neděle
22. prosince 2024
svátek slaví Šimon

Olomoucký kraj

Olomoucký kraj

Šiju, šiju si botičky

UHERSKÉ HRADIŠTĚ: I v březnu budou mít všechny zvídavé děti možnost navštívit rodinný vzdělávací program Zvídálkové, vzhůru do muzea! Pozor, tentokrát bude oproti zvyklostem sraz v neděli 15. března v jednu po obědě v Galerii Slováckého muzea.

15.03.2020
13:00 - 17:00
Autor článku: 
Pavel Princ

„Na našem třetím setkání v roce 2020 se všemi zvídavými dětmi si popovídáme o práci módních a obuvnických návrhářů. Inspirací pro nás bude probíhající výstava Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti s názvem Umění módy,“ zve Petra Tománková, programová pracovnice Slováckého muzea, a přidává obsah programu: „V návrhářském duchu budou připraveny i tvořivé dílničky. Děti se sami stanou návrháři a vytvoří si svůj vlastní oděv, zkusí si sešít a vyzdobit botu. Nahlédnou také do výstavy ilustrátorky Denisy Proškové, kde si vyzkouší její profesi ilustrátorky. Připraveno bude přehlídkové molo s překážkami a spousta tvořivého materiálu.“

Od muzejního skřítka Zvídálka se děti také dozví proces vzniku módy a co to je tzv. rychlá móda. Program, ve kterém za cenu 100 Kč pro celou rodinu, obdržíte pracovní listy i společnou rodinnou fotografii, začíná ve 13.00 a končí v 17.00 h.

Vydejte se na cestu časem. Objevte příběh velmože Mojslava z doby Velké Moravy

STARÉ MĚSTO: U příležitosti 10. výročí otevření rekonstruovaného Památníku Velké Moravy ve Starém Městě připravilo Slovácké muzeum dvě netradiční komentované prohlídky expozicí pod názvem „Oživlý památník“. Pracovníci Slováckého muzea „rozpohybují“ a oživí několik dioramat, která v Památníku Velké Moravy návštěvníci běžně najdou v multimediální expozici.

13.03.2020
18:00 - 22:00
Autor článku: 
Pavel Princ

„Do reality 21. století oživíme příběh a dobu velmože Mojslava. Přeneseme se v čase do 9. století a návštěvníci se tak stanou součástí několika velkomoravských příběhů. Historie na ně doslova sáhne,“ láka k návštěvě Dana Menoušková, archeoložka Slováckého muzea a organizátorka akce.

Pokud máte odvahu zažít po setmění dobu Velké Moravy na vlastní kůži, zavítejte na Památník Velké Moravy ve Starém Městě 13. března v 18.00 nebo 20.00 hodin. „Návštěvníci se během 1,5 hodinové prohlídky dozví vše podstatné z historie Velké Moravy a lokality Na Valách, kde se památník nachází. Některé děje z oné dávné doby ožijí přímo před očima. Mluvené slovo se bude střídat s tematickými scénkami. Nahlédneme také do kuchyně Velkomoravanů, na dosah budou návštěvníci mít i nejznámější misionáře tehdejší doby: Konstantina a Metoděje a na závěr zavítají na trh, který bude mít vskutku mezinárodní charakter,“ popsala Menoušková a přislíbila i jedno překvapení.

Páteční návštěvu můžete využít také k prozkoumání výstavy „TOP 10 nejzajímavějších archeologických nálezů poslední dekády“. Vůbec poprvé se veřejnosti představují unikátní soubory, jako například bohatý velmožský hrob z Uherského Brodu datovaný do starší doby římské či vzácný depot ženského šperku z Bánova, který byl uložen do země ve starší době železné.

Vydejte se na kosmickou pouť s Festivalem otrlého diváka

PRAHA: Diváci kina Aero se podívají do hlubin vesmíru i svého nitra spolu s 16. ročníkem Festivalu otrlého diváka. Raketa plná pokleslých filmů poletí oběžnou dráhou od 3. března do 8. března. Během šesti dní dramaturgové naservírují dávku těch nejlepších špatných, vyšinutých a těžko popsatelných filmů, které jsou v naší galaxii k mání na téma vesmír. Po pražském termínu se festival přesune do Brna, Hradce Králové a na závěr do Olomouce. Pražským i regionálním vrcholem budou již tradičně živé dabingy otrleckého ansámblu.  

od 05.03.2020 do 02.04.2020
Autor článku: 
TZ/klapka

Vesmír a vkus nezná hranic

„Letošní ročník, to je čisté sci-fi z vnějšího vesmíru. Diváky čeká intergalaktická nuda, ženská věznice ve vesmíru, mužská věznice plná kung-fu bijců, erotický hotýlek v srdci Japonska, útok podzemšťanů, rybáři zabijáci, umělci na drogách, hnědý koutek pro připosraného diváka, porno slasher, Santo, Filmový hovnovuc, Aero naslepo z východu a možná přijde i Igor LepreChaun,“ popisuje široké tematické spektrum letošního ročníku dramaturgyně Alžběta Šáchová. „V rámci vesmírné tematiky nesmí chybět Temná hvězda. Jedná se o první film scenáristy Dana O'Bannona, který později napsal scénář Vetřelce. Vypraví v podstatě stejný příběh, jen je to zevlácká satira, kde tu největší hrozbu v kosmu představuje každodenní nuda. Podvratné vyznění této smeťákové odysey umocňuje neskrývaná lacinost produkce, kde skafandry a interiéry vesmírné lodi vznikly recyklováním věcí všedního užití jako formiček na led či krabicí na donuty,“ láká na snímek Johna Carpentera dramaturg Jiří Flígl.

Vesmír prohřejí i přisprostlá lidská slova kosmonautické jednotky tlumočníků. Jejich živý dabing provede rovnou čtyři majstrštyky otrlého žánru. Jedním z filmů bude Galaktický ničitel vyprávějící epický příběh špióna, válečnice, motorkářů, mravencoidního mutanta a vepřových mimozemšťanů. Naživo přetlumočí v sále Samantha Bifidus a Josef Vokurka. Na programu nechybí ani zlotřilý skřítek z irských legend, který zavraždí kohokoli, kdo se zmocní jeho zlata. Leprikón4: Ve vesmíru diváci uvidí a uslyší s trojhlasým živým dabingem. Tauřina dobrodružství: Hvězdný kriminál aneb Vesmírný chládek pojednávají o titulní amazonce, která se ocitne jako trestankyně na kosmické lodi sloužící jako ženská věznice. Vesmírný epos a zároveň emancipační příběh plný aktivních hrdinek s odhalenými ňadry doprovodí pětihlasý dabing v podání Samanthy Bifidus, Jíry Fostré, Immanuela Lubrikanta, Josefa Vokurky a Kafilerie Zawadské.

Programové tipy z naší planety

Zahajovacím filmem letošního ročníku bude zábavně krvavá satira na poměry v soudobém Rusku Tak už konečně chcípni, táto. Ale ještě předtím, jako úplně první film v programu, si diváci mohou na plátně vychutnat legendární patlalský gore-fest a ultra věrnou adaptaci násilného japonského komiksu s hongkongským bijákem Král síly: Příběh Rickyho. Festival pak 8. března zakončí tematická projekce k Mezinárodnímu dni žen Zlatíčko, zbrusu nové volné pokračování kultovního feministického hororu Luckyho McKeeho Žena.

Festival otrlého diváka již tradičně nabízí divákům intenzivní vyžití nad rámec pouhého sledování filmů. V tomto ohledu by si návštěvníci neměli nechat ujít letošní hlavní interaktivní projekci, klasiku S vražednými sklony od velmistra propagačních gimmicků Williama Castla. U tohoto nervy drásajícího díla bude mimo jiné v sále nainstalován třeba koutek pro poseroutky,“ říká dramaturg Jiří Blažek. „Pokud jste dostatečně otrlí, zajděte i na otrlost hadr v ryzím slova smyslu – kompletně bez smíchu. Takovou záležitostí bude nechvalně známý depresivní film Smrti král od mistra německých nechuťáren Jörga Buttgereita, tvůrce Nekromantika,“ doporučuje dramaturg Petr Šaroch.

Dalším tipem, který diváky dostane do úzkých, může být čtvrtý titul s živým dabingem, tentokrát v podání Immanuela Lubrikanta a Kafilerie Zawadské Krvavý háček – horor o tajemném zabijákovi, který vraždí členy rybářské komunity pomocí náčiní na chytání ryb.

Žádný ročník se neobejde bez maskota festivalu El Santa. Film El Santo bojuje proti podzemšťanům nakoukne do vesmíru. Navíc to není vlastně ani Santo, ale jeho syn, který navazuje na otcovu tradici, a to i co do kvalit produkce. Snímek doprovodí již tradiční simultánní překlad do sluchátek od pana Akuráta.

Překvapení neboli šok

Na programu se objeví letos podruhé pásmo komentovaných filmových ukázek nazvané Filmový hovnocuc: Vesmírná prda, jež bude rovněž testem skutečné otrlosti. „Diváci zhlédnou zasmrádlou sérii komentovaných ukázek z filmů, o kterých nejspíš nikdy neslyšeli a mnohdy ani slyšet nechtěli,“ těší se dramaturg Antonín Tesař, který vás ve svojí one-man show osobně provede naprostým dnem kinematografie. Návštěvníci se mohou těšit i na tradiční formát kina Aero naslepo pro otrlé, jež ukojí nejzvrhlejší brakové choutky a v níž se hranice nestoudnosti rozplynou v tvůrčím všehomíru.

Otrlé atrakce i mimo projekční sál

Ani letos nebudou chybět perverzní kostýmy, interaktivita i typická festivalová výzdoba kinokavárny z dílny Zuzany Blaštíkové. To vše i proto, že Festival otrlého diváka si klade za cíl navrátit kinu jeho původní roli atrakce a nezapomenutelného společného zážitku. Grafiku letošního ročníku připravil již tradičně umělec a graffiti mistr Michal Škapa. K dostání bude s těmito vesmírnými motivy i oblíbený limitovaný merch v podobě triček, tašek a dalších otrlých nezbytností.

O pokleslou zábavu je zájem i v regionech. Tam se otrlost přesune následujícím způsobem: Brno – Univerzitní kino Scala 13. března, Hradec Králové v kině Bio Central 28. března a Olomouc v kině Metropol 2. dubna. Ať vás provází kýla.

 

YouTube kanál s trailery zde.

Fotografie a podklady zde.

Jednotné vstupné 150 Kč / projekce

 

www.otrlydivak.cz

www.facebook.com/festivalotrlehodivaka

Nevěsty z jiných světů. Cizinky v nás.

PŘEROV: Dnes, 20. února, proběhne od 17 hodin v prostorách přerovského zámku vernisáž výstavy Nevěsty z jiných světů. Cizinky v nás. Výstava originálním způsobem nahlíží do šestice historických období – od neolitu, přes dobu bronzovou a stěhování národů až po raný středověk. 

od 20.02.2020 do 21.06.2020
Autor článku: 
TZ/klapka

Autorský tým ateliéru Jak obléci pračlověka v čele s Mgr. Kristýnou Urbanovou v ní návštěvníkům představuje osudy několika žen, jejichž ostatky a vybavení hrobů nám pomáhají odhalit jejich životní příběhy.

 

Vernisáž: 20. února 2020 od 17 hodin
Vstupné 60/30 Kč

Výstava potrvá do 21. června 2020.

Preludium Aloise Motýla nabídne skutečnou lahůdku pro milovníky klavíru

ŠUMPERK: Letošní 47. ročník Preludia Aloise Motýla se plynule překlenul do své druhé poloviny. Následující dva březnové koncerty se zaměří na mladé a začínající umělce v počátku jejich kariéry.

od 02.03.2020 do 16.03.2020
Autor článku: 
TZ/klapka

Účast na festivalu v pondělí 2. března společně přislíbily úspěšné soubory Motýli Šumperk a Permoník Karviná. V řadách obou sborů v průběhu let stanuly více než tři tisíce zpěváků, s nimiž procestovaly řadu zemí v Evropě, USA a Asii. Jsou také pravidelnými úspěšnými účastníky významných domácích i zahraničních festivalů a soutěží.

„Perličkou je, že stejný repertoár, který nám Permoník Karviná představí během tohoto koncertu, zazní krátce poté i na jejich prestižním vystoupení v New Yorku,“ prozradila produkční domu kultury Michaela Horáková.

Závěrečný koncert bude v pondělí 16. března patřit devítileté úspěšné klavíristce Klárce Gibišové, která sbírá řadu ocenění a na pódiu udává tempo známým orchestrům. Měla možnost si zahrát na několika prestižních akcích a místech, například i v pražské Katedrále svatého Víta. Již nyní má velmi dobře nakročeno na hvězdnou kariéru. Ke svému vystoupení si přizvala komorní pěvecký sbor ze Základní umělecké školy Šumperk.

Březnové koncerty Preludia Aloise Motýla se konají v šumperském klášterním kostele od 19 hodin. Vstupenky je možné zakoupit v pokladně Domu kultury Šumperk v pracovní dny od 14 do 18 hodin. Více informací najdete na www.dksumperk.cz

 

Česká škola neexistuje – české vydání knihy srbského režiséra Gorana Markoviče

PRAHA: Nakladatelství Akademie múzických umění ve spolupráci s Filmovým klubem ve Vsetíně vydalo knihu významného srbského režiséra Gorana Markoviće Česká škola neexistuje. Název knihy vychází z označení skupiny jugoslávských filmařů, která na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vystudovala FAMU. Kniha vyšla za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a Státního fondu kinematografie. Křest knihy proběhne za přítomnosti autora knihy 3. dubna 2020 v Městské knihovně v Praze.

03.04.2020
19:00 - 22:00
Autor článku: 
Milan Kostelník a Jiří Fiala

Kniha Česká škola neexistuje přináší jedinečný pohled na Československo očima cizince, který v Praze prožil jedno z nejdůležitějších období svého života. Goran Marković (* 1946), velká osobnost jugoslávské, resp. srbské kinematografie, studoval režii na FAMU v druhé polovině šedesátých let. Několik let po svém absolutoriu sepsal reflexi období, které bylo výjimečné nejen pro něj, ale také pro Československo. Autor komentuje každodennost socialistické společnosti i důležitý a dramatický úsek našich dějin kulminující v roce 1968. Ve stejné době zažívala filmová fakulta období své největší slávy, vyučovali zde například spisovatel Milan Kundera nebo režisér Elmar Klos. Mimořádné ovzduší přineslo také zvýšení počtu zahraničních zájemců o studium. Mezi nimi tvořili významnou skupinu studenti a studentky z Jugoslávie. Jejich „podezřelá“ přítomnost vyvolávala řadu nečekaných situací. Popis těchto peripetií se v Markovićově podání mísí se zábavnými historkami ze života mladého muže. První české vydání je rozšířeno o trefnou předmluvu autorova pražského spolužáka, filmaře Rajka Grliće. Text knihy sepsaný před více než čtyřiceti lety významně aktualizuje také rozsáhlý rozhovor s režisérem Markovičem, který vedla filmová historička Marie Barešová. Dosud aktivní režisér, scenárista a dramatik v něm líčí svou uměleckou dráhu i politickou situaci v zemích bývalé Jugoslávie.

Kniha Česká škola je druhou publikací, na jejímž vydání se podílel Filmový klub Vsetín. Jeho prvním vydavatelským počinem byla kniha Slovinský film a František Čáp, která vyšla v nakladatelství Pavel Kotrla – Klenov. Vydání knihy Česká škola neexistuje souvisí jak s aktivitami Filmového klubu Vsetín, který již 12 let pořádá filmové přehlídky zaměřené na kinematografie zemí bývalé Jugoslávie, tak s činností distribuční společnosti Balkanfilm, která právě nyní přináší do českých kin nejnovější Markovićův film Delirium tremens.

Goran Marković

Česká škola neexistuje

Překlad ze srbštiny: Silvia Matúšová

Vydala Akademie múzických umění v Nakladatelství AMU v Praze roku 2020

Spolupráce na vydání: Filmový klub Vsetín z. s.

144 stran

Cena: 179 Kč

Knihu lze zakoupit: www.namu.cz, www.fkvsetin.cz

Hlava Kelta míří do Olomouce

PRAHA: Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic, jeden z nejvzácnějších předmětů archeologické sbírky Národního muzea, opouští depozitář a po dobu necelých dvou týdnů bude vystaven ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Výstava s názvem Keltská kamenná hlava ze Mšeckých Žehrovic se návštěvníkům poprvé otevře 11. února letošního roku.

od 11.02.2020 do 23.02.2020
Autor článku: 
TZ/klapka

Tato archeologická výstava se kromě prezentace hlavy Kelta zaměřuje na Kelty jako takové, a to prostřednictvím zmínek antických dějepisců a poznatků současného archeologického bádání. Život v mladší době železné návštěvníkům přiblíží i další trojrozměrné exponáty jako například zbraně, ukázky keramiky, mince, šperky a jiné předměty denní potřeby ze sbírek Vlastivědného muzea v Olomouci.

„Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic je naprostý světový unikát a patří k nejvzácnějším exponátům Národního muzea. Je uchovávána a přepravována za nejpřísnějších bezpečnostních podmínek a půjčujeme ji do od ostatních muzejních institucí jen velice výjimečně. V případě Vlastivědného muzea jsme však udělali výjimku a jsem rád, že ji 14 dnů budou mít možnost obdivovat i jeho návštěvníci,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

„Pevně věříme, že tento jedinečný artefakt přiláká k nám do muzea minimálně tolik návštěvníků jako Věstonická venuše, kterou jsme vystavovali na přelomu listopadu a prosince 2019, nebo právě probíhající a velice úspěšná výstava unikátní a běžně nepřístupné sbírky spojené s nejtajemnějšími předměty všech světadílů Největší záhady a tajemství světa,“ dodává ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Břetislav Holásek.

Téměř 25 cm vysoká opuková hlava ze Mšeckých Žehrovic je jedním ze symbolů keltské kultury. Tento předmět je pro svou unikátnost vystavován jen zcela výjimečně. Naposledy ho mohli návštěvníci vidět ve výstavě Keltové v Nové budově Národního muzea. Hlava byla nalezena zcela náhodně 19. května roku 1943 v malé pískovně u Mšeckých Žehrovic na Rakovnicku. Kamenná hlava muže s typickým keltským torquesem (nákrčníkem), knírem a obočím zakončeným spirálou byla snad původně součástí celé sochy.

Plastika byla objevena rituálně rozbitá na více dílů společně se zbytky po ohništi, mnoha úlomky keramických nádob, kostmi a švartnovými náramky. Její nálezce, pan Josef Šlajchrt, své nálezy ukázal místnímu amatérskému archeologovi, který přizval k objevu pracovníky Národního mueza. Ti následně sochu tajně převezli z obavy před jejím zabavením nacisty. Unikátní plastika ze středočeské opuky byla vytvořena zřejmě koncem 3. či počátkem 2. století př. n. l. a mimo oblast antických civilizací představuje nejdokonalejší dílo mezi obdobnými sochami.

„Keltskou kamennou hlavu, kterou nově vystavuje vlastivědné muzeum v Olomouci, by měl vidět každý. Podobně jako Věstonickou venuši, již jsme měli v krajském městě na konci minulého roku. Skvělé na tom všem je, že abyste mohli obdivovat díla věhlasných autorů nebo zcela unikátní historické nálezy, nemusíte jezdit ani do Prahy, ani do Paříže – stačí navštívit centrum Olomouckého kraje,“ uvedl hejtman Olomouckého kraje Vladislav Okleštěk.

Festival Preludium Aloise Motýla zahájí Julie Svěcená

ŠUMPERK. Letošní 47. ročník Preludia Aloise Motýla se dramaturgicky opět zaměří zejména na mladé a začínající umělce v počátku jejich kariéry. Novinkou pro tento rok je návrat do původního prostoru, kde se dříve koncerty tohoto festivalu odehrávaly. Únorová vystoupení se tak uskuteční ve Výstavní síni šumperského Vlastivědného muzea a březnové koncerty jako už tradičně v klášterním kostele.

03.02.2020
Autor článku: 
Michaela Horáková/jal

Zahajovací koncert festivalu nabídne v pondělí 3. února propojení lahodných tónů houslí světoznámé absolventky londýnské Royal Academy of Music Julie Svěcené, která spolupracovala také i s London Symphony Orchestra a je považovaná za jeden z nejnadějnějších mladých houslových talentů, a akordeonu, jehož se ujme laureát mezinárodních soutěží v Andoře, Itálii a Španělsku a ředitel Pražské konzervatoře Ladislav Horák.

U druhého koncertu se 17. února můžete těšit na společný koncert dvou souborů olomoucké  Základní umělecké školy Žerotín. Komorní smyčcový orchestr Sinfonia pod vedením uměleckého vedoucího a dirigenta Vladimíra Zemana získal titul nejlepšího orchestru ZUŠ v Olomouckém kraji.  Repertoár je různorodý, avšak převažují skladby z období baroka a klasicismu.

Orchestr Flauto Armonico, jehož uměleckými vedoucími jsou Jana Kropáčková a Šárka Bilanová, je složen z hráčů na flétny, háčkové harfy a bicí nástroje. Pravidelně každý rok s bohatým repertoárem účinkuje na nejrůznějších akcích v regionu - Noc kostelů nebo Dny evropského dědictví. V roce 2016 navázal spolupráci s nadací Malý Noe, se kterou pořádá nadační koncert v Bazilice na Svatém Kopečku u Olomouce ve prospěch zdravotně a sociálně postižených dětí. Orchestr začal sbírat úspěchy i na mezinárodním poli, například na soutěži v Bratislavě nebo v polské Bydgoszczi, vloni navíc získal na mezinárodní soutěži v Neerpeltu v Belgii první místo ve své kategorii.

„Nejde ani tak o úspěchy samotné, ale hlavně o to, že nás to baví a hrajeme srdcem,“ říkají s nadšením žáci ze souboru Flauto Armonico.

Účast v dalším programu na 2. a 16. března přislíbili skvělé pěvecké sbory Motýli Šumperk, Permoník z Karviné, a také ze šumperské základní umělecké školy. Skutečnou lahůdkou pro všechny milovníky klavíru pak bude vystoupení mladé talentované Kláry Gibišové, jež má už nyní velmi dobře nakročeno na hvězdnou kariéru.

Všechny uvedené koncerty Preludia Aloise Motýla se konají od 19 hodin. Vstupenky je možné zakoupit v pokladně Domu kultury Šumperk v pracovní dny od 14 do 18 h. Více informací najdete na www.dksumperk.cz

 

Moravská filharmonie uvádí: Novoroční koncert

OLOMOUC: Moravská filharmonie Olomouc a Český filharmonický sbor Brno společně zvou na tradiční Novoroční koncert. Pod taktovkou dirigenta Tomáše Hanáka přivítají nový rok nejznámějšími operními díly Smetany, Dvořáka i Janáčka, posluchači si budou moci vychutnat i to nejlepší z děl Verdiho, Bizeta a Wagnera. Novoroční koncert rozezní olomouckou Redutu už tuto sobotu 11. ledna mimořádně v 18 hodin.

11.01.2020
18:00
Autor článku: 
TZ/klapka

Novoroční koncert zahájí předehra k Hubičce, v pořadí šesté opeře Bedřicha Smetany, která vznikla až v období autorovy úplné hluchoty. Libreto o předsvatebním polibku Vendulky a Lukáše napsala Eliška Krásnohorská podle stejnojmenné povídky Karoliny Světlé. „Při svém prvním uvedení na podzim roku 1876 sklidila opera velký úspěch a obecenstvo se dožadovalo opakování právě předehry,“ vysvětluje ředitel Moravské filharmonie Olomouc Jonáš Harman a dodává, „Hubičku jsme za první skladbu koncertu zvolili pro její jemnou poetiku a nadčasovost, kterou i dnes české publikum oslovuje. V úvodu koncertu posluchače jistě potěší i další ze známých českých operních kusů z pera Bedřicha Smetany Proč bychom se netěšiliProdané nevěsty.

Další tóny přenesou posluchače do temných zákoutí Dvořákovy Rusalky, romantické pohádkové opery, která se pravidelně uvádí na všech předních divadelních scénách a u nás se pohybuje v první pětici vůbec nejhranějších operních kusů. Na Rusalku navážou árie z Janáčkovy Její Pastorkyně, která byla poprvé úspěšně uvedena v roce 1904 v Brně, ale trvalo dlouhých dvanáct let, než se dostala na jeviště Národního divadla. Ohlas pražské premiéry v květnu 1916 byl však mimořádný a toto uvedení otevřelo Její pastorkyni dveře zároveň do operních domů celého světa.

Dramaturgie koncertu nemohla opomenout ani jednu z nejhranějších melodií na světě vůbec – předehru ke třetímu dějství opery Richarda Wagnera Lohengrin – Svatební pochod. Svoji popularitu získal poté, co byl v roce 1858 hrán na svatbě Viktorie Sasko-Koburské, dcery britské královny Viktorie, a od té doby doprovází na společnou cestu celé generace snoubenců.

Těžiště tvorby Giuseppe Verdiho leží v operách, ale jeho začátky nebyly snadné. Po fiasku své druhé opery Jeden den králem skladatel dokonce zvažoval ukončení kariéry a další libreto mu bylo prakticky vnuceno. Jeho třetí opera Nabucco, ze které posluchači na Novoročním koncertu uslyší strhující sbor Židů, však měla právě díky monumentálním sborovým částem obrovský úspěch a z veršů „Leť, myšlenko, na zlatých křídlech“ se stala hymna Italů toužících po sjednocení země.

Přivítání s novým rokem uzavře temperamentní Carmen Georgese Bizeta, tragický příběh vášnivé lásky lehkomyslné cikánky a vojáka Dona Josého.

„Věřím, že se nám podařilo sestavit takový program, který příjemně naladí naše posluchače na vše nové, co nás v letošním roce čeká, a že to pro ně bude rok plný různých podob lásky, stejně jako ji ukazují vybraná díla našeho Novoročního koncertu,“ uzavírá Jonáš Harman.

Novoroční koncert uvedou Moravská filharmonie Olomouc a Český filharmonický sbor Brno pod taktovkou dirigenta Tomáše Hanáka. Sólových partů se ujmou Jana Melišková (soprán), Pavlína Švestková (soprán) a Marie Vrbová (alt). Koncert se koná v sobotu 11. ledna 2020 v 18 hodin v Redutě, Horní náměstí 23, Olomouc. Poslední vstupenky jsou k dispozici on-line na mfo.cz nebo v pokladně Informačního centra Olomouc v podloubí olomoucké radnice na Horním náměstí č. 583.

Slavnostní poklepání základního kamene zahájilo obnovu hradu Šternberk

ŠTERNBERK: Hrad Šternberk projde rozsáhlou rekonstrukcí. Slavnostní poklepání základního kamene v pátek 20. prosince 2019 symbolicky zahájilo rozsáhlý projekt obnovy hradu „Šternberské hradní návrší – čas proměn hradního parku a podhradí“.

Autor článku: 
luk

Předmětem projektu je záchrana a obnova vybraných částí areálu. Jedná se především o historické objekty předhradí při vstupu do areálu, obnovu objektu ledovny a zatraktivnění hradního lesoparku. Realizací projektu se zvýší atraktivita objektu pro návštěvníky, standard poskytovaných služeb a rozšíří se nabídka a servis návštěvníkům.

Rekonstrukce hradu Šternberk převyší částku 50 milionů korun a zahrne obnovu části hradního areálu, z nichž některé jsou v havarijním stavu a podstoupí vůbec první větší stavební zásahy od poslední přestavby hradu zahájené roku 1886.

Stavební obnovou projde strážní domek, který přímo navazuje na městskou památkovou zónu a je prvním místem kontaktu s návštěvníkem. Po rekonstrukci bude objekt sloužit k prodeji vstupenek, suvenýrů, jako informační centrum, odpočinkový i expoziční prostor. Dále to bude fasáda objektu brány a přilehlé stavby – bývalé šatlavy. Obnova se týká i technicky ojedinělé stavby ledovny, která může být do budoucna součástí prohlídkových tras. Bude dostavěno i sociálního zařízení pro návštěvníky v prostoru mezi ledovnou a lesovnou. Obnova se nevyhne ani hradnímu parku, a to obnovou a dobudováním části cestní sítě, přestavbou skleníku na pergolu s herními prvky, vybudováním a opravou zpevněných ploch, odpočivadel a schodišť a vybavení parku mobiliářem v podobě laviček, košů či stojanů na kola. V plánu je vytvoření nového informačního systému.

Investované finance do vyhledávané památky, nabízející jednu z nejkvalitnějších expozic umění a architektury od gotiky po 20. století, také zvýší ochranu i zabezpečení historicky cenného objektu.

Státní hrad Šternberk, který je největší a nejvýznamnější turistický cíl ve městě, byl založen v polovině 13. století. Původně se jednalo o obranné středověké sídlo. V průběhu času byl hrad několikrát přestavován a jeho současná podoba je z druhé poloviny 19. století. Okolní lesopark vznikl v letech 1907–1909  a jeho autorem je vídeňský architekt Albert Esche.

 

Zdroj zrávy a přiložené fotografie ZDE

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Olomoucký kraj