Olomoucký kraj

Na festivalu vystoupí Maurice Clerc z Francie, Polák Michał Markuszewski, Ital Giampaolo Di Rosa a českou varhanickou školu bude reprezentovat Pavel Svoboda. „Při přípravě programu se vždy snažíme o co největší pestrost. I letošní ročník návštěvníkům ukáže, že prostřednictvím varhan lze přinést různorodé emoce, a přitom si vždy zachovat duchovní náboj, který je s tímto nástrojem spjatý,“ říká dramaturg festivalu Karel Martínek. K rozmanitosti hudebních zážitků přispěje také skutečnost, že se festival poprvé v historii koná i mimo zdi chrámu sv. Mořice. Důvodem je blížící se oprava Englerových varhan. Přestože ještě naplno nezačala, již letos proběhnou dva koncerty v katedrále sv. Václava.

Historicky první festivalový večer v katedrále sv. Václava bude patřit 9. září Hudbě francouzských romantiků, kterou představí Maurice Clerc. Jeden z nejvýznamnějších francouzských varhaníků odehrál už přes 1300 recitálů v přibližně dvaceti zemích světa, včetně 28 turné v Severní Americe. V současnosti je Clerc emeritním varhaníkem katedrály v Dijonu poté, co zastával post titulárního varhaníka tohoto chrámu po dobu 46 let. Michał Markuszewski, který vystoupí 12. září v katedrále sv. Václava s programem nazvaným Polské varhanní dialogy, se může mimo jiné pyšnit tím, že byl za svou nahrávku na historických varhanách v Reformovaném kostele ve Varšavě nominován na cenu polského hudebního průmyslu FRYDERYK hned ve dvou kategoriích. Laureát soutěží Pražské jaro a Bach-Wettbewerb Leipzig Pavel Svoboda uvede společně s Barocco sempre giovane Dialog smyčců a varhan. V chrámu sv. Mořice 16. září zazní při tomto koncertu mimo jiné skladby Bacha, Vivaldiho či Mozarta. Při závěrečném večeru festivalu 19. září na kůr v chrámu sv. Mořice usedne Giampaolo Di Rosa. Diskografie všestranného italského umělce obsahuje nahrávky klavírních a varhanních děl, stejně jako varhanní improvizace. Improvizace je také často součástí jeho koncertních programů a nejinak tomu bude v Olomouci v rámci jeho vystoupení nazvaného Magické jméno BACH.

Vstupenky a programy jednotlivých koncertů jsou k dispozici na webu mfo.cz a v IC v Olomouci.

_ _ _

Mezinárodní varhanní festival Olomouc je unikátní hudební platformou nejen v České republice, nýbrž i na kulturní mapě Evropy. V průběhu půlstoletí své existence se festival stal pojmem ve varhanním světě a jeho kvalitu a úroveň dokládá řada špičkových světových varhaníků, kteří na festivalu účinkovali.

Moravská filharmonie Olomouc patří k předním a nejstarším symfonickým orchestrům v České republice a již více než 70 let funguje jako centrum hudebních aktivit v kraji. Na jejím uměleckém vývoji se podílely významné osobnosti české i světové hudební scény. Za dobu své existence si Moravská filharmonie Olomouc vytvořila mimořádně rozsáhlý a rozmanitý repertoár: věnuje se především tvůrcům světové hudby 19. a 20. století, propaguje však i díla soudobých českých a světových autorů, o čemž svědčí uvedení více než 250 novinek. Moravská filharmonie Olomouc má bohatou diskografii a vystupuje na významných mezinárodních hudebních festivalech doma i v zahraničí. Především je ale kulturní institucí, která se zásadní měrou podílí na organizaci uměleckého a koncertního života v Olomouci a okolí. Pořádá festivaly Dvořákova Olomouc a Mezinárodní varhanní festival Olomouc. Mezi její činnosti patří také řada vzdělávacích aktivit pro děti a mladé lidi.

Při pomyslné procházce po pradávném umění našich předků můžete navštívit také repliku pravěké jeskyně s malbami na způsob těch, které známe z jeskyní ve Francii a Španělsku, zhlédnete Venuši prvních zemědělců, se zatajeným dechem můžete sledovat nápaditost a řemeslnou dovednost „šperkařů“ doby bronzové, dýchne na vás tajemno keltského mysticismu i přepych a bohatství urozených z doby stěhování národů. A na úsvitě středověké civilizace se s uměním rozloučíme pohledem na mistrovsky vyvedené velkomoravské šperky a připomeneme si fakt, že portfolio uměleckých projevů se v době Velké Moravy rozšířilo ještě o kamennou architekturu: chrámy a paláce.

Na rozloučenou s tou výstavou připravila autorka Mgr. Dana Menoušková dvě komentované prohlídky. První bude speciální, haptická pro nevidomé a slabozraké ve středu 4. září v 14.00 h. Podruhé ji veřejnosti představí ve čtvrtek 5. září od 17.00 h. Vstupné dle platného ceníku.

Na výstavě se mohou návštěvníci dozvědět, jak sametová revoluce a komunistický režim zasáhly do života devíti lidí ze Zlínského a Olomouckého kraje. Dočíst se mohou například o Stanislavu Zajíčkovi z Uherského Brodu a Ivaně Plíhalové z Olomouce, kteří na konci 80. let sbírali podpisy pro protirežimní petice, knihovnici Jarmile Mikuláškové z Rožnova pod Radhoštěm, která šířila samizdatovou literaturu a v listopadu 1989 se stala mluvčí Občanského fóra. Součástí výstavy je také příběh Boženy Šimanské z Přerova a její rodiny zasažené kolektivizací.  

„Pamětníky naší výstavy dělí až několik generací. Jedni pamatují první republiku, kdy v jejich městě spolu ještě žili Češi, Němci, Židé a všechno mělo svůj přirozený řád. Jiní přišli na svět krátce po válce, kdy už byl tento svět v troskách. Někteří pak v šedesátých letech. Tehdy svitla nová naděje“, uvádí Petr Zavadil, ředitel Paměti národa Střední Morava. Přes rozdíly dané věkem, vlastním osudem i zkušenostmi, se však všichni shodují v jednom: nikdo z nich si dlouhé roky neuměl představit, že by se ve svém rodném Československu, ve svém městě dočkal vytoužené svobody. A všichni se jí dočkali. Všichni z toho byli šťastní a všichni se rozhodli osobně přispět k tomu, abychom o demokracii v naší zemi už nikdy nepřišli. Paměť národa jim za to děkuje. Stejně jako za důvěru, se kterou při natáčení vyprávěli svůj příběh,“ dodává Zavadil.

Výstava bude postupně putovat po náměstích a jiných veřejných prostranstvích měst Zábřeh (13. 8. –26. 8.), Litovel (27. 8. – 9. 9.), Olomouc (10. 9. – 23. 9.), Přerov (24. 9. – 7. 10.), Hulín (8. 10. – 21. 10.), Uherský Brod (22. 10. – 4. 11.), Vsetín (5. 11. – 18. 11.) a Rožnov pod Radhoštěm (19. 11. – 2. 12.) Vernisáž výstavy se uskuteční 13. srpna v 16:30 na náměstí Osvobození v Zábřeze.

Za podporu, bez níž by výstava nevznikla, děkujeme: Olomouckému kraji a Zlínskému kraji a také městům, kde bude výstava k vidění.

Výstava je součástí celorepublikového projektu Post Bellum – Nezapomeňme, do kterého se zapojilo přes 30 měst po celé České republice. V jeho rámci také proběhne 28. 10. Koncert pro Paměť národa či Ceny Paměti národa 17. 11. Více informací na www.nezapomenme.cz.

O Paměti národa Střední Morava

Paměť národa Střední Morava vznikla koncem roku 2017. Od té doby realizovala vzdělávací projekt Příběhy našich sousedů, ve kterém žáci olomouckých základních škol zaznamenávali a následně prezentovali příběhy pamětníků z Olomouce. Pořádá také workshopy na školách přibližující studentům problematiku kolektivizace za pomoci autentických příběhů z Paměti národa. Významným úspěchem je zaznamenání dvaadvaceti příběhů pamětníků z Olomouckého kraje pomocí unikátní metody Eye direct.  Aktivity pobočky můžete sledovat mimo jiné i na facebookové stránce Paměť národa Střední Morava.

Zdroj: Mgr. Petr Zavadil

Post Bellum, o. p. s.

www.postbellum.cz

www.pametnaroda.cz

www.pribehynasichsousedu.cz