Cenu ji předal zástupce semináře romistiky z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Jan Červenka. “Děkuji Mileně Hübschmannové, že mě k tomu psaní přivedla. A Honzovi Červenkovi, že mi překládal moje první knihy,” uvedla Ilona Ferková při převzetí ocenění.
V rámci galavečera proběhl také křest knihy Amendar, jež čtenářům představuje více jak 250 romských osobností. Otcem myšlenky galerie romských osobností v knižní podobě byl známý historik Ctibor Nečas, který na sklonku života požádal Muzeum romské kultury, aby publikaci dopracovali. “Často se mě lidí ptají na pozitivní romské vzory. Jsem rád, že vznikla tato kniha s více jak 250 osobnostmi, už nikdo nebude mít výmluvu, že žádné neexistují. A to je jen střípek těch úspěšných Romů,” zaznělo z úst Davida Tišera, ředitele organizace ARAART, která pražské oslavy již popáté pořádala. I podle ředitelky Muzea romské kultury Jany Horvátové jde jen o zlomek romských osobností, o kterých většinou majorita ani neví, že jsou Romové, kteří se ale podílejí zásadním způsobem na chodu společnosti.
V rámci programu vystoupili s krátkými proslovy také Jarmila Balážová, Ivan Bartoš a Michal Kocáb. “Vždycky mě překvapí romské umění a kultura svým žárem, krásou a bohatstvím. Hudba, tanec jsou bezpochyby ne na evropské, ale na světové úrovni. Romové si prošli velkým utrpením, prohloubilo je to, dalo jim to energii, odhodlání, a to z nich vytvořilo zvláštní bytosti, a pokud to dokážou transformovat do umění, tak toho se normální pozemšťan nedomůže,” uvedl Michal Kocáb.
Jarmila Balážová se ve svém proslovu dotkla historie oslav, které se vztahují k roku 1971, založení romské unie, ustavení romské vlajky a romské hymny. Zmínila také nedávné debaty ohledně správného pojmenování příslušníků romské menšiny a uvedla, že jediné správné označení je slovem Rom. Ivan Bartoš hovořil o důležitosti malých, každodenních činů, které pomáhají tuto společnost proměňovat, čímž navázal na hlavní myšlenku letošních oslav, které byly věnovány tématu superhrdinství.
Hlavní tvář letošních oslav se měla stát zesnulá zpěvačka Věra Bílá. Organizátoři se rozhodli, že tváří oslav zůstane a v rámci galavečera věnovali Věře Bílé vzpomínku. Namísto společné písně v podobě mezinárodní romské hymny zazněla československá romská hymna ve zpěvaččině podání. “Věra Bílá měla být hlavní tváří oslav Mezinárodního dne Romů. My jsme se rozhodli, přesto, co se stalo, že nám Věra Bílá zazpívá,” uvedl David Tišer.
www.araart.cz
