Instituce a kulturní zařízení

Tři hlavní diskusní panely, dvě desítky hostů, šest moderátorů a bohatý doprovodný program. To jsou Broumovské diskuse – konference, která se koná v broumovském klášteře vždy počátkem listopadu. Letošní téma – Demokracie a dialog – otevře například tyto otázky: K čemu je v demokratické společnosti dialog? Je smyslem dialogu kompromis? O kterých tématech máme vést ve společnosti dialog a o kterých nikoliv? Co má být výsledkem dialogu? Jak zajistit, aby dialog zahrnoval různé skupiny a perspektivy? Jak vést dialog s občany na úrovni celého státu, kraje, obce? Jak má vypadat dialog byznysu a politiky? Jak mohou firmy přispět k dialogu v demokratické společnosti? Jak má vypadat dialog mezi vládou a opozicí? Jak vypadá dialog v mezinárodních vztazích? Jak přiblížit politický dialog občanům?

„Chceme se zamyslet nad tím, jak vést dialog v současné společnosti. Poslední roky ukázaly, že společnost se snadno polarizuje, čelí dezinformacím a růstu populismu. Dialog přitom bývá označován také jako snaha o hledání pravdy. Jak je na Broumovských diskusích zvykem, budeme se na téma dívat z různých perspektiv,“ uvedla výkonná ředitelka konference Hana Valentová.

Na konferenci přijedou diskutovat tyto osobnosti: kněz a filozof Tomáš Halík, politoložka Petra Guasti, filozof Václav Němec, zakladatel festivalu Jeden svět a lidskoprávní konzultant Igor Blaževič, režisér a herec Jiří Havelka, designér a starosta obce Měšice Martin Čacký, neratovský farář Josef Suchár, podnikatelé a filantropové Vojtěch Sedláček a Constantin Kinský nebo Michal Kadera, ředitel vnějších vztahů Škoda Auto. Hosty politického panelu budou zástupci demokratických politických stran a diplomaté.  Další jména jsou v jednání. Setkání budou moderovat Světlana Witowská, Michael Rozsypal, Renata Kalenská, David Klimeš a Daniela Brůhová. 

Kromě hlavních diskusních panelů připravují organizátoři konference také doprovodný program: koncerty, prohlídky, výstavu, meditaci, číši vína nebo mši svatou. Vstupenky na jednotlivé panely stojí 250 Kč. Zakoupit lze také zvýhodněný balíček na celý program konference nebo balíček na podporu konference, a to online na www.broumovskediskuse.cz.

Pro organizátory konference je důležitý i pohled mladé generace, a proto je akce přístupná i studentům středních a vysokých škol, pro něž jsou vypisována pobytová stipendia. Stačí napsat esej na jedno ze tří daných témat a odeslat ho přes online formulář na webu konference do 30. září 2023. Z došlých esejí bude porota vybírat několik desítek těch nejzdařilejších. Témata esejí:

• Jak hodnotíte kvalitu demokratického dialogu v současné české společnosti? Umíme se domluvit? Proč ano, proč ne?
• Lze vést dialog na sociálních sítích? Pokud ano, jaká by měl mít pravidla? 
• Síla dialogu – popište svůj zážitek, kdy jste si uvědomili význam dialogu. 

Vzdělávací a kulturní centrum Broumov pořádá Broumovské diskuse ve spolupráci s neziskovou organizací Agentura pro rozvoj Broumovska od roku 2014. Předchozí ročníky se zamýšlely nad tématy Demokratická diskuse, Mír, Evropská identita, Vize vzdělanosti, Hrdinství a odvaha, Důvěra a porozumění, Hodnoty a společnost, Solidarita a sounáležitost.

Statutárním partnerem konference je město Broumov. Hlavními partnery jsou Královéhradecký kraj, Jan Barta, Hobra – Školník, Alukov, Nadace OSF, Coca-Cola HBC Česko a Slovensko a Enviros. Partnery jsou Podnikatelský klub Broumovska, Z–TRADE, Edumed a Saar Gummi. Generálním mediálním partnerem je Česká televize. Hlavním mediálním partnerem je Deník N, mediálními partnery jsou ČRo HK, Katolický týdeník a Naše.broumovsko.cz. Regionálními partnery jsou Agentura pro rozvoj Broumovska, Benediktinské opatství sv. Václava, Maiwaldova akademie, Strategická rada regionu Broumovsko a region Broumovsko.

„Festival oživuje kulturní a historickou paměť tohoto krásného a v minulosti i drsného regionu,“ vysvětluje Sichinger, vimperský rodák a spisovatel. Dodává, že právě kultura spojuje národy, které v minulosti společné šumavské území obývaly. „Festival chce seznámit veřejnost každý rok s jedním vybraným tématem. Rovněž propojuje, a to na obou stranách hranice, nakladatele, spisovatele, knihkupce, výtvarníky, fotografy, filmaře, hudebníky, pracovníky v muzeích, galeriích a kulturních institucích. Slouží jako platforma i inkubátor budoucí přeshraniční spolupráce,“ doplňuje Sichinger. Zároveň připomíná, že součástí festivalu je celotýdenní program v několika městech a závěrečná sobotní série přednášek a výstav, velký předvánoční knižní trh v hotelu Zlatá hvězda a 18. listopadu slavnostní galavečer s udílením cen v Městském kulturním středisku ve Vimperku.

Cena Johanna Steinbrenera, vimperského rodáka, se na festivalu udílí ve čtyřech kategoriích: Beletrie a poezie, Populárně naučné publikace, Výtvarné publikace a Nejlepší německojazyčná publikace o Šumavě a Bavorském lese. Hlavní cena Šumava Litera je pak mezinárodním oceněním za významný přínos pro česko-německo-rakouskou spolupráci. Hodnocení udílí mezinárodní i česká porota.

Příběhy šumavských chalup, učitelé v legiích i komedie o cestování za železnou oponu

„Návštěvníci se i letos dozví o Šumavě něco nového, například na přednáškách o potulných učitelích nebo o učitelích v legiích. Zároveň načerpají inspiraci k výletům a v neposlední řadě tipy na dobré čtení. Určitě také zaujme komedie českoněmecké režisérky, která sama zažila emigraci, o cestě za železnou oponu,“ zve produkční festivalu Marie Poláčková, podle které panuje na festivalu příjemná rodinná atmosféra. „Pokud to mají zájemci do Vimperka daleko, mohou navštívit na našem webu sekci podcastů. Tam najdou rozhovory se zajímavými hosty minulých ročníků,“ pokračuje Poláčková a doplňuje, že letos poprvé bude festival dvojjazyčný. 

Návštěvníci mohou také navštívit výstavy Karel Klostermann a zrod Evropy nebo Bavorsko – šumavští učitelé. „Do Šumavy Litery se se svým programem zapojí i knihovna, která připravila pro školy besedy s podtitulem „Šumava Litera dětem“, na kterých se představí autoři šumavské literatury určené dětem, “ doplňuje Poláčková.

„Za devět let existence jsme vytvořili největší databázi titulů tematicky spjatých se šumavským regionem. Knihovna na webu Šumava Litera shromažďuje aktuálně přes 1000 titulů různých žánrů se šumavskou tematikou. Vyrobili jsme více než 20 epizod šumavského literárního podcastu, který má aktuálně přes 1500 poslechů. Databázi knih, podcastů a záznamů z přednášek na kanálu youtube pravidelně rozšiřujeme, a umožňujeme tak lidem čerpat informace o šumavských tématech,“ uzavírá Martin Sichinger s tím, že festival slouží zároveň jako platforma pro setkávání milovníků Šumavy, kulturních institucí, neziskového sektoru z obou stran hranice nebo i starostů měst a obcí.

Festival Šumava Litera získal letos poprvé záštitu ministra kultury a stejně jako v minulých letech záštitu 1. náměstka hejtmana Jihočeského kraje Františka Talíře.

Vstup na všechny akce je zdarma.

 

Víte že…

… Vimperk má velmi bohatou knihtiskařskou tradici? Místní rodák Johann Steinbrener, po kterém je pojmenována hlavní cena, rozvíjel dávnou knihtiskařskou historii. 

… cena Šumava Litera je mezinárodní cena, která se dává za významný přínos pro česko-německo-rakouskou spolupráci? Oceněné vybírá mezinárodní porota.

 Cena Johanna Steinbrenera se zase udílí ve čtyřech kategoriích:
– Beletrie a poezie
– Populárně naučné publikace
– Výtvarné publikace
– Nejlepší německojazyčná publikace o Šumavě a Bavorském lese

Oceněné vybírá česká (první tři kategorie) a německá (čtvrtá kategorie) porota.

… síň slávy je určena pro osobnosti či projekty se zásluhami o šumavskou regionální literaturu? Může být udělena pouze žijící osobě – jen jednou.

… zvláštní cena se udílí za významný počin v regionální literatuře Šumavy a Bavorského lesa? Udílejí ji poroty a organizační výbor. 

… cena Šumavská ozvěna je ocenění vzešlé z hlasování návštěvníků webu?

… Šumava virtuální je ocenění pro weby či projekty existující v digitální formě?

Kdo je kdo:

Martin Sichinger (1967) se narodil ve Vimperku, kde chodil na gymnázium. V Plzni absolvoval pedagogickou fakultu. Pobýval na malých městech i v zahraničí, nyní žije v Praze. Je ženatý, má tři děti. Živí se jako učitel angličtiny a češtiny.

Je programovým ředitelem mezinárodního festivalu Šumava Litera.

Za svůj románový debut Cukrový klaun získal roku 2008 Literární cenu Knižního klubu a vítězství si zopakoval i letos s románem Zítra přijde Olah. Vydal šestici románů o svém milovaném Vimpersku: Smrt Krále Šumavy (2011), Duchové Šumavy (2012), Meyrovo sklo (2014), Poslední šumavská pastvina (2016), Kocovina šumavského léta (2018) a Divocí sekáči (2022).

 

Marie Poláčková (1985) se narodila v Prachaticích. V Praze vystudovala židovská studia na Husitské teologické fakultě. Žila v Praze, Litomyšli a v zahraničí (Polsko, JAR). Několik let vedla Portmoneum – Museum Josefa Váchala a produkčně stála u zrodu kulturního festivalu Litomyšl – lázně ducha. Dnes žije v jižních Brdech, živí se autorským šperkem pod značkou ko-ra-le a provozuje s kamarádkou v Praze na Letné obchod Tvorba Store s výrobky českých designérů. Festivalu Šumava Litera se produkčně věnuje druhým rokem z lásky k Šumavě a literatuře. Spoluorganizuje také festival židovské kultury a malých míst ve Čkyni.

Ráda chodí krajinou, zajímá se o lokální historii a kulturu, setkává se s lidmi u piva a čte.

 

HLAVNÍ FESTIVALOVÝ TÝDEN

 

Pondělí 13. 11. 

18.30 Vimperk, MěKS

slavnostní zahájení

vernisáž česko-německé výstavy Učitelé na Šumavě a v Bavorském lese (Šumavský spolek)

Josef Pecka, průvodce po Šumavě, komponovaný pořad Školy na Šumavě

 

Úterý 14. 11.

17.30 Vimperk, MěKS

Rena Dumont, nominovaná za knihu Mühle, představí svůj film Honza má pech (30 min, české titulky), následně talk show, uvádí Martin Sichinger a beseda s diváky              

20.00 Vimperk, MěKS

Heinrich Vierlinger představí svůj film Glas im Wandel der Zeit (90 minut, české titulky), následně beseda s diváky      

 

Středa 15. 11.

10.00 Vimperk, MěKS

Dalibor Vácha, spisovatel a historik – přednáška Učitelé v legiích pro základní školy a gymnázium

12.00 Čkyně, základní škola                                    

Dalibor Vácha, spisovatel a historik – přednáška Učitelé v legiích

17.00 Stachy, obecní sál

Miloslav Voldřich – Učitelé na Šumavě – talk show s kronikářem Michalova, uvádí Martin Sichinger

18.00 Vodňany, městská galerie

Josef Pecka, průvodce po Šumavě – komponovaný pořad Školy na Šumavě

19.00 Vimperk, MěK

Dalibor Vácha, spisovatel a historik – přednáška Učitelé v legiích a talk show s autorem, uvádí Jaroslav Maryška

19.00 Volyně, kino                                                                           

Heinrich Vierlinger uvede svůj film Glas im Wandel der Zeit (90 minut, české titulky) a Karel Skalický, ředitel Muzea Volyně, představí sklo ze sbírek muzea, uvádí Martin Sichinger

 

Čtvrtek 16. 11.                                                                                

18.00 Vimperk, hotel Zlatá Hvězda

Tak jako kdysi – učitelé hrají

koncert šumavských undergroundových kapel – Ďáblovi včelaři, P.N.P., Krwavý koleno, Psychedelická barborka, Umělá hmota a BBP Podzemní orchestr                                                                                                        

Pátek 17. 11.                                                                        

17.00 Vimperk, městská knihovna

(Ne)obyčejný život pana učitele Adolfa Pintíře ve víru událostí 20. století – vernisáž výstavy Angeliky Pintířové a komentovaná prohlídka                                                                                     

18.30 Vimperk, MěKS

Angelika Pintířová o svém otci, šumavském učiteli – talk show, moderuje Martin Sichinger                                                  

20.00 Vimperk, MěKS

neformální setkání knihkupců, nakladatelů, spisovatelů, fotografů, porotců a hostů festivalu                                                                                                                                                                                       

SOBOTA – 18. 11. – hlavní festivalový den

Vimperk, Hotel Hvězda

10.00 – 16.00 předvánoční knižní trh

11.00 Jan Lakosil – Šumava jako bojiště studené války                                         

12.00 Jan Fischer – Vzpomínka na Emila Kintzla

13.00 Mikuláš Zvánovec – Menšinové školy v českoněmeckém pohraničí

14.00 Jindřich Špinar a Helmut Wagner – Thomas Galistl a jeho Vlastivědná čítanka

15.00 Heinrich Lippert – Winkelschulen und Wanderlehrer – přednáška o potulných učitelích

16.00 Veronika Faktorová a Michal Hořejší – Karel Klostermann a zrod Evropy – přednáška + komentovaná výstava s autory

Vimperk, MěKS

19.00 Galavečer – vyhlášení a udílení ceny Šumava Litera, ceny Johanna Steinbrenera a dalších ocenění

provází Josef Kudrna, hraje skupina Aprés Vu 

 

Doprovodný program festivalu 

 

Středa 1. 11.

16.00 Vimperk, městská knihovna

Veronika Faktorová a Michal Hořejší – Karel Klostermann a zrod Evropy – vernisáž výstavy a komentovaná prohlídka

 

Čtvrtek 9. 11.

17.00 Plzeň, Knihovna města Plzně, Polanova síň

Josef Pecka, průvodce po Šumavě, komponovaný pořad Školy na Šumavě

 

Pátek 10. 11.

19.00 Vimperk, Hotel Zlatá hvězda

Lokálka údolím Volyňky aneb 130 let železnice ve Vimperku – komponovaný večer Stifterova pošumavského železničního spolku

V rámci křestu knihy zazní kromě hudby v podání DJs Radia 1 také ukázka z audioknihy Život v éteru, jejíž natáčení už započalo a vydání se plánuje na letošní podzim. Audioknihu namlouvá herečka a dabérka Jitka Ježková, která prošla Radiem 1 i jako DJ. Režíruje ji cenami ověnčený Jan Drbohlav a technikem je zkušený Vladimír Srb. Hudbu a ruchy natáčí Jan Čechtický z Ohm Square. Audiokniha bude obsahovat celý příběh z tištěné verze a zatím utajovaný bonus track.

Divadlo Spejbla a Hurvínka zahajuje novou sezónu a s radostí oznamuje několik vzrušujících novinek a událostí, které budou její součástí. Pro skalní fanoušky legendární loutkové dvojice je událostí číslo jedna nové vydání úspěšného LP „Hurvínkova strašidýlka“, jehož patronkami se staly herečky Veronika Arichteva a Anna Polívková. V této sezóně se také divadlo dostane do opery a diváci se mohou těšit na známou Smetanovu „Prodanku“ ve zcela novém podání Spejbla a Hurvínka. Představení „Hurvínek prodává nevěstu“ bude uvedeno za laskavé podpory partnerů Přerost a Švorc - auto a Best Western Hotel Moran. Jak se vodí loutky a jaké loutky známe? To vše se naučí a dozví malí i velcí diváci během víkendových dílen loutkoherectví. A na závěr sezóny se chystá velmi zajímavý projekt s Radimem Vizvárym. Novou sezónu plnou zábavy i poučení představilo Divadlo S + H na tiskové konferenci ve středu 11. října 2023, kterou už tradičně provedla moderátorka Štěpánka Duchková.

 

Hurvínek prodává nevěstu

Mimořádným titulem v roce 2023 je koprodukční projekt Divadla Spejbla a Hurvínka a Janáčkovy opery Národního divadla Brno s názvem „Hurvínek prodává nevěstu“. Smetanova Prodaná nevěsta patří mezi ikonické operní kousky. Janáčkova opera ve spolupráci s Divadlem S + H se rozhodla ji tentokrát přiblížit především dětem. „A protože komická opera by měla být opravdu zábavná, členové souboru Janáčkovy opery NdB mezi sebe pozvali ty nejlepší možné průvodce. V novém rodinném představení vás do Prodané nevěsty a do světa opery zavedou přímo slavné loutkové postavičky Spejbl, Hurvínek s Máničkou a pes Žeryk,“ vysvětluje Denisa Kirschnerová, ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka.

V inscenaci se tak budou mít možnost diváci setkat s klasickým operním dílem podaným hravou a zábavnou formou, s postavami z opery, v nichž se představí přední sólisté Janáčkovy opery Jana Šrejma Kačírková, Pavla Vykopalová, Jan Šťáva, Ondřej Koplík a mnoho dalších. Hudební zážitek bude navíc umocněn speciálním smetanovským miniorchestrem.

Autorkou tohoto projektu je Patricie Částková, hudebního nastudování se ujme Ondrej Olos, režie Hana Mikolášková, ve výpravě Davida Janoška.

 

Premiéra se koná 24. listopadu 2023 v divadle Reduta v Brně a pražská premiéra proběhne 16. března 2024 v Divadle S + H.

Partnery projektu Hurvínek prodává nevěstu se stala společnost Přerost a Švorc - auto, která po dobu zkoušení v Brně zapůjčila Divadlu S + H svůj automobil, a Hotel Best Western Moran, jenž v době představení v Praze ubytuje herce z Národního divadla Brno za zcela velkorysých podmínek!

 

Hurvínkova strašidýlka na LP

Pro příznivce audionahrávek Spejbla a Hurvínka je zde skvělá zpráva. Supraphon přichystal reedici LP „Hurvínkova strašidýlka“, která je jedním z nejvíce oceňovaných audiotitulů Divadla S + HHH. Tato nahrávka poprvé vyšla v roce 1978. „Hurvínkova strašidýlka patří k nejoblíbenějším nahrávkám ze série příběhů Spejbla a Hurvínka, které jsme vydali. Zaznívají na ní legendární hlasy Miloše Kirschnera  a Františka Filipovského. Reedice nabídne remasterovaný zvuk a nově přidané archivní fotografie a doprovodný text na vnitřním obalu LP,“ říká Alan Piskač, šéfproducent mluveného slova společnosti Supraphon. Obnovená nahrávka „Hurvínkova strašidýlka“ na LP je v prodeji od 6. října 2023.

 

 

Nový kousek miminího divadla

Po mimořádně úspěšném uvedení prvního miminího divadla (pro děti od 1 do 3 let) na repertoár divadla s inscenací „Žeryčku, HOP!“ přichází autorka a režisérka Janka Ryšánek Schmiedtová s novým titulem: „Hurvínkovo moře snění“, ve kterém bude tentokrát hlavním hrdinou Hurvínek. Tento počin tak rozšíří programovou nabídku o další titul z této dramaturgické linie. Velkým lákadlem bude kromě výjimečných loutek také originální hudba z dílny oceňované a originální hudební skladatelky Vladivojny La Chii.

Koncept a režie Janka Ryšánek Schmiedtová, výprava Katarína Kováčiková, hudba Vladivojna La Chia.

 

Radim Vizváry a Divadlo S + H chystají nový projekt

Posledním titulem sezóny 2023/2024 bude nová inscenace, která autorsky a režijně vzniká v dílně mimořádného českého divadelního tvůrce, držitele Ceny Thálie, mima, uměleckého ředitele Laterny magiky Radima Vizváryho. Radim Vizváry je pozoruhodnou uměleckou osobností, která přesahuje žánry svou komplexností, křehkostí a především citlivým vnímáním světa skrz pohybové divadlo. „Pro Divadlo S + H tak připravuje půvabnou rodinnou inscenaci pro diváky od 4 let, ve které bude Hurvínek hledat cestu k svému vnitřnímu hlasu, přičemž bude vnímavě objevovat svět všemi smysly a zažije při tom nejedno kouzelné dobrodružství,“ představuje umělecký šéf divadla David Janošek.

K jakému poznání sebe sama a světa kolem Hurvínek přijde? Jak důležitý je náš vnitřní i vnější hlas a kým jsme, když o hlas přijdeme? To vše a mnohem víc odkryje právě Radim Vizváry ve spolupráci s Divadlem Spejbla a Hurvínka v připravované inscenaci.

 

Víkendové dílny loutkoherectví

Od nové sezóny Divadlo Spejbla a Hurvínka rozšířilo nabídku zážitkových workshopů o Víkendové loutkoherecké dílny. Jejich délka je oproti školním zážitkovým dílnám prodloužena na 60 minut. Víkendové publikum tak bude mít možnost díky této novince nahlédnout do kouzelného loutkářského světa za oponou.

Velkým lákadlem této dílny je prohlídka zákulisí s možností seznámit se s prostorem jeviště, kam se běžně divák nemá šanci podívat, potkat se s loutkami, se kterými se běžně představení hrají, dozvědět se, jaké je loutkářské názvosloví, a hlavně si osobně vyzkoušet, co taková práce loutkoherce obnáší. Návštěvníci se tak mají možnost dozvědět, co je to vahadlo, komu se v divadle říká mluvič, kde stojí vodičská lávka, a v neposlední řadě si vyzkoušet práci s různými druhy loutek a poznat tak detailně práci loutkoherce. Dílnu vede lektorka, loutkoherečka a členka hereckého souboru Karolina Fiala s mnohaletými zkušenostmi nejen z českých jevišť, ale i těch zahraničních.

Víkendové dílny jsou určeny pro malé i větší diváky od 6 let, přičemž kapacita dílny je maximálně 16 návštěvníků.

 

„Debata v Olomouci jasně ukázala, že téma významu kultury obecně i problematika provozu orchestrů i dalších uměleckých souborů vyžaduje erudovaný a komplexní pohled z různých stran a odborností. Je důležité, že se touto akcí podařilo vytrhnout aktuální olomoucké téma z prizmatu lokálních aktérů do roviny celospolečenské a do značné míry nadregionální. Je zřejmé, že bez zásadních debat a jasné definice elementárních pilířů, na kterých by jakákoliv zřizovaná kulturní instituce měla stavět a fungovat, nelze zodpovědně přijímat žádná strategická a nezvratná politická rozhodnutí. Debata jasně ukázala, že otázky, jako je zejména očekávaná funkce, poslání a role dané instituce v rámci místa svého působiště atd., není možné přeskočit či vynechat. Jsem ráda, že naše asociace právě otevřením těchto pohledů mohla přispět i do lokální olomoucké debaty.“ uvádí k výstupům z panelové diskuse Lenka Kavalová, předsedkyně Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR (ASOPS).

Celá debata byla zaznamenávána a je veřejně k dispozici na YouTube kanále ASOPS pod TÍMTO ODKAZEM (https://www.youtube.com/watch?v=7sm--X42Kfk).

Zahájení festivalu

Ve středu 18. října večer festival odstartuje několika speciálními warm-up projekcemi. Bude mezi nimi i legendární film Haralda Reinla Poklad na Stříbrném jezeře, který se bude promítat z archivní 35mm filmové kopie. Po něm bude následovat česká premiéra francouzského dokumentu o novodobých cestovatelích na koních V sedle - Jízda Kyrgyzstánem, který přijede představit režisér Quentin Boëhm.

Slavnostní zahájení festivalu pak proběhne ve čtvrtek 19. října. Uvede jej film Cesty, který přibližuje proslulou inscenaci pražského souboru Cirk La Putyka. Divákům jej přiblíží režisér Rostislav Novák ml. a produkční projektu Pavel Uhřík.

 

Film & živá hudba: Frigo na mašině

Kromě nejnovějších filmů žánru road movie festival do programu každoročně zařazuje také retrospektivní projekce. Diváci tak mají příležitost na velkém plátně zhlédnout zásadní snímky žánru od českých i světových tvůrců. „Tentokrát se na hodinu a půl vrátíme dokonce o skoro 100 let zpátky, do éry němých grotesek,” prozrazuje umělecký ředitel festivalu Ondřej Bíba. V pátek 20. října od 20 hodin festival promítne tu vůbec nejstarší road movie letošního programu, legendární film Frigo na mašině z roku 1926 s Busterem Keatonem v hlavní roli. “Zvuk k filmu ale bude naprosto současný. Ke slavné němé road movie odehraje přímo v kinosále svůj živý set hudebník Hjörtur,” dodává Ondřej Bíba.

Na projekci naváže koncert v kavárně DEPO2015. Kromě Hjörtura se návštěvníci festivalu mohou těšit také na koncert zpěvačky Evah (19. října od 21:50) nebo na afterparty s DJs v plzeňském klubu MōōVEMENT. Celý doprovodný program je zdarma.

 

Film & brunch: Sisu

Sobotní program v 10 hodin dopoledne zahájí speciální projekce Film & Brunch. „Při sledování strhujícího finského dramatu Sisu se diváci budou moci uklidnit snídaní, kterou budeme servírovat přímo v sále,” zve všechny fanoušky tarantinovského stylu a zároveň dlouhých víkendových snídaní výkonný ředitel festivalu Václav Martinovský.

 

Česká stopa

Se zahraniční produkcí se v Plzni poměří i několik českých road movies, včetně těch od studentů FAMU. Ve čtvrtek 19. října festival uvede tematický blok krátkých filmů Na čtyřech kolech, mezi nimiž bude český film auto.au.rum. Představí jej režisér Lukáš Valíšek. Z pátečního programu si diváci mohou vybrat například dokument Láska pod kapotou režiséra Mira Rema. A český zástupce bude také v sobotním programu: „Do provokativního programového bloku Road Strikes Back jsme zařadili film Serpentis režisérky Sarah Lomenové, který si letos odnesl cenu pro nejlepší krátký film z festivalu ELBE DOCK,” popisuje Ondřej Bíba. „Po něm bude následovat krátký film Turtle Head britského režiséra Allana Dransfielda, vítěze Ceny diváků pro nejlepší krátkometrážní road movie 5. ročníku International Road Movie Festivalu. Také on do Plzně dorazí osobně,” dodává Bíba.

Více informací a kompletní program 6. ročníku jsou k dispozici na webu festivalu, kde probíhá také předprodej akreditací. Akreditace na celý 4denní festival stojí v předprodeji 400 Kč, pro studenty 200 Kč, koupit si lze také vstupenky na jednotlivé dny. Na místě budou k dispozici také vstupenky na jednotlivé filmy (za 100 Kč).

International Road Movie Festival se koná díky podpoře města Plzně, Plzeňského kraje, Západočeské univerzity v Plzni, Ministerstva kultury ČR a dalších partnerů. Záštitu festivalu poskytl ministr kultury ČR Mgr. Martin Baxa a Mgr. Roman Zarzycký, primátor města Plzně.

 

6. Mezinárodní filmový festival road movie

6th International Road Movie Festival

DEPO2015, Plzeň / 18.–21. října 2023

www.irmf.cz / Facebook / Instagram

 

Věra Běhalová se narodila 31. července 1922 v Prostějově. Ve 40. a 50. letech 20. století čelila kvůli své činnosti perzekucím ze strany totalitních režimů. V druhé polovině 60. let se ocitla v Plzni, kde se začala intenzivně věnovat odkazu Adolfa Loose. Zaznamenávala vzpomínky pamětníků, a navázala také korespondenci s Loosovými bývalými spolupracovníky, klienty a přáteli. S mravenčí pečlivostí a oddaností se pustila do pátrání po všech stopách, které po Loosovi v Plzni zůstaly.

Po emigraci do Vídně v roce 1968 svého bádání nezanechala. Stále se věnovala Loosovu dílu a pokračovala v jeho studiu. V lednu 2010 Věra Běhalová odešla z tohoto světa, ale její dědictví a vášeň pro architekturu zůstaly živé. „Věru Běhalovou jsem měla tu čest poznat osobně po dokončení obnovy a restaurování Müllerovy vily,“ říká vedoucí Centra památek moderní architektury MMP Maria Szadkowská. „Během nového průzkumu Loosova díla, který jsem prováděla společně s architektkou a teoretičkou architektury Leslie Van Duzer v letech 2003–2008, nám poskytovala cenné rady a informace, které se staly základními kameny nové výstavy a knihy Adolf Loos – dílo v českých zemích,“ dodává kurátorka výstavy věnované osobnosti, která se navržením řady Loosových interiérů v Plzni za kulturní památky zasloužila o jejich záchranu před zničením.

 

Věra Běhalová. Ušlechtilost a síla v křehké kráse.

Slovy Marie Szadkowské, vedoucí Centra památek moderní architektury MMP

Věra Běhalová, narozená 31. července 1922 v malebném Prostějově, přišla na svět do zámožné měšťanské rodiny, která jí poskytla základní oporu a prostor pro její vzletné aspirace. Ve svém rodném městě absolvovala dívčí reálné gymnázium, kde se jí osudným stalo setkání s učitelem matematiky, moudrým průvodcem uměním a architekturou Jaroslavem Pacákem. Jeho vášnivé vyprávění o umění a historických památkách vtiskly Věřinu životu zcela nový směr. Stalo se zřejmým, že její cesta k dějinám umění je ta pravá, na niž se má vydat. 

Avšak osud měl jiné plány, a tak byla Věra Běhalová nucena své umělecké ambice odložit na dobu poválečnou. Místo toho se ponořila do studia cizích jazyků a po válce našla svou cestu k práci pro švýcarský Červený kříž. To však bylo pouze přechodné období, které ji směřovalo k naplnění jejích snů. Nakonec se mohla zapsat na Univerzitu Karlovu, aby studovala hudební vědu a dějiny výtvarného umění. 

Jejími učiteli a průvodci na této životní cestě byli významní historikové umění a architektury jako Antonín Matějček, Jan Květ, Jaroslav Pěšina, Jaromír Pečírka, spolu s filozofem Janem Patočkou a profesorkou Růženou Vackovou. Věra Běhalová se stala jedním z těch výjimečných studentů, kteří po válce oživili studium umění svým nadšením a vášní. 

Před rokem 1948 měla Věra Běhalová možnost strávit půlroční stáž na Universitá per gli stranieri v italské Perugii, což ještě více obohatilo její vědomosti a pohled na umění. Její život byl plný výzev a dobrodružství, ale nakonec se stala uznávanou osobností v oblasti kunsthistorie, zanechávající svůj nezměrný odkaz ve světě umění. 

Věra Běhalová je jednou z těch osobností české kulturní scény, jejíž osudy jsou pečlivě zdokumentovány především v policejních archívech. Díky pozornému bádání Kamila Rodana, historika Slezského zemského muzea v Opavě, máme dnes možnost seznámit se s životním příběhem Věry Běhalové, jejíž osud byl po roce 1948 dramaticky ovlivněn politickými událostmi. 

V 50. letech dvacátého století byla Věra Běhalová přísně vyšetřována a obviňována z vlasteneckých aktivit, šíření náboženské výchovy a zasílání špionážních zpráv do Vatikánu. Nakonec byla odsouzena k těžkému sedmiletému trestu za špionáž. Po náročném a krutém pobytu ve věznění v různých vězeňských zařízeních se vrátila do svého rodného Prostějova. Po krátkém zotavení se rozhodla znovu odejít do Prahy, kde se musela věnovat podružným pracím, protože cesta na vysokou školu byla pro ni definitivně uzavřena. 

Přesto stále projevovala trvalý zájem o výtvarné umění a architekturu a snažila se v tomto oboru aktivně působit. Pravděpodobně díky svému neúnavnému úsilí se jí podařilo získat místo památkářky na Krajském středisku státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni, kde se od začátku 60. let minulého století věnovala průzkumu a evidenci díla světoznámého architekta Adolfa Loose, a to především v Plzni, kde Loos působil s přestávkami od roku 1907 do roku 1930. Stala se tak první historičkou, která se zasloužila o objev a zachování Loosových realizací v Plzni. S pečlivostí a oddaností zpracovala podrobnou fotodokumentaci interiérů a exteriérů Loosových děl včetně podrobného odborného popisu památek. Tyto evidenční karty jsou dodnes cenným pramenem informací o práci tohoto významného architekta u nás. 

Během svého průzkumu Věra Běhalová udržovala přímý kontakt s Bořivojem Kriegerbeckem, Loosovým asistentem a pomocníkem, který sepsal vzpomínky na svou spolupráci s Adolfem Loosem, které byly nedávno publikovány. Intenzivní kontakt mezi Bořivojem Kriegerbeckem a Věrou Běhalovou dokládá dochovaná korespondence, která je unikátním zdrojem informací o Loosových realizacích a jeho vztazích s klienty, řemeslníky, spolupracovníky a přáteli.  

Podle slov samotné Věry Běhalové bylo zkoumání a znovuobjevování Loosových prací jedním z nejšťastnějších období v jejím životě, avšak toto období bylo krutě přerušeno událostmi roku 1968. 

Tentokrát už Věra Běhalová nechtěla riskovat další pronásledování a vězení, a tak díky podpoře svých přátel opustila vlast a odjela do Rakouska. Ve Vídni se rozhodla studovat archeologii a dějiny umění. Své studium zakončila úspěšnou obhajobou disertační práce o jednom z Loosových děl, švýcarské vile Karma. V té době jí bylo 52 let, a tak stála na prahu své nové kariéry a nových výzev. Působila jako historička umění na vídeňské univerzitě, kde se zasloužila o propagaci českého moderního umění.  

Je autorkou mnoha článků a publikací o uměleckém řemesle, architektuře, a především statí věnujícím se dílu Adolfa Loose v českých zemích.  

 

Kontakt pro bližší informace

www.muzeumprahy.cz

 

Originální výtvarná část je dílem grafika Michala Boučka, texty pak Miroslava Šnaiberka. Výstava je rozčleněna do několika sektorů, od místnosti faktografické pro hodně zvídavé návštěvníky, přes čítárnu, až po hernu a kino. Zde může návštěvník zhlédnout například film z odhalení pomníku Staška a Olbrachta z roku 1960 nebo z první návštěvy Pavla Tigrida v Semilech v roce 1991. Unikátem je i zvukový záznam hlasu Ivana Olbrachta z roku 1946, který je jednou z pouze dvou nahrávek, na kterých je autentický hlas semilského rodáka zachován. Pro malé návštěvníky bude asi největším lákadla minibus, do kterého je možné se posadit a vytvořit si památeční fotografii s Olbrachtem, Staškem a Tigridem. Výstava je doplněna i zajímavými exponáty, jako jsou například stříbrné hodinky od Václava Klause Pavlu Tigridovi nebo Olbrachtova posmrtná maska.

Jak říká autor výstavy, ředitel semilského muzea Miroslav Šnaiberk: „Přiznejme si upřímně, že osobnosti typu Olbracht a Tigrid většinu dnešních mladých lidí nikterak nezajímají. Chceme-li je obeznámit s historií, musíme hledat odlehčené a komunikačně přijatelné formy. A komiks má ten dar přinášet jednoduchou formou i složitější a závažnější témata. Komiksová podoba osudových křižovatek obou osobností nemá za cíl znevažovat, ale vtahovat do jejich příběhu. Uvidíme, jak se nám to povedlo!“

Miroslav Šnaiberk

ředitel Muzea a Pojizerské galerie Semily, p. o.

„Svět filmového průmyslu je živý organismus. Změny, které novela navrhuje, jsou velmi důležité právě proto, aby systém pobídek fungoval plynule, a v podobných situacích uvolní ruce Státnímu fondu kinematografie k podpoře dalších projektů domácí i zahraniční produkce,“ vysvětluje ministr kultury Martin Baxa.

V systému filmových pobídek, které poskytuje Státní fond kinematografie, se v posledních letech registrovalo takové množství projektů, že již koncem roku 2021 byla výrazně překročena výše řádné dotace na filmové pobídky, a to i pro rok 2022. V současné době proto Státní fond kinematografie nemůže přijímat další žádosti o registraci pobídkových projektů. Dochází tak nejen k tomu, že nelze realizovat domácí projekty, ale situace odrazuje i další zahraniční produkce, které mají o výrobu děl v České republice zájem.

Navrhovaný zákon umožní Státnímu fondu kinematografie přijímat průběžně žádosti o registraci pobídkových projektů, a v případě nedostatku finančních prostředků na filmové pobídky přerušit následné řízení o evidenci projektu.

Po skončení stávky hollywoodských scénáristů a herců lze očekávat velmi rychlé obnovení prací na natáčení filmových a televizních projektů a navrhovaná právní úprava umožní Státnímu fondu kinematografie na uvedenou situaci ihned zareagovat, tedy pobídkový systém opět otevřít. Z toho důvodu je navrhováno i nabytí účinnosti zákona již patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Předkladatelé navrhují, aby z důvodu časové naléhavosti Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.

Jde o návrh poslanců Martina Baxy, Jana Laciny, Kláry Kocmanové, Pavla Svobody, Jaroslavy Pokorné Jermanové, a Šimona Hellera na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi).