Co se děje

Knihu S malou pomocí přátel i spoustu dalších titulů je možné objednat na e-shopu Pointy a ve všech tradičních knihkupectvích nebo na e-shopech.

S malou pomocí přátel

Autor: Jan Švancara

Žánr: detektivka

Počet stran: 160

Rozměry: 130 x 200 mm

Vazba: vázaná s laminovaným potahem

ISBN: 978-80-7650-853-8

Datum vydání: 13. 2. 2023

Cena: 379 Kč

Pointa.cz | S malou pomocí přátel

Anotace

V Brně před justičním palácem je za bílého dne postřelen muž, v jehož kapse se najde vizitka detektiva Náplavy. Soukromému očku tak nezbývá nic jiného než rozlepit víčka, překonat ranní kocovinu a pustit se do pátrání. Ve druhém příběhu brněnské série vás samorostlý detektiv vezme s sebou nejen do svého oblíbeného baru, ale i do kasáren nebo do manželské poradny. S malou pomocí starých i nových přátel vám Viktor namíchá koktejl záhad, napětí a ironie, ze kterého vás nebude bolet hlava.

Pro koho je kniha určena

S malou pomocí přátel je příběh pro ty, kdo milují detektivní zápletky a zároveň se u knížky rádi zasmějí. Na své si přijdou všichni, kdo už si detektiva Náplavu stačili oblíbit v prvním dílu, ale i ti, kteří jej ještě neznají.

Proč knihu napsal

Chce psát proto, aby lidi pobavil a aby si u jeho příběhů odpočinuli, protože svých starostí má v životě každý dost. Detektivky a špionážní romány se často hemží oduševnělými hrdiny, jimž ženy padají k nohám jako jablka na Isaaca Newtona. Jeho hrdina naopak bojuje s trapností a nezřídka tento boj prohrává. Duchapřítomnost se mu obloukem vyhýbá stejně jako pozornost žen. Přesto se mu už podařilo najít cestu k srdcím čtenářek, které jej pravděpodobně litují, i čtenářů, kteří mohou ocenit, že Viktor mužům nenasazuje laťku příliš vysoko.

O autorovi

Je otec pěti dětí, kterého doma nepustí ke slovu, a proto se uchyluje k psaní. Nemaje mnoho volného času píše, kde se dá; v autobuse cestou do práce, v šatně sportovního zařízení, kde trénuje některé z jeho dětí, nebo na lavičce psího výběhu.

O Pointě:

Pointa je online nakladatelská služba, která autorům pomáhá sestavit knižní tým a zafinancovat vydání knihy s pomocí crowdfundingu. Následně je provede celým procesem, zajistí tisk a distribuci a pomůže s propagací.

●    pointa.cz                    

●    facebook.com/Pointa.cz                    

●    instagram.com/pointa.cz                   

●    blog.pointa.cz

Každý z večerů HOW WE ARE otevře setkání a povídání s příchozími a přizvanými hostkami a hosty, jimiž jsou Sára Arnstein, Ewan McLaren, Kateř Tureček a Zai Xu.  “Zahajujeme každý večer speciálním setkáním. Vedle prezentace umění nás zajímá, kde se nacházíme, jak se nám daří, v jakých vztazích a přátelstvích působíme, s jakými emocemi přicházíme do sdíleného prostoru událostí, jaké jsou naše potřeby tady a teď.” říká Petr Dlouhý, kurátor Studia ALTA. 

Po diskusní části bude po oba večery následovat taneční představení. V pátek půjde o první uvedení hybridního projektu UNDER THE SURFACE Kateřiny Szymanski (Collective Waves) & Fertilizer, v sobotu pak SURFACE berlínské performerky a tanečnice Evgenie Chetvertkove. Obě představení nechávají vyvěrat na povrch zkušenosti a vědomosti vystavěné na dlouhodobém uměleckém výzkumu. Do živé performance ale záměrně propouští především ty nejvíce hmatatelné části vlastní přítomnosti na jevišti. Frustrace, naštvanost a odhodlání přicházející z naslouchání vydolované krajině či architektura vztahů a významů vlastního těla performerky vystaveného pohledům publika. 

“Dramaturgií HOW WE ARE mapujeme vlastní situovanost, jak a na koho působíme, a hledáme cesty k novým spojenectvím v novém působišti. Chceme hledat blízkost mezi uměním a širším prožíváním každodennosti na rozbouřených vlnách probíhajících krizí a změn,” dodává Petr Dlouhý. 

Studio ALTA pokračuje i v nové lokalitě ve vstupném PAY WHAT YOU CAN. Systém, inspirovaný bruselskými KAAI Theater, Ateliérem 210 a londýnským Battersea Arts Centre, umožňuje zvolit si výši vstupného dle vlastních možností. 

VSTUPENKY 17. 2.  https://bit.ly/hwa-patek

VSTUPENKY 18. 2.   https://bit.ly/hwa-sobota

SVĚTOVA 1

je neziskový umělecký prostor a platforma zaměřující se na současná, queer a sociální témata. Jde o holistickou entitu vedenou umělci a umělkyněmi, která prostřednictvím výstav a veřejných programů reaguje na aktuální dění ve Světě. Není důležité jen to, co prezentuje, ale také jak. Formy a proces jsou klíčovou součástí výsledku. Jejím cílem je naplno se vyjádřit, dosáhnout celkové udržitelnosti, praktikovat radikální inkluzivitu a nabídnout útočiště těm, kteří ho potřebují. Usiluje o to být institucí. Zdravou – ne jako ty, které jste znali dřív.

V pořadí 30. výroční ceny Český lev budou předány v sobotu 4. března v přímém přenosu České televize, který na ČT1 začne ve 20.10. Moderátorem večera v Rudolfinu v Praze bude podruhé Jiří Havelka.

Více informací na www.ceskylev.cz.

Zakladatel legendární kapely Ecstasy of St. Theresa a člen příležitostné formace Umakart Jan P. Muchow je jedním z nejúspěšnějších a nejžádanějších skladatelů filmové hudby u nás. Jako filmový skladatel debutoval v roce 1996, kdy zkomponoval hudbu ke kultovnímu snímku Davida Ondříčka Šeptej, v němž si také zahrál. S režisérem Ondříčkem spolupracoval jako autor hudby i na dalším slavném filmu Samotáři. Prvního Českého lva však získal až za hudbu k Ondříčkově černé komedii Jedna ruka netleská. Další ocenění obdržel za hudbu ke snímkům Grandhotel, Ve stínu a Krásno. Nominace na Českého lva si vysloužil i za hudbu k celé řadě dalších žánrově odlišných titulů, od komedií Okresní přebor – Poslední zápas Pepika Hnátka a Ženy v pokušení přes thriller Normal po komorní drama Slovo, za které je nominován letos. „Honza je pro nás symbol české filmové muziky i samotných Českých lvů. Za posledních dvaadvacet let byl na cenu nominován jedenáctkrát a jeho jméno tak prochází téměř celou historií ocenění. Jako hudební partner jubilejního třicátého ročníku byl proto ideální volbou,“ uvádí Tereza Rychnovská, výkonná ředitelka České filmové a televizní akademie (ČFTA).

Projekt Jan Muchow & The Antagonists vznikl v roce 2017, kdy Supraphon vydal Muchowovu autorskou tvorbu pro film, z níž drtivá většina do té doby nikdy z pódií nezazněla. Skupina interpretuje jak instrumentální scénickou hudbu, tak písně napsané výhradně pro jednotlivé filmy. V kapele Jan Muchow & The Antagonists působí známí hudebníci jako Marek Doubrava (Hm.., ex Tata Bojs), Ema Brabcová (Khoiba), Václav Havelka (Please The Trees), herečka a také houslistka Jenovéfa Boková, Jan Janečka (Southpaw, Republic Of Two, Luno), Marie Dorazilová (PKF - Pražská filharmonie, Krása Quartet).

Kdo má nejvíce nominací na Českého lva?

Z rekordní loňské filmové produkce vstoupilo do závěrečného klání o Českého lva s 12 nominacemi psychologické mysteriózní drama režiséra Vojtěcha Maška Arvéd, které rozkrývá příběh reálné postavy nacistického kolaboranta, přisluhovače komunistického režimu a okultisty. 11 nominací má na svém kontě historický velkofilm Il Boemo Petra Václava znovuobjevující příběh i dílo nejslavnějšího českého skladatele 18. století Josefa Myslivečka. 8 nominací utržil BANGER. - zběsilá adrenalinová jízda plná rapu a drog natočená výhradně na iPhone režiséra Adama Sedláka. Mysteriózní drama Světlonoc Terezy Nvotové, které probouzí dávné vesnické čarodějnické legendy, získalo 7 nominací. Shodně se čtyřmi nominacemi pak do boje o Českého lva vyrážejí filmy Grand Prix Jana Prušinovského, Jan Žižka Petra Jákla, Oběť Michala Blaška a televizní minisérie Podezření, za kterou rovněž stojí režisér Michal Blaško. Tři nominace získal dokumentární film Lucie Králové KaprKód a seriál České televize Devadesátky.

30. ČESKÝ LEV – NOMINACE

NEJLEPŠÍ CELOVEČERNÍ HRANÝ FILM

Arvéd – producenti Kristýna Michálek Květová, Tomáš Michálek, Ivan Ostrochovský

BANGER. – producenti Jakub Jíra, Kryštof Zelenka

Il Boemo – producent Jan Macola

Oběť – producenti Jakub Viktorín, Pavla Janoušková Kubečková

Světlonoc – producent Miloš Lochman

NEJLEPŠÍ DOKUMENTÁRNÍ FILM

Bratrství – režie Francesco Montagner – producentka Pavla Janoušková Kubečková
Good Old Czechs – režie Tomáš Bojar – producenti Gordon Lovitt, Petr Soukup, Petra

Ptáčková

KaprKód – režie Lucie Králová – producenti Andrea Shaffer, Martin Řezníček

Toyen, baronka surrealismu – režie Andrea Sedláčková – producent Dušan Mulíček

Zkouška umění – režie Adéla Komrzý, Tomáš Bojar – producent Jakub Wagner

NEJLEPŠÍ REŽIE

Arvéd – Vojtěch Mašek

BANGER. – Adam Sedlák

Il Boemo – Petr Václav

Oběť – Michal Blaško

Světlonoc – Tereza Nvotová

NEJLEPŠÍ HEREČKA V HLAVNÍ ROLI

A pak přišla láska… – Pavla Tomicová

Il Boemo – Barbara Ronchi

Oběť – Vita Smachelyuk

Podezření – Klára Melíšková

Světlonoc – Natália Germáni

NEJLEPŠÍ HEREC V HLAVNÍ ROLI

Arvéd – Michal Kern

BANGER. – Adam Mišík

Hranice lásky – Matyáš Řezníček

Il Boemo – Vojtěch Dyk

Slovo – Martin Finger

NEJLEPŠÍ HEREČKA VE VEDLEJŠÍ ROLI

Buko – Martha Issová

Grand Prix – Tatiana Dyková Vilhelmová

Grand Prix – Anna Kameníková

Il Boemo – Lana Vlady

Podezření – Denisa Barešová

NEJLEPŠÍ HEREC VE VEDLEJŠÍ ROLI

Arvéd – Saša Rašilov

BANGER. – Marsell Bendig

Grand Prix – Štěpán Kozub

Kdyby radši hořelo – Miroslav Krobot

Poslední závod – Oldřich Kaiser

NEJLEPŠÍ SCÉNÁŘ

Arvéd – Jan Poláček, Vojtěch Mašek

BANGER. – Adam Sedlák

Il Boemo – Petr Václav

Oběť – Jakub Medvecký

Podezření – Štěpán Hulík

NEJLEPŠÍ KAMERA

Arvéd – Dušan Husár

BANGER. – Dušan Husár

Il Boemo – Diego Romero Suarez-Llanos

Poslední závod – Jan Baset Střítežský

Světlonoc – Federico Cesca

NEJLEPŠÍ STŘIH

Arvéd – Hedvika Hansalová

BANGER. – Šimon Hájek, Jakub Jelínek

Good Old Czechs – Šimon Špidla

KaprKód – Adam Brothánek
Světlonoc – Pavel Hrdlička, Thibault Hague

NEJLEPŠÍ ZVUK

Arvéd – Jakub Jurásek

Il Boemo – Daniel Němec, Francesco Liotard

Jan Žižka – Martin Jílek, Peter Hilčanský, Viktor Prášil

KaprKód – Richard Müller

Světlonoc – Marek Hart, Michaela Patríková, Ivan Horák

NEJLEPŠÍ HUDBA

Arvéd – Ondřej Mikula (Aid Kid), Jonatán Pjoni Pastirčák

BANGER. – Oliver Torr

Král Šumavy: Fantom temného kraje – Beata Hlavenková

Slovo – Jan P. Muchow

Světlonoc – Jonatán Pjoni Pastirčák, Robin Coudert

NEJLEPŠÍ SCÉNOGRAFIE

Arvéd – Nina Feriancová

Běžná selhání – Antonín Šilar

Devadesátky – Henrich Boráros

Il Boemo – Irena Hradecká, Luca Servino

Jan Žižka – Jiří Sternwald

NEJLEPŠÍ KOSTÝMY

Arvéd – Františka Králíková

Devadesátky – Andrea Králová

Il Boemo – Andrea Cavalletto

Jan Žižka – Kateřina Mírová

Marie Terezie – pátý díl – Ján Kocman

NEJLEPŠÍ MASKY

Arvéd – Iveta Huptychová

Grand Prix – Lukáš Král, Jana Bílková

Il Boemo – Andrea McDonald

Jan Žižka – Ivo Strangmüller, René Stejskal, Jamie Kelman

Marie Terezie – pátý díl – Ivo Strangmüller, René Stejskal, David Šesták

NEJLEPŠÍ TELEVIZNÍ FILM NEBO MINISÉRIE

Král Šumavy: Fantom temného kraje – hlavní producenti David Ondříček, Daria Špačková, Michal Reitler – hlavní tvůrce David Ondříček

Podezření – hlavní producenti Jakub Viktorín, Tomáš Hrubý, Pavla Janoušková Kubečková,

Michal Reitler – hlavní tvůrce Michal Blaško

Pozadí událostí – hlavní producent Maja Hamplová, Matěj Chlupáček, Jan Lekeš – hlavní tvůrce Jan Hřebejk

NEJLEPŠÍ TELEVIZNÍ SERIÁL

Devadesátky – hlavní producent Michal Reitler – hlavní tvůrce Peter Bebjak

Pět let – hlavní producent Matěj Stehlík – hlavní tvůrce Damián Vondrášek

Stíny v mlze – hlavní producent Kateřina Ondřejková – hlavní tvůrce Radim Špaček

NEJLEPŠÍ ANIMOVANÝ FILM

Carp Xmass – režie, výtvarník Anna Heribanová – producenti Anika Homolová, Tomáš Šimon

Tmání – režie Ondřej Moravec – producentka Hana Blaha Šilarová – výtvarník Bára Anna

Stejskalová

Zuza v zahradách – režie, výtvarník Lucie Sunková – producenti Martin Vandas, Alena Vandasová

NEJLEPŠÍ KRÁTKÝ FILM

Barcarole – režie Igor Chmela – producenti Radim Procházka, Jana Janěková ml.

Rituály – režie Damián Vondrášek – producentka Martina Netíková

Vinland – režie Martin Kuba – producenti Natália Pavlove, Miloš Lochman

CENA MAGNESIA ZA NEJLEPŠÍ STUDENTSKÝ FILM – nestatutární cena

Asterión – režie Francesco Montagner

Atestace – režie Jan Hecht

Ostrov svobody – režie Petr Januschka

Rituály – režie Damián Vondrášek

Vinland – režie Martin Kuba

PŘEHLED POČTŮ NOMINACÍ

Arvéd – 12 nominací
Il Boemo – 11 nominací
BANGER. – 8 nominací
Světlonoc – 7 nominací
Grand Prix – 4 nominace
Jan Žižka – 4 nominace
Oběť – 4 nominace
Podezření – 4 nominace
Devadesátky – 3 nominace
KaprKód – 3 nominace
Good Old Czechs – 2 nominace
Král Šumavy: Fantom temného kraje – 2 nominace
Marie Terezie – pátý díl – 2 nominace
Poslední závod – 2 nominace
Slovo – 2 nominace
A pak přišla láska… – 1 nominace
Barcarole – 1 nominace
Běžná selhání – 1 nominace
Bratrství –1 nominace
Buko – 1 nominace
Carp Xmass – 1 nominace
Hranice lásky – 1 nominace
Kdyby radši hořelo – 1 nominace
Pět let – 1 nominace
Pozadí událostí – 1 nominace
Rituály – 1 nominace
Stíny v mlze – 1 nominace
Tmání – 1 nominace
Toyen, baronka surrealismu – 1 nominace
Vinland – 1 nominace
Zkouška umění – 1 nominace
Zuza v zahradách – 1 nominace

Ceny udělené na tiskové konferenci 16. ledna 2023:

NEJLEPŠÍ FILMOVÝ PLAKÁT – nestatutární cena

Arvéd – Vojtěch Mašek, Soňa Juríková – oceněný plakát

Hranice lásky – Jan Poukar, Branislav Šimončík

KaprKód – Mindset Pictures

Poslední závod – Radka Beránková, Nikolas Tušl

Světlonoc – Jan Němec

CENA FILMOVÝCH FANOUŠKŮ – nestatutární cena

Devadesátky – Peter Bebjak (oceněný režisér)

Český lev

Český lev je prestižní česká filmová cena udělovaná od roku 1993. Filmy jsou hodnoceny na základě hlasování členů České filmové a televizní akademie. Slavnostní ceremoniál vyhlášení výsledků se uskuteční
v sobotu 4. března 2023 v pražském Rudolfinu a v přímém přenosu jej odvysílá Česká televize na ČT1 od 20.10 hod.

O České filmové a televizní akademii:

Česká filmová a televizní akademie byla založena v roce 1995, v roce 2013 prošla transformací na zapsaný spolek. Jejím hlavním cílem je podporovat a propagovat české kinematografické umění v České republice i v zahraničí a vytvářet podmínky pro rozvoj českého filmu. Uděluje nejprestižnější českou filmovou cenu – Českého lva
a nominuje českého kandidáta na ceny americké Akademie filmového umění a věd. ČFTA má v současné době 373 členů.

„Když jsem se dozvěděl, že je Ivan i famózním malířem, začal jsem se o jeho tvorbu zajímat ještě v širších souvislostech. Uvědomil jsem si, že je tak trochu posedlý za každou cenu pobavit své okolí, přestože sám vyhledává samotu a klid. Jeho výjimečnost je právě v tom, že dokáže člověka rozesmát hned v několika disciplínách –⁠ mluveným slovem, písní, ale i výtvarnem. Humor zastřešuje jeho život a jeho osobnost, a já jsem potěšen, že nám dovolil, abychom s ním dokument natočili,“ říká režisér snímku Patrik Ulrich.

Mládka proslavily dnes již zlidovělé písničky s doprovodem banja a typický humor. Méně se už ví, že je tvůrcem originálního hudebního nástroje guitariano, autorem několika stolních her, ale především malířem obrazů, pro které si sám vynalezl teorii obrácené perspektivy a styly jako posunismus, akční minimalismus nebo umělecké rýsování.

Mnoho let spolupracoval se Zdeňkem Svěrákem, jenž pro něj psal hudební texty. „Skamarádili jsme se na jeho popud. Ivan Mládek za mnou jednou přišel do Malostranské besedy, že píše písničky, ale že mu je v rádiu nechtějí vysílat, protože jim připadají hloupé nebo naivní, divné. To se stává lidem, kteří jsou originální. Vybral si mne jako člověka s podobným viděním světa, který ale není tak bláznivý jako on. První naše skladba byla Láďa jede lodí,“ vzpomíná v dokumentu na setkání s Ivanem Mládkem scenárista, herec a autor textů Zdeněk Svěrák.

„Přiznám se, že mě trochu inspiroval k psaní textů písniček. Když jsem ho viděl zpívat, řekl jsem si, že je to jediný člověk, který může zpívat tyhle moje ‚voloviny',“ vysvětluje spolupráci s Luďkem Sobotou Ivan Mládek. „Je můj celoživotní kamarád, nikomu nedokáže nic odepřít. Nápady měl vždy skvělé,“ doplňuje Mládka herec Luděk Sobota, s nímž se podílel na nespočtu televizních scének s hudebním doprovodem.

V bezmála hodinovém filmu se Mládek vydává na místa spojená s významnými epizodami svého života. Dokumentární snímek se dotkne i hlubších témat a otázek spojených s dosud neprobádanou stránkou jeho tvorby a celoživotní vášní – malováním. O umělcově humoru i lidských vlastnostech vyprávějí jeho kolegové, spoluhráči a kamarádi. Kromě Zdeňka Svěráka a Luďka Soboty například také tubista Václav Dědina nebo sběratel Mládkových obrazů a autor textů o nich Petr Zajíc.

námět, scénář, režie: Patrik Ulrich // kamera, střih: František Svěrák // dramaturgie: Vít Poláček // výkonná producentka: Kateřina Kovářová // kreativní producent: Jiří Hubač // účinkují: Ivan Mládek, Zdeněk Svěrák, Luděk Sobota, Václav Dědina, Zdeněk Kalhous, Lenka Hraj (Plačková), Petr Zajíc, Děda Mládek Illegal Band a další

Vladimir 518: Cargo. Trans. Logistic. 
Čtrnáct dní trvala cesta z Prahy do Brna podél dálnice D1. Hudební a vizuální umělec Vladimir 518 se prostřednictvím osamělé cesty, fotografií a deníkových záznamů setkává s vyloučenou a vyčerpanou krajinou, jejími přírodními obyvateli i se sebou samým uprostřed asfaltu, betonu, odpadků a hluku, kde bez ohledu na rychlost i výkon nebude nikdo vítězem. Pro Galerii Vzlet připravil rozsáhlou výstavu kombinující médium fotografie, textu a instalace. Vizuálně rovněž zpracovává fasádu domu, kam přináší obrazový zážitek ze svého nesnadného dystopické putování, jakési noční můry budoucnosti. Vladimir 518 si do svého deníku zaznamenal: "Probouzím se na kraji borovicového lesa, pode mnou je výhled do mělkého údolí, zezadu mě ovšem válcuje nikdy nekončící hluk přesouvajících se těl a zboží. Je to zrychlený tok hmoty, kterou zajímá jediná věc, a to je dynamika a pohyb. ".  Autor se tak pohybuje v krajině, která vlastně už neexistuje, jeho cesta je nejen bolestivým důkazem toho, jak moc jsme uvěřili hodnotám čísel a utopické představě blahobytu, ale i sebeobrazem skutečného významu v celistvosti biosféry. Meditace nad svou vlastní hodnotou se totiž nemusí odvíjet v poutích do Santiago de Compostela, ale klidně cestou do Brna.

Soud s trojicí vyšetřovatelů, mezi nimiž budil největší pozornost Alois Grebeníček, jehož syn byl v době natáčení předsedou KSČM a poslancem, pocit katarze nepřinesl. Jak se k temnému dědictví, které ztělesňuje zatím stále zchátralý objekt v centru města, stavíme dnes, o více než patnáct let později?

Vedle dokumentu Kauza Uherské Hradiště bude promítnut krátký film ze ZŠ ve Štítné nad Vláří od žákovské dvojice Vojtěch Staša a Lucie Hýblová paní učitelky Renaty Chromíkové. Zaznamenává a do kontextu zasazuje vzpomínky dvou pamětnic represí 50. let z regionu jižního Valašska, v nichž také sehrála svoji neblahou roli hradišťská věznice.

Po filmové projekci se s diváky v diskusi setkají přítomní autoři, včetně režisérky Kristiny Vlachové, spolu s Markem Junkem, historikem a ředitelem Historického muzea Moravského zemského muzea, který je odpovědný za vznik památníku a muzea v hradišťské věznici. Co se po patnácti letech od natočení Kauzy Uherské Hradiště změnilo, co zůstává stejné? A jakým směrem se ubírají úvahy o podobě budoucí paměťové instituce v areálu bývalé věznice?

S čím na projekci svého filmu zve Kristina Vlachová? „V současné době se dozvídáme ze zpráv o válce na Ukrajině, že Rusové mučí některé z ukrajinských zajatců elektrickým proudem. To pro nás tady ve střední Evropě není celkem nic zvláštního… Alespoň v Uherském Hradišti rozhodně ne. Zároveň vedoucí představitelé Evropské unie jednají o tom, zda soudy za válečné zločiny, mezinárodně definované jako zločiny proti lidskosti, budou se konat u mezinárodního trestního tribunálu někde na území EU, nebo u místních soudů na území Ukrajiny. Časosběrně natočený dokument České televize ,Kauza Uherské Hradiště – Další kapitola z novodobé historie české justice‘ přinesl divákům tohoto veřejnoprávního média již v roce 2007 řadu mimořádně důležitých svědectví nejen z úst bývalých politických vězňů, ale i bývalých bachařů, vyšetřovatelů StB, soudců i právníků. Ale film není jen o tom, jak v období budování socialismu v našich zemích vypadalo mučení politických vězňů elektrickým proudem. Je především o tom, jak neuvěřitelně těžké je zrealizovat na území bývalých sovětských satelitů takzvané ,vyrovnávání s minulostí‘…“ Díky filmům Kristiny Vlachové se podařilo nejen uchovat a zpřítomnit zkušenosti politických vězňů z 50. let, ale její filmy rovněž utvářely názor mladé generace, která se tomuto tématu začala věnovat ve svobodných poměrech po roce 1989.

Projekce proběhne ve čtvrtek 23. 2. od 17.30 ve velkém sále kina Hvězda v Uherském Hradišti, vstup na akci je zdarma. Program pořádá Memoria – Iniciativa za důstojné využití věznice v Uherském Hradišti, ve spolupráci s Městskými kiny Uherské Hradiště, příspěvkovou organizací města Uherské Hradiště.

Ještě před hlavním programem, od 16.00 v kavárně kina Hvězda, se budou moci zájemci dozvědět od členů spolku Memoria o nejnovějším vývoji ve věci přeměny areálu bývalé uherskohradišťské věznice.

Projekce filmu Kauza Uherské Hradiště se koná v rámci cyklu pořadů věnovaných nejrůznějším přesahům historie uchované za zdmi hradišťské věznice pod souhrnným názvem Dějiny v kině. Ten navazuje na předchozí cyklus Věznice ve filmu, během něhož byly na přelomu let 2021 a 2022 uvedeny tři celovečerních filmy, které se natáčely v prostorách uherskohradišťské věznice. Šlo o snímky Veliká příležitost (1949), Jen o rodinných záležitostech (1990) a Klíček (2009). Po únorovém úvodním dílu cyklus Dějiny v kině nabídne další tři pořady. 

V pátek 17. 3. dojde za osobní účasti influencera a youtubera Kovyho a autora snímku Ivo Bystřičana k projekci filmu Kovy řeší dějiny (2020). Doplní jej krátké studentské filmy z projektu Příběhy našich sousedů organizace Post Bellum – Paměť národa. Filmový program ve čtvrtek 20. 4. se zaměří na téma Co dělá muzeum. Jak by mělo vypadat muzeum evropského, a proč ne rovnou světového, střihu, které právě začíná vznikat v hradišťské věznici? Poslední setkání v pondělí 22. 5. se pak za účasti autorů i tvůrců ohlédne za dosud nejvýraznějším uměleckým zpracováním témat přímo spjatých s minulostí hradišťské věznice, inscenací Slováckého divadla z let 2014–2016 Cena facky aneb Gottwaldovy boty.

„Kromě podněcování zájmu o věznici a spojování lidí, kterým osud tohoto areálu není lhostejný, spolek Memoria již řadu let v podstatě supluje činnost instituce, která by se profesionálně věznici věnovala. Naštěstí nyní jsme vzniku takovéto instituce o kus blíže. Dobrovolnická energie není nevyčerpatelná, těšíme se na dobu, kdy náš spolek bude moci předat práci dál,“ říká předsedkyně Memorie Anna Stránská. A dodává: „Věznice nás toho může všechny ještě spoustu naučit, je to široké pole k úvahám nejen nad dějinami, ale i samotným životem tady a teď. I nyní, dokud stále neexistuje paměťová instituce, se dá dělat mnohé. Náš apel směřujeme především k pedagogům všech stupňů vzdělávání, aby se věznici nejrůznějšími způsoby věnovali. Už třeba jen díky řadě školních prací došlo k zajímavým objevům z minulosti a také k potřebnému dialogu mezi generacemi.“

V roce 2028 by se veřejnost měla dočkat otevření rekonstruovaného areálu věznice, jehož podstatnou součástí bude i Národní památník věznice Uherské Hradiště zahrnující pietní místo a muzeum. Mělo by jít o moderní a živou paměťovou instituci – a na tom je podle přesvědčení spolku Memoria nutné pracovat už teď, kdy fyzická podoba muzea zatím existuje jen ve formě architektonické studie. Cyklus tematických pořadů v kině může být vnímán jako určité předznamenání způsobu práce budoucího muzea. Pro naplnění smyslu muzea bude důležitá i spolupráce se školami a tedy i s aktivními vyučujícími historie a společenských předmětů. Z naplánovaného programu je patrné, že i tuto rovinu mají jeho tvůrci na paměti.  

Kauza Uherské Hradiště • režie: Kristina Vlachová • Česká televize 2007
Kauzou tří vyšetřovatelů StB z Uherského Hradiště – Aloise Grebeníčka, Vladimíra Zavadilíka a Ludvíka Hlavačky se režisérka tohoto pořadu, Kristina Vlachová, v době natáčení profesně zabývala již 10 let. Tito tři muži byli stíháni za mučení politických vězňů od roku 1994. Časosběrný dokument nám připomene jednotlivé fáze tohoto případu, jsou zde zaznamenány cenné výpovědi mnoha bývalých politických vězňů, kteří se již vysílání tohoto filmu nedožili. Tento dokument by měl přispět k širšímu objasnění nelehkých otázek, týkajících se vyrovnávání naší společnosti s komunistickou minulostí. (Oficiální text distributora, upraveno.)

Více o věznici najdete na webových stránkách spolku Memoria – www.veznicehradiste.cz.

Závěr devatenáctého století znamenal pro farní kostel sv. Máří Magdalény řadu interiérových změn. U vítězného oblouku přibyl k sochám sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava oltář Panny Marie, zároveň byly nahrazeny původní varhany, které novobenátečtí občané odkoupili roku 1785 ze zrušeného kostela sv. Václava v Praze na Zderaze. Právě vestavěním stroje varhanáře Petra.

„Tento varhanní stroj byl vsazen do původní zachovalé varhanní skříně,“ prozrazuje Marek Miškovský, farář římskokatolické farnosti v Benátkách nad Jizerou s tím, že nové varhany ještě musel církevně posvětit benátecký děkan Václav Srb. Jako první je dle kroniky rozezněla píseň Tisíckrát pozdravujeme tebe a následně se varhany staly součástí bohoslužeb a městských slavností.

Změna nastala po roce 1948, kdy byla církev považována za nepřítele státu a ztratila veškerou podporu. To mělo vliv i na údržbu barokních varhan. „Každý hudební nástroj trpí, pokud se na něj nehraje. Problém částečně řešil děkan Bedřich Ťupa, který zval do farnosti členy slavného filharmonického rodu Bendů a její provoz se snažil zajistit ze zahraničních zdrojů. I on však byl v osmdesátých letech z farnosti vyhnán,“ líčí Miškovský.

Dnes je stav varhan nevyhovující. Jejich oprava započala před necelými dvěma lety a je rozdělena do tří etap. Během nich dochází postupně k renovaci cínových píšťal a dřevěných prvků v prvním a druhém manuálu, varhanního pedálu, vzduchového hospodářství, očištění skříně i k výměně kompletní elektroinstalace.

„Barokní varhany v kostele sv. Máří Magdalény mají obrovskou historickou i kulturní hodnotu přesahující mladoboleslavský region, což dokazuje jejich zařazení na Státní seznam movitých památek. Vnímáme tedy povinnost udělat maximum pro jejich zachování,“ říká Martin Hrdlička, člen správní rady Nadačního fondu ŠKODA AUTO, který opravu varhan podporuje v rámci grantu Tady jsem doma už od loňska.

Na podporu varhan se konají i benefiční koncerty, historické přednášky, komentované prohlídky či Běh pro varhany, který farnost pravidelně pořádá. Kromě toho se podílí na komunitním sázení stromů a dalších dobrovolných akcích.

O Nadačním fondu ŠKODA AUTO:

Nadační fond ŠKODA AUTO byl založený v roce 2018 s cílem zatraktivnit mladoboleslavský region. V roce 2021 rozšířil své aktivity i do zbývajících lokalit automobilky, zakladatele fondu – Rychnovska a Vrchlabska. Během tří let svého působení v těchto regionech podpořil přes 200 konkrétních projektů a studií. Mezi jeho priority patří rozvoj občanské společnosti a veřejného prostoru, podpora kultury, zdravotnictví a sociálních služeb. Je členem Fóra dárců a držitelem ocenění Známka kvality. Fond je také iniciátorem a hlavním partnerem platforem Nové Boleslavsko, Nové Rychnovsko a Nové Vrchlabsko, jejichž cílem je propagovat spolupráci a zajímavé projekty napříč regionem. 

www.nfsa.cz

Wikipedie

LinkedIn

Sonka svůj divoký života běh zakončil tragicky ve věznici Mírov odsouzený coby konfident gestapa. Na přednášce budou prezentovány i doposud nepublikované dokumenty týkající se jak Hugo Sonnenscheina, tak Ivana Olbrachta. 

Čestným hostem bude spisovatel PhDr. Jiří Kamen, autor románu Hugo pojednávajícím o Hugo Sonnencheinovi.

Přednáška se uskuteční ve čtvrtek 16. února od 17:00 hodin v Muzeu a Pojizerské galerii Semily.

Rezervovat místo si můžete na emailu: svikova@muzeumsemily.cz nebo na tel. čísle: 775 859 001. 

Vstupné: 50,- Kč

Těšíme se na setkání s vámi

Miroslav Šnaiberk

ředitel Muzea a Pojizerské galerie Semily, p. o.