Instituce a kulturní zařízení

VSTUPNÉ DOBROVOLNÉ
Místo si můžete rezervovat na tel.: 596 117 312 nebo osobně v antikvariátu (Mlýnská 2, Ostrava 1) vždy v pracovní dny od 10 do 18 hodin.
Náš klubový web: www.klubfiducia.cz

Naše další webové stránky: 
www.antikfiducia.com, www.e-antikvariat.com, www.antikvariaty.com
www.krasnaostrava.cz
www.ostravskesochy.cz
www.ostravskepamatky.cz

naše stránky na Facebooku: antikfiducia, krasnaostrava, ostravajevcentru

naše skupiny na Facebooku: Čtenářský klub Ostrava, Ostravské výlety, Ostravské sochy, Dětské studio Fiducia

Program klubu Fiducia pro vás připravuje naše dramaturgická rada:
Ilona Rozehnalová, Monika Horsáková, Martin Mikolášek, Roman Polášek, Martin Popelář, Martin Režný, Petr Stach, Iva Málková, Libor Magdoň, Milena Vitoulová, Martin Strakoš, Pavel Hruška, Jiří Sovadina, Petr Šimíček, Marcela Lysáčková, Max Lysáček, Kristína Pupáková, Jiří Šigut.

Akce Antikvariátu a klubu Fiducia podporují:
Ministerstvo kultury ČR, Statutární město Ostrava, Nadace české architektury, Moravskoslezský kraj, MUDr. David Feltl, tiskárna Printo, Portaflex, Městský obvod Moravská Ostrava a PřívozOSTRAVA:

Nominované filmy 30. Českého lva připomíná hned několik filmových přehlídek. Až do konce března bude možné na streamovací platformě DAFilms zhlédnout většinu nominovaných filmů za rok 2023, ale také speciál připravený k 30leté historii udílení cen Český lev. Až do 4. března je možné navštívit přehlídku Českého lva v pražském kině Edison Filmhub a od 2. března pozve na nominované filmy i síť kin Cinestar.

Na blížící se udílení cen Český lev upozorňuje od dnešního dne také venkovní výstava velkoformátových fotografií Lenky Hatašové na Palachově náměstí. Ta nabízí ohlédnutí za atmosférou loňského ročníku v portrétních fotografiích filmových tvůrců bezprostředně po obdržení lví sošky. Na výstavě jsou zastoupeny například emotivní fotografie herců Václava Neužila, Antonie Formanové, Pavly Gajdošíkové nebo režiséra Davida Ondříčka.

Více informací na www.ceskylev.cz.

Z rekordní loňské filmové produkce vstoupilo do závěrečného klání o Českého lva s 12 nominacemi psychologické mysteriózní drama režiséra Vojtěcha Maška Arvéd, které rozkrývá příběh reálné postavy nacistického kolaboranta, přisluhovače komunistického režimu a okultisty. 11 nominací má na svém kontě historický velkofilm Il Boemo Petra Václava znovuobjevující příběh i dílo nejslavnějšího českého skladatele 18. století Josefa Myslivečka. 8 nominací utržil BANGER. - zběsilá adrenalinová jízda plná rapu a drog natočená výhradně na iPhone režiséra Adama Sedláka. Mysteriózní drama Světlonoc Terezy Nvotové, které probouzí dávné vesnické čarodějnické legendy, získalo 7 nominací. Shodně se čtyřmi nominacemi pak do boje o Českého lva vyrážejí filmy Grand Prix Jana Prušinovského, Jan Žižka Petra Jákla, Oběť Michala Blaška a televizní minisérie Podezření, za kterou rovněž stojí režisér Michal Blaško. Tři nominace získal dokumentární film Lucie Králové KaprKód a seriál České televize Devadesátky.

Českého lva pro nejlepší herečku v hlavní roli mohou v březnu získat: Pavla Tomicová za roli psycholožky Kristýny ve filmu A pak přišla láska…, Barbara Ronchi za ztvárnění operní pěvkyně Cateriny Gabrielli v Il Boemo, Vita Smachelyuk, která si zahrála roli svobodné matky Iriny ve filmu Oběť, Klára Melíšková za roli zdravotní sestry v televizní minisérii Podezření a Natália Germáni za ztvárnění hlavní postavy Šarloty ve snímku Světlonoc. Cenu pro nejlepší herečku ve vedlejší roli si mohou odnést Martha Issová za film Buko, Anna Kameníková a Tatiana Dyková Vilhelmová za role ve filmu Grand Prix, Lana Vlady za film Il Boemo a Denisa Barešová, jež zaujala v minisérii Podezření.

Vůbec poprvé mohou Českého lva získat za své herecké výkony, a to rovnou v kategorii nejlepší herec v hlavní roli, Michal Kern za titulní roli ve filmu Arvéd, Adam Mišík za hlavní postavu filmu BANGER., Matyáš Řezníček za roli Petra ve snímku Hranice lásky a představitel Josefa Myslivečka Vojtěch Dyk ve filmu Il Boemo. Čtveřici doplňuje Martin Finger s nominací za hlavní roli ve filmu Slovo. Filmy Arvéd a BANGER. si mohou připsat další nominace v kategorii nejlepší herec ve vedlejší roli. Ve filmu Arvéd akademici ocenili Sašu Rašilova a ve filmu BANGER. Marsella Bendiga. Nominaci na Českého lva dále vynesly vedlejší role Štěpánu Kozubovi ve filmu Grand Prix, Miroslavu Krobotovi v Kdyby radši hořelo a Oldřichu Kaiserovi ve snímku Poslední závod.

Soška Českého lva za nejlepší režii může v březnu putovat do rukou Vojtěchu Maškovi za film

Arvéd, Adamu Sedlákovi za BANGER., Petru Václavovi za Il Boemo, Michalu Blaškovi za režii filmu Oběť nebo Tereze Nvotové za snímek Světlonoc.

30. ČESKÝ LEV – NOMINACE

NEJLEPŠÍ CELOVEČERNÍ HRANÝ FILM

Arvéd – producenti Kristýna Michálek Květová, Tomáš Michálek, Ivan Ostrochovský

BANGER. – producenti Jakub Jíra, Kryštof Zelenka

Il Boemo – producent Jan Macola

Oběť – producenti Jakub Viktorín, Pavla Janoušková Kubečková

Světlonoc – producent Miloš Lochman

NEJLEPŠÍ DOKUMENTÁRNÍ FILM

Bratrství – režie Francesco Montagner – producentka Pavla Janoušková Kubečková
Good Old Czechs – režie Tomáš Bojar – producenti Gordon Lovitt, Petr Soukup, Petra

Ptáčková

KaprKód – režie Lucie Králová – producenti Andrea Shaffer, Martin Řezníček

Toyen, baronka surrealismu – režie Andrea Sedláčková – producent Dušan Mulíček

Zkouška umění – režie Adéla Komrzý, Tomáš Bojar – producent Jakub Wagner

NEJLEPŠÍ REŽIE

Arvéd – Vojtěch Mašek

BANGER. – Adam Sedlák

Il Boemo – Petr Václav

Oběť – Michal Blaško

Světlonoc – Tereza Nvotová

NEJLEPŠÍ HEREČKA V HLAVNÍ ROLI

A pak přišla láska… – Pavla Tomicová

Il Boemo – Barbara Ronchi

Oběť – Vita Smachelyuk

Podezření – Klára Melíšková

Světlonoc – Natália Germáni

NEJLEPŠÍ HEREC V HLAVNÍ ROLI

Arvéd – Michal Kern

BANGER. – Adam Mišík

Hranice lásky – Matyáš Řezníček

Il Boemo – Vojtěch Dyk

Slovo – Martin Finger

NEJLEPŠÍ HEREČKA VE VEDLEJŠÍ ROLI

Buko – Martha Issová

Grand Prix – Tatiana Dyková Vilhelmová

Grand Prix – Anna Kameníková

Il Boemo – Lana Vlady

Podezření – Denisa Barešová

NEJLEPŠÍ HEREC VE VEDLEJŠÍ ROLI

Arvéd – Saša Rašilov

BANGER. – Marsell Bendig

Grand Prix – Štěpán Kozub

Kdyby radši hořelo – Miroslav Krobot

Poslední závod – Oldřich Kaiser

NEJLEPŠÍ SCÉNÁŘ

Arvéd – Jan Poláček, Vojtěch Mašek

BANGER. – Adam Sedlák

Il Boemo – Petr Václav

Oběť – Jakub Medvecký

Podezření – Štěpán Hulík

NEJLEPŠÍ KAMERA

Arvéd – Dušan Husár

BANGER. – Dušan Husár

Il Boemo – Diego Romero Suarez-Llanos

Poslední závod – Jan Baset Střítežský

Světlonoc – Federico Cesca

NEJLEPŠÍ STŘIH

Arvéd – Hedvika Hansalová

BANGER. – Šimon Hájek, Jakub Jelínek

Good Old Czechs – Šimon Špidla

KaprKód – Adam Brothánek
Světlonoc – Pavel Hrdlička, Thibault Hague

NEJLEPŠÍ ZVUK

Arvéd – Jakub Jurásek

Il Boemo – Daniel Němec, Francesco Liotard

Jan Žižka – Martin Jílek, Peter Hilčanský, Viktor Prášil

KaprKód – Richard Müller

Světlonoc – Marek Hart, Michaela Patríková, Ivan Horák

NEJLEPŠÍ HUDBA

Arvéd – Ondřej Mikula (Aid Kid), Jonatán Pjoni Pastirčák

BANGER. – Oliver Torr

Král Šumavy: Fantom temného kraje – Beata Hlavenková

Slovo – Jan P. Muchow

Světlonoc – Jonatán Pjoni Pastirčák, Robin Coudert

NEJLEPŠÍ SCÉNOGRAFIE

Arvéd – Nina Feriancová

Běžná selhání – Antonín Šilar

Devadesátky – Henrich Boráros

Il Boemo – Irena Hradecká, Luca Servino

Jan Žižka – Jiří Sternwald

NEJLEPŠÍ KOSTÝMY

Arvéd – Františka Králíková

Devadesátky – Andrea Králová

Il Boemo – Andrea Cavalletto

Jan Žižka – Kateřina Mírová

Marie Terezie – pátý díl – Ján Kocman

NEJLEPŠÍ MASKY

Arvéd – Iveta Huptychová

Grand Prix – Lukáš Král, Jana Bílková

Il Boemo – Andrea McDonald

Jan Žižka – Ivo Strangmüller, René Stejskal, Jamie Kelman

Marie Terezie – pátý díl – Ivo Strangmüller, René Stejskal, David Šesták

NEJLEPŠÍ TELEVIZNÍ FILM NEBO MINISÉRIE

Král Šumavy: Fantom temného kraje – hlavní producenti David Ondříček, Daria Špačková, Michal Reitler – hlavní tvůrce David Ondříček

Podezření – hlavní producenti Jakub Viktorín, Tomáš Hrubý, Pavla Janoušková Kubečková,

Michal Reitler – hlavní tvůrce Michal Blaško

Pozadí událostí – hlavní producent Maja Hamplová, Matěj Chlupáček, Jan Lekeš – hlavní tvůrce Jan Hřebejk

NEJLEPŠÍ TELEVIZNÍ SERIÁL

Devadesátky – hlavní producent Michal Reitler – hlavní tvůrce Peter Bebjak

Pět let – hlavní producent Matěj Stehlík – hlavní tvůrce Damián Vondrášek

Stíny v mlze – hlavní producent Kateřina Ondřejková – hlavní tvůrce Radim Špaček

NEJLEPŠÍ ANIMOVANÝ FILM

Carp Xmass – režie, výtvarník Anna Heribanová – producenti Anika Homolová, Tomáš Šimon

Tmání – režie Ondřej Moravec – producentka Hana Blaha Šilarová – výtvarník Bára Anna

Stejskalová

Zuza v zahradách – režie, výtvarník Lucie Sunková – producenti Martin Vandas, Alena Vandasová

NEJLEPŠÍ KRÁTKÝ FILM

Barcarole – režie Igor Chmela – producenti Radim Procházka, Jana Janěková ml.

Rituály – režie Damián Vondrášek – producentka Martina Netíková

Vinland – režie Martin Kuba – producenti Natália Pavlove, Miloš Lochman

CENA MAGNESIA ZA NEJLEPŠÍ STUDENTSKÝ FILM – nestatutární cena

Asterión – režie Francesco Montagner

Atestace – režie Jan Hecht

Ostrov svobody – režie Petr Januschka

Rituály – režie Damián Vondrášek

Vinland – režie Martin Kuba

PŘEHLED POČTŮ NOMINACÍ

Arvéd – 12 nominací
Il Boemo – 11 nominací
BANGER. – 8 nominací
Světlonoc – 7 nominací
Grand Prix – 4 nominace
Jan Žižka – 4 nominace
Oběť – 4 nominace
Podezření – 4 nominace
Devadesátky – 3 nominace
KaprKód – 3 nominace
Good Old Czechs – 2 nominace
Král Šumavy: Fantom temného kraje – 2 nominace
Marie Terezie – pátý díl – 2 nominace
Poslední závod – 2 nominace
Slovo – 2 nominace
A pak přišla láska… – 1 nominace
Barcarole – 1 nominace
Běžná selhání – 1 nominace
Bratrství –1 nominace
Buko – 1 nominace
Carp Xmass – 1 nominace
Hranice lásky – 1 nominace
Kdyby radši hořelo – 1 nominace
Pět let – 1 nominace
Pozadí událostí – 1 nominace
Rituály – 1 nominace
Stíny v mlze – 1 nominace
Tmání – 1 nominace
Toyen, baronka surrealismu – 1 nominace
Vinland – 1 nominace
Zkouška umění – 1 nominace
Zuza v zahradách – 1 nominace

Ceny udělené na tiskové konferenci 16. ledna 2023:

NEJLEPŠÍ FILMOVÝ PLAKÁT – nestatutární cena

Arvéd – Vojtěch Mašek, Soňa Juríková – oceněný plakát

Hranice lásky – Jan Poukar, Branislav Šimončík

KaprKód – Mindset Pictures

Poslední závod – Radka Beránková, Nikolas Tušl

Světlonoc – Jan Němec

CENA FILMOVÝCH FANOUŠKŮ – nestatutární cena

Devadesátky – Peter Bebjak (oceněný režisér)

Vojenská služba v dlouhém 19. a 20. století, je v publikaci pojata v interdisciplinárním duchu, zarámovaném do přístupu známého jako „new military history.“ Ten se vyhýbá tradičním vyprávěním o boji a bitvách a snaží se válku a vojenství uvést do širokého společenského kontextu. Tímto způsobem jsou militární témata přiblížena širší čtenářské obci mnohdy přístupnějším způsobem.

Autoři se v prvním svazku věnují:

- kulturním dějinám prusko-rakouské války 1866, v sekci – Národ ve zbrani aneb kterak pruský učitel porazil u Hradce Králové rakouského sedláka…?

- opomíjeným souvislostem fenoménu geografické dislokace jednotek rakouské a rakousko-uherské armád v sekci – Rozděl a panuj? Geografický pohled na mírovou dislokaci útvarů rakouské armády 1800–1914: příklad českých zemí.

- unikátnímu, nově objevovanému historickému prameni, jímž jsou památníky z vojny v sekci – Památníky z vojny jako historický pramen. Dokumentace, digitalizace a perspektivy jejich využití jako historického pramene.

- skrytým třídním privilegiím v Polské lidové armádě po roce 1945 v sekci – Povinná vojenská služba a třídní struktura socialistické společnosti: případ Polska.

- traumatickým zkušenostem a paměti na povinnou základní vojenskou službu v normalizačním Československu v sekci – Byly to strašný dva roky… cítil jsem se jako vězeň.

- účasti vojáků základní služby v Československém samostatném protichemickém praporu nasazeném během první války v Zálivu v letech 1990–1991 v sekci – „Záklaďáci“ ve válce v Zálivu.

 O edici Militaria academica: Společnost pro výzkum dějin vojenství od února 2023 ve spolupráci s nakladatelstvím Scriptorium připravuje edici monografií MILITARIA ACADEMICA. Řada je zaměřena na explicitní odborné texty, zabývající se z nejrůznějších pozic historií vojenství. Editorem řady je Petr Wohlmuth.

O editorovi edice: Mgr. et Mgr. Petr Wohlmuth, Ph.D. působí na Katedře historických věd FHS UK. Zabývá se orální historií, historickou antropologií a tématy, jež se týkají dějin vojenství s důrazem na perspektivu samotných aktérů. Kromě zmíněné publikace vydal například další oceňované monografie Bastionové pevnosti (2015) a vojenská revoluce a Krev, čest a hrůza (2017), zabývající se pevnostní válkou v Evropě raného novověku.Jeho poslední monografie Východ proti Západu? (2020), věnovaná krymské válce (1854–1856) a obléhání Sevastopolu, je vítěznou knihou prestižní „Soutěže vysoce kvalitních monografií“ na Univerzitě Karlově za rok 2022.

Jak uvádí Zdeněk Vacek, ředitel Památníku a autor nové výstavy, „MUDr. Leopold Firt se o Čapkovo zdraví staral patrně od poloviny 30. let minulého století. Často navštěvoval Strž a v Čapkově vile na pražských Vinohradech pak pečoval doslova do posledních chvil umělcova života. Svědčí o tom i jímavý článek Poslední dny Karla Čapka od Mileny Jesenské, otištěný roku 1939 v týdeníku Přítomnost. Čapkovo umírání připomíná originální předválečný měřič krevního tlaku, jímž Firt svého přítele s nejvyšší pravděpodobností vyšetřoval. Na beznadějně slábnoucí tep vzpomíná několik pamětníků. Přístroj chráněný dřevěným pouzdrem se dochoval kompletní, ve funkčním stavu. Patří k rodinným památkám a během 85 let, které letos uplynou od osudných chvil roku 1938, nebyl nikdy vystavován ani prezentován v médiích.“

Fotoalba, stetoskop i památeční granát od Tobruku

Leopold Firt byl veselým a obětavým člověkem. „Spolu s dalším lékařem a přítelem, Karlem Steinbachem, si od Karla Čapka ne náhodou vysloužili přezdívku ´zlatí kluci citliví´,“ vysvětluje Vacek. Kromě jediného dokumentu z televizního cyklu Neznámí hrdinové (2008) se však osobnosti Leopolda Firta dosud nikdo podrobněji nevěnoval. „I proto jsme se v Památníku rozhodli výjimečné postavy z Čapkova okruhu veřejnosti připomínat ­– a Leopold Firt k nim rozhodně patří. Díky rodině jeho vnuka MUDr. Petra Firta jsme na výstavu získali řadu pozoruhodných, dosud nikde nevystavovaných artefaktů. Například stetoskop anglické výroby, který doktor Firt používal za druhé světové války na Středním východě, slovy jeho memoárů ´Od Eufratu až po Beghazi´,“ líčí Zdeněk Vacek.

Vedle fotoalb a dalších dokumentů výstava ukáže i Firtovy krásně čitelné válečné deníky. V nich vylíčil mimo jiné boje československé jednotky v řadách Spojenců s Rommelovým Afrikakorpsem v africké poušti. Chybět nebude ani originální Firtova generálská čepice, ukázky vysokých domácích i zahraničních vyznamenání a nevšední suvenýr – těžítko se zneškodněným granátem od Tobruku. „Leopold coby filmový amatér je navíc autorem jediných filmových záběrů ze Strže. Na nich zachytil Karla Čapka, Olgu Scheinpflugovou, Hugo Haase a další tehdejší návštěvníky, ale i Čapkovu škodovku u garáže. Také tyto záběry teď návštěvníci Památníku uvidí,“ slibuje Vacek.

 Bratr Julius a syn Pavel, slavný kardiochirurg

Výstava připomene také Julia Firta, Leopoldova mladšího bratra. Ten byl šéfem koncernu Lidových novin a nakladatelství Františka Borového. Vydával Čapkova díla a svědčil i na jeho svatbě s Olgou Scheinpflugovou. „Byl to právě Julius, kdo Olze sehnal auto Škoda Popular. Spolu s Karlem v něm pak cestovala do Alp, kde ji spisovatel požádal o ruku. Julius Firt je vlastně popostrčil k rozhodnému kroku,“ říká Zdeněk Vacek. „Rozhodně nezapomeneme ani na Leopoldova syna, prof. MUDr. Pavla Firta, DrSc., legendu československé cévní chirurgie a kardiochirurgie z pražského IKEMu. Právě profesor Firt provedl v roce 1984 jako první lékař v zemích takzvaného Východního bloku úspěšnou transplantaci srdce,“ dodává.

Doktor Galén i dr. Voštěp

Ostatně lékaři hráli v životě i tvorbě Karla Čapka důležitou roli. „Doktorů medicíny bylo kolem Čapka i mezi pátečníky celá řada. A mnozí byli i literárně činní, například František Langer nebo Vladislav Vančura. Ostatně sám Čapek byl synem lékaře. Už jako dítě chodil s otcem po návštěvách nemocných a setkával se tak s bolestí, bídou i pracovními úrazy,“ připomíná ředitel Památníku. Nejspíš i proto, podle jeho slov, se to v Čapkově díle lékařskými postavami jen hemží. „Od doktora Galéna z Bílé nemoci až po pohádkového dr. Voštěpa čili drvoštěpa nebo Velkou pohádku doktorskou,“ vypočítává Zdeněk Vacek. „Na výstavě proto zmíníme také lékařská témata a jejich význam v Čapkově životě a díle,“ uvádí.

Novinky v Památníku a jeho okolí

Památník letos chystá i další novinky. Patřit k nim bude opravená a modernizovaná Naučná stezka Karla Čapka. „Pro děti připravujeme edukační materiály k 90. výročí prvního vydání knihy Dášeňka čili Život štěněte. A k letošním 60 letům existence Památníku chystáme od 23. září speciální výstavu,“ prozrazuje Zdeněk Vacek.

Ještě před tím však v areálu Památníku přibude několik břízek, které nahradí ty přestárlé a poničené loňskou vichřicí. „Karel Čapek měl břízy rád a v zahradě vinohradské vily je tradičně vysazovali vážení lidé, včetně prezidenta Masaryka. I proto teď na Strži na vernisáži výstavy věnované Leopoldu Firtovi vysadíme tři břízky. Požádáme o to potomky pátečníků a další významné osobnosti,“ uzavírá Vacek.

„Zlatý kluk citlivý“ generál MUDr. Leopold Firt. Osudy lékaře a přítele Karla Čapka i spolubojovníků od Tobruku. Památník Karla Čapka, Stará Huť 125. Od 1. dubna do 20. září 2023. Výstava je putovní: za poplatek 1000 Kč ji Památník poté nabídne k užití muzeím, knihovnám, školám a dalším institucím. Nejvzácnější exponáty budou „putovat“ ve formě detailních 3D modelů, které fotogrammetricky připravilo sdružení CESNET ve spolupráci s laboratoří ImproLab FIT ČVUT. Od dubna do října otevřeno od úterý do neděle vždy 9.00–⁠⁠12.00 a 12.30–17.00.

www.capek-strz.cz

www.facebook.com/PamatnikKarlaCapka/

www.instagram.com/pamatnikkarlacapka/

Víte, že…

… k pacientům Leopolda Firta patřili lidé z tehdejší pražské periférie v Kobylisích, kde před válkou působil? Kromě nich však měl mezi klientelou i umělce, například Adinu Mandlovou. Rád cestoval, užíval si dvouválcovou tatru a po ní vystřídal dva krásné americké automobily Nash. Během války se coby šéflékař československých jednotek zúčastnil bojů v Africe, později vedl československou část vojenské nemocnice v Anglii a po návratu do vlasti stál do roku 1948 v čele Ústřední vojenské nemocnice v Praze.

… bratři Firtovi byli každý z jiného těsta? Leopold (1894-1968) vystudoval medicínu, zatímco Julius (1897-1979) zvládl jen čtyři ročníky plzeňského gymnázia a roční obchodní kurz. Byl však bystrý, podnikavý a měl široký rozhled v literatuře. Etabloval se coby obchodník s lihem, vínem a později jako nakladatel a vydavatel. Bratři se názorově rozešli v roce 1948. Leopold se rozhodl v republice zůstat (mj. kvůli studiu nadaného syna Pavla). O tři roky mladší Julius, za války pracující pro exilovou vládu E. Beneše, emigroval – ukryl se v kufru auta americké ambasády.  Mnoho let pak vedl mnichovskou redakci vysílání Rádia Svobodná Evropa.

… Milena Jesenská, která popsala Čapkův závěr života, byla významnou českou publicistkou, přítelkyní Franze Kafky? „V sobotu byl Štědrý večer, nějak se svět utišil a i nemoc jako by povolila. Lékaři dávali trochu naděje. Vydržet takhle tři dny, je to vyhrané, Čapek byl unaven, umořen, toužil po spánku, který nepřicházel, po dechu, kterého se nedostávalo…. …napíši knihu o lékařích, povídal. Sám syn lékařův, vždycky se cítil přitahován a okouzlen problémem lékaře – člověka. Lékař mu znamenal vždycky víc než mistr svého řemesla. Tak trochu divotvorce, jako Galén, lékař spasitel. A přitom je v tom tolik bezmocně lidského, vzít fidlátka a měřit lidská srdce, ohmatávat pulzy, poslouchat plíce, chodit do zešeřelých pokojů a hledět do vyděšených očí a vidět lidi umírat. Tolik lidského, obyčejného, záhadného a všedního, napíšu to, sliboval si. Jen co se vystůňu,“ napsala Jesenská do časopisu Přítomnost. Karel Čapek už knihu o lékařích napsat nestihl, zemřel 25. prosince 1938.

… loni si Památník Karla Čapka prohlédlo přes 9 500 lidí? Návštěvnost se tak dostala na úroveň před covidem. Památník patří mezi nejznámější památky Středočeského kraje, jehož je příspěvkovou organizací. „Velmi nám pomohla důkladná propagace a dvě přitažlivé výstavy – o Čapkových přátelích a poté i jeho nepřátelích. Úspěch měla i výstava v angličtině na téma robotů a robotiky, připravená u příležitosti předsednictví České republiky v Radě EU. Putovala po Bruselu a pak i do štrasburského sídla Evropského parlamentu,“ připomíná její autor Zdeněk Vacek.

„Ondřej Sekora je několika generacím čtenářů znám především jako ilustrátor a kreslíř. Knížky s legendární postavou Ferdy Mravence a jeho přátel jsou zastoupeny ve většině rodinných knihoven, známé jsou i filmové adaptace. Přesto jsme chtěli Sekorovo dílo představit nově a současně s použitím interaktivních prvků tak, aby byla naše výstava zajímavá pro malé návštěvníky i jejich prarodiče. S tímto typem výstav máme u nás v galerii bohaté zkušenosti a pevně věřím, že vzbudí zájem u laické i odborné veřejnosti. K vidění totiž budou vedle Sekorovy ikonické tvorby i jeho takřka neznámá díla,“ říká Vladana Rýdlová, ředitelka Galerie Villa Pellé. Výstava s názvem Ondřej Sekora - známý i neznámý bude veřejnosti přístupná od 28. února do 14. května 2023.

Vizuálně atraktivní a informacemi nabitá podívaná pro všechny generace vznikla ve spolupráci s Moravským zemským muzeem a obsahuje výpůjčky z bohatých fondů několika sbírkotvorných institucí, ale i od soukromých sběratelů. Výstava reflektuje všechny důležité autorské polohy Ondřeje Sekory, který nezanechal stopu jen v dějinách české žurnalistiky a literatury pro děti a mládež, ale i v oblastech sportu, divadla, audiovizuálních médií a komiksu. Návštěvníci Villy Pellé se tak mohou těšit na Sekorovy ilustrace s ikonickou postavu sympatického mravence s červenou puntíkovanou mašlí kolem krku, ale i na dokumenty vztahujícími se k jeho dalšímu novinářskému působení. Překvapivé jsou ukázky scénografických projektů a také Sekorova soukromá malířská tvorba, jejíž nejzajímavější část byla inspirována dílem francouzského výtvarníka Henriho Rousseaua. Sekoru představí kurátor výstavy Tomáš Prokůpek, původem architekt, který v současnosti působí jako badatel a historik v oblasti československé komiksové tvorby a vedoucí Oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea v Brně. Podle svých slov to bylo právě v Moravském zemskému muzeu, kde dostal na starosti Sekorovu pozůstalost a měl možnost tak důkladně proniknut do jeho tvorby. „Sekorova všestrannost vždy poněkud komplikovala plné docenění jeho díla. V každé umělecké disciplíně byl vnímán trochu jako vetřelec, mezi literáty jako píšící výtvarník, mezi výtvarníky jako kreslící literát a dost podobně i v dalších oborech,“ zamýšlí se Tomáš Prokůpek a dodává: „Chceme ukázat jak Sekorovu povědomou tvář, tak připomenout polohy, které jsou stále známé spíše jen specialistům na dané oblasti.“

Ondřej Sekora se narodil 25. září 1899 v Králově Poli, dnes městské části Brna. V roce 1918 byl odveden jako jednoroční dobrovolník do rakouské armády. Po válce studoval práva v Brně, ale studia nedokončil a v roce 1921 nastoupil do brněnské redakce Lidových novin, kam přispíval karikaturami, kresleným humorem, obrázkovými seriály, ale i sportovními reportážemi. V letech 1923–1924 působil jako zahraniční dopisovatel v Paříži, odkud referoval o dění na letní i zimní olympiádě, a v roce 1927 absolvoval jako reportér v doprovodném voze slavnou Tour de France. Vřelý vztah ke sportu ho přivedl také k ragby, jako první přeložil jeho pravidla, trénoval několik týmů a působil také jako rozhodčí. V Paříži, kde pobýval i v letech 1927–1928, navštěvoval rovněž výtvarné kurzy v akademii na Montparnassu a na přelomu 20. a 30. let vytvořil první cyklus olejů a pastelů inspirovaných Henrim Rousseauem.

Sekorův obrázkový seriál Ferda Mravenec začal v Lidových novinách vycházet 1. ledna 1933. Původní komiksy obsahovaly i dosti drastické válečné scény a teprve v jejich následné prozaické úpravě získal Ferda svou definitivní podobu, která je dětem dodnes blízká. Úspěch knížek s Ferdou Mravencem mu otevřel dveře ke spolupráci s divadlem, rozhlasem a filmem. V letech 1941-1942 byl ve filmových ateliérech ve Zlíně v režii Hermíny Týrlové natočen první filmový Ferda Mravenec. V té době už byl Ondřej Sekora bez práce, výpověď z Lidových novin dostal kvůli židovskému původu své druhé manželky Ludmily Roubíčkové a sám byl na konci války internován v pracovním táboře. Po okupaci spoluzakládal satirický týdeník Dikobraz a v časopise Mateřídouška se vrátil k obrázkovému seriálu o Ferdovi. Od počátku 50. let byl ve svobodném povolání a věnoval se především knižní tvorbě. V roce 1964 prodělal mozkovou mrtvici, která ukončila jeho umělecké aktivity. Zemřel 4. července 1967.

Výstava Ondřej Sekora - známý i neznámý, která představí Ondřeje Sekoru jako malíře, ilustrátora, redaktora a autora loutek, proběhne v Galerii Villa Pellé od 28. února do 14. května 2023. Více informací na www.villapelle.cz.

Doprovodný program k výstavě ONDŘEJ SEKORA – ZNÁMÝ I NEZNÁMÝ

Komentované prohlídky s kurátorem

21.3. od 18:00

18.4. od 18:00

4.5. od 18:00

Tvůrčí dílny pro děti

Během tvůrčích dílen k výstavě prozkoumáme bohatou tvorbu Ondřeje Sekory z pohledu všech jeho profesí a talentů. Vžijeme se do role ilustrátora, animátora, redaktora nebo loutkaře. Společnost nám u toho bude dělat sám Ferda Mravenec!

12. 3. 2023 od 14:00

Kdo bys byl, kdybys byl broukem?

Na první tvůrčí dílně budeme poznávat a pozorovat brouky. Dozvíme se více o životě hmyzu, který inspiroval Sekoru k vytvoření postavičky Ferdy Mravence a jeho přátel. Poté se ponoříme do světa fantazie a budeme si představovat, jak bychom vypadali, kdybychom byli broukem.

26. 3. 2023 do 14:00
Loutky, hýbejte se!
Máte rádi divadlo? Na této tvůrčí dílně budeme objevovat taje stínového divadla a oživíme originální postavy brouků. Těšit se můžete na práci se světlem, stínem a vlastnoručně vyrobenými loutkami. Z premiéry vzniklého představení pořídíme záznam.

23. 4. 2023 od 14:00

Ferdo, poběž se podívat!

Hlavní postava Ferdy Mravence u nás nesmí chybět. Na této dílně si nakreslíme vlastní postavičku a pomocí praxinoskopu ji oživíme a naučíme se základy animace. Že nevíte, co je praxinoskop? Jedná se o jedno z prvních zařízení pro zobrazování pohyblivého filmu. Tak neváhejte a přijďte si vyzkoušet práci animátora! 

7. 5. 2023 od 14:00 

Staň se redaktorem jako Ondřej Sekora

Snili jste někdy o tom, že se stanete redaktorem nebo redaktorkou? Teď je ta správná příležitost! Do redakce galerijních novin hledáme redaktory a redaktorky, kteří nám pomohou vytvořit rubriky ze světa kultury nebo sportu a napsat články o výstavě. Z dílny si každý odnese výtisk novin se svým originálním příspěvkem.

Tvůrčí dílny jsou vhodné pro děti od 6 do 10 let

Vedou lektorky Ateliéru Pellé

Cena 180 Kč / účastník dílny / 90 minut

Omezená kapacita

Vstupenky je možné zakoupit v síti GoOut nebo na pokladně galerie.

Více informací na emailu dilny@villapelle.cz

ONDŘEJ SEKORA – ZNÁMÝ I NEZNÁMÝ

Pořadatel: Porte z. s., Galerie Villa Pellé

Producent: Vladana Rýdlová

Kurátor: Tomáš Prokůpek

Grafická úprava: Ondřej Lím, Michal Smejkal / Studio Symbiont

Produkce: Barbora Páníková, Ondřej Batoušek, Kateřina Zoubková

Architektura: Tomáš Svoboda

Instalace: Artpartners s.r.o., Filip Voskovec

Doprovodné programy: Ateliér Pellé

PR: Silvie Marková, Ondřej Batoušek, Kateřina Zoubková

Překlad: Sylva Ficová

Projekt vznikl ve spolupráci s Moravským zemským muzeem a za finanční podpory Městské části Praha 6, Hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Nadace PPF a Nadace ČEZ.

Doprovodné programy se konají za finanční podpory Evropské unie, Národního plánu obnovy a společnosti Finep.

Děkujeme všem zapůjčitelům mezi než patří: Moravské zemské muzeum, Kunstahalle Praha, Filmové ateliéry Zlín, Muzeum Cheb, Oblastní galerie Liberec, Marek Collection, Národní muzeum v Praze, Slezské zemské muzeum v Opavě, TJ Sokol Přerov Přerovský Kašpárek, Loutkové divadlo Zvoneček, Národní filmový archiv, JUDr. František a Jan Vyskočilovi, Tomáš Vorel, Zdeněk Farkas, Zdena Höhmová, Josef Ryzec, Ondřej Vyhnánek, Robert Pavlů a Jana Kolar.

více

www.villapelle.cz     ⎟ FCB  ⎟  INSTA ⎟                   

Součástí rozsáhlého programu budou nejen koncerty v klubech a na netradičních místech, ale i řada workshopů s umělci, filmová promítání, výstava nebo audiovizuální divadelní premiéra ve spolupráci se Spitfire Company. Jedno velké zahraniční jméno si pořadatelé nechávají jako překvapení. Vstupenky jsou již v prodeji přes Goout.

“Našim cílem je nabídnou návštěvníkům komplexní audiovizuální zážitek, který jim ve spojení s hudbou otevírá nový multidimenzionální prožitek. Věřím, že hudba člověka vnitřně rozvíjí, podporuje jeho duševní rozvoj. Přeju si, aby lidé dokázali vystoupit ze svých hudebních stereotypů a zkusili si zajít aspoň na jednu akci, která jim je blízká a která jim třeba promění jejich hudební vnímání” popsal smysl festivalu jeho dramaturg Josef Sedloň a doplňuje: “Na festivalu se ukáží jak umělci, kteří se během deseti let na festivalu objevili, např. Mathias Grassow, Carlos Cipa či Max Cooper, ale také nová jména jako legendární francouzská producentka Chloé v doprovodu skvělé bulharské marimbistky, což je můj tajný tip”.

Slavnostní zahájení 10. ročníku Festivalu Spectaculare bude 10. března patřit k těm nejvýraznějším v historii festivalu. Prostory pražského kostela U Salvátora ovládne sugestivní hudební vystoupení mexického skladatele a experimentátora Murcofa, kterého doplní španělský vizuální mág Sergi Palau. 

13. března se v Paláci Akropolis představí dvě stěžejní osobnosti současné klasické hudby. Britský klavírista James Heather představí svou “hudbu pulzu” aka dobrodružnou cestu hudební improvizací i promyšlenými skladbami, které sklízí úspěch jak u kritiky, tak u miliónů posluchačů na Spotify. Polská čelistka Dobrawa Czocher přiveze pražskému publiku své čerstvé debutové album Dreamscapes. Před rokem doprovázela Haniu Rani, v březnu vystoupí v ČR poprvé sólově.

Ve spolupráci se Spitfire Company proběhne 19. března v Divadle Ponec premiéra audiovizuálního tanečního představení F*cking Beautiful Spring, které je realizováno pomocí binaurálního efektu. Ten prostřednictvím sluchátek vtáhne diváka do samotného středu prostorového vnímání zvuků a hudby a pomocí dvou pohybových světel, jež “tančí” společně s tanečnicí Markétou Jandovou, vypráví příběh o malé Marii a o kruzích, které je třeba překročit, abychom našli nové.

Pohlcující audiovizuální show Sphere německého hudebníka Roberta Kocha a grafika Michaela Le Goffa proběhne 23. března v Planetáriu Praha. Dechberoucí cestu blízkým i vzdáleným vesmírem doprovodí Kochova hudba. Nebudou chybět drony, kyselinové syntezátorové plochy i elektronický tep. Za úkol mají vytvářet trochu tísnivou a zároveň osvobozující atmosféru volného kosmu. Ta vynikne obzvláště v 7.1 surround systému ozvučení planetária. 

Jednou z premiér letošního festivalu Spectaculare bude 27. března vystoupení legendární francouzské producentky elektronické hudby Chloé, kterou doplní bulharská multiinstrumentalistka Vassilena Serafimova na perkusivní nástroje v čele s netradiční marimbou. V Paláci Akropolis představí své společné album Sequenza, jehož live zpracování nadchlo například i minulé Benátské bienále. 

Tento ročník se Festival Spectaculare 29. března spojí s Mezinárodním dnem piana (aka Piano Day) - celosvětovou událostí oslavující hru na klavír, kterou před pár lety založila skupina umělců v čele s pianistou Nilsem Frahmem. Koná se vždy 88. den v roce a letos vystoupí v krásných prostorách Zrcadlové kaple pražského Klementina německý skladatel Carlos Cipa, Irena a Vojtěch Havlovi a Petr Mazoch. Praha se tímto koncertem připojí k několika dalším světovým metropolím.

Kultovní německý experimentální producent elektronické hudby Pantha du Prince, známý svou zálibou v rovných beatech a experimentálních konceptech, působí na klubové scéně už dvacet let. Pražské publikum seznámí 31. března v Paláci Akropolis se svým novým albem Garden Gaia, kde akcentuje přírodní témata a organicky míchá elektroniku s akustickými nástroji, často vlastní výroby. Není pochyb, že půjde opět o experimentálně laděný, nicméně hluboce promyšlený a kompaktní live spektákl.

Prvního dubna obsadí MeetFactory britský inovátor Max Cooper, který úplně poprvé přiveze do ČR nabitou showcase svého labelu Mesh Records. Pečlivě vybraný program vyplní audiovizuální workshopy umělců a producentů vizionářského vydavatelství Mesh. Noční část ovládnou live acty dalších špičkových producentů Alexe Banske a Llyra, které doprovodí exkluzivní tříhodinový set právě zakladatele Maxe Coopera. Ten provede posluchače všemi zákoutími své produkce i letité hudební inspirace. Není překvapením, že vystoupení všech umělců doprovodí jak VJ sety šité na míru umělci z Mesh Records, tak site specific vizualizace, v tomto případě vjing českého umělce Jana Hladila (např. Signal Festival).

Hudební část festivalu uzavře 14. dubna dvojice světově uznávaných představitelů ambientu a IDM Mathias Grassow a Arovane. Dvojkoncert hudebního mystika a legendy drone music Grassowa a klasika inteligentní taneční hudby Arovane proběhne v prostorách CAMPu a bude opět doplněný o sugestivní velkoplošné vizualizace Jana Hladila šíté na míru ambientnímu představení německé producentské dvojice.

I přes dlouhý seznam eventů není výčet akcí 10. výročí Spectaculare10 stále kompletní. Program festivalu bude brzy doplněn o finální řadu workshopů, filmových představení v kině Bio Oko a vernisáž výstavy v The Chemistry Gallery. Organizátoři si pro fanoušky nechávají i jedno překvapení v podobě headlinera, který své vystoupení odložil na podzimní termín, nicméně bude zveřejněn v průběhu jarní části festivalu.


Web: www.spectaculare.cz
Facebook: www.facebook.com/festivalspectaculare
Instagram: www.instagram.com/spectaculare_music

Seznam zveřejněných akcí Spectaculare10:

Koncerty:

• 10/3 - Murcof (MX) + VJ Sergi Palau (ES) - The Grand Opening of Spectaculare10 - Kostel u Salvatora
   
• 13/3 - James Heather (UK), Dobrawa Czocher (PL) – Palác Akropolis
   
• 19/3 - F*cking Beautiful Spring - Spitfire company - premiéra audiovizuální inscenace - Divadlo Ponec
   
• 23/3 - Robot Koch & Mickael Le Goff: Sphere (DE/FR) - Planetárium Praha
   
• 27/3 - Chloé & Vassilena Serafimova (FR/BG) pres. Sequenza live – Palác Akropolis
   
• 29/3 - Piano Day: Carlos Cipa (DE), Irena & Vojtěch Havlovi, Petr Mazoch (CZ) - Klementinum, Zrcadlová Kaple
   
• 31/3 - Pantha du Prince (DE) support: badfocus (CZ) – Palác Akropolis
   
• 1/4 - Mesh records showcase: Max Cooper 3h DJ set, Alex Banks live + Llyr live (UK) - MeetFactory
   
• 14/4 - Mathias Grassow (DE) + Arovane (DE) – CAMP

Výstava:

• 16/3 - 8/4 - Jan Poš - Časová Pole - The Chemistry Gallery 

Workshopy:

• 19/3 - Clarinet Factory: 4 Kids – Palác Akropolis
   
• 1/4 - Alex Banks: Live Set Breakdown – MeetFactory
• 1/4 - Max Cooper: Foundations of Nature/AV works – MeetFactory

Výstava Maps of Memories je součástí dlouhodobého výzkumu vztahu člověka a paměti polské umělkyně Magdaleny Kleszyńské. Kleszyńska je také první letošní zahraniční rezidentkou Pragovka Gallery. V rámci svého lednového pobytu se soustředila na řízené rozhovory se zájemci z řad návštěvníků galerie, obyvatel Prahy 9 a umělecké komunity Pragovky o významných předmětech jejich osobní a rodinné paměti.

„Autorka svou pozornost zaměřuje na lidské příběhy a zasazuje je do kontextu přítomnosti a minulosti. Zásadní problematikou se pro ni stává zkušenost člověka, který pod vlivem emocí pozměňuje prožitou minulost a interpretuje ji do vlastních vzpomínek. Tím otevírá otázky osobní či kolektivní paměti a vytváří rozsáhlou mapu vzpomínek, o kterých se dozvídá na základě dialogu s jejich majiteli. Nikdy by je všechny nemohla zažít prostřednictvím své přímé zkušenosti a nedostala by se k nim bez dlouhodobé osobní fascinace tématem,“ doplňuje kurátorka výstavy Daniela Šiandorová. 

Tvorba Julie Kopové se dlouhodobě profiluje v oblasti gestické malby, jejíž primární tematizaci hledá v abstraktním rozkrývání specifických přírodních procesů. V krajině se málokdy nacházejí solitérní body – rytmizaci je možné nalézt v každé louce, vodní hladině, lese i litosférické desce. I tyto spodní vrstvy krajiny (desková tektonika, kolize hornin, teplo a tlak) jsou pro Julii Kopovou silným zdrojem inspirace. Výstava The Grey Volcano navazuje svým názvem i výběrem konkrétních uměleckých děl na autorčin záměr soustředit svou poslední tvorbu zejména na pohyb mimo barevné spektrum; většina maleb tak akcentuje dění na poli mezi černou a bílou barvou. Kurátorem výstavy je Jan Dotřel.

Poučeni přírodními procesy představují Jindřiška Jabůrková, Radim Langer, Miroslava Večeřová, Barbora Vovsová a Lawrence Wells na skupinové výstavě She Sells Seashells jak zobrazivé, tak abstraktní poetické reakce na současnou dobu plnou krizí, v níž se pokouší nalézt jakési post-humánní řešení následků antropocénu. Kurátorem výstavy je Lawrence Wells.

Součástí synchronizované vernisáže ve čtvrtek 2. března budou komentované prohlídky výstavami, o hudební program se postará DJ Jarda Petřík a v průběhu celého večera se bude odehrávat umělecká performance Andrey Tušímové Bubbles of God. Všechny výstavy lze v Pragovka Gallery navštívit do 30. března od úterý do čtvrtka mezi 14 a 20 hodinou a od pátku do neděle mezi 14 a 18 hodinou.

Na 12. března připravuje galerie další nedělní odpoledne pro rodiny s dětmi s výtvarným workshopem inspirovaným výstavou Maps of Memories.

Více informací najdete na x.pragovka.com nebo na facebookovém profilu Pragovka Gallery.

Nápad vznikl, když Kateřinu Šedou oslovil tým brněnského Mendel Festivalu, pojmenovaném po světově uznávaném genetikovi Johannu Gregoru Mendelovi. Letos se totiž slaví dvousté výročí jeho narození a při té příležitosti měla Kateřina Šedá vymyslet projekt, kterým by široké veřejnosti ne úplně známého vědce lépe představil. „Hledala jsem nějaký most, který by propojil genetiku s běžným životem. Zlozvyky jsou něco, co se dědí. Rodiče je předávají svým dětem, a navíc sám Mendel byl třeba silný kuřák. Zůstalo po něm několik propálených ubrusů,” vypráví Kateřina Šedá o muži, jenž se kromě genetiky věnoval včelařství nebo meteorologii a v 19. století sloužil jako opat augustiniánského kláštera na Starém Brně.

Kromě osobních a rodinných zlozvyků se zaměřuje i na zlozvyky profesní, národní nebo lokální. „Lokální zlozvyky se nedají moc sbírat na dálku, v hledáčku máme různá místa, a třeba na severu a v Broumově jsem ještě nebyla,” vysvětluje Kateřina Šedá, proč se spojila s týmem broumovské kandidatury na Evropské hlavní město kultury 2028.

A jestli má sama nějaké zlozvyky? A ne jeden. Celý projekt vlastně zahájila tím, že sepsala asi šedesát vlastních. „Jednak se mi ulevilo a pak jsem taky našla způsob, jak namotivovat veřejnost. Třeba chlapi od padesáti let nahoru, to je skupina, která poměrně často tvrdí, že žádné zlozvyky nemá. Když to ale člověk otevře, uvědomí si zlozvyky vlastní, i ty, co vidí v okolí,” dodává.

Umělkyně, fotografka, malířka a grafička Kateřina Šedá je držitelkou mnoha prestižních ocenění a teprve druhým českým umělcem, který měl sólovou výstavu v galerii Tate Modern v Londýně.

Jen pro zajímavost, cílem londýnské performance v roce 2011 bylo porovnat malou jihomoravskou vesnici Bedřichovice u Brna s megapolí, jakou je Londýn. Kateřina Šedá tenkrát promítla katastrální území Bedřichovic do centra Londýna. Akce se účastnilo i osmdesát obyvatel Bedřichovic, kteří v Londýně dělali, co dělají doma. Zametali, pracovali na zahradě, hráli nohejbal, opalovali se, umývali auto. Zároveň se zapojilo osmdesát britských malířů, kteří malovali vesnici v londýnských reáliích podle fotografií skutečných Bedřichovic.

Více o Národní sbírce zlozvyků na sbirkazlozvyku.cz nebo dalších projektech na katerinaseda.cz. Pro informace k broumovskému sběru zlozvyků a dalších akcích kandidatury jděte na broumov2028.cz.

Společně s humorem pro dobro věci

Již 2. března na Jatkách78 DEKKADANCERS uvedou benefiční večer Poslední večeře pro Lékaře bez hranic. Diváci mohou podpořit organizaci zakoupením vstupenky v hodnotě 600, 1 200, nebo 2 000 Kč. Poslední večeře, kultovní představení, které definuje rozmanitost tvorby DEKKADANCERS, bude hlavním pilířem programu tohoto benefičního večera. Humor, láska, zrada, napětí, špagety a smrt, jsou hlavními ingrediencemi tohoto vydatného jednochodového menu. Před začátkem představení proběhne beseda s účastníky zahraničních misí Lékařů bez hranic, zdravotní sestrou Jitkou Kosíkovou a lékárníkem Stanislavem Havlíčkem.

Po skončení představení zahraje kapela Tripleshot Jam svůj hip hop-funk fusion set. Hudební těleso zčásti tvoří kmenové osobnosti DEKKADANCERS – Ondřej Vinklát a Alexandr Sadirov.

„DEKKADANCERS se od svého vzniku obklopují lidmi, kteří jsou zapáleni pro věc, a dělají pro ni maximum. Choreografové, režiséři, tanečníci, výtvarníci, osvětlovači, marketéři, produkční, všichni se přes častou nepřízeň okolností snaží dosáhnout toho nejlepšího možného výsledku i za cenu upozadění svých osobních potřeb. U Lékařů bez hranic platí totéž. Avšak v jejich případě jde o záchranu lidského života. Jsou to srdcaři, kteří na svých misích pracují v podmínkách, o jakých se nám nezdá ani v nejhorších snech. Děkujeme jim za jejich snažení. Jsme rádi, že můžeme k jejich počínání přispět!“ vysvětluje Ondřej Vinklát, umělecký šéf DEKKADANCERS.

Lékaři bez hranic

Téměř 50 let poskytují zdravotnickou a humanitární pomoc těm nejzranitelnějším: lidem zasaženým válkou, přírodními katastrofami nebo epidemiemi. Každoročně léčí, očkují či operují miliony lidí po celém světě. Zároveň přináší jejich životní příběhy a upozorňují na krize, jejichž důsledky zmírňují. Působí ve více než 70 zemích světa. Páteří organizace jsou místní lidé, kteří tvoří zhruba 90 % spolupracovníků na misi. Díky nim je pomoc udržitelná i po jejím odchodu ze země. Financují ji především soukromí dárci, nikoliv státy a mezinárodní instituce, a to Lékařům bez hranic umožňuje plnit pilíře nezávislosti, nestrannosti a neutrality.

www.lekari-bez-hranic.cz

DEKKADANCERS

Skupinu v roce 2009 založili tanečníci a choreografové Viktor Konvalinka a Tom Rychetský, společně s fotografem Pavlem Hejným. V roce 2015 se vedení ujímá tzv. druhá generace DEKKADANCERS – Štěpán Pechar, Ondřej Vinklát, Marek Svobodník. Dnes skupinu vede dvojice Pechar – Vinklát. DEKKADANCERS mají na svém kontě řadu produkcí a představení napříč žánry – od celovečerních tanečních inscenací, až po rozmanité projekty, jako jsou módní přehlídky, hudební videa a koncerty. V tvorbě často sází na humor a nadsázku, které jsou spojovacím bodem jejich inscenací a choreografií. Mimo vlastní produkce, tvořili pro řadu českých souborů a divadel (např. DJKT, Jihočeské divadlo, Divadlo F. X. Šaldy ad.), ale také zahraničních např. pro mnichovský Bayerische Staatsballett (Š. Pechar, O. Vinklát, M. Svobodník), nebo Divadlo K. S. Stanislavského a V. I. Němiroviče-Dančenka v Moskvě (O. Vinklát).