úterý
30. července 2024
svátek slaví Bořivoj

Olomoucký kraj

Olomoucký kraj

Divadlo Tramtarie: I na Batmana občas padne smutek

27.11.2010
Tak trochu hořká komedie o mužích, kteří by alespoň na jeden den chtěli být komiksovými superhrdiny. Jiří Mizera je ve všem průměrný. Průměrný vzhled, průměrná práce, průměrný plat. Občasná výhra střídá občasnou prohru a tak stále dokola. Jediným vybočením jsou ženy. S těmi prohrává vždy… když je ale nejhůř, zjeví se ON. Charismatický atlet v převleku za jediného létajícího savce, Batman… Život je jako komiks. Vždy jsou zde ti, kteří vyhrávají, a potom ti druzí… Úspěšná inscenace, která se účastnila prestižních festivalů: 13+ v Divadle v Dlouhé v Praze, Grand festival smíchu v Pardubicích, Colours of Ostrava a mnoho dalších.Začátek v 19:30

Divadlo Tramtarie: I na Batmana občas padne smutek

04.11.2010
Tak trochu hořká komedie o mužích, kteří by alespoň na jeden den chtěli být komiksovými superhrdiny. Jiří Mizera je ve všem průměrný. Průměrný vzhled, průměrná práce, průměrný plat. Občasná výhra střídá občasnou prohru a tak stále dokola. Jediným vybočením jsou ženy. S těmi prohrává vždy… když je ale nejhůř, zjeví se ON. Charismatický atlet v převleku za jediného létajícího savce, Batman… Život je jako komiks. Vždy jsou zde ti, kteří vyhrávají, a potom ti druzí… Úspěšná inscenace, která se účastnila prestižních festivalů: 13+ v Divadle v Dlouhé v Praze, Grand festival smíchu v Pardubicích, Colours of Ostrava a mnoho dalších.Začátek v 19:30

Koncert ke státnímu svátku

28.10.2010
OLOMOUC: U příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu připravila na 28. 10. 2010 Moravská filharmonie Olomouc slavnostní koncert. Koncert se stejným programem se koná i v dalších bývalých okresních městech Olomouckého kraje (Prostějov, Přerov, Šumperk, Jeseník), a to díky projektu Koncerty v regionu, který vznikl za podpory Olomouckého kraje. Vedle orchestru Moravské filharmonie vystoupí v olomoucké Redutě pod taktovkou šéfdirigenta Petra Vronského také houslový virtuos Václav Hudeček. Na programu: B. Smetana – Z Českých luhů a hájů z cyklu Má vlast P. I. Čajkovskij – Koncert pro housle a orchestr D dur A. Dvořák – Symfonie č. 8 G dur „Anglická“. Vstupenky na koncert v Olomouci jsou v prodeji v OIS v podloubí radnice.

Nové muzeum

Autor článku: 
len

<p>VIKÝŘOVICE: U Šumperka se s výraznou podporou kraje a Norských fondů zrodilo muzeum, jehož cílem je především zachycovat a dokládat práci silničářů při výstavbě silnic a při jejich opravách.</p> <p>Nápad získal morální podporu z ministerstva kultury, ministerstva dopravy a České silniční společnosti. A také podporu Olomouckého kraje, který o jeho vzniku rozhodl už v roce 2003, ale tehdy chyběl samostatný objekt, výstavní prostory a depozitář.<br /> Muzeum se stalo jako samostatné středisko součástí příspěvkové organizace Správa silnic Olomouckého kraje a nakonec se usídlilo v objektu dvora ze 16. století, který se nachází v historické lokalitě Vikýřovic, Křenišově. Rekonstrukce zahájila v roce 2008 a celkové náklady včetně fundusů, mobiliáře a instalace stálé expozice dosahují 20,5 milionu korun, z čehož finanční příspěvek Norského království činí asi 461 tisíc Eur.</p> <p> Otevření muzea a zároveň vernisáž stálé expozice pod názvem „Via est vita – Silnice je život“ se uskuteční v úterý 26. 10. 2010 v 10 hodin.</p>

Vojvodina na dlani

od 21.10.2010 do 07.11.2010
OLOPMOUC: Vlastiv+ědné muzeum zve na výstavu fotografií "Vojvodina na dlani". Výstavu připravil Olomoucký kraj se svým partnerským regionem Vojvodinou v Srbsku. Přibližuje zajímavý život a kulturu Srbů. Prezentována je kolekce fotografií srbských amatérských fotografů. Výběr témat fotografií je různý. Někteří autoři se zaměřují na krajinnou fotografii, jiní na městskou architekturu. Spojujícím motivem je oblast, ze které autoři pocházejí. Autonomní oblast Vojvodina se nachází na severu Srbska a žije v ní kolem dvou milionů obyvatel. Pro turisty je lákavá folklorním prostředím, vinařskými oblastmi, panonskými jezery, archeologickými nalezišti atd.

Společenský život studentů historie

Autor článku: 
Hana Runčíková

<p>OLOMOUC: Začal nový semestr a sdružení studentů historie CISH, o.s. se i tento rok chystá zpestřit společenský a kulturní život na olomoucké Katedře Historie.</p> <p>Začal nový semestr a sdružení studentů historie CISH, o.s. se i tento rok chystá zpestřit společenský a kulturní život na olomoucké Katedře Historie.</p> <p>CISH, o.s., čili Cech invalidů středoevropské historiografie, o.s., je dobrovolná nezisková organizace sdružující studenty a absolventy historických věd na Univerzitě Palackého v Olomouci. Nenechte se zmást názvem – slovo „invalidní“ v tomto případě neodkazuje k handicapu členů sdružení, spíše má vyjadřovat jakousi „neúplnost“ ve smyslu studenta historie coby „ne zcela plnohodnotného historika“.</p> <p>Cech vznikl před třemi lety původně jako studentská recese, později se však v dobrém slova smyslu poněkud „zvrhl“, když jeho členové začali brát svůj spolek o něco vážněji. Vypracovali stanovy, organizační strukturu, stanovili interní předpisy a sdružení zaregistrovali (IČO 22662588).</p> <p>Hlavním cílem Cechu je pořádání kulturních a společenských akcí, při kterých se snaží přibližovat historii širšímu publiku. Kromě toho pořádají i sportovní a jiné akce určené členům Cechu a dalším zájemcům.</p> <p>O tom, že struktura a chod sdružení jsou propracované, nás může přesvědčit malý exkurs: „Členská základna se dělí na řádné, externí a čestné členy. Řádní členové volí Hlavní výbor, který jeden rok Cech spravuje a řídí. Pět členů nového Hlavního výboru si mezi sebou rozdělí jednotlivé funkce: Starosta, Tajemník, Kronikář, Kulturní referent a Strážce pečeti. Členem Cechu se může stát každý student Katedry Historie a příbuzných oborů (např. studenti dějin umění). Každý nový člen projde imatrikulačním řízením, které se v praxi skládá ze složení slibu „věrnosti a reprezentace“, a je na jeden rok osvobozený od členských příspěvků. Všichni členové mají 50% slevu na Cechem organizované akce a rovněž slevu při koupi Sborníku.“</p> <p>V současné době čítá Cech kolem 30 členů. Aktivní jsou dosud i zakládající členové, ale přibývají i nováčci. Podle jednoho ze zakládajících členů Cechu Benjamina Pytlika určitá „obměna generací“ probíhá, jako taková je ale nutná a přínosná, neboť „stará garda“ již pomalu končí a je načase předat štafetu mladším studentům. S tím souvisí i důležité změny ve vedení Cechu, které před časem proběhly. O nové členy Cechu prý ale není nouze. „Nábor jsme snad pořádali jen jednou, dnes je to spíše o osobních kontaktech s mladšími ročníky,“ vyjádřil se. Aktivita členů vychází především z jejich vlastní iniciativy a nutno říci, že nebýt těchto iniciativních jedinců, kalendář akcí Cechu by byl sotva tak nabitý. Stěžejní je Pasování prváků KHI a Historický večírek. Dále jsou to různé sportovní aktivity – turnaj v šipkách, kulečníku, stolním tenise či Orientační běh historiků. Čas od času se konají odborné exkurze do různých koutů Moravy. „Letos jsme také s velkým úspěchem uspořádali Garden Party na našem katederním dvorku. Party byla vedena v prvorepublikovém stylu, včetně hudby a kostýmů, a velmi zdařile ukončila letní semestr,“ pochvaluje si Ben a dodává, že Cech se také již druhým rokem podílí na přípravě Plesu KHI, tradičně konaného poslední čtvrtek v zimním semestru.</p> <p>Specifickým rysem akcí jako Pasování prváků, Historický večírek či Ples KHI jsou scénky, kterými se jejich aktéři snaží svérázným humorným způsobem přiblížit a interpretovat vybrané události z historie. Ty vznikají kolektivně s tím, že každý ze členů může napsat vtipnou scénku, dialog či monolog k vybranému tématu. „Vždy se jedná o skupinovou spolupráci,“ říká k organizaci akcí Benjamin Pytlik a dodává: „V praxi to sice vypadá tak, že vše řídí jeden či dva lidé, ale ti mají pouze koordinační funkci – je totiž potřeba mít někoho, u koho se sdružují všechny informace. Větší akce typu Pasování a Historický večírek organizuje 7 – 10 lidí. Ti pak mají na starosti dílčí úkoly, za jejichž splnění jsou sami zodpovědní.“ Při přípravě Plesu Katedry Historie vystupuje Cech pouze jako spoluorganizátor, akci samotnou pořádá Plesový výbor KHI. </p> <p>Jedním z posledních velkých počinů Cechu bylo vydání sborníku studentských prací „Studentské historické sešity: Pytlík historických zajímavostí“ (viz foto). Cesta k realizaci myšlenky byla zdlouhavá, po ustanovení Redakční rady už ale šlo všechno jako po másle: nashromážděné texty byly konzultovány s jejich autory, prošly korekturami a po finálních úpravách mohly jít do tisku. „Sborník byl financován převážně ze sponzorského daru, zbývající částku uhradili autoři. V současné době se Sborník doprodává, k dostání bývá na našich akcích,“ sdělil Benjamin Pytlik.</p> <p>S financemi nemá Cech výraznější problémy, ačkoli se jich členové zpočátku obávali. „Dříve jsme potřebné výdaje platili z vlastní kapsy, časem jsme ale zjistili, že při dobré organizaci se nám akce zaplatí samy a třeba ještě něco do cechovní kasy přibude.“</p> <p>Akce pořádané Cechem bývají hojně navštěvované jak studenty, tak vyučujícími. Podle vyjádření Starosty prý účast na dvou hlavních akcích, tj. Pasování prváků a Historickém večírku, zpravidla převyšuje počet sta osob. „Naše akce ale nejsou striktně určené jen studentům historie, koneckonců mnozí z nich studují dvojoborově. To, že se vždycky na akcích objeví i studenti z jiných oborů, je jen dobře,“ podotýká Ben.</p> <p>Propagace sdružení a jeho aktivitách probíhá na několika úrovních. Kromě vlastních webových stránek má Cech profil na Facebooku, oznámení o připravovaných akcí se pak objevují na webu KHI, ke studentům se ale dostávají především ve formě plakátů a letáků, které se prý osvědčily nejvíce.</p> <p>Spolupráci se samotnou Katedrou Historie si Cech pochvaluje, přístup vedení je podle slov Benjamina Pytlika velmi vstřícný. Pokud jde o spolupráci s jinými studentskými organizacemi působícími při UP, v minulosti prý spíše neprobíhala. Od tohoto akademického roku (2010/2011) se snad situace změní. Cech má připravený nějaký projekt, ale důležité bude, jak se domluví s ostatními spolky a vedením Filozofické fakulty. </p> <p>Od začátku nového akademického roku se již uskutečnila první schůze Cechu a mimořádná valná hromada, tradiční turnaj v billiardu a úpravy dvorku při budově Katedry Historie, o který mají členové sdružení nemalé zásluhy. Na světě je Příručka prváka KHI FF UP, která je zdarma k dispozici v papírové i v elektronické podobě, a v nejbližší době by měl vyjít druhý díl sborníku studentských prací. //„Máme také v plánu jednu větší akci, ale ta je ještě ve stadiu ideje. Nyní se připravují podklady pro její prezentaci, ví k tomu zatím neřeknu,“ prozradil něco málo Benjamin Pytlik. Z dalších akcí se chystá exkurze do pohraničního opevnění u Chotěbuze, Pasování prváků a Ples KHI, v letním semestru potom dvě sportovní aktivity, Historický večírek, Garden party a druhá exkurze. Ben ale připouští, že harmonogram Cechu se během roku rozroste o další položky. //„Co dalšího se nám zrodí v hlavách v průběhu našich setkání, je věc jiná, ale já věřím, že Cech opět přijde s něčím novým a nečekaným. Doufáme, že všechny naše akce budou v tomto akademickém roce hojně navštěvovány a pomyslná laťka spokojenosti se opět zvedne, protože bez spokojených účastníků akcí nemůžeme být spokojeni ani my.“</p> <p>Více na:<br /> http://www.cish.bloger.cz/<br /> http://historie.upol.cz/</p>

Festival Nad oblaky vrcholí

Autor článku: 
len

<p>OLOMOUC: Celostátní pěvecký festival pro talentované osoby s handicapem – Nad oblaky aneb Každý může být hvězdou – již brzy čeká finálový koncert.</p> <p>Závěrečnou část festivalu bude hostit 22. října 2010 od 18 hodin sál Moravské filharmonie Reduta. Na koncertě kromě finalistů vystoupí i umělci zvučných jmen, jako Monika Absolonová, Alan Bastien a Kateřina Kornová. V rámci programu proběhne také vernisáž obrázků účastníků výtvarné části festivalu. Uskuteční se před koncertem od 17 hodin za účasti jejího patrona, malíře a sochaře Kurta Gebauera v Mozartově sále v budově Moravské filharmonie.</p> <p>Bližší informace naleznete na příslušných webových stránkách a v souvisejícím článku.</p>

Nový kastelán na Helfštýně

Autor článku: 
Magdalena Gladišová

<p>TÝN NAD BEČVOU: Hrad Helfštýn na střední Moravě pomalu zavírá své brány, sezona končí… Ta letošní byla první sezonou pro nového kastelána a správce Jana Laura. Překvapilo ho něco?</p> <p>Jak se vypořádal s organizací takových velkých akcí jako je Hefaiston? Na to jsme se ho zeptali v polovině října, kdy už bylo možné hodnotit.<br /> „Letošní sezona nebyla moc dobrá. Špatné počasí na jaře, déšť a povodně, to se podepsalo na návštěvnosti, která je nižší než bývá. Mám ale zprávy, že je tomu tak i na jiných hradech a v jiných turistických cílech. To jsme zřejmě ovlivnit nemohli. Naproti tomu tradiční akce se povedly, vyšlo počasí, návštěvnost byla na úrovni jiných let, nic jsme vyloženě nepokazilii…,“ konstatuje Jan Lauro.</p> <p>Letos na hradě vyzkoušeli několik nových akcí. Přidali hned dvě velké, Festival vojenské historie a Rockový Helfštýn. „Z obou jsem měl trochu obavy, u rockové muziky je cílová skupina vnímána jako problematická. Obě ale proběhly v klidu, takže v nich budeme pokračovat,“ hodnotí novinky sezony kastelán.<br />
Lidé jsou zvyklí, že se na hradě pořádá také řada menších akcí. V poslední době tady do kulturního programu zařazovali kromě tolik oblíbených šermířských vystoupení i klasickou hudbu nebo jiné žánry. Pokračovali samozřejmě i v pořádání drobných akcí, které ale chtějí postupně obměňovat, hledat zajímavé věci, zajímavá představení. Projekty, které jsou hluboko zakořeněné a jsou značkou Helfštýna, jako třeba Hefaiston nebo Hradní bál, ty měnit nehodlají.<br />
Malé i velké akce přitáhnou návštěvníky, ale na Helfštýně je stejně rozhodující počasí. „Pokud je pěkně, lidí přijde hodně, ať se tu něco děje nebo ne, a naopak, když je špatné počasí, prší, tak sebelepší program návštěvníky nepřitáhne,“ líčí problém Jan Lauro. Publikum, které zavítá na hrad, se podle něj poněkud mění. Lidé sem už nechodí jen za historií a kulturou. Čím dál více návštěvníků vyžaduje interakci, říká kastelán, hrad vnímají jako věc, která je tu pro ně nachystána, tedy si na vše musejí sáhnout, zalomcovat tím, vylézt na to. Mnoho z nich nechápe, že jsou i víkendy, kdy na hradě není program a vyžadují jej. Je to dáno i tím, že kultura (výstavy, koncerty) se přesouvají do obchodních center. Mizí pak výjimečnost výletu za ní, nebo za historií, čím dál více návštěvníků už si neumí výlet užít jen pro ten fakt výletu, změny prostředí, poznání nového a očekávají, že je bude někdo bavit.<br />
Zima na hradě je obdobím klidu, příprav na další sezonu. Pro Jana Laura bude zajímavější i tím, že na hradě bydlí. „Už jsem tady část zimy zažil, nastupoval jsem oficiálně 1. února,“ vzpomíná a dodává: „Zimy jsou na hradě nejtěžší. Člověk je tu sám, bojuje o světlo a teplo, v bytě ve věži jde pořádně vytopit jen jedna místnost. Má to ale své kouzlo.“<br /> Nový kastelán, který po letošní sezoně na Helfštýně už do té příští vstoupí s mnohem jasnějšími představami, plány a cíli, se už těší na novou sezonu. Ta letošní, jeho první, byla, jak sám říká, zkouškou, jestli to vydrží, jestli to vydrží lidé na hradě s ním a on s nimi. Ale nyní se už těší na další sezonu, má připravný seznam věcí, které chce vylepšit, a ví také jak.</p>

Život na středověkém hradě

od 12.10.2010 do 20.11.2010

<p>JESENÍK: Vlastivědné muzeum Jesenicka (Vodní tvrz), Zámecké náměstí 1, připravilo v Rytířském sále výstavu, která přiblíží skutečný život na hradech.</p> <p>Středověké hrady patří k nejpůsobivějším stavbám a my je známe z mnoha příběhů, pohádek a dobrodružných filmů. Jak se však na hradě skutečně žilo? Co jedli jeho obyvatelé? A čím se na hradě svítilo? Výstava „Život na středověkém hradě“ se na tyto a podobné otázky snaží odpovědět. Vernisáž proběhne v úterý 12. října od 18.00 hodin a v dobových kostýmech na ní vystoupí trio DURO NUX prezentující hudbu gotiky. Vstupné na výstavu je 30/15 Kč. </p> <p>Otevírací doba</p> <p>září – květen: úterý – sobota 9:00 – 12:00 a 13:00 – 16:30 </p> <p>červen – srpen: úterý – neděle 9:00 – 12:00 a 13:00 – 17:00.</p> <p>Prohlídka stálých expozic (historie, geologie a fauna Jesenicka) s průvodcem pouze ve skupinách nad 10 osob, ostatní individuálně. </p> <p>Pro vozíčkáře je přístupný pouze Rytířský sál v přízemí.</p> <p>Info: infocentrum@priessnitz.cz, telefon 584 491 470, muzeum@jesenik.netzde

Na stopě

od 06.10.2010 do 09.01.2011

<p>HRANICE: Výstavní síň Stará radnice, Radniční 1, zve na vernisáž výstavy Zkamenělé stopy aneb Po stopách dávných živočichů, která se koná 7. 10. od 17 hodin.</p> <p>Expozice je výsledkem spolupráce Muzea Prostějovska, Vlastivědného muzea v Olomouci a katedry geologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V horninách z dávných geologických dob zůstaly někdy uchovány kromě klasických zkamenělin i stopy po různých činnostech organismů a jejich životních projevech, které označujeme jako ichnofosilie (ichnos = stopa). </p> <p>Výstava je putovní a s problematikou seznamuje návštěvníky prostřednictvím panelů, nazvaných např. „Dejte vejce malované“, „Stopy jako důkaz zločinu“, „Šlápoty druhohorních obrů“, „Domove, sladký domove“, „Koprolity aneb Kde je příjem, tam je výdej“. Autoři shromáždili kolekci vzorků fosilních stop pocházejících nejen z geologických sbírek muzeí a olomoucké univerzity, ale i z vlastních odborných výzkumů. Takto uceleně a komplexně zrealizovaná výstava se v České republice uskutečnila poprvé. </p> <p>Info tel.: 581 601 160,GSM: 603 324 013, hana.svobodova@mmghranice.czzde

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Olomoucký kraj