Olomoucký kraj

Kniha Česká škola neexistuje přináší jedinečný pohled na Československo očima cizince, který v Praze prožil jedno z nejdůležitějších období svého života. Goran Marković (* 1946), velká osobnost jugoslávské, resp. srbské kinematografie, studoval režii na FAMU v druhé polovině šedesátých let. Několik let po svém absolutoriu sepsal reflexi období, které bylo výjimečné nejen pro něj, ale také pro Československo. Autor komentuje každodennost socialistické společnosti i důležitý a dramatický úsek našich dějin kulminující v roce 1968. Ve stejné době zažívala filmová fakulta období své největší slávy, vyučovali zde například spisovatel Milan Kundera nebo režisér Elmar Klos. Mimořádné ovzduší přineslo také zvýšení počtu zahraničních zájemců o studium. Mezi nimi tvořili významnou skupinu studenti a studentky z Jugoslávie. Jejich „podezřelá“ přítomnost vyvolávala řadu nečekaných situací. Popis těchto peripetií se v Markovićově podání mísí se zábavnými historkami ze života mladého muže. První české vydání je rozšířeno o trefnou předmluvu autorova pražského spolužáka, filmaře Rajka Grliće. Text knihy sepsaný před více než čtyřiceti lety významně aktualizuje také rozsáhlý rozhovor s režisérem Markovičem, který vedla filmová historička Marie Barešová. Dosud aktivní režisér, scenárista a dramatik v něm líčí svou uměleckou dráhu i politickou situaci v zemích bývalé Jugoslávie.

Kniha Česká škola je druhou publikací, na jejímž vydání se podílel Filmový klub Vsetín. Jeho prvním vydavatelským počinem byla kniha Slovinský film a František Čáp, která vyšla v nakladatelství Pavel Kotrla – Klenov. Vydání knihy Česká škola neexistuje souvisí jak s aktivitami Filmového klubu Vsetín, který již 12 let pořádá filmové přehlídky zaměřené na kinematografie zemí bývalé Jugoslávie, tak s činností distribuční společnosti Balkanfilm, která právě nyní přináší do českých kin nejnovější Markovićův film Delirium tremens.

Goran Marković

Česká škola neexistuje

Překlad ze srbštiny: Silvia Matúšová

Vydala Akademie múzických umění v Nakladatelství AMU v Praze roku 2020

Spolupráce na vydání: Filmový klub Vsetín z. s.

144 stran

Cena: 179 Kč

Knihu lze zakoupit: www.namu.cz, www.fkvsetin.cz

Tato archeologická výstava se kromě prezentace hlavy Kelta zaměřuje na Kelty jako takové, a to prostřednictvím zmínek antických dějepisců a poznatků současného archeologického bádání. Život v mladší době železné návštěvníkům přiblíží i další trojrozměrné exponáty jako například zbraně, ukázky keramiky, mince, šperky a jiné předměty denní potřeby ze sbírek Vlastivědného muzea v Olomouci.

„Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic je naprostý světový unikát a patří k nejvzácnějším exponátům Národního muzea. Je uchovávána a přepravována za nejpřísnějších bezpečnostních podmínek a půjčujeme ji do od ostatních muzejních institucí jen velice výjimečně. V případě Vlastivědného muzea jsme však udělali výjimku a jsem rád, že ji 14 dnů budou mít možnost obdivovat i jeho návštěvníci,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

„Pevně věříme, že tento jedinečný artefakt přiláká k nám do muzea minimálně tolik návštěvníků jako Věstonická venuše, kterou jsme vystavovali na přelomu listopadu a prosince 2019, nebo právě probíhající a velice úspěšná výstava unikátní a běžně nepřístupné sbírky spojené s nejtajemnějšími předměty všech světadílů Největší záhady a tajemství světa,“ dodává ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Břetislav Holásek.

Téměř 25 cm vysoká opuková hlava ze Mšeckých Žehrovic je jedním ze symbolů keltské kultury. Tento předmět je pro svou unikátnost vystavován jen zcela výjimečně. Naposledy ho mohli návštěvníci vidět ve výstavě Keltové v Nové budově Národního muzea. Hlava byla nalezena zcela náhodně 19. května roku 1943 v malé pískovně u Mšeckých Žehrovic na Rakovnicku. Kamenná hlava muže s typickým keltským torquesem (nákrčníkem), knírem a obočím zakončeným spirálou byla snad původně součástí celé sochy.

Plastika byla objevena rituálně rozbitá na více dílů společně se zbytky po ohništi, mnoha úlomky keramických nádob, kostmi a švartnovými náramky. Její nálezce, pan Josef Šlajchrt, své nálezy ukázal místnímu amatérskému archeologovi, který přizval k objevu pracovníky Národního mueza. Ti následně sochu tajně převezli z obavy před jejím zabavením nacisty. Unikátní plastika ze středočeské opuky byla vytvořena zřejmě koncem 3. či počátkem 2. století př. n. l. a mimo oblast antických civilizací představuje nejdokonalejší dílo mezi obdobnými sochami.

„Keltskou kamennou hlavu, kterou nově vystavuje vlastivědné muzeum v Olomouci, by měl vidět každý. Podobně jako Věstonickou venuši, již jsme měli v krajském městě na konci minulého roku. Skvělé na tom všem je, že abyste mohli obdivovat díla věhlasných autorů nebo zcela unikátní historické nálezy, nemusíte jezdit ani do Prahy, ani do Paříže – stačí navštívit centrum Olomouckého kraje,“ uvedl hejtman Olomouckého kraje Vladislav Okleštěk.

Zahajovací koncert festivalu nabídne v pondělí 3. února propojení lahodných tónů houslí světoznámé absolventky londýnské Royal Academy of Music Julie Svěcené, která spolupracovala také i s London Symphony Orchestra a je považovaná za jeden z nejnadějnějších mladých houslových talentů, a akordeonu, jehož se ujme laureát mezinárodních soutěží v Andoře, Itálii a Španělsku a ředitel Pražské konzervatoře Ladislav Horák.

U druhého koncertu se 17. února můžete těšit na společný koncert dvou souborů olomoucké  Základní umělecké školy Žerotín. Komorní smyčcový orchestr Sinfonia pod vedením uměleckého vedoucího a dirigenta Vladimíra Zemana získal titul nejlepšího orchestru ZUŠ v Olomouckém kraji.  Repertoár je různorodý, avšak převažují skladby z období baroka a klasicismu.

Orchestr Flauto Armonico, jehož uměleckými vedoucími jsou Jana Kropáčková a Šárka Bilanová, je složen z hráčů na flétny, háčkové harfy a bicí nástroje. Pravidelně každý rok s bohatým repertoárem účinkuje na nejrůznějších akcích v regionu - Noc kostelů nebo Dny evropského dědictví. V roce 2016 navázal spolupráci s nadací Malý Noe, se kterou pořádá nadační koncert v Bazilice na Svatém Kopečku u Olomouce ve prospěch zdravotně a sociálně postižených dětí. Orchestr začal sbírat úspěchy i na mezinárodním poli, například na soutěži v Bratislavě nebo v polské Bydgoszczi, vloni navíc získal na mezinárodní soutěži v Neerpeltu v Belgii první místo ve své kategorii.

„Nejde ani tak o úspěchy samotné, ale hlavně o to, že nás to baví a hrajeme srdcem,“ říkají s nadšením žáci ze souboru Flauto Armonico.

Účast v dalším programu na 2. a 16. března přislíbili skvělé pěvecké sbory Motýli Šumperk, Permoník z Karviné, a také ze šumperské základní umělecké školy. Skutečnou lahůdkou pro všechny milovníky klavíru pak bude vystoupení mladé talentované Kláry Gibišové, jež má už nyní velmi dobře nakročeno na hvězdnou kariéru.

Všechny uvedené koncerty Preludia Aloise Motýla se konají od 19 hodin. Vstupenky je možné zakoupit v pokladně Domu kultury Šumperk v pracovní dny od 14 do 18 h. Více informací najdete na www.dksumperk.cz

Novoroční koncert zahájí předehra k Hubičce, v pořadí šesté opeře Bedřicha Smetany, která vznikla až v období autorovy úplné hluchoty. Libreto o předsvatebním polibku Vendulky a Lukáše napsala Eliška Krásnohorská podle stejnojmenné povídky Karoliny Světlé. „Při svém prvním uvedení na podzim roku 1876 sklidila opera velký úspěch a obecenstvo se dožadovalo opakování právě předehry,“ vysvětluje ředitel Moravské filharmonie Olomouc Jonáš Harman a dodává, „Hubičku jsme za první skladbu koncertu zvolili pro její jemnou poetiku a nadčasovost, kterou i dnes české publikum oslovuje. V úvodu koncertu posluchače jistě potěší i další ze známých českých operních kusů z pera Bedřicha Smetany Proč bychom se netěšili z Prodané nevěsty.

Další tóny přenesou posluchače do temných zákoutí Dvořákovy Rusalky, romantické pohádkové opery, která se pravidelně uvádí na všech předních divadelních scénách a u nás se pohybuje v první pětici vůbec nejhranějších operních kusů. Na Rusalku navážou árie z Janáčkovy Její Pastorkyně, která byla poprvé úspěšně uvedena v roce 1904 v Brně, ale trvalo dlouhých dvanáct let, než se dostala na jeviště Národního divadla. Ohlas pražské premiéry v květnu 1916 byl však mimořádný a toto uvedení otevřelo Její pastorkyni dveře zároveň do operních domů celého světa.

Dramaturgie koncertu nemohla opomenout ani jednu z nejhranějších melodií na světě vůbec – předehru ke třetímu dějství opery Richarda Wagnera Lohengrin – Svatební pochod. Svoji popularitu získal poté, co byl v roce 1858 hrán na svatbě Viktorie Sasko-Koburské, dcery britské královny Viktorie, a od té doby doprovází na společnou cestu celé generace snoubenců.

Těžiště tvorby Giuseppe Verdiho leží v operách, ale jeho začátky nebyly snadné. Po fiasku své druhé opery Jeden den králem skladatel dokonce zvažoval ukončení kariéry a další libreto mu bylo prakticky vnuceno. Jeho třetí opera Nabucco, ze které posluchači na Novoročním koncertu uslyší strhující sbor Židů, však měla právě díky monumentálním sborovým částem obrovský úspěch a z veršů „Leť, myšlenko, na zlatých křídlech“ se stala hymna Italů toužících po sjednocení země.

Přivítání s novým rokem uzavře temperamentní Carmen Georgese Bizeta, tragický příběh vášnivé lásky lehkomyslné cikánky a vojáka Dona Josého.

„Věřím, že se nám podařilo sestavit takový program, který příjemně naladí naše posluchače na vše nové, co nás v letošním roce čeká, a že to pro ně bude rok plný různých podob lásky, stejně jako ji ukazují vybraná díla našeho Novoročního koncertu,“ uzavírá Jonáš Harman.

Novoroční koncert uvedou Moravská filharmonie Olomouc a Český filharmonický sbor Brno pod taktovkou dirigenta Tomáše Hanáka. Sólových partů se ujmou Jana Melišková (soprán), Pavlína Švestková (soprán) a Marie Vrbová (alt). Koncert se koná v sobotu 11. ledna 2020 v 18 hodin v Redutě, Horní náměstí 23, Olomouc. Poslední vstupenky jsou k dispozici on-line na mfo.cz nebo v pokladně Informačního centra Olomouc v podloubí olomoucké radnice na Horním náměstí č. 583.

Tématem letošního PAFu je portrét – žánr, který s nástupem digitálních platforem zažívá nebývale dynamickou proměnu. Program přiblíží mj. fenomény zobrazování lidských i nelidských obličejů v současném umění nebo vztahu umělecké identity a anonymity tvůrců, a to nejen optikou světa současné vizuální a klubové kultury a teorie, ale také skrze výrazná díla experimentálního a animovaného filmu.

Dramaturgie festivalu se dlouhodobě soustředí na projekty a umělce, kteří v Čechách doposud nevystoupili a kteří překračují hranice mezi různými sférami audiovizuálního umění. V tuzemské premiéře se představí kolektiv CURL, který chystá rozsáhlou živou performanci ve složení Mica Levi, Coby Sey, Brother May, dva koncerty odehraje britská pianistka Eliza McCarthy a poprvé se zde objeví také tvorba Zh Feveka, kanadského tvůrce bizarního světa lesklých amorfních objektů–bytostí. Fevekova výstava, kterou PAF představí v Galerii U Mloka, je jeho první evropskou instalací vůbec a na programu je i jeho nejnovější krátký film věnovaný rituálům banality neoliberálního kyberprostoru. Přednášku na akutní téma provázanosti digitálních technologií a čínské státní správy chystá filmová teoretička Olga Bobrowska, která přiblíží strategie indoktrinace a kontroly tamních obyvatel skrze sociální sítě a vizuální kulturu. Výjimečný projekt Insider, zkoumající chování lidského těla na hranici virtuální reality a fyzické přítomnosti, připravil pro PAF tým mexické multidisciplinární umělkyně Cristiny Maldonado a této mimořádně intimní performance se může vždy zúčastnit jen jeden divák. V průběhu festivalu bude fungovat nepřetržitá Herní zóna Já, portrét – prostor, jehož koncepci vytvořil Vojtěch Vaněk z brněnské FaVU VUT s Bohdanem Heblíkem, který pod přezdívkou Hranostajl patří mezi nejvýraznější postavy české scény okolo streamovací platformy Twitch. Zóna je kombinací živého herního studia a prostoru pro přednášky, mj. na téma fenoménu herních portrétů-avatarů, a diváci do ní budou moct vstoupit kdykoliv v průběhu otevírací doby festivalového centra. Umělkyně z New Yorku Carla Gannis přijíždí na PAF s několika projekty, představí například svou paralelní identitu C.A.R.L.A. G.A.N. a chystá také instalaci pro Galerii Véčko.

Cena Jindřicha Chalupeckého poprvé na PAFu

Slavnostní ceremoniál Ceny Jindřicha Chalupeckého 2019 je letos součástí programu festivalu PAF Olomouc a poprvé se odehraje mimo osu Praha-Brno. Vyhlášení proběhne v pátek 6. prosince od 20:00 v kině Metropol a ještě v průběhu večera jeho záznam odvysílá Česká televize na kanálu ČT Art. O prestižní cenu pro umělce do 35 let letos soutěží Andreas Gajdošík, Baptiste Charneux, Marie Lukáčová, Pavla Malinová a umělecká skupina Comunite Fresca. Koncepci ceremoniálu připravili kurátoři PAFu společně s umělcem Michalem Pěchoučkem a filmovým režisérem Bohdanem Bláhovcem. Součástí společného programu PAFu a Společnosti Jindřicha Chalupeckého je také uvedení dokumentace projektu Sospiri laureáta CJCH 2018 Lukáše Hofmanna a projekce filmů umělkyně Tai Shani, která je v letošním roce nominovaná na cenu Turner Prize.

Socialistické plastiky v Husově sboru a klubová noc v bunkru

Důležitou součástí PAFu je oživování zapomenutých prostor ve struktuře města. Velkolepá zahajovací audiovizuální performance se odehraje ve čtvrtek 5. prosince v neoklasicistním trojlodním kostele Husova sboru. Duo Lišaj & Kolouch (hudebník Mikuláš Odehnal a ilustrátor Jan Šrámek) vystoupí s projektem Special Circumstances II, v němž se hutná abastraktní hudba Odehnala setkává s živě promítanými Šrámkovými vizualizacemi dnes již neexistujících soch a výtvarných objektů z doby reálného socialismu. Interdisciplinární umělec Matt Carter následně představí impozantní audiovizuální performance OUR EYES ON. Páteční klubová noc se odehraje v Krytu civilní obrany, vystoupí zde americký DJ Total Freedom, který svým eklektickým přístupem v průběhu uplynulých let radikálně překalibroval svět klubové hudby, se živým setem vystoupí objev elektronické scény posledních měsíců – jednočlenný projekt Evil Medvěd, dále rezident milánského klubového prostoru Macao Sense Fracture a DJ Levi. Jedna z dalších událostí festivalu diváky zavede do designového hostelu Long Story Short, kde bude promítnut snímek Dcera. Za něj jeho režisérka Daria Kashcheeva získala studentského Oscara.

Jiné vize Laury Amann
Jediná Soutěžní sekce PAFu Jiné vize CZ se v průběhu let emancipovala v nejvýznamnější přehlídku současného českého umění pohyblivého obrazu. Soutěž je specifická procesem výběru finalistů – ty z přihlášených děl vždy vybírá hostující kurátor či kurátorka. Desítku finálních videí letos vybírala Laura Amann, kurátorka a architektka žijící ve Vídni. Amann je také kurátorkou skupinové výstavy finalistů, která se uskuteční v rámci PAFu v prostoru Atria ve Festivalovém centru. Finalisty a finalistkami Jiných vizí CZ 2019 jsou BCAAsystem, Veronika Čechmánková, Tereza Darmovzalová, Dalibor Knapp, Marie Lukáčová a Anna Remešová, Markéta Magidová, Alexandra Fabiana Mertová, Vojtěch Rada, Zbyšek Semelka a Ladislav Tejml. Kromě skupinové výstavy budou jejich díla uvedena v lineárním projekčním pásmu v kinosále.

FB událost: https://www.facebook.com/events/2479133655535764/

Seznam hostů: http://2019.pifpaf.cz/artists

Program: http://2019.pifpaf.cz/programme

V první polovině koncertu zazní díla Bedřicha Smetany – předehra k opeře Libuše a kantáta pro smíšený sbor a orchestr Česká píseň. Ve druhé polovině večera představí olomoucký skladatel Jan Vičar svou kantátu Tempus Iuvenis, neboli Čas mládí, která čerpá ve svém zhudebněném textu ze středověké studentské poezie. Olomoucký skladatel a muzikolog své rodné město vždy vnímal jako centrum hudby. „Olomouc je odedávna hudební město. V 80. letech jsem srovnával jeho hudební život s Římem, kde jsem tehdy několik měsíců pobýval. Zjistil jsem, že co do počtu hudebních produkcí je Olomouc se slavným evropským městem srovnatelná,“ vzpomínal před časem v rozhovoru pro Olomoucký Deník.

Vstupenky na koncerty jsou k dispozici na webu mfo.cz a v infocentru Olomouc na Horním náměstí.

Moravská filharmonie Olomouc patří k předním a nejstarším symfonickým orchestrům v České republice. Na jejím uměleckém vývoji se podílely významné osobnosti české i světové hudební scény. Za dobu své existence si Moravská filharmonie Olomouc vytvořila mimořádně rozsáhlý a rozmanitý repertoár: věnuje se především klasickému symfonickému repertoáru, propaguje však i soudobou českou a světovou hudební tvorbu, o čemž svědčí uvedení více než 250 novinek. Moravská filharmonie Olomouc má bohatou diskografii a vystupuje na významných mezinárodních hudebních festivalech doma i v zahraničí. Především je ale kulturní institucí, která se zásadní měrou podílí na organizaci uměleckého a koncertního života v Olomouci a okolí. Pořádá festivaly Dvořákova Olomouc a Mezinárodní varhanní festival Olomouc. Mezi její činnosti patří také řada vzdělávacích aktivit pro děti a mladé lidi.