Lidová kultura

Nápad na založení uměleckého centra vzešel z potřeby rychlé akce oživení města Terezín loni na podzim při společných dialozích Inovačního centra Ústeckého kraje, sdružení
Terezín-město změny a kulturní platformy Adequate stuff. Iniciativa propojuje několik cílů naráz: přivést do Terezína kulturní dění a návštěvníky, rozvíjet umělecká řemesla a design v Ústeckém kraji a v dlouhodobé perspektivě přispívat k vytváření nových pracovních míst a zvyšování profesní odbornosti. Unikátnost konceptu spočívá v symbióze s potřebami historických prostor a zainteresovaných organizací, důsledné filozofie udržitelnosti a recyklace a zaměření na aktuální problémy regionu.

ACT využije stávající prostory v budově Dělostřeleckých kasáren, kde má nejprve vzniknout komunitní dílna zaměřená na šití, háčkování, práci s textilem a jiné drobné práce. Šicí ateliér shromažďuje dary v podobě nevyužitých materiálů, strojů a jiného vybavení, které věnovala např. světově proslulá firma TON či jednotliví dárci z řad veřejnosti. Pro studenty i absolventy uměleckých fakult vznikne místo, kde mohou během svých uměleckých rezidencí s dary volně pracovat, což platí i pro zájemce z řad široké veřejnosti na plánovaných workshopech. “Efektivní, estetické a společensky odpovědné využití toho, co je běžně a zbytečně považováno za odpad, je jednou z hlavních výzev současnosti. Pracovat s tím, co máme k dispozici je tedy nejen tím nejlevnějším, ale také tím nejinovativnějším přístupem. Ty nejzajímavější nápady vznikají právě na základě takových tvůrčích omezení,” vysvětluje zakladatelka Hannah Saleh svou filosofii.

Podobu centra v jeho pilotní fázi do velké míry udávaly i stávající prostory, které se nacházejí v Dělostřeleckých kasárnách: vkusně zrepasované pokoje, doteď využívány jen
příležitostně, a doposud stavebně slepé místo, které se promění na příjemný ateliér. “Naše sdružení je zaměřené nejen na podporu pevnosti z 18. století, ale má představovat i inovativní, moderní směr Terezína kupředu. Velice inspirativní je nejen pro mě, ale i pro velké množství oborů a nadšenců. Za stávajících podmínek je pro nás prioritou co nejvíce samostatný projekt, který ale přináší něco nového, aktivního do již za mě živoucího prostředí, kterým by Terezín rozhodně měl být čím dál více. Spolupráce s umělci je někdy velká výzva, avšak můj tým výzvy přijímá rád. Přítomnost a působení umělců zde vítáme, protože byly vždy nedílnou součástí vývoje společnosti,” zamýšlí se Vendula Bláhová, ředitelka Terezín – město změny.

Klíčovou roli v projektu sehrálo Inovační centrum Ústeckého kraje, které se nápad rozhodlo okamžitě podpořit a supervizovat. “Terezín je významným, avšak zakletým místem, které se na nejvyšších úrovních stále řeší, ale přesto se mu nedostává pomoci tak rychle, jak by potřeboval. Projekt uměleckého centra byl však jiný v tom, že byl schopný se vyvinout velice rychle, a to i za použití minimálních finančních prostředků, které jsme mohli takto narychlo uvolnit a jež byly směřovány výhradně do potenciálu lidí, kteří za centrem stojí. Má být první vlaštovkou toho, že se tvůrčí projekty v Terezíně mohou dít, a to sice tak, že vzejdou z iniciativy odspoda,” chválí si projekt Martin Mata, ředitel ICUK.

“Centrum začíná skutečně skromně a minimalisticky, vzhledem k organické koncepci však v budoucnu plánuje expanzi mnoha směry, které se budou dít podle možností. Chceme rozšířit dílnu tak, aby se stala pracovištěm i pro produktový design, potažmo truhlařinu a čalounění a navázat spolupráci nejen s Fakultou umění a designu UJEP – v úvahu připadají i studijní obory zabývající se kostýmem a scénografií stejně jako jiné umělecké obory, pořádat kurzy pro veřejnost, sympozia a další kulturní akce a v neposlední řadě intervenovat v Informačním centru neboli Íčku, kde bychom časem rádi zřídili otevřenou dílnu pro veřejnost, výstavní prostor a obchod s tím nejzajímavějším, co v Ústeckém kraji vzniká a co přitom zatím nelze najít uceleně na jednom místě.” shrnuje plány zakladatelka. “Vzhledem k nekoncepční a zdlouhavé podpoře kultury, což je bohužel v České republice smutná realita, budou klíčové následující měsíce, během kterých budeme shánět sponzorskou podporu a také zajímavé spolupráce. Cílem je propojit kulturní, sociální, vzdělávací a komerční sféru způsobem, který bude životaschopný a který snad časem vytvoří i tolik potřebná důstojná pracovní místa,” dodává s tím, že úspěšnost projektu je garantována jeho potřebou v kraji.

Slavnostní zahájení pilotní sezóny proběhne v pátek 30. června od 14:00 hodin v prostorách Dělostřeleckých kasáren, Akademická 409, Terezín.
Akce je volně přístupná odborné i široké veřejnosti – více info ZDE

Chrudimskému festivalu loutkového divadla předcházelo deset postupových přehlídek. Z nich vybraly odborné poroty a programová rada do hlavního programu sedmnáct nejzajímavějších amatérských inscenací letošní sezony. Inspirativní část festivalu tvoří další čtyři desítky inscenací českých nezávislých a statutárních profesionálních divadel jako například Divadlo Lampion Kladno, legendární Buchty a loutky, Divadlo DRAK z Hradce Králové, Naivní divadlo z Liberce, brněnské divadlo Líšeň, divadlo D21 z Prahy, soubory studentů KALD DAMU Praha a dalších. Ze zahraniční uvidí diváci španělské, francouzské a slovenské loutkáře.

„Každoroční důležitou částí festivalu je vzdělávání. Letošní ročník nabízí pod vedením zkušených profesionálů osmnáct odborných šestidenních seminářů pro více než 260 frekventantů. Z toho jeden zahraniční seminář pod vedením španělských loutkářů,“ říká odborný pracovník pro loutkářství Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) a programový ředitel festivalu Michal Drtina a dodává: „Letošní ročník přivítá i desítku zahraničních účastníků mezinárodního kolokvia (HE)ART BEATS! FOR PUPPETRY / Srdce bije pro loutkářství z Německa, Francie, Španělska, Holandska, Maďarska, Slovinska a Slovenska“.

Pestrou nabídku několika desítek inscenací festivalu rozšiřuje bohatý doprovodný program, který tvoří loutkářské a výtvarné dílny pro veřejnost, divadelní bojovka, plenérová představení nebo koncerty. „Letošní novinkou je Pouliční loutkářský festival plný divadla a hudby místních i přespolních umělců. Uskuteční se v neděli 2. července v ulicích centra Chrudimi. Začíná v 15 hodin a končí v pozdních nočních hodinách,“ říká Drtina a dodává: „V  programu festivalu si své najdou děti i nároční dospělí diváci, všem bych doporučil navštívit nejen inscenace hlavního programu, ale i divadelní maringotku španělských loutkářů a jejich inscenaci SIE7E, divadelní karavan českých performerek a jejich inscenaci Expedice k domovu, inscenaci divadla D21 Emil čili O Háchovi, zpracování Erbena pro teenagery Kytice vol.2, kterou realizoval Johan & Petr Vydarený, inscenaci Zapsaný spolek českých a slovenských loutkářů uvádí: Kašpárek a Zbojník v koprodukci Divadla Drak, Hradec Králové a Bábkového divadlo Bratislava či představení O Zlatovlásce loutkáře Víti Marčíka.“

Aktuální program najdete na internetových stránkách festivalu www.loutkarskachrudim.cz.

Celostátní přehlídka amatérského loutkářství se koná pod záštitou ministra kultury Mgr. Martina Baxy a hejtmana Pardubického kraje JUDr. Martina Netolického, Ph.D. Přehlídku pořádají z pověření Ministerstva kultury České republiky NIPOS-ARTAMA a město Chrudim ve spolupráci se Spolkem pro vydávání časopisu Loutkář. Finančně se vedle Ministerstva kultury České republiky podílí město Chrudim, Pardubický kraj, Státní fond kultury České republiky a sami účastníci festivalu. Místním spolupořadatelem je Chrudimská beseda, kulturní zařízení města.

„Mám radost, že můžeme v parku představit doslova Zlín na jednom místě. Kromě úžasných mladých a někdy i malých hudebníků a lokálních matadorů hudební scény se můžete těšit na komunity a organizace, které na čtyřiceti stanovištích připravily aktivity tvořivé, edukační i zábavné. Divadlo, animace, umění, řemeslo, školství i charitativní a osvětové aktivity – to všechno jsou aktéři, kteří tvoří Zlín a zaslouží si pozornost,“ upřesnila Jana Kubáčová, ředitelka kulturního a kreativního centra Živý Zlín.

V parku zahraje například Marie Tichá, Adam Kořán, Tereza Kutrová, Markéta Vodičková s kytaristou Filipem Vítů, kapela Minami nebo talentovaní žáci ze ZUŠ Morava a ZUŠ Zlín. Průřez žánry pak nabídne skupina WIMS.

O velké večerní koncerty nepřijde ani tato rodinná zóna. Vystoupí například rock-crossover Hluchý Dovrat, legendární zlínská kapela Tokyo, uskupení Event Jazz v doprovodu zpěvačky Zuzany Gamboa, pop-rockoví Pro Tebe a Joe Cocker Forever nebo česko-bosenská kapela No Barriers, v jejímž repertoáru má své místo jak vlastní tvorba, tak cover verze světových hitů.  Těšit se můžete také na vystoupení brněnské skupiny Pueblo Flamenco v čele s tanečnicí Ivetou Rivero, která v parku vykouzlí atmosféru Španělska. 

Souběžně s hudebním programem na pódiu se v parku interaktivním způsobem představí nejrůznější komunity – od alternativních školek přes volnočasové aktivity a pouliční kadeřníky až po významné organizace jako Krajská knihovna Františka Bartoše nebo Krajská nemocnice Tomáše Bati. 

Malí návštěvníci festivalu si také přijdou na své. Na více než čtyřiceti stanovištích se mohou těšit například na workshop animace, pozorování včel v úlu, ševcovskou dílnu, hravé dílny, ale naučí se i skautským dovednostem nebo si užijí sportovní stanoviště s trampolínkami a skákacími botami. Chybět nebude ani hrací zóna Fatra plná kultovních nafukovacích hraček nejen z dílny umělkyně Libuše Niklové. Za příznivého počasí bude velkým lákadlem i stanoviště Hvězdárny Valašské Meziříčí, která do Zlína přiveze obří nafukovací planety. 

Ve spolupráci s brněnským studiem multimediálních architektů Visualove v parku vyroste také nepřehlédnutelná čtrnáct metrů široká Fčil out zóna s lehátky. Instalaci složenou ze 1150 kusů látek doplní večerní nasvícení a podkresová hudba. 

Druhý ročník festivalu Zlín žije se koná v krajském městě ve dnech 23. až 25. června. Ve čtyřech zónách nabídne prostor stovkám hudebníků, komunit, artistů, tanečníků a dalším. Přijede také kapela Buty, AG Flek, Mňága a Žďorp, Hrubá hudba, Majk Spirit, Ventolin nebo zlínská rodačka Dasha. Vstup na veškerý program je i letos volný. 

Festival Zlín žije pro statutární město Zlín připravuje příspěvková organizace Živý Zlín.

Celý program festivalu a seznam stanovišť v parku Komenského naleznete na www.kulturazlin.cz/festival-zlin-zije/. 

Tématem letošního ročníku je růže, tradiční bulharská plodina, pěstovaná pro olej, která je spojena s thráckou oblastí v srdci Bulharska a mnoha lidovými tradicemi, které odkazují především na jejich sběr. Na festivalu se představí kolem osmdesáti účinkujících bulharských folklorních hudebních a tanečních skupin z patnácti zemí a předpokládaná účast je mezi dvěma a třemi tisíci lidmi.

Festival bude zahájen v pátek 2. června, hlavní program však proběhne o víkendu. Sobotní nabitý program od 9 ráno zve ke zhlédnutí představení první poloviny souborů a nabídne čtyři taneční workshopy s choreografy z Bulharska. Večer účastníky čeká živá hudba v podání kapely Mr. Loco, či vystoupení bulharské zpěvačky lidových písní. Následovat bude choroteka, což je bulharská folklorní taneční zábava až do brzkých ranních hodin. Nedělní program začne na Václavském náměstí, kde mezi 10 a 11 hodinou projde krojovaný průvod s ukázkami tance a bude se tančit největší kolový tanec, choro. Odpoledne pak bude festival pokračovat představením druhé části souborů opět v Top Hotelu.

Akci podpořil Bulharský kulturní institut v Praze a připravil v rámci doprovodného programu dokumentární výstavu Kukerské hry – Kouzelný svět z barev, magie a mystérií, která obsahuje historické snímky, doplněné o textový materiál.

Nad touto akcí převzal záštitu Náměstek primátora hl. m. Prahy JUDr. Jiří Pospíšil.

Vstupenky je možné zakoupit na internetové stránce festivalu a také pak na místě. Internetová stránka festivalu: www.namegdana2023.bg

Pod tzv. nemateriální kulturu řadíme vedle folkloru zvyky, obřady, oblast tzv. lidové religiozity, kam spadají vědomosti a představy o člověku, přírodě a vesmíru, o nadpřirozených silách, magie, věštby, pranostiky; léčení a hygienu. V širším pojetí potom problematiku rozličných společenství, rodinných a příbuzenských vztahů, sociálních vazeb v určité komunitě nebo skupině.

Česká pivní kultura patří mezi tuzemské národní klenoty a svůj zvuk má i ve světě, přesto není zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. První krok k tomuto cíli učinil Český svaz pivovarů a sladoven, když podal loni návrh na zapsání „Pivní kultury jako fenoménu české lidové kultury“ do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Plzeňského kraje. Právě ten je kolébkou slavného spodně kvašeného ležáku, který v pivovaru Plzeňský Prazdroj poprvé uvařili před 180 lety.

Přihlášky se vyřizují na třech úrovních – nejprve na krajské, poté na celostátní, kde jsou posuzovány Ministerstvem kultury, a teprve následně mohou zamířit k projednání do UNESCO, takže si na případné úspěšné proměnění nominace české pivní kultury v celosvětovém kontextu ještě několik let počkáme. Pro zajímavost dodejme, že belgická pivní kultura je zapsána na celosvětovém seznamu nehmotného dědictví UNESCO od roku 2016.

O krok dál je Plzeňský Prazdroj se zápisem Technologie pivovarnického bednářství. Tato starodávná tradice a pivovarnické bednářské řemeslo totiž jsou již od roku 2018 na tzv. národním seznamu. 

Jak probíhala příprava nominace statku „Technologie pivovarnického bednářství“ na tzv. národní seznam? Co stálo u zrodu této myšlenky? Kdo ji inicioval? Jak časově náročný je to proces? Proč jste se rozhodli se o to pokusit?

Příprava nominace začala nejprve na krajské úrovni. V roce 2017 získal bednářský mistr Plzeňského Prazdroje, Josef Hrůza, titul Mistr tradiční rukodělné výroby Plzeňského kraje. A zároveň v témže roce proběhl zápis „Bednáři Plzeňského Prazdroje“ jako Nositele nemateriálního statku tradiční lidové kultury Plzeňského kraje. Příprava vlastní národní nominace pak začala počátkem roku 2018 ve spolupráci s Vlastivědným muzeem Dr. Hostaše v Klatovech, konkrétně s panem ředitelem, Mgr. Lubošem Smolíkem. Společnou motivací bylo poukázání na jedinečné řemeslo – pivovarské bednářství, které má v našem pivovaru tradici od založení v roce 1842. Jsme přesvědčeni, že stojí za to zachovat do budoucna. V rámci České republiky je Plzeňský Prazdroj jediný pivovar, který v průběhu celého roku běžně provozuje bednárnu, a naši pivovarští bednáři jsou v současné době jediní v republice, kteří umějí postavit velké ležácké sudy o objemu 40 hl.

Zároveň se jedná o raritu také v rámci Evropy. Spíše totiž existují bednářské dílny zaměřené na výrobu vinných sudů. Ty se od těch pivních liší v klíčové věci, nepotřebují totiž vysmolit. Oproti tomu pro pivní sudy je smolení naprostou nutností, aby se pivo nedostalo do kontaktu se dřevem, vytvoří smola na povrchu dřeva jakousi inertní glazuru.

Prazdroj má ve svých sklepích více než sto ležáckých dřevěných sudů, které bednáři udržují a opravují. Dvakrát v roce, na jaře a na podzim, část prázdných sudů vyvalí ze sklepů a vysmolí. Smolení je tradiční postup údržby dřevěných sudů a jde v podstatě o dezinfekci dubového sudu před jeho opětovným naplněním pivem. Velký ležácký sud má objem až 40 hektolitrů a prázdný váží 800 kg, proto práce vyžaduje přítomnost všech členů party a hodně opatrnosti. Do dubového sudu bednáři nalijí smolu ohřátou na 200 stupňů Celsia a jeho převalováním ji rovnoměrně rozlijí po celé vnitřní ploše. Tato vrstva zajistí, že pivo nebude v přímém kontaktu se dřevem, aby z něj nepřebíralo nežádoucí vůně a chutě. Vysklepení, tedy vyvalení ležáckých sudů ze sklepů na povrch, jejich smolení a následný návrat zpátky „pod zem“ zabere bednářům dva týdny.

Zato příprava nominace trvala téměř rok, protože bylo nezbytné informace z krajské úrovně rozšířit a zpracovat do větších podrobností otázky technologie.

S jakými obtížemi jste se museli popasovat? Co bylo na přípravě podkladů nejtěžší nebo nejsložitější?

Na přípravě se za Plzeňský Prazdroj podílelo oddělení Historických sbírek, které zahrnuje Archiv společnosti a Pivovarské muzeum v Plzni, a také samotní bednáři. Díky velkému množství archiválií, historických fotografií a muzejních sbírek a spolupráci se zmiňovaným klatovským muzeem šlo o bezproblémový projekt. Nejtěžší pak bylo paradoxně vyselektovat do nominace z velkého množství materiálu jen to podstatné.

Kdo jsou vlastně nositelé statku? Co všechno práce pivovarnického bednáře obnáší? Co je na ní nejtěžší a hledají se snadno pokračovatelé?

V současné době je nositelem statku Mistr tradiční rukodělné výroby Plzeňského kraje pan Karel Hofmann, nástupce Josefa Hrůzy, který odešel do důchodu. Technologie pivovarského bednářství jako statek zní trošku neosobně. O udržení této technologie pečuje celá bednářská parta zahrnující osm bednářů. Hledání nového bednáře neprobíhá každý den, proto je to pro řemeslníky poměrně prestižní záležitost. S hledáním pokračovatelů tedy naštěstí nebyl dosud velký problém.

V čem je tato tradice unikátní? Má udržení bednářského řemesla i dnes význam v moderním provozu výroby piva?

Pivovarské bednářství se již nikde nevyučuje. Předává se v bednárně z generace na generaci, tedy z pracovníka na nově příchozího zaměstnance. Nový člen bednářské party musí být vyučený tesař, truhlář nebo dřevomodelář a po třech letech práce jako tovaryš skládá mistrovskou zkoušku, která spočívá v samostatné výrobě pivního sudu. Loni po čtyřech letech mezi sebe bednáři přijali nového člena, Milana Kubizňáka. Po mistrovské zkoušce obdržel vandrovní knížku a stal se stálým členem prazdrojské party bednářů, která je poslední pokračovatelkou tohoto kdysi tradičního pivovarnického řemesla pracující přímo v pivovaru. Vandrovní knížku dostávali bednáři v 19. století a byl to nejen výuční list, ale byly v ní uvedeny také jejich osobní údaje včetně výšky nebo barvy očí. Obsahovala také reference od mistra bednáře. Díky tomu mohli být najímáni na práci po celém Rakousku-Uhersku. Byla to vlastně kombinace životopisu a cestovního pasu, jen detailnější.

Prazdroj ve svých historických sklepích nechává v otevřených kádích kvasit a v dřevěných sudech následně zrát proslulý ležák Pilsner Urquell, který pak sládci porovnávají s tím, který zraje a kvasí v moderních cylindrokonických tancích. Díky tomu mohou zachovávat stálou a neměnnou chuť plzeňského ležáku jako v době před 180 lety.

Co existenci statku ohrožuje nejvíce? Byla jedním z důvodů nominace obava o udržení tradice? Co je nejdůležitější v péči o její zachování?

V obecné rovině je možným ohrožením slábnoucí zájem o řemesla u mladé generace. Proto doufáme, že národní nominace může podpořit také prestiž řemesel. Nejdůležitější v péči o zachování je kontinuita – tedy předávání zkušeností z bednáře na bednáře a péče o zachování tradičních řemeslných postupů při použití klasických materiálů.

Co vám zápis na národní seznam přinesl a co očekáváte od prestižního umístění mezi památkami UNESCO?

Zápis nám umožnil jednak vlastní hlubší poznání pivovarského bednářství, jednak obecně napomáhá rozšiřovat u veřejnosti povědomí o tomto unikátním řemesle. Zápis mezi památky UNESCO bychom považovali za velmi prestižní. Jeho získání by pomohlo posílení ochrany řemesla a větší informovanosti ve veřejném prostoru, nejen mezi poměrně úzkým kruhem odborné veřejnosti.

Co říkáte jako Plzeňáci na to, že před pár dny byl statek „Jihočeská hospoda jako sociální a kulturní fenomén – Pivní kultura v Jihočeském kraji“ zapsán na Seznam nemateriálních tradičních statků lidové kultury Jihočeského kraje? (Pozn. red.: Jihočeský kraj je první v republice, který tento pojem nechal do svého seznamu zapsat.)

Česká pivní kultura je fenomén, který nemá ve světě obdoby. V tuzemských hospodách a pivnicích se již po staletí potkávají všechny vrstvy společnosti, vznikají zde přátelství, vedou se zde diskuze na všemožná témata a zrodilo se v nich mnoho uměleckých děl a událostí. Je to vlastně tradiční sociální síť. Česká hospoda tak má bezesporu unikátní socializační aspekt a i dnes platí, že přátelé spolu rádi chodí na pivo a kus řeči. Proto si rozhodně zaslouží zápis na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury UNESCO.

www.prazdroj.cz

„Maker Faire Prague je každoročně příležitostí pro setkání makerů nejen z Česka, ale ze všech koutů světa. Proto jsme rádi, že letos naše pozvání opět přijalo několik pozoruhodných zahraničních hostů,“ komentuje pestrý program hlavní organizátor Vojtěch Kolařík.

Zahraniční makeři na Maker Faire Prague 2023

„Fantastická zvířata“ Exoot (NL)

Tvůrci a designéři z Holandska přivezou na Maker Faire Prague velkoformátové interaktivní objekty Animal Troniek. Jedná se o mnohovrstevnatou audiovizuální instalaci složenou ze 3D dřevěných puzzle, kterou podpořilo Velvyslanectví Nizozemského království.  Autor instalace Tristan Kruithof komentuje svůj projekt následovně: „Animaltroni jsou objekty, které pouze vzdáleně připomínají živé organismy. Veškeré mechanismy jsou přímo viditelné, takže divákovi je jasné, že se jedná o roboty. Přesto na ně publikum reaguje jako na živé. Je fascinující, jak lidský mozek reaguje při rozpoznávání obrazu a pohybů a na základě toho pak akceptuje to, co vidí. Mysl sama sebe přesvědčí a usoudí, že je to realistické, ač není. Otázka zní: Co je ten moment, kdy mozek takto reaguje?“ 

Miniroboti a kyvadlové hodiny (JAP)

Japonec Yoshi Matsuoka patří k předním fanouškům pražského Maker Faire a opakovaně se na něj se svými projekty vrací. „Návštěvníkům ukážu balanční roboty, kteří mají pouze dvě kola a snaží se udržet rovnováhu pohybem těla dopředu a dozadu. Postavíme malé fotbalové hřiště s robotem a zájemci si mohou zkusit vstřelit míč do branky. Ukážeme si také projekt automatické ladičky hodin. Zařízení synchronizuje staré kyvadlové hodiny s internetových časem (NTP) nastavením doby cyklu kyvadla,“ říká Matsuoka.

Zahraj si (obří) Tetris (DE)

Maker Martin Oehler z Německa přiveze na Maker Faire Prague obrovské interaktivní světelné Tetris. „V centru pozornosti je velký LED válec s 1680 LED diodami zobrazující krásné animace a umožňující až 4 hráčům hrát proti sobě Tetris. Tento válec je ovládán pomocí Raspberry Pi, Teensy 4 nebo PixelBlaze,“ doplňuje Oehler.

Jak si postavit vlastní kajak nebo kánoi (PL)

Nadace Bobrowe Żeremia z Polska představí kajaky a kanoe postavené technikou Skin on Frame, která kombinuje moderní a staré technologie. Jedná se o vynikající projekt pro individuální i skupinovou stavbu. „Děti se při projektu mohou naučit dovednosti jako vázání, žehlení a šití. Kajaky vytváříme ručně s velkou pečlivostí, abychom zajistili vysokou kvalitu a odolnost,“ vysvětluje autor projektu Marcin Bober.

„Maker Faire Prague je festivalem s nezaměnitelným charakterem. Není to business veletrh, není to festival s pár umělci, není to ani pouť s atrakcemi, a přesto mají naše akce zábavný charakter toho všeho. Jde především o setkávání a stírání hranice mezi makerem-vystavovatelem a návštěvníkem, který se rychle makerem může stát.  Stačí přijmout pomyslnou pozvánku a zapojit se. Tato pozitivní zkušenost v lidech prokazatelně zůstává a motivuje je k dalšímu tvoření. V centru naší pozornosti je člověk-tvůrce,“ říká rozvojový manažer festivalu Ondřej Kašpárek.

Nově v Křižíkových pavilonech Výstaviště

Maker Faire Prague se letos uskuteční v Křižíkových pavilonech na Výstavišti Praha, které prošly kompletní rekonstrukcí a nabízejí jedinečný prostor pro světovou přehlídku kreativity. Výstaviště Praha je zároveň spolupořadatelem akce. Dalšími partnery festivalu jsou Hlavní město Praha, PRUSA Research, Škoda Auto, STMicroelectronics a další.

Vstupenky jsou už ke koupi na webu makerfaire.cz a návštěvníci festivalu, kteří si své lístky koupí v předprodeji za výhodnou cenu, se zařadí do slosování o 3D tiskárnu Prusa MINI+. Slosování a předání výhry proběhne přímo na Maker Faire Prague.

V rámci celostátní sítě festivalů Maker Faire můžou fanoušci novodobého kutilství navíc před pražskou akcí navštívit 28. května Maker Faire v Rychnově nad Kněžnou. 

O festivalu Maker Faire

Festival propojuje nadšence a odborníky, ale zároveň slibuje chytrou zábavu i rodinám s dětmi – kombinuje v sobě moderní technologie, tradiční řemesla, design a vědu. Maker Faire je festival plný workshopů, interaktivních aktivit, a především nadšených a zvídavých lidí. Téměř všechno si na něm lze vyzkoušet na vlastní kůži a mnohé se dá také vyrobit. Své projekty a prototypy tu prezentují tzv. makeři. V České republice pořádá festivaly od roku 2018 organizace Make More, letos zavítají celkem do jedenácti měst. Sdružení kromě festivalu Maker Faire připravuje rovněž celosvětovou konferenci otevřených dílen FAB2025, konzultuje vznik otevřených dílen a FabLabů, tvoří vzdělávací videoworkshopy Postavte si a věnuje se rozvoji české komunity makerů.

Aftermovie Maker Faire Prague 2022: https://youtu.be/o5BCSkr1J40

Web: makerfaire.cz/

Facebook: facebook.com/MakerFaireCZ 

FB Events:facebook.com/MakerFaireCZ/events 

Instagram: instagram.com/makerfaire.cz/ 

Twitter: twitter.com/MakerFaireCZ 

Tik Tok: tiktok.com/@postavtesi 

„Máme velké štěstí, že můžeme uspořádat koncert Vojtěcha Dyka v rámci našeho rodinného festivalu. Plní se mi sen! Podobně jsem to cítil i v roce 2009, kdy u nás vystoupil v čele skupiny Nightwork. Český zázrak Vojtěch Dyk je umělec světového formátu a významná osobnost napříč uměleckými žánry. Jeho spojení s Ondřejem Pivcem, dvojnásobným držitelem Grammy, vše ještě umocňuje. Letní kino v Písku bylo námi vybráno jako obstojný partner pro pořádání koncertu takto velkého formátu, řekl Ladislav loisa Tomeš, zakladatel a principál festivalu.

Další dva festivalové dny proběhnou jako vždy v Miroticích. „V areálu u sokolovny postavíme divadelní šapitó, velké pódium, tři občerstvovací paluby, mini jarmark, výtvarné a hudební dílny, horolezeckou stěnu pro malé, stany pro diváky a další zázemí pro bohatý doprovodný program. V případě nepřízně počasí máme k dispozici zázemí prvorepublikové sokolovny. V loňském roce jsme si mokrou variantu zdárně vyzkoušeli “, řekl Tomeš a pokračoval: „Chtěl bych i nadále propojovat hravý dětský svět se světem dospěláků. Vymýšlíme pestrou dramaturgii, aby zaujala všechny generace. I vybíravý mlsoun si z programového menu vybere dle chuti. Těšit se můžete například na Báru Hrzánovou & Condurango, Luboše Pospíšila, slovenskou skupinu Sám sebou, Znouzectnost, Simple Muffin, Hakelband, Escape 2 The Jungle, Divadlo Víti Marčíka, Divadlo Kvelb, Divadlo Buřt, Loutky bez hranic, Divadlo Harmonika, Divadlo Rudy Hancvencla, Divadlo Pruhované panenky, Divadlo Navětvi a na další účinkující. Přijede i Arnošt Frauenberg se svým Stand Upem 50 na 50. Nová artistická čísla předvede spolek Koťátko zkázy a originální choreografie zatančí baletky z Flash Dance Labuť. Mirotický divadelní spolek I TOTO zahraje legendární Dívčí válku. „Archou světla“ vás provede geniální Víťa Marčík. Hrát bude celou sobotu ve svém miniaturním divadle v maringotce. Občerstvení zajistí „Hrancle s Tebou a Donut s Tebou s Českých Budějovic. Alternativní návštěvníci si opět mohou pochutnat u přírodního stánku Paczamama. Až teprve na místě zjistíme, co nás čeká v Pohádkomatu Kristiána Kašpara a čím nás letos překvapí jedinečný a neúnavný moderátor a herec Radek D. Pokorný. V sobotu nás pobaví herecká a moderátorská hvězda  Aleš Háma, který přijede na festival s kytarou.. Opět pozveme malíře Jaroslava Mikoláše Vojnu /80/, pravnuka Mikoláše Alše. Zazpíváme si hymnu Mirotického setkání „Kapitán Kašpárek“ a vzpomeneme na další významné osobnosti Mirotic“, doplnil Tomeš.                                                                                                           

Děkujeme všem milým partnerům, úřadům, spolkům, dobrovolníkům a kamarádům za podporu a důvěru. Jihočeský krajský úřad velmi podporuje náš tradiční festival z dotačního programu – Podpora kultury 2023. Čelní představitelé JčK každoročně přebírají záštitu nad celým festivalem. V posledních letech akci zaštiťují hejtman JčK MUDr. Martin Kuba a jeho náměstek Pavel Hroch. Jen díky této velké podpoře můžeme pokračovat v tradici a tvořit festival, který potěší všechny generace“, zdůraznil principál a na závěr pozval všechny fanoušky živé kultury: „Hoďte za hlavu každodenní starosti  a zažijete alespoň na chvilku návrat do dětských let v romantickém kraji Mikoláše Alše. Přijeďte s celou rodinou 3. - 5. srpna 2023 nasát pohádkovou atmosféru a oslavit jubilejní 20. Mirotické setkání loutek a hudby!                                                                       

Vše najdete na www.mirotickesetkani.cz

Program přehlídky začne v sobotu ve 14 hodin. Vstupné na akci je zdarma.

V programu vystoupí soubory Borověnka Štěpánov nad Svratkou, Dyleň – Minijeleni Karlovy Vary, Jatelinka Moravská Nová Ves, Jizerka Liberec, Klobučánek Valašské Klobouky, Krušpánek Velká Bystřice, Kyjovánek Kyjov, Malá Jasénka Vsetín, Ondrášek Frýdek-Místek, Omladinka Uherské Hradiště, Písečánek Písek, Radost Pardubice, Slezanek Český Těšín, Sluníčko Rokycany, Šáteček Nymburk, Úsměv Opava.

„Celostátní přehlídka dětských folklorních souborů se odehrává vždy jednou za dva roky. V letošní přehlídce se představí choreografie souborů, které v celostátní přehlídce vídáme pravidelně, ale také těch, které přivítáme poprvé či po mnoha letech, jako např. Písečánek z Písku, Radost z Pardubic anebo Slezanek z Českého Těšína.“ upřesňuje Kateřina Černíčková z pořadatelské organizace NIPOS. Za dobu svého trvání se přehlídka vyprofilovala do podoby prestižní akce oboru. Ve všech svých dosavadních ročnících přinesla především zajímavá srovnání různých přístupů ke scénickému zpracování prvků navazujících na tradiční lidovou kulturu.

28. celostátní přehlídku dětských folklorních souborů z pověření Ministerstva kultury a za finančního přispění Kraje Vysočina pořádá NIPOS, útvar ARTAMA, ve spolupráci s DKO s.r.o. Jihlava. Záštitu nad přehlídkou převzal ministr kultury Mgr. Martin Baxa.

https://www.nipos.cz/artama-dea-dtf/

Opět po roce bude možné prožít nezapomenutelnou atmosféru společného veselí, zábavy a radosti v centru Pardubic. Na dvou pódiích na Pernštýnském náměstí uslyšíte písně a uvidíte tance a lidové zvyky v podání vybraných českých i zahraničních folklorních souborů. V prostorách Mázhausu proběhne komorní hudební pořad a v neposlední řadě ožije písněmi a tanci také Zámek pánů z pánů z Pernštejna. Cestou z náměstí na zámek budou na Příhrádku hrát folkové kapely. Pernštýnskou noc tradičně doplňuje také bohatý lidový jarmark.

V sobotu 3. června se program festivalu přesouvá do Hradce Králové do Žižkových sadů, kde od 14 hodin ovládnou pódium dětské soubory a poté se představí účinkující festivalu v hlavním programu Roztančené sady od 15 do 16 hodin. Zvláštností festivalu je pořad scénických forem. Představení nazvané Obchůzky a zvyky s muzikou i bez muziky se odehraje v Klicperově divadle od 16.30 hodin. V podvečer se festivalové dění přesune na Šrámkův statek do Piletic, kde se při programu Přijďte pobejt, aneb smyslů plný večer potkají festivaloví návštěvníci s účinkujícími folklorními soubory.

V neděli 4. června se v dopoledních hodinách uskuteční pořad Folklorní školička a v závěrečném pořadu festivalu Rozmlouvání se ještě jednou setkají festivaloví hosté a pardubické dětské soubory. Program začíná ve 14 hodin na nádvoří zámku v Pardubicích. Účinkují soubory Červánek Hradec Králové, Dupák Hradec Králové, Formani Slatiňany, Guadeamus VŠE Praha, Holoubek Pardubice, Kohoutek Chrudim, Kvítek Hradec Králové, KUD GIK Banat-Pionyr Zrenjanin – Srbsko, Lipka Pardubice, Marcipánek Pardubice, Perníček Pardubice, Radost Pardubice, Sejkorky Slatiňany, Veselá Partyja Boršice, Vrtek Opava, Zornička Zvolen – Slovensko.

Festival pořádá z pověření a za finančního přispění Ministerstva kultury, statutárního města Pardubice, statutárního města Hradec Králové, Pardubického kraje a Královéhradeckého kraje NIPOS, útvar ARTAMA, Hradecká kulturní a vzdělávací společnost a Mgr. Aleš Mokren – AGENTURA TRADICE.

Akce se koná pod záštitou ministra kultury Mgr. Martina Baxy, primátora Pardubic Bc. Jana Nadrchala a primátorky Hradce Králové Mgr. et Mgr. Pavlíny Springerové, Ph.D.

www.folklornifestival.cz

www.nipos.cz

Muzejní vesničky oživují ve skanzenu původní plemena domácích zvířat, která se volně pohybují na pastvinách. Ovce patří k nejstarším domácím zvířatům v Evropě a poskytují vedle masa a mléka také vlnu. Tradičně v polovině června se ovečky zbavují tzv. "zimního šatu". To probíhá ve skanzenu jak jinak, než mechanicky a je k tomu zapotřebí zručnost a čas. Ostříhání jedné ovce trvá více nez půl hodiny. Elektrickým strojkem to jde samozřejmě rychleji a naši zaměstnanci předvedou obě techniky.

Na otázku, jak se ovčí vlna připravuje pro další zpracování, dostanou návštěvníci také odpověď. Na různých stanicích se můžete podívat na jednotlivé pracovní kroky. V neděli budou na nádvořích chalup vrčet také kolovrátky. Kdo chce vidět opravdové přadleny – bude mít možnost. Akce se zúčastní hned několik skupin, které budou předvádět spřádání vlny a lnu.

Textilní výroba byla dříve velice náročná a hodnota oděvů byla tímpádem mnohem vyšší. Šatstvo se často opravovalo, přešívalo i dědilo. V zájmu šetření s přírodními zdroji se dnes opět snažíme o rozumné využívání textilu jako materiálu. Pro děti máme přichystanou výtvanou dílničku na tzv. upcycling vyřazeného oblečení.

V neděli bude v akci také muzejní pekař, který v muzeu pravidelně peče vynikající kváskový chléb a nejrůznější pečivo. Po prohlídce si můžete posedět a odpočinout v hostinci při vydatné svačině nebo u kávy s domácím koláčem.

Pro české návštěvníky máme díky QR kódům připravené informace v ČJ anebo si můžete poslechnout audio-průvodce v češtině.

Informace o skanzenu najdete na: www.freilandmuseum-oberpfalz.de

Parkování je k dispozici zdarma.