Středočeský kraj

Na co se můžete těšit?

10.30 a 13.30 a 16.00 „Léto na vsi“ – výklad o všedním životě na venkově s folkloristkou a výtvarnicí Kamilou Skopovou
10.30 a 12.30 a 17.00 „Tajemství svatojánské noci“ výklad k instalaci, historik Vladimír Rišlink
11.00 a 15.30 Jak se dříve oblékali výklad a ukázka lidového oděvu a jeho rozdílnosti ve všední den a v den sváteční, nositel lidové tradice Pavel Šrytr
13.00 Podkovy a podkovářství přednáška o protetických podkovách povídání s Martinem Spěváčkem
14.45 „Od Božího těla k Matičkám“, přednáška o zbožnosti a lidových obyčejích v létě, historik Vladimír Rišlink
11.30 a 16.30 „Barvení látek“ – výklad o barvení látek s chemikem a tkalcem Matyášem Orsákem

Po celý den – řemesla, domácí práce a jiné činnosti:
・Hrnčířka a hlinomaz
・Pečení chleba
・Tkadlec
・Lívance se žahourem
・Praní prádla
・Bylinářství
・Ukázka modrotiskových forem + dílnička modrotiskových vzorů
・Čtení pohádek našich prababiček
・Expozice lidového nábytku
・Dřevěné hračky – prodej a dílna
・Dílna panenky z přírodnin
・Senoseč
・Kovář
・Kameník
・Občerstvení v hospodě
 

„Nejpřínosnější a nejzajímavější informace z pátrání po osudech nejznámějšího pejska české historie se dočkají ocenění v podobě tematického dárkového balíčku a malého překvapení,“ uvádí Zdeněk Vacek. Zvýhodněné rodinné vstupné v Památníku zůstává navzdory inflaci na vstřícných 200 Kč, děti do šesti let mají vstup zdarma.

Podle Vacka je až zarážející, jak málo toho víme o životě slavného pejska poté, co opustil domácnost Karla Čapka. Přitom upřímná Čapkova fascinace bílým štěňátkem, jehož maminkou byla jeho hrubosrstá foxteriérka Iris, dala vzniknout unikátní dětské knížce.

„Dášeňka se narodila zřejmě v roce 1932, kniha poprvé vyšla roku 1933. Ze vzpomínek Olgy Scheinpflugové i dalších Čapkových blízkých víme, že šlo o velmi živé psisko, které kousalo, trhalo a ničilo skoro vše, na co přišlo. Jak je to ostatně u hrubosrstých foxteriérů zvykem. Fenka okousala dokonce i Čapkovy šachové figurky. Víme také, že Dášeňčiny sourozence, další potomky její mámy Iris, s díky odmítali Čapkovi přátelé – pátečníci. Spisovatel Vladislav Vančura se prý nechal umluvit, ale snad už druhý den zastavilo u Čapkovy vinohradské vily Vančurovo auto a lékař – spisovatel pejska vrátil,“ popisuje Vacek.

Dále připomíná, že v zahradní verandě, přistavené podle Čapkova návrhu v roce 1938, se nachází část stálé expozice Památníku určená právě dětem. Kromě textů, obrázků a fotografií si mohou prohlédnout zahraniční vydání dětských knížek bratří Čapků a ve skříňkách na ně čeká i několik stylových hraček.

 

Nové vystřihovánky a pracovní listy

Hlavní novinkou léta na Strži jsou nové papírové vystřihovánky s hádankami a kvízy na téma Dášeňčiných příběhů, zábavné i vzdělávací materiály pro školáky a předškoláky, které speciálně pro Strž vytvořily Kateřina Zelingerová a Ilona Mach: „Jsme moc rády, že jsme se mohly podílet na jejich vzniku. Snad budou dělat radost všem návštěvníkům Památníku, ale i těm, kteří si s nimi budou hrát doma nebo ve škole.“

„Jednotícím motivem je právě Dášeňka a další psí kamarádi. Karel Čapek měl totiž ke zvířatům hezký vztah, v jeho tvorbě se prohánějí i další psi a kočky. Své pohádky si tak vysloužili také pejsek Voříšek a kočka Jůra. Jedině Dášeňka však vydala na celou knížku. Pro děti jsou připravené naše nové pracovní listy, deník štěňátka, papírové přání k narození štěňátka a návody k výrobě jednoduchých tematických hraček. Ty zvládnou i menší děti buď samy, nebo s pomocí rodičů,“ vypráví Vacek.

Materiály využívají originální Čapkovy kresby a jsou minimalistické co do pracnosti i designu. Od 1. července si je ve formátu PDF bude možné stáhnout přímo na stránkách Památníku a vytisknout doma na obyčejné černobílé tiskárně ve velikosti A4 nebo A3, popřípadě budou k mání přímo na místě. „Děti si je tak sestaví doma, ve škole nebo i u nás – v krásné zahradě Památníku, až sem s rodiči přijedou za Dášeňkou,“ říká Vacek.

V sobotu 23. září se letní výzva Hledá se Dášeňka dočká vyhodnocení, rovnodenností totiž končí léto a nastupuje podzim. Ve stejný den Památník symbolicky uzavře i hlavní návštěvnickou sezónu a představí novou výstavu i televizní dokument Ondřeje Kepky, obojí k 60. výročí zpřístupnění Čapkovy Strže veřejnosti. Děti se během akce mohou těšit na Dášeňčinu kreativní dílničku.

 

Karel Čapek, zvířata a patník

Jak dále uvádí Zdeněk Vacek, Dášeňka na Strži nikdy nebyla, protože Karel Čapek sem přijel až v pozdním létě roku 1935. Její psí duch je tu však všudypřítomný. „Mnohé rodiny s dětmi sem přicházejí se svými čtyřnohými mazlíčky, pro které máme v zahradě Čapkova letního domu instalován pískovcový patník Dášeňky. Je z roku 2013 a vytvořil ho sochař Michael Stránský. Děti i dospělé na něm pobaví reliéfy na motivy Čapkových ilustrací,“ říká Vacek.

A kam se vlastně Dášeňka poděla poté, co se ze štěňátka vyklubal dospělý pejsek? „Dášeňka putovala do jedné myslivny, kde měla volnější výběh. Ale kdy, kam a ke komu zamířila, jakého věku se dožila, zda měla potomky a jestli její linie pokračuje dodnes, to všechno jsou otázky, jejichž zodpovězení je výzvou pro nadšené čapkovsko-kynologické badatele. I proto vznikla naše výzva Hledá se Dášeňka,“ dodává ředitel Památníku.

 

Letní novinky pro děti, vybrané citáty a posezení pod čapkovskou pergolou

Nejmenším návštěvníkům Strže nabízí Památník i dva multimediální kiosky s interaktivními kvízy, jimiž děti provádí digitalizovaná originální figurka Čapkova robota. Zahradu v létě oživí také nové citáty z děl Karla a Josefa Čapkových. „Citáty jsou umístěny na závěsných bannerech, které návštěvníci najdou v pergole s lavičkami. Je to klidné místo jako stvořené k seznámení se s nadčasovými myšlenkami obou bratrů,“ doplňuje Vacek.

Památník letos pokročil i s modernizací Naučné stezky Karla Čapka. Pro děti tu na jednotlivých zastaveních stezky čekají nové úkoly a Památník jim k nim nabídne také aktualizované pracovní listy. I ty jsou, stejně jako materiály k Letnímu putování za Dášeňkou, ke stažení na webu capek-strz.cz Na naučné stezce najdou dětští návštěvníci také upozornění na hračky a další papírové novinky na téma Dášeňka. Rodiny s dětmi ocení i nabídku občerstvení v bistru, kromě posezení pod stromy je k dispozici původní krytá pergola Karla Čapka. 

Na stojanech v zahradě je pak možné shlédnout i výstavu Robot: Born in Czechia, known all over the world (Robot: narozen v Čechách, známý po celém světě). Památník Karla Čapka ji připravil v angličtině při příležitosti loňského předsednictví Česka v Radě EU.

Do 20. září je tu navíc k vidění výstava Zlatý kluk citlivý o generálu Leopoldu Firtovi, příteli a lékaři Karla Čapka, laskavém člověku se srdcem bojovníka, který se později zúčastnil bojů u Tobruku. „Výstava zároveň připomíná osudy Leopoldova syna, prof. Pavla Firta, který v lednu 1984 provedl první úspěšnou transplantaci srdce v takzvaném východním bloku. A nezapomněli jsme ani na nakladatele a vydavatele Julia Firta, blízkého přítele Karla Čapka i Ferdinanda Peroutky,“ zve v létě na Strž Zdeněk Vacek.

Památník Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše, p.o., adresa: 262 02 Stará Huť 120 a 125. Od dubna do konce října je otevřeno od úterý do neděle vždy 9.00–⁠⁠12.00 a 12.30–17.00.

 

Veškeré materiály pro děti jsou ke stažení zdarma ZDE

 

https://capek-strz.cz/

www.facebook.com/PamatnikKarlaCapka

www.instagram.com/pamatnikkarlacapka/  

 

Víte že…

…populární knížka Dášeňka čili život štěněte, kterou miluje už pátá generace dětí, vyšla poprvé v roce 1933 v prestižním pražském nakladatelství Fr. Borový? O manažeru této firmy Juliu Firtovi vypráví i výstava primárně věnována jeho bratru Leopoldovi, která v Památníku potrvá až do 20. září. První vydání Dášeňky mělo 102 strany, náklad činil 2000 kusů. Kromě Čapkových fotografií a kreseb formovala velmi moderní výtvarnou podobu knihy i typografie Karla Teigeho.

…pracovní listy pro děti byly vytvořené exkluzivně pro Památník Karla Čapka?

„I my jsme vyrostly na večerníčku o Dášeňce a sledovaly, jak se jí rozlepuje první oko, jak trénuje vratké nožičky i jak zlobí mámu Iris. Prohlížely jsme si v knížce geniálně jednoduché, ale přesné Čapkovy ilustrace i vtipné fotky. Ta láska ke všemu živému, která se prolíná celým Čapkovým dílem, je právě v Dášeňce tak upřímná, že ji můžete cítit i po devadesáti letech,“ vyznávají se Kateřina Zelingerová a Ilona Mach, autorky kreativních materiálů. Jejich brožury Zamilovaný rebel nebo Mapka Čapka, vydané v roce 2021 a spojené nejen s umělcovým působením v Hradci Králové, patří k nejsvěžejším dílkům na čapkovské téma, jaká v poslední době vznikla.

…letos oslaví Památník 60 let od svého zpřístupnění veřejnosti?

K jubileu připravuje samostatnou výstavu a k vidění zde bude i nový televizní dokument herce a režiséra Ondřeje Kepky.  Obojí se představí v sobotu 23. září na Strži.  Ještě předtím zve spisovatelův Památník na vernisáž společné výstavy Čapek & Dvořák / Dvořák & Čapek, která se uskuteční 3. června v Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbramě. 

…Památník Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše funguje od roku 1963 v romantickém prostředí bývalého letního sídla slavného českého dramatika, spisovatele a novináře?

Kromě expozice Karla Čapka připomíná také život a dílo jeho manželky, herečky a spisovatelky Olgy Scheinpflugové a nejbližšího rodinného přítele, proslulého novináře, spisovatele a dramatika Ferdinanda Peroutky. 

…Památník je příspěvkovou organizací Středočeského kraje?

Ten zřizuje a podporuje i další památníky významných osobností spjatých s tímto regionem.

Součástí výstavy bude i odborný seminář „Slabikář v našem životě a pedagog Josef Kubálek“, který se uskuteční ve středu 28. 6. 2023 od 14 hodin.

Ve výstavním sále je i čítárna slabikářů z fondu Všenorské knihovny, kde je možné si některé slabikáře prolistovat.

Vstupné: dospělí 50 Kč, děti 30 Kč. Školy a dětské skupiny mají vstup zdarma. Otevírací doba středa až neděle od 12h do 18h.

Pro skupiny a školní třídy je možné dohodnout i jiný termín na knihovna@vsenory.cz, tel.: 607 263 700.

Výstava bude probíhat do 9. 7. 2023 v Muzeu Všenory, v Kulturním domě Všenory, Květoslava Mašity 294, Všenory.

Za spolupráci a zapůjčení exponátů děkujeme Muzeu literatury - Památníku národního písemnictví a Národnímu pedagogickému muzeu J. A. Komenského.

Profesor Josef Kubálek

Josef Kubálek (1876-1968) byl odpůrcem tzv. globální výuky čtení, která se koncem 19. a začátkem 20. století rozšířila v USA a v Rusku. Tím se dostal do sporu s jejími zastánci. Snažil se najít nejlepší metodu, jak dítě naučit číst, což byla podle něho slabiková metoda, kterou vědecky zdůvodňoval a bojoval za ni.

Byl významným českým pedagogem a autorem mnoha učebnic a odborných teoretických prací.

Jeho oborem byla pedagogika a didaktika elementární třídy, kde se především zaměřil na metodiku počátečního čtení, jejíž se stal ve své době mimořádným znalcem. Díky své odbornosti získal místo profesora státního mužského učitelského ústavu v Praze.

Prof. Kubálek po sobě zanechal nesmírně rozsáhlé dílo knižní i rukopisné, které je dnes uloženo v Památníku národního písemnictví a v Pedagogickém muzeu J. A. Komenského v Praze. Je autorem slabikářů a početnic „U nás“, které ve dvacátých a třicátých letech vyšly v mnoha vydáních. Pro učitele zpracoval řadu učebnic a příruček, které používaly učitelské ústavy v celém Československu.

Ve spoluautorství vydal roku 1929 průkopnickou práci „Naše slabikáře“, ke které se dlouhé roky připravoval mj. i tím, že shromáždil zcela ojedinělou sbírku 2 000 slabikářů z celého světa. Vyvrcholením jeho odborné práce je spoluautorství na „Pedagogické encyklopedii“ z let 1938–1940, díla dodnes ceněného. Josef Kubálek byl i uznávaným překladatelem z němčiny, když již roku 1911 seznámil českého čtenáře s Layouvou „Experimentální pedagogikou“ či roku 1923 s Wundtovým „Úvodem do psychologie“.

Kulturní dům Všenory

Byl po citlivé rekonstrukci znovu otevřen v létě 2022 a stal se významným místem konání regionálních společenských a kulturních akcí. Jeho součástí je Muzeum Všenory se stálou expozicí věnovanou obci Všenory a expozicí „Marina Cvetajevová světoznámá ruská básnířka“. V budově jsou též Všenorská knihovna s infocentrem a Literární kavárnou.

www.kdvsenory.cz

 

Manželé Vondruškovi byli nominováni na Cenu hejtmanky Středočeského kraje za rok 2022. Dne 21. 3. 2023 proběhlo ve Slaném vyhlášení výsledků. V kategorii Cena veřejnosti ze všech 70 nominovaných (mezi kterými byla i taková jména jako Barbora Špotáková či Jitka Čvančarová) se dostali mezi finalisty, do TOP 3.

 

Divadelní spolek VOJAN z Libice nad Cidlinou: okres Nymburk, Středočeský kraj, 1 230 obyvatel

Na anketní otázky odpovídají Jaroslav Vondruška a Helena Vondrušková, zakladatelé divadelního souboru

 

Obec je bez nadsázky jedním z center amatérského divadelního života. Zmínky o amatérském divadle v Libici nad Cidlinou jsou již z roku 1883. První historicky doložený záznam je z ustavující schůze ze dne 20. února 1969, kdy byl Divadelní soubor VOJAN Libice n. C. založen jako místní odbor Středočeského sdružení amatérského divadla (SSAD).

 

„Libický soubor je dnes velice známým a uznávaným pojmem nejen mezi ochotníky. V minulosti organizoval čtrnáct ročníků celostátní přehlídky FEMAD a v posledních letech pak pořádá nesoutěžní festival Libický divadelní podzim. Vojan se pravidelně se svými inscenacemi pro dospělé i dětské diváky úspěšně účastní mnoha různých přehlídek. Nechybí mezi nimi taková místa, jako je Vysoké nad Jizerou, Třebíč, Rakovník i Hronov. Soubor skvěle reprezentoval české amatérské divadlo na mezinárodním festivalu v belgickém městě Marche en Famenne. Do historie Vojanu patří i několik divadelních zájezdů ke krajanům v Chorvatsku nebo představení v české krajanské škole ve Vídni,“ uvedla Lenka Lázňovská, ředitelka NIPOS, v rámci slavnostního zahájení 88. ročníku festivalu Jiráskův Hronov, kdy byla souboru udělena Cena Pavla Dostála.

 

Kdy a za jakých okolností vznikl DS Vojan? Byli jste u toho?

Na podzim roku 1968 se začala scházet parta lidí, kteří chtěli hrát divadlo a my jsme byli samozřejmě u toho.

 

Pane Vondruško, vystudoval jste Stavební fakultu ČVUT, získal titul inženýr. Co bylo vaší profesí nebo profesemi? Co vás jako technicky zaměřeného člověka přivedlo k divadlu? Byla v tom rodinná tradice?

Byl jsem a ještě jsem projektantem vzduchotechniky. K divadlu jsem přišel už na základní škole, poté na Gymnáziu v Poděbradech a neminulo mě ani na vojenské základní službě. Otec hrával divadlo v Činěvsi, ale když jsme se přestěhovali do Libice n. C., věnoval jsem se divadlu už jen já.

 

DS Vojan se za více než padesát let své existence vypracoval mezi respektované neprofesionální divadelní scény, čemuž odpovídá také umístění na přehlídkách. Kolikrát jste se probojovali až na Jiráskův Hronov? Kudy vedla podle vás cesta k úspěchu?

Na Jiráskův Hronov jsme se dostali přes několik národních přehlídek: Divadelní Piknik Volyně, Krakonošův divadelní podzim Vysoké nad Jizerou, Popelka Rakovník, Seniorské divadlo Znojmo. Na Jiráskově Hronovu jsme hráli v hlavním programu celkem osmkrát a v doprovodném programu (na pozvání pořadatelů) dvakrát.

 

Do jaké míry je pro vás inspirativní hledisko poroty (lektorů) na přehlídkách? Jak moc vás stanoviska poroty posouvají vpřed?

O každém hodnocení poroty diskutujeme se souborem. Ne vždy souhlasíme se vším, co nám porotci oznámili. Někdy si naopak řekneme: „Jak to, že jsme si tohle neuvědomili?“ Když je hodnocení poroty pro herce nesrozumitelné, pak je můj úkol, abych to vysvětlil. Slova poroty, ale i dalších diváků, se kterými po představení hovoříme, jsou pro nás jakýmsi zrcadlem, co se nám podařilo či nepodařilo přenést do hlediště.

 

Bez nadšeného a motivovaného souboru by to všechno asi nešlo. V čem spočívá to kouzlo, že na diváky z jeviště během představení doléhá neuvěřitelně radostná energie?

Jsme skvělá parta lidí, táhneme za jeden provaz (mladí i staří) a máme rádi divadlo. Děláme ho s velkou pokorou. Během představení neodcházíme do šatny, ale díváme se na ostatní ze zákulisí jeviště a máme radost, když se jim vše hezky daří. Vzájemně se podporujeme.

 

Stojí za tím i pečlivý výběr dramaturgie? Co jsou vaše repertoárové stálice? Uvedli jste někdy také vlastní autorskou hru? Nasazujete do repertoáru hry, které aktuálně uvádějí profesionální divadla, např. letošní premiéra A do pyžam! Vyplatí se to?

Už při zakládání spolku jsme si řekli, že chceme hrát převážně komedie a pohádky. Téměř pravidelně tyto dva žánry střídáme. Na vlastní autorské hry a pohádky dochází až v posledních letech Vojanu. V repertoáru se nám objevily i hry, které uváděla profesionální divadla. Není to jen komedie A do pyžam!, ale např. Prázdniny snů, Popel a pálenka, Blázinec v prvním poschodí, Dva muži v šachu, Měla babka čtyři jabka a další. Profesionální divadla, která uvádějí stejné tituly, zpravidla nejezdí do míst, kde hrajeme my.

 

Spolupracujete nebo jste spolupracovali s profesionály?

Ano, spolupracujeme s profesionály, ale ne na každé inscenaci. Učili jsme se nejen od režisérů a scénografů, ale i od choreografa.

Prvním režisérem, který nás učil v začátcích Vojanu, byl Jan P. Schmidt (1931–1997) z blízkého kolínského divadla. Pod jeho metodickým vedením se Vojan poprvé probojoval v roce 1977 na národní přehlídku do Vysokého n. J. s komedií Bumerang, podruhé pak v roce 1983 s pohádkou Jak rozesmát princeznu. Naposledy J. Schmidt se souborem spolupracoval při pohádce Tři bílé šípy v roce 1988. Jeho laskavý přístup a hlavně trpělivost se začátečníky si mnozí ještě pamatují. Na několik zkoušek hry Kat a blázen přijel poradit i Miloš Švarc. Jedinou inscenací, kterou celou režíroval profesionální režisér Milan Schejbal, byla komedie Půldruhé hodiny zpoždění. Režisér s námi vždy udělal určitou část, my jsme to potom sami na zkouškách pilovali a tak to šlo až do dokončení inscenace. Byla to skvělá zkušenost, která nám hodně dala (situace, pauzy, tečky atd.) Ke spolupráci s Vojanem přistoupila i Kateřina Baranowská (Lakomec – kostýmy, Slaměný klobouk – scéna i kostýmy). Scénu a kostýmy k poslední inscenaci A do pyžam! navrhl scénograf Miroslav Král. S choreografií ve Slaměném klobouku nám velmi pomohl Martin Pacek.

 

Paní Vondrušková, jak se jako manželská dvojice v divadle doplňujete? Máte nějak rozdělené role? Jak řešíte divadelní neshody, pokud se objeví?

Rádi si spolu na jevišti zahrajeme. Proto jsme přistoupili k profesionální režii komedie Půldruhé hodiny zpoždění, která je pro manželský pár. Není dobré, když režisér sám sebe na jevišti režíruje. Některé role máme rozdělené. Já třeba vůbec nemluvím do technické části inscenace a do režie (jen někdy, trošku). Mně vyhovuje organizování všeho ostatního kolem divadla, dlouhou dobu jsem vedla i hospodaření spolku. Také vybírám a navrhuji nové hry k inscenování. Společně pak o nich diskutujeme, ale poslední slovo má tady režisér. Divadlo nás provází celý život. Shodli jsme se na tom, že mu dáme vše, co je v nás a že chceme dělat dobré divadlo. Pokud nějaké neshody byly, tak byly asi tak malé, že si je nepamatujeme.

 

Kolik premiér do roka připravíte? Kde a jak často vůbec hrajete?

Připravujeme zpravidla jednu premiéru za rok. Hrajeme po celé republice – v krásných divadlech, v kulturních domech či sokolovnách, ale i v plenéru. Navštívili jsme u nás už 201 míst, mnohá opakovaně. V poslední době (cca dvaceti let) odehrajeme za rok v průměru 27 představení. V roce 2009 jsme dokonce odehráli 54 představení. Podrobnější informace o skladbě našeho repertoáru, programu a místech zájezdů je možné najít na našich webových stránkách www.vojanlibice.cz a na facebooku www.facebook.com/vojanlibice.

 

Vrátili se po covidu vaši diváci do divadla? Zaznamenali jste pokles nebo naopak nárůst návštěvnosti?

Jsme šťastní, že se naši diváci vrátili. Mnozí pořadatelé si stěžují, že je divácká účast malá. U nás jsme zaznamenali nárůst návštěvnosti. V letošním roce jsme už třikrát vyprodali sál (vždy cca 200 diváků) na naši novou komedii A do pyžam!. V Libici nad Cidlinou ji znovu opakujeme v sobotu 1. 7. 2023. O rezervaci míst je opět velký zájem. Věříme, že nám diváci zůstanou nakloněni i v podzimních měsících, kdy náš spolek pořádá již 22. ročník přehlídky „Libický divadelní podzim 2023“.

 

Kolik členů spolek sdružuje? Jaké jsou věkové, profesní a genderové charakteristiky členů souboru? Jak se daří získávat nové členy?

Náš spolek má 55 členů ve velkém věkovém rozpětí (16 – 87 let). Většinu tvoří ženy, mužů je pouze 23. Nové členy získáváme hlavně výchovou v dětském divadelním kroužku, který se jmenuje Divadelní spolek Vojan junior.

 

Jak vypadá spolupráce s obcí? Podporují vás i další organizace? Z čeho hradíte výdaje?

Od začátku, tedy od vzniku DS Vojan, máme s obcí Libice nad Cidlinou velmi dobrou spolupráci. Totéž můžeme říci o obci Opolany, odkud jsou někteří členové našeho spolku. Obě obce nám každoročně přispívají na činnost finančními částkami. Další prostředky na činnost získáváme z dotací Středočeského kraje. Neméně významnou pomoc nám poskytuje několik firem v Libici n. C. a blízkém okolí zajištěním výroby dekorací a rekvizit.

 

Na jaký další výstup své dosavadní činnosti jste opravdu pyšní? Máte ještě nějaké cíle, kterých jste jako spolek zatím nedosáhli?

Máme radost z toho, že se divadelní spolek Vojan propracoval mezi nejlepší ochotnické spolky, o čemž svědčí i udělená Cena Pavla Dostála v roce 2018. Jsme pyšní na to, že už 16 let rozdáváme radost dětem díky nastudované pohádce Měla babka čtyři jabka (a pořád nás to baví).

 

Máte za sebou řadu mezinárodních úspěchů. Jaký je asi ten největší? Letos mohl přijít další, ale k účasti na mezinárodním festivalu v maďarském Debrecenu nakonec nedojde… Proč?

Největším úspěchem pro náš soubor byla účast na mezinárodním festivalu Estivades v belgickém Marche en Famenne v roce 2000 s inscenací Dva muži v šachu. Na festival do Debrecenu bylo navrženo 40 inscenací a do programu mohli zařadit pouze 12. My jsme byli mezi těmi vyřazenými. Co se dá dělat.

 

Co říkáte úsilí o zápis „amatérského divadla (tedy i ochotnického)“ jako kulturního fenoménu na seznam UNESCO? Jaký přínos kromě prestiže by to mohlo mít přímo pro vaše divadlo?

Pokud se to povede, tak to bude něco úžasného. Budeme pyšní na to, že můžeme být součástí tohoto fenoménu.

 

Nadělili jste si k padesátinám něco mimořádného?

Padesátiny spolku proběhly už v roce 2019 a slavilo se po celý rok. Dvě akce byly mimořádné. První premiéra Vojanu se uskutečnila 10. 4. 1969. My jsme přesně po padesáti letech, tedy 10. 4. 2019, uvedli premiéru komedie Slaměný klobouk, ve které byla zapojena většina členů spolku (celkem 32). Další velkou událostí bylo představení hry Maryša v podání profesionálního divadla A. Dvořáka Příbram.

 

Na čem právě pracujete a jaké nové projekty chystáte? Jak vidíte budoucnost souboru v nejbližších letech a jakou vizi byste pro něj měli za dalších padesát let?

V letošním roce to jsou dvě derniéry. Jedna už proběhla (13. 5. 2023 Slaměný klobouk) a druhá bude 16. 12. 2023 – Vernisáž. Chystáme se s komedií A do pyžam! na postupové přehlídky. Připravujeme premiéru pohádky „Popelka: Bylo nebylo?“ – autor a režisér Tomáš Čivrný – člen DS Vojan. V plném proudu jsou přípravy 22. ročníku přehlídky Libický divadelní podzim 2023.

Budoucnost? Věříme, že se nám všem podařilo rozjet soubor tak dobře, že ho jen tak něco nezastaví. Za dalších padesát let? Zkontrolujeme tu naši současnou mládež z „divadelního nebe“, jestli stále předávají radost z jeviště do hlediště. To by měl být jejich hlavní úkol.

 

https://vojanlibice.cz/

www.facebook.com/vojanlibice

 

Helena Vondrušková – spoluzakladatelka DS VOJAN. Dlouhá léta nepřetržitě vykonávala funkci hospodářky, archivářky a organizátorky kulturních akcí. Od 1981 pomáhala zajišťovat zázemí pro okresní a krajské přehlídky v Libici nad Cidlinou a od 1987 také národní přehlídku FEMAD – do r. 2000. Od 2002 dodnes je organizátorkou divadelní přehlídky Divadelní babí léto, později Libický divadelní podzim. Souběžně s těmito aktivitami se věnuje i herectví, za které získala řadu ocenění. 

Jaroslav Vondruška – vedoucí spolku, režisér a herec DS VOJAN. 14 let stál v čele organizování přehlídek okresních, krajských i národní přehlídky FEMAD. Je dlouholetým funkcionářem nejvyšších orgánů Svazu českých divadelních ochotníků, v současné době je místopředsedou svazu. Pracoval jako člen odborných rad NIPOS ARTAMA nebo také jako tajemník porot národních přehlídek, v současné době je členem odborné rady pro amatérské činoherní a hudební divadlo. Společnou, intenzivní a kontinuální prací vychovali několik generací amatérských divadelníků. 

 

 

OLDstars z. s. se po roce opět vydávají na cesty mimo svůj prostor Bytového divadla H2/O v pražské Košické ulici. Prvním letním projektem letošního léta bude unikátní site-specific projekt MARS u Kutné Hory. Výtěžek z projektu podpoří ve spolupráci s Divadlem X10 výtvarnou instalaci na veřejném prostranství v centru Kutné Hory..

“Text pracuje s tematikou zkázy, ale nechybí mu humor. Sledujeme postavy ve zdánlivě bezvýchodné situaci. Snaha utéct, opustit planetu, pro ně ale není palčivým aktuálním problémem, jako spíše vnitřním pnutím či neklidem každé postavy. Co to znamená sebezáchova? Kolik toho má společného s vyšším cílem záchovy lidského druhu? Jak důležitý je jednotlivec a kdy je důležitější komunita?” ptá se dramaturgyně inscenace Karolína Vaňková.

V bývalé zavlažovací nádrži Sukov, dnes nevyužívané a nazývané „betonové monstrum,“ uvedou studenti a absolventi JAMU a DAMU pod hlavičkou festivalu OLDstars on the Road 2023 inscenaci textu Mars současné hvězdy německého divadla, dramatika Mariuse von Mayenburga. Enigmatický text představuje snad variantu blízké budoucnosti. Země se řítí do Slunce a jediná cesta ven je pryč. Čtyři osoby se účastní organizovaného testu, který má učit jejich vhodnost do mimozemské kolonie. Na ploše globálních problémů a otázek se nám ukazují mikrohry lidských vztahů.

„Jako lidé si apokalypsu často představujeme velmi mysticky a romanticky. Opuštěné lidské výtvory, vypnuté stroje, beton, který začíná zarůstat trávou. Konec lidstva ale není konec světa jako takového. Ptáme na to, co to znamená lidskost v extrémní situaci, odkud se bere lidská soudržnost a proč je objetí úlevné i na planetě, která neodvratně, dřív nebo později, dojde záhuby,” komentuje režisér Martin Modrý.

Po představení se betonové jeviště inscenace promění v after party, která poběží až do ranních hodin. Diváci budou na lokaci sváženi autobusem z blízkých vlakových stanic. Stejně tak bude autobus po představení diváky vozit zpět na vybrané vlakové spoje do velkých měst. Na lokaci bude k dispozici občerstvení a případné zázemí pro diváky laskavě poskytne Církevní gymnázium v Kutné Hoře. 

Poslední červencový víkend a následující srpnový týden se v Hronově tradičně koná přední divadelní festival Jiráskův Hronov, na který každoročně zavítá desetitisíce lidí. Jako každý rok, také letos se kromě bohatého divadelního a hudebního programu v rámci festivalu uskuteční řada seminářů s divadelními odborníky.

Lektoři jednotlivých seminářů jsou vyhledávaní profesionálové ve svém oboru. Na letošním ročníku Jiráskova Hronova budou semináře lektorovat například rektor JAMU Petr Michálek, dlouholetý pedagog DAMU a umělecký šéf Divadla A. Dvořáka v Příbrami Milan Schejbal, spoluzakladatel Školy improvizace Nikola Orozovič a celá řada dalších zkušených a známých pedagogů a odborníků.

„Letos se nám podařilo poskládat široký výběr seminářů, takže věřím, že na své si přijde opravdu každý,“ pochvaluje si programový ředitel festivalu Jan Julínek.

Semináře jsou děleny na osmidenní, které probíhají po celou dobu festivalu a jako letošní novinku si organizátoři připravili i kratší workshopy.

„Letos budeme mít třídenní „Herecký tréning“. Jedná se o dva navazující třídenní semináře, které lze absolvovat každý samostatně nebo i oba dohromady a dalším třídenním seminářem bude „Moderování s Českou televizí“, který povedou moderátoři Zuzana Petrů a Jakub Anděl,“ láká Julínek.

Úplnou novinkou je také možnost absolvování jednodenních seminářů, které budou zaměřeny na jevištní technologie. Zde se účastníci naučí, jak vařit divadelní krev, jak na jevišti vytvořit sníh, déšť či hologram. Tento seminář povede mladý, talentovaný a úspěšný režisér Janek Lesák.

„Při skladbě seminářů dbáme na pestrost zastoupení divadelních složek i tvůrčímu přístupu k performativním uměním. Výběr lektorů prochází mnoha kritérii a již zavedené tváře vždy občerstvíme novými. Osobně mám velkou radost z návratu hudebního skladatele Jana Matáska, nebo naopak nového lektora semináře dokumentárního divadla Borise Jedináka, dramaturga Divadla Na Zábradlí,“ říká metodička vzdělávací části Jiráskova Hronova Tereza Ondrová.

O divadelních představeních, které během celého festivalu proběhnou, budou moci účastníci diskutovat v semináři nazvaném „KDR – Klub divadelních rváčů“ nebo navštívit „Problémový klub“, kde budou na základě inscenací rozvíjet své úvahy nad viděným členové lektorského sboru. Letos například René Levinský, Alena Zemančíková nebo Oldřich Kužílek.

Další novinkou letošního ročníku budou dětské semináře. „Letos poprvé otevíráme dva dětské semináře, které jsme rozdělili na semináře pro mladší účastníky a pro náctileté. Tyto dětské dílny budou začínat vždy dříve než ty pro dospělé a budou končit o něco málo později tak, aby rodiče mohli umístit své děti do semináře, a ještě stihnout seminář, který budou sami navštěvovat,“ říká Jan Julínek.

„Zároveň se rozloučíme s posledním ročníkem tříletého semináře PRO – PROces a PROdukt, jenž je zaměřen na dramatickou výchovu mládeže a na pedagogy, kteří s mládeží pracuji,“ dodává.

Semináře probíhají od soboty 29. července do soboty 5. srpna 2023 vždy od 9 do 13 hod. Příjezd do Hronova se očekává v předvečer zahájení Jiráskova Hronova, tedy v pátek 28. července 2022, kdy proběhne prezentace seminaristů a úvodní setkání s lektory. Do seminářů se lze hlásit do 10. 7. 2023 prostřednictvím formuláře na webových stránkách festivalu. Semináře a dílny jsou určeny zájemcům od 15 let (mladším seminaristům je určen dětský seminář a seminář pro náctileté). Více informací o jednotlivých seminářích, jejich cenách, ubytování, stravě, ale i programu festivalu návštěvníci naleznou na www.jiraskuvhronov.eu/seminare.

Regionální tipy: 

V regionální části programu uvede TANEC PRAHA 2023 nejedno dílo oceněné v uplynulých letech mezinárodní porotou České taneční platformy. Například inscenace kolektivu POCKETART (Sabina Bočková a Johana Pocková) Jáma lvová (verze UNLIMITED zapojující místní zájemce) - Karlovy Vary 16.6., Choceň 21.6., Plzeň 26.6. - a Treatment of Remembering - Smetanova Litomyšl 18.6. Viktor Černický uvede PLI – inscenaci, která se pohybuje na pomezí instalace, performance, tance a cirkusu - Hradec Králové 8.6., Varnsdorf 9.6. Patří sem také Celestial Odyssey (Andrea Miltnerová, Monika Knoblochová, Jan Komárek) a jejich výlet do jiného vesmíru imaginace - Hradec Králové 7.6., Kladruby 10.6., Plzeň 14.6. nebo SOFT SPOT souboru ME-SA (Adrienn Hód, Martina Hajdyla Lacová, Soňa Ferienčiková) - Pardubice 11.6., Brno 25.6., Ostrava 28.6. V neposlední řadě Mikrosvěty – hravá a poetická inscenace pro děti z dílny Jazmíny Piktorové a Sabiny Bočkové - Olomouc 3.6., Jihlava 4.6., České Budějovice 6.6, Tábor 7.6., Malovice 19.6. 

Dětem je určeno i interaktivní dílo ukrajinských umělkyň působících v České republice Na cestě v choreografii Yany Reutové (Volyně 20.6., JIhlava 21.6., Manětín 22.6.) nebo Škatulení Mirky Eliášové (Sušice 9.6., Pacov 11.6., Jindřichův Hradec 15.6., Choceň 18.6.). Family Friendly je nepochybně také Zero etc. Cécile Da Costa (Pardubice 18.6.). 

Specifické projekty uvedou umělci pro Galerii Benedikta Rejta v Lounech (8.6., 22.6., 27.6.), konkrétně Yana Reutova, Tereza Ondrová a Tereza Lenerová. Ta má i další pozvání s duetem dis pla y (Tábor 9.6., Jihlava 16.6.), který vytvořila společně s Jitkou Čechovou.

Kompletní program najdete na https://tanecpraha.cz/. 

Muzejní vesničky oživují ve skanzenu původní plemena domácích zvířat, která se volně pohybují na pastvinách. Ovce patří k nejstarším domácím zvířatům v Evropě a poskytují vedle masa a mléka také vlnu. Tradičně v polovině června se ovečky zbavují tzv. "zimního šatu". To probíhá ve skanzenu jak jinak, než mechanicky a je k tomu zapotřebí zručnost a čas. Ostříhání jedné ovce trvá více nez půl hodiny. Elektrickým strojkem to jde samozřejmě rychleji a naši zaměstnanci předvedou obě techniky.

Na otázku, jak se ovčí vlna připravuje pro další zpracování, dostanou návštěvníci také odpověď. Na různých stanicích se můžete podívat na jednotlivé pracovní kroky. V neděli budou na nádvořích chalup vrčet také kolovrátky. Kdo chce vidět opravdové přadleny – bude mít možnost. Akce se zúčastní hned několik skupin, které budou předvádět spřádání vlny a lnu.

Textilní výroba byla dříve velice náročná a hodnota oděvů byla tímpádem mnohem vyšší. Šatstvo se často opravovalo, přešívalo i dědilo. V zájmu šetření s přírodními zdroji se dnes opět snažíme o rozumné využívání textilu jako materiálu. Pro děti máme přichystanou výtvanou dílničku na tzv. upcycling vyřazeného oblečení.

V neděli bude v akci také muzejní pekař, který v muzeu pravidelně peče vynikající kváskový chléb a nejrůznější pečivo. Po prohlídce si můžete posedět a odpočinout v hostinci při vydatné svačině nebo u kávy s domácím koláčem.

Pro české návštěvníky máme díky QR kódům připravené informace v ČJ anebo si můžete poslechnout audio-průvodce v češtině.

Informace o skanzenu najdete na: www.freilandmuseum-oberpfalz.de

Parkování je k dispozici zdarma.

Druhým tahounem dvoudenního programu bude sedmičlenná formace Dubioza Kolektiv z Bosny a Hercegoviny. Ti na festivalu vystoupí již potřetí.

Kromě uvedených headlinerů se na dvou pódiích se představí na dvacet tuzemských i zahraničních kapel. Sekundovat jim budou němečtí Itchy a Green Frog Feet, kteří se žánrově pohybují v punk rockových vodách. 

Z českých luhů a hájů se představí svérázní Hentai Corporation (thrash metal rock’n’roll), Cocotte Minute (rock/metal), Gaia Mesiah (rock/metal), Rest (hip-hop), N.O.H.A. (dnb/world music), John Wolfhooker (post h/c),Vojtaano (folk-rap) a další.

Rockový Slunovrat se koná ve dnech 2. a 3. června 2023 v Lesním divadle Řevnice, které se nacházejí asi 25 km od Prahy.

Vstupenky jsou k dispozici v síti GoOut a na www.rockovyslunovrat.cz za příjemných 790,- Kč.

Miroslav Kemel absolvoval kursy figurální kresby u doc. Borise Jirků na Vysoké škole Umělecko-průmyslové v Praze. Od roku 1990 je na volné noze jako karikaturista. Publikoval vtipy v deníku Práce, v Dikobraze, Lidových novinách, Hospodářských novinách nebo v Mladé Frontě DNES. Od roku 2014 je karikaturistou deníku Právo a týdeníku Reportér. V roce 2010 získal Novinářskou cenu za karikaturu.

Kromě těchto aktivit se také dlouhá léta věnuje malování obrazů. Měl řadu samostatných i společných výstav, zejména s uskupením Polykalo. Věnuje se akvarelu, akrylu, oleji, pastelu.

Od roku 2009 vystupuje i jako písničkář.  Doprovází se na akordeon, kytaru, ukulele a foukací harmoniku. Hraje buď sám, nebo s kapelou.

Často s kapelou na koncertech, nebo v duu s Miroslavem Kemelem vystupuje Vladimír Javorský.

 

Vladimír Javorský je znám především jako skvělý herec, který ztvárnil desítky filmových i divadelních rolí.  Je členem Činohry Národního divadla. Za roli ve filmu Poupata získal Českého lva. Vytvořil hlavní roli v krátkém americko-českém filmu Most (2003; r. Bobby Garabedian), nominovaném na Oscara.

Jeho dalším uměleckým zájmem je hudba, zpívá, hraje na ukulele, kytaru, flétnu, saxofon. Jeho debutové album „Ještě je“ bylo jedním z největších hudebních překvapení loňského roku a bylo nominováno na Cenu Anděl Coca-Cola 2022 v kategorii Folk.

Několik let se věnuje i grafice. Během festivalu Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou pravidelně tvoří v grafické dílně Edy Cupáka.

Výstava potrvá do 25. června 2023.

 

www.kulturamb.cz