Knihy, literatura, média

Šestidenní program nabídne divákům celkem 124 projekcí, filmy v pěti soutěžních a deseti nesoutěžních sekcích, doprovodné koncerty, autorská čtení a mimo jiné také třeba venkovní silent kino s maratony nových seriálů České televize Most! a Zkáza Dejvického divadla. Zahajovacím filmem festivalu bude ve čtvrtek 11. dubna od 19.00 cestopisný dokument Cesta jako žádná ze sta s aktéry Lukášem Sochou a Tomášem Vaňourkem. Ti se rozhodli vydat se po stopách legend Jiřího Hanzelky a plzeňského rodáka Miroslava Zikmunda, který letos oslavil 100. narozeniny.

 

Průvodci festivalem - a moderátory zahajovacího i finálového večera - budou herci Jan Cina a Petr Vančura, kteří jsou rovněž hlavními tvářemi festivalové kampaně. Finále Plzeň se tradičně bude konat v prostorách Měšťanské besedy, dále DEPO2015, Anděl Music Baru, Café Regner, MōōVEMENTu a program bude zasazen i do Kopeckého sadů. Pro rychlejší pohyb mezi festivalovými stanovišti mohou návštěvníci využít půjčovnu kol před Besedou, kterou zajistí Kolem Plzně. 

„Rádi bychom, aby festival lidem umožnil užít si českou filmovou tvorbu a podpořit ji. Stejně jako fandíme českým hokejistům nebo vyhledáváme lokální potraviny, můžeme být hrdí i na naše filmaře,“ vzkazuje ředitelka festivalu Eva Veruňková Košařová. „Finále Plzeň již několikátým rokem není pouhou bilanční přehlídkou, tedy neobsahuje kompletní přehled filmů z minulého roku, ale vybíráme pozoruhodné filmové, televizní a internetové počiny z uplynulého roku nebo také filmy v premiéře či předpremiéře. Nově jsou v soutěži zahrnuty také snímky, které vznikly v mezinárodních koprodukcích,“ dodává.

 

Filmy v soutěži

Tvůrci mohli do 32. ročníku Finále Plzeň přihlašovat své počiny v níže vypsaných kategoriích, z nichž vzejde vždy jeden vítězný projekt, který získá Zlatého ledňáčka. Vítěze čeká skleněná soška stylizovaného ledňáčka, kterou vyrábějí čeští skláři z Kolektiv Ateliers v Novém Boru. 

Nejlepší celovečerní hraný nebo animovaný film

Novinkou letošního ročníku je, že se do této soutěžní sekce mohly hlásit i filmy, které vznikly pouze v české koprodukci a měly premiéru v roce 2018. V programu se tak objeví například polský film Útěk, nebo rumunský film Nevadí mi, že se do dějin zapíšeme jako barbaři. Kromě výše jmenovaných jsou v této sekci zařazeny loni premiérované filmy: Domestik, Hastrman, Chata na prodej, Toman, Jan Palach a Všechno bude.

Nejlepší dokumentární film

V dokumentární soutěžní sekci se divákům představí celkem 9 snímků – Archa světel a stínů, Až přijde válka, Central Bus Station, Cirkus Rwanda, King Skate, Mimořádná zpráva, Okupace 1968, Svědkové Putinovi a Vratislav Effenberger.

Nejlepší televizní a internetový projekt v kategorii „seriálová tvorba“

V uplynulém roce vzniklo či bylo vysíláno několik výjimečných televizních sérií. O Zlatého ledňáčka budou svádět boj seriály Dabing Street, Most!, Terapie, Rédl a Vzteklina.

Nejlepší televizní a internetový projekt v kategorii „film a minisérie“

O Zlatého ledňáčka v kategorie věnované televizním a internetovým filmům a minisériím se utkají Dukla 61, Trojí život, Metanol, Můj strýček Archimedes a Balada o pilotovi.

Nejlepší studentský krátkometrážní film

Ve studentské sekci budou zápolit animované snímky Bloody Fairy Tales, Spolu sami, Prázdniny a Na okraji. Hrané krátkometrážní studentské filmy v soutěži jsou Release, Jail Break a Sto dvacet osm tisíc.

„Soutěžní filmy opět hodnotí mezinárodní poroty, což přináší jiný pohled na tuzemskou filmovou a seriálovou tvorbu. Je zajímavé sledovat, jak se názory českých a slovenských profesionálů liší od těch zahraničních,“ podotýká ředitelka festivalu.

 

Nesoutěžní filmové sekce

První úlovek: V rámci sekce budou uvedeny zajímavé premiéry a předpremiéry – např.  čtveřice krátkých snímků Problémy prvního světa, psychologické drama Beze stopy či film První akční hrdina s Jiřím Mádlem v hlavní roli.

Na vlně: Sekce představuje výběr nejnovějších filmů, které měly premiéru od ledna do dubna letošního roku. Objeví se mezi nimi například snímky Teroristka, Ženy v běhu, Léto s gentlemanem, Trabantem tam a zase zpátky a další.

V síti 2018: V programové sekci V síti přinášíme průřez českou kinematografií roku 2018 s cílem upozornit na zajímavé tituly, které byly uvedeny v kinodistribuci a bez pochyby stojí za pozornost. Diváci se mohou těšit na snímky jako Hovory s TGM, Miss Hanoi, Zlatý podraz, Mars, Úsměvy smutných mužů a další. 

České stopy v mezinárodních koprodukcích: Českou kinematografii netvoří jen ryze české filmy, ale také filmy zahraniční, které jsou minoritními koprodukcemi, anebo také snímky, na kterých se podíleli čeští tvůrci a herci. Tento rok budou poprvé uvedeny projekce několika zajímavých českých koprodukcí se Slovenskem, Polskem, Lotyšskem, Rumunskem nebo Ruskem.

ZOOM: Finále Plzeň v rámci sekce ZOOM prezentuje vítězné filmy z národních filmových festivalů v Chorvatsku a Rakousku.

Německé kino: I tento rok připravilo Finále Plzeň ve spolupráci s filmovým festivalem v Cottbus sekci Německé kino, kde budou promítány celovečerní a krátké filmy mladých tvůrců, které získaly ohlas i mimo Německo.

Dimenze dokumentu: Dokumentární sekce představí šest nesoutěžních dokumentů, mezi nimi je třeba film V Mosulu.

U pramene: Sekce U pramene je věnována studentským filmům mimo soutěž. Například jediného českého reprezentanta na letošním Berlinále, loutkový film Pouštět draka.

Archiv: Ve festivalovém programu nechybí ani archivní skvosty, promítané pod širým nebem v Kopeckého sadech na speciální instalaci z vodních barelů.  Sekce je letos věnována sametové revoluci – promítat se bude sklepácký film Kouř či Pějme píseň dohola.

Zvláštní uvedení: Sekce potěší návštěvníky vysíláním celého seriálu Most! a Zkáza dejvického divadla venku před Měšťanskou besedou. Uveden bude také nový internetový seriál Skvrna.

Mladá krev: Tři mladí nadějní herci Zdeněk Piškula, Antonie Formanová a Josef Trojan vybrali filmy, které je z festivalové nabídky nejvíce oslovily. Zároveň sami účinkují ve filmech, které se dostaly do programu 32. ročníku Finále Plzeň. Zdeněk ztvárnil roli ve filmu Zlatý podraz, Antonie zazářila v Baladě o pilotovi a Dukle 61 a Josef se naposledy představil v netradičním postapokalyptickém internetovém seriálu Skvrna, představí se i ve filmu Cena za štěstí, kde účinkuje i se svou matkou.

 

Hosté 32. ročníku filmového festivalu Finále Plzeň

Vybrané festivalové projekce doprovodí jako každý rok filmové delegace tvůrců a herců, jejichž jména postupně přibývají. Účast zatím přislíbili například Michal a Šimon Cabanovi, kteří uvedou film Panovnice, Petra Nesvačilová, Halka Třešňáková, Jiří Havelka za snímek Mars, Jan Budař představí Hovory s TGM, Jaromír Hanzlík dorazí na promítání Léta s gentlemanem. Ondřej Trojan, Kristýna Boková a Kateřina Winterová seznámí diváky s filmem Toman. Radka Třeštíková, Rudolf Havlík v Plzni uvedou snímek Po čem muži touží. Režisér David Ondříček pohovoří o svém dvoudílném televizním snímku Dukla 61. Herečka Marika Šoposká se objeví v delegaci k televiznímu filmu Beze stopy.

 

Předprodej vstupenek a akreditací

Zakoupit si vstupenky na jednotlivé filmy z programu 32. ročníku Finále Plzeň bude možné od 1. dubna, výhodné vícedenní akreditace dokonce již od pátku 29. března. Také letos platí možnost speciální nabídky pro studenty. Akreditace i vstupenky mohou filmoví fanoušci získat online, nebo přímo během festivalu na prodejních místech v Měšťanské besedě a DEPO2015 (pouze vstupenky). Novinkou letošního roku je v Měšťanské besedě možnost platby kartou, formou Apple Pay a stravenkami, určenými pro kulturní vyžití. Podrobnosti o vstupenkách najdete tady a o akreditacích na odkaze zde.

 

Doprovodný program

Kromě nabitého programu v kinosálech ožije festivalová Plzeň koncerty a vystoupením několika DJs v klubu Anděl. Naplánováno je autorské čtení populární spisovatelky Radky Třeštíkové, která tak bude mít v Plzni premiéru, a také z Instagramu známého dua Ester & Josefina, které v Měšťanské besedě představí svou nejnovější knihu Terapie sdílením 2.

I v tomto roce se festivaloví návštěvníci mohou těšit na projekce silent kina v Kopeckého sadech se vstupem zdarma, kterým budou předcházet produkce DJ´s a budou obohaceny i venkovním barem. Hudební program doplní Soundtrack Movie Night v klubu MōōVEMENT – vinylová přehlídka toho nejlepšího, co zaznělo na stříbrném plátně.

Finále Plzeň myslí i na malé návštěvníky – pro ty nejmenší je připraven dětský koutek v kavárně ve Společenském sále, která bude opět zpříjemňovat návštěvu Měšťanské besedy, pro ty větší jsou připraveny projekce filmů Pat a Mat znovu v akci a Čertí brko.

 

Již podruhé připravuje Regionální Filmová Kancelář Plzeňského kraje v rámci festivalu Finále Plzeň jednodenní location tour pro filmové profesionály. V loňském roce účastníci navštívili místa související s tématy baroko a industriál, letos se téma location tour zaobírá sudetskou historií Plzeňského kraje. Zástupci kanceláře hodlají filmařům představit hlavně oblast Konstantinolázeňska, Bezdružicka a Plánska.

Finále Plzeň patří k nejvýznamnějším kulturním akcím regionu, která si za desítky let vysloužila zájem publika i respekt filmových profesionálů. Od roku 2016 se festival koná pod vedením nového organizátora – společnosti Film Servis Plzeň s.r.o., jejíž jednatelkou je dosavadní ředitelka festivalu Eva Veruňková Košařová.

Výstava nejenže představí některá z těchto vydání, ale i bezprostřední ohlasy na Kunderovo dílo z recenzí z různých světových médií. Nechybí ani úryvky z díla včetně pasáží z románů, které zatím nebyly do češtiny přeloženy. Převodu do české verze se proto ujal sám autor, Milan Kundera. Na místě si budou moci návštěvníci prolistovat všechna první vydání překládaných knih i kompletní řadu českých vydání, tak jak postupně od 90. let vychází v brněnském nakladatelství Atlantis.

Současně bude zahájena i výstava v rámci cyklu Oči Brna, která je rovněž věnována dílu Milana Kundery. Zde se představí méně známá část Kunderovy tvorby – jeho příspěvky do časopisů a novin, včetně esejistické tvorby.

K výstavě je naplánován bohatý doprovodný program:

1. 4. / 16.30
Milan Kundera: 3 + 3 = 90

11. 4. / 18.00
Miloš Štědroň: Milan a Ludvík Kunderové o Janáčkovi.

23. 4. / 18.00
Petr Dytrt: Francouz, nebo francouzsky píšící Čech? Milan Kundera v kontextu francouzské literatury.

14. 5. / 18.00
Románový svět Milana Kundery. Beseda Miroslava Balaštíka, Tomáše Kubíčka a hostů.

17. 5. / 18.00
Dialog Petra A. Bílka a Tomáše Kubíčka: Román Žert jako estetický manifest + Promítání filmu Žert (1968).

Obě výstavy potrvají do 17. května 2019.

Kontaktní osoba: Martina Šmídtová, martina.smidtova@mzk.cz

Foto k události: Milan Kundera v Paříži, 1968, Autor Václav Chochola / © Archiv B&M Chochola 

VSTUP ZDARMA

 

https://www.mzk.cz/sluzby/akce/milan-kundera-neztracen-v-prekladech

Móda:
Hana Zárubová
Denisa Nová
Klára Nademlýnská
Tereza Ujevićová
Helena Mertlová
Metráž

Šperky:
Zorya
Lucie Houdková
Klára Šípková
Karla Olšáková
Jolana Nováková Krédlová
Kateřina Matěchová
Hana Polívková

Kdy: 6. 4. 2019 v 17 hodin

Vstupné: 150 Kč

Rezervaci doporučujeme zajistit prostřednictvím e-mailu nikolakastovska@foxgallery.cz nebo vladimira.buchtova@svkhk.cz
do 4. 4. 2019.


Pořádá: FOX Gallery a Studijní a vědecká knihovna při příležitosti 70. výročí založení knihovny.

Výstava představí formou interaktivních instalací, zvukových a video performancí ukázky práce studentů tří samostatných ateliérů katedry umění Technické univerzity Liberec. Jedná se o ateliér doc. M.A. Jana Stolína, ateliér Samana Saffariana a ateliér MgA. Richarda Loskota. 

„Jde o experimentální galerijní projekt primárně zaměřený na dětského diváka. Jeho náplní budou kurátorsky vedené výstavy respektovaných autorů mladé a střední generace, které by měly děti a jejich rodiče vstřícnou formou uvádět do světa současného umění. Nejde v něm o to přiblížit se dětem pomocí infantilní stylizace, ale pokusit se vytvořit takový výstavní formát, který by byl schopen zprostředkovat živá témata, techniky i výtvarná média, která by bylo možné prostřednictvím doprovodných programů dále rozvíjet," vysvětluje Radek Wohlmuth, kurátor dětského Lapidária, historik umění, výtvarný kritik, publicista a nezávislý kurátor. 

Výstavy v Lapidáriu vznikají pod taktovkou Maiwaldovy akademie Vzdělávacího a kulturního centra Klášter Broumov a budou přístupné po předchozím objednání vždy od pondělí do pátku mezi 10.  a 16. hodinou. Termíny víkendových prohlídek naleznou zájemci v kalendáři akcí na webu kláštera. Návštěvu výstavy je třeba 2 dny předem rezervovat na emailu ma@klastebroumov.cz nebo na tel. 603 271 426.

 

„Česká televize každý rok prochází stovky nových námětů, jen loni do výroby schválila 458 nových pořadů. Snažíme se o to, abychom v oblasti původní tvorby přicházeli s kvalitními, neotřelými látkami, inovativními tvůrčími technologickými postupy. A tento přístup reflektují také diváci. Česká televize se loni stala nejvyhledávanějším tuzemským vysílatelem, a to jak v tradičním lineárním vysílání, tak na internetu, a navíc, což je ještě důležitější, dosáhla nejvyšších hodnot divácké spokojenosti za posledních pět let. Meziročně se zvýšila i pozitivní odezva diváků u hodnocení originality pořadů nebo jejich schopnosti publikum zaujmout. Takový vývoj vnímám jako cenný signál toho, že diváci úsilí České televize rozvíjet původní tvorbu o nové formy a témata vnímají a oceňují.  Věřím, že připravované projekty na tento trend navážou,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Nejen do Kroměříže a do Valtic se brzy vrátí filmaři, aby pokračovali v příběhu panovnice Marie Terezie. Ta v nových dvou dílech minisérie, jejíž režie se opět ujme Robert Dornhelm, neprohrává pouze válku o habsburské dědictví, ale i o osud svého manželství s Františkem Štěpánem, kterého stejně jako v první řadě ztvární Vojtěch Kotek. „Život Marie Terezie je opravdovou studnicí příběhů, které v sobě nesou témata důležitá i pro současného diváka, ať už je to postavení ženy ve společnosti a v politice, volba mezi zájmy kariéry a rodiny nebo konflikt morálky a vysokých cílů s reálnou politikou v rozbouřené Evropě. Právě proto jsme se společně s koprodukčními partnery rozhodli připravit pokračování minisérie, která uspěla i u diváků v dalších evropských zemích“ říká ředitel vývoje pořadů České televize Jan Maxa.

Mezi další chystané filmové portréty osobností symbolických pro složitý vývoj českých dějin patří snímek Emanuel Moravec – Anatomie zrady, v němž do hlavní role obsadil režisér Biser A. Arichtev Mariána Labudu ml., a Past, životopisný film o uznávané divadelní herečce Jiřině Štěpničkové, jejím pokusu emigrovat na Západ a následném procesu, který ji stál deset let života ve vězení. Jiřinu Štěpničkovou ve filmu Viktora Polesného ztvární Zuzana Stivínová.

Do minulosti, konkrétně do dvacátých let, se vrací i desetidílný seriál Zločiny Velké Prahy režiséra Jaroslava Brabce s Jiřím Langajerem, Jaroslavem Pleslem a Denisem Šafaříkem v hlavních rolích. Seriál se odehrává v regionu, který vznikl sloučením centrální Prahy a okolních sídel, obcí a vesnic, v němž se tak začíná objevovat nejen nový typ kriminality, ale i rivality mezi vyšetřovateli. Ve stejném období, ale v jiné lokaci, se odehrávají i Četníci ze Znojma, seriál, který navazuje na úspěšný projekt České televize Četníci z Luhačovic.

Další projekty České televize reflektují současnou společnost. Po Rašínovi se k soudobé látce vrací režisér Jiří Svoboda. Snímek Vysoká hra inspirovaný románem Václava Lásky odvypráví příběh policisty protikorupčního útvaru, pro kterého je idea právního státu prioritou. Hlavní role se zhostí Richard Krajčo. „Kromě reflexe kriminálního a policejního prostředí bych filmem rád přiblížil divákovi psychosociální změny, které představuje neomezená možnost vhledu do našeho soukromí prostřednictvím stále dokonalejších elektronických prostředků,“ říká Jiří Svoboda. Ze skutečných událostí vychází také třináctidílný seriál Místo zločinu Ostrava, který představí dvojici zdánlivě velmi odlišných kriminalistů. Ostravské případy z nedávné doby budou vyšetřovat Pavla Beretová a Stanislav Majer.

Seriál Hlava medúzy zavede diváky do prostředí Jihomoravského kraje. „Vybrali jsme si podobu medúzy jako symbol našich kriminálních příběhů. Co jeden jedovatý had v její hlavě, to jeden příběh, jeden zločin, jedno zlo,“ prozrazuje režisér Filip Renč.

Nová dokumentární tvorba České televize bude, mimo jiné, reflektovat třicáté výročí sametové revoluce. Jednou z tváří událostí z listopadu 1989 je i herec Jan Potměšil, jehož stejnojmenný portrét chystají dokumentaristé Martin Slunečko a Miloslav Šmídmajer. Revoluci z pohledu tehdejších i dnešních studentů představí snímek Sametová FAMU. Některé záběry z tehdejších událostí se díky archivům objeví historicky vůbec poprvé. S archivními záběry pracuje také dokument Rekonstrukce okupace 1968, který započal nálezem nezveřejněných 35mm filmových materiálů natočených v srpnu roku 1968. Česká televize poté vyzvala veřejnost ke spolupráci identifikací protagonistů, míst a situací. Třetím dokumentem pracujícím s dosud nezveřejněným obrazovým materiálem je Nejkrvavější proces, jenž přibližuje vykonstruovaný politický proces z listopadu 1952, jehož nejznámější postavou je politik Rudolf Slánský.

Česká televize připravuje také dva koprodukční snímky mířící do kin. Na Oskara třikrát nominovaná režisérka Agnieszka Holland začne brzy natáčet film Šarlatán strhující životní příběh muže, který svými nevysvětlitelnými schopnostmi pomohl statisícům pacientů. Léčitel Mikolášek bez ohledu na dobu a režim, bez lékařského vzdělání a bez předsudků, léčil bylinkami nemocné ze všech společenských vrstev, i když sám bojoval se svými vnitřními démony. „Jde o příběh člověka výjimečného, ale zároveň velmi nejednoznačného. Ví, že zachraňuje životy, umí pomoct lidem, ale zároveň si uvědomuje, že potřebuje pomoct i sám sobě. A ten svár v něm je další dramatickou linkou příběhu,“ říká představitel hlavní role Ivan Trojan.  Držitelka Českého lva Olga Sommerová zase v autorském dokumentu představí legendu českého divadla, Jiřího Suchého. „Mojí ctižádostí je vytvořit film o životní cestě muže, který kromě toho, že svoje nadání zasvětil divadelní a písňové tvorbě, žil také svůj osobní a občanský život, který pod nánosem jeho mohutného díla jen občas prosvítá,“ říká režisérka Olga Sommerová.

 

„Ve druhé sérii jsme se štábem navštívili výhradně zahrady, které už byly v předešlých letech budovány a teď volaly po rekonstrukci,“ přibližuje moderátor a spoluautor Ferdinand Leffler.  „Tentokrát zútulníme stávající zahrady a pokusíme se dostat jejich majitele ven a nadchnout je pro život pod širým nebem. Hodně jsme si s nimi povídali právě o tom, co je pro ně v exteriérech zajímavé a co je pro výpravu do jejich největší místnosti bude motivovat.“

Osm nových dílů představí osm různých příběhů typově odlišných zahrad. Kamery během jednoho roku sledovaly spolupráci architektů, majitelů a realizačních firem. Velký důraz je tentokrát kladen nejen na samotnou zahradní architekturu, ale také na majitele, kterým se zahrada přetváří. Každý díl představí vedle všech členů rodin taky architekty a odborníky na botaniku. Štáb během natáčení navštívil specialistku na trvalky Renatu Pešičkovou, bambusáře Honzu Kocourka, zahradního architekta Jana Nussbauera nebo architektku Jitku Ressovou, odbornici na baťovskou architekturu. Ferdinand Leffler, průvodce pořadem, patří mezi nejvyhledávanější a nejúspěšnější české zahradní architekty, jeho práce je oceňována u nás i ve světě. „Byl jsem nadšený ze spolupráce s Ferdinandem. I když není televizní profesionál, podával na place perfektní výkon,“ shrnuje natáčení zkušený režisér Ivo Macharáček.

„Vypravíme se na zahrady do Českých Budějovic, na sever Čech i do Zlína. Každý z pozemků se různí velikostí, umístěním i požadavky majitelů. Pokusíme se vymyslet funkční zahrádečku pro paní, která žije sama se svým pejskem. Na sto metrech čtverečních naopak splníme sen mladým manželům, kterým se během natáčení narodí další miminko,“ prozrazuje scenáristka a spoluautorka pořadu Tereza Frcalová a kreativní producentka Martina Šantavá ji doplňuje: „Jsem ráda, že v dnešní době už není práce zahradního architekta považována za výdobytek těch nejbohatších, ale že postupem času pronikla i do běžných rodinných zahrad s tím, že plody této práce se časem mnohonásobně zúročí. Ferdinand svým přátelským přístupem a často i jednoduchými univerzálními radami pomáhá kultivovat českou zahradu i krajinu.“

Tato výstava přináší autentické vzpomínky na nacistickou okupaci, jejichž společným jmenovatelem je Malá pevnost Terezín a terezínské ghetto. Výstava je vyprávěním lidí zavedených do extrémní situace a popisuje, jak se z obyčejného života s hodnotami a jistotami stane pouhá vzpomínka na šťastnou realitu, která je nenávratně pryč.  

 

Výstava ani jednotlivé příběhy si nekladou za cíl faktografický popis dějinných skutečností, ale přináší osobní a osobité vzpomínky a prožitky velkých události. Vzpomínky na prožité se postupem času mění, stejně jako emoce v okamžiku vzpomínání.

http://www.lidice-memorial.cz/pamatnik/aktuality/vzpominky/

V pozorovacím poli umělce se snoubí tři vjemy: „Z pohledu vědy je to pohled maximálně objektivní a má obecnou platnost. Náš osobní pohled představuje také ponor do vlastních vzpomínek a vyvolává vizuální souvislosti s tím, co máme před očima. Tato niterná introspekce je pro každého z nás subjektivní a osobitá,” vysvětluje Mirek Kaufman a dodává: „A konečně z pohledu našeho okolí, tedy nejen objektivem četných bezpečnostních kamer okolo nás, jsme předmětem pozornosti my sami.” Po formální stránce tvoří obrazy mix přesných, ostře ohraničených ploch a neurčitých, nejasných tvarů či útvarů na pomezí abstrakce a figurace a jejich provedení nechává velký prostor pro naši představivost.

 

Mirek Kaufman patří mezi výrazné osobnosti současné výtvarné scény. Tvoří vesměs v cyklech, vždy s určitou ústřední myšlenkou či tématem. Na minulé výstavě v Galerii Petr Novotný to byla současná fascinace lidskou tváří. Ve svém aktuálním cyklu se autor soustřeďuje na rozdíl mezi vědecky exaktním a osobním pohledem na svět a zamýšlí se nad povahou a silou introspekce, která ústí v nezaměnitelnou vizualitu a imaginaci každého z nás. „Pohlédneme-li do potemnělé výlohy, výjev za sklem se sečte s naším vlastním odrazem, jako bychom se ocitli mezi vrstvami holografického obrazu. Pouze náš vnitřní zoom je dokáže oddělit a rozpoznat jednotlivé komponenty. Podobně i nestabilní digitální přenos vytváří z více zdrojů neskutečné anomálie v podobě překvapivých hybridních výjevů. Pozorovací pole lze považovat za prostor bez hranic, kde se optika našeho vnímání může plynule přelaďovat,” vysvětluje Mirek Kaufman.

 

Mirek Kaufman se narodil roku 1963 v Žatci. V letech 1983 - 1989 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde byli v té době jeho spolužáky malíři Císařovský, Korpaczewski, Mainer, Placht, Střížek a další dnes velmi známá jména. V letech 1988 - 1989 studoval na École Nationale Supérieure des Beaux-Arts v Paříži. V devadesátých letech žil v rámci několika stipendijních pobytů ve Francii a Švýcarsku. Nyní žije a pracuje v Praze. Samostatně začal vystavovat od roku 1989, v devadesátých letech měl řadu výstav v Holandsku, Švýcarsku a Francii, kde svou práci představuje dodnes. V letech 2010 a 2011 vystavoval v Číně, v roce 2015 měl velkou přehlídku svých prací v Severočeské galerii výtvarných umění v Litoměřicích. Průběžně publikuje své práce v časopise Revolver Revue. K jeho aktivitám patří také malířské dílny rozvíjející tvůrčí schopnosti napříč generacemi, například společný projekt Jamming 2017 v Centru současného umění DOX. Pravidelně vystavuje doma i v zahraničí, kde je zároveň zastoupen v řadě sbírek. Jeho první spoluprací s Galerií Petr Novotný byla výstava Čas tváře v roce 2016.

 

Více na http://www.mirekkaufman.com nebo na http://www.galeriepn.cz.