Co se děje

Sraz v 10.00 na autobusové zastávce Divadlo, v 10.10 odjezd do Lipové (na ceduli směr V. Chvojno), dále na hrad Blansko a do Ryjic na autobus.

Výletem bude provázet ředitel archivu Mgr. Petr Karlíček, Ph.D. Délka kol. 6 km. Informace na emailu: pospisilova@muzeumusti.cz, telefon: 774 231 862.

Vstup 50 Kč, vstupenky lze koupit na www.vstupenkyusti.cz a v pokladně muzea

Večer 8. 8. 2020 je od devatenácté hodiny večerní naplánovaný koncert kapely PANÍ VĚŠÍ PRÁDLO. „Těšte se, že vám zahraje multižánrová alternativní, jak se říká, zábavovka, která vás dostane do varu známými peckami, potěší hledače něčím méně známým a k tomu ještě udělá show, aby se neřeklo. Prostě PVP, známé písně s předpírkou,“ uvádí zpěvačka kapely Michaela Mužíková. „A protože víme, že ke správné zábavě patří i dobré občerstvení, nezapomněli jsme ho pro posluchače zajistit. Vstupné na koncert je pouhých padesát korun,“ s úsměvem dodává.  

Během nedělního odpoledne 9. 8. 2020 od šestnácti hodin se dětští návštěvníci budou smíchem na břicha popadat při sledování divadélka NÁMOŘNICKÁ POHÁDKA v podání oblíbeného místního Divadla JOJO. „Máte chuť podívat se k moři? Přidejte se k nám! Stačí trocha fantazie, i nemožné uvidíte. Kdo se jako nováček nechá chytit na háček? Jaké je prokletí Hubatého Džona a Jednookého Džeka? Kam nás přenese Neptunova kouzelná lastura a co najdeme v truhle? Vítr fouká, vlny vlní, voda pění, námořníci na palubu! Johoho, AHOJ. Vstupné je padesát korun,“ láká divadelnice Lenka Kučerová. „Děti pozor, kdo přijde v námořnickém, dostane od nás malý dárek,“ současně upozorňuje jedna z majitelek cestovně, interaktivně zaměřeného divadla.  

Hravý víkend v poličském muzeu by se nemohl uskutečnit bez podpory akce „Ozvěny festivalů České inspirace – Litomyšlské Toulovcovy prázdninové pátky v Poličce.“

V neposlední řadě máme pro malé i velké milovníky moře a lodí tip, jak si hravý víkend ještě více užít. Za návštěvu stojí také živá a hravá výstava uměleckých a řemeslných prací osobitých výtvarníků a tvůrců s názvem IMAGINÁRIUM v Poličce aneb ŽIVÁ VÝSTAVA DIVADLA BRATŘÍ FORMANŮ A JEJICH PŘÁTEL. Na výstavě je vše určeno ke hře a prožitku a k ničemu zde nepotřebujete návod. Imaginárium je poctou představivosti a tvořivosti, která nám říká a připomíná, že lidské ruce umí zázraky a fantazie je nekonečná. Výstava oživuje výtvarné objekty, loutky, obrázky a divadelní dekorace. Nejen děti čeká čas plný zábavy a her, kdy se budou moci všeho dotýkat, vše prozkoumávat a zkoušet.

Více se dozvíte na www.cbmpolicka.cz.

„Obranný systém v délce 1220 m obepíná celé jádro Poličky a patří mezi jedno nejzachovalejší hradební opevnění ve střední Evropě. Náklady na jeho údržbu tak nejsou malé. Město do oprav investuje s pomocí Programu regenerace městských památkových rezervací a zón s využitím finanční dotace z Ministerstva kultury ČR miliony korun. Práce na hradbách, které jsou pro Poličku velkým turistickým přínosem, jsou uskutečňovány podle havarijního stavu a finančních prostředků průběžně. V letošním roce město opět využilo příspěvku Ministerstva kultury, ale oproti  předchozím letům je investovalo do oprav jiných památek. Revitalizaci opevnění následně  zaplatilo z městských peněz,“ sdělila Marta Mastná vedoucí pracovnice městského úřadu.

„Město Polička má i národní kulturní památky, což je ještě o stupeň vyšší kategorie ochrany. Patří k nim kostel sv. Jakuba s rodnou světničkou Bohuslava Martinů a barokní skvosty na Palackého náměstí, kterými je morový sloup, budova radnice a obě barokní kašny a nově i historický nýtovaný most. Letos můžeme na opravu mostu čerpat finanční prostředky v rámci Programu regenerace ve výši až dvou milionů korun. Podmínkou bylo právě prohlášení mostu za kulturní památku,“ dodává.

Ocelový příhradový most nýtované konstrukce s příhradovými nosníky o délce okolo 20 m a šířce 4,3 m se spodní mostovkou, osazený na zděných nábřežních pilířích šířky 5,1 m a hloubky 2,5 m je technickou památkou, dokumentující vývoj mostních konstrukcí na našem území na přelomu 19. a 20. století.

Most byl postaven roku 1901 na přímé spojnici mezi jedinou původní fortnou v městském opevnění a neorenesanční palácovou budovou učitelského ústavu, pozdějšího gymnázia, dokončeného současně v roce 1901. Hlavní myšlenkou urbanistické koncepce bylo vytvoření druhého městského panaramatu  jako protiváhy siluety starého města, se školskými areály uprostřed. Uplatnění industriálního vzhledu konstrukce obohacuje komponované parkové prostředí z téže doby. Most se tak stal významným prvkem urbanismu města, který zásadním způsobem ovlivnil propojení s novou městskou čtvrtí za Synským rybníkem.

V pondělí 3. srpna se v Trojském zámku představí flétnista a znalec široké palety italských hudebních citů a výrazů Jakub Kydlíček se svým souborem Concerto Aventino, aby divákům přiblížil mistry 17. století. 6. srpna uzavře prázdninovou část programu v kostele sv. Šimona a Judy sopranistka Hana Blažíková za doprovodu Collegia Mariana. Koncert s názvem Lilium mezi trním uvede posluchače do světa raně barokní hudby v Českém království. 21. ročník Letních slavností staré hudby, které již nedomyslitelně patří k prázdninové Praze se těší opět velkému zájmu. „Mám obrovskou radost, že se i v letošním, poněkud neobvyklém ročníku, podařilo oslovit a zaujmout hudební publikum,“ říká dramaturgyně festivalu Jana Semerádová.

Po ryze českém prázdninovém programu uzavřou letošní ročník dva koncerty mimořádně konané v září, kde se představí naopak výlučně zahraniční interpreti. Příznivci staré hudby se mohou těšit na virtuózní kusy pro violu da gamba a cembalo z pera polských a německých mistrů, které představí Krzysztof a Anna Firlusovi (Polsko). Bohatý repertoár věnovaný královně Kristýně I. Švédské, mimořádné osobnosti evropských dějin, přiveze německý soubor NeoBarock.

Online rezervace a předprodej vstupenek na všechny festivalové koncerty probíhá na www.letnislavnosti.cz a v síti Colosseum ticket.

Podtitulem 21. ročníku festivalu je „NOBILITAS“, koncerty tak sledují urozenost, ušlechtilost, „nobilitu“ a její podoby v širokém slova smyslu, a také jak se měnila v průběhu času ve vazbě k evropské hudební kultuře. Koncerty se konají v sakrálních i světských historických prostorách hlavního města; ve dvou případech festival využije i nezaměnitelnou atmosféru zámeckých zahrad. Spojení šlechty a hudby v sobě zahrnuje nejen rovinu dvorské zábavy, ale také velice důležitou potřebu reprezentace a symbol ukotvení pozice v dobové společnosti. Tím se hudební produkce stávaly na jedné straně estetickou zálibou či projevem více či méně zapáleného hudebního mecenášství, na straně druhé nepřímým nástrojem politiky a vítaným prostředkem ke zviditelnění panovnického či aristokratického majestátu a jeho nedotknutelnosti. Tato rovina se promítá nejen do šlechtické hudební kultury raného novověku jako takové, ale také do námětů provozovaných děl.

Affetti dell’anima

3. srpna se v zahradě trojského zámku představí flétnista a znalec široké palety italských hudebních citů a výrazů Jakub Kydlíček se svým souborem Concerto Aventino. Společně představí mistry zejména 17. století a jejich promyšleně vystavěné, zvukomalebné a mnohdy dovádivé kousky. S. Rossi, D. Castello, M. Uccellini, J. van Eyck, G. Giamberti a další jejich kolegové uměli vyjádřit bolest, lásku, naději, smutek, radost, něhu, bojovnost i odhodlání... Rozmanitá hnutí mysli a srdce budou v hudebním vyjádření znít zblízka i zdálky a chybět v nich nebudou ani zvuky přírody.

Lilium mezi trním

6. srpna v kostele sv. Šimona a Judy uvede koncert Lilium mezi trním posluchače do světa raně barokní hudby v Českém království, a to v několikerém kontrastu. Vytříbená hudební virtuozita, nejen instrumentální, se setká s prostou, avšak působivou lyrickou poetikou strofických písní rytíře A. V. Michny z Otradovic. V 11 písních z České mariánské muziky projdeme životem Matky Boží v doprovodu H. I. F. Bibera, S. Capricorna či V. Albriciho. Pestře složený program dá nahlédnout do světa dobové zbožnosti a poezie i instrumentální bravury, představí skladatele usedlé i světoběžníky, Čechy i Italy – a ve vzájemném propojení, jako na barokním obraze s technikou temnosvitu, nechá vyniknout to nejlepší z jejich tvorby… Sopranistku Hanu Blažíkovou doprovodí rezidenční soubor festivalu Collegium Marianum.

Galantní dialog

3. září se v Zrcadlové kapli Klementina představí hráč na violu da gamba Krzysztof Firlus a cembalistka Anna Firlus. Kromě Ch. Podbielského, M. Kamieńského a C. F. Abela zazní i hudba J. S. Bacha. Mnohé ze skladeb budou uvedeny v české premiéře, zejména pak sonáty C. F. Abela, lipského žáka velkého Bacha, které byly objeveny v poznaňské Univerzitní knihovně až velmi nedávno: vyjevují Abela jako mistra virtuózního, imaginativního, a právě galantního…

Pallas nordica

Pondělí 7. září se v Císařském sále zámku Troja rozezní hudba věnovaná švédské královně Kristýně I. Jedna z nejzajímavějších, nejvzdělanějších a nejrozporuplnějších postav evropských dějin 17. století za sebou zanechala výrazné múzické stopy. Vydáme se po nich s vynikajícím německým souborem NeoBarock, který nabídne známé mistry jako A. Scarlattiho, J. H. Schmelzera nebo A. Corelliho, ale také skladatele neznámé, ovšem pozoruhodné, jakými jsou například V. Albrici, pochovaný v Praze, který pracoval přímo pro královnu Kristýnu, nebo J. Schop z Hamburku, jehož skladby se hrály během oslav Vestfálského míru (1648), na němž se Kristýna také podílela.

Následující den po koncertě se budou členové ansámblu NeoBarock věnovat zájemcům z řad hráčů na barokní housle, violu a cembalo i řad široké veřejnosti během půldenního workshopu zaměřeného na instrumentální hudbu německého baroka.

Štěpánka Balcarová převzala ocenění za nejlepší jazzovou skladbu mladého autora do 35 let z rukou Rudyho Linky, zakladatele Bohemia JazzFest, a Romana Strejčka, předsedy představenstva OSA. Slavnostní předání se konalo 31. července 2020 v prostorách hotelu NH Prague City. Organizátoři festivalu společně s OSA letos udělili cenu již po jedenácté. Odborná porota, složená ze zástupců OSA i festivalu, vybírala z 22 přihlášených skladeb.

„Často slýchávám názor, že hudební soutěže jsou nesmyslné - v hudbě se přece nesoutěží! To je pravda, v hudbě samotné o soutěžení samozřejmě vůbec nejde. Veškerá hudební ocenění vnímám tedy spíše jako formu podpory - nejen finanční, ale především psychickou! Komponování je velmi křehká věc a člověk se může často ocitnout na tenkém ledě. Proto skladatele vždy potěší, když dostane pozitivní zpětnou vazbu. Jsem velmi vděčná OSA a Bohemia JazzFest, že tento krásný pocit umožnili zažít už jedenácti českým skladatelům,“ uvedla ke své výhře Štěpánka Balcarová.

Ochranný svaz autorský již tradičně přispívá na tuto cenu i finančně. Odměnu 40 000 Kč získává vítěz ceny z fondu OSA určeného na podporu tvorby mladých umělců. „Dlouhodobě podporujeme mladé talentované autory a autorky, kteří nás obohacují svojí novou hudební tvorbou okysličující naší kulturu, prostřednictvím grantového program Partnerství OSA. Kultura je otiskem i zrcadlem jedinečnosti národa a přitom je velmi křehká a snadno zranitelná, jak nám ukazují poslední týdny a měsíce. Proto si zaslouží velkou péči ze strany nás všech, v současné době možná více než kdy dříve,“ řekl Roman Strejček, předseda představenstva OSA. 

O vítězi soutěže rozhoduje každoročně odborná porota, která se skládá ze zástupců obou organizací a bývá vždy doplněna také vítězem předchozího ročníku. Letos v porotě zasedli Jan Hála, Rudy Linka, Jiří Stivín, Emil Viklický a loňský vítěz Zdeněk Borecký.

Bohemia JazzFest založil v roce 2005 uznávaný jazzový kytarista Rudy Linka, který chtěl představit a propagovat špičkový světový jazz v České republice, a stal se v krátkém čase jedním z největších letních jazzových hudebních festivalů v Evropě. 

Protože se letošní 15. ročník odehrál v době, kdy se celá naše společnost nachází v úplně neznámé situaci, dal si za svůj hlavní cíl a úkol co nejvíce podpořit domácí hudebníky, a to hudebníky nejen jazzové, ale též z ostatních žánrů a stylů a ukázat, že společně jsme schopni toto nelehké období nejen překonat, ale současně si uvědomit, jak důležité jsou hudba a umění pro náš každodenní život. Koncerty proběhly bez obecenstva live-streamované přes sociální sítě a budou se vysílat na ČT art.

Může být ústředním tématem divadelní hry něco tak přízemního, jako je vyplňování daňového přiznání? Základem hry je prostý, leč originální nápad: použít „daňové doklady“ jako klíč k vyprávění životního příběhu.

Ben Edwards vyplňuje poprvé daňové přiznání. Probírá se proto účtenkami, jež za celý rok nashromáždil. Každá z účtenek mu zároveň připomene určitou událost nebo situaci, kterou v uplynulém roce zažil. Z původně mechanické účetní operace, jakou je bilancování příjmů a výdajů, se tak rázem stává intimní a mnohdy bolestné bilancování osobních úspěchů i nezdarů.

Inscenace je originální interaktivností a proměnlivou stavbou. Jednotlivé účtenky totiž Benovi předávají sami diváci, a jeho příběh tak získává při každém představení trochu jinou perspektivu, v závislosti na pořadí, v jakém se k němu účtenky dostávají.

Česká premiéra inscenace Přiznání proběhne v pátek 18. září 2020 od 19:00 v Lidovém domě v Nučicích.
Vstupné dobrovolné

Více o činnosti našeho souboru na www.divadlozumpa.cz a www.facebook.com/divadlozumpa

Plánovaná celková kapacita na tratích půlmaratonu, čtvrtmaratonu a štafetového běhu byla původně pro letošní rok stanovena na 2000 závodníků. „S ohledem na vývoj situace a na ni navazující hygienická opatření snižujeme celkovou kapacitu sportovního odpoledne na 1 500 běžců,“ oznámila výkonná ředitelka Zlín Film Festivalu Jarmila Záhorová. Registrace je možná výhradně on line prostřednictvím webu  www.zlinskypulmaraton.cz, a to do 6. září. Přihlásit se na místě nebude možné. Součástí startovného je i letos řada benefitů včetně personifikovaného startovního čísla, které obdrží pouze běžci přihlášení v termínu do 14. srpna.

Start závodu je v 16:00 hodin a uskuteční se intervalově, v časových rozestupech pro jednotlivé typy závodů. Běžci se jako v předchozích letech vydají z náměstí Míru přes Benešovo nábřeží, Podvesnou na Čepkov, Rybníky přes bývalý Baťovský areál zpět na náměstí Míru.

Součástí akce je již tradičně oblíbený Festivalový rodinný běh na 1400 metrů, jehož titulárním partnerem se letos stala Kovárna VIVA. „Start tohoto závodu jsme se rozhodli přesunout do dopoledních hodin. Místo plánované 14:00 hodiny tak bude zahájen už v 11:00 hodin,“ uvedla Jarmila Záhorová a dodala, že vyzvednutí startovních čísel bude letos probíhat den předem na náměstí Míru v čase od 15:00 do 20:00 hodin a v den konání závodu od 9:00 do 10:00 hodin. „Účastníky Festivalového VIVA rodinného běhu ze Zlína a okolí prosíme, aby si svá startovní čísla vyzvedli již v pátek 11. 9. a sobotní čas přenechali těm, kteří do Zlína přijíždějí z delších vzdáleností pouze na jediný den. Bez startovního čísla nebude žádný z běžců vpuštěn na trať,“ doplnila. Kapacita závodu je 800 běžců a mohou se jej zúčastnit dospělí s dětmi, junioři nebo ti, co preferují kratší tratě.  Registrace je možná výhradně online prostřednictvím webu  www.zlinskypulmaraton.cz, a to do 6. září. Přihlásit se na místě nebude možné.

Hygienická opatření, která připravují organizátoři v rámci Festivalového půlmaratonu MONET+ Zlín i Festivalového VIVA rodinného běhu odpovídají momentálně platným nařízením vlády ČR a budou průběžně upravována dle vývoje situace. Přihlášení závodníci o nich budou informováni mailem v týdnu před konáním závodu společně s dalšími pokyny. "Všichni účastníci závodů musí nově také poskytnout písemné prohlášení o neexistenci příznaků virového infekčního onemocnění v období předchozích dvou týdnů, které odevzdají na místě,“ upozornila Jarmila Záhorová.

Podrobné informace i formulář čestného prohlášení ke stažení jsou k dispozici na www.zlinskypulmaraton.cz

Tato léta budovaná knihovna zahrnuje knižní dílo Milana Kundery publikované v češtině i ve více než čtyřiceti světových jazycích, a bude nadále rozšiřována na základě dohody se správci autorských licencí o další česká i zahraniční vydání. Součástí věnované knihovny je i exkluzivní archiv obsahující články psané Milanem Kunderou, články o něm, kritiky Kunderových knih sbírané v průběhu let jeho vydavateli u nás i v zahraničí, množství výstřižků z novin, autorizované fotografie nebo i kresby z ruky Milana Kundery. Tento archivní materiál bude čtenářům MZK přístupný primárně v digitální podobě.

Rozhodnutí Milana Kundery uvítal ministr kultury Lubomír Zaorálek, který dar označil za mimořádnou kulturní událost a dodal: “Milan Kundera vždy tvrdil, že autor a nikdo jiný je absolutním pánem svého díla. A tak to, že se právě tuto svou celou tisícisvazkovou knihovnu rozhodl věnovat české instituci, je obrovskou událostí. Vidím v tom velikou symboliku. Vždyť to budeme my, kdo bude mít k tomuto dílu nejblíže a zároveň tento dar snad ukazuje, že i Milan Kundera měl a má nejblíže k této zemi.”

Milan Kundera v souvislosti s darem uvádí: „Myslím, že knížky patří do knihovny, takže je logické, že je do Moravské zemské knihovny dávám.“ Moravská zemská knihovna dlouhodobě spolupracuje s manželi Kunderovými, v loňském roce připravila například reprezentativní výstavu Milan Kundera neztracen v překladu i s exkluzívním katalogem, či vydala česko-francouzskou publikaci Dílo Milana Kundery v překladech, která mimo jiné obsahuje i bibliografii Kunderova překladového díla.  Už před několika lety se zrodila rovněž myšlenka převzetí knihovny a jejího badatelského zpřístupnění. „Dar knihovny Milana Kundery je nejenom vzkazem českým čtenářům, ale vlastně i komentářem jeho vztahu k Brnu, tedy k jeho rodišti. A Moravská zemská knihovna je institucí, která si zaslouží tento dar spravovat,“ komentuje událost ředitel MZK Tomáš Kubíček.

Po kompletním soupisu a katalogizaci knihovny má MZK v plánu během příštího roku sbírce vyhradit místo v samostatné studovně, která ponese označení „Knihovna Milana Kundery“. Ta se stane základem kulturní značky, pod níž bude nejenom k dispozici knihovna sama, ale současně se v rámci ní budou pořádat autorská čtení, debaty se spisovateli, odborné diskuse o literatuře i kultuře, a to nejenom o české, ale i o světové. Tedy přesně v duchu Kunderova světového významu. 

Věra Kunderová při příležitosti věnování knihovny připomněla, že nejde o izolovanou událost, a to nejenom v souvislosti s tím, co připravila MZK již v minulém roce, ale na podzim se čeští čtenáři a diváci mohou těšit na vydání překladu Kunderova posledního románu Slavnost bezvýznamnosti v brněnském nakladatelství Atlantis. Prozradila také, že Milan Kundera právě připravuje s překladatelkou Annou Kareninovou k českému vydání román Nevědění.  A v brněnském Národním divadle se na 23. října tohoto roku chystá obnovená premiéra Kunderova absurdního dramatu Majitelé klíčů z roku 1962.

www.mzk.cz

Umělecká tvorba Zdeny Kolečkové je dlouhodobě spjata s územím severních Čech a s Ústeckým krajem. Postkonceptuální tvorba autorky podtrhuje neschopnost člověka sekularizovaných společností porozumět symbolickým dimenzím událostí a dějů, které život člověka zasazují do rámce lidského společenství udržujícího těsné svazky s okolní přírodou. Někdy s velikou razancí, jindy zas sofistikovanou, empatickou až pečující formou vkládá příběhy osobní historie do tzv. velkých, nezpochybnitelných dějin, aby tak kriticky preparovala zlo nedávných ideologií jinou než historiografickou formou.

Od 90. let 20. století se zájem této autorky paralelně upíná i k širšímu spektru analytických pseudo-dokumentárních instalací, reflektujících environmentální a ekologická stigmata zakořeněná v rozvráceném severočeském kraji. Narativ lokálních, téměř apokalyptických příběhů zpracovává Zdena Kolečková nejčastěji prostřednictvím srozumitelné formální estetiky instalace, obsahující videopříběhy, fotografie, objekty, texty, kresby i malby. V minulosti jsme v její tvorbě nacházeli citace z poezie Zinaidy Gippius, Emily Dickinson anebo Heinricha Heineho, kteří její inspirační zázemí usazují na pomezí romantismu a symbolismu, konfliktu rozumu a citu. V aktuálním projektu se navrací k příběhu Robinsona Crusoe z románu Daniela Defoa. Přináší tak divákovi fúzi příběhů osobní a kolektivní paměti, přičemž se snaží zobrazit často skličující, téměř nezobrazitelné, ale přesto přítomné a skutečné obsahy. Ať už se jedná o tematický rozptyl její tvorby, zpytující tíživé zdroje tohoto kraje, nebo o vitální a empatickou snahu komunikovat kvalitu našeho života cestou osobního nasazení v dílčích umělecko-environmentálních projektech, obě trajektorie řadí tuto autorku k výrazným osobnostem současné české umělecké scény. Výstava v Topičově salonu volně navazuje na nedávné tvůrčí a výstavní aktivity autorky, (Molekuly vzpomínek, Galerie Sýpka, Valašské Meziříčí, 2020; Messenger urbánních krás, Galéria Schemnitz Banská Štiavnica, 2019; Podivná botanika a jiné příběhy, GHMP Praha, 2018; Metafyzika ztráty, Galerie Klatovy/ Klenová, 2017).

Pro specifický prostor Topičova salonu připravila další z komplexních projektů nazvaný V kůži Robinsona. Ten je založen na sezonních aktivitách umělkyně / amatérské zahradnice a výzkumnice, která se vydává do opuštěných zákoutí postindustriálních továrních komplexů a bývalých obchodních center i městských parků a dálničních přivaděčů, aby zde vypěstovala obilí na mouku pro autentický ústecký chléb. Umělkyně se tímto způsobem záměrně navrací k tradičně vnímanému ročnímu cyklu, přizpůsobuje se aktuálním meteorologickým i klimatickým podmínkám formou procesuální umělecké činnosti a konfrontuje tak rurální přístup s postindustriálními motivy. Městský gardening a urbánní gastro-produkce s vědomím totální absence smyslu takového snažení se jeví jako hlasité gesto environmentálního smutku. Projekt V kůži Robinsona se tak symbolicky, ale rovněž s nezbytnou dávkou sebeironie a nadsázky navrací k dovednostem autorčiných předků, přičemž pokládá znepokojivé otázky týkající se environmentální situace v éře postindustriální, převážně digitální společnosti. Ve videoinstalaci Sonáta o chlebu I z roku 2020 se autorka pokouší dirigovat elegickou hudbu krajiny, která se před ní otevírá, místo tónů však na notový papír dopadá zrní. Snaha pochopit a mít pod kontrolou důsledky hlubokých proměn společnosti od přelomu 18. a 19. století se tak symbolicky prolíná s romantickou snahou vytvořit gesamtkunstwerk plně postihující démony i božstva své doby.

I když koncepce výstavy vychází z autorčiných nejaktuálnějších projektů, vědomě pracuje i se symbiózou svých starších a současných děl. Cyklus Just a Story (1999–2000) byl před dvaceti lety vyfotografován či namalován v přibližně stejných lokalitách, v jakých nyní natáčela svá videa, a následně prezentován na stejnojmenné samostatné výstavě v pražské galerii Malá Špálovka (2000). V tomto díle pracovala s prvkem vědomé estetizace industriálních motivů – pohrobků vrcholné fáze antropocénu. Vizuálně saturované digitální tisky průmyslových zákoutí působí vznešeným, téměř sakrálním dojmem. Můžeme je vnímat jako absurdní dystopické protézy současné víry. A stejně tak můžeme vnímat záznamy z pěstování, sklízení a pečení domácího chleba v projektu V kůži Robinsona jako absurdní dystopické protézy aktuálních self-care strategií. Dvojice velkoformátových snímků z cyklu Just a Story je pro tuto příležitost zapůjčena ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

https://www.topicuvsalon.cz/vystava/zdena-koleckova/

Čtvrtek 30. 7. – Hejtmánkovice

Čtvrteční koncert cimbálové kapely z Plzně ve stylu piknikového podvečera bude příjemným strávením konce letního dne v unikátní broumovské krajině. Cimbálová muzika Milana Broučka hraje nejen tradiční repertoár určený pro tuto formaci, ale i úpravy rockových kapel jako Metallica nebo Pink Floyd. Večer se uskuteční od půl osmé na kopečku nad penzionem Jízdárna Hejtmánkovice, vstupné je dobrovolné.

„Na místě bude kolem 50 míst k sezení pro starší posluchače, jinak doporučujeme vlastní deky s sebou. Zajištěno bude drobné občerstvení, parkování bude vyhrazeno před Jízdárnou v Hejtmánkovicích, na kopeček se pak posluchači přesunou pěšky. V omezeném množství bude zajištěno i parkování přímo na kopečku, a to především pro méně mobilní posluchače, ideálně s návratem řidiče zpět na parkoviště. V případě špatného počasí akce proběhne na Jízdárně v Hejtmánkovicích,“ uvedli organizátoři.

Martin Daněk              Mélusine de Pas             Monika Knoblochová

Sobota 1. 8. – Bezděkov nad Metují

Sobotním koncertem se festival vrací k tradiční dramaturgii i tradičnímu formátu koncertů. V kostele sv. Prokopa v Bezděkově nad Metují vystoupí od osmnácti hodin vítěz Pražského Jara 2019, hobojista Martin Daněk, spolu s cembalistkou Monikou Knoblochovou a francouzskou violoncellistkou a hráčkou na violu da gamba Mélusine de Pas.

„Dlouhodobá spolupráce s mezinárodními domácími soutěžemi ukazuje, že festival podporou mladých zvolil správný směr. Kromě Pražského jara spolupracujeme například i s Broumovskou klávesou. Pro naše posluchače je určitě zajímavé sledovat vývoj profesionální kariéry mladých interpretů a těšit se z jejich návratů na festival po letech uměleckého zrání,“  dodává ředitelka festivalu Tereza Kramplová.

Program:

Georg Friedrich Händel: Sonáta F dur pro hoboj a basso continuo HWV 363a

Jean Philippe Rameau: Piecès de clavecin en concert: Concert č. 5

Francois Couperin: Les Goûts-réunis, ou Nouveaux concerts: Concert XIV.

Giuseppe Sammartini: Sonáta G dur pro hoboj a basso continuo

Kromě tradičního dobrovolného vstupného, které festival každoročně věnuje na záchranu kostelů, mohou posluchači podpořit festival také na webu https://www.darujme.cz/projekt/1203098. Aktuální informace naleznou zájemci na webu www.zapoklady.cz nebo na facebookovém profilu festivalu.