Jak může biografie přispět k lepšímu pochopení rozdílů mezi společnostmi a kulturami
ČR, ZAHRANIČÍ: Jako velký úspěch tuzemského biografického výzkumu lze vnímat zastoupení České republiky v prestižní publikaci Different Lives (Různé životy), která mapuje stav biografického výzkumu ve světě i u nás. Česká republika je ve sborníku zastoupena prostřednictvím příspěvku Jany Wohlmuth Markupové. Publikace vychází v prestižním akademickém nakladatelství Brill.
Jaký je stav biografického výzkumu ve světě i v České republice? Na to odpovídá sborník Different Lives, který propojuje zástupce mnoha světových biografických pracovišť. Knihu uvádí významný britský historik Richard Holmes. Publikace nabízí globální perspektivu: sedmnáct odborníků poutavě popisuje tradici biografického výzkumu ve svých zemích. Cílem publikace je odpovědět na otázku: jak může biografie přispět k lepšímu pochopení rozdílů mezi společnostmi a kulturami? Vzhledem k tomu, že jsou mezinárodně uznávané biografie téměř vždy psány britskými nebo americkými autory, tak je zastoupení České republiky velkým úspěchem. Kromě České republiky je pozornost věnována USA, Číně a Nizozemsku. Další příspěvky se týkají Austrálie, Belgie, Kanady, Dánska, Islandu, Íránu, Itálie, Nového Zélandu, Španělska a Jižní Afriky. Kniha vychází jako první svazek edice Biography Studies (Biografická studia) v prestižním akademickém nakladatelství Brill.
Akademická sebevražda?
Česká republika je zastoupena příspěvkem Mgr. Jany Wohlmuth Markupové Between ‘Creators and Bearers of the Czech National Myth’ and an ‘Academic Suicide’: Czech Biography in the Twenty-First Century (Mezi „tvůrci a nositeli českého národního mýtu“ a „akademickou sebevraždou“: česká biografie ve dvacátém prvním století). Autorka se v textu zabývá historií českého biografického psaní a jeho podobami v současnosti. Pokouší se přitom pochopit, proč se na jedné straně jedná o čtenáři mimořádně oblíbený žánr, zatímco akademická obec se mu systematicky nevěnuje. Zařazení příspěvku do prestižního sborníku je významným krokem pro český biografický výzkum. „Mezi laickými čtenáři jsou totiž biografie stále atraktivní čtení. Tím spíše se však biografický výzkum neustále vyčleňuje z akademického světa a odborných diskuzí, takže si mnohde vysloužil nálepku "akademická sebevražda,“ vysvětluje Jana Wohlmuth Markupová a doplňuje: „věřím, že právě tuto publikaci lze chápat jako krok k otevření diskuze o biografickém výzkumu i v českém prostředí, a to na základě impulzů ze zahraničí, kde tyto diskuze probíhají již mnoho let.“
O autorce: Mgr. Jana Wohlmuth Markupová vede Pracoviště oboru Orální historie – soudobé dějiny Fakulty humanitních studií UK. Zabývá se tématy, které se týkají biografického výzkumu, teorie a metodologie orální historie, neoficiální kultury či disentu.
O pracovišti: Pracoviště oboru Orální historie – soudobé dějiny Fakulty humanitních studií UK navazuje na pozitivní zkušenosti s výukou orální historie a soudobých dějin na přednáškách a seminářích zakladatele oboru profesora Miroslava Vaňka. Pracoviště spolupracuje s Centrem orální historie Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a s dalšími národními a mezinárodními institucemi zabývajícími se výzkumem nedávné minulosti, stejně jako s archivy, institucemi z neziskového sektoru a nadacemi. Více informací zde: https://ohsd.fhs.cuni.cz
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818