Co se děje

Historická sága Křišťálový klíč Vlastimila Vondrušky je velkou rodinnou kronikou z období baroka, která je rozvržena do čtyř dílů, každý vypráví příběhy jedné generace rodu. Postupně budou vycházet pod názvy: Falknovská huť (2019), Vídeňský sen (2020), Jarmarečník (2021) a Hejnické pastorále (2022). 

Pro sepsání čtivého a věrného obrazu osudů severočeského sklářského rodu má Vlastimil Vondruška dobré předpoklady, neboť v tomto kraji žije a důvěrně ho zná. Navíc část svého života věnoval rukodělné výrobě skla, řídil sklárnu v Polevsku u Nového Boru, později pak sklárnu Královská huť v Doksech, která se specializovala na produkci kopií historického skla. Je autorem dvou publikací, které se věnují dějinám českého sklářství a sklářským technologiím. 

Křišťálový klíč - Vídeňský sen – anotace

Leopold Heřman, majitel Falknovské hutě, je uznávaný a bohatý sklářský podnikatel, ale to mu nestačí. Kvůli ctižádostivé manželce Marii usiluje o povýšení mezi urozené rody. Neshody s mladšími sourozenci se prohlubují. Matyáš se snaží v Haidě budovat obchodní společnost. Jeho bratr Johann je nucen se přestěhovat do Kamenice a vstoupí do služeb hraběte Kinského. Sestru Hedviku pronásledují dál životní katastrofy a mračna se stahují nejen nad rodem Heřmanů, ale nad celou habsburskou monarchií.

Kam se s hrdiny druhého dílu podíváme a do jaké doby je zasazen? Vysvětluje autor: „Děj Vídeňského snu se otevírá v roce 1715 a končí rokem 1725 částí, nazvanou „Konec snu“. Protože v životě, stejně jako v románech, žádný sen nemůže trvat věčně. A co by to bylo za Vídeňský sen bez onoho krásného města na Dunaji? Vídeň mám rád, protože se jí asi oprávněně říká Paříž severu. Ale Praha to není... Takže kromě Vídně se mí hrdinové samozřejmě pohybují i v Praze. Logicky, jde-li o ságu o severočeském sklářství a plátenictví, zastavíme se i v České Kamenici, Rumburku, Haidě (tak se tehdy nazýval Nový Bor), v Šenově, Chřibské a jinde. A podíváme se i za hranice rakouské monarchie do Itálie, Španělska a Německa.“ 

Křišťálový klíč nabízí nejen barvité osudy sklářského rodu Heřmanů na pozadí života v severních Čechách, které prošly na konci feudalismu nebývalým hospodářským vzestupem a později stejně rychlým úpadkem, tedy od konce 17. století do reforem na konci vlády Marie Terezie. Tajemství výroby křišťálového skla se tehdy stalo klíčem k úspěchu českého barokního sklářství. Název „Křišťálový klíč“ symbolizuje rodinné tajemství, které se v rodu Heřmanů předává z generace na generaci, současně je kopec Klíč dominantou Nového Boru.

Příběhy jednotlivých generací se prolínají s osudy skutečných historických i rázovitých severočeských postav – hraběcím rodem Kinských, plátenickým podnikatelem Allasonem, sloupskými poustevníky, šenovským rodem Kreybichů, členy tajných evangelických sekt i oddaných vlastenců. 

Náhradou pro návštěvníky volný vstup do všech objektů Slováckého muzea v neděli 24. května

„Ke kroku nečekat na listopad, a pokud to je v našich možnostech alespoň oslavit Mezinárodní den muzeí formou volného vstupu namísto tradiční muzejní noci již teď v květnu, nás vyzval Český výbor ICOM. Jen málokdo tuší, jaká bude situace za půl roku. Výzvu jsme přijali a naše objekty zpřístupníme veřejnosti zdarma s přihlédnutím na nová hygienická a bezpečnostní opatření v neděli 24. května v čase od 9.00 do 12.00 a 12.30 do 17.00 hodin.“

Vyhlášené téma letošního Mezinárodního dne muzeí je Muzea za rovnost: rozmanitost a začleňování. „Posilování rozmanitosti a začleňování lidí, bez ohledu na jejich původ či osobní zázemí je jedním z hlavních cílů v našich kulturních institucích. Fyzické i ekonomické přístupnosti tradičně věnujeme mnoho pozornosti. Bezbariérovost je již standardem. Tato nelehká doba je příležitostí zamyslet se nad tím, v jaké společnosti a s jakými lidmi společně žijeme. Svými výstavami, workshopy, vzdělávacími programy a tvořivými iniciativami můžeme napomáhat pozitivnímu vývoji. Využijme tuto dobu k lepšímu poznání sebe sama a lidí kolem nás,“ sdělila k tématu Dagmar Grossmannová za sekretariát Českého výboru ICOM.

Zdarma budou otevřeny všechny objekty Slováckého muzea. V hlavní budově kromě stálé národopisné expozice je nainstalována výstava děl zrakově postižených spoluobčanů ze sochařské školy Aliterra z Tasova na Vysočině. „Snažíme se, aby naši žáci neztratili svůj vnitřní postoj, aby nekopírovali výtvarná díla vidících lidí, ale aby nám ukázali, jak to vidí svým způsobem,“ sdělila autorka výstavy Tereza Axmanová, ředitelka školy Aliterra. Součástí výstavy je i speciální objekt, který návštěvníkům zamezí v přímém vizuálnímu kontaktu a poskytne jim možnost poznat sochu nejprve hmatem a teprve následně ji i spatřit."

V Galerii Slováckého muzea na vás čeká trio skvělých výstavně-výtvarných projektů. „Pro nejmenší děti a rodiče je určitě nejvíc přitažlivá výstava ilustrací Denisy Proškové, která je nejen výbornou výtvarnicí, ale také skvělou spisovatelkou. Její obrázky jsou milým pohledem do světa lidí a jejich zvířecích kamarádů se spoustou krásných příběhů,“ zve Marie Martykánová, kurátorka výstavy a už se těší na chvíle, až galerie zase ožije vaším smíchem.

Kdo se nestihl zajít podívat do Starého Města, jak roste stavba nového Cyrilometodějského centra Slováckého muzea a při té příležitosti navštívit Památník Velké Moravy, zoufat nemusí. „Výstava TOP 10 nejzajímavějších archeologických nálezů poslední dekády nabízí pohled do nedávné historie, kdy se archeologům Slováckého muzea podařilo zmapovat nálezy nevyčíslitelné hodnoty sahající stovky i tisíce let do minulosti,“ doplnil pestrou nabídku k návštěvě poklidnějšího charakteru Princ.

Spolupracoval s mnoha dalšími českými i zahraničními divadly, a to nejen v Evropě, ale též v USA, Austrálii a Asii. Řada inscenací, pro které vytvořil scénografie, je oceňovaných doma i v zahraničí. V současné době pracuje jako režisér a scénograf na volné noze převážně v Polsku. Odpočívat jezdí s rodinou na chalupu do Tchořovic, kde jako dítě trávil prázdniny u svých prarodičů. Více o výstavě a doprovodných programech se můžete dozvědět zde https://www.ckvb.cz/muzeum/vystavy/.

Současně s výstavou můžete již nyní navštívit interaktivní expozici blatenského muzea, která má od svých autorů Taťány Fryštákové a Petra Chlebce přídomek „Muzeum všemi smysly“. Je tomu tak zejména z toho důvodu, že je celá koncipována jako expozice muzea 21. století využívajíce moderní trendy prezentace historie a hmotné kultury regionu. Aby návštěvník naplno využil její potenciál, nestačí se pouze dívat. Musí si spoustu věcí osahat, přičichnout, či poslechnout.

Nově byla pro návštěvníky zprovozněna webová aplikace (https://app.ckvb.cz/), která slouží jako vícejazyčný audioprůvodce historií a prehistorií Blatenska. Součástí je také muzejní kvíz, který dostává zdejší expozici na další úroveň tím, že řešitel je zábavnou formou „přinucen“ k mnohem hlubšímu přemýšlení o zdejších artefaktech a tudíž i o zdejší historii a kultuře. Výsledkem je to, že si pak odnese ve své paměti mnohem více informací, než kdyby jen v tichosti přihlížel a pročítal. A pokud zdárně vyřeší všechny otázky, čeká na něj malý suvenýr v podobě zlaté pamětní mince. Více zde: https://www.ckvb.cz/muzeum/vystavy/.

Jedná se o tyto autory: Michal Cihlář, Michal Cimala, Klaudie Hlavatá, Anežka Jungrová, David Kolovratník, Jitka Kopejtková, Jan Miko. Zahrnuje umělce, kteří se buď výhradně zabývají koláží, anebo svým intermediálním zaměřením vyjadřují specifikum kolážové tvorby v mezioborové spolupráci současného umění, reflektujícího aktuální problematiku společnosti.

Oslavy vyvrcholí pořádáním 1. ročníku mezinárodního setkání umělců z celého světa na Collage Festu a teoretickém sympoziu ve dnech 8. – 12. července 2020.

Každý se zúčastní podle svých možností k vytvoření jednotné platformy pro tvorbu koláže, street artu, mail artu či dalších forem media artu do budoucích let. Profesionální tvorba se zároveň zaměřuje na osvětovou, praktickou a teoretickou výuku všech zájemců ze široké veřejnosti. V důsledku společenských změn v období po pandemii předpokládáme pro tento trend příznivé klima a navýšení společenského zájmu.

Mgr. Vlasta Čiháková Noshiro Ph.D., kurátorka

Galerie kritiků

Palác Adria 1 p., Jungmannova 31, 110 00 Praha 1

www.galeriekritiku.cz

„Myslím si, že jsou za písničkami cítit emoce, ale ne každý si text přeloží a kolikrát stejně z textu není jasné, co všechno za vznikem a myšlenkou toho kterého songu stálo. Témata písniček z Love Is Gold jsou témata lidského bytí, jsou pro mne hodně osobní... Říkala jsem si, že to ale rozhodně nejsou věci, o kterých přemýšlím jenom já. Chtěla jsem je sdílet s těmi, kteří mají věci podobně, nebo jen chtějí svoji oblíbenou písničku poznat do hloubky...,“ vysvětluje Vytisková koncept svého video seriálu

Fanoušci se tak mohou dozvědět zajímavé detaily vzniku i nějaké ty perličky ze zákulisí například o aktuálním singlu Just Be You, který rotuje v českém rádiovém éteru, pecce Ice, jež album loni předznamenala nebo podmanivém duetu Gold s Albertem Černým z kapely Lake Malawi. 

Držitelka Ceny Anděl 2015 v kategorii Zpěvačka roku, jejíž novinka se stala s hodnocením 9/10 Albem týdne na Musicserveru, a slovy chvály na její adresu nešetřili ani hudební kritici například v Reflexu či magazínu Headliner, je i přes omezený režim činorodá nejen když přijde na představování nových písní.

„V těchto dnech hodně skládám, protože je to inspirativní doba, plná nových emocí… V rodinné sestavě já, můj manžel Roman a ségra Tereza jsme natáčeli live stream z naší kuchyně pro Vogue Czechoslovakia, který jsme si hodně užili, což dokazuje i záznam na mém YouTube kanálu. Kromě toho, že písničky vysvětluju, ráda jim dávám i obraz, a tak momentálně chystám další videoklip k budoucímu singlu z alba,” vyznává se s úsměvem Vytisková.

Ze zpěvaččiných slov je patrné, že trudnomyslnosti v těchto náročných týdnech rozhodně nepropadá a my se tak můžeme těšit kromě zmíněného seriálu Behind the Song na další zajímavé počiny s jejím nezaměnitelným rukopisem. A v dohledné době snad také na živé provedení skvělého alba Love Is Gold v plné koncertní sestavě, osobně a s energií, jíž jsou Klářiny koncerty proslulé.

www.supraphon.cz

Přečtěte si více v rozhovoru Místní kultury s Klárou Vytiskovou.

Jelikož jde o doplňující data za duben, je stávající dotazník pro respondenty, kteří již vyplnili úvodní dotazník, významně kratší.→ Dotazník najdete zde ←Pokud jste nevyplnili dotazník za měsíc březen, stále máte šanci se do dlouhodobého výzkumu zapojit, stačí kliknout na tlačítko níže.

I díky vám bude možné dlouhodobě mapovat dopady koronavirové pandemie na kulturní organizace i jednotlivce tak, aby všechny relevantní instituce, oborové organizace i výzkumníci měli v následujících letech kvalitní podkladové informace mapující nejenom nastalou situaci, ale i její postupný návrat do „normálu“ a bylo tak možné vést odbornou diskuzi na základě faktů.→ Stále je možné se zapojit do celého výzkumu ←

Data týkající se jednotlivců se v těchto dnech zpracovávají, souhrnný přehled bude k dispozici nejspíš během příštího týdne. → První průběžné výsledky za organizace ←

Byl to jen sen? Skupinové kóma? Nebo náhodná hibernace? Podivně vlezlé ticho všude kolem pozvolna zaniká. Je čas se zhluboka nadechnout a rozproudit krev v žilách! Antikvariát a klub Fiducia se proto rozhodl, že i přes stále trvající restriktivní opatření dotýkající se všech kulturních institucí přispěje k okysličení kulturní nabídky v centru města tím, že po dohodě s majitelem Ostravice-Textilie, Danielem Zemanem, a umělcem a kurátorem Lukášem Klebercem znovuobnoví činnost 1_7 gallery sídlící ve vitrínách tohoto bývalého obchodního domu. Na provozu galerie bude Fiducia spolupracovat s Kalerií s čupr uměním SAIGON. V letošním roce uspořádá dvě výstavy současného umění a jednu výstavu věnovanou architektuře. 

Od 18. května letošního roku poskytne Fiducia vitríny neziskovým ostravským galeriím a pomůže jim s přípravou uměleckého projektu, ve kterém v 7 vitrínách Ostravice-Textilie představí 7 intervencí reagujících na současnou situaci 7 ostravských neziskových galerií – Jáma10, Nibiru, Dukla, Saigon, GAFU, Fotografická galerie Fiducia a Galerie Dole.

Podobně jako koronární cirkulace, která přispívá k okysličení myokardu a zajišťuje jeho správné fungování, fungují i neziskové galerie – pumpují energii, invenci a inspiraci do srdečního svalu ostravské kultury tak, aby tloukl pravidelně, spolehlivě a nepřerušovaně.

Výstava potrvá do konce srpna 2020.

Kalerie s čupr uměním SAIGON

Intervence umělců Livie Škutové a Hynka Chmelaře. 

„Instalace nazvaná Vřesina je stručnou zprávou o dívce Vřesině, která by si chtěla hrát s míčem u vody a být svobodná, jenže je v izolaci, nevyhnutelném odloučení. Svět okolo ní se zastavil, je pohlcován invazivními rostlinami. I na dívce se začal projevovat zub času.“

Kalerie s čupr uměním Saigon je malá nezávislá galerie provozovaná šestým rokem skupinou kurátorů – Alicí Sovadinovou, Paulou Parikrupovou, Michalem Zychem a Ivem Škutou – na adrese Fráni Šrámka 5 v Mariánských Horách. Kalerie se soustředí na mladou generaci umělců žijících nejenom v Ostravě. Prostor galerie Saigon je místem, kde se sny stávají skutečností.

Galerie Jáma 10

Společná práce kurátorů a umělců galerie Jáma 10 Barbory Mikudové, Jiřího Kuděly a Jiřího Surůvky pod pseudonymem Sukumi Jiribara III.

„Instalace nazvaná ,01 a máj?‘ vyjadřuje naše znechucení z toho jara, které je namísto obvyklého ,svěcení‘ jeho pohřbem. Příroda ožívá a lidstvo si svou vlastní samolibostí kope hrob.“ 

Galerie Jáma 10 působí v Ostravě od roku 1998 a najdete ji na adrese Přívozská 22 v centru Ostravy a na FB jako Gallery Jama 10. Vystavuje současné výtvarné umění z ČR i zahraničí a organizuje mezinárodní festival performance Malamut. Je neprofitní organizací, podpořenou granty MK ČR, obce Moravská Ostrava a vlastním vkladem členů z.s. Galerie Michal. 

Galerie Nibiru

Instalace Corona vs. Post-Corona umělců Waltera Strickera a Michala Moučky.

„Strickerova koláž ze slepených cigaretových papírků znázorňuje pohled do minulosti, kdy byla nemoc Covid-19 ještě intenzivní. Můžeme tušit takový vjem, jako když se díváme přes zamlžené okno z domácí karantény. Naproti tomu Moučkův obraz ,Don´t be home, have fun‘ dává díky barvám a piktogramům jakousi naději, že se v budoucnu život vrátí do normálu.“

Vznik galerie Nibiru je zahalen rouškou tajemství. Víme jen, že u jejího zrodu byl výtvarník S. Cigoš. Po jeho smrti převzal prostor galerie Nibiru v roce 2003 M. Moučka. Galerie vystřídala několik kurátorů a názvů (Jáma 10, Rubrum, tři měsíce zde kurátorsky působila galerie Saigon). Od osmého srpna 2014 má opět prostor galerie kurátorsky zcela v gesci M. Moučka. Od této doby proběhlo více než 90 výstav. Od roku 2015 se ke galerii přidružil náhle uvolněný vedlejší prostor bývalé trafiky, který byl nazván klubovna Jeden Tag. Od té doby tyto dva subjekty pracují spolu jako nekomerční a nezávislý prostor, přičemž klubovna se zabývá zejména pořádáním DIY koncertů, přednášek nebo jiných roztodivných kulturních akcí. Od konce roku 2019 se o Jeden Tag stará W. Stricker, který založil spolek několika osob napříč zájmovým spektrem, starající se o provoz a program. Galerie Nibiru sídlí v Ostravě-Přívoze na adrese U Tiskárny 2. Otevřeno je pouze během vernisáží nebo po osobní domluvě na telefonu 777 026 375.

Galerie Dukla

Instalace Jakuba Černého, Tomáše Knoflíčka a Libora Novotného. 

„Na nastalou situaci reagujeme v instalaci nazvané In progress prostě, motivem přesýpacích hodin, někdejším atributem Trpělivosti, jenž se však v průběhu času přesunul spíše na opačnou stranu významového spektra. V době, kdy si důležitost stále častěji pleteme s naléhavostí, jej používáme především jako znamení horečné aktivity, ovšem bez zřejmého výsledku. Tímto stavem ,in progress‘ ale zároveň ilustrujeme i naše vlastní váhání, ať už z hlediska predikce dalšího vývoje situace, či – a to především – adekvátnosti naší reakce. Tážeme se jím, zdali skutečně platí slova Maurice Blanchota o tom, že ,umění jedná špatně a jedná málo (...) a poletuje kolem pravdy s rozhodným záměrem nepopálit se o ni.‘ A tedy, zdali máme toto období jen překlenout a pokračovat tam, kde jsme před časem skončili, nebo je chápat jako impuls k rozhodné změně, byť momentálně vůbec netušíme jaké. V konečném důsledku nám pak tyto ,hodiny‘, vystupující zpoza zlaté vrstvy bezčasí, připomínají, zdali čas, který jsme dostali k dobru, dokážeme i smysluplně využít.“

Činnost Galerie Dukla byla zahájena v roce 2018. Podstatnou součástí její dramaturgie je citlivá reflexe místního kontextu, stejně jako snaha tvůrčími prostředky využít potenciál místa a napomáhat v utváření jeho identity. Galerie si klade za cíl poskytovat prostor především pro uměleckou reflexi a artikulaci aktuálních problémů ve společnosti a zprostředkovávat recentní tendence v umění a vizuální kultuře, a to s akcentem na tzv. New Genre Public Art, Site-Specific, sociální projekty či projekty postavené na mezioborové spolupráci.

GAFU

Instalace malíře Jakuba Ružinského. 

„Instalace ,Jeskyně Matom‘ malíře Jakuba Ružinského, který se ve své tvorbě věnuje převážně experimentální a automatické malbě, bude mít podobu psychické posttraumatické jeskyně v duchu Platónovy jeskyně.“ 

Kurátorem výstavy je Václav Rodek. 

GAFU je galerie Fakulty umění Ostravské univerzity. Galerijní prostor slouží nejen pro prezentaci tvorby studentů, pedagogů a absolventů Fakulty umění, ale i pro spolupráci na projektech s dalšími uměleckými institucemi fungujícími na poli současného umění. Galerie vypisuje open cally, spolupracuje s domácími i zahraničními institucemi a pořádá individuální i kolektivní projekty, jejichž ambicí je reflektovat současné výtvarné i společenské dění či deklarují snahu překračovat zaběhané zvyky ve výtvarném i školském provozu.

Fotografická galerie Fiducia

Instalace fotografky Petry Vlčkové.

„Fotografka Petra Vlčková, která v dosavadní fotografické tvorbě kloubí svou hravou hereckou duši a vytváří zasněné, barevné soubory autoportrétů či jiných osobních a intimních prostorů, vystaví v jedné z vitrín část cyklu nazvaného RS. Jde o otevřený dlouhotrvající cyklus fotografií, který pojednává o nemoci Roztroušená Skleróza. RS je chronické autoimunitní onemocnění, při němž lidský imunitní systém napadá nervovou soustavu. Projekt reflektuje každodenní kontakt s nemocí a akcentuje skrytou fascinaci nad nekontrolovatelnou proměnou vlastního těla pomocí fotografií a koláží. Větší část cyklu můžete zhlédnout ve Fotografické galerii Fiducia od 18. června.“

Kurátory výstavy jsou Roman Polášek a Martin Popelář.

Fotografická galerie Fiducia byla založena v roce 2001 fotografy Romanem Poláškem a Martinem Popelářem. Jako jedna z mála v České republice se specializuje na fotografické výstavy – zaměřuje se na prezentaci fotografické tvorby napříč médiem a dále na multižánrové instalace a nová média. Galerie nevystavuje jen známé osobnosti české a zahraniční fotografie, naopak velký důraz klade na představování mladých tvůrců, objevování talentů či prezentaci studentů uměleckých škol. Ve svých prostorách, jež jsou součástí Antikvariátu a klubu Fiducia, uspořádala více než 180 výstav, k vybraným výstavám vydává také katalogy. 

Galerie Dole

Instalace malířky Terezy Samkové. 

„V rámci projektu Koronární cirkulace představí Galerie Dole autorský projekt Terezy Samkové, studentky Fakulty umění Ostravské univerzity. Ve své instalaci protká inspiraci pandemickou současností s konotací k utilitárně-merkantilní minulosti jedné ze sedmi výloh bývalé Ostravice-Textilie.“

Kurátorem výstavy je Martin Mikolášek. 

O výstavní program Galerie Dole se od roku 2006 stará šéfkurátor Martin Mikolášek s týmem přizvaných kurátorů (v posledních letech například Jiří Ptáček, Petr Vaňous, Martin Dostál, Vladislav Holec, František Kowolowski). Galerie se zaměřuje na současnou malbu a vystavuje především mladé tvůrce z celé České republiky. Od roku 2007 připojila k aktivitám galerie výtvarnice Marcela Lysáčková dětský ateliér reflektující jednotlivé výstavy. Od roku 2006 galerie pravidelně vydává celoroční katalogy mapující výstavní činnost v jednotlivých letech. 

Iniciátor projektu:

Antikvariát a klub Fiducia

Galerie Dole a Fotografická galerie Fiducia jsou součástí Antikvariátu a klubu Fiducia, který působí v centru Ostravy od roku 1999 a je považován za jedno z nejznámějších nezávislých kulturních center regionu. Sídlí na Mlýnské ulici, pořádá ročně cca 100–200 akcí včetně výstav. Od roku 2013 spolupracuje s okrašlovacím spolkem Za krásnou Ostravu na DIY aktivitách, provozuje Databázi ostravských soch a Databázi ostravských památek a architektury. Od počátku si zajišťuje vícezdrojové financování formou grantů, darů menších nadací, soukromých dárců a funkční sítě dobrovolníků, kteří se na provozu podílejí. Spolupracuje s řadou ostravských institucí, mimo jiné také s Ostravskou univerzitou a jejími studenty, kterým zajišťuje praxi v provozu galerie i klubu, nebo se Slezskou univerzitou.

Spolek Fiducia se spolu s okrašlovacím spolkem Za krásnou Ostravu stará od roku 2016 o část náměstí Edvarda Beneše u Ostravice-Textilie – na náměstí spolky instalovaly lavičky, hmyzí domek, naučné cedulky, květináče, odpadkový koš, houpačky a další prvky. Zároveň byly opraveny vitríny, jež spolek převzal po iniciativě umělce Lukáše Kleberce a dosud v nich vystavoval zejména panely zaměřené na problematiku moderní architektury. V současné době se hovoří o architektonické soutěži na budoucí podobu náměstí s tím, že spolek by rád do doby realizace případného vítězného záměru v letošním a příštím roce po dohodě s majitelem Ostravice-Textilie Danielem Zemanem rozvíjel činnost i podobu galerie a případně i náměstí. Vše samozřejmě bude záležet na finančních možnostech spolku i plánech majitele pozemku, Statutárního města Ostravy. 

Texty, charakterizující dobu posledních několika staletí, doznaly značných úprav. Jejich nadtitulky ponesou jméno lékaře, o němž bude řeč, a titulek bude charakterizovat jeho hlavní přínos pro lékařskou vědu. Navíc kniha bude doplněna jmenným rejstříkem a texty a snímky historika architektury doc. Ing. arch. Zdeňka Lukeše o znamenitých stavbách léčebných ústavů z dob Rakouska-Uherska a První republiky. Text doprovodí celkem přes 500 snímků a podobizen. Kniha bude mít asi 600 stran formátu B5, obálka bude barevná, uvnitř snímky černobílé.

Protože vydání knihy je zamýšleno jako poděkování dnešním lékařkám i lékařům, kteří úspěšně kráčejí ve stopách svých znamenitých předchůdců, kniha nebude na prodej. Spolek ji bezplatně věnuje zdravotnickým zařízením, školám a lékařským fakultám.

Za tím účelem vyhlásil vydavatel sbírku, potřebnou k vydání knihy. Podporovatelé budou uvedeni v tiráži knihy (pokud budou souhlasit) a přispět mohou jakoukoli částkou na účet 186 745 03 59/0800. Variabilní symbol datum odeslání bez interpunkce, příklad: 20052020. Děkujeme za pochopení a pomoc.

Adresa vydavatelství: MORAVSKÁ EXPEDICE^®, Čeladná 711, 739 12 Čeladná; tel. +420 558 431 835; +420 724 100 646, e-mail: ondrejnikrozhledna@seznam.cz. Web spolku: https://www.ondrejnikrozhledna.cz/ .      

Představujete si někdy, jak asi lidé v dávných dobách tančili na vznešené barokní skladby? Všimli jste si úžasné elegance pohybu, kterou vyjadřují sochy Matyáše Brauna? Už jste někdy viděli záznam barokní taneční notace? A zajímalo by vás, co tyto krásné obrázky ve skutečnosti znamenají?

Popusťte uzdu své fantazii a zkuste se přenést do tanečního sálu v období baroka pod vedením věhlasné tanečnice a choreografky Andrey Miltnerové! Zveme vás do dílny barokního tance a pohybu v hospitálu Kuks, kde prozkoumáme tento historický styl v kombinaci se současnou citlivostí a znalostmi o tom, jak naše tělo funguje.

Dílna je otevřena pro každého, kdo by se rád dozvěděl více o barokním tanci, ale nestojí o pouhou rekonstrukci starých tanečních pohybů. Program Andrey Miltnerové nabízí pohled na baroko okem moderního člověka, který věří, že inspirace minulostí může přispět k pestřejší současnosti. 

Každý den začneme pečlivě strukturovaným tréninkem, který se soustředí na ladění těla a vnímání pohybu v prostoru. Za zvuků povznášející barokní hudby se pak naučíme základní kroky a sestavy barokního tance. Následně se inspirujeme Braunovými sochami a vytvoříme si díky nim prostor pro improvizovaný pohyb. Na závěr workshopu nás čeká veřejná prezentace na terase hospitálu Kuks. 

Registrace do 30. 7. 2020 zde! Více informací na stránkách festivalu THEATRUM KUKS.

Příběhy jsou všude okolo nás. Nedá se jim uniknout, nelze s nimi vyjednávat. Neustále nás pohlcují, až se sami nakonec stáváme jedním z nich.

Tvůrčí psaní v mém pojetí se skládá ze dvou neoddělitelných částí – jedinečnosti každého autora a spisovatelského řemesla. 

V první polovině budeme společně formou diskuzí a krátkých kreativních cvičení hledat svůj autorský hlas; tj. vhodný pár obuvi a tempo, ve kterém by se nám dobře šlapalo po papíře. Někdo totiž rád běhá s lehkostí a elegancí, jiný potřebuje dusat s vážnou tváří, třetí upřednostňuje promyšlený a sebejistý krok. A nic z toho není (naštěstí) špatně.

Druhá část kurzu bude věnována řemeslu. Projdeme si stavbu příběhu a jeho nejdůležitější části (úvod, postavy, dialog, zápletka apod.).

Nesmíme opomenout ani mnoho praktických příkladů, cvičení a drobných domácích úkolů, na kterých si vše můžete vyzkoušet. Budeme se též zabývat tématem hledání inspirace a problematikou spisovatelského (tvůrčího) bloku. Za samozřejmost považuji ochotu poskytovat ostatním zpětnou vazbu a zapojit se do ústních rozborů jednotlivých textů.

Výstupem dílny tvůrčího psaní by měla být jedna hotová povídka.

Dílny jsou určeny každému, koho políbila múza a kdo by tento polibek rád zúročil.

Registrace do 30. 7. 2020 zde! Více informací na stránkách festivalu THEATRUM KUKS.