Šrámkova Sobotka připomíná 100 let Českého rozhlasu
SOBOTKA: Letošní Šrámkova Sobotka, festival českého jazyka, řeči a literatury, oslavuje s Českým rozhlasem jeho stoleté jubileum. Téma 67. ročníku vymezila titulem Poslyš, jak zní: mluvená řeč, hlas a rozhlas.
Rozhlas a festival se setkávají v zájmu o kulturu mluvené řeči, u zvukové interpretace poezie, prózy a dramatu. Pro festival je tato oblast „rodinným stříbrem“. Stanice ČRo Vltava je léta jeho mediálním partnerem. Desetiletí tvoří jednu z festivalových programových linií rozhlasové poslechové pořady. V posledních letech je chystá slovesný dramaturg ČRo Petr Gojda, který říká: „Srdečně zvu zájemce na festival do prázdninové Sobotky, která má nezaměnitelnou atmosférou.“
V průběhu týdne vyslechneme hru Černá voda s úvodem režiséra Aleše Vrzáka. Další hra pro děti, mládež a rodiče Co se stalo se Zuzanou? je detektivka, kterou natáčí protagonisté na mobil do podcastu, uvede ji režisér Josef Kačmarčík. Rozhlasový herec století V. Preiss a poezie P. Šruta se sešli v přepisu básnické sbírky Scénář básně Zlá milá a pořad, na kterém se podílela režisérka H. Kofránková, představí Petr Gojda. Pohádku pro rodinu Putování za švestkovou vůní uvede dramaturgyně Lenka Veverková.
Co předcházelo vzniku reprezentativní obrazové publikace ke stému výročí rozhlasu v českých zemích i knihu Rozhlasto samotnou prezentuje její koeditor, vedoucí archivu ČRo Tomáš Dufka, který stojí i za stejnojmennou podcastovou sérií. Tématu rozhlasu se dotkne i filmová projekce Národního filmového archivu.
Workshop Jak se dělá rozhlas je pro děti, vyzkoušejí si mluvní cvičení, práci s mikrofonem, nahrávací technikou a osvojí si třeba rozhovor nebo reportáž. Každý si může odnést nahrávku jako skutečný rozhlasák. Cvičení povedou umělecká vedoucí Dismanova rozhlasového dětského souboru Magdalena Gracerová Chrzová a redaktor Josef Kaňka.
O hlasu, řeči a rozhlasu pojednají popularizační přednášky akademiků doc. Skarnitzla Hlas a co všechno s ním umíme, univ. prof. Palkové Řeč na jevišti, řeč z jeviště, magistry Veverkové Rozhlasová dramaturgie a dramatizace a doktory Schulzové Původní česká rozhlasová hra. Výtvarnice Kačka Illnerová dala podobu knize Nečtu! Poslouchám autorů K. Smolíkové a L. Vavrečky o audioknihách, ze které je při festivalu výstava.
Jaké místo má dnes rozhlas se svou historií, tradicí, řemeslem? Přináší dnešek tvůrcům jiné úkoly? Jak smýšlíme o slovu? Debata Vysílat slovo, vyprávět zvukem o rozhlase jako tvůrčí disciplíně i veřejné službě. Pozvání přijali vedoucí katedry Divadelních a filmových studií UP Andrea Hanáčková, Eva Schulzová z Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky JAMU a šéfrežisér ČRo Aleš Vrzák. Moderuje Petr Gojda. Popřejme krásnému slovu v ČRo dobré příští!
Výsledky tvůrčí dílny rozhlasové tvorby vedené Josefem Kačmarčíkem si můžete vyslechnout na festivalovém webu. Zvuk, dech, hlas, slovo, hudba a jejich souzvuk jako na možnosti rozhlasového vyjádření. Rozdíl mezi slyšet a poslouchat. Český jazyk jako podnět a inspirace pro tvorbu.
Více informací k programu podává webová stránka https://sramkovasobotka.cz.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Jiří Opěla (25. 12. 1939 – 2. 10. 2023) byl unikátní osobností, která stála u zrodu úspěchů Pražského komorního baletu, když si vzal v 70. letech na starost jeho produkci. Pavel Šmok o něm říkal: „Bez Jirky Opěly už bychom už neexistovali.“ Obchodní duch a radost z náročných úkolů jej provázely celý profesní život a pro Pražský komorní balet se stal nepostradatelným, jedním z těch, bez kterých by soubor nepřeklenul těžká období, člověk, o jakém jste přesvědčení, že s vámi zůstane navždy.
ČR: Přesně před 5 měsíci předal z pověření ministra kultury Martina Baxy vrchní ředitel sekce živého umění Ministerstva kultury Milan Němeček oficiální přihlášku k čestnému hostování České republiky na Frankfurtském knižním veletrhu 2026.
PARDUBICE: Jedna z významných staveb architekta Josefa Gočára, Winternitzovy automatické mlýny, se po třech letech intenzivní rekonstrukce otevřela veřejnosti. Historický komplex budov, který byl v provozu více než 100 let, zažívá transformaci na moderní kulturně-společenskou městskou čtvrť. Iniciátorem proměny celého areálu je Nadace Automatické mlýny manželů Smetanových. Ti koupili areál v roce 2016 a k obnově národní kulturní památky přizvali město Pardubice a Pardubický kraj. Rekonstrukci celého areálu za tři čtvrtě miliardy korun nastartovala možnost 400 milionové evropské dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), kterou vlastníci objektů dohromady získali prostřednictvím ITI Hradecko-pardubické aglomerace.
Podrobnosti najdete v připojené tiskové zprávě.
ČR: Společnost GLAZ Bridge právě vyhlásila veřejnou soutěž Funerary Art competition Open call vol II. na řešení současných funerálních stél a náhrobků pro interiér i exteriér. Povinným materiálem jsou opět sklo, kámen, kov nebo beton. Soutěž se uzavírá 15. 1. 24 a na konci února budou vyhlášeni umělci, jejichž vybraných dvanáct vítězných objektů bude zařazeno do druhé kolekce Glaz Bridge projektu. Výstava proběhne v létě 2024 částečně opět v Uměleckoprůmyslovém muzeu. První vybraná autorka již byla odtajněna-je jí uznávaná malířka Lucie Jindrák Skřivanová.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818