Co se děje

První workshop se uskutečnil již koncem ledna a představil jednak činnost redakce PROPAMÁTKY, která inspiruje při záchraně památek a také pomáhá hledat potřebné finanční zdroje a dalším tématem byly sakrální památky a hledání jejich nového využití. 

Únorový workshop je plánován na pondělí 26. února 2024. Přednášející Ing. arch. Pavel Prouza, Ph.D.  představí ve dvou samostatných přednáškách obnovu pivovaru v Lobči.  Ve 14.00 hod bude tématem především stavební obnova a řešení technických a památkářských problémů, od 17.00 hod. bude přednáška zaměřena více na provoz a ekonomiku pivovaru.

Technická památka Parostrojního pivovaru v Lobči u Mšena (okr. Mělník) je svědkem pětisetleté tradice vaření piva na Kokořínsku. Objekt je velmi hodnotnou industriální stavbou s dlouhou a složitou historií. První písemná zmínka o pivovaru pochází z roku 1586 a renesanční jádro stávající stavby bylo vybudováno kolem roku 1600. Původní způsob výroby piva se v řemeslném vrchnostenském pivovaru dochoval až do 90. let 19. století, kdy byla tehdejším vlastníkem provedena zásadní přestavba na parostrojní pivovar. Vrcholné období rozvoje pivovaru lze datovat do let 1905-1921. K zastavení výroby došlo v roce 1943. Po znárodnění byl pivovar roku 1949 jako výrobní podnik zrušen a poté sloužil jako skladovací prostory.
Záchrana objektu se datuje od roku 2007, kdy zapomenutý pivovar objevili architekti Jana a Pavel Prouzovi. Roku 2009 prohlásilo Ministerstvo kultury pivovar kulturní památkou, v roce 2013 se stal součástí Evropských stezek průmyslového dědictví (ERIH). V roce 2015 vyla obnovena výroba piva a pivovar byl otevřen pro veřejnost.

Za svůj nevšední a v památkové praxi vzácně citlivý a vnímavý přístup k této industriální památce sklidili současní vlastníci pivovaru řadu uznání. Záchrana, obnova a zprovoznění pivovaru byly oceněny prestižní památkářskou cenou Patrimonium pro futuro v roce 2015 a také cenou Europa Nostra Awards 2023.

Vstup na workshop je zdarma. Prosíme zájemce o účast na této akci, aby se předem nahlásili Iloně Ampapové z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči (mobil: 724 663 511 nebo e-mail: ampapova.ilona@npu.cz) do pátku 23. února 2024 do 12.00 hodin.

http://www.npu.cz

Kolekce evropského umění tvoří významnou část bohatství sbírek, které Galerie výtvarného umění v Ostravě spravuje, a vedle zásadních celků českého umění 19. a 20. století, nabízí pohled na umění období počínající kolem roku 1500 a končící po polovině minulého století. Přirozená dominance kolekce se objevuje v umění italského baroka, období mladší je pak rozvíjeno dílčími celky se zaměřením na různé oblasti Evropy.

„V kolekci pochopitelně existují značné mezery, ale spojení malby a grafiky přináší možnost bohatšího naznačení souvislostí slohového vývoje. Exponáty z počátku tohoto sledovaného období pochází ze středoevropského prostoru a zachycují přechod od pozdní gotiky k renesanci. S 16. stoletím v zastoupení děl nabývá italské umění, zejména s nastupujícím manýrismem. Nejpřesvědčivěji je reprezentováno umění 17. a 18. století, jež se stalo významným fenoménem, které ve své široké škále odráželo mnohé společenské, politické a náboženské děje tehdejší barokní Evropy,“ přibližuje Jiří Jůza, kurátor výstavy a ředitel GVUO. Objevují se zde celky sakrálního umění, mytologických námětů, krajinomalby a dalších žánrů.

Základní skupinu tvoří ukázky centrálních vývojových škol 16. – 18. století, kdy těžiště tvoří práce italské a západoevropské (nizozemské, holandské a flámské) s ojedinělými díly francouzskými a anglickými, významně pak doplňované okruhem středoevropským (německým a rakouským) s doteky i umění českého. Z nejzajímavějších příkladů lze zmínit obraz M. Bella Svatá rodina s malým Janem Křtitelem a sv. Rochem, který patří ke krásné ukázce tvorby ovlivněné zakladatelem tradice benátské malby G. Bellinim. Za zmínku také stojí díla manýristických malířů činných na dvoře Rudolfa II. (H. von Aachen, B. Spranger) a v neposlední řadě reprezentativní příklady italské barokní malby slavných autorů jako byl např. D. Fetti, G. B. Caracciolo či F. Cozza. Významné postavení flámsko-holandského okruhu v období baroka představují díla autorů, kteří se specializovali na jednotlivé žánry, jako A. H. v. Beyeren, J. Asselijn a D. Teniers ml..

„Výstava navazuje na dramaturgickou linii zlínské galerie, která uvádí díla starších klasiků výtvarného umění a zároveň připomíná jejich odkaz pro dnešní tvůrce. V dalším prostoru kupříkladu probíhá výstava Dany Sahánkové, v jejímž díle nalezneme i vazby k hlubším vrstvám historie umění,“ dodává kurátorka Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně Pavlína Pyšná. 

Výstava bude k vidění ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU do 5. května 2024. Více o výstavě se mohou návštěvníci dozvědět na komentovaných prohlídkách. Více informací a termíny doprovodného programu na www.galeriezlin.cz

Pro děti může být zábavné také srovnání současného Zlína s fotografiemi Zlína, jak si ho pamatují jejich prarodiče, na fotografické panelové výstavě Zlín – Gottwaldov - Zlín. Ta představuje proměny vybraných zlínských míst a ulic od nejstarších dochovaných fotografií po současnost. Záběry zachycují jak nejznámější zlínské lokality, tak místa, která dnes již neexistují.

Tvořivé dílny v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně

V knihovně se zabaví děti všech zájmů. Ty, co rády tvoří, zajisté zaujme 20. února od 14 hodin Prázdninová výtvarná dílna ABECEDA, na které si budou moci poskládat své jméno s hravými písmenky nebo si vyrobit záložky. Pro děti, co mají zase raději techniku, bude tím pravým Roboherna ve čtvrtek 22. února od 15 hodin, ve které stráví čas s programovatelnými roboty.

Více informací na www.muzeum-zlin.cz, www.kfbz.cz  a www.14-15.cz.

sobota 24. února od 7:20 hodin, VLASTIVĚDNÝ VÝLET – NÁDRAŽÍ

MÍSTA V KRAJI – ÚJEZDEC

Kombinovaný vlastivědný výlet, nejprve vlakem do Malenic a odtud pěšky. Cestou komentáře historické i jiné. Sraz na vlakovém nádraží, vlak odjíždí v 7:29. Pěší trasa dlouhá cca 16 km.

Událost na FB: www.facebook.com/events/1765336573960543

Městské muzeum ve Volyni

www.muzeum-volyne.cz

PÍSEK: Památkář Jiří Hladký přednášel v Prácheňském muzeu v lednu o nástěnných malbách na Písecku. Tento čtvrtek 22. února v 16 hodin se k tématu vrátí a dostane se tentokrát na kostely v Krči, Mirovicích či Kostelci nad Vltavou. 29. února se pak muzejní přednáška nekoná. V příloze rovněž najdete březnový program – v něm se můžete těšit na tři nové výstavy, dvě vernisáže a dvě přednášky. Všechny akce vám ještě včas připomeneme.          

Vaše Prácheňské muzeum v Písku

Její verše, tentokrát téměř bez interpunkce, mohou pro svůj velmi omezený formát působit svazujícím dojmem, ale čtenáři nabízejí úžasný prostor k bezbřehé fantazii. Inspiraci pro ně čerpá i nadále v sobě a kolem sebe, v přírodě a v každodenním životě, nechybí však ani závažná společenská témata. Její oči vidí více než oči mnohých jiných, a pak už není třeba vysvětlovat, stačí jen reflektovat. A tato reflexe je neotřelá, často až překvapivě hravá, dokonce se občas objevují i jazykové hříčky. Nejde přitom o hravost nahodilou, vždyť jedním z výrazných rysů básní je jejich pečlivé pointování. Kromě toho je z každého verše, z každého slova přesvědčivě patrná radost z psaní jako prostředku sebevyjádření. Jako by jimi básnířka zvala své čtenáře, aby se k ní připojili a ozvláštnili tak svůj život, stejně jako je ozvláštněn ten její. Těžko lze přesvědčivěji vyjádřit, jak je pro ni vlastní tvorba důležitá." Na obálce knihy reprodukce obrazu Fredericka Judda Waugha.

Více informací je k dispozici na webových stránkách https://www.Brikcius.com/Anna . Odkazy: /https://www.kosmas.cz/autor/53059/anna-brikciusova/ https://www.Brikcius.com/Anna https://www.naklbor.cz

Vybraný pořad Radia 1 a jeho moderátor, aktuální hudební nahrávky, ale také zážitky, vzpomínky, komentáře i vizuální materiály, které by se do běžného rozhlasového formátu nedostaly – to vše provázené Janou Kománkovou či Jerrym Žákem. Tak bude vypadat série večerů Radio 1 nablízko v Čítárně Unijazz. Startujeme už 26. února tradiční Hitparádou Radia 1, pak nás 11. března čeká naživo Reggae Klub s DJ Kayou a třetí večer je plánován na 13. května. Pořady začínají vždy v 19:00, vstup je volný.

Čítárna Unijazz už od svého otevření roku 1997 v původních prostorách v Jindřišské ulici plní funkci kultovního a bezpečného místa pro setkávání a propojování lidí, myšlenek i kulturních podnětů nejen z alternativní scény. Ve večerním programu se střídají autorská čtení, přednášky a besedy, filmové projekce, divadelní představení a koncerty. Po čtyřleté pauze se v roce 2022 podařilo Čítárnu znovu otevřít v prostorách historické usedlosti Krenovka na úpatí Žižkova.

„S postupným zabydlováním v novém působišti v Husitské 22 rozvíjíme vedle čistě literárních, filmových či hudebních pořadů i nové programové formáty v podobě mezižánrových tematických večerů, které naši diváci jinde nezažijí. Živé provedení oblíbených pořadů Radia 1, obohacené o promítání fotek, videí a moderovanou debatu je přesně takovým intermediálním formátem, jaký jsme hledali,“ říká dramaturgyně Čítárny Unijazz Anna Marie Hradecká.

Radio 1 je legendární pražská rozhlasová stanice s bezprecedentně otevřeným přístupem k hudebnímu vysílání. Za dobu své existence od roku 1991 získala řada pořadů i jejich moderátorů kultovní status. Mnoha hudebním počinům se díky odvysílání na Radiu 1 dostalo pozornosti médií i publika. Radio 1 plní funkci šiřitele aktuálních informací nejen z české alternativní scény mimo jiné díky každodennímu kulturnímu servisu, flexibilním zařazováním nových hudebních skladeb i připomínáním zásadních hudebních počinů z hudební historie. 33 let existence Radia 1 mapuje obrazová publikace Radio 1 – Život v éteru, která byla pokřtěna právě v Čítárně Unijazz a během série večerů Radio 1 nablízko bude na místě ke koupi.

„Křest knížky Radio 1 – Život v éteru ukázal, že posluchači se o zákulisí rádia zajímají a chtějí se přijít podívat na to, co jindy jen slyší. Protože se Čítárně Unijazz líbilo, jak posluchači interagují, rozhodli jsme se zkusit vyvinout akci, kde budou jednotlivé pořady ožívat. Do budoucna je možné zkoušet spoustu dalších variací včetně vysílání přímo ze Žižkova. Zatím začínáme s tím, na co máme stabilně nejvíc ohlasů: Hitparáda, Reggae klub a uvidíme, co dál. Možnost přijít zažít své oblíbené rádio v jiné podobě a strávit příjemný večer v místě, které je na takové večírky jako stvořené, se mi zdá velmi fajn,“ dodává k celému konceptu série Radio 1 nablízko Jana Kománková.

Večery Radio 1 nablízko vznikají s podporou SUDOP Real a kulturní památky Krenovka, kde Čítárna Unijazz spolu s dalšími kulturními institucemi sídlí.

Život v éteru: Druhý dotisk přichází

Už druhý dotisk knihy Život v éteru mapující příběh kultovního Radia 1 je od 1. února v prodeji včetně několika kusů limitované edice s bílým hřbetem. „Po předvánoční knihkupecké smršti skoro nic nezbylo, takže dávalo smysl vyrobit ještě další kusy,“ říká autorka Jana Kománková, DJ Radia 1 od roku 1993. Kniha Život v éteru vyšla v srpnu 2023 a na podzim byla vydána i její audioknižní verze. Načetla ji Jitka Ježková, bývalá DJ Radia 1 a vyhledávaná herečka a dabérka. Ohlasy na obě verze jsou více než příznivé, na Databázi knih získal Život v éteru 100% hodnocení a kniha se objevila v řadě tipů na nejlepší publikace vydané v roce 2023. Recenze jsou jednomyslně pozitivní, ať v tisku (např. Reflex, Respekt, Host, Lidové noviny a další), nebo na webu či v televizi (Artzóna).

FB Čítárny Unijazz: https://fb.me/e/1oYQomf4S

IG Čítárny Unijazz: https://www.instagram.com/citarna_unijazz/

Web Čítárny Unijazz: https://citarna.unijazz.cz/events/radio-1-nablizko-ozivla-hitparada-radia-1/

Web Protišedi: https://protisedi.cz/v-unijazzu-budou-nove-akce-kde-oziji-porady-radia-1/

Čítárna Unijazz

Husitská 22, 130 00 Praha 3-Žižkov
Otevřeno Po–So 14:00–23:00

https://citarna.unijazz.cz/