Vychází druhý díl sklářské ságy Vlastimila Vondrušky Křišťálový klíč s podtitulem Vídeňský sen

Historická sága Křišťálový klíč Vlastimila Vondrušky je velkou rodinnou kronikou z období baroka, která je rozvržena do čtyř dílů, každý vypráví příběhy jedné generace rodu. Postupně budou vycházet pod názvy: Falknovská huť (2019), Vídeňský sen (2020), Jarmarečník (2021) a Hejnické pastorále (2022). 

Pro sepsání čtivého a věrného obrazu osudů severočeského sklářského rodu má Vlastimil Vondruška dobré předpoklady, neboť v tomto kraji žije a důvěrně ho zná. Navíc část svého života věnoval rukodělné výrobě skla, řídil sklárnu v Polevsku u Nového Boru, později pak sklárnu Královská huť v Doksech, která se specializovala na produkci kopií historického skla. Je autorem dvou publikací, které se věnují dějinám českého sklářství a sklářským technologiím. 

Křišťálový klíč - Vídeňský sen – anotace

Leopold Heřman, majitel Falknovské hutě, je uznávaný a bohatý sklářský podnikatel, ale to mu nestačí. Kvůli ctižádostivé manželce Marii usiluje o povýšení mezi urozené rody. Neshody s mladšími sourozenci se prohlubují. Matyáš se snaží v Haidě budovat obchodní společnost. Jeho bratr Johann je nucen se přestěhovat do Kamenice a vstoupí do služeb hraběte Kinského. Sestru Hedviku pronásledují dál životní katastrofy a mračna se stahují nejen nad rodem Heřmanů, ale nad celou habsburskou monarchií.

Kam se s hrdiny druhého dílu podíváme a do jaké doby je zasazen? Vysvětluje autor: „Děj Vídeňského snu se otevírá v roce 1715 a končí rokem 1725 částí, nazvanou „Konec snu“. Protože v životě, stejně jako v románech, žádný sen nemůže trvat věčně. A co by to bylo za Vídeňský sen bez onoho krásného města na Dunaji? Vídeň mám rád, protože se jí asi oprávněně říká Paříž severu. Ale Praha to není... Takže kromě Vídně se mí hrdinové samozřejmě pohybují i v Praze. Logicky, jde-li o ságu o severočeském sklářství a plátenictví, zastavíme se i v České Kamenici, Rumburku, Haidě (tak se tehdy nazýval Nový Bor), v Šenově, Chřibské a jinde. A podíváme se i za hranice rakouské monarchie do Itálie, Španělska a Německa.“ 

Křišťálový klíč nabízí nejen barvité osudy sklářského rodu Heřmanů na pozadí života v severních Čechách, které prošly na konci feudalismu nebývalým hospodářským vzestupem a později stejně rychlým úpadkem, tedy od konce 17. století do reforem na konci vlády Marie Terezie. Tajemství výroby křišťálového skla se tehdy stalo klíčem k úspěchu českého barokního sklářství. Název „Křišťálový klíč“ symbolizuje rodinné tajemství, které se v rodu Heřmanů předává z generace na generaci, současně je kopec Klíč dominantou Nového Boru.

Příběhy jednotlivých generací se prolínají s osudy skutečných historických i rázovitých severočeských postav – hraběcím rodem Kinských, plátenickým podnikatelem Allasonem, sloupskými poustevníky, šenovským rodem Kreybichů, členy tajných evangelických sekt i oddaných vlastenců.