Co se děje

Ministr kultury navíc už v minulém roce podpořil myšlenku, aby se Česká republika stala hlavním hostem na největším světovém knižním veletrhu ve Frankfurtu v roce 2026. Stane-li se tak v době, v níž zajistíte českým nakladatelům z hlediska daní nejhorší podmínky v Evropě, bude to obrovská mezinárodní ostuda, která Českou republiku degraduje mezi země pošlapávající vzdělanost vlastních obyvatel.

Zvýšení DPH na knihy přitom přinese do státního rozpočtu jen minimum dodatečných příjmů.

Vyzýváme vás proto, abyste respektoval názor svého premiéra a přestal neustálými devastujícími návrhy zneklidňovat nejen české nakladatele, knihkupce, spisovatele, překladatele, redaktory, grafiky, ale i české rodiče, kterým záleží na tom, aby jejich děti získaly čtenářské návyky, a kterým chcete zdražit jak knihy, tak i učebnice.

I ve stávajících podmínkách vydáváme hodnotné tituly a knihy pro děti a mládež jen s vypětím všech sil, často s vědomím finanční ztráty. Zvýšení DPH by jejich vydání definitivně znemožnilo. Knižní trh by se zmenšil a do státního rozpočtu by přiteklo ve výsledku méně.

Řada vyspělých zemí už přitom správnou cestu pro vzdělanost svých obyvatel, pro čtenářskou gramotnost dětí i pro státní rozpočet našla. Razantní snížení DPH na knihy vedlo například ve Švédsku prokazatelně k výraznému multiplikačnímu efektu, který násobně zvýšil příjmy do státní pokladny.

Přejeme Vám krásné prožití Světového dne knihy a autorských práv, nejlépe samozřejmě s dobrou knihou.

Jménem představenstva Svazu českých knihkupců a nakladatelů

Ing. Martin Vopěnka – předseda

Vladimír Preclík (nar. 1929) prožil své dětství v Josefově. Po vyučení se v Hradci Králové a absolvování Vyšší průmyslové školy kamenicko-sochařské v Hořicích v Podkrkonoší vystudoval sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u profesora Josefa Wagnera, dalšího významného jaroměřského rodáka a umělce. Na veřejných prostranstvích Jaroměře je umístěno několik děl V. Preclíka: náhrobek jeho rodičů na jaroměřském hřbitově a plastika M. B. Brauna na náměstí Československé armády.

V roce 2003, tedy před dvaceti lety, se v Městském muzeu konala dosud poslední mistrova výstava Vladimír Preclík: Konečně doma – Sochy – Obrazy – Portréty. Nynější výstava a beseda je rovněž spojena s připomínkou 15 let (3. dubna 2008) od úmrtí tohoto významného umělce nedílně spjatého s naším regionem.

Beseda se tentokrát uskuteční v podkroví Wenkeova domu (Městského muzea).

Vstup je volný, těšíme se na Vaši návštěvu!

Rudolf Havelka, ředitel Městského muzea v Jaroměři

Studenti Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, Vysokého učení technického v Brně (Fakulta výtvarných umění), Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (Fakulta umění a designu), Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (Fakulta multimediálních komunikací), představují svou originální tvorbu na italském festivalu Milano Design Week, a to v rámci společné výstavy s názvem Krásná práce. Ta se ponese v duchu předávání starých řemeslných znalostí mladým lidem. Studenti produktového designu ze čtyř uměleckých univerzit v Česku, které oslovila kurátorka  Klára Hegerová, se spojili a spolu s mistry tradičních řemesel vytvořili unikátní soubor užitých předmětů. Artefakty, které ze spolupráce řemeslníků a mladých designérů vznikly, mohou být vzorem pro nový životní styl návratu k přírodě, potřeby vlastního zakotvení a pocitu hrdosti na české tradice.  

„České řemeslo a lidové umění se na této výstavě představuje v nových souvislostech, předkládá alternativu k pojetí dnešního interiéru a reaguje na aktuální poptávku po autentickém a udržitelném oděvu,“ řekla Simona Calboli, ředitelka Českého centra Milán.  

Prezentaci tradiční řemeslné techniky se Česká centra věnují řadu let s cílem poukazovat na změny a posuny v tomto oboru. Přehlídka v Miláně tak odstartuje putování této výstavy do dalších českých center v zahraničí. V průběhu nadcházejících měsíců by se tak měla objevit například v New Yorku, Bruselu, Soulu nebo Tokiu. 

Součástí italského Milano Design Week je také ukázka tvorby českého umělce Michala Cimaly.  

Ve spolupráci s Trafo Gallery a Generálního konzulátu ČR v Miláně zde bylo slavnostně odhaleno dílo s názvem Chodec. Nevšední socha uznávaného výtvarníka je vytvořena z materiálů, které byly původně (až na hlavu a ramena) součástí mostní konstrukce vedle Cimalova ateliéru v Praze – Nuslích a v prostorách generálního konzulátu je nyní vystavena po celou dobu konání přehlídky, tedy do 23. 4. 2023.  

„Pozoroval jsem zánik původního mostu, a protože dlouhodobě sleduji destrukci staveb a to co z nich zbývá, zaujaly mne zohýbané dráty z Roxoru - výztuží do betonu. Protože tento materiál má svou zvláštní sílu, rozhodl jsem se z něj udělat nosnou konstrukci (kresbu v prostoru), kterou jsem doplnil rovněž recyklovanými neony z jakéhosi reklamního nápisu,“ uzavírá Michal Cimala.  

Připraveny jsou akrobatické lekce pod povedením profesionálů a výherců televizní soutěže Československo má talent – Losers Cirque Company. Návštěvníci uvidí ukázky různých tanečních stylů, včetně současného tance, freestyle a street dance v podání tanečního oboru ZUŠ Blatná, Prezioso Sokol Blatná a MyWay Company Písek.

Odpolední program uzavře společná choreografie "Blatná tančí" a celostátní flashmob Art 4 People.

Večer se můžete těšit na profesionální akrobatickou show Konkurz od Losers Cirque Company v divadelním sále v Blatné. V této show se diváci stanou porotci a budou moci vybrat účastníka, který se nebojí ukázat, že je nejlepší.

Podrobné informace www.plantaz-blatna.cz.

Řadu výpravných realizací pro muzea a edukativní expozice má na svém kontě zlínská IS Produkce. Nejnovější z nich byla oficiálně představena začátkem tohoto týdne v Malokarpatském muzeu v Pezinku a IS Produkce se na něm podílela jako dodavatel multimediálního obsahu pro společnost AV MEDIA SYSTEMS, která návrh a dodávku expozice realizovala. Videem provází známý slovenský herec Marko Igonda, který představuje vinaře Jozefa Janáče. Příběh je založený na osudu muže, který ve zdejší vinařské oblasti v 19. století skutečně žil a jako vinař by úspěšný, jeho život ale nebyl jednoduchý.

„Projekt Klárin lis je vďaka výbornej práci AV MEDIA SYSTEMS a IS Produkce našim zatiaľ najprofesionálnejším a najemotívnejším prvkom v expozícii Malokarpatského múzea v Pezinku. Verím, že vzájomná dobrá chémia bude medzi nami pokračovať aj v budúcnosti a naše spolupráca je ešte len na začiatku,“ uvedl Martin Hrubala, ředitel Malokarpatského muzea.

Vinařský příběh není pro IS Produkci první realizací v oblasti velkých edukativních projektů. „V minulém roce jsme například vytvořili film pro Návštěvnické centrum České národní banky,“ připomněl Martin Gazda, majitel IS Produkce. „Hlavní roli v něm hrají historické osobnosti, které se nachází na českých bankovkách. Režie i scénáře se zhostil Jiří Strach, autorem hudby je Ondřej Soukup a osobnostem z bankovek propůjčili hlas špičkoví čeští herci, jako třeba Jiří Bartoška, Miroslav Donutil, Eliška Balzerová nebo Ondřej Vetchý.“

V těsné spolupráci se společností AV MEDIA SYSTEMS, jako generálním dodavatelem expozic, vznikly v IS Produkci také úvodní filmy expozice Muzea Slivovice, které v Praze otevřela vizovická likérka Rudolf Jelínek, i pro Trezor přírody v Horní Lidči představující přírodní bohatství Bílých Karpat a Beskyd.

Společnost IS Produkce je největším filmovým produkčním studiem na Moravě. Natáčí prezentační filmy, televizní, online i rádiové spoty pro významné klienty. Patří mezi ně např. Notino, Česká národní Banka, Green-Swan Pharmaceuticals, Hornbach, Penny, Blue Style, Živý Zlín, statutární město Zlín, ZOO Zlín, Asko, Climax, Barum Continental. V červenci roku 2023 uvede do kin film Dvě slova jako klíč, který opět vzniká ve spolupráci s režisérem Danem Svátkem a spisovatelem Josefem Formánkem. Podle Formánkova autobiografického románu už byl ve Svátkově režii natočený snímek Úsměvy smutných mužů. IS Produkce se také podílela na realizaci filmů Můj příběh a Smečka, které vznikaly mimo jiné i ve zlínských lokacích.

Ta se uzavřela v září roku 2020 poté, kdy začala realizace projektu „Zefektivnění prezentace a ochrany sbírky Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, p.o. – expozice Tragédie na Ploštině“,  připravovaného Zlínským krajem od roku 2017 a podpořeného programem IROP.

Uzavření areálu bylo podle hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše nevyhnutelné. „Starý amfiteátr, expozice i samotný památník už dávno přestaly sloužit účelu, pro který byly vytvořeny, tedy být důstojnou připomínkou událostí, které zde – a nejen zde - vyvrcholily před lety násilnou smrtí desítek lidí. Zlínský kraj přišel s vizí změny a jsem rád, že se ji postupně podařilo naplnit. Nyní je naším cílem představit novou expozici všem školám v kraji, abychom žákům přiblížili příběh a historii tohoto místa,“ vysvětlil hejtman.

Projekt byl jednou z velkých investičních akcí v oblasti kultury, které Zlínský kraj v posledních letech realizoval, a na niž získal z evropských dotací 110 miliónů korun. Zbytek z celkové částky 151 miliónů korun financoval přímo Zlínský kraj. Díky tomu byl zcela naplněn původní záměr zbudování důstojné prezentace celého tématu, navíc objekty disponují novými prostory umožňujícími konat kulturně-vzdělávací akce, edukační programy i konference. Ploština se tak stává nejen místem piety, ale i nových aktivit.

„Desítka vypálených domů, osmadvacet mrtvých v jeden osudný dubnový den roku 1945. Lidstvo se nikdy nepoučí z vlastních chyb. Proto si je musíme každý den připomínat. Investice do Ploštiny byla i proto nezbytná. Děti jsou naší pamětí a právě pro ně je zde připravená řada edukačních programů. Věřím, že nabídka bude zajímavá jak pro školy, tak pro širokou veřejnost, protože pamětníci pomalu vymírají, ale my nesmíme zapomenout,“ uvedla radní Zlínského kraje pro kulturu a školství Zuzana Fišerová.

K realizaci byl vybrán návrh architektonické studie firmy Technico Opava, s.r.o., na niž navázala libretem společnost Art Consultanc, s.r.o. Samotnou stavbu pak provedla zlínská stavební firma Navláčil, s.r.o. Na místě bývalého amfiteátru tak vyrostla nová, až futuristická budova návštěvnického centra, proběhla zásadní rekonstrukce jednoho ze zdejších stavení s číslem popisným 23 a obnovy a čištění se dočkal i monument památníku obětem války od Šebestiána Zelinky. Do tohoto „hardwaru“ pak přibyl i „software“, tedy dvě nové expozice TRAGÉDIE NA PLOŠTINĚ a NOVÁ PLOŠTINA, jejichž autorem je historik a etnograf Ondřej Machálek ze zlínského muzea. „Po mnoha nepředpokládaných překážkách od celosvětové epidemie covidu na počátku po obrovskou inflaci v závěru jsme dokázali projekt dotáhnout do konce,“ připomíná Pavel Hrubec, ředitel Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, které objekty na Ploštině spravuje. „Vložili jsme do projektu opravdu hodně sil a jsem v tuto chvíli velice hrdý na všechny své spolupracovníky, kteří k obnově Ploštiny přispěli.“

Ploština uzavírá sérii velkých investic v oblasti kultury spolufinancovaných z IROP. „Společně s hospodářským dvorem v Rymicích, Cyrilometodějským centrem ve Starém Městě a Zámkem Kinských ve Valašském Meziříčí na ně Zlínský kraj získal téměř půlmiliardovou dotaci, čímž se řadí mezi nejúspěšnější žadatele v rámci krajů,“ připomněla Zuzana Fišerová s tím, že v získávání dotačních prostředků v oblasti kultury Zlínský kraj dál pokračuje. „V uplynulých týdnech nám byly přiděleny další finance z Národního plánu obnovy a chystáme projekty do dalších výzev IROP,“ doplnila radní Fišerová.

Národní kulturní památka Ploština se všemi objekty se veřejnosti poprvé otevře o posledním dubnovém víkendu. Od května do září bude kromě pondělků přístupná denně od 10 do 17 hodin, v říjnu opět pouze o víkendech. Jednotlivci, skupiny i školy se mohou více dozvědět na webu MJVM Zlín www.muzeum-zlin.cz/plostina nebo na FB/PamatnikPlostina.

Vyhnanství – současná perspektiva

Dějištěm románu je Paříž roku 1935, kde se shromažďuje antifašistická německá emigrace. Jednotlivé dobové kontexty jsou v inscenačním gestu upozaděny ve prospěch nenásilných aktuálních reminiscencí, které souvisí především se situací ukrajinských případně běloruských uprchlíků. Divadlo X10 dlouhodobě poskytuje prostor umělcům z těchto zemí formou rezidencí nebo účastí na Divadelním festivalu Kutná Hora, kterého je Divadlo X10 producentem. „Vedle politického přesahu je však Vyhnanství i univerzálním obrazem rozpadu jedné rodiny, která je donucena opustit domov a v pasti provizoria se potýká se stále zhoršujícími se podmínkami,” dodává dramaturg X10 Ondřej Novotný. V kontextu tehdejší i současné válečné hrozby vyjadřuje inscenace Vyhnanství přesvědčení o potřebě pevně ukotvených demokratických systémů, mezinárodní solidarity i společenské poptávky po náročném a kvalitním umění.

Trilogie Čekárna

První část trilogie Úspěch mapuje první polovinu dvacátých let 20. století v bavorském Mnichově, končí neúspěšným Hitlerovým “Pivním pučem”. Druhá část trilogie Oppermannovi se odehrává v předvečer Hitlerova nástupu k moci a období krátce poté, sleduje tedy první týdny a měsíce nacistické vlády. Trilogie je završena Vyhnanstvím, jehož tématem je osud německých emigrantů v Paříži. Feuchtwanger s neuvěřitelnou hloubkou zachytil vznik nacismu, přičemž tato téměř dokumentární práce odhaluje tendence doby i konkrétní lidské motivace. Čekárna vznikla mezi lety 1930 až 1940 a patří mezi nejsilnější protinacistická literární díla.

Plánované uvedení celé trilogie v jednom celku bude završením několikaleté práce, kterým Divadlo X10 korunuje deset let své existence. Divadlo X10 tímto ambiciózním projektem poukazuje na možnosti velké činohry s výrazným inscenačním a společenským gestem v nezávislém divadelním sektoru. Divadlo X10 potvrzuje svoji důvěru v obsah a sdělení, ve vyprávění příběhu. Jeho dramaturgická vize byla oceněna i v anketě Ceny divadelní kritiky 2022, ve které se Divadlo X10 umístilo na druhém místě.

Inscenace vznikla v koprodukci s Národním divadlem Brno v rámci festivalu Divadelní svět Brno.

VYHNANSTVÍ

Symfonie o naději. Trilogie Čekárna.

https://www.divadlox10.cz/cs/repertoar/vyhnanstvi

PŘEKLAD Valter Feldstein

DRAMATIZACE Ondřej Novotný

REŽIE Kamila Polívková

DRAMATURGIE Ondřej Novotný, Lenka Havlíková

HUDBA Ivan Acher

VÝPRAVA Jana Hauskrechtová

ASISTENTKA VÝPRAVY Magdaléna Vrábová

ASISTENT REŽIE Marek Linhart

PLAKÁT Terezie Chlíbcová

HRAJÍ Antonie Rašilovová, Lucie Roznětínská, Marie Švestková, Jan Bárta, Jan Grundman, Vojtěch Hrabák, Hynek Chmelař, Ondřej Jiráček, Václav Marhold, Matěj Šíma

PREMIÉRA 21. 4. 2023

„Já nemám nic, nic, nic!“

Závěr volné románové trilogie Čekárna zasadil Lion Feuchtwanger do Paříže roku 1935. Početná a různorodá německá emigrace tráví čas v politických debatách, obstarávání potřebných povolení, publicistické protinacistické činnosti i malicherných osobních sporech. Hudební skladatel Sepp Trautwein věnuje svou tvůrčí energii žurnalistické práci, aby díky mezinárodnímu tlaku docílil osvobození svého kolegy z nacistického zajetí. Na hudbu nezbývá čas. Anně Trautweinové se život drolí do tisíce drobných každodenních překážek a schází jí tak potřebná síla, aby mohla správně odhadnout, zda “tento přechod do As dur je opravdu Seppovým vlastnictvím nebo zda je závislý na Mahlerovi”. Na hudbu nezbývá čas. Jejich syn Hans se kdovíproč učí rusky a vůbec nechápe, proč někdo hudbou vůbec ztrácí čas. Všechny postavy jsou zachyceny v pasti provizoria. Zbývá boj o vysoké ideály i obyčejnou lidskou důstojnost, o právo na práci a domov, který se zdá marný v konfrontaci s obludnou silou diktatury, úřednickým aparátem hostitelské země i vlastním životním vyčerpáním. A tak poměry zabíjí lásku.

Čekárna není jen názvem celé románové trilogie, ale také názvem nové symfonie Seppa Trautweina. Její prostor je plný hemžení, hluků a ruchů, útržků civilních dialogů i mediálních státnických projevů, volně přecházejících z intimní do veřejné sféry a zpět. V jejích tónech zazní zvuky všech odkloněných, zmeškaných a opožděných vlaků i hlasy lidí, kteří na ně čekají se svými neforemnými taškami a těžkými kufry, zplihlými vlasy a propadlými doklady. A také s nadějí, že jednou přijede ten správný vlak, který odveze čekající do bezpečí.

Inscenace vznikla v koprodukci s Národním divadlem Brno v rámci festivalu Divadelní svět Brno.

www.divadlox10.cz

Facebook Divadla X10

Instagram Divadla X10

Revizi RVP ZV, jejichž součástí je oblast Umění a kultura, připravuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a jeho organizace Národní pedagogický institut. Široká koncepce oblasti Umění a kultura, která byla v uplynulých týdnech zveřejněna a je nyní diskutována, je předpokladem pro kvalitní budoucí podobu výuky kultury na základních školách, která bude odpovídat situaci v 21. století a dokáže reagovat na aktuální trendy a na potřeby žáků a jejich individuální rozvoj. 

„Revize Rámcových vzdělávacích programů je unikátní příležitostí pro budoucnost českého školství a zejména pro budoucí generace. Kvalitní a moderní vzdělávání je klíčem k budoucnosti. Ministerstvo kultury se diskuse aktivně účastní v oblasti Umění a kultura. Považujeme za mimořádné důležité, aby se kvalitně rozvíjely nově doplněné kulturní klíčové kompetence. V tuto chvíli je naším cílem ve spolupráci s MŠMT, aby se důležité věci z pohledu kulturního vzdělávání promítly do revidovaného programu v potřebné šíři a aby kultura v budoucích rámcových vzdělávacích programech měla své jasné a nezpochybnitelné místo. Domnívám se, že je velmi užitečné, aby se celá pětice uměleckých oborů: hudební, výtvarná, dramatická, filmová/audiovizuální a taneční a pohybová výchova stala plnohodnotnou součástí výuky,“ říká Martin Baxa, ministr kultury.

„V posledních dnech jsme svědky takové malé bouře ve sklenici vody, kterou vyvolala mylná informace, že ministerstvo školství chce zrušit hudební a výtvarnou výchovu. Znovu opakuji, není to pravda. Od počátku tvrdíme, že proces revize bude transparentní, tedy vše se děje veřejně, a tato otevřenost zákonitě podobné diskuse přináší. Je potřeba uvést, že ani dnes ministerstvo školám nenařizuje, které předměty se mají učit. Zda to bude hudební a výtvarná výchova či umění obecně, to je na rozhodnutí školy. MŠMT chce podpořit integraci předmětů, což by konkrétně v umění spojovalo různé obory tak, aby žáci z takové výuky měly maximum poznatků a vjemů,“ vysvětluje Vladimír Balaš, ministr školství, mládeže a tělovýchovy.

Ingeborg Radok Žádná, rektorka Akademie múzických umění v Praze doplňuje, že vzdělávací oblast má pro navrhované změny požadované základy. „Umění se vyvíjí, umělecké druhy se propojují, na změny přirozeně konstantně reagujeme. AMU již nyní připravuje studující na pedagogické působení v oblastech dramatického umění, hudby i tance v rámci svých stávajících studijních programů. Existují vypracované metodiky a publikace v rámci vzdělávaní pedagogů a pedagožek. Jsou reálně využívány v praxi a je možné je sdílet s pedagogickými fakultami, které je mohou při přípravě pedagogů také využít. Je z čeho čerpat.“

Nové, kompetenčně pojaté kurikulum, jehož platnou součástí jsou i kulturní kompetence, směřuje k moderní podobě, která je v souladu s aktuálními evropskými trendy. Navazuje na Evropský referenční rámec klíčových kompetencí a sleduje záměry Strategie 2030+, klíčového dokumentu ČR pro rozvoj vzdělávací soustavy.

„Máme nyní příležitost ke změně, ale máme i možnosti, jak novou vizi naplnit. Jsme připraveni se i nadále na přípravě prostřednictvím našich expertů a expertů z oblasti kultury podílet. Věřím, že široce pojatá kulturní výchova je nezastupitelná a mimořádně důležitá pro rozvoj lidské osobnosti a kreativity v moderním světě a děkuji panu ministrovi Balašovi za to, jakou pozornost tématu věnuje,“ dodává ministr kultury Martin Baxa.

Z hlediska § 8 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky je Ministerstvo kultury ústředním orgánem státní správy mimo jiné pro kulturně výchovnou činnost. Resort kultury dlouhodobě vzdělává kulturou a uměním, má zkušenosti podpořené historickou kontinuitou ve všech uměleckých oborech a nabízí pohled z širšího úhlu. Zástupci resortu kultury se problematice intenzivně věnují a aktivně se na přípravách revize podílejí.   

V široké, inovativní koncepci pro oblast Umění a kultura v RVP, kterou MK podporuje, se nejedná o revoluci, ale evoluci. Kulturní sektor může nabídnout školám masivní infrastrukturu a kvalitní spolupráci kulturních a paměťových institucí a organizací, které napomohou naplnit potřebný vzdělávací obsah a je schopen reagovat na rostoucí význam kulturních a kreativních odvětví a měnící se potřeby trhu práce.