BECHYNĚ: Zveme vás do Mezinárodního muzeu keramiky v Bechyni ke komentované prohlídce. Úvodní slovo pronese ředitel galerie Aleš Seifert. Výstavou vás provede autor Richard Stipl a kurátorka výstavy Karolína Juřicová, která k expozici uvádí: „Výstavní projekt HLAVA MAPA je postaven na prvotních myšlenkových základech sochařské tvorby umělce Richarda Stipla. Tvůrčí proces začíná u hlíny a dále se transformuje do komplikovanějších materiálů. Jedinečným způsobem je tak možné nahlédnout pod ruce sochaře a vnímat možnosti materiálu, především hlíny, ještě předtím, než se vypálí do keramiky nebo se přemění v jiný přírodní či umělý materiál.“
Richard Stipl (1968) se narodil v moravském městě Šternberk. V roce 1979 emigroval s rodiči do Kanady. V letech 1988–1993 studoval malbu na Ontario Colledge of Art v Torontu a získal prestižní kanadskou cenu Governor General’s Award (1992). Na začátku devadesátých let se vrátil do České republiky, do rodného Šternberka, kde se podílel na organizaci sympozií světového umění. Přednášel na VŠUP v Praze (2010) a New York Academy of Art (2011).
Richard Stipl se na počátku své tvůrčí kariéry profiloval jako malíř, poté se začal věnovat sochařství. Předlohou k jeho realizacím si je on sám, vyčerpávajícím způsobem se zaměřuje na neurčitou povahu a momentální paradoxy, které jsou neodmyslitelně spjaty s neustálým přetvářením sebe sama v průběhu celého života. Pro Stiplovy obrazy i sochařská díla je charakteristické, že nás nutí přehodnotit současné postoje a přístupy k tvorbě a konzumaci umění.
V současnosti Richard Stipl žije a tvoří v Praze a ve Šternberku, vystavuje po celém světě a je součástí mnoha významných veřejných i soukromých sbírek.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.