Děti a mládež

Na ploše 30 hektarů si můžete prohlédnout, jak se dříve na venkově žilo a pracovalo. Velké selské usedlosti, domky řemeslníků, malé roubenky, historický mlýn i hostinec jsou zde uskupeny do vesnic, podle oblastí, ze kterých pocházejí. Zemědělské plochy a zahrádky obhospodařujeme podle starých metod a nechybí zde samozřejmě ani domácí zvířata, která se v muzeu volně pohybují. Na pastvinách uvidíte koně, krávy, kozy, drůbež i stáda oveček.

Akce, které pořádáme v červenci a srpnu 2023

02.07. sraz historických bicyklů a nejrůznějších jednostopých vozidel 

        Muzejní kousky z období od 1868 – 1980, také motorizované mopedy do 125 ccm

09.07. setkání regionálních hudebních lidových souborů

         Skupiny budou vyhrávat pro potěšení návštěvníků, bude se zpívat i tančit          

30.07. sklizeň obilí jako v dobách minulých, kosou, srpem a stavění mandelí. 

         V akci bude původní zemědělská technika jako samovazač tažený koňmi a funkční kombajn značky Claas z roku 1964

15.08. den selských zahrad a léčivých bylinek u příležitosti svátku Nanebevzetí Panny Marie, vázání bylinkových svazečků podle původní katolické tradice.

         Večer Muzikantský štamtiš - sraz v Selském muzeu v Perschen od 18 hodin

27.08. setkání harmonikářů - štýrská tahací harmonika - otevřené workshopy v NJ

         Máte možnost se přihlásit a předvést své umění návštěvníkům!

 

Pro kreativní děti a rodiče - vyrobte si suvenýr!

od 28.—30.07., 04.-06.08., 11.08.-13.08. a 15.08.  si můžete z čerstvého voňavého sena vyrobit myšku Peppi.  

od 18.-20.08. a 25.-27.08. se bude vyrábět malý netopýr Mopsman.

Materiál a návody budou k dispozici na určeném místě v jednom ze selských dvorů.

 

Občerstvení, odpočinek a posezení nabízí muzejní hostinec nebo pekař, který každou neděli a o svátcích peče kváskový chléb a nejrůznější pečivo podle starých receptů. Na návštěvu si naplánujte nejlépe celé odpoledne. Skanzen otevírá v 9.00 hodin, programy obvykle začínají v 11 h. a končí v 17 hodin.

Pro turisty z České republiky máme veškeré informace o budovách a kulturní krajině připravené v ČJ. Text si lze z QR kódů stáhnout na chytré telefony nebo si poslechnout audio-průvodce. Programy jsou zahrnuté v ceně muzejní vstupenky a parkování je zdarma.

Příjezd od českých hranic po dálnicích A93 od Chebu nebo po A6 z Plzně. Po sjezdu Nabburg je cesta vyznačena tabulkami s nápisem “Freilandmuseum”. Pro navigaci: 92507 Nabburg, Neusath 200 

www.freilandmuseum-oberpfalz.de

Celý tým se těší na malé i velké návštěvníky!

 

 

Na co se můžete těšit?

10.30 a 13.30 a 16.00 „Léto na vsi“ – výklad o všedním životě na venkově s folkloristkou a výtvarnicí Kamilou Skopovou
10.30 a 12.30 a 17.00 „Tajemství svatojánské noci“ výklad k instalaci, historik Vladimír Rišlink
11.00 a 15.30 Jak se dříve oblékali výklad a ukázka lidového oděvu a jeho rozdílnosti ve všední den a v den sváteční, nositel lidové tradice Pavel Šrytr
13.00 Podkovy a podkovářství přednáška o protetických podkovách povídání s Martinem Spěváčkem
14.45 „Od Božího těla k Matičkám“, přednáška o zbožnosti a lidových obyčejích v létě, historik Vladimír Rišlink
11.30 a 16.30 „Barvení látek“ – výklad o barvení látek s chemikem a tkalcem Matyášem Orsákem

Po celý den – řemesla, domácí práce a jiné činnosti:
・Hrnčířka a hlinomaz
・Pečení chleba
・Tkadlec
・Lívance se žahourem
・Praní prádla
・Bylinářství
・Ukázka modrotiskových forem + dílnička modrotiskových vzorů
・Čtení pohádek našich prababiček
・Expozice lidového nábytku
・Dřevěné hračky – prodej a dílna
・Dílna panenky z přírodnin
・Senoseč
・Kovář
・Kameník
・Občerstvení v hospodě
 

„Nejpřínosnější a nejzajímavější informace z pátrání po osudech nejznámějšího pejska české historie se dočkají ocenění v podobě tematického dárkového balíčku a malého překvapení,“ uvádí Zdeněk Vacek. Zvýhodněné rodinné vstupné v Památníku zůstává navzdory inflaci na vstřícných 200 Kč, děti do šesti let mají vstup zdarma.

Podle Vacka je až zarážející, jak málo toho víme o životě slavného pejska poté, co opustil domácnost Karla Čapka. Přitom upřímná Čapkova fascinace bílým štěňátkem, jehož maminkou byla jeho hrubosrstá foxteriérka Iris, dala vzniknout unikátní dětské knížce.

„Dášeňka se narodila zřejmě v roce 1932, kniha poprvé vyšla roku 1933. Ze vzpomínek Olgy Scheinpflugové i dalších Čapkových blízkých víme, že šlo o velmi živé psisko, které kousalo, trhalo a ničilo skoro vše, na co přišlo. Jak je to ostatně u hrubosrstých foxteriérů zvykem. Fenka okousala dokonce i Čapkovy šachové figurky. Víme také, že Dášeňčiny sourozence, další potomky její mámy Iris, s díky odmítali Čapkovi přátelé – pátečníci. Spisovatel Vladislav Vančura se prý nechal umluvit, ale snad už druhý den zastavilo u Čapkovy vinohradské vily Vančurovo auto a lékař – spisovatel pejska vrátil,“ popisuje Vacek.

Dále připomíná, že v zahradní verandě, přistavené podle Čapkova návrhu v roce 1938, se nachází část stálé expozice Památníku určená právě dětem. Kromě textů, obrázků a fotografií si mohou prohlédnout zahraniční vydání dětských knížek bratří Čapků a ve skříňkách na ně čeká i několik stylových hraček.

 

Nové vystřihovánky a pracovní listy

Hlavní novinkou léta na Strži jsou nové papírové vystřihovánky s hádankami a kvízy na téma Dášeňčiných příběhů, zábavné i vzdělávací materiály pro školáky a předškoláky, které speciálně pro Strž vytvořily Kateřina Zelingerová a Ilona Mach: „Jsme moc rády, že jsme se mohly podílet na jejich vzniku. Snad budou dělat radost všem návštěvníkům Památníku, ale i těm, kteří si s nimi budou hrát doma nebo ve škole.“

„Jednotícím motivem je právě Dášeňka a další psí kamarádi. Karel Čapek měl totiž ke zvířatům hezký vztah, v jeho tvorbě se prohánějí i další psi a kočky. Své pohádky si tak vysloužili také pejsek Voříšek a kočka Jůra. Jedině Dášeňka však vydala na celou knížku. Pro děti jsou připravené naše nové pracovní listy, deník štěňátka, papírové přání k narození štěňátka a návody k výrobě jednoduchých tematických hraček. Ty zvládnou i menší děti buď samy, nebo s pomocí rodičů,“ vypráví Vacek.

Materiály využívají originální Čapkovy kresby a jsou minimalistické co do pracnosti i designu. Od 1. července si je ve formátu PDF bude možné stáhnout přímo na stránkách Památníku a vytisknout doma na obyčejné černobílé tiskárně ve velikosti A4 nebo A3, popřípadě budou k mání přímo na místě. „Děti si je tak sestaví doma, ve škole nebo i u nás – v krásné zahradě Památníku, až sem s rodiči přijedou za Dášeňkou,“ říká Vacek.

V sobotu 23. září se letní výzva Hledá se Dášeňka dočká vyhodnocení, rovnodenností totiž končí léto a nastupuje podzim. Ve stejný den Památník symbolicky uzavře i hlavní návštěvnickou sezónu a představí novou výstavu i televizní dokument Ondřeje Kepky, obojí k 60. výročí zpřístupnění Čapkovy Strže veřejnosti. Děti se během akce mohou těšit na Dášeňčinu kreativní dílničku.

 

Karel Čapek, zvířata a patník

Jak dále uvádí Zdeněk Vacek, Dášeňka na Strži nikdy nebyla, protože Karel Čapek sem přijel až v pozdním létě roku 1935. Její psí duch je tu však všudypřítomný. „Mnohé rodiny s dětmi sem přicházejí se svými čtyřnohými mazlíčky, pro které máme v zahradě Čapkova letního domu instalován pískovcový patník Dášeňky. Je z roku 2013 a vytvořil ho sochař Michael Stránský. Děti i dospělé na něm pobaví reliéfy na motivy Čapkových ilustrací,“ říká Vacek.

A kam se vlastně Dášeňka poděla poté, co se ze štěňátka vyklubal dospělý pejsek? „Dášeňka putovala do jedné myslivny, kde měla volnější výběh. Ale kdy, kam a ke komu zamířila, jakého věku se dožila, zda měla potomky a jestli její linie pokračuje dodnes, to všechno jsou otázky, jejichž zodpovězení je výzvou pro nadšené čapkovsko-kynologické badatele. I proto vznikla naše výzva Hledá se Dášeňka,“ dodává ředitel Památníku.

 

Letní novinky pro děti, vybrané citáty a posezení pod čapkovskou pergolou

Nejmenším návštěvníkům Strže nabízí Památník i dva multimediální kiosky s interaktivními kvízy, jimiž děti provádí digitalizovaná originální figurka Čapkova robota. Zahradu v létě oživí také nové citáty z děl Karla a Josefa Čapkových. „Citáty jsou umístěny na závěsných bannerech, které návštěvníci najdou v pergole s lavičkami. Je to klidné místo jako stvořené k seznámení se s nadčasovými myšlenkami obou bratrů,“ doplňuje Vacek.

Památník letos pokročil i s modernizací Naučné stezky Karla Čapka. Pro děti tu na jednotlivých zastaveních stezky čekají nové úkoly a Památník jim k nim nabídne také aktualizované pracovní listy. I ty jsou, stejně jako materiály k Letnímu putování za Dášeňkou, ke stažení na webu capek-strz.cz Na naučné stezce najdou dětští návštěvníci také upozornění na hračky a další papírové novinky na téma Dášeňka. Rodiny s dětmi ocení i nabídku občerstvení v bistru, kromě posezení pod stromy je k dispozici původní krytá pergola Karla Čapka. 

Na stojanech v zahradě je pak možné shlédnout i výstavu Robot: Born in Czechia, known all over the world (Robot: narozen v Čechách, známý po celém světě). Památník Karla Čapka ji připravil v angličtině při příležitosti loňského předsednictví Česka v Radě EU.

Do 20. září je tu navíc k vidění výstava Zlatý kluk citlivý o generálu Leopoldu Firtovi, příteli a lékaři Karla Čapka, laskavém člověku se srdcem bojovníka, který se později zúčastnil bojů u Tobruku. „Výstava zároveň připomíná osudy Leopoldova syna, prof. Pavla Firta, který v lednu 1984 provedl první úspěšnou transplantaci srdce v takzvaném východním bloku. A nezapomněli jsme ani na nakladatele a vydavatele Julia Firta, blízkého přítele Karla Čapka i Ferdinanda Peroutky,“ zve v létě na Strž Zdeněk Vacek.

Památník Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše, p.o., adresa: 262 02 Stará Huť 120 a 125. Od dubna do konce října je otevřeno od úterý do neděle vždy 9.00–⁠⁠12.00 a 12.30–17.00.

 

Veškeré materiály pro děti jsou ke stažení zdarma ZDE

 

https://capek-strz.cz/

www.facebook.com/PamatnikKarlaCapka

www.instagram.com/pamatnikkarlacapka/  

 

Víte že…

…populární knížka Dášeňka čili život štěněte, kterou miluje už pátá generace dětí, vyšla poprvé v roce 1933 v prestižním pražském nakladatelství Fr. Borový? O manažeru této firmy Juliu Firtovi vypráví i výstava primárně věnována jeho bratru Leopoldovi, která v Památníku potrvá až do 20. září. První vydání Dášeňky mělo 102 strany, náklad činil 2000 kusů. Kromě Čapkových fotografií a kreseb formovala velmi moderní výtvarnou podobu knihy i typografie Karla Teigeho.

…pracovní listy pro děti byly vytvořené exkluzivně pro Památník Karla Čapka?

„I my jsme vyrostly na večerníčku o Dášeňce a sledovaly, jak se jí rozlepuje první oko, jak trénuje vratké nožičky i jak zlobí mámu Iris. Prohlížely jsme si v knížce geniálně jednoduché, ale přesné Čapkovy ilustrace i vtipné fotky. Ta láska ke všemu živému, která se prolíná celým Čapkovým dílem, je právě v Dášeňce tak upřímná, že ji můžete cítit i po devadesáti letech,“ vyznávají se Kateřina Zelingerová a Ilona Mach, autorky kreativních materiálů. Jejich brožury Zamilovaný rebel nebo Mapka Čapka, vydané v roce 2021 a spojené nejen s umělcovým působením v Hradci Králové, patří k nejsvěžejším dílkům na čapkovské téma, jaká v poslední době vznikla.

…letos oslaví Památník 60 let od svého zpřístupnění veřejnosti?

K jubileu připravuje samostatnou výstavu a k vidění zde bude i nový televizní dokument herce a režiséra Ondřeje Kepky.  Obojí se představí v sobotu 23. září na Strži.  Ještě předtím zve spisovatelův Památník na vernisáž společné výstavy Čapek & Dvořák / Dvořák & Čapek, která se uskuteční 3. června v Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbramě. 

…Památník Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše funguje od roku 1963 v romantickém prostředí bývalého letního sídla slavného českého dramatika, spisovatele a novináře?

Kromě expozice Karla Čapka připomíná také život a dílo jeho manželky, herečky a spisovatelky Olgy Scheinpflugové a nejbližšího rodinného přítele, proslulého novináře, spisovatele a dramatika Ferdinanda Peroutky. 

…Památník je příspěvkovou organizací Středočeského kraje?

Ten zřizuje a podporuje i další památníky významných osobností spjatých s tímto regionem.

Akce Pročtené léto navazuje na úspěšný slovenský projekt Prečítané léto, který již osmým rokem pořádá slovenská organizace Krajina čitateľov. Projekt Mravenčí chůva ve spolupráci se slovenským partnerem letos připravil již třetí ročník české verze této akce. V loňském roce se do Pročteného léta zapojilo více než 1500 dětí a rodičů z různých míst republiky. K Pročtenému létu se v části Pročtená místa mohou připojit i různé instituce. Vloni jich bylo několik desítek. Byly mezi nimi knihovny, knihkupectví, školky nebo dětské skupiny. „Letos bychom během Pročteného léta dětem i rodičům rády nabídly, aby se více zaměřili na pozorování okolí a vztahu k sobě samotnému. Hlavní tři témata, ke kterým se budou vztahovat tipy na knihy i prázdninové aktivity, tak zní: O velkém světě, O maličkostech a O tom, co nás spojuje,“ popisuje zaměření letošního Pročteného léta jedna ze spoluautorek projektu Mravenčí chůva Julie Dominika Zemanová.

Jak se zapojit do Pročteného léta

Hlavním průvodcem bude rodičům i dětem, které se do akce zapojí, prázdninový deník nazvaný Vzpomínkovník. Ten si může každý po předchozí registraci stáhnout z webové stránky www.procteneleto.cz. Každý prázdninový týden díky němu získají tipy na kvalitní a osvědčené dětské knihy k aktuálnímu tématu. Na jejich čtení naváží různé aktivity, ve Vzpomínkovníku má každý prostor i pro kreslení a psaní vlastních letních zážitků. Všichni, kteří do svého Vzpomínkovníku zaznamenají své prázdninové vzpomínky, se poté mohou zapojit do soutěže o knižní ceny. „Není třeba, aby účastníci Pročteného léta četli všechny knihy a plnili všechny úkoly. Každý může jet podle svého tempa.
Vycházíme z toho, že léto a prázdniny mohou být dobrou příležitostí pro to, aby děti mohly číst v mnohem větší míře to, co si samy vyberou a co je může mnohem více bavit, než to, co leckdy mají za úkol přečíst během školního roku,“ vysvětluje Marie Podvalová, druhá z autorek projektu Mravenčí chůva.

Tento ilustrovaný prázdninový deník vznikl ve spolupráci se slovenskou organizací Krajina čitateľov a Malý Pampúch. Ilustrace vytvořil Filip Horník, graficky upravila Zuzana Bártová. Finanční záštitu vydání prázdninového deníku zajistilo slovenské knihkupectví Martinus.

Zapojí se i knihovny a další instituce

Do Pročteného léta se stejně jako v předchozích letech mohou jako partneři zapojit i knihovny, školky, tábory, dětská centra a další veřejné instituce. Stačí se na stránkách projektu zaregistrovat jako tzv. Pročtené místo. Na těchto místech se během celého léta budou objevovat stolky nebo vitríny s výběrem knih nebo konat veřejná čtení a čtenářské dílny k tématům Pročteného léta.

Mravenčí chůva je dlouhodobý projekt podporující dětské čtenářství a společný čas rodičů a dětí nad inspirativními dětskými knihami. Na webové stránce www.mravencichuva.cz pravidelně zveřejňuje přehledy nově vyšlých knih, jejich recenze i rozhovory s autory. Pořádá online kurzy o podpoře dětského čtenářství i k vybraným tématům. Zájemci o pravidelný přísun informací ze světa literatury pro děti se zároveň mohou stát členy Knižního klubu Mravenčí chůvy.

Rozhlas a festival se setkávají v zájmu o kulturu mluvené řeči, u zvukové interpretace poezie, prózy a dramatu. Pro festival je tato oblast „rodinným stříbrem“. Stanice ČRo Vltava je léta jeho mediálním partnerem. Desetiletí tvoří jednu z festivalových programových linií rozhlasové poslechové pořady. V posledních letech je chystá slovesný dramaturg ČRo Petr Gojda, který říká: „Srdečně zvu zájemce na festival do prázdninové Sobotky, která má nezaměnitelnou atmosférou.“

V průběhu týdne vyslechneme hru Černá voda s úvodem režiséra Aleše Vrzáka. Další hra pro děti, mládež a rodiče Co se stalo se Zuzanou? je detektivka, kterou natáčí protagonisté na mobil do podcastu, uvede ji režisér Josef Kačmarčík. Rozhlasový herec století V. Preiss a poezie P. Šruta se sešli v přepisu básnické sbírky Scénář básně Zlá milá a pořad, na kterém se podílela režisérka H. Kofránková, představí Petr Gojda. Pohádku pro rodinu Putování za švestkovou vůní uvede dramaturgyně Lenka Veverková.

Co předcházelo vzniku reprezentativní obrazové publikace ke stému výročí rozhlasu v českých zemích i knihu Rozhlasto samotnou prezentuje její koeditor, vedoucí archivu ČRo Tomáš Dufka, který stojí i za stejnojmennou podcastovou sérií. Tématu rozhlasu se dotkne i filmová projekce Národního filmového archivu.

Workshop Jak se dělá rozhlas je pro děti, vyzkoušejí si mluvní cvičení, práci s mikrofonem, nahrávací technikou a osvojí si třeba rozhovor nebo reportáž. Každý si může odnést nahrávku jako skutečný rozhlasák. Cvičení povedou umělecká vedoucí Dismanova rozhlasového dětského souboru Magdalena Gracerová Chrzová a redaktor Josef Kaňka.

O hlasu, řeči a rozhlasu pojednají popularizační přednášky akademiků doc. Skarnitzla Hlas a co všechno s ním umíme, univ. prof. Palkové Řeč na jevišti, řeč z jeviště, magistry Veverkové Rozhlasová dramaturgie a dramatizace a doktory Schulzové Původní česká rozhlasová hra. Výtvarnice Kačka Illnerová dala podobu knize Nečtu! Poslouchám autorů K. Smolíkové a L. Vavrečky o audioknihách, ze které je při festivalu výstava.

Jaké místo má dnes rozhlas se svou historií, tradicí, řemeslem? Přináší dnešek tvůrcům jiné úkoly? Jak smýšlíme o slovu? Debata Vysílat slovo, vyprávět zvukem o rozhlase jako tvůrčí disciplíně i veřejné službě. Pozvání přijali vedoucí katedry Divadelních a filmových studií UP Andrea Hanáčková, Eva Schulzová z Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky JAMU a šéfrežisér ČRo Aleš Vrzák. Moderuje Petr Gojda. Popřejme krásnému slovu v ČRo dobré příští!

Výsledky tvůrčí dílny rozhlasové tvorby vedené Josefem Kačmarčíkem si můžete vyslechnout na festivalovém webu. Zvuk, dech, hlas, slovo, hudba a jejich souzvuk jako na možnosti rozhlasového vyjádření. Rozdíl mezi slyšet a poslouchat. Český jazyk jako podnět a inspirace pro tvorbu.

Více informací k programu podává webová stránka https://sramkovasobotka.cz.

Chrudimskému festivalu loutkového divadla předcházelo deset postupových přehlídek. Z nich vybraly odborné poroty a programová rada do hlavního programu sedmnáct nejzajímavějších amatérských inscenací letošní sezony. Inspirativní část festivalu tvoří další čtyři desítky inscenací českých nezávislých a statutárních profesionálních divadel jako například Divadlo Lampion Kladno, legendární Buchty a loutky, Divadlo DRAK z Hradce Králové, Naivní divadlo z Liberce, brněnské divadlo Líšeň, divadlo D21 z Prahy, soubory studentů KALD DAMU Praha a dalších. Ze zahraniční uvidí diváci španělské, francouzské a slovenské loutkáře.

„Každoroční důležitou částí festivalu je vzdělávání. Letošní ročník nabízí pod vedením zkušených profesionálů osmnáct odborných šestidenních seminářů pro více než 260 frekventantů. Z toho jeden zahraniční seminář pod vedením španělských loutkářů,“ říká odborný pracovník pro loutkářství Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) a programový ředitel festivalu Michal Drtina a dodává: „Letošní ročník přivítá i desítku zahraničních účastníků mezinárodního kolokvia (HE)ART BEATS! FOR PUPPETRY / Srdce bije pro loutkářství z Německa, Francie, Španělska, Holandska, Maďarska, Slovinska a Slovenska“.

Pestrou nabídku několika desítek inscenací festivalu rozšiřuje bohatý doprovodný program, který tvoří loutkářské a výtvarné dílny pro veřejnost, divadelní bojovka, plenérová představení nebo koncerty. „Letošní novinkou je Pouliční loutkářský festival plný divadla a hudby místních i přespolních umělců. Uskuteční se v neděli 2. července v ulicích centra Chrudimi. Začíná v 15 hodin a končí v pozdních nočních hodinách,“ říká Drtina a dodává: „V  programu festivalu si své najdou děti i nároční dospělí diváci, všem bych doporučil navštívit nejen inscenace hlavního programu, ale i divadelní maringotku španělských loutkářů a jejich inscenaci SIE7E, divadelní karavan českých performerek a jejich inscenaci Expedice k domovu, inscenaci divadla D21 Emil čili O Háchovi, zpracování Erbena pro teenagery Kytice vol.2, kterou realizoval Johan & Petr Vydarený, inscenaci Zapsaný spolek českých a slovenských loutkářů uvádí: Kašpárek a Zbojník v koprodukci Divadla Drak, Hradec Králové a Bábkového divadlo Bratislava či představení O Zlatovlásce loutkáře Víti Marčíka.“

 

Aktuální program najdete na internetových stránkách festivalu www.loutkarskachrudim.cz.

 

Celostátní přehlídka amatérského loutkářství se koná pod záštitou ministra kultury Mgr. Martina Baxy a hejtmana Pardubického kraje JUDr. Martina Netolického, Ph.D. Přehlídku pořádají z pověření Ministerstva kultury České republiky NIPOS-ARTAMA a město Chrudim ve spolupráci se Spolkem pro vydávání časopisu Loutkář. Finančně se vedle Ministerstva kultury České republiky podílí město Chrudim, Pardubický kraj, Státní fond kultury České republiky a sami účastníci festivalu. Místním spolupořadatelem je Chrudimská beseda, kulturní zařízení města.

„Mám radost, že můžeme v parku představit doslova Zlín na jednom místě. Kromě úžasných mladých a někdy i malých hudebníků a lokálních matadorů hudební scény se můžete těšit na komunity a organizace, které na čtyřiceti stanovištích připravily aktivity tvořivé, edukační i zábavné. Divadlo, animace, umění, řemeslo, školství i charitativní a osvětové aktivity – to všechno jsou aktéři, kteří tvoří Zlín a zaslouží si pozornost,“ upřesnila Jana Kubáčová, ředitelka kulturního a kreativního centra Živý Zlín.

V parku zahraje například Marie Tichá, Adam Kořán, Tereza Kutrová, Markéta Vodičková s kytaristou Filipem Vítů, kapela Minami nebo talentovaní žáci ze ZUŠ Morava a ZUŠ Zlín. Průřez žánry pak nabídne skupina WIMS.

O velké večerní koncerty nepřijde ani tato rodinná zóna. Vystoupí například rock-crossover Hluchý Dovrat, legendární zlínská kapela Tokyo, uskupení Event Jazz v doprovodu zpěvačky Zuzany Gamboa, pop-rockoví Pro Tebe a Joe Cocker Forever nebo česko-bosenská kapela No Barriers, v jejímž repertoáru má své místo jak vlastní tvorba, tak cover verze světových hitů.  Těšit se můžete také na vystoupení brněnské skupiny Pueblo Flamenco v čele s tanečnicí Ivetou Rivero, která v parku vykouzlí atmosféru Španělska. 

Souběžně s hudebním programem na pódiu se v parku interaktivním způsobem představí nejrůznější komunity – od alternativních školek přes volnočasové aktivity a pouliční kadeřníky až po významné organizace jako Krajská knihovna Františka Bartoše nebo Krajská nemocnice Tomáše Bati. 

Malí návštěvníci festivalu si také přijdou na své. Na více než čtyřiceti stanovištích se mohou těšit například na workshop animace, pozorování včel v úlu, ševcovskou dílnu, hravé dílny, ale naučí se i skautským dovednostem nebo si užijí sportovní stanoviště s trampolínkami a skákacími botami. Chybět nebude ani hrací zóna Fatra plná kultovních nafukovacích hraček nejen z dílny umělkyně Libuše Niklové. Za příznivého počasí bude velkým lákadlem i stanoviště Hvězdárny Valašské Meziříčí, která do Zlína přiveze obří nafukovací planety. 

Ve spolupráci s brněnským studiem multimediálních architektů Visualove v parku vyroste také nepřehlédnutelná čtrnáct metrů široká Fčil out zóna s lehátky. Instalaci složenou ze 1150 kusů látek doplní večerní nasvícení a podkresová hudba. 

Druhý ročník festivalu Zlín žije se koná v krajském městě ve dnech 23. až 25. června. Ve čtyřech zónách nabídne prostor stovkám hudebníků, komunit, artistů, tanečníků a dalším. Přijede také kapela Buty, AG Flek, Mňága a Žďorp, Hrubá hudba, Majk Spirit, Ventolin nebo zlínská rodačka Dasha. Vstup na veškerý program je i letos volný. 

Festival Zlín žije pro statutární město Zlín připravuje příspěvková organizace Živý Zlín.

Celý program festivalu a seznam stanovišť v parku Komenského naleznete na www.kulturazlin.cz/festival-zlin-zije/. 

Manželé Vondruškovi byli nominováni na Cenu hejtmanky Středočeského kraje za rok 2022. Dne 21. 3. 2023 proběhlo ve Slaném vyhlášení výsledků. V kategorii Cena veřejnosti ze všech 70 nominovaných (mezi kterými byla i taková jména jako Barbora Špotáková či Jitka Čvančarová) se dostali mezi finalisty, do TOP 3.

 

Divadelní spolek VOJAN z Libice nad Cidlinou: okres Nymburk, Středočeský kraj, 1 230 obyvatel

Na anketní otázky odpovídají Jaroslav Vondruška a Helena Vondrušková, zakladatelé divadelního souboru

 

Obec je bez nadsázky jedním z center amatérského divadelního života. Zmínky o amatérském divadle v Libici nad Cidlinou jsou již z roku 1883. První historicky doložený záznam je z ustavující schůze ze dne 20. února 1969, kdy byl Divadelní soubor VOJAN Libice n. C. založen jako místní odbor Středočeského sdružení amatérského divadla (SSAD).

 

„Libický soubor je dnes velice známým a uznávaným pojmem nejen mezi ochotníky. V minulosti organizoval čtrnáct ročníků celostátní přehlídky FEMAD a v posledních letech pak pořádá nesoutěžní festival Libický divadelní podzim. Vojan se pravidelně se svými inscenacemi pro dospělé i dětské diváky úspěšně účastní mnoha různých přehlídek. Nechybí mezi nimi taková místa, jako je Vysoké nad Jizerou, Třebíč, Rakovník i Hronov. Soubor skvěle reprezentoval české amatérské divadlo na mezinárodním festivalu v belgickém městě Marche en Famenne. Do historie Vojanu patří i několik divadelních zájezdů ke krajanům v Chorvatsku nebo představení v české krajanské škole ve Vídni,“ uvedla Lenka Lázňovská, ředitelka NIPOS, v rámci slavnostního zahájení 88. ročníku festivalu Jiráskův Hronov, kdy byla souboru udělena Cena Pavla Dostála.

 

Kdy a za jakých okolností vznikl DS Vojan? Byli jste u toho?

Na podzim roku 1968 se začala scházet parta lidí, kteří chtěli hrát divadlo a my jsme byli samozřejmě u toho.

 

Pane Vondruško, vystudoval jste Stavební fakultu ČVUT, získal titul inženýr. Co bylo vaší profesí nebo profesemi? Co vás jako technicky zaměřeného člověka přivedlo k divadlu? Byla v tom rodinná tradice?

Byl jsem a ještě jsem projektantem vzduchotechniky. K divadlu jsem přišel už na základní škole, poté na Gymnáziu v Poděbradech a neminulo mě ani na vojenské základní službě. Otec hrával divadlo v Činěvsi, ale když jsme se přestěhovali do Libice n. C., věnoval jsem se divadlu už jen já.

 

DS Vojan se za více než padesát let své existence vypracoval mezi respektované neprofesionální divadelní scény, čemuž odpovídá také umístění na přehlídkách. Kolikrát jste se probojovali až na Jiráskův Hronov? Kudy vedla podle vás cesta k úspěchu?

Na Jiráskův Hronov jsme se dostali přes několik národních přehlídek: Divadelní Piknik Volyně, Krakonošův divadelní podzim Vysoké nad Jizerou, Popelka Rakovník, Seniorské divadlo Znojmo. Na Jiráskově Hronovu jsme hráli v hlavním programu celkem osmkrát a v doprovodném programu (na pozvání pořadatelů) dvakrát.

 

Do jaké míry je pro vás inspirativní hledisko poroty (lektorů) na přehlídkách? Jak moc vás stanoviska poroty posouvají vpřed?

O každém hodnocení poroty diskutujeme se souborem. Ne vždy souhlasíme se vším, co nám porotci oznámili. Někdy si naopak řekneme: „Jak to, že jsme si tohle neuvědomili?“ Když je hodnocení poroty pro herce nesrozumitelné, pak je můj úkol, abych to vysvětlil. Slova poroty, ale i dalších diváků, se kterými po představení hovoříme, jsou pro nás jakýmsi zrcadlem, co se nám podařilo či nepodařilo přenést do hlediště.

 

Bez nadšeného a motivovaného souboru by to všechno asi nešlo. V čem spočívá to kouzlo, že na diváky z jeviště během představení doléhá neuvěřitelně radostná energie?

Jsme skvělá parta lidí, táhneme za jeden provaz (mladí i staří) a máme rádi divadlo. Děláme ho s velkou pokorou. Během představení neodcházíme do šatny, ale díváme se na ostatní ze zákulisí jeviště a máme radost, když se jim vše hezky daří. Vzájemně se podporujeme.

 

Stojí za tím i pečlivý výběr dramaturgie? Co jsou vaše repertoárové stálice? Uvedli jste někdy také vlastní autorskou hru? Nasazujete do repertoáru hry, které aktuálně uvádějí profesionální divadla, např. letošní premiéra A do pyžam! Vyplatí se to?

Už při zakládání spolku jsme si řekli, že chceme hrát převážně komedie a pohádky. Téměř pravidelně tyto dva žánry střídáme. Na vlastní autorské hry a pohádky dochází až v posledních letech Vojanu. V repertoáru se nám objevily i hry, které uváděla profesionální divadla. Není to jen komedie A do pyžam!, ale např. Prázdniny snů, Popel a pálenka, Blázinec v prvním poschodí, Dva muži v šachu, Měla babka čtyři jabka a další. Profesionální divadla, která uvádějí stejné tituly, zpravidla nejezdí do míst, kde hrajeme my.

 

Spolupracujete nebo jste spolupracovali s profesionály?

Ano, spolupracujeme s profesionály, ale ne na každé inscenaci. Učili jsme se nejen od režisérů a scénografů, ale i od choreografa.

Prvním režisérem, který nás učil v začátcích Vojanu, byl Jan P. Schmidt (1931–1997) z blízkého kolínského divadla. Pod jeho metodickým vedením se Vojan poprvé probojoval v roce 1977 na národní přehlídku do Vysokého n. J. s komedií Bumerang, podruhé pak v roce 1983 s pohádkou Jak rozesmát princeznu. Naposledy J. Schmidt se souborem spolupracoval při pohádce Tři bílé šípy v roce 1988. Jeho laskavý přístup a hlavně trpělivost se začátečníky si mnozí ještě pamatují. Na několik zkoušek hry Kat a blázen přijel poradit i Miloš Švarc. Jedinou inscenací, kterou celou režíroval profesionální režisér Milan Schejbal, byla komedie Půldruhé hodiny zpoždění. Režisér s námi vždy udělal určitou část, my jsme to potom sami na zkouškách pilovali a tak to šlo až do dokončení inscenace. Byla to skvělá zkušenost, která nám hodně dala (situace, pauzy, tečky atd.) Ke spolupráci s Vojanem přistoupila i Kateřina Baranowská (Lakomec – kostýmy, Slaměný klobouk – scéna i kostýmy). Scénu a kostýmy k poslední inscenaci A do pyžam! navrhl scénograf Miroslav Král. S choreografií ve Slaměném klobouku nám velmi pomohl Martin Pacek.

 

Paní Vondrušková, jak se jako manželská dvojice v divadle doplňujete? Máte nějak rozdělené role? Jak řešíte divadelní neshody, pokud se objeví?

Rádi si spolu na jevišti zahrajeme. Proto jsme přistoupili k profesionální režii komedie Půldruhé hodiny zpoždění, která je pro manželský pár. Není dobré, když režisér sám sebe na jevišti režíruje. Některé role máme rozdělené. Já třeba vůbec nemluvím do technické části inscenace a do režie (jen někdy, trošku). Mně vyhovuje organizování všeho ostatního kolem divadla, dlouhou dobu jsem vedla i hospodaření spolku. Také vybírám a navrhuji nové hry k inscenování. Společně pak o nich diskutujeme, ale poslední slovo má tady režisér. Divadlo nás provází celý život. Shodli jsme se na tom, že mu dáme vše, co je v nás a že chceme dělat dobré divadlo. Pokud nějaké neshody byly, tak byly asi tak malé, že si je nepamatujeme.

 

Kolik premiér do roka připravíte? Kde a jak často vůbec hrajete?

Připravujeme zpravidla jednu premiéru za rok. Hrajeme po celé republice – v krásných divadlech, v kulturních domech či sokolovnách, ale i v plenéru. Navštívili jsme u nás už 201 míst, mnohá opakovaně. V poslední době (cca dvaceti let) odehrajeme za rok v průměru 27 představení. V roce 2009 jsme dokonce odehráli 54 představení. Podrobnější informace o skladbě našeho repertoáru, programu a místech zájezdů je možné najít na našich webových stránkách www.vojanlibice.cz a na facebooku www.facebook.com/vojanlibice.

 

Vrátili se po covidu vaši diváci do divadla? Zaznamenali jste pokles nebo naopak nárůst návštěvnosti?

Jsme šťastní, že se naši diváci vrátili. Mnozí pořadatelé si stěžují, že je divácká účast malá. U nás jsme zaznamenali nárůst návštěvnosti. V letošním roce jsme už třikrát vyprodali sál (vždy cca 200 diváků) na naši novou komedii A do pyžam!. V Libici nad Cidlinou ji znovu opakujeme v sobotu 1. 7. 2023. O rezervaci míst je opět velký zájem. Věříme, že nám diváci zůstanou nakloněni i v podzimních měsících, kdy náš spolek pořádá již 22. ročník přehlídky „Libický divadelní podzim 2023“.

 

Kolik členů spolek sdružuje? Jaké jsou věkové, profesní a genderové charakteristiky členů souboru? Jak se daří získávat nové členy?

Náš spolek má 55 členů ve velkém věkovém rozpětí (16 – 87 let). Většinu tvoří ženy, mužů je pouze 23. Nové členy získáváme hlavně výchovou v dětském divadelním kroužku, který se jmenuje Divadelní spolek Vojan junior.

 

Jak vypadá spolupráce s obcí? Podporují vás i další organizace? Z čeho hradíte výdaje?

Od začátku, tedy od vzniku DS Vojan, máme s obcí Libice nad Cidlinou velmi dobrou spolupráci. Totéž můžeme říci o obci Opolany, odkud jsou někteří členové našeho spolku. Obě obce nám každoročně přispívají na činnost finančními částkami. Další prostředky na činnost získáváme z dotací Středočeského kraje. Neméně významnou pomoc nám poskytuje několik firem v Libici n. C. a blízkém okolí zajištěním výroby dekorací a rekvizit.

 

Na jaký další výstup své dosavadní činnosti jste opravdu pyšní? Máte ještě nějaké cíle, kterých jste jako spolek zatím nedosáhli?

Máme radost z toho, že se divadelní spolek Vojan propracoval mezi nejlepší ochotnické spolky, o čemž svědčí i udělená Cena Pavla Dostála v roce 2018. Jsme pyšní na to, že už 16 let rozdáváme radost dětem díky nastudované pohádce Měla babka čtyři jabka (a pořád nás to baví).

 

Máte za sebou řadu mezinárodních úspěchů. Jaký je asi ten největší? Letos mohl přijít další, ale k účasti na mezinárodním festivalu v maďarském Debrecenu nakonec nedojde… Proč?

Největším úspěchem pro náš soubor byla účast na mezinárodním festivalu Estivades v belgickém Marche en Famenne v roce 2000 s inscenací Dva muži v šachu. Na festival do Debrecenu bylo navrženo 40 inscenací a do programu mohli zařadit pouze 12. My jsme byli mezi těmi vyřazenými. Co se dá dělat.

 

Co říkáte úsilí o zápis „amatérského divadla (tedy i ochotnického)“ jako kulturního fenoménu na seznam UNESCO? Jaký přínos kromě prestiže by to mohlo mít přímo pro vaše divadlo?

Pokud se to povede, tak to bude něco úžasného. Budeme pyšní na to, že můžeme být součástí tohoto fenoménu.

 

Nadělili jste si k padesátinám něco mimořádného?

Padesátiny spolku proběhly už v roce 2019 a slavilo se po celý rok. Dvě akce byly mimořádné. První premiéra Vojanu se uskutečnila 10. 4. 1969. My jsme přesně po padesáti letech, tedy 10. 4. 2019, uvedli premiéru komedie Slaměný klobouk, ve které byla zapojena většina členů spolku (celkem 32). Další velkou událostí bylo představení hry Maryša v podání profesionálního divadla A. Dvořáka Příbram.

 

Na čem právě pracujete a jaké nové projekty chystáte? Jak vidíte budoucnost souboru v nejbližších letech a jakou vizi byste pro něj měli za dalších padesát let?

V letošním roce to jsou dvě derniéry. Jedna už proběhla (13. 5. 2023 Slaměný klobouk) a druhá bude 16. 12. 2023 – Vernisáž. Chystáme se s komedií A do pyžam! na postupové přehlídky. Připravujeme premiéru pohádky „Popelka: Bylo nebylo?“ – autor a režisér Tomáš Čivrný – člen DS Vojan. V plném proudu jsou přípravy 22. ročníku přehlídky Libický divadelní podzim 2023.

Budoucnost? Věříme, že se nám všem podařilo rozjet soubor tak dobře, že ho jen tak něco nezastaví. Za dalších padesát let? Zkontrolujeme tu naši současnou mládež z „divadelního nebe“, jestli stále předávají radost z jeviště do hlediště. To by měl být jejich hlavní úkol.

 

https://vojanlibice.cz/

www.facebook.com/vojanlibice

 

Helena Vondrušková – spoluzakladatelka DS VOJAN. Dlouhá léta nepřetržitě vykonávala funkci hospodářky, archivářky a organizátorky kulturních akcí. Od 1981 pomáhala zajišťovat zázemí pro okresní a krajské přehlídky v Libici nad Cidlinou a od 1987 také národní přehlídku FEMAD – do r. 2000. Od 2002 dodnes je organizátorkou divadelní přehlídky Divadelní babí léto, později Libický divadelní podzim. Souběžně s těmito aktivitami se věnuje i herectví, za které získala řadu ocenění. 

Jaroslav Vondruška – vedoucí spolku, režisér a herec DS VOJAN. 14 let stál v čele organizování přehlídek okresních, krajských i národní přehlídky FEMAD. Je dlouholetým funkcionářem nejvyšších orgánů Svazu českých divadelních ochotníků, v současné době je místopředsedou svazu. Pracoval jako člen odborných rad NIPOS ARTAMA nebo také jako tajemník porot národních přehlídek, v současné době je členem odborné rady pro amatérské činoherní a hudební divadlo. Společnou, intenzivní a kontinuální prací vychovali několik generací amatérských divadelníků.