Cena kritiky je pilotním projektem činnosti Galerie kritiků, tradičně v partnerském vztahu s hlavním městem Praha, se záštitou a podporou MKČR a ve spolupráci s Českými centry pro stáž oceněných umělců a prezentaci v zahraničí. Byla založena v roce 2008 jako protiváha konceptualismu a nových technologií ve vizuálním umění, podporovaných především Cenou Jindřicha Chalupeckého. Svým rozsahem si neklade nárok na širokou mediální činnost, za svůj cíl považuje zachování klasické kategorie malby a pevného tvaru díla jakožto základu vizuální tvorby, s výrazovým přesahem. Soutěž se koná každoročně, hlásí se do ní kolem 50 uchazečů z celého státu, s dlouhodobým pobytem v České republice.
Letošní ročník znamená hlubší obsahovou introspekci ve vztahu ke krajinomalbě, tedy vizuálnímu vyjádření krajiny, s možností kombinace malby s jiným médiem, technologií či materiálem, např. s kresbou či koláží nebo ve formě malby–objektu jako reliéfu, prostorové instalace či jiného inter- a multimediálního výrazu. Jde o přesah nejen ve formálním, ale i obsahovém slova smyslu, zaměřený na nové pojetí klasické krajinomalby. Hodnocení děl odbornou porotou je prováděno s ohledem na celkový tvůrčí vývoj umělce, tj. nejen za obrazy předložené do soutěže, ale s přihlédnutím k jeho tvorbě za cca poslední dva roky, doložené dokumentací v portfoliu. V soutěži se hodnotí první tři pořadí a sympatie diváků, mimoto je laureát oceněn několikadenní stáží v zahraničí na náklady Českých center (MZV). Kandidáti se hlásí samostatně nebo na základě doporučení nominátorů, především pedagogů vysokých uměleckých škol a dalších odborníků. Přehlídka Ceny kritiky za mladou malbu je dobrou vizitkou našeho uměleckého školství, je určena hlavně studentům a školám, ačkoli její výstup se týká celé odborné a uměnímilovné veřejnosti. Ocenění umělci se postupně stávají stálicemi výtvarné scény, mnozí z nich sami již plní záslužné výukové úkoly v pedagogické praxi. Jejich studenti se zase stávají uchazeči dalších ročníků Ceny kritiky.
Otevření otázky o smyslu a obsahu pojmu krajina je klíčovým impulsem k aktivnímu zapojení diváka. Jde o konfrontaci s duševním životem a kořeny naší existence, neboť krajinu chápeme nejen jako vnější svět landscape, ale také jako vnitřní svět inscape. Pokud se vnitřní krajina naší duše setká s podobně uspořádanou konstelací někde v přírodě či našem okolí, probouzí v nás pocit harmonické jednoty obou světů. V krajině pak působí přírodní síly, jež v nás vyvolávají citovou odezvu. V naší duši zase působí vnitřní síly, jež tyto reflexe ukotvují a umožňují nám zpětnou projekci ven. Je to nepochybně tím, že člověk je výtvorem přírody a také její tvůrčí součástí, pojímá přírodu jako uchovávání rovnovážného stavu svého fyzického a duševního bytí. „Chraňte svoji duši. Krajina je obrazem lidí, kteří ji obývají“, říká sociolog a filosof Václav Cílek.
Pojem inscape se váže na krajinu jako vnitřní vesmír ducha, oproti pojmu landscape jako vnějšího světa. Jestliže krajina je obrazem lidí, kteří ji obývají, vnitřní síly v naší duši obraz krajiny ukotvují, celkově jako prostředí, zahrnující i virtualitu. Žijeme v době informatiky, kdy přímý vztah ke krajině se kříží se zprostředkovanými obrazy z virtuálního světa. Naše duše není nic jiného než hlava, v níž se nalézají obvody mozku, produkující při aktivaci vnějšími podněty rozšířené stavy vědomí.
Umělci se vyjadřují na průsečíku svých vnějších a vnitřních zážitků, vnášejí do výrazu této symbiózy vnější a vnitřní krajiny novou jazykovou syntax a autentickou citlivost, svědčící o proměně chápání klíčového pojmu životního prostředí. Někteří ironizují devastaci krajiny, jiní vytvářejí z jejích etnických kvalit pop ikony či mýtické oltáře, další provádějí radikální zásahy do reliéfu krajin, někteří si přivlastňují přírodu jako záznam individuální a kolektivní paměti. Opěrným psychickým bodem je pro ně nezřídka dům a domov, jenž se jako hlavní vizuální motiv objevuje i v obrazech letošních finalistů. Je to odvěký, archetypální princip, avšak dnes mají umělci k dispozici nové vyjadřovací prostředky včetně počítače, jež umožňují razantnější vyjádření a naléhavě nás konfrontují s našimi kořeny, identitou a obrazností. Takto umělci znovu ověřují podvědomé, intimní i kolektivní obrazy našich archetypálních představ. V soutěži se umístili na 1. místě jako laureát Patrik Adamec, na 2.místě Karolína Šulcová a na 3.místě Adam Rada. Ceny Sympatie diváků bude vyhodnocena při komentované prohlídce a besedě s diváky 2.března 2023.
Pro ročníky 2022-2023 působí v hodnocení soutěže odborná porota ve složení: Václav Hájek (předseda), Tereza Nováková, Jan Gemrot, Vojtěch Horálek, Linda K. Sedláková a Vlasta Čiháková Noshiro (koordinátorka za pořadatele). Soutěž pro malíře ve věku do 30 let je v ČR jedinečná, v průběhu roku se pořádají výstavy i ve spolupráci se zahraničím a v tomto smyslu má soutěž nadstandardní význam. Pořadatelé děkují za podporu Ministerstvu kultury ČR, Státnímu fondu kultury ČR, Hlavnímu městu Praha, Českým centrům, a za výstavní spolupráci společnosti Gema Art a všem mediálním partnerům.
Mgr. Vlasta Čiháková Noshiro Ph.D. (v zastoupení pořadatelů)
