Co se děje

Představená krajková kolekce je dílem sedmi kamarádek, členek spolku „Bohemia Patchwork“, a to jmenovitě Zuzany Dolínkové, Nadi Harbichové, Lady Charvátové, Andreji Landovské, Heleny Ouředníkové, Hany Pražákové a Ludmily Vachtenheimové. Více o výstavě už dodává muzejní etnoložka Mgr. Martina Rejzlová: „Řemeslným základem prací je většinou patchworková technika, která původně vznikla jako nutnost zpracovat všechny zbytky drahého a nedostupného textilu. V Čechách začaly vznikat zájmové kluby po roce 1989, kdy se otevřely možnosti informací o technice, a navíc byla šikovnost žen u nás vybroušena domácím šitím oděvů a doplňků.“

Pro vystavené patchworky se používá i speciální název, a to quilty. Jedná se totiž o šité výrobky sestávající se ze tří vrstev a ozdobně prošité. Ty zároveň důmyslně zdobí krajky různých druhů. „V tvorbě využíváme krajky z rodinných zdrojů, darů i pozůstalostí. Dokonce nám začali materiál dodávat také návštěvníci výstav, nadšení způsobem, jakým krajky dále žijí a připomínají dovednost našich babiček i lásku a péči, které těmto výrobkům věnovaly. Ať už se jedná o ruční krajku na výbavách pro nevěsty, oděvech či dečkách, nebo ubrusy a krajkové záclony, stejně jako i pozdější krajky strojové, vše je inspirující. Nejde nám o historickou a muzeální vzácnost, ale o propojení a skloubení minulosti a současnosti, o poctu dědictví a kráse tvoření. Chceme veřejnost seznámit se širokou škálou možností, jak se vyjádřit pomocí textilního materiálu, barev, tisků, batiky, ručních i strojových stehů a dalších technik,“ upřesňuje za vystavující Andrea Landovská a zároveň obratem doplňuje: „Kde jinde toto vše prezentovat než ve Vamberku, městě, které je synonymem pro krajkářství, ale i pro pokračování a rozvíjení těchto tradic. Jsme potěšeny, že můžeme právě tady vystavit své textilní práce, které nám přinesly tolik radosti z tvoření.“

A na co přesně se mohou návštěvníci v Muzeu krajky Vamberk těšit? Slova se opět ujímá Mgr. Martina Rejzlová: „Vystaveno je více než dvacet větších závěsných objektů, které doplňují drobné quilty, polštáře, kabelky, drobné obrázky či věnce. Jeden z textilních obrazů je umístěn i ve výloze muzea.“ Svou tvorbu členky spolku „Bohemia Patchwork“, který sdružuje amatérské textilní výtvarnice, však neprezentují poprvé. Pravidelně vystavují jak v České republice, tak v zahraničí. Jejich díla jsou i součástí každoroční mezinárodní výstavy „Prague Patchwork Meeting“.

A jaká slova dodat na závěr? „Věřím, že výstava veřejnost zaujme a otevře jim nový pohled na práci s textilem. Díky nadšení všech dam jsou jejich díla doslova nabitá energií, která možná mnohým může v tyto zimní dny chybět,“ uzavírá M. Rejzlová a srdečně zve všechny zájemce o výstavu k návštěvě. Výstava „Dotek krajky“ je otevřena do 19. dubna 2023 v Muzeu krajky Vamberk, a to denně mimo pondělí vždy od 9 do 16 hodin.

https://www.moh.cz/

„Svými experimenty v oblasti fotografie byl poměrně populární, vystupoval opakovaně v Československé televizi, včetně legendárního pořadu Miroslava Horníčka Hovory H. Návštěvníci se mohou podívat i na dobový záznam,“ poznamenal k objektu výstavy její kurátor a fotograf muzea Jiří Preclík. V expozici se objeví řada artefaktů dokumentujících jeho tvorbu. Muzeum ve sbírce schraňuje desítky fotografií neobvyklých formátů z jeho produkce, včetně výsledků pokusů s kravským okem a původní výstavy z roku 1970 „99xBednaflex“. Kuriozitou jsou pak unikátní fotoaparáty „bednaflexy“ sestavené Karlem Gottsteinem. „Z jeho strojopisu, rozhovorů i televizních vystoupeních máme zprávu o minimálně 25 exemplářích. Dával jim totiž různá jména např. Nataša, Brněnský drak či ŠúT. Do sbírek jich naši předchůdci získali osm. „Částečně poodhalíme tajemství jejich výroby a ukážeme fotoaparáty jejichž části použil pro své netradiční přístroje,“ doplnil kurátor.   

Karel Gottstein prožil mládí v Pardubicích, kde začal fotografovat nejdříve na malý deskový fotoaparát a později na Rolleicord. Poprvé vystavoval své fotografie v roce 1943 v Pardubicích. Během války byl totálně nasazený. Do Ústí nad Labem přišel v roce 1947 a zdejší krajina ho velmi fascinovala. Do roku 1951 pracoval na ředitelství pošt. V letech 1952–1971 pracoval jako inspektor jeviště v ústeckém divadle. Od mládí se zajímal o fotografování a optiku. Jeho optické experimenty vyvrcholili v roce 1958, kdy sestrojil jednoduchý fotoaparát z brýlové čočky nazvaný „Přemysl“. Vytvořil nespočet fotografií neobvyklých formátů. Jeho hlavními tématy byli městské exteriéry, krajina a architektura. V Pardubicích získal 1. cenu za snímek na korespondenční lístek. Gottstein vydal také dvě knihy „Pohledy na svět 66 x Bednaflex“ a „Staré Pardubice“. Trvalým výstupem dokumentace celoživotního díla Karla Gottsteina pak bude nová kniha, jejíž vydání muzeum plánuje na konec tohoto roku.

V rámci výstavy je promítán i pětidílný filmový cyklus „vzdělávacích grotesek“. Průvodci originálních dokumentů jsou pokrevní bratři Vinnetou a Old Shatterhand, jejichž tvůrce Karel May na Ústecku pobýval a zřejmě se ve své románové tvorbě inspiroval zdejší unikátní přírodní scenérií při popisů krajin Divokého Západu, které navštívil až mnohem později.

Exponáty a filmy doplňuje několik hravých aktivit pro nejmenší návštěvníky.

základní 100 Kč | zlevněné 50 Kč | rodinné 200 Kč

„Jaromír Hanzlík je bez přehánění a bez jakýkoli klišé naprosto nepřehlédnutelná postava v divadelním i filmovém světě. Je to univerzální, ale také absolutně originální herec, jehož rejstřík je neuvěřitelný. Hanzlíkovy divadelní postavy jsou skutečně legendární. Role filmové se střídají v nekonečném sledu v postavách všech charakterů a povah. A role televizní – to by byl obsáhlý výčet. Hanzlíkovo charisma je nezpochybnitelné,“ říká o herci jeho dlouholetý přítel, režisér a scenárista Viktor Polesný.

V novém dokumentárním snímku vzpomínají na společně strávené roky s ním také další významné osobnosti Petr Štěpánek, Daniela Kolářová, Zdeněk Svěrák, Jaroslav Satoranský nebo třeba Tereza Brodská a syn David Hanzlík. „Až mi bude jako jemu, chtěl bych žít jeho život. Máme za sebou docela trnitou cestu našeho vztahu. Od mého dětství přes pubertu, vzdor, zpátky k porozumění až do dnešního přátelského vztahu. Táta je poměrně velkorysý, má velké srdce, ale na druhou stranu je poměrně složitý a hodně přísný na sebe i na svoje okolí,“ říká David Hanzlík a Tereza Brodská doplňuje: „Kdybych si neprošla šesti lety výchovy Jaromírem, možná by ze mne vyrostl nevychovaný fracek.“

V roce 1976 se Viktor Polesný, tehdy jako student dokumentární tvorby na FAMU, rozhodl natočit školní film o tehdy vycházející herecké hvězdě Jaromíru Hanzlíkovi. K bilančnímu portrétu se vrátil po šestačtyřiceti letech a dokončil ho k hercovu životnímu jubileu. „Hanzlíkův život byl skutečně neobyčejný už třeba tím, že uprostřed možného a absolutního vrcholu slávy a dosažení všeho, co si jen herec může přát, náhle odešel ze scény. Pravděpodobně se dostavila nekonečná únava, zdánlivě nevinná potřeba zastavit se a nadechnout uprostřed své mimořádně úspěšně nastartované herecké dráhy způsobily nečekaný životní obrat. V té souhře osudu je cosi hamletovského, co dává dokumentu hlubší příběh, a pro co mě natočení dokumentu o Hanzlíkovi tak zajímalo,“ vysvětluje Viktor Polesný.

„Je to neuvěřitelné, ale my dva se známe od druhé třídy. Spojuje nás přes šedesát let intenzivního přátelství,“ říká herec Petr Štěpánek. V roce 1966 je oba přijali na DAMU. Hanzlíkova cesta však směřovala místo do školy do Vinohradského divadla, kde si ho vyhlédli do souboru jako mladého talentovaného herce. „Tehdy už jsme byli přijatí… Jarda přišel k nám domů za tátou a zeptal se ho co má dělat. A můj táta mu po svých zkušenostech ze školství řekl, ať jde k divadlu. Myslím, že to bylo nejlepší rozhodnutí,“ vzpomíná Petr Štěpánek.

scénář a režie: Viktor Polesný // dramaturgie: Hana Stibralová // kamera: David Ployhar // kreativní producent ČT: Radomír Šofr // manažer realizace ČT: Petr Morávek // účinkující: Jaromír Hanzlík, Petr Štěpánek, Daniela Kolářová, Zdeněk Svěrák, Jaroslav Satoranský, Tereza Brodská, David Hanzlík, Dana Silvínová Mauerhofer a další

Před pěti lety přátelé a spoluhráči Petra Skoumala dali dohromady kapelu s názvem Olin Nejezchleba & Malý Bobr - Vzpomínka na Petra Skoumala.
V ní Olina Nejezchlebu (zpěv, cello) doprovází Norbi Kovács (kytary), Pavel Skála (kytary), Milan Potoček (klávesy, klarinet), Jiří Zelenka (bicí), Pavel Novák (basa) a Vladimír Pavlíček (housle, akordeon).
A právě tato sestava zavítá v sobotu 11. února do jabloneckého Klubu Na Rampě
s výběrem těch nejlepších „Skoumalovek“ pro dospělé i děti. Na koncertě zazní skladby jako Tygr, Lev, Na velbloudu, Narodíme se, Neopouštěj nás (Svatý Václave), Trychtýře, Březen, Doteky, Kavárna Slavie a mnoho dalších nezapomenutelných skladeb.
Koncert v sobotu začíná ve 20 hodin, více informací lze najít na www.klubnarampe.cz

Jedenáctiletý Dominik je u vytržení, když na turnaji století v Naganu naši poráží Kanadu a míří do zápasu o zlato. Přestože sám je trochu outsider, rozhodne se koupit hokejku a s kamarády hrát hokej, jak to jen jde. Hlavně s tenisákem na plácku za domem. Domovým idolem je Dominik Hašek a tým, který s nejlepším kámošem Honzou sestaví, nemohou pojmenovat jinak než Šavle. Hokejku drží spíš jako koště, ale začnou pracovat na velké výzvě – porazit tým Rudých křídel větších kluků z vedlejší vesnice. Po úvodním debaklu přebírá Šavle svérázný trenér a otec Honzy, bývalý extraligový hokejista. Hodně zvláštní a nesourodou skupinu dětí si vezme do parády a za chvíli si začnou věřit na velkolepou odvetu!

Patronem filmu je Dominik Hašek, který se objeví i v jedné z malých rolí.

„Hraju bývalého hokejistu, který má pocit, že mu čas a sny protékají mezi prsty. Pak ale v té partě kamarádů s hokejkama na ulici uvidí sám sebe kdysi, když byl malý. Taky vidí, že jsou vlastně jako hokejisti trochu zoufalí a rozhodne se, že jim pomůže,“ přibližuje svou postavu Hynek Čermák.

Děti Nagana přiblíží atmosféru a dobu 90. let a hokejovou horečku, kdy každý chtěl být jako Hašek nebo Jágr. Film vznikal v 7 lokalitách po celé České republice a štáb během natáčení zlomil 17 hokejek. „Vedle hokeje a plnění snů jsou Děti Nagana o kamarádství, lásce, rodičovství. Kluci řeší trable ve škole i doma, Dominik už tky pokukuje po holce ze sousedství,“ říká k filmu scenárista a režisér Dan Pánek. Představitele hlavní dětské role Toma Brentona objevil na sportovním hereckém kempu. „Tom hraje hokej a nejtěžší pro něj bude zahrát, že ho zas až tolik neumí,“ doplňuje Pánek.

Doporučená přístupnost: bez omezení                                                

žánr: rodinný, dobrodružný

Barevný, české znění                                                                                 

internet: www.bontonfilm.cz

2D DCP                                                                                                                                                                               

"Vzhledem k názvu zatím mého největšího fotografického projektu, jsem na portrétech pracovala trochu jinak než doposud. Známé osobnosti jsem zachytila " v jiném světle" hned v několika rovinách - jednak je představuji v situacích nebo prostředích, na které nejsme u nich úplně zvyklí, navíc jsem pak podle možností použila ne zcela běžné světelné podmínky či efekty, ve většině případů vycházející z přirozeného denního osvětlení," vysvětluje svůj záměr sama autorka.

Na padesáti snímcích, které vznikly mimo jiné i v Paříži či Malé Fatře, můžete tak najít například Simonu Stašovou, Petra Koláře, Kateřinu Neumannovou, Karla Gotta, Lucii Bílou, Jana Saudka, Zlatu Adamovskou či Báru Basikovou. 

Jakési intimní napojení mezi fotografem a jeho objektem je zřejmé na první pohled, důvěra pramenící z dlouhodobé spolupráce tak umožnila vytvořit dokonalou perspektivu V jiném světle.

Komentovaná prohlídka výstavy

Středa 1. března 18.00

Autorka výstavy fotografických portrétů s názvem V jiném světle Lenka Hatašová vás srdečně zve na komentovanou prohlídku svého projektu, který obsahuje pětapadesát snímků známých osobností zachycených pozoruhodným způsobem. Při osobním setkání se dozvíte, jak konkrétní fotografie vznikaly, což může být zajímavé i pro fanoušky portrétní fotografie.

Lenka Hatašová (1969) prošla s fotoaparátem v ruce válečným bojištěm na Balkáně, zeměmi severní a střední Ameriky či tenisovými kurty slavného grandslamu. Svět reportáží a dokumentaristiky opustila v devadesátých letech ve chvíli, kdy začala fotografovat pro média známé osobnosti kultury, sportu či politiky. Více než akce a adrenalin ji začal zajímat stylizovaný portrét, kterému se v posledních letech věnuje již výhradně. Její fotografie zdobí titulní stránky magazínů, přebaly autobiografických knih, kalendáře, obaly desek českých zpěváků či kapel nebo fotografické vizuály k televizním kampaním a kampaně spojené se známými osobnostmi vůbec. 

K fotografování ji přivedl otec, maminka jí zase ukázala, co je skutečná láska k lidem. Jak sama autorka říká, láska otevírá srdce a mění tak i vidění vnější reality, což je pro fotografa klíčové. Od portrétů si poslední roky čím dál častěji odskakuje do přírody, kde s kapesním fotoaparátem či mobilem hledá každodenní zázraky na své cestě, které lze ve spěchu a tepu naší doby snadno přehlédnout.

Adresa konání akce: KC Zahrada, Malenická 1784, Praha 4 – Chodov

www.kczahrada.cz