ČR-OLOMOUCKÝ KRAJ: Mimořádný Velikonoční koncert bude Moravská filharmonie živě přenášet z Arcibiskupského paláce. Připravuje ho ve spolupráci s Arcibiskupstvím olomouckým v rámci projektu Paschalia Olomucensia. Příběh Ježíše Krista připomene kantátou Stabat Mater od italského barokního skladatele G. B. Pergolesiho komorní soubor Gaudio kvartet, sólové pěvecké party zazní v podání A. M. Líňové a B. K. Juráňové.
Olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner koncert uvede velikonočním poselstvím. V době, kdy křesťané nemohou společně slavit velikonoční liturgii, tak může Pergolesiho nejslavnější duchovní dílo, které líčí bolest Panny Marie pod Kristovým křížem, doplnit prožití letošních Velikonoc. Živý přenos Velikonočního koncertu ze Slavnostního sálu olomoucké arcibiskupské rezidence bude k vidění na webu a facebooku Moravské filharmonie ve středu 8. dubna od 19 h.
„Jsme velmi rádi, že můžeme našim posluchačům v současné složité situaci přece jen nabídnout koncert k tomuto nejvýznamnějšímu křesťanskému svátku,“ říká Jonáš Harman, ředitel Moravské filharmonie Olomouc, a dodává, „věřím, že se nám výběrem skladby i jedinečností prostor, ve kterých bude předvedena, podaří s našimi posluchači a příznivci Velikonoce důstojně oslavit.“
Moravská filharmonie se tímto koncertem také připojuje ke Sbírce pro Česko organizované Charitou ČR. Sbírka pro Česko je určena na přímou finanční pomoc lidem, kteří kvůli pandemii onemocnění COVID-19 a s tím spojenými vládními opatřeními přišli o peníze nutné k zajištění základních životních potřeb. Vybrané peníze budou použity na přímou pomoc lidem v nouzi, v kritické životní situaci, dětem a matkám s dětmi, těžce nemocným, lidem bez domova a bez přístřeší, opuštěným nebo starým lidem, kteří se v této výjimečné situaci ocitli v tísni.
Více informací o Gaudio kvartetu
Gaudio kvartet tvoří zčásti členové Moravské filharmonie Olomouc a zčásti externí hráči. Historie tohoto souboru sahá do roku 2018 a jak vyplývá i z jeho názvu, hraje především pro radost (GAUDIO = latinsky radost) a z lásky k hudbě. Za dobu své existence soubor vystupoval na mnoha vánočních a adventních koncertech, věnuje se i beneficím. Ke spoluúčinkování často zve také další umělce, s některými pak spolupracuje pravidelně. Gaudio kvartet hraje ve složení Lenka Černínová (1. housle), Jana Spáčilová ( 2. housle), Monika Pospíšilová (viola) a Kristýna Dvořáková (violoncello).
Více informací o Moravské filharmonii Olomouc
Moravská filharmonie Olomouc patří k předním a nejstarším symfonickým orchestrům v České republice. Na jejím uměleckém vývoji se podílely významné osobnosti české i světové hudební scény. Za dobu své existence si Moravská filharmonie Olomouc vytvořila mimořádně rozsáhlý a rozmanitý repertoár: věnuje se především klasickému symfonickému repertoáru, propaguje však i soudobou českou a světovou hudební tvorbu, o čemž svědčí uvedení více než 250 novinek. Moravská filharmonie Olomouc má bohatou diskografii a vystupuje na významných mezinárodních hudebních festivalech doma i v zahraničí. Především je ale kulturní institucí, která se zásadní měrou podílí na organizaci uměleckého a koncertního života v Olomouci a okolí. Pořádá festivaly Dvořákova Olomouc a Mezinárodní varhanní festival Olomouc. Mezi její činnosti patří také řada vzdělávacích aktivit pro děti a mladé lidi.
Slavnostní sál (Slavnostní dvorana) byl opatřen bohatou štukovou výzdobou po požáru v roce 1904. Obnovu sálu realizovala přední štukatérská firma olomouckého sochaře, štukatéra a medailéra Josefa Hladíka. V čele sálu se ve štukovém rámu nachází obraz představující olomouckého arcibiskupa a kardinála Rudolfa Jana Habsburského (1819-1831), který se zasloužil o rozvoj kultury a vzdělanosti v Olomouci (obnovení olomoucké univerzity, vybudování městského divadla, zřízení městských sadů, založení dnešních Vítkovických železáren). Pohřbený je v kapucínské hrobce ve Vídni, srdce však je uloženo v dómské kryptě v Olomouci. Kardinál Rudolf Jan miloval hudbu, od dětství hrál na piano a komponoval. Byl žákem a později mecenášem slavného hudebního skladatele Ludwiga van Beethovena. V arcibiskupské rezidenci zavedl pravidelné koncerty pro veřejnost.
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
ČR: V roce 2025 se můžete těšit na dvě nové poutní cesty z naší produkce. A to na Stezku sv. Ludmily a prodlouženou Vintířovu stezku.
Stezka sv. Ludmily propojí místo rodiště (Mělník), s místem smrti (Tetín) sv. Ludmily. Jedenáct stanovišť by, kromě poskytnutí životopisných a historicko-kulturních informací, chtělo také postupně vyzdvihnout určité inspirativní období Ludmilina života, tak, aby se i poutník sám mohl nad určitou svou životní etapou zamyslet.
Aktuální Vintířova stezka, zatím dlouhá 162 kilometrů, vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek. Začíná v Německu, vede přes místa, kde Vintíř působil a končí v Blatné.
Spolek Svatá Ludmila se tedy chystá prodloužit stezku z Blatné až k Břevnovskému klášteru, kde jsou dle legend uloženy Vintířovy ostatky.
Více na: www.svataludmila.cz
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.