První neděli v říjnu 2.10. se bude konat den původních plemen domácích zvířat. Patronát nad touto akcí má spolek pro zachování starých plemen GEH. Ve skanzenu chováme kozy, ovce, krávy, prasata, koně i drůbež. Mimo nich bude k vidění spousta dalších zvířat jako alpaky nebo chovní králíci. Mimoto bude probíhat i prodej různých produktů jako sýrů z kozího mléka a včelařských specialit. Pro děti bude v nabídce také kreativní dílnička – tentokrát se bude vyrábět z kožešinek.

V neděli 9.10. proběhne výlov muzejních rybníků. Ryby se budou počítat, vážit a třídit. Velké kapry nabídneme k prodeji a ty menší přemístíme do rybníků na přezimování. V historickém mlýně si navíc můžete prohlédnout interaktivní výstavu k tématu rybníkářství v Horní Falci. Rybníky zde patří k zemědělství a chov kaprů je výnosným odvětvím. Děti si tentokrát mohou z vrbových proutků a sena vytvořit ryby, které si mohou odnést domů.

Následující neděli 16.10. pak pořádáme tradiční Posvícenský trh, na kterém lze pořídit krásné a originální dárky. Řemeslníci přivezou keramiku, košíkářské zboží, výrobky ze dřeva, vlny a šité zboží. Také zdejší farmáři mají po sklizni čerstvé dobroty – marmelády, šťávy, likéry, koření a bylinkové čaje. Místní zahradnický spolek bude vyrábět podzimní dekorace z přírodních materiálů a ochutnat můžete také čerstvě lisovanou jablečnou štávu. Pořídit se zde dá spousta užitečných věcí jako krmítka a budky pro ptáčky nebo hmyzí obydlí, přírodní mýdla a další milé věcičky pro radost. Součástí akce je také velká výstava jablek za přítomnosti pomologů. Snahou je zachování původních odrůd ovocných stromů a získáte zde tipy přímo od odborníků. Děti se mohou těšit na malý kolotoč.

Prohlídku skanzenu lze spojit s příjemnou procházkou barevnou podzimní přírodou. Každou neděli bude samozřejmně postaráno i o občerstvení. Muzejní pekař peče v jednom ze selských dvorů chléb a nabídne i různé druhy pečiva. V hostinci dostanete správnou bavorskou svačinu a pivo.

Pro návštěvníky z České republiky jsou údaje o stavebních skupinách a jednotlivých budovách k dispozici také v češtině. Za pomoci vhodné aplikace v chytrých telefonech anebo tabletech si lze z QR kódů stáhnout informační texty.

Špičkovou fotografickou tvorbu českých i zahraničních autorů, na kterou se festival specializuje, si budete moci letos užít s tématem „Proti proudu“. Proti proudu času,
proti očekáváním a představám společnosti, proti zažitým způsobům a formám fotografického zobrazování, proti tradici a konvenci. Jít proti proudu často znamená
jít do určitého rizika, do podniku s mnohdy nejistým výsledkem i co se týká ohlasu veřejnosti a společenského docenění.

Představitel Slovenské nové vlny a hlavní hvězda letošního ročníku Miro Švolík vystavuje v Městském muzeu Blatná své ikonické práce z osmdesátých let dvacátého století spolu s díly z doby nedávno minulé. Právě Miro Švolík svou imaginativní tvorbou z první poloviny 80. let nabourával zaběhlý pohled na tehdejší fotografii. Tato výstava navíc není omezena dobou trvání Blatenského fotofestivalu, ale potrvá až do 6. 11. 2022.

Fotografický cyklus Nová Sedlica Pavla Vavrouška zachycuje život v nejvýchodnější osadě bývalého Československa v 80. letech 20. století. V době, kdy se takřka nelišil od několika desítek či stovek let nazpět. Soubor fotografií uvidíte ve Starém paláci zámku Blatná po takřka čtyřicetiletém odpočinku v archivu.

Fotografka a vizuální umělkyně Jolana Havelková představí v kapli sv. Michaela soubor Řeky, ve kterém po tři roky portrétovala české a moravské toky. V Kulturní kavárně Železářství U Šulců si budete moci prohlédnout okouzlující fotografie z 60. až 80. let od Pavla Hudce Ahasvera, který stál vždy tak trochu bokem. Na fotofestivalu se také představí dvě fotografické školy. Pražská škola kreativní fotografie a Liberecká škola fotografická.

Přednáškový program uvede kromě vystavujícího Miro Švolíka ještě Igora Malijevského a Tomáše Pospěcha, který pohovoří o knize Josefa Koudelky: Deníky. V rámci Otevřené scény se těšte na práce 30 dalších fotografů a doporučujeme navštívit rovněž i Ozvěny Fotojatek, které do Blatné přináší moderátor Blatenského fotofestivalu Honza Flaška.

www.plantaz-blatna.cz, www.fotofestival.cz

„Základní dokument Charty 77 podepsalo u jeho zrodu celkem 241 signatářů, byli mezi nimi básníci, filozofové, překladatelé, představitelé undergroundové kultury, dělníci, bývalí politici, osobnosti napříč konfesemi i různými politickými názory“, vysvětluje kurátorka Zuzana Brikcius. Neohrožený postoj zástupců různých myšlenkových škol a jednoznačné vyjádření odporu proti vládnoucímu komunistickému režimu vyvolaly v demokratické západní Evropě i v USA vlnu solidarity a podpory. Zcela nepochybně v tom sehrály neocenitelnou roli světově proslulé osobnosti, které Prohlášení sestavovaly. Byli to první mluvčí Charty 77 - humanistický filozof Jan Patočka, dramatik a spisovatel Václav Havel a bývalý politik Jiří Hájek. Komunistický režim zuřil a spustil ve všech ohledech nelítostnou kampaň proti signatářům.

Do Rakouska se vystěhovalo na dvě stě disidentů, často s celou rodinou, a většinou i v zemi natrvalo zůstali. Přišla i řada umělců. Patřil mezi ně jeden z nejvýznamnějších českých herců, který obohatil tým vídeňského Burgtheateru Pavel Landovský. Významného dramatika a spisovatele Pavla Kohouta následoval syn, malíř Ondřej Kohout se svou ženou Evou Vonešovou, rovněž malířkou. Básník, filozof a výtvarný umělec Eugen Brikcius dorazil na začátku ledna 1980. Ve Vídni se usadili i malíř Otakar Slavík, budoucí člen Künstlerhausu, a fotograf Abé Libánský s rodinou. Malíř Zbyněk Benýšek založil kulturní exilový časopis Paternoster.

Na výstavu Múzická Vídeň byli vybráni tři umělci. Všichni, včetně autorky a kurátorky výstavy Zuzany Brikcius, jsou vyznamenáni Ministerstvem obrany ČR pamětním dekretem a odznakem za odboj a odpor proti komunismu. Stali se tudíž veterány třetího odboje. Ondřej Kohout proslul svými silně pointovanými figurativními obrazy, které s nadsázkou a často se zničující ironií komentují naše dasein. Ve Vídni se stal členem Künstlerhausu. Tvorba Evy Vones (Vonešové) se vyznačuje výrazným smyslem pro poezii, jsou to básně v obrazech. Pro výstavu byly vybrány tituly zaznamenávající jednotlivé etapy v životě umělkyně, která ve svých obrazech artikuluje své touhy, sny i realitu. Básník a filozof Eugen Brikcius se zapsal do dějin českého výtvarného umění již v šedesátých letech minulého století jako autor filozofického happeningu a landartu dříve, než se tyto akce začaly zařazovat do kunsthistorických termínů.

Výstava bude otevřena od 8. 9. do 10. 12. 2022.

Richard Stipl (1968) se narodil v moravském městě Šternberk. V roce 1979 emigroval s rodiči do Kanady. V letech 1988–1993 studoval malbu na Ontario Colledge of Art v Torontu a získal prestižní kanadskou cenu Governor General’s Award (1992). Na začátku devadesátých let se vrátil do České republiky, do rodného Šternberka, kde se podílel na organizaci sympozií světového umění. Přednášel na VŠUP v Praze (2010) a New York Academy of Art (2011).

Richard Stipl se na počátku své tvůrčí kariéry profiloval jako malíř, poté se začal věnovat sochařství. Předlohou k jeho realizacím si je on sám, vyčerpávajícím způsobem se zaměřuje na neurčitou povahu a momentální paradoxy, které jsou neodmyslitelně spjaty s neustálým přetvářením sebe sama v průběhu celého života. Pro Stiplovy obrazy i sochařská díla je charakteristické, že nás nutí přehodnotit současné postoje a přístupy k tvorbě a konzumaci umění.

V současnosti Richard Stipl žije a tvoří v Praze a ve Šternberku, vystavuje po celém světě a je součástí mnoha významných veřejných i soukromých sbírek.

V týdnu od 13. do 20. 8. 2022 se více než 60 mladých dobrovolníků, tzv. mladých ambasadorů, zapojených do evropského projektu Hra o klima zúčastnilo kempu zaměřeného na obnovu mokřadů v NP Šumava. Akci pořádala organizace Na mysli ve spolupráci s Hnutím DUHA a Správou Národního parku Šumava.

„V ČR zmizelo v důsledku odvodňování a meliorací téměř 1 milion hektarů mokřadů, což je rozlohou ekvivalentem čtrnácti Národních parků Šumava. Tímto zásahem jsme razantně omezili důležité ekosystémové služby, které nám mokřady přináší. Patří mezi ně uchovávání zásob vody v krajině, podpora malého vodního koloběhu, ochlazování krajiny skrze výpar nebo třeba ukládání uhlíku v rašeliništích. V dnešní době stále viditelnějších důsledků klimatické změny ale tyto funkce potřebujeme spíše podporovat,“ říká Lukáš Linhart ze Správy Národního parku Šumava. „Z tohoto důvodu je co nejrychlejší obnova mokřadů velice důležitá. V rámci našeho projektu Život pro mokřady máme za cíl revitalizaci 2 000 hektarů, nyní jsme s 800 hektary zhruba v polovině. Proto velmi vítáme zapojení dobrovolníků. Ti nám pomáhají s pracemi na místech, kam se nedostane technika, kterou jinak při revitalizacích také využíváme,“ dodává Lukáš Linhart.

Mladí dobrovolníci během týdne postavili 11 dřevěných hrázek na odvodňovacích kanálech v říční nivě Teplé Vltavy. Mezi další práce patřilo zasypávání kanálů a roznášení mulče na revitalizované nivní louky za účelem podpory návratu mokřadní vegetace a dočasného snížení výparu. Vysekané části louky zároveň pomáhají silně ohroženým tetřívkům obecným, kteří otevřené plochy na loukách využívají jako svá tokaniště.

Doprovodný program nabídl účastníkům kempu exkurze do cenných lokalit Národního parku a řadu zajímavých přednášek pod širým nebem. Mezi ty nejpopulárnější patřila prezentace o rysech na Šumavě a exkurze do vlčího výběhu v Srní. Během týdne účastníci také natáčeli videa, která sdíleli na svých sociálních sítích, aby tak pomohli šířit informace o obnově mokřadů, klimatických opatřeních a ochraně biodiverzity nejen mezi své vrstevníky.

„Lidská činnost je společným jmenovatelem jak klimatické změny, tak i změn krajiny, například v podobě odvodňovacích kanálů a meliorací. Jedním z důsledků klimatické změny u nás v České republice je sucho a narůstající teplota; jen od roku 1961 zde průměrná roční teplota stoupla o 2 stupně Celsia. Lidmi odvodněná krajina situaci ještě významně zhoršuje a dostáváme se do zacykleného kruhu. Příroda sama ví nejlépe, jak se obnovit, musíme ji pro to však dát prostor,“ říká Stáňa Tomková z organizace Na mysli. „Cílem tohoto mezinárodního kempu na Šumavě tak bylo ukázat mladým lidem z různých koutů Evropy, jak můžeme být nápomocní při obnově původní krajiny a biotopů a názorně jim předvést, jak rychle se příroda umí zotavit a zregenerovat i z velice těžkých zásahů. Spolu s tím jim také umožnit přímo se na této aktivitě podílet. Právě možnost zapojit se a přispět vlastní prací a také příležitost vidět, jaké výsledky mají tyto práce dobrovolníků z předešlých let na vlastní oči, byly tím, co účastníci kempu oceňovali nejvíce,“ doplňuje Stáňa Tomková.

Podobných akcí se může zúčastnit každý v rámci Týdnů pro krajinu, které každé léto již 25. rokem organizuje Hnutí DUHA po celé České republice. V rámci mezinárodního programu Hra o klima pak mladé dobrovolníky čekají v příštím roce ještě podobné kempy v Bulharsku, na Slovensku a v Polsku.

Více info: Wilderness camp • Na mysli

Výmlat obilí ve skanzenu a den muzejních zahrad 

Datum: neděle, 18.09. 2022, od 13 hodin

Muzejní pole jsou sklizena a úroda je již uskladněna ve stodolách. Na podzim pak přichází čas výmlatu a ten se ve skanzenu provádí ručně anebo s mechanickou mlátičkou. Na mlatu několik mlatců současně  mlátilo v určeném rytmu snopy a byla to fyzicky velmi namáhavá práce. Později se používaly mlátičky a návštěvníci se mohou podívat jak tyto stroje fungovaly. Muzejní koně budou následně vymlácené obilí a slámu transportovat do stodol a skladišť.

Muzejní zahrádky jsou ve skanzenu osázené podle dochovaných informací rostlinami tak, jak je dříve hospodyně mívaly. Zelenina a bylinky do kuchyně ,léčivé byliny pro domácí lékárnu, okrasné keře a květiny většinou pro určité slavnosti. Nahlédněte za plot těchto krásných selských zahrádek!

Sklízení brambor ve Skanzenu Horní Falce

Datum: neděle 25.09. 2022, od 13 hodin

Horní Falc je známá bramborářská oblast. Zdejší zemědělci pěstují na polích spoustu různých odrůd a také ve skanzenu máme samozřejmě na polích brambory. V září je čas sklizně a ta probíhá v muzeu jak jinak, než mechanicky. Za pomoci pracovních koní a vyorávače tzv. „čerta“ se bude sklízet. Na sbírání brambor bylo zapotřebí hodně pomocných rukou včetně dětí. 

Kdo bude mít zájem zdejší brambory ochutnat, může si cestou domů zakoupit pytlík čerstvých brambor v muzejním obchůdku. Program začíná opět ve 13 hodin a je v ceně muzejní vstupenky.

V neděli roztápí muzejní pekař pravidelně pekařskou pec a je pak k mání čerstvý kváskový chleba a nejrůznější pečivo.

Odpočinek po prohlídce skanzenu nabídne náš hostinec s příjemným posezením u kávy s koláčem nebo svačinku s pivem.

Těšíme se na Vaši návštěvu!

www.freilandmuseum-oberpfalz.de

Ministr kultury Martin Baxa považuje tento den za mimořádně významný: „Vybudování památníku v Letech je jedna z mezinárodně významných aktivit naší vlády. Po letech přešlapování na místě se dnes konečně začala myšlenka přetavovat v konkrétní činy. První krok učinil můj předchůdce Daniel Herman, kterému se podařilo prosadit vykoupení vepřína státem. Jsem moc rád, že se mně a týmům Ministerstva kultury a Muzea romské kultury podařilo najít finanční prostředky a cestu k řešení, a díky tomu zde můžeme dnes být. Dnes začala demolice vepřína. Po demolici samotné budou následovat etapy výstavby Památníku – vybudování návštěvnického centra s expozicí. Pak přijde na řadu revitalizace další části areálu, včetně venkovní části expozice a pietní úpravy míst, kde stával tábor. Mimořádně pozitivní zprávou je, že se podařilo díky dobře připravené soutěži na demoliční práce a příznivým okolnostem souvisejícím s okolními stavbami komunikací dosáhnout takové ceny, že úspora u demolice zajistí i financování všech etap komplexu dle architektonické studie. Věřím, že celková investice téměř dvou set milionů korun ze státního rozpočtu, rozpočtu Ministerstva kultury, z Fondů EHP/Norska a od dárců nakonec přinesou to, co stále obětem romského holocaustu dlužíme. Důstojné místo připomenutí této tragické části našich dějin. A v dnešních dnech je připomínání minulosti a jejích temných míst, na která nesmíme zapomenout, o to důležitější.“

Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová dodává: „Cesta k vybudování nového památníku nebyla jednoduchá a rozhodně není u konce. Jsme teprve na začátku, ale tento začátek je zásadní. Demolice je nezbytně nutná k tomu, aby na místě bývalého tzv. cikánského tábora, fakticky koncentračního mohl být vybudován důstojný památník k uctění obětí holokaustu Romů a Sintů v Čechách. Doufám, že je nás většina, kteří vnímají, že dnešní den je zásadním milníkem pro romskou historii.“

Zahájení demolice areálu se zúčastnili předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Markéta Pekarová Adamová, velvyslanec Norského království Robert Kvile, předseda Výboru pro odškodnění romského holokaustu Čeněk Růžička a další významné osobnosti politického i veřejného života, aktivisté i pamětníci, jako např. Miroslav Brož, Antonín Lagryn,  nebo zahraniční organizace Solli Gruppe Gegen Antiromaismus.

Po závěrečné emotivní procházce areálem vepřína přišlo na řadu slavnostní zahájení demolice, které proběhlo symbolickým aktem, demolice zmenšené budovy vepřína, která se rozložila na menší betonové cihličky, které slouží i jako upomínkový předmět. Jako poslední část oficiálního programu ředitelka Muzea romské kultury společně se zástupcem společnosti AWT rekultivace podepsali Zápis o předání a převzetí staveniště. Tím se areál oficiálně předal demoliční společnosti. Bourání budov započne v pondělí 25. 7.

Záměr vykoupit areál velkovýkrmny prasat v Letech u Písku, místa, kde se od srpna 1942 do srpna 1943 nacházel jeden ze dvou „Cikánských táborů“ v Protektorátu Čechy a Morava, schválila vláda ČR v srpnu 2017. Tento krok umožnil, aby se Muzeum romské kultury, příspěvková organizace Ministerstva kultury, mohlo ujmout důležitého zadání a vybudovat nový památník, který propojí existující Kulturní památku Lety s místem bývalého tábora, a tím vytvoří ucelený koncept důstojného uctění obětí romského holocaustu.

Projekty přihlášené do Ceny LEMUR jsou hodnoceny odbornou porotou složenou z cca 60 profesionálů z agentur, firem, asociací, akademiků a médií. K nejsilněji zastoupeným patřila již tradičně kategorie B2C (26 projektů) spolu s kategorií Media Relations (26). Velký počet přihlášených projektů zaznamenala i kategorie Společenská odpovědnost a filantropie (22), Akce a události (21) či Integrovaná komunikace (17) a Technologie, IT (17). Vzhledem k počtu projektů a počtu nominovaných tiskových mluvčí bylo sestaveno 8 hodnotících komisí.

Alšova jihočeská galerie byla jednoznačným vítězem v kategorii III. 9 Digital & social media – social media za projekt Výstava – Malevič a ruská avantgarda. Třetí místo získala v kategorii II. 5 Státní správa, politika, neziskový sektor, za projekt Chodit na umění není umění. Tímto úspěchem navazuje Alšova jihočeská galerie společně ve spolupráci s agenturou Chilli Production na loňská ocenění, která získala v soutěží Fenix content marketing, kdy získala 1. místo v nejsilněji obsazené kategorii Social media kampaň. „Podařilo se nám s agenturou Chilli Production vytvořit divácky velmi působivou kampaň. - propagující umění jako celek, jako prožitek, který je pro všechny. Každý ho vnímá po svém a každý si z jeho konzumace odnáší jiný pocit, jiné hodnoty. Na zážitek z umění nemusíte mít vysoké školy a načtené tuny knih. Stačí přijít, otevřít se mu a nechat ho na sebe působit “, vysvětluje ředitel Alšovy jihočeské galerie Aleš Seifert.

„Každá z osobností, které jsme ke spolupráci přizvali, například Aňa Geislerová, Milan Cais, Vladimír Franc, měla úplně jiný pohled na věc, a proto je projekt rozmanitý a oblíbený. Všichni hosté vystoupili bez nároku na honorář, aby podpořili umění v Česku. Celý projekt Chodit na umění není uměn, byl záměrně tvořen, jak pro osvětu umění, tak i pro následnou propagaci výstav. Generovali jsme data, která jsme následné použili v propagaci a ticketingu, kde nám to hodně pomohlo,“ doplňuje Otta Kovařík z agentury Chilli Production.

Výstava Malevič - Rodčenko - Kandinskij a ruská avantgarda byl splněný sen, galerijní událost roku 2021, do dnes jsou s tímto projektem spojovány mnohé superlativy. Za tři měsíce navštívilo unikátní výstavní projekt přes 22 000 návštěvníků. „Zájem o výstavu byl opravdu obrovský, předčil všechna naše očekávání. Konečné číslo návštěvnosti pouze potvrzuje, o jak mimořádný počin se jednalo. Alšova jihočeská galerie se díky tomuto projektu zviditelnila nejen na tuzemské, ale i evropské scéně a ocenění LEMUR je toho dalším důkazem,“ doplňuje Aleš Seifert.

Partnery letošního ročníku ceny LEMUR 2022 jsou: prestižní soutěž Sabre Awards a společnosti For Event, Communication Summit, Coca Cola HBC, Monitora, Navzdory, Stem Mark, MAM a PROTEXT ČTK.

Odkaz na výstavní projekt Malevič - Rodčenko - Kandinskij a ruská avantgarda:

malevič - rodčenko - kandinskij a ruská avantgarda | ze sbírky muzea umění jekatěrinburg | expozice | AJG, Alšova Jihočeská Galerie

Virtuální prohlídka výstavy:

https://my.matterport.com/show/?m=srKkoeSijeB

Odkaz na projekt #choditnaumenineniumeni:

www.choditnaumenineniumeni.cz

FB: https://www.facebook.com/hashtag/choditnaumenineniumeni,

IG: https://www.instagram.com/tags/choditnaumenineniumeni/

Večer prvního dne festivalu završí finský trumpetista a skladatel Verneri Pohjola, který je uznáván jako vznikající jazzová hvězda. Je přírodní síla, bezesporu obrovský talent a hudebník s vůdčím a osobitým hlasem, který do své hry dokáže vnést vřelost a klid a zároveň pulzující intenzitu. V květnu 2020 vydal album The Dead Don’t Dream, které spojuje práci na jeho předchozích třech albech s naprostou soudržností, individualismem a kreativitou. Album, představené právě na Dobršské bráně, je umělecké dílo, sestavené ze všech vlivů, které formovaly Verneriho dosavadní život. Je tu rovnováha barev, světla a dynamiky, hluboký smysl pro spolupráci. Jeho hudba vyvažuje svobodu a kompozici, výraz a hlas. Je to definující umělecké dílo pro Verneriho, pro finskou kulturu a prohlášení o záměru umělce ponořeného do světa evropského jazzu.

Mezi vrcholy druhého festivalového dne se jistě zařadí zázračná hvězda Andrea Motis z Barcelony, půvabná jazzová zpěvačka a trumpetistka, která přijíždí na festival, aby se podělila o svůj úžasný talent na trubku a vokál v doprovodu vlastní kapely, a především aby představila nové album Loopholes. V tomto albu se Andrea vzdálila ze své komfortní zóny a rozhodla se pustit do zvuků a barev, které vždy patřily k jejím hudebním preferencím, jako je funk, elektrický jazz a neo-soul.  Ve dvanácti skladbách Motis zazpívá v katalánštině, své mateřské řeči, a také ve španělštině, portugalštině, angličtině a němčině, a svůj hlasový projev komentuje střídavě – natrénovaný na oba nástroje – na trubku nebo saxofon.

V sobotní večer se milovnicí skvělé hudby mohou zaposlouchat také do skladeb dalších čtyř improvizujících hudebníků, patřících k nejlepším ve svém oboru. Markus Stockhausen, vítěz Echo Jazz, který je považován za jednoho z nejlepších trumpetistů na světě, na tomto koncertu představuje novou sestavu s klavíristou Jeroenem van Vlietem a nové trojalbum Tales.

Mezi další hvězdy festivalu budou bezesporu patřit slovensko-česká dvojice Oskar Török & Michal Rataj. Trumpetista a zpěvák Oskar Török je jedním z nejvýraznějších jazzových trumpetistů své generace.  Vedle hraní ve své domácí vysoce ceněné kapele Vertigo je členem kapely Čikori Ivy Bittové a působí i na mezinárodní scéně jako člen polské kapely Wojtek Mazolewski Quintet. Nové duo Michala Rataje a Oskara Töröka se pokouší ustanovit ještě hlubší interakci mezi virtuózním dechovým nástrojem a širokou paletou současné interaktivní elektroniky. Jejich hudební slovník se rozpíná od elektronického ambientu přes názvuky klubové elektroniky až po různé polohy současného jazzu a akusmatické hudby.

Trumpetistka, dirigentka a skladatelka Štěpánka Balcarová je důležitou osobností současné české jazzové scény. Štěpánka je držitelkou dvou Cen Anděl v jazzové kategorii a dvou dalších nominací na tuto cenu. Na festivalu se představí v nově vzniklá česko-polská formaci se svými autorskými kompozicemi.

Mezinárodní kvartet tvořený českým trumpetistou Jiřím Kotačou, oceňovaným trumpetistou a skladatelem, švédským kytaristou Alfem Carlssonem a slovenskou rytmickou sekcí, tedy kontrabasistou Peterem Kormanem a bubeníkem Kristiánem Kurucem, mísí v tvorbě vlivy lyrické skandinávské hudby a moderního jazzu se špetkou moravského a slovenského folkloru, což přináší unikátní zvuk, kladoucí důraz na pestrost, silné melodie a propojování odlišných hudebních tradic a kořenů. Jinak tomu nebude i v případě jejich koncertu na Dobršské bráně.

Jeden z nejlepších současných trumpetistů Miroslav Hloucal vytvořil kvartet s legendou českého jazzového klavíru Emilem Viklickým.  Na pódiu se zároveň setkají tři generace hudebníků, jelikož kapelu dotváří ještě kontrabasista Josef Fečo a mladý bubeník Martin Fečo.

Hudba kvartetu se skládá zejména z autorského repertoáru obou protagonistů, a také převzatých kompozic jazzových velikánů - tzv. standardů. Celý festivalový koncert bude v duchu moderního jazzu a jazzového mainstreamu.

Na festivalu již tradičně dostávají příležitost mladé evropské jazzové talenty. A sem právem patří německý trumpetista a skladatel Jakob Bänsch. Specialitou jeho vlastní hudby je zvuk velmi blízký klasické hudbě v kombinaci s energií a virtuozitou Bebopu a Modern Jazz. Na festivalovém venkovním podiu se setká v duu s dalším německým talentem, pianistou Nikolasem Roeverem.

Malá pošumavská vesnička Dobrš s bohatou historií a mnoha památkami nabízí už za nedlouho ve středoevropském prostoru prestižní, v celém světě vyhledávané hudebníky, hrající experimentální současný jazz, klasickou i popovou hudbu.

Festivalová pódia objeví návštěvníci již tradičně v zámeckém areálu, gotickém kostele nebo před románskou zvonicí. Příležitost pro nečekaná hudební setkání a nefalšovanou improvizaci pak dává sál historického hostince na místní návsi.

Musíte vidět Dobrš a můžete slyšet nepoznané. Dobršská brána přináší do Pošumaví magickou hudbu. Vstupte do ní ve dnech 19. a 20. srpna i vy!