pátek
19. července 2024
svátek slaví Čeněk

Děti a mládež

Připomeňte si útulnost dřívějších domácností na výstavě v Rožďalovicích

ROŽĎALOVICE: Muzeum klasického knihařství v Rožďalovicích zve návštěvníky nejen na ukázky umělecké knižní vazby a do historické knihařské dílny, ale i na obnovenou výstavu Z domácnosti našich babiček. Ta tematicky doplňuje stálou expozici v domě, kde žil a pracoval významný prvorepublikový umělecký knihař Jenda Rajman. Nabízí pohled na péči o domácnost v knihařově době. Podívejte se, jaké kuchařské knihy naše babičky používaly, jaké zajímavé nádobí měly, čím si zdobily domácnost, jak si vylepšovaly garderobu. Uvidíte, jak naše babičky získávaly potřebné znalosti doma, nejen od svých maminek, ale také prostřednictvím škol, knih nebo časopisů. Více na www.rajman.cz.

od 04.06.2021 do 29.08.2021
Autor článku: 
Eugenie Hančarová

Nejkrásnějším pohořím s přírodovědcem Janem Šimrem

LITOMĚŘICE: Výstava Nejkrásnějším pohořím s přírodovědcem Janem Šimrem, kterou připravilo Oblastní muzeum v Litoměřicích ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky a Muzeem města Ústí nad Labem, zve návštěvníky k toulkám přírodou. Učiní tak netradičním způsobem prostřednictvím bohatého fotografického archivu učitele, přírodovědce a ochránce přírody Jana Šimra. Jeho snímky, které pořídil mezi lety 1932–1941, nám představí České středohoří jako malebnou krajinu pestře členěnou sady, loukami, poli, mezemi, lesy a remízky. Výstava zároveň představí aktuálně probíhající program LIFE České středohoří, jehož hlavním cílem je vytvoření pestré krajinné mozaiky, která bude poskytovat vhodné podmínky pro všechny její živé složky.

od 25.06.2021 do 27.03.2022
09:00 - 18:00
Autor článku: 
Oblastní muzeum v Litoměřicích
Výstava byla podpořena v rámci projektu LIFE České středohoří.
Vernisáž proběhne 24. 6. 2021 v 17 hodin v Muzeu města Ústí nad Labem a potrvá do 27. 3. 2022.
 
Místo konání výstavy: Muzeum města Ústí nad Labem, Masarykova 1000/3, 400 01 Ústí nad Labem

Jubilejní sedmdesátá Loutkářská Chrudim s bohatým programem

CHRUDIM: Loutková představení pro dětské i dospělé diváky, semináře, dílny pro veřejnost, příměstský loutkářský tábor, výstavy i koncerty nabízí letošní jubilejní festival Loutkářská Chrudim. Jeho 70. ročník začíná ve středu 30. června a končí v úterý 6. července. Kromě inscenací hlavního programu mohou návštěvníci zhlédnout další představení v bohatém Open programu festivalu. V jeho rámci bude možné sledovat současnou podobu loutkového divadla a možnosti tohoto divadelního druhu, který je jednou z alternativ současného moderního umění a letos oslaví pětileté výročí zapsání na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO.  

 

od 30.06.2021 do 06.07.2021
Autor článku: 
Josef Dušek

Chrudimskému jubilejnímu festivalu loutkového divadla mělo předcházet deset postupových přehlídek. Z důvodu pandemických opatření bylo šest regionálních kol zrušeno bez náhrady.  Zbylé čtyři přehlídky se uskutečnily v náhradních termínech a programová rada festivalu dala možnost dalším souborům přihlásit se přímo do výběru zasláním videozáznamu. Po jednání programové rady bylo do hlavního programu 70. loutkářské Chrudimi zařazeno devět inscenací, které svoji kvalitou potvrzují vysokou úroveň české amatérské loutkové scény. Bohatou inspirativní část festivalu doplní nejzajímavější amatérské inscenace předchozích ročníků a inscenace českých nezávislých a statutárních profesionálních divadel.

Divadelní program zahájí slovinský loutkář Matija Solce, divadlo LaPutyka, italský loutkář Gianluca Di Matteo a výstava legendárních Buchet a loutek k jejich třicátinám. Dále uvidíte Divadlo Alfa Plzeň, Divadlo DRAK, Naivní divadlo, Divadlo b, studenty KALD DAMU a v neposlední řadě francouzskou loutkářku Isabelle Durand.

„Důležitou částí festivalu je vzdělávání. Letošní ročník nabízí devatenáct odborných šestidenních seminářů, které vedou zkušení profesionálové z oboru včetně dvou zahraničních lektorů,“ říká odborný pracovník pro loutkářství Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) a programový ředitel festivalu Michal Drtina a dodává: „Jsem rád, že letos můžeme přivítat lektora z italské Neapole Gianluca Di Mateo, jehož seminář osvětlí základní principy tradičních vystoupení Pulcinella a francouzskou loutkářku Isabelle Durand, která povede seminář stínového divadla“.

Pestrou nabídku několika desítek inscenací festivalu rozšiřuje bohatý doprovodný program, který tvoří loutkářské a výtvarné dílny pro veřejnost, koncerty, výstavy i promítání filmů. „Nejen pro rodiny s dětmi je připravena divadelní bojovka po chrudimských pamětihodnostech a letošních chrudimských výročích, ale
i workshopy didaktického
loutkového divadla DidaDiv či dřevěná dílna Báry Hubené. Pro děti od 8 do 11 let jsme ve spolupráci s Muzeem loutkářských kultur připravili šestidenní loutkový příměstský tábor,“ říká Drtina a dodává: „Změnu zaznamená i úvodní loutkářský průvod, který se bude konat až v podvečerních hodinách a skončí v Klášterních zahradách bohatým programem loutkových inscenací a ohňovou show.“ Aktuální program najdete na internetových stránkách festivalu www.loutkarskachrudim.cz.

Celostátní přehlídka amatérského loutkářství se koná pod záštitou ministra kultury PhDr.​ Lubomíra Zaorálka a hejtmana Pardubického kraje JUDr. Martina Netolického, Ph.D.

Přehlídku pořádají z pověření Ministerstva kultury České republiky NIPOS-ARTAMA a město Chrudim ve spolupráci se Spolkem pro vydávání časopisu Loutkář. Finančně se vedle Ministerstva kultury České republiky podílí město Chrudim, Pardubický kraj, Státní fond kultury České republiky, sponzoři i sami účastníci. Místním pořadatelem je Chrudimská beseda, kulturní zařízení města.

Podpora rozvoje žáků základních škol ve vzdělávací oblasti Umění a kultura

PRAHA, ČR: Dovolujeme si Vás pozvat na online setkání, kde budou představena hlavní zjištění tematické zprávy České školní inspekce k podpoře rozvoje žáků v umělecké sféře. Zprávou nás provede Mgr. Radovan Bogdanowicz, ředitel odboru hodnocení vzdělávací soustavy ČŠI.

16.06.2021
15:00
Autor článku: 
NIPOS a Národní pedagogický institut České republiky

Tematická zpráva vydaná Českou školní inspekcí v listopadu 2020 je souhrnným výstupem inspekční činnosti zaměřené na vzdělávání žáků základních škol ve vzdělávací oblasti Umění a kultura. Svým námětem a rozsahem je ojedinělá, přináší zajímavé výstupy a znamená velký přínos pro rozvoj dalšího dění v dané vzdělávací oblasti na českých školách.

Tematická zpráva

Středa 16. 6. 2020, 15:00 – 16:00 Online (Zoom)

Organizátorem setkání je Národní pedagogický institut České republiky ve spolupráci s ČŠI a NIPOS. Zprávou nás provede Mgr. Radovan Bogdanowicz, ředitel odboru hodnocení vzdělávací soustavy ČŠI. 

Registrace

Zveme Vás i k následné diskusi. Účast je zdarma.

https://www.nipos.cz/umeni-a-kultura/

https://www.npi.cz/aktuality/tematicka-zprava-csi-2020-umeni-a-kultura

 

Výstava růží ve městě růží

BLATNÁ: Historické centrum jihočeské Blatné ozdobí v sobotu 3. července obnovená výstava věnovaná královně květin. Areál kostela Nanebevzetí Panny Marie s kaplí sv. Michaela a přilehlým ambitem, farní zahrady včetně vybraných interiérů a sklepení, nábřeží – ulice Na Příkopech, muzejní kobky a vinný sklípek Kaplanka. Zde všude můžete zhlédnout originálně pojaté aranže z růží, seznámíte se s historií této květiny, dozvíte se o osobnosti věhlasného pěstitele a šlechtitele Jana Böhma a spolu s tím budete moci nakoupit a občerstvit se na tematickém růžovém trhu s bohatým růžovým sortimentem. V pestrém doprovodném programu si najdou své děti i dospělí.

03.07.2021
Autor článku: 
Radek Řebřina

Růže všemi smysly
Strom života v provedení z růží a umístěný v gotickém chrámu, kříž z živých květin v jedné z nejstarších sakrálních staveb v Blatné, svatební aranžmá s dominancí
růže uvnitř velkoryse prostorné farní stodoly a mnoho dalšího. Přivoníte k nejrůznějším odrůdám vystavených růží, nábřeží ožije tematickým růžovým trhem s nabídkou růžových sazenic a originálních produktů z růží a šípků – šperků, kosmetiky, sirupů, svíček apod. Těšte se také na letní růžové menu, růžové deserty i jedinečný drink „Růžové probuzení“ pojmenovaný po jedné z růží Jana Böhma, která vévodí letošní výstavě.

Doprovodný program pro děti i dospělé
Pro rodiny s dětmi je připravena paleta tvůrčích dílen, divadelní představení Růženčiny pohádky a Malý princ v podání Víti Marčíka i relaxační a pikniková místa. Prvorepublikovou atmosféru, dobu největšího rozkvětu Böhmových růžových plantáží, přiblíží repertoár swingových melodií orchestru Prague Rhythm Kings. Ujít si nenechte přehlídku svatebních boho šatů nebo lněných oděvů.
Součástí programu na hlavním pódiu, situovaném na nábřeží, bude také přednáška RNDr. Jiřího Žlebčíka, nejuznávanějšího českého odborníka v oblasti růžařství. O připravovaných růžových stezkách i své rodině pohovoří zahradní architekt Ing. Čestmír Böhm (prasynovec Jana Böhma), který již v předvečer výstavy přiblíží a okomentuje projekci filmu „Na růžích ustláno“ v prostoru u čajovny Naše Čajovna. Součástí výstavy bude i slosování o deset exemplářů Böhmovy růže Probuzení.
Tečku za celodenním programem učiní dražba květinových aranží a večerní koncert, který bude poctou světovým růžím – letos růži argentinské. Prestižní Escualo Quintet spolu s komorním orchestrem Smetanových filharmoniků a tanečníky tanga argentina pod záštitou argentinské ambasády představí legendární melodie Astora Piazzoly, od jehož narození si v letošním roce připomínáme sto let.

Pro mnoho návštěvníků to bude vůbec poprvé, kdy budou mít možnost nahlédnout do unikátních prostor areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie se všemi zákoutími,
farními zahradami, sklepeními i kostelní zvonicí, obklopených historickým centrem města z jedné strany a Zámeckým rybníkem a parkem ze strany druhé. Historické
interiéry i exteriéry a genius loci dodá kráse vystavených růží zcela jiný rozměr a spolu s připraveným programem učiní z vaší návštěvy nezapomenutelný zážitek.

Nenechte si ujít kulturní událost číslo jedna v Blatné – městě růží.

Escualo Quintet
Escualo Quintet je uskupení pěti vynikajících instrumentalistů, kteří se věnují fenoménu argentinského tanga respektive stylu Tango Nuevo. Za dobu svého působení soubor absolvoval řadu prestižních vystoupení v dramaturgii mezinárodních festivalů, a co do nástrojového obsazení je identický s kvintetem argentinského hudebníka a skladatele Astora Piazzolly. Jelikož si v letošním roce připomínáme sto let od narození tohoto legendárního interpreta a skladatele, který světu přinesl právě styl Tango Nuevo, a za jeden z atributů tanga lze považovat i růži, je nám velkou ctí, že budeme moci při příležitosti výstavy růží v Blatné Escualo Quintet přivítat.

www.plantaz-blatna.cz

Související články: 

Police Symphony Orchestra živým koncertem „Na shledanou!“ dokončí svou karanténní hudební trilogii

POLICE NAD METUJÍ: Mladí hudebníci z Police nad Metují po dlouhých měsících půstu zahrají 13. června 2021 od 17 hodin před diváky. Venkovním koncertem “Na shledanou!” tak završí covidovou trilogii projektů „Na slyšenou!“ a “Na viděnou!”.

13.06.2021
17:00
Autor článku: 
Lucie Peterková

Toužebně očekávaný návrat Police Symphony Orchestra před publikum se uskuteční druhou červnovou neděli v domácí Polici nad Metují na sjezdovce „Nebíčko“. Orchestr pro návštěvníky chystá více než hodinový hudební program s veřejným představením a křtem publikace, mapující desetiletí své existence. Další podrobnosti o koncertu a jeho pravidlech najdete na webu a sociálních sítích tělesa.

Za malý zázrak považuje zakladatelka PSO Petra Soukupová, že se v karanténě k orchestru připojilo několik nových členů, kteří už se zapojili také do zkoušení: “Myslím, že na návrat budeme připraveni v plné síle. Naposledy jsme se s diváky viděli na Sousedské v loni v září, což je už 9 měsíců. Těšíme se, že se všichni zase potkáme, že budeme hrát naživo, živým lidem, živou hudbu. To žádný digitální počin nenahradí.” 

Kulturní život orchestru utlumila pandemie jen zdánlivě, protože muzikanti na počátku roku 2021 vyslali signál, že o kulturu hodlají pečovat a dali o sobě vědět projektem „Na slyšenou!“, kdy prostřednictvím místních rozhlasů živě zahráli do více než 80 měst a obcí po celé České republice. Pár týdnů na to navázali přípravou a realizací druhé části projektu „Na viděnou!“. Nehráli sice živě, ale vybrali několik koncertních skladeb, které ukryli do výtvarně zpracovaných QR kódů. Prostřednictvím plakátů ve více než 220 zapojených místech si je mohl prohlédnout každý, pomocí mobilního zařízení.  

V období karantény se orchestr zapojil do mezinárodního projektu Strings4All. Jeho cílem je získat použité, stále funkční struny a poslat je mladým hudebníkům do zemí, kde toto vybavení není zdaleka tak dostupné a samozřejmé jako u nás. První kolo sbírky, do které se zapojily například Česká filharmonie, Janáčkova filharmonie Ostrava, Filharmonie Hradec Králové, vynesly přesně 808 strun pro muzikanty ve Venezuele a Kolumbii.

Zdravotnický personál v celé zemi má za sebou velmi těžké období. Přestože se svět v uplynulých měsících hodně zpomalil, v nemocnicích to bylo přesně naopak. Proto se dobrovolníci z řad orchestru rozhodli podpořit a hudbou potěšit právě zdravotníky a personál nemocnic. Malá kapela se od února do května, vždy podle počasí, vydávala s krátkým repertoárem do areálu náchodské nemocnice a hrála lékařům, sestřičkám i pacientům. Po mírném rozvolnění se pak ještě vypravila na minitour po nemocnicích v Broumově, Jičíně, Ústí nad Orlicí, Chrudimi, v Mělníku a zavítala i do pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Všude tam se hrálo pod okny.
“A pokud se podařilo zlepšit alespoň jednomu člověku den, mělo to smysl,”
doplňuje Petra Soukupová.

PSO už teď plánuje také prázdninový program. 18. srpna 2021 zahájí Mezinárodní folklorní festival v Červeném Kostelci společným koncertem s Tomášem Klusem a na konec léta připravuje druhý ročník „Sousedské“ v Polici nad Metují. Termín je 29. srpna 2021

POLICE SYMPHONY ORCHESTRA založila v roce 2010 v Polici nad Metují tehdy čerstvě patnáctiletá Petra Soukupová se svým bratrem Jakubem. Dnes orchestr působí pod vedením dirigenta Joela Hány a sdružuje mladé muzikanty a další pomocníky z celého Královéhradeckého kraje. Spolupracuje s předními českými umělci. Např. zpěváci Ondřej Ruml, Jan Cina, Vendula Příhodová, Jan Maxián, klavírista Ivo Kahánek, dirigent Václav Zahradník, sólisté baletu Národního divadla, herec Miloň Čepelka, moderátorka Lucie Výborná a mnoho dalších. Dosud odehráli přes 130 koncertů v ČR i v zahraničí pro více než 170 000 diváků, a to včetně mnoha beneficí, na kterých dokázali vybrat více než 1,8 milionu Kč pro druhé.

 

www.policesymphonyorchestra.cz

www.facebook.com/PoliceSymphony

www.instagram.com/PoliceSymphony

Výstava Z domácnosti našich babiček

ROŽĎALOVICE: Muzeum klasického knihařství v Rožďalovicích zve návštěvníky nejen na ukázky umělecké knižní vazby a do historické knihařské dílny, ale i na obnovenou výstavu. Ta tematicky doplňuje stálou expozici v domě, kde žil a pracoval významný prvorepublikový umělecký knihař Jenda Rajman. Nabízí pohled na péči o domácnost v knihařově době. Podívejte se, jaké kuchařské knihy naše babičky používaly, jaké zajímavé nádobí měly, čím si zdobily domácnost, jak si vylepšovaly garderobu. Naše babičky získávaly potřebné znalosti doma od svých maminek, a také prostřednictvím škol, knih nebo časopisů.

od 04.06.2021 do 29.08.2021
10:00 - 16:00
Autor článku: 
Eugenie Hančarová

Cestou na Seznam – Hýlom, hýlom, počúvajte, Jízda králů

ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního reprezentativního seznamu UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 28 položek. Jako poslední přibyly na národní seznam v roce 2019 Tradiční hody s právem na Uherskohradišťsku. Naopak prvenství má od roku 2009 Slovácký verbuňk, který jsme již připomněli zde, následovaný Jízdou králů na Slovácku − oba statky se coby mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva probojovaly i mezi památky UNESCO.

Autor článku: 
Irena Koušková

Nominaci Jízdy králů chystal Národní ústav lidové kultury ve Strážnici. Požádali jsme proto o rozhovor bývalého vedoucího Centra lidových tradic Jana Blahůška, který měl přípravu nominační dokumentace na starost, a současnou vedoucí tohoto odborného oddělení NÚLK Jarmilu Teturovou, odpovídající za agendu nehmotného kulturního dědictví dnes.

 

Pod tzv. nemateriální kulturu řadíme vedle folkloru zvyky, obřady, oblast tzv. lidové religiozity, kam spadají vědomosti a představy o člověku, přírodě a vesmíru, o nadpřirozených silách, magie, věštby, pranostiky; léčení a hygienu. V širším pojetí potom problematiku rozličných společenství, rodinných a příbuzenských vztahů, sociálních vazeb v určité komunitě nebo skupině.

 

Jak probíhala příprava na nominaci Jízdy králů? Zúročili jste cenné zkušenosti z úspěchu zápisu Slováckého verbuňku, nebo byla situace o pár let později zcela jiná? (pozn. red.: Slovácký verbuňk byl zapsán na Seznam UNESCO v roce 2005, Jízda králů v roce 2011.)

Nominace Jízdy králů k zápisu do Seznamu UNESCO vlastně navazovala na předchozí nominaci Slováckého verbuňku. Součástí dokumentace u verbuňku byl totiž také seznam dalších pěti kulturních statků, které by mohly být navrženy k zápisu v dalších letech. A Jízda králů byla jedním z nich. Všechno se muselo ale dobře naplánovat a připravit. A protože se jízdy králů kromě Vlčnova jezdí v ostatních obcích na Slovácku /pozn. redakce: v Hluku, Kunovicích a Skoronicích/ v několikaletých intervalech, práce na dokumentaci musely být rozloženy do několika let.  Nevěnovali jsme se totiž jen samotnému obyčeji a jeho průběhu, ale všem souvisejícím aktivitám. Ve Vlčnově např. kompletní ročník jezdců jízdy králů – tzv. legrútů – žije přípravou tohoto výročního obyčeje v podstatě celý předchozí rok. Kluci se aktivně účastní již jízdy králů v roce předchozím, pak vybírají krále pro následující ročník, organizují taneční zábavu, jsou představeni na krojovém plese, chodí společně i s budoucím králem na Velikonoce, stavějí máj, učí se jezdit na koních… Do přípravy celé akce je ale zapojen daleko širší okruh lidí – rodiny krále a všech jezdců, které vytvářejí ozdoby na koně, musí se vypálit dobrá slivovice, vyrobit nebo nakoupit víno, upéct koláčky a zajistit občerstvení pro všechny hosty, připravit kroje, doprovodné programy, vyzdobit obec. Je toho samozřejmě ještě mnohem víc, ale už z uvedeného výčtu můžete vidět velký rozměr celé akce. Toto všechno jsme se také snažili zachytit a zdokumentovat, abychom pro přípravu podkladů do UNESCO mohli vybrat to nejdůležitější. Nominační dokumentaci musely doplnit také souhlasy nositelů této tradice, které byly deklarovány zastupitelstvy jednotlivých obcí. Tehdejší starostové proto patřili do širšího týmu zpracovatelů nominace, kterou se nakonec v roce 2010 podařilo zkompletovat a předložit v Paříži.

Pokud bych měl tedy srovnávat přípravu nominace Slováckého verbuňku s přípravou Jízdy králů, bylo to, podle mého názoru, u Jízdy mnohem, mnohem náročnější a do celého procesu muselo být zapojeno daleko více lidí. Na druhou stranu jsme měli zkušenosti z předchozích let, a tak zase jako o něco snazší vidím formální stránku celé věci. Moc rád na tohle období vzpomínám a jsem rád, že se vše podařilo dotáhnout do úspěšného konce.

 

V rozhovoru pro Místní kulturu (https://mistnikultura.cz/ozenil-jsem-se-s-unesco) zmínil Michal Beneš, který stál u zápisu většiny památek na seznamy UNESCO, následující vzpomínku: „Když byla vyhlašována Jízda králů za součást světového nemateriálního kulturního dědictví lidstva, tak v Kunovicích před plným sálem zazněla věta a přítomní ji okamžitě pochopili. ͵Uvědomme si, že svět se uklonil před Jízdou králů v Kunovicích.ʹ To je přece fantastické. Poprvé se, obrazně řečeno, na mapě světa v této souvislosti objevila jména Kunovic, Vlčnova, Hluku a Skoronic.“ Jak na atmosféru této chvíle vzpomínáte?

Na tomto konkrétním večeru v Kunovicích jsem bohužel nebyl, ale konal se pravděpodobně až nějakou dobu po samotném hlasování Mezivládního výboru, kde se o zápisu Jízdy králů do Reprezentativního seznamu UNESCO rozhodlo. Toto jednání výboru probíhalo v roce 2011 na Bali v Indonésii a tam je vzhledem k jinému časovému pásmu o šest hodin více než u nás. O zápisech do Reprezentativního seznamu se tam rozhodovalo během dopoledního bloku, proto mi, stejně jako dalším kolegům, kteří se na přípravě nominační dokumentace podíleli, přišla zpráva od našich zástupců někdy nad ránem SMSkou. Měl jsem samozřejmě obrovskou radost, kterou ještě umocnilo doplňující sdělení, že nominace, již jsme několik let připravovali, byla v podkladech pro hlasování a pak i samotným předsedajícím vyhodnocena jako jedna z nejlépe zpracovaných. Současně mě ale trochu mrzelo, že jsem se nemohl tohoto slavnostního a mimořádného okamžiku účastnit osobně. Původně jsem měl totiž na jednání Mezivládního výboru na Bali letět také, ale několik měsíců před tím jsem změnil zaměstnání a z NÚLK ve Strážnici přešel řešit projekt založení Muzea v přírodě Rochus do Uherského Hradiště. Ministerstvo kultury proto k zastupování na jednání vybralo někoho jiného. Určitě musel být ten okamžik jedinečný. Sám jsem to zažil o rok dříve v Nairobi, kdy jsem byl přítomen při hlasování Mezivládního výboru, na kterém byl schválen zápis Masopustních obchůzek a masek na Hlinecku. Po každém schvalujícím verdiktu následuje potlesk celého sálu a zástupci jiných zemí, sedících v sále poblíž, delegaci státu, jehož kulturní statek byl právě k zápisu schválen, blahopřejí. A vy máte jako první tu čest, poslat skvělou zprávu domů…

 

Jedna z podmínek zápisu na seznam UNESCO zní, že se tradice nesmí zakonzervovat, ale dále rozvíjet, sleduje se, jestli existence nemateriálního statku není v ohrožení kvůli nedostatku pokračovatelů, zda není využíván pro komerční účely nebo infiltrován cizorodými prvky. Jak se za deset let od zápisu tradice jízdy králů proměnila? Pomohl zápis jejímu rozvoji?

Jízdu králů, stejně jako všechny ostatní statky zapsané do Reprezentativního seznamu, průběžně každoročně monitorují pracovníci Národního ústavu lidové kultury. V případě jízdy králů sledujeme rizikové faktory, kterými jsou populačně slabé ročníky jezdců, protože se nerodí tolik dětí, jako tomu bylo dříve. Dále musíme počítat vysoké náklady na zajištění koní zapůjčených ze soukromých stájí. S tím také souvisí nutnost jezdeckého tréninku jezdců, protože koně už nejsou součástí hospodářství, takže chlapci většinou nemají možnost se doma naučit na nich jezdit. Se zvyšujícím se zájmem návštěvníků na jízdách králů pozorujeme riziko komercializace akce, protože lidé shánějí ubytování, stravování, potřebují parkovací plochy, mají zájem o nákup suvenýrů, což nedokážou služby v obcích, kde se jízda králů jezdí, pokrýt. Ulice jsou pak přeplněny diváky i fotografy, proto někdy může dojít k narušení přirozeného průběhu jízdy králů. V tomto se právě potkávají pozitivní i negativní vlivy zápisu statku do Reprezentativního seznamu. Na straně jedné stojí popularizace a žádoucí zvýšení povědomí o existenci jízdy králů, na straně druhé právě komercializace a problémy se zvládáním přívalu turistů.

 

V současné době se jízda králů udržuje už jen v několika málo lokalitách. Nejpopulárnější a nejokázalejší je asi ta ve Vlčnově, která v nepandemických časech každoročně přiláká tisíce návštěvníků…

Dá se říct, že jízda králů ve Vlčnově je asi nejznámější. Jako jediná se koná pravidelně každý rok. S náporem diváků se však stále více potýkají i další jízdy králů – např. jízda ze Skoronic, která se jezdí v rámci festivalu Slovácký rok v Kyjově jednou za čtyři roky. Je samozřejmě dobře, že lidé mají zájem vidět tento fenomén lidové kultury, ale s určitou mírou komercializace se zde opravdu setkáváme. Myslím, že si tuto skutečnost organizátoři uvědomují, snaží se nepodléhat tlaku návštěvníků a zachovat důstojný průběh jízdy.

 

Ve tříletém období 2019-2021 se agentura CzechTourism věnovala otázce tradic a zvyků, tedy nehmotnému kulturnímu dědictví, i v rámci své nové strategie, vznikl k tomu web http://www.tradicemasmysl.cz/ Zaznamenali jste, že by došlo ke zvýšení zájmu o jízdu králů mezi českými i zahraničními návštěvníky? Co vůbec přinesl zápis na Seznam obcím na Slovácku a na Hané?

V současné době zaznamenáváme v České republice zvyšující se trend zájmu o projevy lidové kultury obecně. Tento vývoj byl samozřejmě nyní zpomalen celosvětovou epidemií koronaviru. Zápisu jízdy králů do Reprezentativního seznamu byla věnována pozornost celostátních médií, takže se to projevilo také v návštěvnosti těchto jízd bezprostředně po zápisu ve všech dotčených obcích. Navíc se jedná o statek vizuálně velmi atraktivní, během kterého diváci spatří nazdobené koně, krásné kroje, uslyší dechovou hudbu nebo cimbálovou muziku. Často je pro ně připravený doprovodný folklorní program. Na Hané je situace trochu jiná. Těchto jízd se zápis netýká, proto není obecné povědomí o jejich existenci. Jízda králů tam stále probíhá v menším rozsahu, v poklidu, pouze v rámci místní komunity, bez většího zájmu turistů.

 

Jaká záchranná opatření na eliminaci rizik zániku statku byla přijata?

Opatření k zachování jízdy králů bylo přijato několik. Pro pořadatele jsou jistě velmi důležité grantové systémy Ministerstva kultury ČR i příslušných krajských úřadů, v jejichž rámci mohou žádat o finanční příspěvky na realizaci jízdy králů. Dále se jedná o pravidelnou dokumentaci statku a podávání zpráv o jeho stavu nejen ministerstvu kultury, ale také UNESCO. K cílené popularizaci přispívají např. přednášky pro žáky základních a středních škol, které nabízí Národní ústav lidové kultury. V neposlední řadě se snažíme propagovat jízdu králů prostřednictvím putovní výstavy prezentující jízdu králů ve výstavních prostorách po celé České republice.

 

S vlastním zápisem na seznam UNESCO i národní seznam je spojena nejen zasloužená prestiž, ale i možnost prostřednictvím nejrůznějších dotačních programů čerpat finanční prostředky na propagaci či podporu vzdělávání další generace. Jak jsou v těchto žádostech úspěšní nositelé statku?

Dovolím si tvrdit, že dotační programy jsou velmi dobře nastavené tak, aby spravedlivě finančně podpořily organizátory ze všech obcí, které mají jízdu králů zapsanou v Reprezentativním seznamu. Žadatelé mají možnost dosáhnout na finance nezbytné zejména na zapůjčení koní a tréninkové jízdy, které by bez těchto prostředků jen těžko sháněli.

 

Jak se vlastně proměňuje význam jízdy králů, jedná se stále o iniciační obřad, při němž jsou osmnáctiletí chlapci vítáni mezi dospělé občany obce? Proč se dnes jízda králů odehrává, má v soudobém spolkovém životě ještě nějakou další funkci?

Jízda králů se transformovala v minulosti a proměňuje se stále i v současnosti. Změny se týkaly v případě obcí Hluk a Skoronice termínu posunutého z letničního období (konce května) na červenec, srpen, příp. září z důvodu vazby na folklorní festival nebo sjezd rodáků, dále také nastavení několikaletého cyklu jízdy v Kunovicích, Hluku i Skoronicích, až po zapojení ženatých mužů jako jezdců, zatímco dříve tuto úlohu zastávali pouze svobodní mládenci. V případě obce Vlčnov se zachovává stále pevný letniční termín, rovněž se jízdy účastní pouze chlapci (kromě role krále, který je mladší) ve věku osmnácti let – tzv. legrúti /pozn. red.: odvedenci – tímto pojmem se v minulosti označovali chlapci v daném roce odvádění do základní vojenské služby/. Ve Vlčnově tak zůstává dávná forma iniciačního obřadu stále aktuální. Hlavní význam jízdy králů v současnosti vidíme v její identifikační funkci, která přispívá ke stmelení dané vesnické komunity, v kontinuálním předávání dědictví předků dalším generacím vedoucí ke společnému prožívání obřadnosti celé události.

 

Jak se vybírá nový král? Je to pořád tak prestižní událost pro vybraného chlapce a jeho rodinu, cosi jako privilegium − ocitnout se v hlavní roli jízdy králů? Něco, na co bude on (i jeho rodina) po celý život vzpomínat?

Krále si volí většinou skupina mladých chlapců v obci ze svého středu. Je tedy určen přímo svými vrstevníky. Poté se žádají rodiče budoucího krále o svolení. Myslím, že rodiny krále si stále považují toho, že byl právě jejich syn vybrán do role krále, přestože to pro ně znamená určitou ekonomickou zátěž a časovou náročnost na přípravu všech nezbytností. Lze říct, že se jedná o prestižní událost v každé obci, kde se jízda králů koná.

 

V úvodu jsme si vypůjčili ohlašovací verše jízdy králů: „Hýlom, hýlom! Počúvajte, horní, dolní, domácí aj přespolní, co vám budu povídati." Jedná se o úvod kanonizovaného textu, který zazní ve stejné podobě všude tam, kde se jízda králů odehrává, nebo zde neplatí tak přísná pravidla? Co vlastně „hýlom“ znamená?

Vyvolávka „Hýlom, hýlom!“, příp. „Hýlom, hálom!“ je ustálenou formulí nejen na samotný úvod jízdy králů, ale používá se průběžně při dalších krátkých, veršovaných vyvolávkách směřujících na obyvatele jednotlivých domů, ke kterým jezdci zajíždějí a vybírají od nich drobné finanční příspěvky (např. „Hýlom, hýlom, počúvajte, před týmto domkem sa voda točí, že táto panenka má pěkné oči!“). Někteří etnografové se přiklánějí k myšlence, že slovo „hýlom“ pochází z maďarštiny, odvozením ze slova „hivóm“ – volám.

 

Součástí Jízdy králů ve Vlčnově je také vystoupení verbířů. Jako statky nemateriálního kulturního dědictví se Jízda králů a Slovácký verbuňk prezentují zvlášť. Do jaké míry spolu ale obě tradice souvisejí?

Regionální kolo Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku na Uherskobrodsku se koná pravidelně v pátek večer jako jeden z několika doprovodných programů slavnosti Jízda králů již několik let. Důvody jsou spíše organizační, kdy mohou pořadatelé regionálního kola využít zázemí v Klubu sportu a Kultury ve Vlčnově, a také mají jistotu, že tuto akci navštíví dostatečné množství diváků, protože samotná soutěž je provázána s dalším kulturním programem. Společným prvkem je pak skutečnost, že se jedná o dva velmi významné a atraktivní fenomény tradiční lidové kultury.

 

Jak žije jízda králů v těchto pandemických dnech? Jaký byl loňský ročník tradičních akcí a jak probíhají přípravy letos? Účastníte se vy sami těchto slavností, ať už v Kunovicích, Hluku, Skoronicích nebo Vlčnově pravidelně? Kam jezdíte nejraději a proč?

JT: Jízda králů se v loňském roce nemohla uskutečnit, bohužel, žádná. Byla nastavena přísná hygienická opatření proti šíření nemoci covid-19, proto organizátoři odložili akce na rok letošní s nadějí, že se pandemická situace zlepší. Nyní však vidíme, že problémy stále pokračují. Pořadatelé znovu velmi pečlivě zvažují, jakým směrem se v přípravách vydat. Zásadní pro ně je nastavený limit počtu osob, které se mohou setkávat, protože při jízdě králů dochází ke kumulaci velkého počtu lidí v malém prostoru. Některé obce uvažují o posunu termínu, nebo dalším ročním odložení, některé se přiklánějí ke komornímu provedení jízdy s vyloučením diváků. Toto vynucené přerušení tradice může mít negativní dopad na zachování obřadu v budoucnosti.

Měla jsem možnost navštívit jízdy králů ve všech uvedených obcích. Každá je v něčem odlišná, ale všechny mají společnou krásnou atmosféru provázející tento obřad. Nemůžu říct, že bych si oblíbila některou více a jinou méně. Vnímám nasazení všech organizátorů, jejich obětavost a zájem na realizaci jízdy králů, stejně tak snahu samotných jezdců i jejich rodin, aby vše proběhlo podle zažitých zvyklostí ke spokojenosti celé obce.

 

JB: U mě do jisté míry poznamenalo vztah k jízdě králů mé bydliště. Pocházím totiž z Uherského Brodu, a proto jsem vlčnovskou jízdu králů navštěvoval daleko dříve před tím, než jsme se v NÚLK ve Strážnici začali věnovat dokumentaci a přípravě nominace. Při studiích na střední škole jsem měl spolužáka, jehož otec byl předsedou vlčnovské Společnosti Jízdy králů, a tak jsem se dokonce již ve třetím ročníku gymnázia zapojil do organizačního zabezpečení akce. Jiný kamarád vlastní ve Vlčnově „vinnú búdu“, řadu let jsem proto mohl zažívat sobotní podvečer před jízdou králů u sklenky vína v této vinné trati s řadou malých vinařských lidových staveb nad Vlčnovem, a pak se nocí u cimbálu prozpívat do nedělního slavnostního dne.

Příprava nominace ale samozřejmě znamenala osobní účast ve všech obcích s jízdou králů, a také osobní setkání s desítkami lidí, kteří nám s přípravou dokumentace pomohli. A některá z těchto přátelství trvají dodnes. Proto si nenechám účast na jednotlivých jízdách nikdy ujít a beru na ně i své děti, aby mohli také prožít tu nádhernou atmosféru a přivonět k tajemství, které postava mladého krále v dívčích šatech a s růží v ústech v sobě nese.

 

Jízda králů v Kunovicích se uskuteční dne 11. 7. 2021. Vedení města se společně s dalšími organizátory dohodlo, že nadále dodrží pro pořádání Jízdy králů dvouletý interval, který teď bude vycházet nově vždy na liché roky. V únoru 2021 rozhodli zastupitelé ze sousedního Hluku, že jízdu králů pro rok 2021 ruší, ve Vlčnově akce proběhla v termínu 28.-30. 5.

 

www.jizdakralu.cz

 

Aktuálního kunovického krále, kterému loňskou jízdu zhatila pandemie, Daniela Kozelka (13 let) a jeho maminky, místostarostky Kunovic, jsme se zeptali:

 

Jak prožívá/prožíval Daniel Kozelek přípravy na svůj velký den?

Daniel je velký flegmatik, takže přípravy bere stejně jako přípravu do školy (7. třída), trochu povinnost, ale nechce to odbýt – jak říká.

 

Podle čeho vybrali organizátoři k tomuto prestižnímu úkolu právě jeho?

Když se Daniel narodil, doma jsme se s manželem shodli, že by bylo pěkné, kdyby byl jednou králem, protože já sama jsem ve folkloru aktivní. Zpívám v Ženském sboru Kunovice, tančím ve folklorním souboru písní a tanců Handrlák, jsem vedoucí dětského folklorního souboru Malý Handrláček, takže folklor je srdcová záležitost.

Organizátorovi Milanovi Staškovi jsme to takto podali, on s tím souhlasil a zapsal si Danka „do pořadníku“ (úsměv), a když se v roce 2020 jízda nemohla konat a přesunula se do dalšího roku, tak i role krále byla posunuta o rok…

 

Není mezi chlapci o královský post rivalita?

O rivalitě se asi nedá hovořit, rozhodnutí je spíše věcí rodičů, kteří tuto roli svého syna berou jako rodinnou prestiž.

 

Zajímáš se, Dane, o národopis, chodíš do kroužků, do lidušky, nebo máš úplně jiné koníčky, které s folklorem nesouvisejí?

Chodil jsem do folklorního souboru Věneček s maminkou, pak do souboru Malý Handrláček, který vedla moje mamka, od září jsem začal docházet do starší skupinky − do souboru Kunovjánek. Folklorní písničky u nás doma pořád hrají a mamka stále něco tancuje. Navštěvuji také kurzy verbuňku. Mimo to chodím do ZUŠky, kde hraji na klarinet, a také do oddílu stolního tenisu.

 

Máš nějaký vzor?

Mým vzorem jsou někteří hráči počítačových her a youtubeři, na počítači trávím taky dost času.

 

Kdy a čím vlastně povinnosti pro „krále“ začínají? Co všechno přípravy obnášejí jak pro něj, tak celou rodinu po stránce časové, finanční…?

Přípravy na jízdu králů 2020 jsme zahájili už na podzim roku 2019, kdy jsme s Danielem jeli do stájí , učit se jezdit na koni. Hned u vstupní brány uviděl Daniel bílé zvíře a oznámil: „Na tomto teda pojedu, to bude mazané.“ Nebyl to kůň, ale lama, což je mezi jeho vrstevníky hanlivý výraz pro někoho, kdo není zrovna „dokonalý“. No ale jízdu na koni zvládl, tak už jen pořídit ten kroj. Dědečci nechali vypálit slivovicu, tatínek Bronislav udělal nový plot, vymalovali jsme doma, začali se shánět stromky v lese, krušpánek ¨/lidově zimostráz – pozn. red./ a ochotné tetičky dělaly zdobení na koně. V březnu 2020 se objevily první informace o COVIDu, vůbec nás nenapadlo, že by se jízda králů nekonala, že kultura a ostatní akce budou na dlouho zakázány. Když jsme pak na radě města situaci probírali, usnesli jsme se, že jízdu králů o rok odložíme, že zachováme dvouletý cyklus, ale v lichých letech, že na rok 2021 vychází významné výročí 250 let o první zmínce o kunovském banderiu /tj. existenci jízdní skupiny mužů na koních ve slavnostním průvodu – pozn. red./, že ten rok pro jízdu králů připravíme bohatý program atd. Nicméně scénář z minulého roku se opakuje i v roce 2021.

Po dohodě s organizátory zapsaného spolku Jízdy králů jsme přesunuli termín z května na 10. – 11. července 2021. S dalšími přípravami jsme doma opatrní, máme vymalováno, budeme dělat další část plotu, slivovica zůstala schovaná ve sklepě. Finální úpravy na kroji jsou pozastaveny, jelikož nám Daniel během jednoho roku porostl o tři konfekční velikosti, bude švadlena paní Božena Habartová kroj dokončovat, až se jízda králů skutečně přiblíží. Dnes je Danielovi třináct let, je v sedmé třídě, na vysvědčení měl dvojku z českého jazyka, měří 180 centimetrů, váží 82 kilogramů a velikost jeho nohy je č. 45. To bude asi největší z králů. Tyto jeho míry nás doma taky vedly k myšlence, že pokud by se jízda králů v roce 2021 nekonala, vzdá se Daniel čestné role ve prospěch mladšího kolegy, který už na svou úlohu jistě netrpělivě čeká a popřeje mu hodně štěstí a jeho rodičům pevné nervy a přípravy bez starostí, protože starosti si z jízdy králů děláme s manželem již čtrnáctým rokem a možná zbytečně.

Jinak k povinnostem patří i propagace rodiny a celé akce, rozhovory pro tisk, natáčení v televizi či rozhlase, které slouží i jako pozvání na akci. Slavnostní představení krále – kulturní pořad, kde se prezentuje celá jezdecká družina.

S nějakou finanční zátěží musí rodina počítat, ale je vždy tak vysoká, kolik jsme ochotni tomu věnovat. Řešíte dilema půjčit kroje, nebo nechat ušít nové vlastní, to je otázka financí. Opravit dům, fasádu, vymalovat? Kvůli jízdě králů nebo už to doma volá po rekonstrukci bez ohledu na tuto kulturní akci? Pozveme rodinu na oběd v neděli nebo u nás budou po celý víkend, sezveme ty nejbližší nebo se chceme vidět i s těmi, které vídáme zřídka a pozvání na jízdu králů pojmout jako příležitost se zase všichni potkat? Ale každopádně se jedná o prestiž rodiny, která je nositelem této významné UNESCO tradice. A proto tu peníze nehrají roli, spíše rodinná pospolitost.

www.mesto-kunovice.cz

 

Celostátní přehlídka filmové tvorby České vize

ÚSTÍ NAD ORLICÍ: Ve dnech 17. až 20. června proběhne v Roškotově divadle v Ústí nad Orlicí Celostátní přehlídka filmové tvorby České vize. V rámci festivalu se můžete těšit na projekce soutěžních filmů, rozborové semináře, workshopy, diskuze s filmaři, divadelní představení pro děti či večerní promítání v letním kině.
 

od 17.06.2021 do 20.06.2021
Autor článku: 
Josef Dušek

Přehlídka se člení do tří soutěžních sekcí:

Malé vize jsou platformou pro podporu filmové tvorby dětí, mládeže a tvůrčích kolektivů do devatenácti let. Filmy jsou do ní nominovány ze čtyř partnerských přehlídek (Animánie, Pražského filmového kufru, Juniorfilmu a Zlatého slunce). 

Mladé vize jsou uměleckou rezidencí a přehlídkou filmové tvorby začínajících autorů a studentů filmových škol. V průběhu rezidence je kladen důraz nejen na prezentaci soutěžících snímků, ale také na sérii dílen a seminářů napomáhajících vývoji dalších filmových projektů.

České vize jsou sekcí prezentující tvorbu autorů od devatenácti let. Filmy, soutěžící v jednotlivých kategoriích (dokument, reportáž, hraný snímek, animace, experiment, videoklip a studentský film), jsou do ní vybírány z šesti postupových kol.

Program přehlídky bude letos rozdělen do čtyř částí - čtvrteční Virtuální den bude věnován filmové výchově a jeho součástí bude řada aktivit (nejen) pro učitele, ke kterým se bude možné připojit online. V pátek se, již prezenčně, uskuteční umělecká rezidence Mladé vize, v sobotu budou představeny filmy soutěžící v sekci České vize a v neděli program uzavře Den Malých vizí.

V rámci nedělního vyhlášení výsledků budou předány Ceny Borise Jachnina udělované ve dvou kategoriích, za Dlouhodobý přínos v oboru filmové a audiovizuální výchovy a za Pedagogický přínos v tomto oboru.

Bohatý doprovodný program nabídne večerní projekce v letním kině (každý festivalový den od 21:00 v parku za Roškotovým divadlem), o víkendu pak bude možné navštívit pestrou nabídku tvůrčích dílen nebo divadelní představení pro děti.

Všechny filmy přijaté do soutěžních sekcí přehlídky budou od 17. - 20. června ke zhlédnutí také ve virtuálním sále na www.filmdat.cz, část doprovodného programu bude streamovaná také na našich facebookových stránkách www.facebook.com/CeskeVize

Celostátní přehlídka se koná z pověření a za finančního přispění Ministerstva kultury České republiky a pod záštitou ministra kultury Lubomíra Zaorálka. Pořadateli jsou NIPOS, odborný útvar ARTAMA, Město Ústí nad Orlicí, Klubcentrum v Ústí nad Orlicí ve spolupráci s Pardubickým krajem a za odborné spolupráce Asociace pro filmovou a audiovizuální výchovu a Českého výboru UNICA.

VSTUP ZDARMA

Více informací naleznete na www.ceskevize.cz

Exkurze za klíčovými momenty minulého režimu. Díky, že můžem spouští nový podcast Audiokalendárium

ČR: Neziskový spolek Díky, že můžem přichází s novým podcastem pod názvem Audiokalendárium. Krátké epizody připomínají události nejen z naší nedávné minulosti. Podcast bude vycházet na historická výročí a významné svátky. Dá prostor známým osobnostem, které svým hlasem provedou posluchače důležitými kapitolami dějin. Premiérový díl se věnuje prvním svobodným volbám v Polsku. Audiokalendárium je možné poslouchat na Spotify a dalších platformách.

Autor článku: 
Martina Plesníková/ika

Krátké a naučné podcasty se postupně zaměří na více než 30 významných historických momentů nejen z české historie. Kromě všeobecně známých výročí, jako je 21. srpen nebo 17. listopad, se dostane také na pád komunismu v Maďarsku a Bulharsku, na petici Několik vět nebo politickou demonstraci Baltský řetěz. Tato a další témata nabídne Audiokalendárium v pěti až deseti minutách plných historických faktů a souvislostí, dobových záznamů a humoru.

Na posluchače rozhodně nečeká nudné přeříkávání učebnic nebo nezáživná historická přednáška. Audiokalendárium je ideálním formátem jak pro doplnění výuky ve škole, tak pro každého, kdo si chce udělat přehled v historii, ale nemá čas si informace hledat sám. „Audiokalendárium není určené jen pro nadšence do historie. Během pár minut má za úkol lidem připomenout to nejzásadnější, co se v dané výročí v minulosti stalo. Oprášit si své vědomosti tak posluchači mohou jednoduše při cestě do práce a školy nebo při jiných každodenních činnostech. Neustále se totiž snažíme nacházet nové cesty, jak lidem atraktivním způsobem nabídnout informace, díky kterým zůstanou v obraze a budou se orientovat v naší nedávné historii a třeba se u toho i pobaví,” uvedla Anna Zemanová za Díky, že můžem.

Kdo se zaposlouchá, ten se dozví nejen zásadní fakta, ale také kuriozity. Audiokalendárium totiž přináší odpovědi na překvapivé otázky jako: „Co má společného Polsko a ředkvičky? Kolik slov má Několik vět a kolik vět má Dva tisíce slov?“. Každým dílem provází hlas známé osobnosti, která má k historickému tématu blízko. V druhém díle se po stopách Klubu českých turistů vydá cestovatel a spisovatel Ladislav Zibura. V červnu podcast připomene také justiční vraždu Milady Horákové. Následujícímu dílu propůjčí svůj hlas známá influencerka Gabriela Heclová. Posluchačům přiblíží petici Několik vět, která v létě 1989 bez nadsázky posunula dějiny. Vypravěči jednotlivých epizod během pár minut shrnují temné i veselé milníky dějin, které neodmyslitelně patří k cestě za svobodou zemí bývalého sovětského bloku.

Audiokalendárium je možné poslouchat na  Spotify a dalších platformách.


Díky, že můžem je spolek tvořený dvěma desítkami studentů a mladých lidí. Osmým rokem organizují největší listopadové oslavy svobody - Korzo Národní. Spolku se podařilo utvořit tradici občanských a kulturních oslav sametové revoluce přímo na Národní třídě. Společně s ostatními chtějí říct „Díky, že můžem”, všem těm, kteří se tehdy na stejném místě zasloužili o to, že dnes žijeme svobodě.  Usilují o kultivaci angažované občanské společnosti ctící humanistické a demokratické ideály. Takové, která bere svobodu jako zodpovědnost, nikoliv však samozřejmost. Mezi jejich další aktivity se řadí vzdělávací kampaň Samet na školách, spolupráce se zástupci neziskového sektoru nebo mezinárodní projekt ku připomínce pádu železné opony.

 

https://www.dikyzemuzem.cz/

https://www.facebook.com/dikyzemuzem

https://www.instagram.com/dikyzemuzem/

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Děti a mládež