Co se děje

Jak vidět film? je přednáškový cyklus o dějinách filmu a filmové analýze. Je vhodný pro filmové nadšence, jež láká porozumět filmu hlouběji v kontextu historickém, uměleckém nebo filosofickém. Celoroční kurz doporučujeme také jako přípravu k přijímacímu řízení vysokých škol s uměleckým zaměřením. Přednášky vedou přední osobnosti české kinematografie: Bohdan Karásek, Jiří Flígl, Václav Kadrnka, Martin Čihák, Petr Václav, Květa Přibylová a další. Kurz probíhá od 11. října 2022 do 23. května 2023 v prostorách Kasáren Karlín.

Jak stvořit film? je praktický kurz pro všechny zájemce o filmovou tvorbu. V tomto celoročním kurzu mají uchazeči jedinečnou možnost zkusit si vytvořit svůj film tzv. od A do Z. Prostřednictvím distribučního projektu Free Cinema Films pomáhá Free Cinema snímkům s jejich další distribucí do českých kin a na filmové festivaly. Proto se již několik krátkých filmů studentů minulých ročníků pyšní oceněním. Za všechny uvedeme úspěšný film Cesta do Kandaháru našeho studenta Petra Vopěnky, který je uveden na VOD platformě Amazon Prime. Během kurzu se uchazeči dostanou od hledání námětu, zhotovení literárního a technického scénáře až k samotné realizaci, práci se zvukem, kamerou, střihem a postprodukcí a v tom všem jim budou nápomocí odborníci a pedagogové z FAMU. Za všechny jmenujme režisérku Květu Přibylovou, filmaře Ondřeje Belicu, režisérku Viktorii Rampal Dzurenko či scénáristu Marka Grajciara. Kurz Jak vidět film? je k tomuto kurzu zdarma. Kurz probíhá od 4. října 2022 do 30. května 2023 v Pražském kreativním centrum na Staroměstském náměstí, Kasárnách Karlín a Studiu FAMU.

Jak hrát ve filmu? je praktický celoroční kurz pro nadšené zájemce o filmové herectví. V rámci intenzivního kurzu, složeného ze série přednášek, filmových ukázek a exkluzivních praktických hereckých cvičení, se studenti budou podrobně věnovat specifikům filmového herectví. Absolventi si z kurzu odnesou množství vlastních natočených etud pod dohledem režisérky Viktorie Rampal Dzurenko, získají nové přátelé a kontakty do budoucna. Zároveň se filmoví herci okamžite uplatní v krátkých filmech studentů z kurzu Jak stvořit film. Kurzisté mají v ceně kurz Jak vidět film. Kurz probíhá od 4. října 2022 do 30. května 2023 v Pražském kreativním centrum na Staroměstském náměstí, Kasárnách Karlín a Studiu FAMU.
 

“Nikdy by mě nenapadlo, že je možné za tak krátkou chvíli tolik rozvinout herecké schopnosti herce, jako to s námi dokázala Viktorie. Její dynamická energie, motivace, humor a nátlak zajít za hranici komfortní zóny mě vystřelili rychlou parou vpřed a rozproudili ve mně všechny herecké smysly.” Gabriela Pravdová - absolventka hereckého kurzu.

Novinka
Letos uvádíme také novinku - Fotografický kurz pro děti. V pololetním kurzu se děti dozví o původu a smyslu fotografie. Naučí se s fotkou experimentovat a poznají, jak fotografie dokáže obohatit zážitek. Děti budou pracovat s digitálním fotoaparátem nebo mobilem, ale také s analogovým fotoaparátem. Našim cílem je přiblížit dětem kouzlo analogové fotografie, které jsme se věnovali v knize Malí fotografové (Bc. Tereza Nová a Mg.A. Jiří Forejt, Ph.D., nakladatelství Běžíliška). Kniha získala v roce 2022 prestižní ocenění Zlatá stuha a Nejkrásnější česká kniha roku v kategorii učebnice a didaktické pomůcky.

Kurzy společně zahájíme premiérou krátkých filmů našich kurzistů z předchozího ročníku, na kterou jste srdečně zváni a to 27. září 2022 v 18:00 v Kasárnách Karlín.

http://www.freecinema.cz/

Každý klavír má jinou duši. První měkce chlácholí ukolébavkou, druhý vypráví moudře jako stařec o životě, jiný kypí energií jako mladý hřebec a rozhoupe lustr v sále. Při koncertech se klavírista setkává se spoustou nástrojů různých zvukových kvalit a barev. Bohumír Stehlík se rozhodl tyto rozdílné kvality zaznamenat a výsledkem je velmi netradiční CD Pictures, které v deseti hudebních obrazcích posluchači předkládá osm obrázků klavírů věhlasných značek - Steinway, Bösendorfer, Fazioli, Petrof a další.

Na albu posluchač najde jednak improvizace, při kterých klavírista naciťuje jakou hudbu chce nástroj hrát, a dále se zde nachází originální kompozice, které byly vybrány k charakterům jednotlivých nástrojů. Deska také současně obsahuje dvě skladby, které byly natočeny pro film Černobyl na kolečkách, který měl premiéru v dubnu letošního roku. Pictures je osobním hudebním vyjádřením, kdy autor a interpret v jedné osobě reflektuje své pohnutky a pocity a také zajímavou sondou do nádherného světa klavírů.

Související odkazy:

http://www.bohumirstehlik.com

https://www.radioteka.cz/detail/crohudba-815251-bohumir-stehlik-pictures

https://www.youtube.com/watch?v=_m9m3Hc65qw – klip ke skladbě Calm

https://www.youtube.com/watch?v=aMl9pNF7a3I – skladba Theme k filmu Černobyl na kolečkách

Před vernisáží v úterý 6. září se od 17 hod. v přednáškovém sále (3. patro) Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem uskuteční doprovodná přednáška Mgr. Michala Schustera na téma: Dějiny Romů a jejich pronásledování během 2. světové války. Budete mít možnost blíže se seznámit s dějinami Romů v meziválečném Československu, a především s jejich tragickým osudem za druhé světové války. Vstup na přednášku i vernisáž je zdarma a registrace není nutná.

Zahájení výstavy se společně se zástupci obecně prospěšné společnosti Živá paměť zúčastní i fotografka Jana Stachová.

Výstava je přístupná zdarma od 7. 9. – 3. 10. 2022, otevřeno po – út 9.00 – 18.00, st 13.00 – 18.00, čt – pá 9.00 – 18.00, so – ne zavřeno.

Výstavu připravila obecně prospěšná společnost Živá paměť s finanční podporou Ministerstva kultury ČR a Nadačního fondu obětem nacismu. Vznik výstavy podpořilo Ministerstvo zahraničních věcí ČR.

Obecně prospěšná společnost Živá paměť byla založena pracovníky Kanceláře pro oběti nacismu Česko-německého fondu budoucnosti v prosinci roku 2003 s cílem:

● pečovat o společný odkaz osob pronásledovaných totalitními režimy a rozvíjet s tím 

    související informační, vzdělávací a dokumentační činnost,

● poskytovat  poradenské a asistenční služby osobám pronásledovaným totalitními

    režimy, zejména nacionálním socialismem,

● zprostředkovat dialog mezi mladou generací a posledními žijícími svědky nacistického pronásledování.

www.zivapamet.cz

Historické rámy, a ještě zdobnější zrcadla z dílen starých mistrů doplní i tři NFT neboli nezaměnitelné tokeny vytvořené současnými umělci. Návštěvníci budou moci obdivovat také historický nábytek, lustry a další ukázky řezbářského umění. Milovníky krásy potěší i instalace zahrnující důmyslně naaranžované květiny: z tvarů rostlin a květů čerpali totiž rámaři svou vůbec nejčastější inspiraci. Součástí expozice budou také umělecké předměty nabízené v Arthousu v rámci nejbližší online aukce. Návštěva výstavy Umění rámu je zároveň jedinečnou příležitostí k prohlídce celého Arthousu. Ten patří i se svou zahradou k nejkrásnějším vilám v Praze.

Nádhera zanikajícího řemesla

„Cílem výstavy je přiblížit veřejnosti nádheru i význam rámařského řemesla od renesance až po ukázky moderních rámů do 50. let minulého století,“ vysvětluje Tomáš Hejtmánek.  Ten sbírání rámů propadl už v sedmnácti letech. Tehdy, počátkem 90. let, koupil ještě jako student svůj vůbec první historický rám. „Jde o veliký renesanční rám vytvořený okolo roku 1500. Vlastnil ho Josef Kotrba, restaurátor a věhlasný rámař. Jeho ateliér jsem tehdy často navštěvoval, abych se mu mohl dívat pod ruce,“ vzpomíná Hejtmánek na svůj první vzácný úlovek. „Na výstavě jde o největší kus nacházející se na galerii v ateliéru. Poznáte ho i tak, že jako jediný nebude v prodeji. Nemůžu přece prodat něco, čím všechno začalo,“ vysvětluje sběratel.

Vedle rámů Josefa Kotrby a jeho bratrů, kteří ve své dílně vytvářeli rámy na míru pro díla Františka Muziky, Jana Baucha nebo Oty Janečka, výstava představí i dílo nejslavnějšího českého rámaře Jindřicha Ecka, potomka z rodu řezbářů a intarzistů působících v Čechách už od 17. století. „Pokud máte doma rám označený na zadní straně signaturou Eck, jde nejspíš o vysoce kvalitní práci z této rodinné dílny,“ vysvětluje Hejtmánek, sám později restaurátor a vystudovaný akademický malíř.

Rámy a zrcadla z celé Evropy

Výstava nabídne i mnoho překrásných, bohatě zdobených rámů z doby baroka. Svoje kouzlo však mají i černo-zlaté rámy empírové ozdobené cínovými aplikacemi. Solidně a méně okázale se rámovalo v období biedermeieru. Secese vynikala efektními ornamenty, moderna přinesla střízlivé a geometrické rámy. „Mnoho historických rámů i zrcadel na výstavě pochází z Itálie a Španělska. K zemím se silnou rámařskou tradicí patří ale i Holandsko, Francie, Německo a Anglie. A ve výčtu důležitých míst z hlediska historie rámů nesmí chybět ani celá rakousko-uherská monarchie,“ říká Hejtmánek.

Výstava Umění rámu tak nabízí i možnost potěšit se pohledem na krásné, v dnešní době už pomalu zanikající řemeslo. A prostřednictvím digitálních děl nahlédnout do budoucnosti, kdy umění bude existovat možná už jen virtuálně. „Staří rámaři byli často napůl sochaři a ti nejlepší vkládali do svých děl i mnoho výtvarné invence. Dobře zvolený rám dá plátnu nebo grafice ještě víc vyniknout, nevhodná adjustace jim naopak ublíží.  Historický rám navíc může v interiéru fungovat i jako samostatný umělecký objekt. Je proto nesmírná škoda, že tak užitečné rámařské řemeslo pomalu mizí, “ je přesvědčen Hejtmánek.

Na rámování obrazů se často podílela celá řada profesí. „Pevnou kostru dělal truhlář, zdobené vnitřky byly dílem řezbáře nebo se odlévaly do forem. Zlaté plátky na rám nanášel pozlacovač, kovové ozdoby dodával kovolitec. Důležité byly i opravy, v ideálním případě provedené znalcem restaurátorských technik.  Na jednom rámu tak mohla pracovat celá plejáda šikovných lidí,“ líčí Hejtmánek. Ten rámy dříve i navrhoval a dodnes je umí vyrobit.

Umění rámu. 9.9.- 16.10. 2022, Arthouse Hejtmánek, Goetheho 17/2, Praha 6 – Bubeneč. Otevřeno po-ne 11-18 hodin, základní vstupné 100 korun, snížené 50 korun, rodinné 150 korun.

www.arthousehejtmanek.cz

Víte, že…

některé rámy nebo zrcadla vystavené v Arthouse Hejtmánek lze pořídit už za několik tisíc korun, jiné mohou stát i desetitisíce? Nejdražším exponátem je více než dvoumetrový francouzský manýristický rám nabízený za 550.000 korun: jde o raritní kousek, který v minulosti pravděpodobně zdobil významné šlechtické sídlo.

nejčastější chybou, které se lidé při rámování uměleckých děl dopouštějí, je, že se zbavují původního rámu? Obvykle proto, že je poškozený. „Téměř každý defekt rámu se dá restaurovat, stačí si nechat poradit, jestli to stojí zato. Umělecké dílo bude mít větší hodnotu a bude i lépe vypadat ve svém původním rámu, než když se ho pokusíte zasadit do něčeho novějšího,“ radí Tomáš Hejtmánek.

díla nabídnutá do aukce musí Tomáš Hejtmánek velmi často znovu přerámovat? „Pokud někdo přinese zajímavé dílo v nevhodném rámu, nemohu je v aukci nabídnout, protože špatnou adjustací přichází o část své hodnoty,“ vysvětluje.

leštění zlacených rámů se provádí achátem?

výstavy věnované obrazovým rámům pořádla už mnohá světová muzea a galerie? Takto zaměřené výstavy proběhly kupříkladu v amsterdamském Rijksmuseu v roce 1984, v Chicago Institute of Art v roce 1986, New Yorském Metropolitním muzeu v roce 1990 a londýnských The National Portrait Gallery (1996) a The National Gallery (2015).

jedno z nejvýše vydražených vyřezávaných starožitných zrcadel bylo v aukční síni Christie’s prodáno za bezmála 1.600.000 dolarů? Odhadní cena přitom činila 250 až 400 tisíc dolarů.

běžnou praxí je dnes rámování pomocí průmyslově vyráběných lišt, kde si rámeček i paspartu vybíráte podle vzorníku? „Pokud chcete vyrobit originální rám na zakázku, většina rámařství na to už není zařízena. Možná budou mít ale na skladě nějaký historický rám a mohou ho seříznout, aby jimi vaše dílo znovu přerámovali,“ radí Tomáš Hejtmánek.

od 19. století byl častěji dřevěný rám zhotovován v kombinaci s rámařskou masou? Rámařskou masu z klihu a křídy stačilo otisknout do předem vytvarovaných forem. Takto vyrobené rámy jsou těžší a křehčí.

galerie specializované pouze na rámy se nacházejí v Londýně, Vídni, Paříži nebo v Římě? Rámy se draží i na některých zahraničních specializovaných aukcích. „V zahraničí se ceny špičkových starožitných rámů a zrcadel pohybují v cenové kategorii od desítek až po stovky tisíc eur,“ říká Hejtmánek.

Zahájení výstavby objektu, kterému předcházely tříleté administrativní přípravy, zahrnovalo mimo samotnou realizaci také detailní vypracování studií proveditelnosti, zpracování projektové dokumentace a žádost o udělení dotace. „Definitivní zelenou dostalo vybudování nové moderní budovy a revitalizace archeologických lokalit v červenci 2019 s udělením rozhodnutí o přijetí hlavní finanční dotace IROP. Tímto projektem se Slováckému muzeu podařilo dosáhnout dalšího významného cíle v podpoře povědomí o významu cyrilometodějského odkazu, samotného Památníku Velké Moravy i dalších velkomoravských archeologických lokalit, které jsou zapsány na seznamu významných národních kulturních památek. Staré Město s evropsky výjimečným Památníkem Velké Moravy – Cyrilometodějským centrem se nyní stává významnou součástí budované Evropské kulturní stezky sv. Cyrila a Metoděje a její výkladní skříní,“ podotkl PhDr. Ivo Frolec, ředitel Slováckého muzea, který o realizaci tohoto projektu usiloval dlouhá léta.

Výstavba Cyrilometodějského centra ve Starém Městě byla součástí projektu Revitalizace národních kulturních památek Velké Moravy, která zahrnovala také revitalizaci venkovních archeologických lokalit Sady (Výšina sv. Metoděje v Uherském Hradišti), Špitálky ve Starém Městě a lokalitu Na Díle v obci Modrá. Rozsáhlá investiční akce byla financována ze tří zdrojů – z dotačního fondu IROP ve výši 89 575 000 Kč, rozpočtu Zlínského kraje v částce 24 618 000 Kč a z vlastních zdrojů Slováckého muzea ve výši 9 266 000 Kč. Celkové náklady činily 123 459 00 Kč. Slavnostní otevření za účasti vrcholných představitelů Zlínského kraje, kultury a spolupracujících organizací proběhne ve středu 31. 8. v 10.00 hodin.

Nová přístavba v těsné blízkosti současného památníku se rozkládá na ploše tří pater a je tvořena specializovaným archeologickým pracovištěm, depozitárními prostory, knihovnou s badatelským zázemím a veřejným depozitářem, prezentačním sálem a, především expozičními sály.

„Expozice s názvem Kořeny slovanské kultury – Příběh Konstantina a Metoděje, nacházející se ve druhém patře spojeném se stávající budovou památníku skleněným krčkem, provede návštěvníky životem a odkazem sv. Cyrila a Metoděje, kteří položili základní kameny pro vznik prvních slovanských států a formování slovanské kultury. Při realizaci této expozice se tým Slováckého muzea, v čele s vedoucím archeologem Tomášem Chrástkem, vydal mj. do Severní Makedonie. Na břehu Ohridského jezera se nachází kaple sv. Nauma, ve které se díky interaktivní vizualizaci ocitnete nyní i ve Starém Městě. Odkaz sv. Cyrila a Metoděje, respektive jejich žáků, je na Balkáně dodnes velmi silný. V prostorách posledního podlaží nalezneme rovněž prezentační sál. Tato expozice rozvíjí a umně doplňuje expozici Velká Morava, kterou návštěvníci mohli navštívit doposud,“ vyslovil se PhDr. Ivo Frolec.

Region však není místem, které je spjato pouze s obdobím Velké Moravy. „V prvním patře, v expozici Archeologie – Pravěk Uherskohradišťska, objeví návštěvnici část jedinečných sbírkových předmětů, které muzeum nashromáždilo za více než 100 let své existence. Prvně v historii Slováckého muzea tak máme možnost dlouhodobě prezentovat archeologické nálezy z dávné minulosti,“ dodává rovněž PhDr. Ivo Frolec. Jeho slova doplňuje Mgr. Tomáš Chrástek, který představuje unikátní haptickou (hmatovou) stezku, která provede návštěvníka proti proudu času: „Formou replik a zvětšených rekonstrukcí autentických archeologických nálezů převážně z území Uherskohradišťska si můžete hmatem, ale i sluchem sami objevovat dávné kultury, seznamovat se s nádobami, které používaly, se zbraněmi, jimiž bojovaly, se šperky, kterými se krášlily, ale také s kamennými nástroji a rytinami či soškami nejstarších lovců a sběračů, kteří region obývali.“

Tam, kde končí dobrodružství haptické stezky, otvírá se návštěvníkům prostor, který multimediálními prostředky, ale i skutečnými nálezy z archeologických výzkumů představuje osídlení regionu v různých historických obdobích, jeho proměnami, zvláštnostmi či unikátními nálezy. Mezi nejvýznačnější bezesporu patří poklad z Bánova, který představuje rituálně odložený kroj velmožky či kněžky patřící k elitě tehdejší společnosti. Poklad obsahoval mimo jiné soubor více než 1500 jantarových korálků a bronzové spony ze Slovinska a patří k nejvýznamnějším halštatským nálezům na Moravě.

Prostory prvního patra zahrnují také dokumentační oddělení, pracovny archeologického oddělení, knihovnu a veřejný depozitář pro badatele.

Přízemní prostory budovy ukrývají zároveň výše zmiňované rozsáhlé depozitární prostory pro archeologické sbírky a technické zázemí budovy. „Realizace depozitárních prostor je jedním z klíčových aspektů stavby. Dosavadní kapacity byly totiž zaplněny cca z 95 %. V jednom z depozitářů je vybudována také trezorová místnost, kde jsou uloženy nejcennější předměty našich bohatých muzejních sbírek,“ doplnil PhDr. Ivo Frolec, ředitel Slováckého muzea.

Při přípravě a tvorbě nových expozic měl hlavní slovo archeolog Mgr. Tomáš Chrástek spolu s architektem Ing. arch. Michalem Kutálkem. Ten rovněž realizoval národopisnou expozici Slovácko v hlavní budově Slováckého muzea ve Smetanových sadech, která získala 2. místo v kategorii Muzejní výstava roku v národní soutěži muzeí Gloria musaealis pro rok 2014. Zhotovitelem stavby se stala společnost Zlínstav a.s. Realizaci audiovizuální techniky zajistila společnost AV MEDIA SYSTEMS, a.s., stavby expozic zabezpečila společnost 4M design s.r.o. Dodávka nábytku a interiérových doplňků byla realizována společností POZIMOS, a.s. Na výstavbě i konečné realizaci se podílel široký tým desítek odborníků z celé řady často specifických profesí.

Co tedy návštěvníky od prvního září čeká? V rámci jedné vstupenky tak zavítají do nové přístavby s dvěma novými expozičními sály a zázemím, ale také do stávající expozice Velká Morava, která otevírá pohled nejen na základy hřbitovního kostela z 9. století, ale i hroby a archeologické nálezy. Jak zdůrazňuje ředitel Slováckého muzea, PhDr. Ivo Frolec, „Památník Velké Moravy – Cyrilometodějské centrum, národní kulturní památka, nabídne tak dnem svého otevření 1. září 2022 komplexní a současně jedinečný pohled nejen na období Velké Moravy, ale i stopy a odkazy našich předků, kteří tato místa obývali několik desítek tisíc let před současností.“

Na první neděli po otevření, 4. září v čase 13.00 až 18.00, připravil tým Slováckého muzea navíc pro veřejnost mimořádný doprovodný program. „Naši návštěvníci budou moci využít možnosti tří komentovaných prohlídek, připojit se k prohlídce depozitářů spolu s odborným výkladem, zapojit se do debaty s tvůrci expozic či ochutnat dobovou kuchyni Velké Moravy. Program bude zahrnovat také besedu Ing. Martiny Janochové na téma Evropské kulturní stezky sv. Cyrila a Metoděje spolu s projekcí dokumentu Pěšky bez hranic. Pro děti si programové pracovnice muzea připravily venkovní aktivity a tvořivé dílny. Veškeré informace naleznou návštěvníci na našich webových stránkách či sociálních sítích,“ připomíná Ing. Petra Bubeníková, PR manažerka Slováckého muzea.

ZAJÍMAVOSTI Z PRŮBĚHU STAVBY, REALIZACE EXPOZIC

• Při výkopových pracích došlo k narušení celkem 7 hrobů z období Velké Moravy. V nejbohatším z nich se podařilo objevit 8 náušnic. Vzhledem k poloze stavby by se nejednalo o nic až tolik překvapivého, pokud bychom ovšem nebyli na archeologicky již prozkoumaném území.

• Při vrtech pro tepelná čerpadla došlo k navrtání ložiska metanu. Což si vyžádalo omezení prací, uzavření vrtů, nahrazení zdroje vytápění a vybudování systému odvětrání základové desky.

• Od položení základního kamene 6. 1 .2020 do ukončení veškerých prací na projektu k 30. 6. 2022 uplynulo přesně 906 dnů. Zajímavostí je, že stejné číslo je spojeno i s kolapsem Velké Moravy.

• V expozici Příběh Konstantina a Metoděje můžete vidět unikátní reprodukci fresek z Říma, Makedonie a Albánie.

• V suterénu Cyrilometodějského centra se nacházejí depozitáře archeologického oddělení, ve kterých je uloženo více než 300 000 archeologických nálezů z období od paleolitu po novověk.

Chystaná koprodukční inscenace Draku a Bratislavského bábkového divadla – Československo – bude divadelní sondou, která hledá na základech původního příběhu odpověď na otázku, zda existuje něco, co Čechy a Slováky spojuje i třicet let po rozpadu společného státu. Inscenace je určena divákům od 10 let a její slovenská premiéra
je naplánována na 13. 1. 2023. Hradeckému publiku se inscenace poprvé představí 13. 5. 2023.

Divákům od 9 let bude určena únorová premiéra nové autorské inscenace Tomáše Jarkovského a Jakuba Vašíčka – Huckleberry Finn, na motivy slavného románu Marka Twaina. Příběh o osvobození nejen od útlaku a konvencí, ale i vlastních předsudků, tematicky navazuje na předchozí tituly stejného tvůrčího týmu, Bílého tesáka a Cestu, s nimiž tvoří ucelenou trilogii, která našla svůj předobraz v klasických dílech americké literatury.

Třetí premiérou bude autorská inscenace na pomezí poetického fyzického divadla a klaunské grotesky To je andělení!  v režii a choreografii Veroniky Riedelbauchové, scénografii Marianny Stránské a s hudbou Jana Čtvrtníka. Poetická groteska o tom, co se stane, když vám domů jen tak z nebe spadne anděl, je určena nejmenším divákům od tří let a premiéra je naplánovaná na 29. 4. 2023.

Konec sezóny bude opět patřit festivalu REGIONY – Mezinárodní divadelní festival Hradec Králové, kterého je Divadlo Drak spolupořadatelem spolu s Klicperovým divadlem a neziskovou organizací kontrapunkt.

V rámci příprav festivalového programu nadcházejícího ročníku navštívili zástupci Divadla Drak, ředitel Tomáš Jarkovský a vedoucí marketingu a produkce Barbora Kalinová, v červenci 2022 francouzský Festival d’Avignon. Tento výjezd mohl být realizován díky dotačnímu programu Královéhradeckého kraje Podpora mobility v kultuře.

Začátkem října se pro návštěvníky otevře v galerii Labyrint Divadla Drak nová interaktivní a zážitková výstava věnovaná animovanému filmu s názvem Draci v animaci a Čtyřhlas. Výstava vzniká ve spolupráci s produkčním studiem MAUR film.

Nové inscenace sezóny 2022/2023

Československo

Podle scénáře Petra Galdíka a Tomáše Jarkovského, v režii Šimona Spišáka a Jakuba Vašíčka, připravuje Divadlo Drak v koprodukci s Bratislavským bábkovým divadlem společný projekt k příležitosti 30. výročí rozpadu Československa, státu, který vznikl spojením dvou národů, které se v určité době dobrovolně rozhodly sdílet svůj historický vývoj a jejich společná cesta trvala 75 let.

„Ojedinělá blízkost našich národů si podle nás zaslouží divadelní reflexi a třicetileté výročí rozpadu společného státu k tomu poskytuje jedinečnou příležitost. Protože na inscenaci spolupracují dvě loutková divadla, zvolili jsme
si za východisko této reflexe fakt, že české a slovenské loutkářství bylo společně zapsáno do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Což sice může být důvod k jisté hrdosti, ale zároveň je to také docela zábavný paradox nikoli nepodobný vzniku samotného Československa, které vzniklo na tezi jednotného československého národa, který ale nikdy neexistoval. A stejně tak je velká otázka, jestli existuje něco jako společná československá loutkářská tradice. Proto nás napadlo pohrát si s hypotetickou situací, že by třeba na UNESCO přišlo anonymní udání, že je to celé nesmysl. Co by pak zbylo československým loutkářům jiného, než spojit síly a dodatečně vytvořit jeden společný, dokonale československý, absolutně vyvážený, předem tradiční kus, aby pochyby světové veřejnosti rozptýlili? Otázkou jen zůstává, jestli by byli se schopni dohodnout na tom, jak má takový dokonale československý kus vypadat,“ řekl k projektu spoluautor scénáře Tomáš Jarkovský.

V inscenaci se představí členové uměleckých souborů obou divadel – Frederika Kašiarová, Ľuboš Janák, Ľubomír Piktor, Milan Hajn, Šimon Dohnálek a Pavla Lustyková. Autorem scény je Karel Czech, kostýmů pak Tereza Vašíčková. Hudbu k inscenaci zkomponoval Daniel Čámský.

Huckelberry Finn – autorskou inscenace, která se opírá o motivy slavného románu Marka Twaina Dobrodružství Huckleberryho Fina, je posledním dílem trilogie dobrodružných příběhů o cestě za svobodou a osobní integritou, které čerpají inspiraci ve velkých dílech americké literatury.

„Twainova kniha, o chlapci s dobrým srdcem a břitkým jazykem, který pochází z komplikovaných rodinných poměrů, a tak trochu nedokáže žít v civilizaci a tradiční společnosti, která se ho snaží takzvaně v jeho zájmu převychovat, líčí dobové předsudky a zejména pak rasismus velmi autenticky a bez příkras. Příběh o cestě
Hucka a uteklého černošského otroka Jima na voru po řece Mississippi je symbolickým obrazem útěku za faktickou svobodou, ale i cestou k sebepoznání, pochopení a přijetí a tematicky tak doplňuje naše dvě předchozí inscenace Bílého tesáka a Cestu a tvoří s nimi ucelenou sadu, která vychází z děl amerických klasiků, kteří se ve své tvorbě věnovali fenoménu tuláctví.“ přibližuje inscenaci režisér Jakub Vašíček.

V únorové novince hrají Barbara Jarkovská Humel, Milan Hajn, Dominik Linka, Jan Popela a Milan Žďárský. Jako autor scény se do Draku opět vrací Kamil Bělohlávek, ve spolupráci s Terezou Vašíčkovou, která má na starost kostýmy. Autorem hudby je opět Daniel Čámský.

Na jaře přivítáme v Draku hostující tvůrčí trio – režisérku a choreografku Veroniku Riedlbauchovou – scénografku a spoluautorku námětu Mariannu Stránskou – hudebního skladatele Jana Čtvrtníka, kteří pro naše divadlo připravili i oceňovanou inscenaci Do hajan! Jejich nová inscenace To je andělení!, která se bude pohybovat na pomezí poetického fyzického divadla a klaunské grotesky, zpracovává laskavé a dětský hravé téma jak vrátit na nebe anděla, který z ničeho nic spadne k vám domů.
V inscenaci se vedle Petry Cicákové a Luďka Smadiše, kteří svůj pohybový um a cit pro gag již předvádějí v inscenaci Do hajan!, nově představí Edita Valášková a Šimon Dohnálek.

FESTIVAL REGIONY je lepší i díky podpoře Královéhradeckého kraje

Ve chvíli, kdy si diváci ještě naplno zažívají 27. ročník festivalu REGIONY, se my, společně s dalšími spolupořadateli, začínáme připravovat na jeho další ročník.

V rámci festivalových příprav mohli díky podpoře Královéhradeckého kraje navštívit Tomáš Jarkovský a Barbora Kalinová divadelní festival ve francouzském Avignonu.

Festival d’Avignon trvá tři týdny a je jednou z nejvýznamnějších událostí současného scénického umění na světě.
A je to právě tento festival v historickém Avignonu, ke kterému se blíží hradecké REGIONY jak pro svou neopakovatelnou atmosférou, tak geniem loci historického centra města i bohatým programem.

„Zakladatelé hradeckého festivalu se nikdy netajili inspirací právě Avignonem, proto pro nás bylo nesmírně užitečné moci si ho zažít na vlastní kůži a jsme vděční Královéhradeckému kraji, že nás v tom podpořil. Samozřejmě, avignonský festival je zcela mimořádnou akcí celosvětového významu, takže ačkoli se oba festivaly odehrávají v obdobně velkých městech a v lecčem skutečně mají podobného ducha každé takové srovnávání má svoje nepřekročitelné limity. Nicméně řada věcí, které jsme viděli, pro nás může být inspirací a zároveň jsme si také ověřili, že v mnoha ohledech jde náš hradecký festival správným směrem. V neposlední řadě jsme si pak také přivezli řadu zajímavých dramaturgických tipů, a to nejen přímo pro Regiony, ale možná také pro další tuzemské festivalové pořadatele,“ uvádí ředitel Divadla Drak a člen dramaturgické rady festivalu REGIONY Tomáš Jarkovský.

Čtyřhlas a Draci v animaci, nová výstava v galerii Labyrint

Také galerie Labyrint chystá pro své návštěvníky na sezonu 2022/23 nový program. Tou je výstava Čtyřhlas a Draci v animaci, která přiblíží zájemcům možné taje animace.

Projekt se bude skládat ze dvou částí, výstavy Čtyřhlas, která je doprovodným program, ke stejnojmennému projekt producentského studia MAUR film a prezentuje čtyři animované filmy, jež v tomto studiu produkčně vznikly. Druhou pak interaktivní animační herna – Draci v animaci – autorského týmu Divadla Drak.
Po celou dobu trvání výstavy se mohou návštěvníci těšit na bohatý lektorský program.
Výstava bude pro veřejnost přístupná od října 2022 do srpna 2023.

Nová sezóna v nové barvě

I v této sezoně Divadlo Drak obmění svou barevnost v rámci své vizuální identity. Světle modrou barvu sezóny 2021/22 vystřídá tentokrát jasně zelená.

„Chápeme kulturní vyžití jako neodmyslitelnou součást našich životů a přinášíme ho všem, kteří jsou otevření něčemu novému. Všem, kteří se přicházejí bavit a nebojí se ptát. Stačí si jen vybrat z pestrého programu druhé sezóny a zažít Vzlet na vlastní kůži,“ zve Petr Prokop, ředitel Vzletu.

Úterý 30. srpna v odpoledních hodinách promění mladí tvůrci v čele s režisérkou Klárou Voseckou a dramaturgyní Magdalenou Malinovou kavárnu Vzletu v divadelní prostor.
V dokumentárním představení Holky, můžu poprosit? se věnují tématu samoživitelství z pohledu žen. Jednu z postav ztvárňuje herec Zdeněk Piškula.

Večer se ponese ve znamení jazzu. Posluchači se mohou těšit na koncert americké zpěvačky Allison Wheeler s doprovodem pianisty Daniela Bulatkina a nový projekt jednoho z nejvyhledávanějších českých klavíristů Tomáše Jochmanna — Tribute to Barry Harris.

Čtvrtek 1. září patří vernisáži dvou výstavních projektů Galerie Vzlet. Kurátorka Denisa Václavová představí další výrazné osobnosti české scény. Tentokrát oslovila uměleckou dvojici David Böhm a Jiří Franta a výtvarnici Vendulu Chalánkovou. Vedle vernisáže proběhne i výtvarná dílna Vlajky a prapory pro děti od 3 let s konceptuální umělkyní a performerkou Evou Jiřičkou.

Pátek 2. a sobota 3. září přinesou první ročník festivalu čisté improvizace s názvem Volná jízda. Myšlenka festivalu pochází z dílny domovského Divadla Vosto5, které do Vzletu pozvalo improvizační odnož brněnské Husy na provázku a mladé soubory 11:55, České národní improvizační divadlo a My kluci, co spolu chodíme. Společně vzdají hold divadelnímu žánru, který vzniká doslova a do písmene teď a tady.

Co vás čeká ve Vzletu během druhé sezóny?

„Budeme pokračovat v dramaturgické linii Území nikoho, v níž se představí nastupující divadelníci se svými novými projekty nejrůznějších forem, vždy se však zabývající tématy, na která máme tendenci zapomínat,“ představuje Marta Ljubková, hlavní dramaturgyně Vzletu. „A kromě toho připravujeme tři původní ‚celovečerní‘ inscenace.“

Hned na podzim se diváci mohou těšit na dva další projekty uměleckého cyklu Území nikoho inspirované knihou Slepé skvrny sociologa Daniela Prokopa. Site-specific divadelní bojovka Nitro 669 se zaměří na mapování vršovických graffiti a inscenace Příchozí otevírá téma lidí s postižením. Divadelní dramaturgie bude v roce 2023 pokračovat premiérou inscenace Objal mě Bůh a nic v režii Daniely Špinar, která vychází z nezveřejněných deníků Petra Lébla. Dále se diváci mohou těšit na nový operní projekt v režii Jiřího Havelky.

Už v lednu 2023 se mohou návštěvníci Vzletu těšit na nový projekt ve spolupráci s 5:59, podcastem Seznam Zpráv. Příběhy, které během své práce na podcastech nasbírala novinářka Lenka Kabrhelová, se před diváky dostanou formou vyprávění v nejrůznějších podáních. Na „oživlém magazínu“ či „scénickém podcastu“ se bude režijně podílet Petra Tejnorová.

Druhá sezóna nabídne v hudební dramaturgii kromě koncertů a programu barokního orchestru Collegium 1704 i novou koncertní sérii, která si klade za cíl seznámit posluchače s jednotlivými hudebními žánry.

Pro nejmenší diváky Vzlet přichystal sérii komentovaných koncertů s Klárou Boudalovou a hudebníky z České filharmonie a HAMU, která startuje 2. října. Nově také na program zařazuje Vzlet divadelní pohádky pro batolata a další kreativní kroužky pro děti školního věku.

Galerie Vzlet představí velkou interaktivní instalaci seskupení Tabula Rasa na festivalu Signal a mnoho dalších projektů zdejších výtvarných umělců a kolektivů.

„Myslím si, že se Vzletu podařilo upoutat pozornost výtvarných umělců a mají o spolupráci zájem. Pro nás to znamená důležitou příležitost a hledání možností, jak zpřístupňovat vizuální umění. Chceme, aby byl Vzlet skutečně současným kulturním domem 21. století otevřeným všem,“ komentuje Denisa Václavová, kurátorka Galerie Vzlet.

Vstupenky na kulturní program Vzletu zakoupíte na www.vzlet.cz. Nebo vždy 60 minut před začátkem akce na pokladně Vzletu, kterou najdete ve velkém foyer v prvním patře na adrese Holandská 669/1 – Vršovice. Platit můžete v hotovosti nebo kartou.

–––

Vzlet – nové kulturní centrum Prahy otevřely v roce 2021 tři pražské kulturní organizace – Divadlo Vosto5, barokní orchestr Collegium 1704 a vršovické Kino Pilotů. Sto let starý sokolský biograf tak po desítkách let opět pulzuje životem. Do Vzletu můžete vyrazit za divadlem, hudbou, výstavou, vzdělávacími programy nebo si zatančit na plese.

Diskutovali a sdíleli myšlenky týkající se aktuálních otázek oboru, v čem spočívá síla muzeí, jak mohou přispět k rozvoji společnosti, jak využívat nových technologií nebo jak muzea mohou spoluutvářet udržitelný svět. Zabývali se i interními tématy, jako je muzejní leadership nebo rozvoj a směřování ICOM jako světové organizace.

Nejvýznamnějším výstupem konference je nová, pražská, ICOM definice muzea. Ta předchozí platila s drobnými úpravami od roku 1974 a významný podíl na jejím znění měli muzejníci z tehdejšího Československa. Po velkém fiasku na generální konferenci ICOM Kjóto 2019, kdy předložený text nebyl po ostré kritice odsouhlasen, nová, pražská, ICOM definice muzea završila dlouholeté hledání textu, který by postihl význam muzeí na celém světě v 21. století. Podle definice se muzea určují nejen jako instituce sbírkotvorné, ale musí dbát i na to, aby byla přístupná, inkluzivní, fungovala udržitelně a eticky!

Pražská ICOM definice muzea: "Muzeum je stálá nezisková instituce ve službách společnosti, která odborně zpracovává, sbírá, konzervuje, interpretuje a vystavuje hmotné i nehmotné dědictví. Muzea jsou otevřená veřejnosti, přístupná a inkluzivní. Podporují a rozvíjejí rozmanitost a udržitelnost, fungují a komunikují eticky, profesionálně a za účasti různých komunit. Nabízejí rozličné podněty pro vzdělávání, potěšení, reflexi a sdílení vědomostí.“

Hlavními hosty odborných panelů byli Hilda Flavia Nakabuye, spoluzakladatelka Fridays for Future v Ugandě; Seb Chan, přední odborník na uplatňování nových technologií v kultuře působící v Austrálii; Lonnie G. Bunch III, 14. tajemník Smithsonian Institution, největšího muzejního a vzdělávacího komplexu na světě; Hilary Carty OBE, specialistka na muzejní leadership z Londýna a Margarita Reyes Suárez kolumbijská antropoložka se specializací na práci s komunitami. Na hlavní přednášky navazovaly panelové diskuse, kulaté stoly a soubory odborných přednášek. Program obsahuje více než 600 jednotlivých položek, které jsou delegátům přístupné další tři měsíce po generální konference na online konferenční platformě Gcon. Virtualizace přebohatého programu konference je jedním z nejpozitivnějších dopadů pandemie COVID-19 a výrazně tak zvyšuje dostupnost celého obsahu programu.

Generální konference se významně věnovala současnému dění na Ukrajině. Symbolicky dne 21. 8. proběhla panelová diskuse Ochrana kulturního dědictví na Ukrajině, jejímž výsledkem bylo nastavení další pomoci Ukrajině při ochraně a záchraně jejího kulturního dědictví během současné ruské invaze. V rámci panelu byl představen i nový ICOM RED LIST pro Ukrajinu – seznam kulturních statků ztracených ve válečných konfliktech. Red Listy vydává ICOM od roku 2000 a připravuje je ve spolupráci s policejními odborníky z celého světa, Interpolem nebo např. s UNESCO.

Poprvé v dějinách ICOM se pražská Generální konference 2022 konala v novém hybridním formátu. Virtuální konferenční platforma Gcon umožnila plnohodnotný vzdálený přístup k odbornému programu i účastníkům, kteří do Prahy nedorazili osobně a všichni, kteří v Praze byli, se mohou seznámit s obsahem přednášek, které v rámci bohatého programu nestihli navštívit. Mezinárodní rada muzeí tak naplňuje jeden ze svých principů, tedy otevřenost a participaci pro všechny.

Současně na Mezinárodním muzejním veletrhu firmy a muzea prezentovala své nejnovější inovace a řešení určená pro muzejní a kulturní odvětví.

“Muzea mají sílu měnit svět kolem nás!”

prague2022.icom.museum

Tento neobyčejný divadelní zážitek čeká nejblíže na diváky v šapitó ve Filmových ateliérech ve Zlíně. Celkem jsou na programu čtyři uvedení – v úterý 6. září od 9.00 a 11.00, ve středu 7. září rovněž od 9.00 a 11.00. Šapitó bude postavené zde: mapy.cz/s/colorofudo

Čtyři živly měly úspěšnou slovenskou premiéru v červnu letošního roku a dále pokračují za svými diváky do České republiky. Následně se tvůrčí tým přesune do Polska, kde bude inscenace k vidění během dvou dnů v Krakově.

„Příroda má bezpochyby tisíce podob. Silná i půvabná, zničující i ohromující, voňavá pylem, páchnoucí sírou. Ale také příroda ohrožená. Jakými slovy by popsala příroda nás lidi? Hosty, kteří přijedou na návštěvu s mnohdy hlubokými stopami,“ zamýšlí se nad vyzněním inscenace autor Martin Geišberg.

Dramaturg inscenace Matěj Truban dodává: „Čtyři živly zvou na setkání se Vzduchem, Ohněm, Zemí a Vodou. Alegorické postavy se ukazují ve své nahotě jako živé bytosti plné tužeb, temperamentu, ale také bolesti ve věčném boji o přežití. Od prvotní vibrace a harmonického propojení všech živlů a stvoření, kdy existovala jednota všeho živého a neživého, se postupně dostáváme do současného světa, ve kterém jsme jakoby ztratili citlivost, sounáležitost, empatii a popletly se nám hodnoty. Máme ještě šanci v sobě objevit prvotní píseň, která je symbolem moudrosti a rovnováhy života tady na naší Zemi?“

Inscenace je hlubokou a upřímnou výpovědí všech zúčastněných tvůrců i interpretů. Odehrává se v celém prostoru šapita v tom reálně nejbližším spojení se zemí a pro limitovaný počet diváků, kteří jsou vtaženi do děje. Přináší přímo nadpozemský zážitek plný divadelního znaku, hudby a obrazů.

„Naslouchejte, dívejte a ciťte spolu s námi. Srdečně vás zveme na setkání s blízkými druhy, kteří jsou naší každodenní součástí,“ říká za tvůrčí kolektiv Martin Geišberg. Ten napsal libreto a scénickou hudbu a inscenaci rovněž zrežíroval. Hudebník a režisér se ve své tvorbě douhodobě zaměřuje na vztah člověka a přírody a neustále objevuje jejich zdravé i škodlivé propojení. Pro interpretaci používá různé formy, od poezie až po experimentální hudbu.

Scénografii, kostýmy a loutky realizovala Elisabeth Wittgruber, která s Martinem Geišbergem dlouhodobě spolupracuje. Její výtvarná poetika je charakteristická využíváním přírodních materiálů a figurativních loutek. Dramaturgem inscenace je Matěj Truban, interní dramaturg Loutkového divadla Žilina. V inscenaci účinkují herečky a herci ze tří zemí: Hana Jagoš (ČR), Tereza Kmotorková (SK), Juraj Smutný (SK) a Wojan Trocki (PL).

Po představení se mladí diváci zúčastní tvůrčích environmentálních dílen a aktivit, kde budou pracovat s odpadovým materiálem. Tématem aktivit budou opět čtyři živly – problémy degradace půdy, znečištění ovzduší, klimatických změn a nesprávného hospodaření s vodou.

Inscenace je jednou částí rozsáhlejšího projektu 4 ŽIVLY, který bude dále obohacen o digitální online aplikaci s edukativními environmentálními hrami a o metodický materiál pro pedagogy. Projekt vzniká v kooperaci partnerů: Divadelné centrum, Centrum environmentálnej výchovy Turiec, Divadelní centrum, z.s., Centrum Teatralne Sp. Z.o.o. a Unite s.r.o. v rámci programu Erasmus+.

www.divadelnecentrum.sk

Festival zahájí 1. září koncert Karla Martínka, jenž je od roku 2020 ředitelem kůru v olomoucké katedrále sv. Václava a od roku 2011 také dramaturgem Mezinárodního varhanního festivalu. Karel Martínek spolupracuje s řadou významných hudebních těles a v rámci svých koncertních cest vystoupil v proslulých evropských chrámech, jako je například katedrála Notre-Dame v Paříži, katedrála v Turíně, katedrály v Antverpách a Gentu či dóm sv. Štěpána ve Vídni. Vedle děl Françoise Couperina, Marcela Duprého a Césara Francka zahraje také skladbu Pierra Cochereaua z roku 1973, ve které jej na bicí nástroje doprovodí otec a syn Bilanové. O výjimečný závěr večera se postará Martínkova improvizovaná mše Salve Regina.

5. září vystoupí polsko-francouzský varhaník Karol Mossakowski, držitel první ceny na Mezinárodní soutěži Pražského jara a prestižního ocenění Grand Prix de Chartres. Titulární varhaník katedrály v Lille je obdivován pro své vynikající interpretační i improvizační schopnosti. Představí se v programu z děl Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Césara Francka a Ference Liszta, který zakončí svou vlastní improvizovanou suitou Cesta Izraelitů do zaslíbené země na texty Starého zákona.

8. září uvítá Olomouc česko-německou varhanici a laureátku mnoha varhanních soutěží Markétu Schley Reindlovou. Mezi její úspěchy se řadí například první cena a cena publika na varhanní soutěži Musica Antiqua v belgických Bruggách. V současnosti působí jako ředitelka chrámové hudby při luteránském kostele Erlöserkirche v Bamberku. Program jejího koncertu se zaměří na díla českých a německých mistrů. Mendelssohna-Bartholdyho tentokrát doplní Johannes Brahms, Max Reger a relativně zřídka hraný Johann Christian Heinrich Rinck, z českých autorů pak Petr Eben a Miloslav Kabeláč.

12. září rozezní katedrálu sv. Václava severská hudba v podání švédského varhaníka Gunnara Idenstama, který je po celém světě známý nejen svou virtuózní hrou a úžasnými improvizacemi, ale i netradičním pojetím varhanní hudby. Je držitelem mnoha ocenění a členem Švédské královské hudební akademie. Vyslechneme si tři části ze suity Golovinova hudba od Johanna Helmicha Romana (přezdívaného „švédský Händel“) a výběr švédských lidových skladeb v úpravě interpreta. Mezi zajímavosti programu patří také skladba italské barokní skladatelky Francesky Caccini. V závěru koncertu se návštěvníci mohou těšit na gejzír Idenstamova improvizačního umění v jeho vlastním cyklu improvizací s názvem Peaceful Organ.   

Festival vyvrcholí 15. září vystoupením nizozemského varhaníka Bena van Oostena. Za své zásluhy o varhanní hudbu získal od nizozemské královny Řád nizozemského lva a francouzská vláda jej jmenovala důstojníkem francouzského Řádu umění a literatury. V současnosti je titulárním varhaníkem kostela Grote Kerk v Haagu a uměleckým ředitelem tamního mezinárodního varhanního festivalu. Pro svůj olomoucký koncert s podtitulem „Perly varhanního symfonismu“ si vybral tvorbu francouzských skladatelů. Zazní díla Josepha Ropartzera, Césara Francka, Louise Vierna a Alexandra Guilmanta.  

„Dlouholeté mezinárodní zastoupení interpretů, které je pro náš festival příznačné, svědčí o renomé, kterému se tento svátek varhanní tvorby celosvětově těší. Město Olomouc díky němu patří na světovou mapu významných destinací varhanní hudby a posluchači mají záruku špičkového hudebního zážitku,“ říká Jonáš Harman, ředitel Moravské filharmonie Olomouc, jež festival pořádá.

Důvodem, proč se všech pět festivalových koncertů koná v katedrále sv. Václava, je stále probíhající rekonstrukce Englerových varhan v chrámu svatého Mořice. „Velmi si cením si toho, že přátelské prostředí a nádherné varhany v olomoucké katedrále umožnily nepřerušené trvání festivalu po celou dobu náročných rekonstrukčních prací,“ dodává dramaturg festivalu Karel Martínek. Třímanuálový nástroj s padesáti znějícími rejstříky na hlavním kůru katedrály pochází z roku 1886 a zhotovila jej proslulá varhanářská dílna Bratři Riegrové.

Koncerty začínají v 19.00 hodin. Podrobný program a možnost zakoupení vstupenek jsou k dispozici na webových stránkách Moravské filharmonie Olomouc www.mfo.cz.