Pro devátý ročník festivalu jsme připravili pět výstav. Tradiční Showcase mladých talentů představí opět kolem padesátky mladých ilustrátorů a komiksových kreslířů, které z přihlášek, které nám v hojných počtech chodí z Čech i zahraničí, vybrala odborná porota. Největší výstava letošního roku nese název Divočáci - expresivní tendence v (české) ilustraci a vybrali jsme pro ni dvacet pět divokých kreslířů z minulosti i přítomnosti, od Josefa Váchala po dnešní studenty. Slovo “české” dáváme v podtitulu do závorky - přestože výstava prezentuje především české autory a tuzemskou expresivní tradici, doplnili jsme ji také čtveřicí zahraničních hostů. Nejen v letošním výstavním programu se tak na festivalu můžete setkat s berlínským malířem a ilustrátorem Paulem Waakem, světoznámou litevskou výtvarnicí Egle Zvirblyte, holandským umělcem a ilustrátorem Andrewem Tsengem a ilustrátorkou, komiksovou kreslířkou a riso tiskařkou Haras Ananas z Rakouska. Divočáci jsou výstavní celek, v rámci kterého si můžete vychutnat dřevořezy Josefa Váchala vedle současné grafiky s post-internetovými vlivy - doufáme, že vás tahle odvážná koncepce bude bavit. Další festivalová výstava poskytne (také už tradičně) vhled do současné ilustrace v cizině - letos jsme se zaměřili na Japonsko. Přehlídku současné japonské ilustrace s názvem Japonský salonek pro LUSTR kurátorsky připravila ilustrátorka Saki Matsumoto. Výstava Diálogos ilustrados představuje dvojici mladých komiksových autorek: Španělku Carlu Berrocal a českou kreslířku Kateřinu Čupovou. Autorky pro expozici komiksového dialogu vybrala specialistka na španělský komiks Kateřina Valentová. Poslední výstava je potom prodejní a představí ilustrátory z Ukrajiny, výstava je pořádaná ve spolupráci s ilustrátorským spolkem Pictoric.ua a výtěžek z prodeje těchto prací poputuje na pomoc této válkou zmítané zemi.

Festival připravuje rovněž doprovodný program sestávající z přednášek, workshopů, prezentací, živých komiksových čtení a diskuzí s hosty festivalu. Těšit se můžete na osobní setkání s ilustrátory, komiksovými kreslíři, nakladateli, scénáristy... a to jak v rámci praktických dílen pro děti i dospělé, tak na řadu přednášek a prezentací.

Festival je realizován za podpory Hlavního města Prahy, Městské části Praha 1 a Státního fondu kultury ČR.

Do divácké soutěže o nejlepšího ilustrátora festivalu poskytla hodnotné dárky společnost Wacom.

Autorem letošního vizuálního stylu je ilustrátor Jakub Bachorík, vítěz loňské ceny diváků LUSTRU, a grafička Alexandra Šliková.

LUSTR

MEZINÁRODNÍ FESTIVAL ILUSTRACE

9. ročník, 22.— 28. září 2022

Kampus Hybernská, Praha

www.lustrfestival.cz

Program

• Živá hudba na našem nádvoří:

Čeká Vás francouzský šanson s Astor pije solo (16:30-17:00 a 18:15-19:00) Následně DJ Midou, který zajistí skvělou atmosféru (19:30-21:30)

• Občerstvení, barbecue, francouzské produkty (sýry od Fransýr a uzeniny od Klobáskárny) a nápoje
• Kurzy francouzštiny: setkání s učiteli, testy úrovní, přihlášky do kurzů: 15:00-19:00
• Objevování nově zrekonstruované Mediatéky, výběr deskových her a videoher: 15:00-18:00
• Aktivity pro děti, malování na obličej: 15:00-18:00
• Workshop tvorby animovaného filmu s Ultrafun: 15:00-18:00
• Výběr krátkých filmů pro malé i velké v našem Kině 35: 15:00-18:00
• Hudební siesta: 18:00-20:00

A mnoho dalších překvapení....

V rámci tohoto speciálního dne se uskuteční dvě velké a klíčové akce:

• Vernisáž výstavy “Châteaux d’Europe” českého výtvarníka Rudolfa Samohejla: 17:30-20:00
• Setkání s francouzským politologem Gillesem Kepelem: 19:00-20:30

Gilles Kepel je profesor na univerzitách Ecole Normale Supérieure a Sciences Po a světově uznávaný odborník na arabský svět a současný islám. Je synem Milana Kepela (1928-2019), francouzského překladatele Václava Havla a autora divadelní adaptace „Brave Soldat Sveik“, a vnukem Rudolfa Kepla (1876-1958), zakladatele dvouměsíčníku „La Nation Tchèque“ v Paříži v roce 1915. Na podzim vydá autobiografické vyprávění s názvem Enfant de Bohême (Gallimard, 2022).

Setkání se také zúčastní český politolog Petr Fleischmann, kterého si Gilles Kepel přál mít po svém boku. 

Moderuje novinářka Irena Jirků.

Vstup zdarma, doporučujeme rezervaci

Simultánně tlumočeno z francouzštiny do češtiny a naopak.

Francouzský institut v Praze

Institut vznikl v roce 1920 původně jako univerzitní projekt. Postupem času se proměnil v interdisciplinární kulturní centrum, kde se vyučuje francouzský jazyk, ale také šíří kultura a navazují kulturní vztahy, a slouží tak jako veřejná platforma pro umělecký dialog.

Děti mohou již v 17 hodin začít tvořit na výtvarném workshopu Děláme vlny, děláme šumy s umělcem a zkušeným lektorem Martinem Vlčkem. Workshop je volně inspirovaný digitálními šumy, datovou stopou, sny a magií.

Program pro větší návštěvníky odstartuje v 18 hodin performance Oranžová proměnná autorské dvojice Lucie Podroužková a Štěpán Rubáš. Projekt zkoumá pohyb jako prostředek, který má schopnost vypovídat o vztazích, komunikaci, intimitě a osobním prostoru. „Známou dětskou hru přebírání provázku jsme převedli do monumentálního měřítka, kde velkou oranžovou stuhu překládali a křížili členové našich rodin svými předem domluvenými pohyby. Stuha zde sloužila jako vizuální metafora sítě příbuzenských pout, momentů napětí, blízkosti nebo také nekončící proměny sociálních rolí. Nyní jsme pro site-specific otevřený prostor na Pragovce složili nový tým performerů, kteří budou jak pomyslně, tak fyzicky svázáni hravou choreografií přenesenou do velkého měřítka. Rádi podněcujeme zvědavost, vzbuzujeme zájem hrou, ať už u diváka nebo aktéra a s tím spojené obohacení každodenní reality kolektivním prožitkem,“ doplňuje Lucie Podroužková.

Od 19 hodin vystoupí přímo v kurátorské sekci výstavy Mycelium houslistka Eliška Kukalová. Zahraje uprostřed speciálně upravené interaktivní instalace umělce Jakuba Grosze a fyzika Jiřího Vyskočila TRIP 3. Jen pro tento večer bude instalace kromě pohybu reagovat také na každý zahraný tón. „Promítané prostorové interpretace dat ze 3D senzorů budou formovány skrz zvukovou analýzu a budou tak vytvářet živou scénu pro unikátní audiovizuální zážitek,“ popisuje Jakub Grosz.

Od 19:30 naposledy provedou umělci a kurátoři návštěvníky výstavou a večer zakončí promítání filmu Tohle je náš svět v rámci Letního kina na Pragovce. Jako předfilmy budou uvedeny Smrt je živá, Zkouška sirén a Ooh That’s Okay z dílny My street films. 

Program dernisáže:

17:00 Výtvarný workshop pro děti s Martinem Vlčkem
18:00 Pohybová performance Lucie Podroužkové a Štěpána Rubáše Oranžová proměnná 
19:00 Hudební performance v instalaci TRIP Jakuba Grosze a Jiřího Vyskočila, na housle zahraje Eliška Kukalová
19:30 Komentovaná prohlídka výstavou Pole v množném čísle s umělci a kurátory
20:15 Letní kino na Pragovce – Tohle je náš svět

Více informací najdete ve FB události a na x.pragovka.com.

Těsně před půlnocí 20. srpna 1968 překročily armády pěti států východního bloku československé hranice a bez vědomí tehdejších místních státních orgánů vpadly na území státu.

Zhruba dvě hodiny po půlnoci 21. srpna 1968 zazněla z rozhlasových přijímačů první zpráva, které zpočátku nikdo nechtěl uvěřit - tedy že vojska Varšavské smlouvy v noci překročila hranice země a zahájila okupaci Československa. O pár hodin později dorazily k budově rozhlasu tanky a ozývala se střelba. Rozhlas ale pokračoval ve vysílání zpráv, nabádal lidi k opatrnosti a pouštěl československou státní hymnu. Historici před čtyřmi lety upřesnili, že podle jejich zjištění v důsledku okupace do konce roku 1968 zemřelo 137 Čechů a Slováků. Během celého pobytu okupačních vojsk na území Československa zahynulo více než 400 lidí.

Většina vinobraní má podobný základní koncept. Velmi zjednodušeně se jedná o společenskou akci s možností ochutnávat víno a burčák, k tomu zakousnout něco dobrého, a to vše s doprovodným kulturním programem. Každá tato událost je ale trochu jiná a hledá si svůj způsob, jak zaujmout. Některým dodává na atraktivitě jedinečné místo konání, netradiční výhledy či nečekaný program. A jaké tedy jsou ty menší unikáty?

Trojské vinobraní (10. září)

Možná pro někoho trochu překvapivě, ale hned několik vinobraní se koná také přímo v Praze. To v pražské Troji určitě není zanedbatelná akce, ale pravá vinařská slavnost, jak má být. Letos se tak můžeme těšit již na 24. ročník a opět ji tradičně hostí působivý areál barokního Trojského zámku, kde kromě stánků s převážně českým vínem a různým občerstvením, kterých je opravdu dostatek, nechybí ani zajímavý kulturní program. Vinice v Troji mají dlouhou historii. V současnosti zde najdeme hned tři vinařství – Salabka, Vinice sv. Kláry a nejmladší Vinařství Zilvar.

Karlštejnské vinobraní (24. – 25. září)

Když ještě chvílí zůstaneme v Čechách, tak narazíme hned na další zajímavé vinobraní, tentokrát v obci a na hradě Karlštejn. Náš možná nejznámější hrad je neodmyslitelně spjat s císařem a králem Karlem IV. a v tomto duchu se nese také místní vinobraní. Bohatý historický program, gotické odívání, výuka historických tanců, souboje šermířů a mnoho dalších vystoupení přenese návštěvníky do doby dávno minulé. K tomu samozřejmě nechybí ochutnávky vín a burčáků a mnohé gastronomické speciality. Vrcholem programu je pak průvod Karla IV. s chotí Eliškou Pomořanskou a družinou královských dvořanů.

Retro vinobraní (17. září)

Teď už se ale přesuneme na Moravu, kde se každoročně koná většina vinobraní. Málo koho nejspíš překvapí, že za vinobraním na jižní Moravě zamíříme nejprve do Valtic. Kde jinde by se měl konat tento hlavní vinařský svátek než právě v hlavním městě vína. Kromě tradičního vinobraní na zámku se tu ale pořádá i jedno takové speciální a tím je Retro vinobraní a mistrovství ve sběru hroznů. Jedná se o jedinečnou vinařskou akci svého druhu, navíc v retro stylu. Návštěvníci si oblečou montérky, zástěry, rádiovky a šátky jako správní brigádníci z 50. a 60. let a vydají se sbírat hrozny do vinohradu. Nechybí samozřejmě dobroty jako čerstvý burčák, chleba se škvarkovou pomazánkou nebo poctivý guláš. O zábavu je zde postaráno a navíc lze zažít něco netradičního.

Bzenecké krojované vinobraní (16. – 17. září)

Vinobraní nechybějí ani na Slovácku, v další významné vinařské oblasti. Pokud se kromě dobrého vína chcete seznámit také s místním osobitým folklórem, tak vyrazte třeba do Bzence. Zdejší vinobraní je unikátní zejména slavnostním průvodem krojovaných, v němž nechybí Bacchus s nymfami a hraběnka se správcem. Těšit se také můžete na lákavou přehlídku souborů a muzik a samozřejmě také ochutnávku burčáků a vín slováckých vinařů v búdách, jak zde nazývají zdejší sklepy. Nechybí dále ani jarmark řemeslných výrobků, různé výstavy, koncerty, ale i pouťové atrakce a taneční veselice. Zkrátka pořádná porce zážitků a dobrého vína.

Královopolské vinobraní (9. – 11. září)

K jižní Moravě samozřejmě neodmyslitelně patří také Brno. Stejně ale jako v případě Prahy si ho mnozí s vínem nespojují, a proto zde možná ani nečekají vinobraní. Opak je pravdou, Brno jako centrum Moravy, má nesmazatelnou vinařskou historii, kterou každoročně oslavují Královopolským vinobraním. V letošním roce je navíc spojena se 700. výročím narození Jana Jindřicha Lucemburského, moravského markraběte, který ve 14. století významným způsobem přispěl k rozvoji vinohradnictví na Moravě. Kromě možnosti ochutnat víno a pobesedovat s vinaři a dozvědět se tak něco o jejich víně, je připraven také bohatý program. Rytířské turnaje, taneční vystoupení folklorních souborů, cimbálová muzika, atrakce pro děti, ohňová show nebo sabráž sektů, na to vše a mnohem více zde můžete narazit.

Přehled vinobraní na Moravě i v Čechách naleznete na webu Vína z Moravy, vína z Čech.

Vinobraní se konají téměř ve všech vinařských obcích a městech a každé vinobraní je trochu jiné a něčím zvláštní. Existují ale tři, které se právem řadí mezi nejoblíbenější v republice a opravdu stojí za návštěvu. Jaké to jsou?

Znojemské historické vinobraní (9. – 11. září)

Vinobraní ve Znojmě je největší a spolu s tím Pálavským zároveň nejznámější v naší republice. Každoročně se sem sjíždějí desetitisíce návštěvníků, kteří si tuto velkolepou akci nechtějí nechat ujít. Čeká je tu velkolepá historická slavnost, rytířské turnaje, historické tržnice s ukázkami řemesel, vojenská ležení a bohatý kulturní program, který probíhá na několika místech. Na každém náměstí se něco děje a téměř všude lze ochutnat něco dobrého a zažít a vidět něco zajímavého. Návštěvníci se mohou zastavit nejen na hlavních scénách na Masarykově a Horním náměstí, kde vystoupí hvězdní umělci, ale také zavítat na Vinný trh, do uličky chudiny, nebo k rotundě sv. Kateřiny kde se koná regionální festival VOC vín. Základním pilířem historického programu je pak unikátní průvod krále Jana Lucemburského, který je lákadlem pro milovníky výpravných historických slavností. Jde o monumentální divadlo za účasti více než 450 kostýmovaných postav. V pátek tradičně za svitu pochodní projde městem průvod, zakončený ohňovou show na hlavní tribuně. Sobotní odpolední průvod graduje historickou scénou. Víno a burčák je k dostání nejenom u stánků a na různých degustacích, ale jsou otevřeny také desítky mázhauzů, kde rádi nalejí každému, kdo má na něco chuť.

Pálavské vinobraní (9. – 11. září)

Pálavské vinobraní je tradiční festival vín, gastronomie a kultury s prestižní vinařskou soutěží a exkluzivním uměleckým programem ve městě vína v Mikulově. Patří mezi nejznámější a nejvíce navštěvované vinobraní. Oblibu si získalo nejen mezi lidmi žijícími v okolí, ale sjíždějí se sem návštěvníci z celé republiky a často i ze zahraničí. Všichni zde chtějí nejenom ochutnat dobrá vína, ale strávit příjemné chvíle v krásném historickém městě s bohatým kulturním doprovodem. Součástí programu jsou koncerty hvězd české i slovenské hudební scény, stánky s vínem, burčákem a gastronomickými specialitami, pochodňová show, průvod královské družiny, spousta krojů, řemeslná tržnice, národopisné soubory, cimbálová muzika i dechová hudba. Po dobu vinobraní také probíhá v hlavním sále zámku veřejná ochutnávka vín z Národní soutěže vín Mikulovské vinařské podoblasti.

Mělnické vinobraní (16. – 18. září)

Vinobraní ale není jen doménou Moravy a nemusí se za ním cestovat výhradně tam. I na území Čech se koná několik zajímavých akci. Navštívit kolébku vinařské tradice v Čechách a vychutnat si atmosféru tradičních slavností vína i krásného historického města na soutoku Labe a Vltavy lze také v Mělníku. V průběhu tří víkendových dnů vystoupí na dvou hudebních scénách řada kapel a souborů a k dostání je víno i burčák vyhlášených mělnických vinařů, ale i okolních vinařství z vinařských Čech. Nechybí ani oblíbené gastronomické speciality. Dobová scéna na nádvoří zámku Mělník zase návštěvníky přenese do různých období a stylů. Pro rodiny s dětmi je připravena dětská scéna s bohatým hudebním i divadelním programem a výtvarnými dílnami. Vyvrcholením bohatého sobotního programu je průvod Karla IV., který tradičně zakončí ohňostroj. K vinobraní na Mělníku patří již tradičně také zóna s pouťovými atrakcemi a během slavností jsou otevřeny památky a jiné zajímavosti města.

Více informací o moravských a českých vínech a další tipy kam na vinobraní najdete na www.vinazmoravyvinazcech.cz.

Lepší dárek k výročí si Farma v jeskyni nemohla přát. Commander, autorské divadelní představení, vrchol stejnojmenného uměleckého projektu, mělo úspěšnou premiéru letos 13. června, v podzimní části nové divadelní sezóny budou diváci moci zhlédnout ještě jedenáct jeho repríz, a sice 31. srpna, 1., 13. a 14. září, 5., 6., 25., 26. a 27. října a 23. a 24. listopadu. V září soubor Commandera představí i německému publiku v LOFFT – DAS THEATER v Lipsku. V září a listopadu jsou zároveň připraveny speciální dopolední reprízy Commandera pro střední školy doprovázené debatami, přednáškou a workshopem.

„Na výročí jako reminiscenci moc nevěříme. Baví nás jít stále dopředu, takže „oslavujeme“ novým projektem Commander. Vznikl silný umělecký film a pohybové představení, které již Českou republiku začaly reprezentovat na zahraničních festivalech a paralelně se budou pravidelně reprízovat v DOXu. Díky podpoře našich partnerů jsme mohli dotáhnout obě části projektu, uměleckou i edukativní, do rozsáhlé podoby. Mám radost, že provokativní téma online radikalizace dětí, které zpracováváme, už nyní zaujalo tolik lidí a rezonuje.. Že nám to není jedno. Zároveň mě jako umělce těší pracovat ve svěžím a dynamickém spojení více žánrů, bez jazykové bariéry. I díky tomuto projektu se já a moji skvělí spolupracovníci více posouváme k filmové tvorbě, které se i po tanečním filmu Efeméry chci vedle divadla více věnovat," říká umělecký ředitel a režisér Farmy v jeskyni Viliam Dočolomanský.

Jeden večer – dvě umělecké formy. Jedno téma – dva světy. Audiovizuální projekce s dětskými herci – a pohybové divadlo. On-line radikalizace dětí vs. nedospělé chování společnosti. Dvě exkurze na odvrácenou stranu našeho světa, před kterou zavíráme oči. Obě vytvořil identický kreativní tým, každá ale přistupuje k tématu zcela unikátním způsobem. Dynamika pohybu performerů, tep živé hudby a zneklidňující obrazy společně vytváří nevšední vhled do digitální temnoty, o které většina z nás nemá a možná ani nechce mít tušení. Divadelní představení, stejně jako projekt celý, je dílem režiséra souboru Farma v jeskyni Viliama Dočolomanského. Inscenaci doprovází vzdělávací aktivity - od září se rozběhne edukační program, který čítá celkem 40 workshopů zdarma ve spolupráce s deseti školami, připraveno je také školení pro pedagogy.  Film Commander už stačil získat ocenění za nejlepší krátký edukační film od Prague International Film Festival.

Asi se zabiju, než mi bude třicet. - Cool. Tak hlavně vem někoho s sebou.

Víte, o čem si děti na internetu píší? V on-line světě stoupá vlna radikalizace a extremismu mezi dětmi a dospívajícími. Láska je láska a sračky. Ať žije nenávist! Jsou to jen děti. Proč necháš svoji ségru chodit s tím židákem? Stali se oběťmi manipulace, nástroji cizích cílů. Vždycky jsem ozbrojenej aspoň nožem… Ponořte se s námi do digitální temnoty, o které většina z nás nemá a možná ani nechce mít tušení. Když už v tak zkaženém světě žijeme, je vůbec ještě násilí hřích? Jak daleko má dvanáctiletý kluk od takových slov k činům?

„V dubnu roku 2020 se v médiích objevila zpráva, že estonská policie dopadla vůdce mezinárodní extremistické on-line organizace. Zjistilo se, že pod přezdívkou Commander se skrývá třináctiletý Estonec, který organizaci založil v 11 letech. Tato šokující zpráva pro nás byla impulsem, abychom začali zkoumat, jak se mladí lidé k takto extrémním názorům v on-line světě dostávají, proč se to děje a kam to může vést,“ popisuje genezi projektu Viliam Dočolomanský. Commander se však nezabývá příběhem dětského radikálního vůdce, který byl pro tvůrce jen prvotním impulsem ke zkoumání naší společnosti a principů vedoucí k polarizaci a on-line radikalizaci dospívajících. Farma v jeskyni v něm upozorňuje na skryté a opomíjené nebezpečí, s nímž se děti a mladí lidé v on-line prostředí setkávají, i na důsledky, jež to pro náš svět může mít.

„Projekt Commander je výjimečný hned z několika důvodů. V první řadě poukazuje na zcela reálný a zásadní společenský problém on-line radikalizace dospívajících, kterému se u nás zatím zdaleka nevěnuje pozornost, jakou by si zasloužil. Tvůrci z Farmy v jeskyni ho zkoumají a odhalují prostřednictvím několika uměleckých i vzdělávacích forem a tento mimořádně komplexní a v České republice jedinečný přístup jim dává možnost oslovit široké publikum a přimět ho přemýšlet o tom, co tento fenomén pro naši společnost znamená,“ dodává Jana Tomas Sedláčková z Nadace PPF, za jejíž podpory projekt Commander vznikl.

Projekt má dvě části – uměleckou a edukativní, kdy každá přistupuje k tématu zcela jiným způsobem. Umělecká část klade důraz na vysokou uměleckou hodnotu a prožitek diváka mezitímco edukační část odpovídá na otázky, které si děti i rodiče mohou k problematice klást. Uměleckou část projektu tvoří divadelní představení, umělecký film s dětskými herci a videoinstalace, která byla součástí výstavy Nadějné vyhlídky v Centru současného umění DOX. Edukativní část projektu sestává ze série videí na O2 Chytrá škola a workshopů pro děti.

Členové souboru Farma v jeskyni se v rámci výzkumu, který vždy předchází uměleckému zpracování tématu, zaměřili na širší problematiku a možnosti prevence on-line radikalizace. Ke spolupráci na projektu Commander přizvali řadu expertů, například odbornici na radikalizaci a extremismus PhDr. Barboru Vegrichtovou, Ph.D.,MBA, která ke spolupráci říká: „Jsem z projektu nadšená. Této problematice se věnuji dlouhodobě na akademické i preventivní úrovni a považuji ho za velmi originální, původní a bohužel, musím z pozice experta říct, i za ojedinělý a průkopnický. Líbí se mi právě to, že projekt v sobě snoubí umělecký počin a velké poselství v oblasti edukace, osvěty a prevence.“ Dalšími odborníky zapojenými do projektu jsou psycholožka a socioložka Karolína Presová, lektora digitální gramotnosti Michala Kučeráka, či norský novinář a experta Øyvinda Strømmena, který byl poradcem při procesu s extremistou Andersem Breivikem. 

Za 20 let své existence Farma v jeskyni reprezentovala Českou republiku na 3 kontinentech, ve více než 24 zemích a 60 městech. Soubor je držitelem mnoha mezinárodních i českých ocenění: nejprestižnější evropská oborová cena – XII. Europe prize theatrical realities pro režiséra Viliama Dočolomanského, Fringe First Award, Total theatre award, Hlavní cena Alfréda Radoka, opakovaná nominace na Státní cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla a mnoho dalších. Za svůj první film Efeméry získala Farma v jeskyni v roce 2021 Cenu pro nejlepší performery a Cenu diváka na festivalu Screendance v americkém Idahu. 

Projekt Commander vzniká v koprodukci s Centrem současného umění DOX a LOFFT – DAS THEATER a za podpory Nadace PPF, Ministerstva kultury České republiky, Magistrátu hlavního města Prahy, Evropského sboru solidarity a města Lipsko. Partnery projektu jsou O2 Chytrá škola, Prague Music Performance a Stable-Studios.

Kontakty

FB Farmy v jeskyni: https://www.facebook.com/farmavjeskyni/

IG Farmy v jeskyni: https://www.instagram.com/farminthecave/

IG projektu Commander: https://www.instagram.com/project_commander/

Youtube Farmy v jeskyni: https://www.youtube.com/user/FarmInTheCave/videos

LinkedIn Farmy v jeskyni: https://www.linkedin.com/company/farm-in-the-cave-farma-v-jeskyni/

Účast je mezinárodní. Začněme veřejným prostorem. Figurální sochař Ruslan Vysokikh studuje pražskou Akademii výtvarného umění v ateliéru socha Tomáše Hlaviny, původně pochází z Ukrajiny. Melanka Yuei se spolupracovníky realizují ideu ukrajinského novináře a fotografa Olese Krompliase. Jejich monumentální figury budou na čas konkurovat pardubickému památníku Rudoarmějce. Projekt War is Near, má slovy Melanky Yuei má siluetami lidských postav připomínat kolemjdoucím, že válka je blízko a za pokojné nebe nad námi je placena vysoká cena. Ke komentované prohlídce s tvůrci k sochám se můžete připojit v pátek 26. srpna v 18 hodin. Vycházíme z Pernštejnského náměstí 49, kde ve dvoře sídlí naše galerie.

Ale už v 16 hodin na témže místě se setkáme s performerem Ondřejem Vicenou, jenž měl během covidové pauzy v Art Space NOV výstavu a s diváky se potkal jen virtuálně. 26. srpna se pardubickému publiku představí v celé své kráse. Ondřej Vicena se mezitím stal uznávaným odborníkem na design brýlí, vyrábí jedinečné obroučky a zároveň je autorem expozice brýlových obrouček v chebském Retromuseu.

Program bude pokračovat v pátek 27. srpna v 16 hodin odpoledne. Rakele Tombini přijíždí z Říma. Není v Čechách žádným nováčkem, první výstavu zde měla už v roce 2008. V Pardubicích provede performanci nazvanou Spící hermafrodit, kterým navazuje na klasická sochařská díla a také na svou fotografickou sérii aktů vzniklých během covidu.
O hodinu a půl později vystoupí finský peformer a konceptuální umělec Pasi Mäkëla. Pasi pobývá v Praze, mimo jiné hraje v kontroverzní hře Kacířské eseje Studia hrdinů o filozofu Janu Patočkovi, kde spolu s ním performuje také Miroslav Petříček. Zabývá se výrazovým tancem butó, podobně jako třeba Miloš Šejn nebo Jindřich Max Pavlíček.
Nebyl by to festival performance, kdyby se ho nezúčastnil Jiří Surůvka, asi nejpůsobivější český performer. Proslul jako člen kabaretu Návraty mistrů zábavy a jako ostravský Batman. Reprezentoval Česko na benátském bienále v roce 2001, v Ostravě řadu let pořádal známý festival performancí Malamut. Jiří Surůvka je autorem okřídlené věty, že každé město má takového Batmana, jakého si zaslouží. Pokud vím, v Pardubicích zatím žádný neoperuje.

Performance je událost uzavřená v čase. Nepřenositelná. Performance je zaměřená na podstatu tvůrčího činu. Buď jste přítomni jejímu uskutečnění, nebo se s ní můžete potkat jen v dokumentaci a legendě. Podobným směrem jdou ale i sochaři, nejen, že jejich trvalé práce nevydrží ve veřejném prostoru změnu režimu, ale aktuálně se uchylují k pracím dočasným, k intervencím, zásahům do veřejného prostoru. Ty aktuální budou v centru Pardubic k vidění přibližně měsíc. Předností performance je rychlá zpětná vazba, nejde ale o divadlo, performance se nenacvičuje a neopakuje, nikdy totiž nelze vstoupit do stejné řeky. Je to umělecký formát, který dokáže dobře reagovat na nejaktuálnější situaci a komunikovat s publikem bez bariér a zpoždění. Je to umění dobrodružné, i když je promyšlené, vždycky může překvapit, jak tvůrce, tak publikum. Srdečně zveme na dva srpnové podvečery, jež završí víc jak roční přípravy.

Projekt je podpořen grantem Statutárního města Pardubice. Za podporu a pomoc děkujeme firmám LABSKÁ, strojní a stavební společnost, s.r.o. a Transform a.s. Lázně Bohdaneč . Rovněž všem stálým podporovatelům galerie.

A TU SE MI ZACHTĚLO NEUMŘÍT…
And Suddenly I Felt Like Not Dying… І тоді мені захотілося не вмерти…
festival performance se sochařským zásahem do veřejného prostoru
pátek 26. srpna a sobota 27. srpna 2022
doprovodná výstava do 24. září 2022

www.artspacenov.cz

https://www.facebook.com/artspacenov/

Nevšední audiovizuální zážitek je zaměřený především na exteriéry – park, okolní lesy a louky a vesnici Vysoká u Příbramě. „Procházky po okolí zámečku, kde skladatelův památník sídlí, byly pro Dvořáka jednou z nejdůležitějších aktivit. Během nich totiž poslouchal zvuky přírody a komponoval svoji hudbu. Prostřednictvím Říše zvuků chceme našim návštěvníkům zpřítomnit podobné zážitky, jaké tehdy na Vysoké zakoušel i sám Antonín Dvořák. V hudebním doprovodu se zaměříme na skladby, které u nás na Vysoké zkomponoval. Patří k nim opera Rusalka, ale i Humoreska č. 7 či symfonická báseň Vodník,“ vysvětluje ředitel Vojtěch Poláček.

Zámeček, kam Dvořák dříve tak rád jezdil, je obklopený malebným parkem a jezírky. A nadále zůstává výjimečným místem, kde se historie propojuje s uměním a přírodou. „Byla to ostatně příroda, která sem Antonína Dvořáka, jenž zavítal do Vysoké na pozvání hraběte Kounice, kdysi přilákala,“ dodává Poláček.

Poznávací procházka v mnoha podobách

Jednou z variant, které aplikace nabízí, je naučná stezka – pětikilometrový okruh po Vysoké a jejím okolí. Lidé se tu seznámí s nejdůležitějšími dvořákovskými lokalitami.  „Mezi ně patří Rusalčino jezírko, kostel v Třebsku, někdejší hospoda u Fenclů a také místo kde stála budova Dvorku. Tam Dvořák zprvu bydlel. Tato budova ve staroanglickém střihu dnes již bohužel nestojí. Roku 1871 do ní udeřil blesk a vyhořela. V rámci naší nové aplikace bychom ji však chtěli virtuálně obnovit. Pomocí původních architektonických plánů, starých fotografií a historických leteckých snímků jsme vytvořili její digitální model. Návštěvník zamíří telefonem na louku a budova se mu na displeji objeví na původním místě v celé svojí kráse,“ popisuje Poláček.

Na trase nechybí také Vila Rusalka, skladatelův památník a přilehlý nádherný anglický park. Cestou se návštěvník setká i s několika – z části fiktivními – pamětníky. „Ti ho seznámí s nejrůznějšími tradovanými příběhy, které jsou spojené s Dvořákovým pobytem na Vysoké,“ říká Poláček

Další variantou je pak Říše zvuků. Ta nabídne návštěvníkům asi 25 bodů v okolí, které si budou moci projít v libovolném pořadí. Kromě stručné informace uslyší i zvukovou stopu, která se snaží rekonstruovat historické zvuky z Vysoké kolem roku 1900. Říše zvuků bude zároveň fungovat jako důmyslný zvukový puzzle. Jako odměnu za sestavení všech 25 dílků totiž návštěvník získá krátkou hudební skladbu. Napřed ovšem musí obejít všechny body na trase.

Zábava pro děti i dospělé

Procházku slovem i hudbou si užijí i děti, pro které je připravena speciální verze aplikace plná drobných zvukových a vizuálních her. „Pro dětské návštěvníky jsme aktuálně dokončili také další hru určenou pro park Památníku Antonína Dvořáka. Bude založena na plnění drobných úkolů a sbírání speciálního pexesa,“ říká Poláček.

Rozšířená realita je dnes v muzeích podle Poláčka velmi populární. „Zaměřuje se však většinou na nejrůznější hry s obrazem. Vzhledem k tomu, že tématem našeho památníku je primárně hudba, chtěli jsme dát naproti tomu dominantní úlohu zvuku. Naše aplikace je tak opravdu výjimečná,“ doplňuje ředitel památníku. Podle jeho slov pak aplikace bude sledovat i pohyb pomocí GPS. Návštěvníci v ní budou mít také mapu a kompas, aby nezabloudili.

Ještě do konce roku bude možné v památníku navštívit tradiční cyklus koncertů Hudební podzim. „Na říjen chystáme také novou výstavu a rádi bychom koncem roku pokračovali i v úspěšných výchovných koncertech,“ uzavírá Vojtěch Poláček. 

Víte že…

Antonín Dvořák chodíval ráno pravidelně na mše do kostela v Třebsku? Často také zašel na návštěvu ke Kounicům v dnešním Památníku Antonína Dvořáka nebo do někdejší hospody u Fenclů, kde hrál s místními karetní hru Darda. Anebo do jednoho zdejšího statku, kam chodíval pravidelně s dětmi na oběd. Pokud tedy podávali jedno z jeho oblíbených jídel, jakým byly švestkové knedlíky či nejrůznější smetanové omáčky. V jedné boudě v lese se prý také setkával a povídal si s hajnými.

slavný skladatel velmi často neměl konkrétní cíl – komponoval a bloumal zdejšími hlubokými lesy? Byl při tom tak zabraný do práce, že nevnímal, kam přesně jde. Podle některých svědectví musel proto s sebou mít průvodce, mladého chlapce, který na něj dával tak trochu pozor. Když pak byl ten správný okamžik jít domů a zapsat si nápady do not, musel navrhnout co nejkratší cestu.

Dvořák na Vysoké započal, dokončil nebo cele vytvořil přinejmenším 30 velkých kompozic, z nichž mnohé patří k vůbec nejvýznamnějším v rámci celé skladatelovy tvorby? Jsou to například Čert a Káča, Jakobín, Humoresky, Symfonie č. 8 a v neposlední řadě Rusalka, se kterou je zdejší příroda již navždy spjata. V lese za zámečkem se skutečně nachází jezírko, kam údajně chodil Dvořák na procházky a kde čerpal inspiraci pro svoji nejslavnější operu. Po Dvořákově smrti bylo jezírko nazváno Rusalčiným. A skladatelův letní dům dostal jméno Vila Rusalka.

na Vysokou odjížděl Dvořák zpravidla v květnu a do svého pražského bytu se vracel až v září či říjnu? Kromě roku 1893, kdy byl v americkém Spillville, nevynechal jediné léto.

http://www.antonindvorak.cz/