Středočeský kraj

Po návštěvnicky rekordně úspěšném Příběhu vánočního stromečku přichází zámek Loučeň s další tradiční sérií tematických prohlídek, věnovaných romantickému příběhu Alexandra a Marie Thurn – Taxis, tedy knížete a kněžny. Pokud byste čekali obyčejný příběh aristokratického manželství, byli byste na omylu.

„Po Příběhu vánočního stromečku, který na zámku tradičně vyprávíme od listopadu do ledna, jsme přemýšleli, jaké speciální prohlídky pro naše návštěvníky připravit dále. Vzhledem k tomu, že 14. února celý svět slaví svátek zamilovaných, říkali jsme si, kdy jindy odvyprávět láskyplný příběh naší knížecí dvojice, když ne právě v únoru? Příběh Alexandra a Marie jsme našim návštěvníkům poprvé představili již v roce 2020 a díky velkému úspěchu jsme ho zařadili do stálého programu,“ uvádí Ing. Kateřina Šrámková, ředitelka zámku Loučeň.

Příběh této knížecí dvojice, který započal roku 1875 v Benátkách, byl od první chvíle netradiční. Nejednalo se totiž o předem smluvený aristokratický sňatek, ale o skutečnou a čistou lásku. Alexandr s Marií společně procestovali celý svět, přivedli na svět 3 syny a dočkali se 11 vnoučat. A právě postava jednoho z potomků, syna Ericha, provede návštěvníky krásným životním příběhem nejen svých rodičů Alexandra a Marie, ale představí i další zajímavosti a symboly lásky v různých podobách.

Jak již mají loučeňští ve zvyku, prohlídky budou opět zážitkem všemi smysly. Návštěvníci si budou moci užít během prohlídky klavírní vystoupení, uslyší zamilované verše a zámek bude provoněn příjemnými vůněmi.

„Prohlídku zámku v rámci Příběhu lásky doporučuji zakončit večeří při svíčkách v zámeckém hotelu Maxmilian nebo se ubytovat v jednom z našich kouzelných zámeckých apartmánů, které jsou jako stvořené pro romantické pobyty,“ uvádí Vratislav Zákoutský, kastelán zámku Loučeň.

Zámek Loučeň je otevřen denně, ve všední dny od 12:00 do 16:00, o víkendech od 11:00 do 16:00. Vstupné na prohlídku Příběhu je 180 Kč/osoba, v případě zájmu o vstup pouze do parku s labyrinty je jednotné vstupné 90Kč/osoba. Pro velký zájem o prohlídky je návštěvníkům doporučeno zakoupit vstupenky předem online na webu zámku Loučeň.

Více informací včetně podrobného programu a rezervace vstupenek na www.zamekloucen.cz

Zámek Loučeň je jednou z nejnavštěvovanějších památek ve Středočeském kraji. Zámek, postavený na počátku 18. století a vlastněný rody Valdštejnů, Fürstenberků a Thurn-Taxisů, je provozovaný společností Loučeň a.s. a od 7. 7. 2007 je přístupný veřejnosti. Lákadlem pro návštěvníky je kromě prohlídek s kostýmovanými průvodci rozlehlý romantický anglický park s Labyrintáriem, unikátní kolekcí 12 labyrintů a bludišť, postavené dle návrhu britského projektanta Adriana Fishera. Celý zámecký areál je památkově chráněný.

http://www.zamekloucen.cz/

Pauser (*1983) je typickým představitelem generace Y. Začínal na ulici jako graffiti writer a věnoval se studiu oděvního designu. Právě tyto pilíře dnes tvoří poznávací značku a umělecký pseudonym Pauser. Prvotní vliv na jeho tvorbu – tedy nástup internetu a počítačových her, MTV – se v posledních letech ještě umocnil rozmachem digitálních technologií a příchodem kryptoměn. Fascinace virtuálním světem je něco, co se v jeho tvorbě neustále opakuje a obměňuje. A přesto se za posledních pár let jeho tvorba výrazně proměnila.

„U Pausera najdeme spoustu zdánlivě protichůdných symbolů, avšak s promyšleným významem. Ovlivněn symbolismem, servíruje divákovi vizuální hostinu plnou vzpomínek, fragmentů digitálních technologií a elementů vycházejících z klasických uměleckých děl. Figurální náměty, které do svých obrazů rafinovaně umísťuje ve smyslné a poutavé póze, často dehonestuje s úmyslem poukázat na paradox současného světa konzumu a luxusu“, uvádí jedna z kurátorek výstavy, Romana Junkerová.  

Stejně jako počítačové hry, jsou i Pauserovy díla plná barev, symbolů a grafiky vycházející z počátku 90. let. V těchto námětech se odráží okolní svět, který umělec vnímá jako nekonečný proud mnohoznačných symbolů – historie a pokroku, přepychu a chudoby, nových technologií a přírody. Přes tuto nespočetnou a barevnou škálu protikladů klade důraz na kompozici obrazů a jednotlivé části skládá stejně jako hudební skladatel v souzvučném sledu. Toto vizuální samplování, jak jej Pauser sám nazývá, pak odlehčují prvky drapérií, dekorací a architektury, které do obrazů přináší jak invenci, tak vzdušnost a uvolnění.

Galerie Ludvíka Kuby, Poděbrady

Výstava Arcade, Pauser 5.2. – 27. 4. 2022

Kurátoři: Romana Junkerová, Vojtěch Odcházel

Komentované prohlídky s umělcem: sobota 5. 3. v 16.00, 16. 4. 16.00

Pauser

oceňovaný graffiti umělec, malíř a designér, který svá díla vystavoval v Německu, Arménii, Arubě, Spojeném království, Spojených státech a také v rodném Česku. Pochází z Olomouce. Od 90. let rozvíjel svůj osobní styl graffiti a jeho odvážné kompozice symbolizují moderní způsob života. Využívá rozšířenou realitu a tvoří pomocí sprejů a olejů na plátně. Mezi jeho nejvýraznější počiny patří i založení olomouckého Street Art Festivalu s mezinárodní účastí https://streetart-festival.cz

www.galerieludvikakuby.cz

České muzeum stříbra je příspěvkovou organizací Středočeského kraje. České muzeum stříbra je jedno z nejstarších a sbírkově nejzajímavějších muzeí v České republice. Jeho historie začíná v roce 1877 činností archeologického sboru Vocel. Muzejní sbírku v současné době tvoří bohaté fondy geologické a mineralogické, početné unikátní exponáty z oboru hornictví, hutnictví a mincovnictví, které patří mezi nejstarší v Evropě, rozsáhlé soubory uměleckořemeslné, výtvarné, etnografické a především archeologické. Mnohé sbírkové předměty z různých podsbírek patří k celoevropským unikátům. Kromě přípravy a realizace programů pro návštěvníky, tato organizace provádí též badatelskou činnost. Muzeum sídlí v památkové rezervaci v historické budově v centru Kutné Hory. Každoročně jej navštíví tisíce návštěvníků, mezi nimiž jsou v hojné míře zastoupeni i zahraniční turisté.

„Od nového ředitele/ky očekáme nejen odbornost muzeologickou a orientaci z hlediska kulturně historického, mělo by jít ale také o člověka s marketingovou a strategickou vizí, který dokáže využít potenciál místa k popularizaci výjimečného kulturního dědictví Středočeského kraje. Očekáváme prohloubení spolupráce s městem Kutná Hora a s lokální kulturní komunitou. Doba mění požadavky na komunikační kanály a před tradiční kulturní instituce staví stále nové výzvy,“ upřesňuje radní pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu, Václav Švenda.

Kraj očekává od nového vedení inovaci expozic a podněty pro doprovodný program, který plně využije potenciál historického centra a památkové rezervace UNESCO, a dokáže přitáhnout i mladší generace návštěvníků, kterým je potřeba kulturní obsah a vzdělávání připravit formou odpovídající 21. století. Výzvou pak bude také těsnější spolupráce se samotným městem Kutná Hora. Cílem kraje jako zřizovatele je, aby se krajská muzea stala kulturními centry regionu. Aby nabízela prostor a podněty pro edukační činnost v různých věkových skupinách, a aby svými programy dokázala reagovat na společenská témata současnosti.

Informace o výběrovém řízení jsou k dispozici ZDE.

Výstava Příběh vánočního stromečku je každoročně nejvíce navštěvována během vánočních prázdnin, což se potvrdilo i tento rok rekordní návštěvností, kdy se na Loučeň během prázdnin vydalo celkem 5300 návštěvníků. Tato vysoká návštěvnost tak přispěla k celoročním výsledkům, kdy se zámek Loučeň pravidelně řadí mezi top 5 nejvíce navštěvovaných českých zámků.

„Po zkušenosti z minulého roku, kdy jsme 3. ročník výstavy mohli vlivem opatření spojených s pandemií ukázat jen hrstce návštěvníků před nuceným uzavřením expozice, jsme letos skutečně netušili, co nás čeká. Jsem šťastná, že navzdory opatřením jsme letošní stromečky mohli ukázat co nejvíce návštěvníkům a snad tak udělat jejich vánoční svátky o kousek krásnějšími,“ uvádí Ing. Kateřina Šrámková, ředitelka zámku Loučeň. „Pro enormní zájem o prohlídky jsem i já oblékla svůj kostým a jako Bílá paní jsem mezi vánočními svátky provedla Příběhem desítky návštěvníku,“ doplňuje Kateřina Šrámková.

Úspěch, který výstava letos opět sklízí, na Loučeni připisují dvěma faktorům. „Jsme jedním z mála zámků, který na zimní sezónu nezavírá, ale naopak tvoří jedinečný program a výstavu, která nemá v naší zemi konkurenci,“ uvádí kastelán zámku Vratislav Zákoutský. „Druhým klíčem, který Příběh vánočního stromečku dělá tak jedinečným, je atmosféra. Na přípravách výstavy se totiž podílí celý personál zámku a zámeckého hotelu, a to od kolegyň z infocentra přes obchodní tým až po šéfkuchaře. Každý z nich tak výstavě přidá něco ze sebe a já věřím, že návštěvníci cítí, že náš Příběh byl tvořen s radostí a nadšením,“ dodává kastelán.

Umocněním zážitku z prohlídky je pak speciální světelno-hudební show, která se každý den v 17:00 promítá na fasádě zámku za doprovodu koledy Good King Wenceslas. Světelná show, do které je na nádvoří zapojen i největší adventní věnec v Česku, je skutečně jedinečnou podívanou.

„Máme s rodinou každoroční tradici, kdy se mezi svátky vyrazíme projít mezi loučeňskými labyrinty a navštívíme i prohlídku Příběhu vánočního stromečku. Letos jsme poprvé přijeli až později odpoledne a zažili jsme tak světelnou show, která nás nadchla. Můj manžel pochází z Anglie, kde je koleda Good King Wenceslas velmi oblíbená, takže o to více nás tento zážitek potěšil,“ popisuje své pocity jedna z návštěvnic.

Zámek Loučeň bude i v lednu otevřen denně, a to včetně víkendů, od 10:00 do 17:15. Prohlídky Příběh vánočního stromečku budou probíhat denně mezi 11:00 – 16:00, vstupné na prohlídku Příběhu je 180 Kč/osoba, v případě zájmu o vstup pouze do parku s labyrinty je jednotné vstupné 90 Kč/osoba.

I po skončení výstavy Příběh vánočního stromečku bude zámek nadále otevřen a pro návštěvníky chystá další unikátní sérií prohlídek v rámci akce Příběh lásky, který bude trvat od soboty 29. ledna do konce února.

Pro velký zájem o prohlídky je návštěvníkům doporučeno zakoupit vstupenky předem online na webu zámku Loučeň.

Více informací včetně podrobného programu a rezervace vstupenek na Příběh vánočního stromečku na www.zamekloucen.cz

Fanoušci se ovšem mohou těšit tradičně i na pestrou žánrovou směsici z toho nejlepšího, co je dnes k vidění a slyšení na české scéně. Monkey Business představují jistotu skvělého funku v podání špičkových muzikantů v čele s Romanem Holým a charismatickými zpěváky Matějem Ruppertem a Terezou Černochovou. Wohnout bratří Homolů, který oslavil letos čtvrtstoletí na hudební scéně, napřesrok v Českém Brodě pojede na plný plyn. Písničky Mňágy a Žďorp jsou přehlídkou hitů, jejichž upřímná sdělnost spolehlivě funguje už na několikátou generaci fanoušků a nekompromisní nálož v plné formě slibují i dámy z Gaia Mesiah, které po veleúspěšném comebacku v původní sestavě hravě přesvědčí všechny, že ženská energie je jedním z pilířů rockové hudby. Dále vystoupí dlouho očekávaní The Silver Spoons, kteří potvrdí svůj cit pro rockový hit. Producent Danny Saber, který produkoval jejich hit "He's Got My Money Now" a spolupracoval předtím s Rolling Stones, Davidem Bowiem či U2, zkrátka dobře věděl, proč si vybral právě tuhle kapelu z Loun. Prohrála v kartách je fenoménem klubové scény devadesátek a koncertní dráhu takřka pověsili na hřebík. Na festivalu Brod 1995 odehraje legendární malostranská (post)punková formace jediný koncert roku 2022. „Poprvé porušujeme tradici, že na našem festivalu hrají výhradně kapely česko-slovenské hudební scény. Na druhou stranu Dubioza Kolektiv má u nás mnoho fanoušků a myslím, že svojí energií potěší i ty, kteří ještě neměli tu čest ji poznat,” říká k letošní dramaturgii Petr Fořt z vedení festivalu.

Předprodej vstupenek zahájen. První limitovaná edice za 490 Kč je v prodeji do konce prosince v síti GoOut. Více informací na www.brod1995.cz a www.facebook.com/ceskybrod1995. Festival se odehrává v nově upraveném areálu Na Kutilce.

Festival Brod 1995 vznikl v roce 2014 jako vzpomínka na místo a atmosféru, odkud vzešel festival Rock for People. Zakladatel obou festivalů Petr Fořt se této ideje ujal a založil novou tradici, která umožňuje zažít festivalovou atmosféru v průběhu jednoho dne s kvalitní dramaturgií, plným komfortním servisem v přívětivé atmosféře i těm, kteří nemohou nebo nechtějí absolvovat několikadenní hudební maratóny, typické pro velké festivaly. Vytříbená česko-slovenská dramaturgie vytváří ucelený nabitý program festivalu v početné rodině českých hudebních festivalů.

Na otázky odpovídá Nika Puci, organizátorka projektu Eterle

Jaké okolnosti vedly k tomu, že jste se rozhodly svou sbírku kus po kusu skládanou více než třicet let půjčovat?

Impulsy pro založení fundusu ETERLE byly asi dva. Moje svatba, kterou jsem si vysnila podle obrázků z Pinterestu a následně jsem zjistila, že podobné vybavení je v Čechách nedostupné. Jídelní stoly jsem si nakonec nechala vyrobit na míru a nyní jsou součástí našeho inventáře. Oříškem byly také židle, které jsem nakonec měla zapůjčené z restaurace a nechala jsem si přečalounit sedáky. Nyní máme ve fundusu k zapůjčení už stovky vlastních vintage židlí. Dalším podnětem byla rekonstrukce našeho domu, který zaplnily až po půdu „poklady“ a který bylo nutno vyklidit. Vášeň mojí maminky pro sběratelství nám takřka do slova přerostla přes hlavu a něco prodat ani vyhodit nepřipadalo tehdy v úvahu. Tyto dvě události nás přivedly na myšlenku založit půjčovnu nevšedního nábytku a dekorací.

Začínaly jste jako půjčovna dobového nábytku, nádobí, nejrůznějších dekorací a doplňků z rodinné sbírky. Co všechno nabízíte nyní? V čem se lišíte např. od tradičních starožitnictví nebo eventové agentury?

Vždy se mi hledá obtížně slovo, kterým bych Eterle označila. Nemyslím, že jsme „jen“ půjčovna, vždy jsme se snažily přesáhnout hranice pouhého vydávání ze skladu a slovo fundus zase lidé mimo film moc neznají a zní to trochu jako funus. Navíc poměrně nedávno jsme se rozhodly i ke kroku, který jsme dříve zcela odmítaly, a to je prodej. K přiblížení Eterle mi tedy nepostačí pouhé slovo a budu to muset vzít více ze široka…

Jsme rodinná firma, která už po tři generace miluje staré věci a jejich kouzlu jsme propadly natolik, že jsme jich nahromadily více, než kdy dokážeme samy upotřebit. Jenže protože jsme více sběratelé než obchodníci, zavrhly jsme na začátku prodej a rozhodly se pro půjčování. Vždy jsme se snažily, aby v tom bylo víc. Na začátku jsme neměly ani online katalog, protože jsme chtěly být co nejvíce v kontaktu se zákazníkem. Nicméně, později se ukázalo, že pro mnohé je to komplikace a zdlouhavé a tak jsme alespoň část věcí nechaly nafotit a spustily online půjčovnu. Holt svět přeje digitalizaci… Máme radost z každé objednávky, ale především nás těší, pokud můžeme být zapojeni i do procesu výběru a kreativní části tvoření konceptu.

Domnívám se, že náš koncept je zcela jiný než tradiční starožitnosti či eventová agentura. Nefungujeme jako klasický obchod. Máme eshop, kde se ale produkty snažíme prezentovat specifickým stylem, např. vázy i s aranžmá květin, aby si lidé uměli lépe představit, jak budou v reálu vypadat. Pořádáme také vintage markety, které se zase snažíme ladit tematicky a s určitým přesahem, například na vánočním jsme měly foodtruck a workshop adventních věnců. Zároveň i na bazarech se snažíme o prezentaci zboží v určitém seskupení, naaranžované tak, jak se dle nás k sobě jednotlivé kousky hodí. Co se týče srovnání s eventovou agenturou, tak my především vůbec nezařizujeme produkci. Velmi rádi pomůžeme s konceptem a výběrem nábytku a dekorací, ale nezajišťujeme ostatní subdodavatele či organizaci eventu jako takového. Troufám si také říci, že máme velmi individuální přístup. Sama jsem poměrně náročný klient a tak si velmi zakládám na přístupu k zákazníkům.

Zaujalo mě, že nábytek a dobovou výzdobu jste dodávaly třeba do Winternitzovy vily, Divadla Royal, Čistírny odpadních vod, Vily Tugendhat… To musela být krásná práce v různorodém prostředí… Co vás na ní bavilo nejvíce?

Je úžasné vidět naše věci na tak krásných a rozdílných místech. Myslím, že z vašeho výčtu je i dobře patrné, že vintage nábytek a dekorace se dají zasadit do nejednoho stylu. Často jsem měla pocit, že si lidé (především ve svatebním světě) spojují vintage s takzvaným boho stylem, ale to je jen jeden směr, jak se dají naše věci uchopit. Celkové vyznění strašně záleží na vzájemné kombinaci a ostatních dekoracích, často jsou to detaily a drobnosti utvářející celkový výjimečný dojem.

Dokážete si v tom množství udržet přehled, co všechno vůbec máte k půjčení a prodeji? Proč je na eshopu k mání jen pár kousků z bohaté nabídky?

Popravdě, když vidím to nashromážděné množství, tak někdy také přemýšlím, jak se to tak seběhlo a nakupilo. Ono když dáte mámě prostor, ať je jakkoliv velký, dokáže ho velmi rychle zaplnit. Však už nám začíná být i areál v Tursku malý, což je také jeden z mnoha důvodů, proč jsme přistoupily k prodeji. Lhala bych, kdybych řekla, že si pamatuji každou z našich židlí a je pravda, že někdy když procházím mezi nábytkem, jsem překvapena, co objevím. Je to ale také tím, že maminka přes zákaz nakupovat pořád vozí nové věci, ale dělá to tajně a doufá, že na to nepřijdu…Nicméně si myslím, že přehled máme. Pokud někdo shání určitý styl, myslím, že jsme schopny říct, zda dokážeme poptávku naplnit.

Proč je na eshopu jen pár kousků? Jednak s půjčovnou nekončíme, eshop je jen další větev businessu Eterle, takže k prodeji není vše, co naše sbírka skýtá. Eshop jsme navíc spustily teprve na konci srpna, takže jsme zatím testovaly, jak bude prodej úspěšný. A v neposlední řadě příprava produktů na eshop je časově i finančně poměrně nákladná, některé produkty se vůbec nevyplatí sem dávat.

Podle čeho si vaše maminka, posedlá sběratelskou vášní, věci vybírá? Jaké kousky ji oslovují? Kde je objevuje? Mezi značkovými poklady se u vás dají najít i slavná jména, jako jsou Rosenthal, Winterling, Seltmann, Thomas, Thunn, Haas a Czjzek…, ale značka není podmínkou kvalitního designu, souhlasíte?

Já bych byla posedlá také, ale nemohu si to ještě dovolit. Jak říkala máma v jednom videu: „Myslím, že už jsem ve věku, kdy si mohu dělat, co chci.“, no a já v něm holt ještě nejsem a cítím, že někdo v té firmě musí být trochu zodpovědný a bohužel to břímě padlo na mě. (úsměv) Máma vybírá věci především citem, co ji osloví a chytne za srdce. Až následně třeba zjistí, že jde o renomovanou firmu nebo známého návrháře. Pokud jsou věci k prodeji, pak samozřejmě přihlíží i k tomu, co si momentálně lidé žádají. Ráda má především porcelán, oblíbenou značkou je Rosenthal, a to jak klasický, tak moderní. Nejraději nakupuje na burzách, první byl Buštěhrad před 40 lety, nyní už jich je ale více a přibyl také internet, kde hledá hlavně nábytek. Sporadicky vyhledává i ve starožitnostech.

Částečně souhlasím. Značka není podmínkou kvalitního designu, ale je to už určitý předpoklad kvality. Pokud je nějaký design dobrý, tak si jméno vybuduje. Ale tak jako v ničem, ani zde to neplatí stoprocentně. Můžete tedy objevit i krásné věci bez zvučného jména. Ne každý, kdo má tvůrčího ducha a cit pro design je i dobrý obchodník, a tak jeho jméno nemusí nikdy prorazit.

Dokážete dodat v perfektním stavu nábytek, který byl sesbíraný po bazarech a anticích. Zaměstnáváte řemeslníky? Jste schopné vyrobit věci i na zakázku?

Nemáme vyučené restaurátory, ale šikovné pomocníky, kteří zvládnou vše. Dříve jsme zaměstnávaly i truhláře, ale nyní s ním spolupracujeme jen externě, stejně tak jako s čalouníkem. Věci na zakázku nevyrábíme, ale občas realizujeme vlastní návrhy.

Showroom jste zpřístupnily v bývalém zemědělském areálu v Tursku, kousek od Prahy. V únětickém kravíně zase každoročně organizujete vintage markety… Co si odtud lidé nejčastěji odnášejí domů? Jaký je o akci zájem?

Naše únětické bazary jsou zatím takové pravidelně nepravidelné. V listopadu proběhl první vánoční bazar, kde jsme přizvali i La Porchetta di Simone foodtruck a květinové studio Lukash florist. Chceme lidem nakupování zpříjemnit, aby šlo o celkový hezký zážitek. Pokud bude akce úspěšná, zvažujeme zavedení opravdu pravidelných bazarů v průběhu roku. V září nám vyšlo krásné počasí a celý víkend se nesl ve velmi příjemné atmosféře. Lidé se i po nákupu zdržovali na zahradě a někteří se k nám během víkendu vraceli. Nyní vidíme na facebookové události celkem velký nárůst a zájemci nám i píší, že už se k nám moc těší. Před Vánocemi se dobře prodává sklo a porcelán a spíše nábytek v hezkém stavu. Zkrátka možné dárky pod stromeček či servis na sváteční tabuli.

Jak vnímáte rozdíl mezi vintage, retro a antique?

Nevím, zda je pro to nějaká odborná definice, ale já vnímám retro jako 60.−80. léta, vintage tak 30.−50. léta a antique vše starší.

Vyrůstala jste mezi starými věcmi, tak je asi přirozené, že k nim máte vstřícný vztah. Spolupracujete ale také s designéry, architekty, umělci, vaše věci se objevily na Designbloku. Jaký současný design je vám blízký nebo práce jakého designéra?

Ano, ke starým věcem chovám více než vstřícný vztah, ale velmi ráda kombinuji staré s moderním. Máme například novou kuchyň s dominantním dřevěno-betonovým ostrůvkem, ale doplněna je o vintage židle a mám vyhlídnutý i retro jídelní stůl. Současný design se mi líbí a nebráním se mu ani doma. Můj pětiletý syn má třeba v pokojíčku nad retro skříňkou 3D tapety letadel od Daniela Piršče a osvětlení v podobě závěsných balónků od Borise Klimka. Zůstanu-li u vybavení domu, tak mě oslovuje design Lucie Koldové a také italská studia Agape (koupelny) a Depadova (nábytek). Šperky mě hodně baví od Zdeňka Vacka, jak jeho starší kolekce pod studiem Zorya, tak jeho nová řada pod vlastním jménem.

Sofa z litinové vany, staré kropicí konve jako květináče, svetr jako povlak na polštáři… Dokážete dát nový život starým věcem, což je dnes velmi trendy a odpovídá to společenské potřebě po šetrném způsobu života. Není třeba kupovat nové, ale stylové! Proč je dnes vintage styl tolik oblíbený?

Jde o celosvětový trend napříč odvětvími. Udržitelnost je dnes pro některé možná jen trendy, pro jiné styl života a někdo možná nepohlíží na vintage věci ve smyslu recyklace a udržitelnosti, ale prostě má rád tento styl. My jsme obě vyrostly obklopeny vintage a starožitnými věcmi a vybudovaly jsme si k nim vztah. Máme rády jejich historii, kterou vypráví, kvalitu zpracování a i skutečnost, že i když se třeba dříve jednalo o sériovou výrobu, dnes už takový kousek nenajdete v každé domácnosti. Domníváme se, že lidé, kterým je vintage styl blízký, v něm hledají podobné hodnoty.

Jak váš byznys ovlivnila doba covidová? Lidé investovali do nemovitostí, chalup a chat a s tím je spojené také jejich vybavování stylovým nábytkem a doplňky. Svezly jste se na této vlně zájmu nebo jste naopak zaznamenaly pokles poptávky?

Myslím, že jsme tu největší vlnu, kdy lidé renovovali a zútulňovali si svá bydlení, trochu prošvihly. Řádný eshop jsme spustily až na konci srpna. V době největších omezení fungovalo Eterle především jako půjčovna a zde jsme utrpěly hodně. Poptávka velmi klesla. Letos v létě jsme se opět trochu dostaly k realizacím, ale způsob fungování se velmi změnil. Lidé většinou objednávali na poslední chvíli, stále přetrvával strach, že by se svatba nemusela uskutečnit, a tak mnoho zakázek bylo spíše menších.

Máte pětiletého syna, začala jste tedy s firmou jako maminka na rodičovské dovolené. Jaké byly vaše podnikatelské začátky? Zažila jste i chvíle, kdy jste si říkala, že podnikat přestanete? Co jste se musela kvůli fungování rodinné firmy naučit?

Já podnikavého ducha určitě nemám, jsem na to moc opatrná, ale můj manžel se do všeho vrhá po hlavě. Přišla jsem s myšlenkou fundusu a už ani nevím, jak se to seběhlo, ale najednou jsme měly sklady v Turksu a firmu. (úsměv) Člověk se školí stále za pochodu a mnohdy si ani neuvědomí, že se něčemu přiučil. Myslím, že když začnete sami podnikat, lépe si uvědomíte, jaké množství práce se skrývá za tím, co je vidět navenek. Kolik kroků, času a lidí se třeba podílí na tom, aby se objevil jeden hrneček na eshopu. Věřím, že jsme se toho naučily již hodně, ale já ze své povahy vidím spíše to, co všechno bych se ještě naučit měla… Dle mého manžela by to mělo být především, jak odpočívat. (úsměv) Skloubit práci a rodinu je někdy náročné, obzvlášť když jste perfekcionista, a občas je to vykoupeno jen pár hodinami spánku.

Vánoce u vás doma – budou vintage? Co ve vánoční výzdobě nesmí chybět? Můžete dát našim čtenářům nějaký tip na nevšední vánoční výzdobu inspirovanou vintage stylem?

Asi po třiceti letech se naše Vánoce přesunou z chalupy do domu v Praze. Poprvé jako dospělá je oslavím v domě svého dětství. Výzdoba bude tedy letos asi hodně jiná oproti letům předešlým. Ještě jsem nepřemýšlela o slavnostní tabuli, nejspíš zajedu do Turska a vyberu něco z naší sbírky. Co se ale týče vánočního stromečku, ten ponechám tradiční, tak jak ho znala moje babička, maminka, já a i náš syn. Budeme mít živý stromeček až do stropu, se svíčkami a prskavkami (ty nesmějí chybět) a ozdobičkami všech barev, velikostí a tvarů.

Nevíme, zda se jedná o vyloženě nevšední vánoční tip, ale napadá nás třeba zateplení špaletových oken kostkovanou červenou dekou a na ní položit větvičky a skleněné ozdoby. Na zahradu rodinného domu můžete dát staré lyže a sáňky s ovčí kůží. Jako výzdobu na dveře se nebojte použít i staré brusle a pletené palčáky. V interiéru můžete využít i krásné staré broušené skleničky. Pokud je třeba štíplá, není nutné ji vyhazovat, stačí do ní dát místo alkoholu svíčku a máte krásný elegantní svícen. Máma vymyslí využití asi pro jakoukoliv starou i rozbitou věc, jen aby ji nemusela vyhodit. Přijďte příště na náš bazar, tam takové dekorace uvidíte na vlastní oči.

Máte ideální možnost obměňovat své domovy, své soukromé interiéry. Děláte to čas od času, nebo raději „konzervativně“ setrváváte v tradici?

Jsem poměrně konzervativní člověk a hlavně jsem smutný příklad rčení kovářovic kobyla chodí bosa. Už tři roky bydlíme v zrekonstruovaném domě a jeho interiér stále není hotový. Těším se ale, že bych mohla mít brzy z větší části hotovou kancelář, která slouží zároveň jako hostinský pokoj. Dlouho jsem nemohla sehnat adekvátní rozkládací gauč, nyní už ale čeká u truhláře na renovaci…

Na Moravě je dodnes zvykem, že na vánoční stůl bývá prostřeno i pro členy rodiny, kteří v tom roce odešli. Víte o tom? Bývají s vámi u vašeho štědrovečerního stolu tak či onak přítomni vaši blízcí?

Vím, že taková tradice je, ale nevěděla jsem, že pochází z Moravy. Tento zvyk se u nás v rodině netraduje. Myslím, že by pro nás byl pohled na prázdný talíř příliš bolestivý. Letos by bohužel toto místo patřilo mé babičce, která s námi každoročně Vánoce slavila. Máme ale tradici, která se u nás u štědrovečerního stolu přísně dodržuje. Jakmile se usedne ke stolu, nikdo už ho nesmí opustit, než se prohlásí večeře za ukončenou. Říká se totiž, že kdo by odešel od stolu, do roka odejde od rodiny. I kdybychom zapomněli na kapra a bramborový salát, tak přes tento zákaz u nás vlak nejede a k večeři bude jen knedlíčková polévka a vánočka.

https://eterle.cz/

https://www.facebook.com/FundusEterle

„Kniha plná málo známých černobílých i nově kolorovaných fotografií přibližuje atmosféru oblíbeného domu a zahrady světoznámého spisovatele a jeho manželky Olgy Scheinpflugové,“ říká o publikaci Zdeněk Vacek, ředitel Památníku Karla Čapka, jenž je i autorem čtivého doprovodného textu. Dále upozorňuje, že Čapkova Strž v obrazech nezapomíná ani na přátele slavného páru – třeba herečku Adinu Mandlovou, Huga Haase či Ferdinanda Peroutku.  Lákavý titul o místě, které Karel Čapek miloval, kde pracoval, zahradničil a přijímal známé osobnosti, tak mapuje vývoj místa od roku 1935, kdy spisovatel na Strž přišel, až po současnost.

Kvalitní reprodukce dobových i současných snímků potěší nejen znalce Čapkova života a díla. „Kniha jistě zaujme stálé návštěvníky, které magická atmosféra Strže přitahuje již více než 60 let, od zpřístupnění areálu veřejnosti. Současně může být i vkusným vánočním dárkem a pozvánkou pro všechny, kteří se na Strž příležitostně vracejí nebo se sem teprve chystají. Potěšit je mohou i stříbrné pamětní medaile či látkové tašky z místní charity s čapkovskou karikaturou,“ říká Zdeněk Vacek. Kniha o 100 stranách bude od poloviny prosince k dostání přímo v Památníku, a to za 180 Kč. Objednat ji ale bude možné i na e-mailu pamatnik@capek-strz.cz

Zmodernizovaná expozice přiblíží Čapkovo dětství a mládí

Na přelomu roku Památník završí i modernizaci stálé expozice. Nově pojatá bude místnost v přízemí věnovaná rodinným kořenům, dětství a mládí Karla Čapka – tedy přibližně do konce první světové války v roce 1918. „Panely a vitríny předkládají poutavý životní příběh formou výstižných citátů ze vzpomínek samotného umělce, jeho sourozenců i přátel. Celkový dojem umocní zajímavé fotografie, mapy, ale třeba i pohlednice z autentických míst Čapkova pobytu, které přenesou návštěvníky ´na místa činu´,“ přibližuje Vacek. Výtvarné řešení expozice vychází z osobitého díla spisovatelova bratra Josefa a návštěvníky uvede i do prostředí legendární kavárny Union.

Novou dimenzi barvitého světa Karla Čapka otevře multifunkční informační kiosek s dotykovým displejem, který nabídne interaktivní hru, kvíz pro dětské návštěvníky, jímž je provede virtuální figurka čapkovského robota. „Už tento rok jsme návštěvníky přivítali ve zmodernizované části expozice věnované Čapkovi coby novináři a dramaturgovi. A další část výstavy se také zaměřuje na jeho vztah ke dvěma osudovým láskám, Olze Scheinpflugové a Věře Hrůzové,“ doplňuje Vacek.

A přidává ještě jednu zajímavost: Památník do konce letošního roku návštěvníkům unikátně zpřístupňuje „trezorovou“ vitrínu věnovanou přímo Olze Scheinpflugové s účtenkou k jezdeckému kostýmu, v němž účinkovala ve své hře Madla z cihelny, a dalšími zajímavými předměty z depozitáře i ze soukromé sbírky.

Virtuální prohlídka Památníku ve stylu street view

Novinkou plánovanou na první měsíce roku 2022 je virtuální prohlídka Památníku ve stylu street view realizovaná pokročilou technologií 3D skenu. Výsledek, obsahující například model budovy a věrnou podobu všech veřejnosti přístupných místností, bude k dispozici přes dotykovou obrazovku. „Prohlídka bude dostupná přímo na místě, například z infokiosku, anebo z domova, kavárny – prostě odkudkoliv, prostřednictvím webových stránek Památníku. První ochutnávku bychom rádi nabídli už na jaře 2022. Následovat by pak mělo i skenování okolní zahrady a aplikace prvků rozšířené reality, umožňující průběžně obohacovat virtuální prohlídku o atraktivní audiovizuální bonusy, informace v cizích jazycích a podobně,“ dodává ředitel Vacek.

Grafické listy i básně Josefa Čapka

K dlouhodobým záměrům Památníku patří také propagace života a díla Čapkových nejbližších, tedy rodiny a přátel. „V případě spisovatelova staršího bratra Josefa se kromě dotisku některých grafických reprodukcí připravuje také překlad výboru básní z koncentračního tábora. První etapu plánujeme realizovat se zahájením hlavní návštěvnické sezony v roce 2022. Zřejmě půjde o samostatné „básnické listy“, tj. kombinaci faksimile originálních rukopisů s anglickými texty. Jednotlivé básně budou zřejmě doprovázeny relevantními kresbami z díla Josefa Čapka,“ vysvětluje Vacek.

Putovní výstavy a další plány na rok 2022

I v příštím roce bude Památník Karla Čapka pokračovat v tradici krátkodobých výstav, které jejich autoři už tradičně koncipují jako putovní.  Po premiérovém uvedení v Památníku jsou pak za symbolický poplatek k dispozici školám, knihovnám a dalším institucím doma i v cizině. Aktuální nabídka je k dispozici na webových stránkách Památníku. „V roce 2022 bychom se rádi věnovali přátelům Karla Čapka, včetně vztahu těchto osobností k americkému kulturnímu a společenskému životu. Dalším tématem by mohlo být třeba drama o fiktivní pandemii Bílá nemoc z roku 1937. To vznikalo právě zde na Strži,“ plánuje ředitel.

www.capek-strz.cz

Víte, že…

… Památník Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše je příspěvkovou organizací Středočeského kraje? Ten zřizuje a podporuje i další památníky významných osobností spjatých s tímto regionem.

… i v zimním období zůstává Památník Karla Čapka pro návštěvníky otevřený? Kromě samotné expozice v hlavní budově, tedy prezentace života a díla Karla Čapka, jeho ženy Olgy Scheinpflugové a blízkého přítele Ferdinanda Peroutky, je možné si prohlédnout také novou expozici v bývalé garáži. Je nazvaná „Po stopách hutí a hamrů v kraji Čapkovy Strže“ a mapuje čtyři století tradic zpracování kovů v obci Stará Huť. Již 167 let před Čapkovým příchodem se totiž v areálu dnešního Památníku rozklapal hamr. Později tam byla válcovna plechů i strojírna. Zní to paradoxně, ale světoznámý umělec budoval své letní sídlo de facto v opuštěném továrním areálu. Expozice v garáži, stejně jako zahrada, kde se Čapek realizoval i jako zahradní architekt, jsou veřejnosti v rámci otevírací doby volně přístupné.

Prostřednictvím představení Divadla Dagmar jsou člověku předkládány dojemné osudy mnohdy obyčejných lidí. Výsledný pocit ze zhlédnutí je navíc umocňován místem, které samo o sobě bylo svědkem mnoha silných příběhů. Nejinak tomu bylo i v letošním roce.

První den patřil dramatizaci knihy vlámské autorky Greet od De Beek Pojď sem, ať Ti můžu dát pusu. V příběhu komplikované životní cesty dívky Mony excelovala  herečka Magdalena Hniličková, jejíž ztvárnění doslova bralo dech.

Následující den přišla na řadu scénická kompozice Dýchám i nečtené řádky, montáž z dopisů Antonie Hasmandové alias Matky Vojtěchy. Tato boromejka byla v letech 1952-1960 vězněná komunistickým režimem pro svou víru neslučující se s marxisticko-leninistickou pseudofilozofií vládnoucího komunistického režimu. Z jejích dopisů však není cítit křivda ani hořkost z nespravedlivého odsouzení. Texty plné vnitřní síly a harmonie, hluboké víry a lásky k bližnímu vyprávěli muži, což ještě znásobilo hluboký divácký prožitek.

Jsme rádi, že i přes zhoršující se pandemii jsme stihli festival realizovat. Velmi nás překvapila vysoká divácká účast, která je pro nás závazkem pro další zlepšování organizace festivalu v letech příštích. Těšíme se tedy zase za rok na viděnou!

Představení Divadla Dagmar by se nemohla uskutečnit bez finanční podpory Hornického muzea Příbram a obce Milín.

Největší adventní věnec v Čechách patří k Zámku Loučeň již od roku 2010, kdy byl i poprvé zapsán do Knihy českých rekordů. Již tradičně v sobotu před první adventní nedělí, letos tedy 27. listopadu, bude kašnu na nádvoří zámku zdobit více než 15 m velký adventní věnec. Ke křtu věnce náleží také krásný rituál, při kterém čtyři andělé spolu s Bílou paní loučenskou postupně rozsvěcí svíce na věnci a žehnají klid a lásku po celý advent a vánoční svátky. Tento rok se návštěvníci mohou těšit na zbrusu novou podobu těchto svícnů, které budou svým nasvícením zapadat do celého konceptu světelné show, která je pravidelně promítána na fasádě zámku, i k osvětleným stromům na nádvoří, a budou tak společně tvořit nádhernou světelnou mozaiku, která potěší oko každého návštěvníka.

Světelno–hudební show, která se rozehraje na fasádě zámku každý den v 17:00 je v letošním roce obohacena o novou sekvenci za doprovodu vánoční kolegy Good king Wenceslas.

"Koleda Good king Wenceslas o dobrém českém králi Václavovi je nejznámější koledou v Anglii, avšak v naší zemi je poněkud opomíjená. Přišlo nám líto, že je tato krásná koleda známější v cizině než u nás, proto jsme se rozhodli ji letos zařadit do světelné show, abychom ji tak dostali do širšího povědomí veřejnosti," vysvětluje výběr písně Kateřina Šrámková, ředitelka zámku Loučeň.

Největší adventní věnec či speciální světelno-hudební show jsou dalšími lákadly vybízejícími k návštěvě Zámku Loučeň. Vedle nich je to speciální výstava s názvem Příběh vánočního stromečku, která je letos tematicky věnována věhlasu českého průmyslu první republiky. Na Loučeni zahájili tuto speciální výstavu ve středu 17. listopadu a po prvním víkendu už sbírají krásné ohlasy od prvních návštěvníků.

"Podle prvních reakcí sklízí největší úspěch stromeček Textilní, Pivovarský či Olympijský. Dětem se dle očekávání nejvíce líbí série stromečků Tři oříšky pro popelku podle jejich oblíbené české pohádky, ale největší radost mají ze speciálního dopisu pro Ježíška, který po prohlídce dostávají," uvádí Alená Holá, průvodkyně zámku Loučeň.

Pivovarský stromeček je také doposud největším stromečkem, který byl kdy v rámci Příběhu vánočního stromečku nazdoben a loučeňští již pracují na zapsání stromečku do Knihy českých rekordů. Dalším rekordmanem na kontě loučenských stromečků je bezpochyby stromeček Olympijský, který svou špičkou sahá až po strop knihovny a je tak jedním z nejimpozantnějších stromečků celé výstavy.

"Vzhledem k tomu, že poprvé v historii dělí letní a zimní olympiádu pouze jedny vánoční svátky, rozhodli jsme se stromeček v knihovně zasvětit právě olympijskému tématu. Stromeček se pyšní ozdobami v podobě 266 medailí, což je stejný počet, jaký českoslovenští a čeští sportovci vybojovali od roku 1918 na olympijských hrách a tímto jim vzdáváme poctu," popisuje kastelán zámku, Vratislav Zákoutský. "Stromeček jsme také doplnili o audio záznamy sportovních komentátorů z nejsilnějších okamžiků olympijských her, takže si návštěvníci připomenou vrcholné momenty z Nagana či vítězství Emila Zátopka v Helsinkách," doplňuje Vratislav Zákoutský.

Kromě těchto stromečku se návštěvníci mohou těšit na dalších 19 stromečků a jeden bonusový navíc.

Vzhledem k obrovskému zájmu veřejnosti o tyto prohlídky je návštěvníkům doporučeno rezervovat vstupenky online předem. Prohlídky se konají každý všední den vždy ve 12:00,14:00 a 16:00, o víkendech a vánočních svátcích budou prohlídky probíhat každou celou hodinu od 11:00 do 16:00.

Více informací včetně podrobného programu a rezervace vstupenek na Příběh vánočního stromečku na www.zamekloucen.cz.

Zámek Loučeň je jednou z nejnavštěvovanějších památek ve Středočeském kraji. Zámek, postavený na počátku 18. století a vlastněný rody Valdštejnů, Furstenberků a Thurn-Taxisů, je provozovaný společností Loučeň a.s. a od 7. 7. 2007 je přístupný veřejnosti. Lákadlem pro návštěvníky je kromě prohlídek s kostýmovanými průvodci rozlehlý romantický anglický park s Labyrintáriem, unikátní kolekcí 12 labyrintů a bludišť, postavené dle návrhu britského projektanta Adriana Fishera. Celý zámecký areál je památkově chráněný.