čtvrtek
22. října 2020
svátek slaví Sabina

Jihočeský kraj

Jihočeský kraj

Václav Johanus - Procházky krajinou / Originály a grafika v MK Písek

PÍSEK: Příznivci umělecké tvorby grafika, ilustrátora a karikaturisty Václava Johanuse si mohou od 13. října v Městské knihovně v Písku prohlédnout výstavu s názvem Procházky krajinou. Soubor originálů a grafik zahrnuje práce z převážně posledních tří let a je určen jak dospělým, tak dětským divákům.

Autor článku: 
Studio Hrozen

Grafik, ilustrátor a karikaturista Václav Johanus (nar. 1947) působí na české výtvarné scéně od poloviny 60. let. Začínal v oblasti kresleného humoru, kdy na sebe upozornil originálním rukopisem - přísně geometrickou černou kresbou. Z té doby jej pamětníci znají například ze zadních stránek Mladého světa, z Dikobrazu, Stadiónu, Domova apod. Strohý rukopis postavený na grafickém základě a poetickou nadsázku přenesl od kresleného humoru postupně i do dalších výtvarných oblastí, jimž se věnuje - do grafik, ilustrací, typografie, temper i koláží. V grafice používá techniku serigrafie s pro něj typickým přesným soutiskem plných barev.

Nezastupitelné místo má tvorba zaměřená na dětské publikum, od ilustrací například pro Sluníčko nebo Ohníček přes leporela, pexesa, omalovánky, vystřihovánky nebo trojrozměrné objekty, po ilustrování knížek. Svými obrázky opatřil více než 40 knih pro děti a dospělé. Po celé tvůrčí období průběžně výtvarně spolupracoval s desítkami novin a časopisů, včetně odborně zaměřených, jako například Ekonom, Právní rádce, Hospodářské noviny a další. Pro Deníky Bohemia (původně Jihočeskou pravdu) kreslil více než 50 let.

Od roku 1965 Václav Johanus uspořádal přes 100 samostatných a účastnil se více než 220 společných výstav doma i v zahraničí (mj. Frankfurt, Tokio, Londýn, Rzeszów, Gabrovo, Marostika, Bělehrad, Havana, Curych, Berlín, Vídeň, Lorient, Šen-Čen a další). Zúčastňoval se přehlídek české ilustrace a mezinárodního Bienále užité grafiky a ilustrace Brno.

Z význačnějších akcí posledních let lze připomenout například dvě grafické: v roce 2017 byl přizván k účasti na reprezentativní výstavě Grafické techniky ve stoleté historii Hollaru, v Národním technickém muzeu v Praze. Představil zde grafickou techniku serigrafie, kterou používá od poloviny 70. let. O rok později prezentoval typografickou tvorbu na výstavě plakátů v jihočínském Šen-Čenu, kterou připravilo Sdružení Bienále Brno k 100. výročí Československa.

Dílo Václava Johanuse je zastoupeno v českých a zahraničních sbírkách. Za karikaturu, grafiku, hračky a plakáty získal ocenění. Je členem Sdružení Bienále Brno.

Václav Johanus / Procházky krajinou / Originály a grafika

Městská knihovna Písek, Alšovo náměstí 75/13, 397 01 Písek

13. 10. –  27. 11. 2020

Český malíř, grafik a ilustrátor Oldřich Jelínek v píseckém muzeu

PÍSEK: Oldřich Jelínek je oceňovaný český malíř, grafik a ilustrátor, který v roce 1981 emigroval do západního Německa a dodnes žije a pracuje v Mnichově. Pořád pilně maluje a hlavně kreslí, ač v únoru oslavil již devadesátku. V tomto roce obdržel ocenění za významný přínos literatuře pro děti a mládež v rámci cen Zlatá stuha. V Písku se představí především se svou volnou tvorbou. Výstava s názvem „Známý/ neznámý Oldřich Jelínek“ začne vernisáží ve středu 2. září od 17 h a potrvá do pondělí 28. září.

od 02.09.2020 do 28.09.2020
17:00
Autor článku: 
TZ/jal

Rovněž od středy 2. září bude v Chodbě knihovny nainstalována výstava 51 unikátních fotografií z okolí Milevska, které mezi léty 1907 - 1908 pořídil tamní učitel a fotograf Štěpán Dvořák. Na snímcích jsou zachyceny vesnické návsi, ale i jednotlivá stavení, která hlavně v 60. a 70. letech 20. století ustoupila výstavbě nových domů. Všichni milovníci ztracené venkovské architektury mají čas až do 14. října tohoto roku.

Aktuální informace, fotografie a zajímavosti můžete rovněž sledovat na www.facebook.com/pmpisek či www.instagram.com/prachenskemuzeum/

 

 

Po stopách starých turistů II.

JIHOČESKÝ KRAJ: Druhý doprovodný výlet k výstavě Pěší turistika před sto lety, konaný ve šlépějích jedné z vycházek Klubu československých turistů ve Volyni, která se uskutečnila dne 25. září 1921 a směřovala do Krušlova, na Čertův kámen a do Čestic. Srovnávání krajiny minulé se současnou skrze tištěnou dokumentaci zajištěno. Vítaní jsou i turisté v dobovém oblečení i bez něj. Sraz na nádvoří tvrze ráno v 9 hodin. Trasa dlouhá 15 kilometrů s návratem autobusem z Čestic přes Strakonice nebo 22 kilometrů s docházkou do Volyně. Událost na FB: https://www.facebook.com/events/311918779931849/


 

30.08.2020
09:00
Autor článku: 
TZ/jal

 


 

Putovní festival Energie pro kulturu je ve své polovině

ČR: Hudebně-divadelní festival na podporu regionální kultury a gastro služeb již od konce července křižuje republikou. Tento čtvrtek zahájí po týdenní pauze svou druhou polovinu v Českých Budějovicích.

od 30.07.2020 do 11.09.2020
Autor článku: 
Zdena Selingerová

Festival Energie pro kulturu tento týden vstoupí do své druhé poloviny. Během předchozích týdnů se objevil již na třech místech republiky a setkal se s velkým zájmem veřejnosti. Kromě špičkových divadelních a hudebních představení, které návštěvníkům i nadále nabízí, získal i nemalé finanční prostředky pro místní neziskové spolky.

Akrobatické a divadelní čtvrtky a hudební pátky doposud přilákaly stovky návštěvníků. Na následující tři zastávky zvou kromě novocirkusového souboru Cirk La Putyka a hudební skupiny Kašpárek v rohlíku, kteří jsou stálými hosty festivalu, hvězdy české hudební scény Mekky Žbirka, Aneta Langerová a kapela Tata Bojs.

Na každé místo dorazí mobilní stage pro 300 lidí. Prostor pro diváky je upraven tak, aby ve všech směrech vyhovoval současným hygienickým opatřením. „V areálu důsledně hlídáme počet návštěvníků, aby nepřesáhl povolený počet 1000 osob. Všude jsou rozmístěné dezinfekce a pravidelně dezinfikujeme toalety, tribunu a židle, které jsou k dispozici divákům během divadelních představení a koncertů,“ popisuje opatření pořadatelka Martina Tůmová.

Pódium patří každý čtvrtek akrobacii a divadlu, v pátek hudbě. Stálými vystupujícími festivalu jsou již výše zmínění novocirkusáci Cirk La Putyka a kapela Kašpárek v rohlíku.

Čtvrteční divadelní odpoledne vždy zahájí místní herecký soubor, který následuje představení DYNAMO KABARET v podání Cirk La Putyka. V režii souboru Cirk La Putyka je i odpolední akrobatický workshop pro děti od 5 do 15 let.

Páteční hudební program začíná koncertem kapely Kašpárek v rohlíku. Ten následuje hudební host, spjatý s místem konání festivalu a poté zahraje hlavní hvězda programu.

Na vnějších stěnách podia i hlediště jsou k vidění fotografie Milana Bureše a Milana Jaroše s názvem “Život za koronaviru” a obrázky ilustrátorů “Umění za koronaviru” vzniklé v době nouzového stavu.

Zóna s občerstvením poskytuje prostor pro místí kavárníky a restauratéry.  

Ve spolupráci s Nadací ČEZ pak naopak návštěvníci festivalu mohou vyšlapat na kole finanční podporu pro lokální neziskové organizace. Během předchozích třech zastávek se podařilo získat více než 300 000 korun.

Vstupné je zdarma.

 

Termíny následujících zastávek a program festivalu Energie pro kulturu:

27.8.2020 - 28.8.2020 - ČESKÉ BUDĚJOVICE / BAUMANN&HENDERSON / CIRK LA PUTYKA KAŠPÁREK V ROHLÍKU / DEAF HEART / MEKY ŽBIRKA

Sokolský ostrov

3.9.2020 -   4.9.2020 - OSTRAVA / ARÉNA / CIRK LA PUTYKA

KAŠPÁREK V ROHLÍKU / DAVID STYPKA / ANETA LANGEROVÁ

Dolní oblast Vítkovice

10.9.2020 - 11.9.2020 - LIBEREC / HERECKÉ STUDIO DIVALDA F. X. ŠALDY / CIRK LA PUTYKA

KAŠPÁREK V ROHLÍKU / JAKUB DĚKAN / TATABOJS

Náměstní Dr. Edvarda Beneše

 

www.energieprokulturu.cz

www.facebook.com/energieprokulturu

www.instagram.com/energieprokulturu

www.soundmachine.cz

Špičkoví čeští hudebníci míří do Kroměříže. V pátek zde startuje třetí ročník Letní hudební akademie

KROMĚŘÍŽ: Už v pátek 14. srpna zahájí svůj program třetí ročník Letní hudební akademie Kroměříž. Nabízí příležitost mladým hudebním talentům rozšířit si své znalosti a zkušenosti pod vedením špičkových lektorů. Na své si ale přijde i veřejnost, pro kterou je připravený doprovodný program koncertů či besed v rámci festivalu Hudební Kroměříž. Akademie potrvá do 19. srpna.

Autor článku: 
Kateřina Martykánová

Za pár dní začíná v prostorách ZUŠ a Konzervatoře P. J. Vejvanovského v Kroměříži Letní hudební akademie založená dirigentem Tomášem Netopilem. Lektory letošního ročníku budou Ivo Kahánek, Michaela Fukačová, Kateřina Kněžíková, Pavel Nikl, Barbara Maria Willi a další. Své zkušenosti a nadšení pro hudbu budou v průběhu šesti dnů sdílet s mladými talenty, které si sami vybrali z množství zájemců. Jejich studenty se letos stane 60 hudebníků, především z České republiky, což je dosud nejvíce od zahájení projektu.

„O výuku byl letos ze strany studentů mimořádný zájem a v některých oborech, jako například ve zpěvu, jsme je museli řadu z nich odmítnout,“ uvedla výkonná ředitelka Letní hudební akademie Kroměříž Jana Kubáčová s tím, že neúspěšní uchazeči se mohou zúčastnit alespoň pasivní formou společně s dalšími zájemci, kteří své hudební vzory mohou alespoň sledovat při výuce studentů.

Akademie je unikátní těsnou spoluprací mezi lektory a jejich studenty, cení se zejména individuální přístup. Vyučovat se zde nebude jen hudba, ale i sebeprezentace, práce s trémou či péče o zdravotní kondici muzikanta.

„Program akademie je ovšem otevřený i pro veřejnost. Čeká ji řada výjimečných koncertů a setkání s jedinečnými osobnostmi v rámci festivalu Hudební Kroměříž,“ uvedl dirigent Tomáš Netopil, zakladatel a umělecký ředitel akademie. Na koncertech se představí také lektoři i studenti LHAK. Novinkou letošního ročníku jsou benefiční koncerty.

Program festivalu Hudební Kroměříž pro veřejnost:

14. 8. v 19:00 Rotunda Květná zahrada - Zahajovací benefiční koncert: S vůní baroka  T. Netopil / A. Plachetka / B. M. Willi / V. Veverka / P. Nikl

15. 8. v 18:00 Kino Nadsklepí - BESEDA o umění, hudebním vzdělávání, práci s talentem - Moderuje Tomáš Netopil Hosté: A. Plachetka, D.Mareček, I. Kahánek 

16.8. v 19:00 Skleník Květná zahrada SLAVNOSTNÍ SYMFONICKÝ benefiční koncert T. Netopil/ K. Kněžíková/ Filharmonie Bohuslava Martinů

Saint-Saëns, Mozart, Ravel, Beethoven – „Osudová


 

17. 8. v 17:00 Kino Nadsklepí Cyril Höschl přednáška G. Mahler -psychodynamické souvislosti  
18. 8. v 19:00 Kino Nadsklepí Závěrečný koncert studentů LHAK
 

V souladu s platnými nařízeními Vlády ČR je při návštěvě koncertů, besed a přednášek mít na obličeji roušku nebo respirátor.

Předprodej vstupenek a více informací na www.academykromeriz.com a www.hudebnikromeriz.cz

Nad projektem Letní hudební akademie Kroměříž převzal záštitu ministr kultury Lubomír Zaorálek. Projekt se uskuteční za finanční podpory Ministerstva kultury a Zlínského kraje

 

O Letní hudební akademii Kroměříž

Dirigent Tomáš Netopil v Kroměříži vystudoval základní uměleckou školu i konzervatoř. První ročník mezinárodní Letní hudební akademie Kroměříž inicioval v roce 2018. Ke spolupráci přizval vrcholné interprety klasické hudby, kteří coby lektoři předávají své zkušenosti nadějným mladým hudebníkům. Akademie je určena studentům konzervatoří, vysokých škol a mladým umělcům. LHAK v roce 2020 otevírá obory - sólová hra a zpěv, hudební management a akademie pro komorní smyčcová tělesa. Plánovaná orchestrální akademie ve spolupráci s Akademií klasické hudby letos proběhne v pozměněné podobě.

Letní hudební akademie Kroměříž kromě výjimečného uměleckého vedení studentům nabízí možnost setkávání a sdílení zkušeností vzájemně i s dalšími hosty, veřejné koncerty a laureátům pak účinkování s orchestrem filharmonie.

Lektoři hudebních oborů 2020

Ivo Kahánek (klavír)

Radek Baborák (lesní roh)

Jan Mráček a Jiří Vodička (housle),

Kateřina Kněžíková (zpěv),

Michaela Fukačová (violoncello),

Barbara Maria Willi (cembalo),

Pavel Nikl (viola, komorní hra),

David Mareček (hudební projekty),

Zdeněk Klauda (klavírní spolupráce),

Lukáš Moťka (trombon).

 

Muzeum zve na komentovanou prohlídku a unikátní snímky hmyzu

PÍSEK: Neviděli jste ještě sbírku prvotřídní české keramiky? Nevadí, přijďte si výstavu užít přímo s jejím autorem.

Autor článku: 
Prácheňské muzeum

Hlavní letní výstava Graniton / užitková a umělecká keramika 1907 – 1928 pomalu končí. Galerie muzea od začátku prázdnin přitahovala na unikátní sbírku, kterou shromáždil jihočeský badatel a nadšenec Jiří Hořava. Ten však již za několik dní bude muset svou kolekci zase opatrně zabalit a poskládat do krabic, čas výstavy v neděli 16. srpna definitivně vyprší. Ještě než se tak stane, přijede Hořava své vášni naposledy povyprávět. Ve středu 12. srpna od 16 h opět přiblíží osudy fabriky ze Svijan u Liberce a jejích legendárních výrobků. 

Zbrusu novou výstavu hostí Památník města Protivína. Fotografie z nedalekého Řežabince píseckého ornitologa Jiřího Šebestiána nahradí snímky dalšího muzejníka -  Pavla Krásenského, kurátora entomologické sbírky v Oblastním muzeu v Mostě. Ten v Protivíně vystaví svůj cyklus nazvaný Podivuhodný svět bezobratlých živočichů. V tomto oboru po celém světě vyhledávaný fotograf každého návštěvníka bezpochyby přesvědčí, že pavoukům, vosám, můrám či mravencům to na velkoformátových fotografiích až nečekaně sluší. Výstava začíná právě dnes 11. srpna a potrvá až do konce října.   

Aktuální informace, fotografie a zajímavosti můžete rovněž sledovat na www.facebook.com/pmpisek či www.instagram.com/prachenskemuzeum/

Konference k problematice autorských práv ve Žďáru nad Sázavou

ČR-ŽĎÁR NAD SÁZAVOU: Poslední změny Autorského zákona přinesly zásadní obrat při vyjednávání o stanovení výše sazeb autorských odměn. Uživatelé autorských práv z řad kulturních organizací a kolektivní správci chtějí za účasti zástupců Ministerstva kultury ČR zhodnotit tuto novou praxi. Konference s názvem „Vyjednávání objektivních, přiměřených a nediskriminačních autorských odměn: praxe a možnosti“ se uskuteční 30. září 2020 v kině Vysočina ve Žďáru nad Sázavou.

30.09.2020
09:30 - 15:00
Autor článku: 
Milan Kostelník

Pořadatelem konference je Sdružení uživatelů autorských práv z. s. (SUAP), které již osmnáct let plní funkci fundovaného oponenta kolektivních správců autorských práv. Cílem spolku je zastupovat pořadatele kulturních akcí při vyjednáváních s OSA a dalšími kolektivními správci. Spolek sdružuje 69 řádných členů z řad kulturních organizací z celé České republiky. Konference je určena nejen pro pracovníky z kulturních domů a kin. Zúčastnit se jí mohou také pracovníci městských a obecních úřadů nebo široká laická veřejnost, kterou problematika autorských práv zajímá.  Na konferenci vystoupí se svými přednáškami JUDr. Adéla Faladová z Ministerstva kultury, nezávislí odborníci na autorské právo JUDr. Ivan David a JUDr.  Petr Prchal Ph.D. Součástí programu bude také panelová diskuze zástupců uživatelů autorských práv a kolektivních správců.

Přihlášku na konferncei a další informace pořadatele najdete na www.suap.cz

Konference se uskutečňuje za spolupráce s Asociací provozovatelů kin, organizací Kultura Žďár p. o. a za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

Sonda do života spolků v obcích do 3 tis. obyvatel - Dobrš

DOBRŠ: Česká republika je „kulturním národem“ a má se v tomto ohledu čím pochlubit, jeho velká „síla“ tkví v hojném kulturním a uměleckém dění v menších sídlech a obcích. V několika dílech vám budeme přinášet příklady toho, jak zanícení dobrovolníci ze všech koutů republiky věnují svůj volný čas právě těmto činnostem ve prospěch rozvoje míst, na nichž jim záleží. Dnes vám představíme Dobrš, jihočeskou vesničku v půvabné krajině Strakonicka, s necelou čtyřicítkou stálých obyvatel, která patřila v období renesance ke kulturním a společenským centrům kraje. O její vzkříšení se zasazuje Sdružení pro obnovu Dobrše, z. s. Předsedovi spolku, architektovi Ivo Kramlovi jsme položili několik anketních otázek u příležitosti konání festivalu, který v srpnu i přes nepřízeň letošních okolností pořádají.

Autor článku: 
ika

O Dobrši

Dobrš je jihočeská vesnička, sice malá svojí rozlohou, ale velká svojí bohatou historií, a to i kulturní. Můžeme o ní právem hovořit jako o perle šumavského Podlesí. Leží na vyvýšenině 18 km jihozápadně od Volyně ve výšce 710 metrů nad mořem. Turisticky je tato oblast regionu Strakonicka velmi atraktivní, krajina má velký půvab. Do velké míry její současnou podobu předurčil rod Koců z Dobrše. Dva cenné románské kostely ovšem svědčí o tom, že historie místa sahá až do raného středověku.

Dobršská tvrz se nachází opodál. Byla to původně gotická stavba, k jejíž věži byla v r. 1707 přistavěna ranně barokní dvoupatrová zámecká budova. Ta prochází rekonstrukcí, interiér se nově upravuje na galerii a regionální muzeum. Další cennou památkou, tentokrát z doby renesanční, je vstupní brána do zámeckého areálu, která byla restaurována r. 1996. Právě v době renesanční se Dobrš těšila jako kulturní a společenské centrum kraje velkému rozkvětu.

Až pojedete kolem Dobrše, zastavte se během roku alespoň v jedné z několika památek, kam se běžně návštěvník bez průvodce nedostane, v letní sezoně pak určitě na výstavě v galerii CoCo. Nenechte si ujít výstup do krovu a věže zvonice sv. Jana a Pavla a prohlídku tří zvonů, především pak zvonu Maria, druhého největšího v jižních Čechách, který se před několika lety ocitl i na české poštovní známce.  Zážitek vizuální se propojí se zážitkem akustickým, když zazní úder srdce tohoto prastarého věžního klenotu.

Další zajímavostí malinké obce je festival, který také oživuje tradici hudebních produkcí v 60. a 70. letech minulého století, kdy byl sál budovy hostince „U Dražných“ na návsi, jenž je také kulturní památkou, centrem hudební produkce neoficiálního proudu, ideově a politicky tehdy nežádoucího. V tomto sále se ještě dříve – v době mezi válkami  –  také díky místnímu Čtenářsko-ochotnickému spolku Svornost hrálo i ochotnické divadlo.

Dobrš má své pozoruhodné historické osobnosti. Mezi ně patří barokní kazatel a literát Ondřej Jakub de Waldt, který zde jako kněz působil na přelomu 17. a 18 století dlouhých 42 let a sepsal zde zásadní část svého díla – především barokních kázání. Na jeho činnost v nedávných letech navázal politický vězeň, skaut, nositel Řádu TGM Páter Martin František Vích, který zde byl farářem více než 41 let. Od roku 1993 do roku 2008 pravidelně vydával farní zpravodaj List z Pošumaví.

 

Byla už Dobrš součástí Sudet? Dá se říci, že úpadek nastal po válce a spolu s ní i odchod obyvatel a chátrání budov, které pokračovalo i za socialismu? Na co navazujete, za jakého stavu jste se o obnovu začali pokoušet?

Dobrš, ač relativně blízko německých hranic, nebyla součástí Sudet, tedy odchod obyvatel spojený s chátráním budov se jí ve velké míře díky této skutečnosti vyhnul. Nevyhnul se jí už tak jako u mnoha jiných obcí úpadek života kulturního, způsobený nástupem komunismu a socialistického zřízení, spojeného s kolektivizací vesnice. I přes toto období si Dobrš udržela do značné míry svoji autenticitu a genius loci, i když místní obyvatelé na ně v drtivé většině rezignovali a tato skutečnost nese své ozvěny v mysli některých obyvatel i dnes.  

V sedmdesátých a částečně i osmdesátých  letech minulého století pak z ponurosti doby a úpadku kultury Dobrš stále vyčnívala, a to díky duchovní a skautské činnosti P. Martina Františka Vícha nebo pravidelné hudební produkci, kterou umožňovali majitelce ve zdejším hostinci U Dražných. Připomenout je vhodné rovněž osvětovou činnost „rytíře“ Josefa Menšíka, který získal od Schwarzenbergů část tvrze, kde zřídil malé muzeum,  provázel skautské výpravy,  vyjížděl v brnění na koni na místní jarmarky a pouti.  To − ale ne jen − jsou důležité ozvěny z minulosti, inspirace místních významných osobností, na které se snažilo do jisté míry navázat občanské sdružení v době svého vzniku.         

 

Otázky ke spolkům v obcích do 3 tis. obyvatel

Kdy a za jakých okolností spolek vznikl, resp. byl obnoven? Jaké byly motivace a důvody k založení spolku? Co bylo katalyzátorem?

Sdružení pro obnovu Dobrše, z.s., je dobrovolným občanským sdružením, které vzniklo na podzim roku 1996. Jeho cílem je osvětová a kulturní činnost ve vztahu k Dobrši jako zcela výjimečné vesnické lokalitě, získávání finančních prostředků na projekty, odborné posudky a související dokumentaci pro obnovu, provoz, opravy a údržbu areálu zámku a tvrze v Dobrši, ostatních kulturních památek i jiných staveb a prostorů v obci a jejím intravilánu se nacházejících.

Základní motivací a myšlenkou vzniku bylo provozování a využití areálu dobršského zámku a tvrze, jehož hlavní část byla tehdy (1996) nabízena obci k prodeji, následné obnovení jeho společenské funkce a propojení jeho jednotlivých částí s cílem vytvořit prostor pro soužití lidí různých zájmů, věku, vzdělání i přesvědčení se zaměřením na uměleckou činnost, setkávání, výuku, poznávání, společnou zábavu a alternativní kulturu. 

 

Nakolik aktivní činnost vyvíjíte? Jakých cílů chcete prostřednictvím spolku dosáhnout? Máte ambici stát se hybateli širšího kulturního dění?

Spolek zajišťuje dokumentaci, odborné posudky a dobrozdání pro udržování historicky cenných objektů, stejně tak jako veškerou dokumentaci nutnou k získání finančních prostředků k záchraně, obnově či opravě objektů v soukromém nebo obecním vlastnictví. Cílem je vnést do historického prostředí nový adekvátní obsah se soudobými prvky. Spolek také podporuje spolupráci institucí, spolků a jednotlivých autorů v oblasti výtvarného umění včetně pořádání výstav. Dále organizuje kulturní a společenské akce, sympózia, soutěže a práce spojené s obnovou (rehabilitací) obce, a to nejen místního významu, na nichž vyzdvihuje a osvětluje myšlenku obnovy funkce areálu zámku a vztahu k jeho okolí, vzájemné propojení a doplňování se jednotlivých prvků včetně širších prvků krajinotvorných. Působí rovněž v oblasti profesionálního hudebního umění, publicistiky a vydávání odborných periodik.

Konkrétně lze zmínit například výstavní činnost v zámecké galerii CoCo, vydávaní občasníku Volné listy dobršské, iniciaci a návrhový proces rozhledny „Schody do nebe“ nad Dobrší, poutní stezky šumavským Podlesím, projekt obnovy historické cesty Dobrš - Dřešín, ale také akci s vysoce neregionálním až mezinárodním přesahem, jíž je Mezinárodní hudební festival Dobršská brána. Čtvrtý ročník dvoudenního festivalu, který zavede návštěvníky na známá historická místa, se právě připravuje.

 

Oslovujete všechny věkové skupiny? Daří se vám podporovat mezigenerační dialog? 

Spolek se snaží oslovovat lidi bez ohledu na generace. Dokladem toho může být například uspořádání Letní výtvarné školy pro děti, vydání Pohádek ze šumavského Podlesí od Josefa Křešničky a oproti tomu například vydání beletrie pro dospělé s názvem Jiná jména smrti od téhož autora. Tyto aktivity propojuje napříč generacemi třeba právě hudební festival, kdy jeho program je dramaturgicky sestavován i se zřetelem na tento aspekt.

 

Co vás na této práci těší a co vám ji naopak komplikuje?

Radost z práce nám přináší právě zpětná vazba, ohlas na pořádané akce napříč generacemi, stoupající návštěvnost v galerii i na srpnovém hudebním festivalu. Nepřehlédnutelný je i zvětšující se zájem médií a odborné hudební a umělecké veřejnosti. Práci snad stěžuje částečně mnohdy administrativně komplikovaná grantová politika. Někdy je získaná částka neadekvátní vůči administrativnímu a časovému úsilí na její vyúčtování. Velkou otázkou a neznámou bude v tomto roce, jak ovlivní – zkomplikuje činnost systém evidence ekonomických tržeb (EET), kdy například právě festival by měl podléhat též této povinnosti.

 

Jste zapsaný spolek nebo jen neformální sdružení, máte právní subjektivitu?

Sdružení pro obnovu Dobrše je od svého vzniku evidovaná právnická osoba. Bez tohoto statutu by nemohlo plně rozvinout své aktivity, jednat s jednotlivými partnery včetně státních institucí či samosprávních celků.

 

Kolik členů spolek sdružuje? Jaké jsou věkové, profesní a genderové charakteristiky členů spolku? Jaké jsou povinnosti člena spolku?

Spolek v současné době sdružuje asi 17 členů. V době jeho vzniku jich bylo až čtyřicet. Jak to tak bývá, po jistém nadšení a počátečním entuziasmu přicházely výzvy, s tím spojené práce a povinnosti, a tak sítem času prošli jen někteří, jiní spolek opustili, ale noví se zájmem zas přicházejí, aby nezištně pomohli.

 

Jaký je vztah spolku k obecnímu zastupitelstvu/magistrátu? Máte jejich podporu?

Za téměř dvacet pět let existence prošel vztah k obci překotným vývojem. Z počátku, v době založení, byl spolek zcela přehlížen a ignorován, nabídky na spolupráci nenacházely odezvu, a když ano, tak jen formální a vše končilo bez hmatatelných výsledků. Proto jsme se rozhodli navázat v té počáteční době existence mezi roky 1996 až 2009 intenzivní spolupráci při obnově a záchraně památek s administrátorem Římskokatolické farnosti Dobrš Páterem Martinem F. Víchem, který spolupráci, založenou na vzájemné důvěře, respektu i empatii vítal. Díky tomu se podařilo administrativně napomoci k záchraně renesančního epitafu, vzácné gotické Madony, opravě fasády fary, či známého zvonu Maria v dobršské zvonici. Dodnes jako vzpomínka na tuto spolupráci zůstává například socha Zmrtvýchvstání Krista, kterou do dobršského kostela věnoval jeden ze zakládajících členů spolku, akademický sochař Tomáš Vejdovský.

Spolupracujeme nakonec ale i s obcí, s jejímž zastupitelstvem se po letech podařilo nalézt prostor pro dialog a kooperaci, i když tento vztah má ještě velký potenciál pro svůj rozvoj. A tak druhý ročník mezinárodního hudebního festivalu podpořila obec částkou cca 7 tisíc. Kč, oproti tomu pro třetí, loňský ročník spočívala podpora v nabídce zapůjčení jednoho kusu mobilního WC ve vlastnictví obec. Letos se za takové situace jako organizátoři logicky poněkud zdráháme se žádostí o podporu na obec obrátit.

 

S jakými dalšími organizacemi spolek spolupracuje? Kdo vás podporuje? Z čeho hradíte výdaje?

Spolek například spolupracuje díky jednomu ze zakládajících členů Josefu Křešničkovi s regionálním Čestickým kulturním spolkem. Pan Křešnička byl významným členem dobršského spolku, katalyzátorem jeho činnosti v prvních letech existence. I proto spolek uděluje nepravidelně pamětní plaketu s jeho podobiznou „Za kulturní počin na Podlesí“ významným osobnostem, které napomáhají kultuře v regionu. Zmínit lze také dobrou spolupráci mimo regionální, a to se spolkem Stará škola z Vraného nad Vltavou.

 

Jaké projekty jste realizovali? Co se ne/povedlo? Na čem pracujete nyní? Na jaký výstup své dosavadní činnosti jste opravdu pyšní?

Některé z projektů byly již výše zmíněny. Z těch poněkud nepovedených (alespoň pro zatím) lze uvést ty, které vyžadovaly konkrétní spolupráci a participaci s obcí, a tedy rozhlednu nad Dobrší či projekty související s obnovou krajiny. Mezi ty povedené je možno snad zařadit a vyzdvihnout kromě několika sympózií (např. na téma Město a venkov, na téma památkové péče nebo kazatele Ondřeje Jakuba de Waldta, který významně ovlivnil ducha Dobrše v době barokní) výstavní činnost v galerii CoCo, ztělesněnou několikaletým cyklem s příznačným názvem „Místo působení Dobrš“. Asi nejvýznamnější akcí bude již dříve představený hudební festival, který má v podtitulu názvu „Dobršská brána – brána do světa hudby“. Během tří ročníků se povedlo dostat festival do veřejného i odborného povědomí, respektují jej hudební znalci i odborná hudební média, povzbudivé reakce na jeho program přicházejí i ze zahraničí, akci podporuje např. Ministerstvo kultury, Jihočeský kraj. To vše nás opravdu těší, motivuje, ale i zavazuje zároveň.

 

Připravujete nějakou stěžejní akci či aktivitu na rok 2020, o které byste chtěli čtenáře informovat?

Stěžejní akcí roku 2020 bude bezesporu čtvrtý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Dobršská brána.

Přehlídka ve dvou srpnových dnech opět nabídne osvěžující vhled do světa soudobé hudby bez dramaturgických kompromisů a formálního žánrového zařazení interpretů. Ti ve své tvorbě volně přecházejí mezi žánry a kombinují prvky lidové hudby s jazzem a komorní hudbou. Tomu odpovídá i konkrétní dramaturgie festivalu a jeho motto „Brána do světa hudby“. Posluchači i hudebníci se tak seznámí s Dobrší a jejími památkami zblízka.

Festival navazuje a zapadá do celosvětového trendu hledání nových souvislostí mezi tradiční, klasickou a soudobou hudbou a vytváří tak svým charakterem jedinečnou hudební událost, která by na české hudební scéně těžko našla srovnání. Přehlídka současně dává nový impulz k setkávání světových hudebníků a českého publika na místě pro mnohé návštěvníky netradičním, přesto s dlouhou historií, a to také hudební, a mimo známé české metropole. Jednotícím prvkem čtvrtého ročníku festivalu je tentokrát nástroj „harmonika“, a sice akordeon a harmonika foukací. Ty uslyšíme v různých kombinacích, ve volné improvizaci. Zazní tak jazz různorodý, ve všech podobách a barvách, lidové písně, skladby komponované na odkazu národního folkloru i kompozice určené přímo pro ty které konkrétní interprety nebo interpretky.

Známí čeští či zahraniční muzikanti a uskupení se představí ve skladbách s historickým původem, ale také v těch, využívajících improvizaci a národními lidovými písněmi (např. Finsko, Francie, Itálie, Rakousko, Německo a ČR), prostor dostanou představení improvizace, intonace a celkové hudební pohotovosti. Bude znít hudba stará i zcela aktuální, vznikající právě v okamžiku vystoupení.

 

Web: www.dobrs.cz

www.dobrsskabrana-fest.cz

Volarský sekáč 2020

VOLARY:  Umíte kosit? Chcete změřit své síly s ostatními borci? Vítáme každého, kdo má chuť si užít dobrou zábavu při ručním kosení nebo při předvádění tradičních venkovských dovedností. Přihlášky zájemců do soutěže na tel: 723143299 nebo napište na mail: info@knihystehlik.eu. Veškeré informace tamtéž.

Autor článku: 
TZ/jal

Spolek EKOCENTRUM U Nás Volary srdečně zve na 12. ročník závodu v tradičním ručním kosení.

11. 7. 2020 od 9.00 na Maxových loukách (ul. Mlýnská vedle plaveckého bazénu)

registrace závodníků od 8.00 hod

 

Závodí se s kosami   maximálně do délky čepele 95 cm. Pokud se sejdou alespoň tři zájemci o závod s dlouhými kosami, můžeme uspořádat i závod dlouhých kos. Pokud o toto bude mít někdo z vás zájem, hlaste to prosím dopředu, abychom se na to mohli organizačně připravit.

závodí se v kategorii muži a ženy  (možná i děti)


Závěrečná exhibice: Nejlepší muž proti „Křovinátorovi“
souboj ruční práce a stroje...

 

Srdečně zveme všechny příznivce ručního kosení a dobré zábavy

 

https://volary.vesele.info/rubriky/volarsky-sekac

Šrámkův Písek

PÍSEK: Ve dnech 26.–28. června 2020 (tedy z důvodu epidemiologických opatření v posunutém termínu) se uskuteční 59. celostátní přehlídka experimentujícího divadla Šrámkův Písek 2020. Přehlídka se bude konat v Divadle Pod čarou, Divadle Fráni Šrámka a na dalších místech města.

od 26.06.2020 do 28.06.2020
Autor článku: 
Josef Dušek

Letošní Šrámkův Písek je otevřená celostátní přehlídka neprofesionálních divadelních souborů, které využívají experimentální a alternativní postupy na pomezí divadla a dalších uměleckých druhů. Hlavními cíli přehlídky jsou dialog, vzájemná inspirace a otevření hranic mezi různými metodami a formami práce v divadelních souborech. Přehlídka nemá věkové ani žánrové omezení – pouze není určena dětským souborům do patnácti let. Celostátní přehlídce předcházejí krajské postupové přehlídky. Ke Šrámkovu Písku bylo připojeno i několik inscenací navrhovaných původně na celostátní přehlídku mladého a studentského divadla Mladá scéna, která se letos z důvodu protikoronavirových opatření neuskutečnila. Vzdělávací část ŠP je realizována samostatně v termínu od 13. do 24. srpna jako Setkání mladých amatérských divadelníků v Šumperku S.M.A.D. 2020.

V letošním roce se uskutečnilo pouze šest krajských přehlídek. Z těch bylo do programu celostátní přehlídky vybráno 13 nejzajímavějších inscenací amatérských souborů z celé republiky: 120dB ZUŠ Jaroměř, Akolektiv Helmut Praha, Antonín Puchmajer D. S. Praha, Divadelní soubor Tajfun Ostrava, DS HOP-HOP ZUŠ Ostrov, HumorOva Ostrava, Reservé Most, Špenát a kedlubna ZUŠ Most, Slepé střevo ZUŠ Louny, Statické Divadlo Ostrava, Turnovské divadelní studio a Zběsilá pípa Ostrava.

Všechna představení budou hodnocena ve čtyřech veřejných diskusích lektorským sborem, jehož členy budou Sylva Vůjtková, Vladimír Hulec, Petr Váša a Tomáš Žižka.

V sobotu 27. června bude v Palackého sadech probíhat doprovodný program „Šrámkův Písek – Písku“, který je určen široké veřejnosti. Pro děti připraví DDM Písek dopolední tvůrčí dílny, malým divákům jsou určeny i dvě pohádky Můj medvěd Flóra, Divadelní společnosti Kejklíř Praha a O zvědavém slůněti Studia dell’arte v Českých Budějovicích. Proběhne zde žonglérská školička a odpoledne se návštěvníci mohou těšit na koncert skupiny Jakofakt? a Závodní ovce. Již tradičně program uzavře Divadelní skupina Kámo, nahoď, Písek.

Celostátní přehlídka Šrámkův Písek se koná z pověření a za finančního přispění Ministerstva kultury a města Písku, pod záštitou Lubomíra Zaorálka, ministra kultury, a Evy Vanžurové, starostky města Písku, pořádá NIPOS-ARTAMA ve spolupráci s Centrem kultury města Písek, Divadlem Pod čarou Písek a Společností Amatérské divadlo a svět, z. s.

Více informací naleznete na: https://blog.sramkuvpisek.cz/; https://www.nipos.cz

 

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Jihočeský kraj