CHRUDIM: Jak se potýká s dopadem koronaviru umělecká sféra? Nedojde v příštím roce ke krácení finančních prostředků na tradiční akce, jako je festival loutkového divadla Loutkářská Chrudim? Zeptali jsme se Martina Dytrta, ředitele Chrudimské besedy, městského kulturního střediska.
Zřejmě nejvýznamnější akce ve městě, kterou pořádáte, je tradiční Loutkářská Chrudim, letos 69. ročník festivalu loutkového divadla. Jak jste si poradili s omezeními doby pandemie a vládními nařízeními kvůli šíření koronaviru? Museli jste měnit program? Nebáli jste se, že diváci ztratí o akci zájem?
Štěstěna nám přála a termín Loutkářské Chrudimi na počátku letních prázdnin byl obdobím, kdy platila mírnější opatření. U představení na vnitřních scénách jsme zvyšovali frekvenci úklidu a dezinfikování, ale počet diváků jsme omezovat nemuseli. Venkovní akce a večerní koncerty korekci vyžadovaly, ale v konečném důsledku byl těmito opatřeními zasažen pouze jeden koncert, na který se kvůli omezení počtu diváků nedostalo cca 100 zájemců.
Co se týče obav z nezájmu diváků, byl to jen hodně hluboko uložený strašák. A už předprodej, kdy se ještě před zahájením festivalu velká část představení vyprodala, nás přesvědčil.
Řadu akcí jste ale museli jako městské kulturní středisko úplně zrušit nebo výrazně omezit. Vnímáte coby pořadatelé rozdíl mezi první a druhou vlnou pandemie?
Velký rozdíl to není, ať v první či druhé vlně jsme museli programy a průběhy akcí přizpůsobovat nebo řešit náhradní termíny. Některé jsme i zrušili. V druhé vlně bylo logisticky a časově náročnější včas a přehledně informovat veřejnost o změnách a možnostech vrácení vstupného. Pro řadu z nás je to neobvyklá situace a provést vše výborně na první dobrou by bylo sice skvělé, ale v reálném množství dílčích úkonů a jejich návazností nepravděpodobné. Při zpětném pohledu můžu konstatovat, že až na drobné nesrovnalosti jsme situaci zvládli se ctí.
Povedlo se vám během pandemie nastartovat něco nového, co se setkalo se zájmem Chrudimáků?
Je těžké zhodnotit úspěšnost nových „akcí“, když je nemáte s čím porovnat. Jaký počet sledovaní on-line přenosu je úspěchem, když doposud máme jen čísla z reálných akcí? Bude vždy záležet na úhlu pohledu. Většina dění se přesunula do virtuálního světa, a my jsme této možnosti využili a zveřejňujeme na našich stránkách odkazy na on-line kulturní akce nejen z ČR, aby případný návštěvník nemusel ztrácet čas jejich vyhledáváním. Spustili jsme předvánoční kvíz o kultuře v Chrudimi a zároveň menší naučný blok Kulturní střípky, kde publikujeme zajímavosti z historie i současnosti chrudimského kulturního dění. A vůbec nejviditelnějším počinem v tomto předvánočním čase je adventní kalendář v oknech muzea, kdy stejně jako děti otvírají postupně jednotlivá políčka, tak my rozsvěcíme jedno okno s číslem dne a 24. prosince nám bude zářit celá budova.
Nemáte obavy z budoucnosti? Je možné, že kvůli daňovému balíčku budou městské rozpočty zkráceny a v důsledku toho zbyde i méně financí pro Loutkářskou Chrudim?
Nevím, zda obavy. Je to spíše jistota, že rozhodně nedojde k navýšení finančních prostředků na kulturu obecně. Už nyní víme, že jsou pozastaveny nebo zrušeny některé dotační tituly, které jsme při financování našich akcí využívali. I z naší strany bude muset dojít k redukci počtu nebo rozsahu akcí, abychom mohli udržet minimálně na stávající úrovni ty tradiční, jako je Loutkářská Chrudim, Letní barokní scéna, Dožínky, Vánoční trhy a další. A protože Loutkářská Chrudim bude v nadcházejícím roce slavit 70 let, směřujeme a upravujeme veškeré plány tak, aby festival oslavil své kulatiny se ctí a grácií tomu odpovídající.
Zároveň musím poděkovat městu Chrudim, že při řešení rozpočtu na rok 2021 nedošlo ke krácení finančních prostředků Chrudimské besedy oproti roku 2020.
Vizitka
Martin Dytrt - původní profesí sociální pracovník a zároveň tanečník, trenér, porotce a choreograf. V roce 2008 založil MD dance studio Chrudim. Je několikanásobným mistrem a vicemistrem ČR plesových choreografií, parketových tanečních kompozic, contemporary a show dance. Dlouhodobě je členem prezidia Czech Dance Organization, největší taneční organizace v ČR, a profesionálním členem Svazu učitelů tance. Od roku 2019 ve funkci ředitele Chrudimské besedy, městského kulturního střediska.
SEMILY: Zcela zaplněná Pojizerská galerie se koncertem a následnou komentovanou prohlídkou rozloučila s výstavou 2 x 100 = Jiří Šlitr a Jiří Bažant. Na koncertě vystoupili Bohuslav a Eva Lédlovi a pěvecký sbor Jizeran pod vedením Jiřího Kurfiřta a za doprovodu bubeníka Roberta Tomáše. Zazněly písně obou jubilantů, Jiřího Šlitra i semilského rodáka Jiřího Bažanta, oběma by letos bylo sto let. Na závěr se rozezněly skladby ze slavného muzikálu Starci na chmelu, na kterém se Jiří Bažant skladatelsky významnou měrou podílel. Se sborem si zazpívali i přítomní hosté, mezi jinými i synovec Jiřího Bažanta Jakub, významný sportovní komentátor. Na konec si mohli návštěvníci projít končící výstavu s odborným komentářem spoluautora výstavy Jaroslava Vávry. Samotnou výstavu navštívilo za dva měsíce i několik set studentů především z místních škol, pro které byla obě jména na počátku velkou neznámou, což se snad po návštěvě semilského muzea změnilo.
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.
PRAHA: Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518 vstoupil oficiálně do kin 7. listopadu. Snímek přináší mimořádný pohled na českou a slovenskou architekturu z let 1958–1989, jež sice vznikala za komunistického režimu, ale dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Tvůrci se ve filmu zaměřují nejen na výjimečné a nadčasové budovy postavené v období od světové výstavy EXPO 58 na území tehdejšího Československa, ale i na fascinující a mimořádnou tvůrčí energii, která jejich vznik provázela.
PRAHA: Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál rezortu ministerstva kultury a souhlasila s předáním daru ve formě mobilní jednotky pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví ve vlastnictví České republiky, kterou Národní knihovna ČR nechá zhotovit z prostředků vybraných od třetích osob, a to za účelem poskytnutí pomoci Ukrajině při záchraně světového písemného kulturního dědictví.