Co se děje

„Hlavní myšlenkou Festivalu ostravských knihoven je ukázat lidem rozmanitost knihoven, které sídlí v centru Ostravy a nejbližším okolí. Knihovny již dlouho nejsou pouze půjčovnami knih, ale naopak jsou zajímavými studnicemi poznání a komunitními centry, která v průběhu celého roku připravují pro své návštěvníky lákavý program,“ sdělila za organizační tým Marcela Stehlíková.

A jak vlastně bude festival probíhat? Návštěvníci si mohou v knihovnách vyzvednout pohlednici, se kterou putují po vybraných knihovnách a účastní se programu, který je zaujme. Pokud se podaří účastníkům „oběhnout“ 6 knihoven z 10 a získají zde do festivalové pohlednice razítka, obdrží ve vybrané knihovně zdarma registraci či jiný hodnotný bonus. To je však jen pomyslná třešnička na dortu, většina návštěvníků je zvědavá především na připravené soutěže, exkurze, přednášky, výstavy, kvízy…

Pořadatelů letošního ročníku je již 10. Účastní se jej Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, Knihovna města Ostravy, Univerzitní knihovna Ostravské univerzity, knihovna Galerie výtvarného umění v Ostravě, knihovna a studovna Ekonomické fakulty VŠB-TU, knihovna Ostravského muzea, Národního památkového ústavu, ÚOP v Ostravě, Archivu města Ostravy. Letošními nováčky jsou knihovna Janáčkovy konzervatoře v Ostravě a knihovna Plato Ostrava.

Již nyní knihovny připravují pro návštěvníky spoustu lákadel. Na webových stránkách www.festivalostravskychknihoven.cz je možné sledovat postupující přípravy. Zapojené knihovny se chtějí i letos vytáhnout a přilákat návštěvníky programem zaměřeným na zábavu i poznání.

V roce 2019 navštívilo festival téměř 900 účastníků, kteří ohodnotili akci na výbornou. Ambasadorem uplynulého 3. ročníku byl Jaromír Nohavica, ambasador toho letošního je zatím překvapením, které pořadatelé brzy odtajní.

Festival ostravských knihoven se koná za podpory Ministerstva kultury ČR.

Vítězem soutěže v kategorii největších měst se staly Olomoucké listy, které porotu zaujaly grafickým zpracováním, kvalitou článků o historii města, svobodným přístupem k textům opozičních zastupitelů i různými originálními nápady, kterými redakce noviny doplňuje. V textech jsou například jakoby rukou psané vykřičníky či kroužky, které zdůrazňují důležité termíny. Noviny navíc nefungují jako reklama politického vedení.

„Celou soutěž jsme rozdělili do 3 kategorií podle počtu obyvatel, abychom neporovnávali obce s pár stovkami obyvatel a velká statutární města. Výsledky nás ale překvapily, protože například obec Velatice, vítěz nejmenší kategorie, vydává jeden z nejlépe zpracovaných měsíčníků v zemi,“ uvádí tisková mluvčí projektu Alexandra Hladíková.

Překvapením soutěže byla právě úroveň některých novin vydávaných malými obcemi. Ta vítězná eviduje necelou tisícovku obyvatel, přitom její magazín je zpracován do podoby unikátního designového díla v minimalistickém stylu. Každé číslo je svým způsobem originál a přitom výrobní cena i díky zmenšenému formátu A5 nepřevyšuje obvyklé ceny, které obce za vydávání novin platí. Velatický zpravodaj publikuje detailně graficky zpracované infografiky a velkoformátové snímky.

Prostřední kategorii opanovaly Tišnovské noviny, které pro změnu překvapily svým rozsahem a detailností zpracování. Tišnov totiž ve svém zpravodaji věnuje prostor i celospolečenským tématům a environmentální osvětě, povídkám a fotografiím.

Porota v rámci soutěže podrobila zkoumání přes 170 přihlášených zpravodajů, které hodnotila podle 10 kritérií. „Častými nešvary radničních novin je zastaralá grafika, například nemoderní fonty a nepřehledná titulní strana. Hřeší také na to, že sice informují o výsledcích místního fotbalového týmu a mysliveckém plesu, ale neinformují o hospodaření obce či usneseních zastupitelstva. V pořádku nejsou ani příliš výrazné politické úvodníky, ale v tomto ohledu se situace zlepšuje. Kvalita tištěných zpravodajů šla za poslední tři roky hodně nahoru, patrně díky počtu freelancerů, kteří se DTP věnují a jsou schopni městům nabídnout modernizaci jejich komunikačních kanálů,“ uvádí mluvčí projektu Alexandra Hladíková.

Porotci během hodnocení odhalili ale i závažnější pochybení, například nevýrazně označenou inzerci, která cílí na seniory a láká na tzv. zpětnou hypotéku, přičemž text inzerce byl ve stejné úpravě jako text redakčních článků. „Nechceme města pranýřovat ani kritizovat, snažíme se je spíše motivovat a dávat jim za příklad ty, kteří mají zpravodaje a sociální sítě kvalitní. Snažíme se tím celkově zlepšit úroveň, jakou veřejné instituce komunikují s veřejností. Jedná se o veřejné prostředky, za vydávání radničních periodik města dohromady platí okolo 2 miliard korun ročně,“ říká předseda poroty Zdeněk Novák.

Vítězné radniční zpravodaje nyní čeká natáčení krátkého dokumentu o jejich fungování. Výtisk každého z nich bude navíc symbolicky uložen do archivu knihovny T. G. Masaryka na Pražském hradě. Příští rok plánují organizátoři hodnotit plošně všechny obecní a městské zpravodaje, které v České republice vychází. 

http://www.kvalikom.cz/

Během osmi dnů nabídne světovou premiéru francouzského souboru Galapiat Cirque, překvapivou a neopakovatelnou družbu dvou předních tuzemských souborů, premiéru dokumentu Provazochodkyně nad Prahou a také doprovodný program. Předprodej vstupenek odstartoval na webové stránce festivalu.

„Nešlo to jinak, léto bez Letní Letné pro nás není tím pravým létem, a tak jsme neváhali a hned po uvolnění omezení jsme začali plánovat 17. ročník festivalu v odlehčené verzi. Přineseme ten nejlepší program, který nám současná situace umožňuje, a budeme šťastní, když si lidé přijdou festival užít, a tím jej podpoří,“ vzkazuje fanouškům Jiří Turek, ředitel Letní Letné. Velkolepé zahájení festivalu obstará výjimečným číslem španělský soubor Voalá – a to hned dvakrát za sebou. Inscenace Voalá Station naučí i přihlížející s nohama pevně na zemi „umění létat“. Muzikál odehrávající se v kulisách nebe totiž pomocí vzdušné akrobacie vytváří poutavé vizuální obrazy, které dokáží člověka povznést nejkrásnějšími emocemi.

Další zahraniční ansámbl – Galapiat Cirque z Francie – se na Letní Letnou vrací po osmi letech. A rovnou se světovou premiérou. Tuzemské publikum jako první uvidí novinku L'âne et la carrote, tedy Osel a mrkev. „Pomocí série čísel jeden muž vypráví svůj příběh cirkusového umělce. Díky svému věrnému pomocníkovi si uvědomí, že když chce člověk změnit svět, musí začít sám u sebe,“ popisuje ředitel festivalu Jiří Turek připravované představení, jehož předpremiéru viděl ve Francii před vypuknutím pandemie.

Premiéra dokumentu Provazochodkyně nad Prahou bude připomínkou nevídaného zahájení loňského ročníku, kdy na 350 metrů dlouhém laně nad řekou Vltavou prošla ve výšce 35 metrů provazochodecká umělkyně Tatiana-Mosio Bongonga. Dokumentární film se promítne za účasti tvůrců a bude přístupný veřejnosti zdarma.

V programu letenského festivalu nebude samozřejmě chybět ani to nejlepší z české novocirkusové úrody. Například oceňovaná Losers Cirque Company předvede speciální edici jejich prvního představení The Loser(s), od kterého se odvíjela všechna další tvorba souboru. Diváci se v doprovodu beatboxu hudebníka EnDrua vydají na novocirkusovou stezku plnou akrobatických triků, známých i méně známých rytmů a typického humoru souboru.

Cirkusovou expedici za čistou radostí slibuje Cirk La Putyka. Inscenaci Kaleidoscope sestavoval uznávaný soubor během koronavirové pandemie. Výsledkem je „krasohled“, v němž se jako barevné střípky střídají šílené skoky na obřím teeterboardu, skupinové taneční choreografie, závěsná akrobacie i lety na trampolíně̌.

Losers Cirque Company a Cirk La Putyka navíc pro návštěvníky chystají překvapení – společnou improvizaci, která bude k vidění poprvé a naposledy právě jen na Letní Letné Light. Jedinečný zážitek o to větší, že půjde o první tvůrčí setkání těchto českých špiček nového cirkusu.

Tady a teď se odehrává i Stand'artní kabaret divadla VOSTO5. Divadelně-hudební improvizační večer je už tradiční součástí open air programu Letní Letné. Stejně jako Běžkařská odysea, se kterou na divadelní trať vybíhají pohotoví Bratři v tricku. Letošní ročník nebude výjimkou. Navíc je možné obě představení opět vidět zdarma.

Navzdory zeštíhlení se do programu vešla řada dalších zajímavých doprovodných akcí. I v light verzi myslí Letní Letná na děti, které bere jako plnohodnotné návštěvníky festivalu. Letos jim dokonce dopřeje místo jedné rovnou dvě scény, které denně nabídnou několik představení. Dětský program zpestří ještě cirkusové a výtvarné dílny, hry, výlety, workshopy či příměstský tábor Letní Letňák, během kterého děti nazkouší divadelní inscenaci a zahrají ji přímo v Letenských sadech.

Na festivalovou tradici žonglérských dní naváže Open air žonglérská show. Zájemci o tuto dovednost se tentokrát můžou těšit na venkovní galashow. Čerstvým vzduchem proletí kdeco a diváci si užijí výkony špičkových umělců.

Na Letní Letné Light najdou návštěvníci mimo jiné i interaktivní výstavu katalánských hraček pro děti, hudební scénu nabitou kapelami a DJs a k festivalovému standardu už tradičně patří také food zóna a bary.

Letní Letná Light se uskuteční od 18. do 25. 8. v pražských Letenských sadech a vstupenky na jednotlivá představení jsou k již nyní k dostání na webové stránce festivalu. Více informací o akci najdete také na Facebooku nebo Instagramu.

Jaký je stav biografického výzkumu ve světě i v České republice? Na to odpovídá sborník Different Lives, který  propojuje zástupce mnoha světových biografických pracovišť. Knihu uvádí významný britský historik Richard Holmes. Publikace nabízí globální perspektivu: sedmnáct odborníků poutavě popisuje tradici biografického výzkumu ve svých zemích. Cílem publikace je odpovědět na otázku: jak může biografie přispět k lepšímu pochopení rozdílů mezi společnostmi a kulturami? Vzhledem k tomu, že jsou mezinárodně uznávané biografie téměř vždy psány britskými nebo americkými autory, tak je zastoupení České republiky velkým úspěchem. Kromě České republiky je pozornost věnována USA, Číně a Nizozemsku. Další příspěvky se týkají Austrálie, Belgie, Kanady, Dánska, Islandu, Íránu, Itálie, Nového Zélandu, Španělska a Jižní Afriky. Kniha vychází jako první svazek edice Biography Studies (Biografická studia) v prestižním akademickém nakladatelství Brill. 

Akademická sebevražda?

Česká republika je zastoupena příspěvkem Mgr. Jany Wohlmuth Markupové  Between ‘Creators and Bearers of the Czech National Myth’ and an ‘Academic Suicide’: Czech Biography in the Twenty-First Century (Mezi „tvůrci a nositeli českého národního mýtu“ a „akademickou sebevraždou“: česká biografie ve dvacátém prvním století). Autorka se v textu zabývá historií českého biografického psaní a jeho podobami v současnosti. Pokouší se přitom pochopit, proč se na jedné straně jedná o čtenáři mimořádně oblíbený žánr, zatímco akademická obec se mu systematicky nevěnuje. Zařazení příspěvku do prestižního sborníku je významným krokem pro český biografický výzkum. „Mezi laickými čtenáři jsou totiž biografie stále atraktivní čtení. Tím spíše se však biografický výzkum neustále vyčleňuje z akademického světa a odborných diskuzí, takže si mnohde vysloužil nálepku "akademická sebevražda,“ vysvětluje Jana Wohlmuth Markupová a doplňuje: „věřím, že právě tuto publikaci lze chápat jako krok k otevření diskuze o biografickém výzkumu i v českém prostředí, a to na základě impulzů ze zahraničí, kde tyto diskuze probíhají již mnoho let.“  

O autorce: Mgr. Jana Wohlmuth Markupová vede Pracoviště oboru Orální historie – soudobé dějiny Fakulty humanitních studií UK. Zabývá se tématy, které se týkají biografického výzkumu, teorie a metodologie orální historie, neoficiální kultury či disentu.

O pracovišti: Pracoviště oboru Orální historie – soudobé dějiny Fakulty humanitních studií UK navazuje na pozitivní zkušenosti s výukou orální historie a soudobých dějin na přednáškách a seminářích zakladatele oboru profesora Miroslava Vaňka. Pracoviště spolupracuje s Centrem orální historie Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a s dalšími národními a mezinárodními institucemi zabývajícími se výzkumem nedávné minulosti, stejně jako s archivy, institucemi z neziskového sektoru a nadacemi. Více informací zde: https://ohsd.fhs.cuni.cz

„Středočeský kraj se fenoménu historického venkovského stavitelství věnuje dlouhodobě a systematicky. Jsem ráda, že se díky mravenčí práci mnoha lidí podařilo dát dohromady ucelenou publikaci, která může sloužit i jako prázdninový průvodce při výletech po středních Čechách,“ uvedla hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO 2011). Středočeský kraj do údržby a provozu památek lidové architektury každoročně investuje kolem 15 milionů korun. „Za poslední 4 roky se větší investice týkaly zejména skanzenu v Přerově nad Labem, kde kraj investoval cca 3 miliony korun do obnovy expozičních objektů a významně se zlepšilo návštěvnické zázemí. Menší investice se realizovala také ve skanzenu v Kouřimi, kde byla za 2 miliony korun znovu vztyčena dříve rozebraná kaplička z Tismic,“ doplnila hejtmanka.

Kniha Lidové stavby Středočeského kraje vznikala tři roky. Hlavním autorem je PhDr. Pavel Bureš. Spolu s ním se na jejím zrodu aktivně podíleli odborníci z krajských muzeí a Národního památkového ústavu. Dvousetstránkovou publikaci o dvaadvaceti kapitolách vydala společnost Foibos, která na celostátní úrovni iniciovala a podílí se na realizaci Dnů lidové architektury. Ve Středočeském kraji se letos budou konat od 18. do 26. července ve skanzenu v Kouřimi.

„Součástí knihy jsou i mapové přílohy s vyznačením atraktivních lokalit, podle kterých se mohou lidé při vybírání výletů snadno zorientovat. Publikace představuje rozsáhlé selské grunty či zděné usedlosti, mlýny, sýpky, hospodářské i technické stavby nebo celá venkovská sídla. Často kolem nich chodíme bez povšimnutí, ale když jim porozumíme, teprve naplno oceníme um našich předků, jejich smysl pro funkčnost i pro krásu,“ uvedl krajský radní pro kulturu Karel Horčička (ČSSD). Péčí kraje byly vydány také turistické mapky a informační tematické brožury, takže vše je připraveno pro individuální turistiku.

Výjimečným počinem v rámci krajské péče o památky jsou také probíhající práce ve skanzenu ve Vysokém Chlumci. Na zelené louce vyrůstá už pětadvacet let a díky krajským financím a práci Hornického muzea Příbram by měl být letos dokončen dostavbou dvou posledních objektů přenesených z Mokřan a Říkova. Duší tohoto projektu je PhDr. Lubomír Procházka, respektovaný etnograf, specialista na lidové stavitelství a pedagog.  Za svou dlouholetou odbornou práci byl v rámci projektu Český venkov 1990-2020 PhDr. Procházka nominován hejtmankou Středočeského kraje na Cenu Jože Plečnika 2020 za mimořádný přínos v péči o kulturní dědictví našeho venkova.

ZDROJ

Konferenčním jazykem je čeština, účastnický poplatek je 600,- Kč po předchozí registraci.

Konference bude zaměřená na umění, kulturu a umělecké předměty ve škole a pro školu (zejména ZŠ). Bude plná praktických ukázek a workshopů. Zveme zejména pedagogy ZŠ, pracovníky s dětmi a mládeží, studenty pedagogiky i uměleckých oborů. Vítáni jsou učitelé všech typů škol včetně ZUŠ, umělci, zástupci kulturních institucí a organizací a všichni další zájemci o poznání uměleckých oborů i možných nových mezioborových inspirací.

Aktuální informace, program akce (i v příloze) a přihlášky najdete zde:

https://konference.nipos.cz/2020-skola-deti-umeni/

Jaký mají umělecké předměty význam pro školu? Jaké jsou jejich metody, co mají společného a v čem se liší? Chceme poznat a hlavně zažít, jak funguje výchova v různých oborech umění na ZŠ (hudební, výtvarná, dramatická, taneční a pohybová, filmová a audiovizuální výchova + tradice a folklor ve škole).

Nejprve se seznámíme s tím, jak se nyní jednotlivým oborům na školách daří a s čím se aktuálně potýkají. A protože se umění nejlépe vstřebává zážitkem, na vlastní kůži vyzkoušíme jednotlivé obory pod vedením samotných pedagogů či lektorů zajímavých oborových projektů.

Site-specific dílny / workshopy druhý den konference, vázané na originální prostředí kutnohorského GASKU, nabídnou „multižánrové vazby“, jak lze jedno téma uchopit různými druhy umělecké tvorby.

„Umění do lavic?“ je příležitostí načerpat novou inspiraci nejen do výuky vlastního oboru, ale „hozená rukavice“ vyzkoušet si něco nového, přesahy do oborů jiných.

Těšíme se na vás!

Navštivte webové stránky konference https://konference.nipos.cz/2020-skola-deti-umeni/,

Nebo nám napište své otázky na konference@nipos.cz.

Na první pohled veselý, zábavný a barevný videoklip se satirickým a pro Xindla X charakteristickým stylem humoru, ve výsledku získává spíš temné barvy a atmosféru hodnou zamyšlení.

Korona zhatila spoustu plánů všem na této planetě. „Teď už snad to nejhorší ohledně korony máme za sebou,“ konstatuje Ondřej a písní připomíná světu témata, o nichž by se mělo začít mluvit nebo alespoň přemýšlet. „A pokud máme dojem, že situace není tak vážná, měli bychom si sundat ty růžové brýle,“ podotýká Xindl X.

Videoklip najdete zde: https://www.youtube.com/watch?v=7Usg4jM9U8E

Videoklip natočil jako tradičně Ondřej Pfeiffer, který už nyní připravuje animované projekce k písním speciálně pro koncert v O2 Areně.

Po vyprodaném Foru Karlín Xindl X chystá největší koncert své kariéry. Kromě hudební slibuje i velkolepou rozmanitou vizuální show, kde se fanoušci mohou těšit na písničky s kytarou, vystoupení s kapelou, tanečnicemi nebo šedesátičlenným pěveckým sborem. Bohatý bude koncert i na hosty, jakými budou například písničkář Pokáč, frontman kapely Mňága a Žďorp Petr Fiala, zpěvačky Tereza Mašková a Mirka Miškechová a Maranatha Gospel Choir a spousta dalších, které bude umělec postupně odtajňovat.

Více informací na https://www.xindlx.cz/ a https://www.facebook.com/xindlxofficial

Svůj název získala výstava podle velkoformátového plátna Synchronizace barvy (2016). Samotné dílo vzniklo jako výsledek vizuálně zvukové performance autora a studentů pražského Gymnázia Na Zlatance. Rozměrné plátno, které viselo přes několik pater budovy, postupně v synchronizaci se zvukem pokrývaly stuhy barvy, vzniklé litím jednotlivým pigmentů a působením gravitace. Co budeme cítit při přechodu z teplých do studených paprsků barvy? Kam nás zavede tato podivuhodná horizontální krajina?

V obrazech vzniklých pomocí techniky vytrhávání se můžeme do krajiny barev ponořit hlouběji. Plátna nás navádí svou příznačnou osovou symetrií. Ocitáme se uprostřed přírody – Odraz krajiny (2014-2015). Zjevují se nám postavy či tváře odkudsi z neurčeného času – Bílá tvář I (2015-2016). Toho proměnlivého času, který je potřeba proto, aby se barvy navzájem spojily a mohly být od sebe později odtrženy.

„Lidské oko dokáže vidět miliony barev. V závislosti na jejich energii (frekvenci) a indexu lomu je vnímáme v různých vlnových délkách. Sami si třídíme vjemy, konkretizujeme si je a přiřazujeme jim nejrůznější významy i emoce. Z některé palety barev cítíme chlad, smutek, z jiné teplo a radost. A stejně jako můžeme vidět zvuky, můžeme slyšet barvy.“ přibližuje kurátor výstavy Ivan Bergmann.

Patrik Hábl patří mezi výrazné osobnosti české současné výtvarné scény. Je držitelem Waldesovy ceny a Europol Art Award. Pedagogicky Hábl působí na UMPRUM v Praze. Je členem sdružení Umělecká beseda a Hollar. Háblův typický rukopis neštětcové malby vykrystalizoval z propojení malířských a grafických přístupů. Odráží se v něm jeho studia v ateliéru Pavla Nešlehy na UMPRUM a Vladimíra Kokolii na AVU, ale i obliba klasické čínské a japonské malby. Často také aktivně vstupuje do volného prostoru a architektury.

Výstava je v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně ke zhlédnutí do 13. září 2020. V létě proběhnou také dvě komentované prohlídky s kurátorem výstavy Ivanem Bergmanem a to v úterý 14. 7. a 25. 8. vždy v 17 hodin

Více informací na www.galeriezlin.cz, popř. www.14-15.cz

K vidění jsou vzácná umělecká díla z období gotiky, mezi nimi například zajímavá oboustranná soška sloužící pravděpodobně jako svícen v interiéru kostela, výpravné barokní obrazy zachycující kromě náboženských témat také historické reálie nebo drobná malba E. G. Doerella připomínající kapličku, která stávala na litoměřickém předměstí a z městského prostoru zmizela v polovině 20. století.

Vchod do staré barabizny, bývalé továrny nedaleko náměstí na první pohled neavizuje nádherné poklady uvnitř budovy. O milionových hodnotách exponátů a jejich kráse  nepřesvědčí ani vstupní budka pokladny olepená plakáty a téměř utajeným pokladníkem. Rozpačitě působí i úvodní expozice několika „hadráků“. Tříkolka Velorex se uvedla v padesátých létech na trh smrtelnou nehodou. Ale to už začala pronikat na silnice flotila Trabantů z Německa, které spolu s Wartburgy produkovala továrna v Eisenachu.

To už se však u nás vyráběly Tatrovky a Tatraplány, exkluzivní automobily, s nimiž se světu představili legendární cestovatelé Hanzelka a Zikmund. Všechny ty krásné vozy v další expozici konkurují embéčku. Mezi nimi se choulí Felicie z padesátých let v bílém hávu jako princezna, ve stejné řadě stojí papalášské auto, dodávané z Ruska Volga-Sibir.  Výstavní halu vedle Felicie zaplňuje i několik embéček, českých škodovek z pozdější doby. Návštěvníka určitě udiví nákladní vozy v největší hale. K nalezení ale není legendární Vé–třieska, používaná převážně v armádě a někde dodnes.

Muzeum socialistických vozů - původně v Kozovazech v roce 2011, později přemístěné do severočeských Velkých Hamrů a od června letošního roku v Železném Brodě - prezentuje vozy východního bloku v poválečné éry do roku 1980.  Tehdejší silnice brázdila osobní auta ve značně omezeném množství. Řadu let se prodej řídil také politickým postojem kupujícího nebo také podle různých úplatků. Expozici tvoří několik tematických celků a představuje vývoj automobilů podle jednotlivých značek. Na domácí produkci aut Škoda, Tatra nebo Jawa navazují stroje sovětské i dalších zemí východního bloku. Nechybí ani česká sanitka a další užitkové vozy - Veřejné bezpečnosti, hasičská či vojenská. Populární ve své době byla liazka, velký nákladní, vysoce výkonný nákladní vůz, vyráběná z velké části v Jablonci nad Nisou a Liberci za převážné účasti vězňů. Vedle aut dekorují výstavu třeba malý trenažer pro výuku řidičů, prototypy a spousta doplňků či zařízení, které s motorismem úzce souvisí.

Znalce potěší i součást expozice s velmi zajímavé prototypy, jako například BAZ Furgonet nebo MTX Buggy. Majitelé Muzea socialistických vozů nabízejí také pronájem vozidel pro film, reklamu, kulturní a společenské akce. Dovedou připravit svatební dopravu, firemní akce, doprovodný program oslav, večírků a v neposlední řadě asistenci na motoristických akcích.