete. Jen na varhany si budete muset ještě chvíli počkat, hudební nástroj se sem vrátí až v průběhu léta a k použití bude připraven do konce října. V tuto chvíli probíhá sbírka na obnovu varhan, pojmenovaná Darujte tón.
Nejspíš již tento rok bude v Kutné Hoře přístupný důl Bylanka, a to formou zážitkové turistiky. Za svitu hornických kahanů a s hornickým vybavením bude vstup umožněn těm, kteří mají rádi dobrodružství. Vyzkoušet si budou moci lezení po žebřících, místy i po kolenou, nebo brodění vodou. Důl bude vybaven historicky věrným způsobem. Původně to byla jen skála v lese na Bylance, odkud vyvěrala voda. Díky úsilí a vytrvalosti se členům kutnohorského Hornického spolku Barbora podařilo během čtrnácti let výzkumu postupně vyčistit, zprůchodnit a zmapovat více než kilometr odvodňovací štoly Bylanka IV.
Nejenom Kutnohorsko letos čekají oslavy 300 let od úmrtí významného českého architekta italského původu Jana Blažeje Santini-Aichela, který se proslavil svým jedinečným stylem nazývaným barokní gotika. „V Kutné Hoře – Sedlci zanechal výrazné stopy v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele. V nedalekých Horušicích postavil bývalou rezidenci sedleckých cisterciáků. V rámci oslavy výročí se připravuje řada akcí, která architekta a jeho tvorbu připomene,“ dodává ke Kutnohorsku Jakub Kulhánek.
Prvního dubna se veřejnosti opět otevře severní zahrada Sázavského kláštera. Uvidíte i základy kostela sv. Kříže z 11. století, které svým tvarem připomínají čtyřlístek. Měkký travnatý koberec zdobí několik vzrostlých stromů a vybízí k odpočinku a rozjímání. Je velmi pravděpodobné, že od jara bude v části zahrady blízko svatoprokopské jeskyně probíhat další zjišťovací archeologický průzkum, ten ale přístupnost zahrady neovlivní.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.