neděle
21. července 2024
svátek slaví Vítězslav

Středočeský kraj

Středočeský kraj

Prázdninová pozvánka do skanzenu Horní Falce, Bavorsko

SKANZEN HORNÍ FALCE: Kam na zajímavý výlet? Nedaleko města Nabburgu se nachází  skanzen Horní Falce, který nabízí příjemně strávený čas v přírodě a spoustu zážitků. V tomto muzeu pod širým nebem se přenesete do dob dávno minulých.

od 10.07.2022 do 14.08.2022
09:00 - 17:00
Autor článku: 
Petra Zeitler

Na ploše 30 hektarů si mohou návštěvníci prohlédnout, jak se dříve na venkově žilo a pracovalo. Selské usedlosti, domky řemeslníků, malé roubenky, mlýn i hostinec jsou zde uskupeny do vesnic, podle oblastí, ze kterých pocházejí. Zemědělské plochy a zahrádky obhospodařujeme podle starých metod a nechybí zde samozřejmě ani domácí zvířata, která dříve ke každému hospodářství patřila – krávy, kozy, ovce, prasata a drůbež.

V červenci a srpnu 2022 jsou na programu následující akce:

10.07. den hornofalcké lidové muziky – vystoupení mnoha regionálních skupin

17.07. traktoriáda - sraz historických traktorů s promenádní projížďkou po areálu muzea

24.07. sklizeň obilí jako v dobách minulých, kosou, srpem a s pracovními koňmi, stavění mandelů

14.08. u příležitosti katolického svátku Nanebevzetí Panny Marie se budou vázat bylinkové kytice                                                          

Na prohlídku skanzenu si naplánujte nejlépe celé odpoledne. Pro turisty z ČR máme veškeré informace o historických budovách a kulturní krajině připravené jako text nebo audioguide v češtině a lze si je pomocí QR kódů a čtecích aplikací stáhnout na chytré telefony nebo tablety. Občerstvení a odpočinek je možný v muzejním hostinci, kde lze ochutnat místní speciality.

Skanzen se nachází ve venkovské části města Nabburg. Příjezd po dálnicích A 93 směrem na Mnichov nebo po A6 směr Norimberk, po sjezdu je cesta vyznačena tabulkami „Freilandmuseum“.

Těšíme se na Vaši návštěvu!

 

www.freilandmuseum-oberpfalz.de

 

 

 

 

 

 

 

 

Unikátní výstava korun na zámku Loučeň

LOUČEŇ: Zajímá vás, jaké koruny nosil Karel IV.? Během červencových svátků budete mít jedinečnou příležitost si všechny čtyři koruny, kterými byl Karel IV. pyšným nositelem, prohlédnout. Výstava těchto unikátních klenotů proběhne v prostorách zámku Loučeň v úterý 5. července a ve středu 6. července.

od 05.07.2022 do 06.07.2022
Autor článku: 
ČTK

Karel IV. byl nositelem celkem čtyř korun – Říšské (císařské), Svatováclavské, Římské a Železné (Lombardské). JUDr. Oldřich Beneš se společností MARIE z. s. nechal všechny tyto koruny zpracovat předním českým klenotníkem Jiřím Urbanem a na jejich podobu se můžete přijet na Loučeň podívat během obou červencových svátků.

Koruny Karla IV. jsou na loučeňském zámku vystavovány pravidelně. První dvě zde byly veřejnosti představeny již v roce 2016 u příležitosti výročí narození Karla IV. Třetí zmiňovaná koruna byla poprvé představena veřejnosti opět na zámku Loučeň u příležitosti vědecké konference Karel IV. V červenci se dočká svého premiérového představení ještě čtvrtá koruna, Železná, a spolu s ostatními bude na zámku Loučeň zpřístupněna veřejnosti.

„Karel IV. Je se zámkem Loučeň spjat víc, než je na první pohled patrné. Vzhledem k nepopíratelné důležitosti tohoto panovníka jsme Karlovi IV. věnovali jeden z našich zámeckých labyrintů – Královský labyrint, který je vybudován dle středověkých předloh," uvádí Vratislav Zákoutský, kastelán zámku. „Je nám tedy velkou ctí, že již potřetí můžeme veřejnosti nabídnout tuto unikátní výstavu královských korun a připomenout si tak společně odkaz Karla IV.," doplňuje kastelán.

Unikátní výstava si zaslouží unikátní prostor. K zámku Loučeň neodmyslitelně patří také Kostel Nanebevzetí Panny Marie, který ale není součástí prohlídkového okruhu a není tak návštěvníkům běžně přístupný. Loučeňští tak pro výstavu korun zvolili právě ty nejcennější prostory areálu a výstavu umístí do prostor tohoto krásného barokního kostela. „Když se nám naskytla možnost uspořádat tuto unikátní výstavu, o vhodných prostorách jsme neváhali ani minutu. Takto exkluzivní výstava si zaslouží důstojný prostor, kterým náš kostel nepochybně je,“ uvádí Vratislav Zákoutský, kastelán.

Výstava korun proběhne během červencových svátků v termínu 5. – 6. července a bude přístupná v rámci běžného vstupného v čase 09:00 – 18:30.

Zámek Loučeň je otevřen denně, ve všední dny od 09:00 do 18:30, o víkendech od 09:00 do 20:00.

Více informací včetně podrobného programu a rezervace vstupenek na www.zamekloucen.cz

Zámek Loučeň je jednou z nejnavštěvovanějších památek ve Středočeském kraji. Zámek, postavený na počátku 18. století a vlastněný rody Valdštejnů, Furstenberků a Thurn-Taxisů, je provozovaný společností Loučeň a.s. a od 7. 7. 2007 je přístupný veřejnosti. Lákadlem pro návštěvníky je kromě prohlídek s kostýmovanými průvodci rozlehlý romantický anglický park s Labyrintáriem, unikátní kolekcí 12 labyrintů a bludišť, postavené dle návrhu britského projektanta Adriana Fishera. Celý zámecký areál je památkově chráněný.

 

Kulturní červenec na Zhoři u Krakovce

ZHOŘ U KRAKOVCE: Výstava, farmářský trh, DJové i dramatický jazzový koncert – nová kulturní iniciativa připravuje na Zhoři u Krakovce akcemi nabitý začátek července. Místní tak oslavují postupný návrat života do polorozpadlé vesnice a obrat tamních polí a lesů k ekologii.

od 02.07.2022 do 10.07.2022
Autor článku: 
PROTEXT/ika

"Jsme nadšeni, že se Zhoř hýbe kupředu a že jsme naší aktivitou od letoška výrazně snížili chemické postřiky v okolí. Místním lidem to zvýší kvalitu života. Také jsem ráda, že se nám na poslední chvíli podařilo získat pro výstavu ukrajinskou filmařku Annu Kryvenko. Její vhled do současné válečné situace, jejíž je Česko součástí, je hluboký a dlouhotrvající,” říká organizátorka akce a majitelka Zhoře Anna Matvija.

2. července odstartuje výstava Gabriely Procházka a Anny Kryvenko. Obě umělkyně vypovídají o současné zvláštní době pomocí moderních technologií. Češka Gabriela Procházka používá laserový paprsek k vytváření objektů, videí i fotografií. Ukrajinská filmařka Anna Kryvenko zkoumá, sleduje, stříhá a postprodukčně přerývá válečná videa, která proudí do internetu - současného kolektivního (ne)vědomí - od roku 2014, kdy Rusko skrytě napadlo Ukrajinu.

2. července od 14 hodin Gabriela Procházka povede umělecký workshop zaměřený na práci se světlem. Tentýž den od 17 hodin doprovodí vernisáž známí DJs Aid Kid a Tasya. DJ Aid Kid v roce 2015 zvítězil na prestižní exportní soutěži Czeching a tentýž rok získal cenu Vinyla - objev roku.

5. a 6. července zhořské akce obohatí Dny mistra Jana Husa na přilehlém Krakovci.

5. července v 17 hodin rozechvěje starý špejchar na Zhoři Zabelov Group, bělorusko-české duo - akordeon, elektronika, zpěv Romana Zabelova a bicí Jan Šikla, přinášející nový pohled na jazz, breakbeat a world music. Skvělé muzikanty doprovodí videoprojekce, která umocní již tak dramatický zážitek.

6. července se od 10 hodin na Zhoři uskuteční již 3. Farmářský trh. Stále se zvyšující počet lokálních prodejců nabídne své výpěstky, medy, sýry a stejně tak i rukodělné výrobky a domácí slow fashion. Jednou ze specialit trhu je vyhlášené kimči rodiny Matvija, majitelů Zhoře. Program doplní aktivity pro děti a občerstvení s grilem. Tentýž den ve 14 hodin odpoledne vodohospodář a ekolog Tomáš Just pronese přednášku o opatřeních na zadržení vody v krajině.

9. července spojí Zhoř s Krakovcem další akce - festival Artorzo.

Program Zhoř kultura se uskuteční v prostoru starého špejcharu ve Zhoři u Krakovce. Akci pořádá NEIRO Association for Expanding Arts z.s. za podpory Státního fondu kultury ČR, Ministerstva kultury ČR a obce Krakovec.

Více na www.zhorzije.cz

CIHLAFEST nabídne návštěvníkům cirkusové umění v podání CIRK LA PUTYKA

SLAPY: Již tradiční festival nedaleko Slapské přehrady se letos uskuteční už po jedenácté v Chráněném bydlení Fara v obci Slapy. Rozlehlá farní zahrada se na jeden den promění v místo pro pobavení a setkání milovníků divadla a muziky. Na dvou scénách se 6. srpna představí kapely nejrůznějších žánrů, divadla, žongléři, artisté.  Návštěvníci se mohou těšit na Cirk la Putyka a jeho cirkusovou expedici "Kaleidoscope" a mnoho dalších umělců. 

06.08.2022
11:00 - 23:00
Autor článku: 
Dorota Šišková / jal

V  sobotu 6. srpna se od 11 hodin koná na zahradě Chráněného bydlení Fara nedaleko od Slapské přehrady tradiční benefiční festival CIHLAFEST. K letní prázdninové sobotě tento festival už prakticky neodmyslitelně patří. Ani letošní léto se bez festivalu zkrátka neobejde, a tak se první srpnovou sobotu sejdou herci, hudebníci, artisté a nabídnou návštěvníkům pestrou mozaiku kulturního programu. 

Na svá vystoupení se již těší kapely, v kterých společně hrají hudebníci s postižením i bez postižení. Radost z hudby si odpoledne od 15.00 posluchači užijí s kapelami BeneBend, s kapelou organizace Benediktus z Chotěboře, kde hrají a zpívají lidé s postižením spolu s asistenty. Kapela hraje téměř výhradně svoji unikátní tvorbu pro veřejnost, v klubech, kavárnách, ve školách a stará se tak mj. o přesah svojí práce na venek.  Lidé s postižením zde nacházejí seberealizaci, zažívají přijetí a úspěch a mohou být sami sebou Následně se na podiu vystřídají od 16.30 s FaraBandem. Hudební seskupení FaraBand vzniklo na základě pravidelných muzikoterapií klientů chráněného bydlení Slapy. “Cílem muzikoterapie je harmonizovat duši člověka a naladit jej k propojení s ostatními členy společného kruhu formou zvuku, zpěvu, bubnování a tance. Návštěvníci se mají na co těšit.” říká Petra Škorpíková, umělecká vedoucí a zpěvačka FaraBandu. 

Večer bude patřit bravůrním artistickým výkonům soboru Cirk La Putyka. Ten letos představí cirkusovou expedici za čistou radostí. Šílené skoky na obřím teeterboardu, skupinové taneční choreografie, závěsná akrobacie i lety na trampolíně. Tak se dá shrnout inscenace nesoucí název Kaleidoskop. „Jak název napovídá, v nové show se soustředíme spíše na krásu formy, dynamiku a kouzlo okamžiku, než že bychom filozofovali o nesmrtelnosti brouka.“ říká Maksim Komaro. 

Ani večer nezůstaneme bez hudby. Od 19.30 s kapelou Stanley´s Old Boys si všichni milovníci osmdesátek zpříjemní sobotní letní podvečer a tato kapela také letošní kulturní program svým vystoupením zakončí.  

Letošní ročník bude posledním ročníkem na tomto místě a v příštích letech plánujeme posunout festival do jiné destinace, a proto se v programu budeme soustředit na představení sociálních služeb a problematiky lidí s postižení. Odpoledne bude plné her a soutěží, které návštěvníkům přiblíží pocit, jak se mohou cítit v cizí kůži. Celý den bude zajištěno skvělé občerstvení, dílny pro děti i neposedné dospělé - facepainting, worshop s velkými bublinami. K vyzkoušení bude zážitková psycholampa od designerky Anny Marešové a režisérky Kláry Jakubové, která na vlastní kůži přiblíží, jak se cítí lidé trpící schizofrenií. V areálu zahrady se každoročně nachází i stanové městečko, kde je možné po náročném dni přespat. Vstupenky jsou již k dispozici v předprodeji na https://www.akcecihla.cz/predprodej-vstupenek/. Přijďte se nechat nabít na zbytek léta! 

Nezisková organizace Portus Praha se už více jak 20 let zabývá podporou lidí s mentálním postižením. Díky prodaným cihlám v celostátní benefiční sbírce s názvem AKCE CIHLA pomáhá k samostatnějšímu životu svých klientů bez vyčlenění.  Start 23. ročníku sbírky AKCE CIHLA doprovází marketingová kampaň s TV spotem, kterou pro Portus připravila agentura dotcom advertising. O produkci první hraného televizního spotu, který se natáčel v pražském divadle ABC s klienty Portusu, se postarala AZN kru a UMG Production. 


Letošní start celostátní benefiční sbírky doprovází výjimečná kampaň, jejím klíčovým úkolem je komunikovat, že i lidé s mentálním postižením jsou plnohodnotnými členy společnosti a pokusit se opět nastartovat nejen šíření povědomí o akci, která se uplynulé roky vytratila z ulic ve stínu aktuální situace ve světe, ale i motivovat k zakoupení e-cihly.  V online prostoru běží 60sekunodvý TV spot od pondělí 13. června a během letních měsíců ho bude vysílat i Česká televize a u uvidíte ho i na plátnech kin. Svou Ecihlu si můžete zakoupit na webu akcecihla.cz   

CIHLAFEST je organizován společností  Portus Praha a patří k doprovodnému programu benefiční sbírkové kampaně AKCE CIHLA. Výtěžek z letošní sbírky bude použitý na opravu Chráněných bydlení v obci Slapy.    

 

 

 

Festival Deziluze opět probudí industriální barokní pivovar v Březnici

BŘEZNICE: Již devátý ročník festivalu Deziluze přinese do barokního areálu pivovaru Herold v Březnici na Příbramsku o víkendu 24. – 26. června hudbu všech žánrů, divadlo, výstavy i workshopy. Téma letošního ročníku je ČAS-O-PROSTOR, kterému podléhá grafika, scénografie i výběr vystupujících. Neziskový festival se dlouhodobě zasazuje o podporu nezávislé alternativní kultury – na českou festivalovou scénu uvede například mladou energickou rapperskou crew OBRBEN. Dále vystoupí mimo jiné Kewu & Terra, Kvítek, Arleta, Viah a další.

od 24.06.2022 do 26.06.2022
Autor článku: 
Matěj Skuhravý

„Kromě hudebního programu chystáme opět interaktivní výstavy, divadlo a performance, únikovou hru nebo workshopy. Účast přislíbil například mezinárodní divadelní soubor
Le Cabaret Nomade či Jan Pohribný se svým workshopem Fotka v prostoru a čase“, říká Marianna Cimburová, zakladatelka festivalu.

Chod neziskového festivalu přinášejícího na českou scénu interprety „ještě před tím, než jsou cool“ zajišťuje spolek dobrovolníků. „Náš tým se neustále obměňuje. Díky tomu můžeme směle prohlásit, že je každý ročník Deziluze úplně odlišný, byť ve stejném duchu. Občas je trochu těžší nové členy zkoordinovat, ale díky víkendovým brigádám v pivovaru se vždy skvěle sladíme,” dodává Cimburová.

Festival již potřetí proběhne v barokním areálu pivovaru a přilehlé zámecké zahradě díky podpoře pivovaru Herold a Modré nadace, která usiluje o revitalizaci areálu a rozvoj březnické kultury. Akce se uskuteční za finanční podpory Ministerstva kultury, Státního fondu kultury a Středočeského kraje.

Festival Deziluze, 24. – 26. června 2022
Zámecký obvod 3, Březnice

www.deziluze.eu

RUSALKA NA VYSOKÉ

VYSOKÉ U PŘÍBRAMY: KOMORNÍ PĚVECKÝ SOUBOR ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY JOSEFA SLAVÍKA HOŘOVICE participuje v unikátním projektu OPERA STUDIO PRAHA a Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbramě RUSALKA NA VYSOKÉ, který je součástí Středočeského kulturního léta. Lyrická pohádka českého hudebního velikána Antonína Dvořáka se na Vysokou vrátila ve slavnostní premiéře v neděli 19. června 2022 po sedmdesáti letech.

od 22.06.2022 do 25.06.2022
Autor článku: 
K

Představení se odehrává pod širým nebem na různých místech zámeckého parku. Hlavními kulisami okolní jsou příroda i novorenesanční vila, kde se nyní nachází Dvořákův památník. V titulní roli se představila Eliška Gattlingerová, Ježibabu ztvárnila Alžběta Symerská, Vodníka Martin Vodrážka, Prince Peter Malý, Cizí kněžnu zpívá Karolína Cingrošová v alternaci s Barborou Ďubekovou, Kuchtíka ztělesňuje Veronika Kaiserová, Hajného Michael Skalický, Lovce Roman Martinec a v rolích žínek je možno slyšet Evu Hartovou, Hanu Kuželovou a Terezu Papouškovou. Ve sborech zpívají žáci základních uměleckých škol z Hořovic a Příbrami, členky ženského sboru Krásky a další. Tančí vybrané dívky ze ZUŠ Harmony Dolní Břežany. Reprízy se uskuteční 22., 24. a 25. června 2022 vždy od 19:30, případně v náhradních termínech. V roli Rusalky alternuje Anita Jirovská, v roli Prince Aleš Voráček.

https://antonindvorak.cz/rusalka-stredoceske-kulturni-leto/

https://www.operastudio.cz/rusalka-na-vysoke/

https://www.facebook.com/KPSJOSEFSLAVIK

 

 

 

Známý neznámý Klášter Sázava – s kastelánkou Jaroslavou Matoušovou

SÁZAVA: Sázavský klášter, bývalý benediktinský klášter, národní kulturní památka spojená s poustevníkem a českým zemským patronem sv. Prokopem, centrum slovanské liturgie i působivé poutní místo… Ale zbystřete, v posledních letech se stalo magnetem také pro teenagery… O tajemstvích, jež skrývají starodávné zdi, i o novinkách, které se v klášteře Sázava chystají, jsme si povídali se zdejší dlouholetou kastelánkou Jaroslavou Matoušovou z Národního památkového ústavu.

Autor článku: 
Irena Koušková

Neohromí vás svou velikostí, ale o to intenzivněji tu na každém kroku dýchá stěží představitelná tisíciletá historie začátků českého státu. Mnoho vjemů a důvodů, proč sázavský klášter navštívit a poznat i část krásného kraje na břehu řeky Sázavy. Navíc se sem dostanete snadno, kousek od kláštera stojí autobusy MHD i vlaky. Přijeďte se vnitřně zastavit, relaxovat, načerpat životní sílu či najít útěchu, procítit genius loci tohoto posvátného místa nebo se konečně ocitnout tam, kde se to odehrávalo...

 

Paní kastelánko, lze klášter Sázava stále považovat za dosud neobjevenou památku? Je to tak, že všichni o něm vědí, ale málokdo tu byl?

Ano, tohle vnímám především u starší generace, u výprav seniorů, kterým povědomí o sázavském klášteře vštípili učitelé do paměti. U mladých je to jinak, tady vděčíme za zájem jedné úspěšné videohře z roku 2018, o níž bude řeč dále. Myslím si, že hodně lidí sem přichází také proto, aby zjistili, jestli tu mohou zažít život mnicha. Hledají opravdový klášter s celami. V tom je musíme zklamat, benediktini dnes už v klášteře nežijí. Nadšené tu jsou všechny duše umělecké.

 

V dobách totality bylo místo nazýváno především střediskem slovanské vzdělanosti a význam sv. Prokopa ve všech jeho podobách byl poněkud upozaděn…

Ano, za komunistů jsem tu provázela a označení středisko slovanské vzdělanosti v souvislosti s naším klášterem bylo klišé. Dle dochovaných památek zde probíhala bohoslužba ve staroslověnském jazyce prvních sto let.

V našem klášteře najdete faksimile některých slovanských rukopisů, které slovanští benediktini v Sázavě využívali. Velmi zdařilou kopií jsou například Kyjevské listy, nejstarší staroslověnský rukopis, který má svůj původ na Velké Moravě. Originál je uložen v Kyjevě a dokládá propojenost Sázavy s Kyjevskou Rusí. Pokud jde o Kyjevské listy, nečekejte žádný velký a obsáhlý kodex, jedná se o staroslověnský hlaholský text na sedmi pergamenových oboustranně popsaných listech opravdu malého formátu. Kyjevské listy jsou častým důvodem, proč k nám míří školní výpravy.

Jsem ráda, že teď se ta historická provázanost Ukrajiny a Sázavy obnovuje. Před pár týdny jsme ubytovali dvě ukrajinské rodiny a v současné době v klášteře přebývají čtyřiaosmdesátiletá „bábuška“ Nadia z Kyjeva, o kterou se stará její syn Andrej. 

Za totality se význam svatých upozaďoval. Na sv. Prokopa se můžeme dívat z různých úhlů pohledu. Jeden z nich nám nabízejí legendy. O Sázavě se mluví jako o místě, kde poustevník Prokop nabídl vodu knížeti Oldřichovi a ta se proměnila ve víno, nebo jako o místě, kde sv. Prokop oral s čerty. Musím se přiznat, že raději mám tu druhou. Je v ní totiž ukryta samotná podstata mnišského života: boj s démony, se zlem v jakékoliv podobě, to je celoživotní náplň mnicha.

 

Prokop ale nebyl pouze poustevník, stal se po vzniku kláštera jeho prvním opatem. 

Ano, to je hodně raná historie. Klášter na Sázavě byl založen začátkem 11. století z popudu knížete Oldřicha. Původní poustevnická „vesnička“ vytvořená Prokopem a jeho spolubratry se s pomocí knížete Oldřicha institucionalizovala, proměnila se v benediktinský klášter. Prokop jako poustevník tam ale přišel o dvacet let dřív. V jeho době tu byly stavby pouze dřevěné, až další generace jím vychovaná vystavěla na dnešní zahradě uprostřed sídliště laiků první kamennou stavbu pro křty, pohřby, svatby. Jedná se o objevené základy kostela sv. Kříže zvláštní tím, že nejde o obvyklou rotundu, ale tzv. tetrachonchu, odkazující ke kapli Vzkříšení v Jeruzalému. Velkolepý gotický kostel z červeného pískovce, nikdy nedostavěný, vznikal od konce 13 století. Husitské války stavbu tohoto nádherného chrámu na dlouhá léta zastavily, po obnově kláštera ho benediktini rozšiřovali a přestavovali. Za Josefa II. byli pak benediktini vyhnáni a světští majitelé si ho upravovali podle svého gusta.

Myslím si, že svatý Prokop je i v naší uspěchané době vzorem, jak hledat rovnováhu mezi tichem vnitřního života a aktivním životem ve prospěch všech slabých a potřebných.

 

Co zde, v benediktinském klášteře, třetím nejstarším mužském klášteře v Čechách, má největší uměleckohistorickou hodnotu?

V polovině 17. století byl areál odkoupen zpět do rukou benediktinů, mnichy z kláštera v Břevnově, kteří v následujících letech objekt opravovali. Ráda říkám, že benediktinskou řeholi by si měl přečíst každý pořádný manažer. Dozvěděl by se, jaký by měl být hospodář. Řehole je jako směrnice, přitom ponechává hodně vnitřní svobody. Ale pojďme zpět k vaší otázce.

K nejcennějším památkám bývalého mužského kláštera patří určitě kapitulní síň, jedna z nejkrásnějších prostor kláštera, kde se mniši scházeli každé ráno na pravidelných shromážděních zvaných kapitula. Její architektura je z roku cca 1340, z doby Karla IV. Nástěnné malby inspirované životem Panny Marie spadají do začátku slohu krásných Madon, tedy let 1360 –1380.

Nejvíce lidé obdivují naši Madonu Sázavskou, kárající malého Ježíška. Není obvyklé a ani v evangeliích se nedočteme o Panně Marii a tří nebo čtyřletém dítěti, většinou je zobrazována pouze s miminkem. Jakou symboliku v tom tedy můžeme v mužském benediktinském klášteře spatřovat? Opat jako otec se setkává se svými duchovními syny a vychovává je s láskou tak, jak to dělá Madona sázavská. Benediktinská řehole s jejím heslem „Ora et labora“ – modli se a pracuj – významně pozitivně ovlivnila středověkou Evropu. Mariánské téma je pro kapitulní síně obvyklé, ale tady se ukazuje Mariino lidství, nikoli božská adorace. Stejně tak v dalším vyobrazení těhotné Madony v naději.

 

Situaci u vás komplikují složitější majetkoprávní vztahy – část klášterního komplexu je farní, část státní a benediktinů. Farní část, náležící církvi, je aktuálně po čerstvé rekonstrukci, státní objekty rekonstrukce čeká. Kdy začne a na co se mohou návštěvníci těšit?

Chystáme novou prohlídkovou trasu, která návštěvníkům ukáže opatskou kapli, půdy a dovede je až do vyhlídkové neorenesanční věže. V ní plánujeme novou expozici, ve které budou velkoformátové fotografie, jak Sázava před sto lety vypadala. Rádi bychom tu také dali prostor k výstavám i regionálním umělcům. Otevřena by mohla být do tří let, během letošního roku práce začnou. Letos chceme obnovit také gotická sklepení pro nové expozice. Dokončujeme projekty na úpravu Svatoprokopské jeskyně nad řekou, odkud podle legendy poustevník Prokop vyhnal tisíc démonů, a projekty na obnovu okolních zahrad. Věříme, že se nám pro ně podaří získat evropské dotace.

 

Co je dnes klíčem k propagaci kláštera? Jak najít jeho hodnotu a místo v současném světě?

Věřím, že má jít především o místo duchovní. Vše je tady výjimečné. Nechceme se lacině podbízet turistům. Tento prostor sv. Prokop „zpokojnil“, má lidské rozměry a tomu odpovídá i naše nabídka. Nejsme velké poutní a turistické místo. Klášter ani není dimenzovaný pro davy. V pol. 18. století po rozsáhlém požáru už nebyl komplex obnoven v celém rozsahu. Chceme vyprávět příběh poustevníka se silným charismatem a jeho následovníků.

Zatím nepravidelně pořádáme i zážitkové prohlídky pro menší skupiny lidí s chorálovou hudbou, harfou, lucernami, v mnišských kápích. Věříme, že křesťanské umění by nemělo hlučet, ale působit svou krásou. Takové kontemplativní prohlídky nejsou pro širokou veřejnost.

 

Sázavskému klášteru loni kvůli koronavirové pandemii klesla návštěvnost zhruba o 35 procent. Hibernovali jste, nebo chystali nové projekty?

Ano, naše průměrná návštěvnost je běžně 12 tis. lidí ročně, což odpovídá malým objektům tohoto typu. Návštěvnost v posledních letech klesala kvůli covidu, nyní se obáváme, že ji ovlivní vysoké ceny energií. Kvůli jejich zdražení se dostávají správci památek do stejně komplikovaných situací jako každý z nás. Musíme šetřit téměř na všem, třeba i na tradiční nabídce kulturních akcí, jako jsou koncerty vážné hudby.  

Na léto nicméně chystáme videoaudioprohlídku inspirovanou známou počítačovou hrou Kingdom come: Deliverance, o které jsme mluvili hned v úvodu a která věříme, že bude atraktivní nejen pro její mladé vyznavače. Příběh hlavního hrdiny Jindřicha se odehrává roku 1403 na Sázavě a jejím blízkém okolí v době, kdy český král Václav IV. je v zajetí a jeho bratr Zikmund usiluje o ovládnutí Českého království. Část návštěvníků si poté, co se hra objevila na trhu, našla cestu také k nám, aby viděla na vlastní oči místa známá z virtuálního světa hry. Kingdom come udělal jednu úžasnou věc – rodiče většinou nutí děti, aby šly na prohlídku pamětihodností s nimi. Díky této hře se ale stal pravý opak – návštěvu iniciují děti a my s průvodci jen pozorujeme, jak se rodiče usmívají, a společně prohlídky absolvují. Jdou po stopách Jindřicha nejen do kláštera, ale i po posázavském okolí. Hra zvedne mládež všeho věku od obrazovek, i to má dnes svůj význam, i když historici by určitě řekli, že je v ní řada nepřesností.

 

Od léta 2021 je v kostele svatého Prokopa a jeho přilehlých částech otevřena nová expozice Český patron svatý Prokop provozovaná farností, tento okruh je o pátcích a o víkendech otevřen i v zimě. Zároveň Národní památkový ústav provozuje expozici Svatoprokopská Sázava. Co je k vidění? Na jaký okruh jít a proč?

Přijďte se podívat. Rádi vám doporučíme okruh podle vašich preferencí. Je potřeba počítat s tím, že v areálu jsou dvě pokladny – jedna k farní části poutního chrámu, druhá k okruhu NPÚ. Ideálně zkombinujte klášterní i chrámovou prohlídku.

Klášterní prohlídku v exteriérech i interiérech – zahrada, kapitulní síň, křížová chodba, refektář, expozice „Svatoprokopská Sázava“ zajišťuje Národní památkový ústav – správa kláštera v Sázavě. Její součástí není poutní chrám sv. Prokopa.

Poutní chrám sv. Prokopa s kryptou a jeho prvním patrem s varhanami a výstavou svatoprokopských památek spravuje a provozuje jako samostatný prohlídkový okruh Římskokatolická farnost Sázava.

 

Jako bývalá pedagožka umíte pracovat s dětmi a pro školní kolektivy tu máte zajímavé programy a dílny. Jak jsou postavené, aby děti bavily?

Oblíbené jsou samozřejmě programy, kdy si děti mohou něco samy vyzkoušet a zažít. Na to pamatujeme v edukačním programu inspirovaném životem v klášteře a poutnictvím. Žáci oblečení v poutních pláštích procházejí klášterem a plní různé úkoly, které jim pomáhají seznámit se s dobou středověku i se životem poustevníka i mnicha žijícím v klášteře, s jeho ctnostmi a s jeho bojem proti zlu. Program může využít práci s pracovními listy. Při programu je důležité zapojit všechny smysly, rozum i zkušenost a společně vyvodit poznání.

Praktické dovednosti je pak možné vyzkoušet v rozmanitých dílnách – písařské, archeologické, restaurátorské, vitrážové… Jejich soupis najdete zde: https://www.klaster-sazava.cz/cs/programy-pro-skoly-a-jine-skupiny

 

Máte jako kastelánka dostatečné pravomoci, jak ovlivnit rozvoj objektu? Na jaké uskutečněné projekty jste mimořádně hrdá? Zůstávají některé vize do budoucna zatím nesplněné? Co by nemělo kastelánovi v dnešní době chybět? Řeší podle vás kastelán kláštera jiné zapeklitosti než kastelán hradu nebo zámku?

Rozvoj kláštera vždy byl a je týmovou záležitostí, ať již v dobách historických nebo i dnes. I sv. Benedikt, který v 6. století sepsal svou zkušenost do Řehole pro své následovníky, nabádá opaty, aby naslouchali mladým a nechali jejich myšlenky prověřovat lidsky i duchovně vyzrálými mnichy. Na obnovách, opravách, kulturních aktivitách i já spolupracuji s mnoha odborníky, ale i dobrovolníky. Inspirace přinášejí i naši návštěvníci nebo lidé do genia loci Sázavského kláštera „zamilovaní“. Jako svůj úkol vnímám všem dobrým nápadům, myšlenkám a záměrům pozorně naslouchat a ty, které je možné rozvíjet a v čase, jenž je mi dán, uskutečňovat. Někdy je to snazší, jindy to vyžaduje velkou trpělivost, čekání na „kairos“. Ty, které ještě nedozrály k plnému uskutečnění, předat jednou svému nástupci. Ne všechno lze provést hned a nejde jen o nedostatek financí. Když „doba“ nepřeje velkým počinům, přeci jen se dají realizovat drobná zpestření a předávat nebo sdílet s návštěvníky radost.

Osobní radost mám z nedávno restaurátorským průzkumem objevených maleb v křížové chodbě kláštera a z jejich postupného odkrývání zpod až jedenácti pozdějších jednotvárných výmaleb, které je v 19. a 20. století překryly. Radost mám ze svých skvělých spolupracovníků, se kterými se nám v průběhu deseti let podařilo připravit studie a projekty obnov svatoprokopské jeskyně, hlavní klášterní budovy s novými návštěvnickými trasami i obnovy přilehlých zahrad, které ještě nikdy nebyly návštěvníkům přístupné. A právě nastává čas jejich postupného uskutečňování.

Naopak obnovy bývalého opatství se já ve službě kastelánky jistě nedočkám a předám ji za pár let svému nástupci. V budově se nedávno také objevily vzácné zabílené malby, malované trámové stropy, potkává se tu gotika s barokem i úpravami 19. století a bude velmi složité najít způsob té nejcitlivější památkové obnovy. Zkrátka, jak jsem již říkala, všechno má svůj čas. A kastelán musí být natolik pokorný, aby snahou o rychlá řešení místu s tak bohatou a komplikovanou historií neublížil a nechtěl si z důvodu jakýchsi osobních ambic připsat do svého životopisu všechny zásluhy.  

K tomuto postoji mě přivedlo právě již dvacetileté působení v Sázavském klášteře jako kastelánky a jako mladičké průvodkyně – začínala jsem jako brigádnice v roce 1988. I krásné dřívější nápady mých předchůdců v době socialismu nebylo možné naplňovat. Místa spojená se svatými muži a ženami, křesťanskou krásou nebyla podporována. Po sametové revoluci se více než dvacet let řešily restituční záležitosti a zdá se, že až nyní budeme moci realizovat to, co již dlouhá léta bylo přítomno jen v touhách a přáních. A já mám jen štěstí být u toho.

Neznamená to ale, že roky, kdy se na první pohled nic nedělo, se skutečně nic nedělo. Ve skrytosti vše zrálo a propojovalo se a dnes jsme tedy připraveni k zásadním obnovám. A není to jen má osobní zkušenost. Také v historii Sázavského kláštera jsou etapy, kdy všechno kypělo a střídalo se s časy, kdy zase uvadalo nebo stagnovalo, aby přišlo období dalšího vzmachu. Přála bych si, aby toto živé dobrodružství s námi sdíleli i naši návštěvníci a o to se snažíme i ve výkladu nebo spíše ve vyprávěních o dávných i nedávných dějinách kláštera sv. Prokopa v Sázavě.

Unikátnost příběhu Sázavského kláštera, na jehož počátku stál svérázný charismatický ženatý kněz, benediktinský mnich, poustevník, opat a jak svědčí dávní legendisté, především Boží muž, je natolik výjimečný, že ačkoliv kláštery bývají návštěvníky méně spontánně vyhledávané než například hrady, zříceniny nebo velké zámky, bývá pak člověk v případě návštěvy a prohlídky kláštera natolik uchvácen, že se k nám opakovaně a rád vrací.

A to se týká i mě. Velmi ráda jednou týdně odjíždím ze Sázavy do Prahy, za přáteli nebo na výlet, ale stejně tak ráda se sem vracím. Jako by si mě sv. Prokop sám přivolával.

 

Poutní místo je centrum náboženského a duchovního života obvykle spojené s nějakým zázrakem, soukromým zjevením, nebo životem či místem hrobu daného světce. Dějí se na Sázavě stále zázraky na přímluvu sv. Prokopa bojujícího s démonem, muže, který přemohl Zlého ducha? Genius loci kláštera i jeho historie na návštěvníky skutečně působí. Na jakém místě toto pociťujete nejsilněji?

Dnes už těžko říci, jsem v tom moc ponořená. Všude. Severní zahrada, kapitulní síň, Svatoprokopská jeskyně. Chodí k nám na zatím příležitostné speciální prohlídky i vyloženě hodně citliví lidé, kteří v jeskyni zažívají vnitřní odevzdání; zastavení nebo modlitba v ní prohlubují jejich duchovní život. Pro všechny ale zůstává Sázavský klášter jako takový místem pokoje a síly duchovní.

 

www.klaster-sazava.cz

 

Opera Rusalka se po 70 letech vrací do Vysoké u Příbramě. Uvedena bude pod širým nebem, v místě, kde ji Dvořák zkomponoval

VYSOKÁ U PŘÍBRAMI: Tři představení opery Antonína Dvořáka Rusalka uvedená v krásných přírodních kulisách zámeckého parku čekají v létě návštěvníky skladatelova památníku ve Vysoké u Příbramě. „Právě tudy se Dvořák procházel, když Rusalku skládal. Slavné melodie k libretu Jaroslava Kvapila vznikaly v jeho hlavě během pravidelných procházek v parku v lese, kde se nachází i tajuplné Rusalčino jezírko,“ říká operní pěvkyně Anita Jirovská z Opera studio Praha, asociace, která projekt ve spolupráci s Památníkem Antonína Dvořáka pořádá. Vysoká je tak spjata s Rusalkou, ta se tu však naposledy uváděla v 50. letech minulého století. „Vysoká nám dala Rusalku a my bychom jí měli dát možnost znovu ožít právě na tomto kouzelném místě,“ dodává Jirovská. Premiéra světoznámé Dvořákovy opery je 19. června od 19.30. Reprízy jsou 22. a 25. června. Vstupenky v cenách 300–450 korun lze pořídit buď přímo v Památníku Antonína Dvořáka, rezervovat na rezervace@antonindvorak.cz nebo je koupit přes www.goout.cz

19.06.2022
19:30
Autor článku: 
Jana Bryndová

Rusalka se bude odehrávat pod širým nebem na různých místech zámeckého parku. Hlavními kulisami bude okolní příroda i novorenesanční vila, kde se nyní nachází Dvořákův památník. „Dějištěm prvního jednání bude jezírko a okolní stromoví. Na druhé dějství se diváci přesunou k zámečku,“ popisuje Anita Jirovská. Ta bude – spolu s Eliškou Gattlingerovou – alternovat titulní roli Rusalky. Ježibabu ztvární Alžběta Symerská, Vodníka Martin Vodrážka, jako Princ se představí Peter Malý, Cizí kněžnu zpívá Karolína Cingrošová v alternaci s Barborou Ďubekovou, Kuchtíka ztělesní Veronika Kaiserová, Hajného Michael Skalický, Lovce Roman Martinec a v rolích žínek uvidíme Evu Hartovou, Hanu Kuželovou a Terezu Papouškovou.

„Dvořák na Vysokou jezdil pravidelně a měl to tu moc rád. Novorenesanční zámeček, rozsáhlý park a les s jezírky, z nichž dnes jedno nese Rusalčino jméno, a obecně nádherná okolní krajina. To všechno jsou místa, která světoznámého skladatele inspirovala,“ doplňuje za spolupořadatele Vojtěch Poláček, ředitel Památníku Antonína Dvořáka. Právě v jeho areálu se opera odehraje. „Rusalka zde byla naposledy v kompletním provedení uvedena v 50. letech a my jsme moc rádi, že se sem znovu vrací,“ říká Poláček.

Do projektu se zapojil i švýcarský dirigent Sébastien Bagnoud z Opera studio Praha působící na českých i evropských scénách, zkušený operní režisér Dominik Beneš, který spolupracoval mj. s Národním divadlem Praha, a další profesionální umělci. Hudba bude upravena pro čtrnáctičlenný orchestr a – jako vždy u Opera studio Praha – nebude chybět pantomima.  Sbor a taneční část představení doplní ve spolupráci se ZUŠ Open žáci umělecké školy Antonína Dvořáka a Tomáše G. Masaryka v Příbrami, děti z Hořovic, Komorní sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra, sbor Krásky a další. Na kostýmech se bude podílet mj. Divadlo A. Dvořáka Příbram.

Právě propojení operních umělců s těmi, co zkušenosti teprve sbírají, bylo i cílem pořadatelů.  „Opera Studio Praha chce dát vždy dohromady lidi, kteří se od sebe mohou navzájem učit, k čemuž Rusalka přímo vybízí: libreto napsal Jaroslav Kvapil, který byl v té době mladým literátem. Naproti tomu Dvořák byl již významným, zkušeným a zralým skladatelem. A jejich spoluprací vznikla výjimečná věc,“ říká Anita Jirovská. Ta upozorňuje ještě na jednu zajímavost: v inscenaci se objeví i postava Antonína Dvořáka, která bude operou procházet…

Věčný příběh první lásky

Památník Antonína Dvořáka je i v dnešní době místem, kde se historie propojuje s uměním a přírodou. „Chceme, aby diváci zažili pocit krásna, a nechali ho sebou prostoupit,“ zdůrazňuje Jirovská. Rusalka je podle ní jedno z nejnádhernějších operních děl. „Jde o kouzelný příběh první lásky, který osloví úplně každého. Zatímco Rusalka prožívá lásku poprvé, Vodník a Ježibaba už jsou zkušení. Vědí, jak to ve světě chodí. Vědí, že Rusalku princ nejspíš zklame, vědí ale také, že ať udělají cokoliv, první lásce nezabrání. V Rusalce tak najdeme kousek sebe. Ať jako zamilovaný, nebo jako rodič,“ říká Jirovská. Opera je předposledním dokončeným dílem Antonína Dvořáka. Psal ji v době, kdy se již vrátil ze svých cest z Ameriky, a rozhodl se věnovat svou tvorbu vlastnímu národu. „Komponoval díla určená zejména domácímu publiku. I proto je Rusalka pro každého z nás,“ uvádí Jirovská.

Vysoká: kouzelné místo plné hudby 

Dvořák na Vysokou jezdil více než dvacet let. Kousek od zámečku je jezírko, které ho inspirovalo, když Rusalku skládal. „Když projdete vstupní branou parku, ocitnete se v jiném světě. Klid, pokora, zastavený čas…. Myslím si, že podobné to zde bylo už za Dvořáka. Je zde prostě genius loci, který vás uchvátí a nelze se mu vyhnout,“ vypráví Jirovská.

Uvedení opery Rusalka na Vysoké podpořil Středočeský kraj. Je součástí Středočeského kulturního léta a jednou z mnoha akcí, kterou Památník Antonína Dvořáka připravuje. „Na sklonku léta nabídneme návštěvníkům projekt rozšířené reality Vysoká – říše zvuků. Pomocí mobilní aplikace budou moci objevovat nejrůznější místa v okolí našeho památníku spojená s působením Antonína Dvořáka. A zároveň budou poslouchat jeho krásnou hudbu,“ říká ředitel památníku Vojtěch Poláček, pod jehož vedením teď místo znovu ožívá.

www.operastudio.cz

Opera Rusalka. 19., 22., a 25. června od 19.30, Památník Antonína Dvořáka, Vysoká u Příbramě 69. Plné vstupné 300 - 450 korun, snížené 150 korun, v prodeji přes rezervace@antonindvorak.cz, tel. 318 618 115 nebo www.goout.cz

Sólisté Opera studio Praha

Sébastien Bagnoud pochází ze Švýcarska, studoval na HEMU v Lausanne a v roce 2018 získal též titul v oboru dirigování na HAMU v Praze u doc. Koutníka, N. Baxy a doc. Svárovského. Obdržel cenu Y. Simonova na mezinárodní dirigentské soutěži v Polském Radom. V roce 2012 založil smyčcový orchestr Sedunum String Orchestra ve Švýcarsku, se kterým pravidelně pořádá a diriguje koncerty s předními sólisty (A. Baranov, Ch. Croisé, G. Moix, A. Fournier aj.). Je spoluzakladatelem Opera studio Praha. V operní literatuře debutoval v roce 2014 představením The turn of the Screw B. Brittena. V roce 2015 byl osloven Operou du Rhône, aby nastudoval a dirigoval Rossiniho Viléma Tella v amfiteátru Martigny, s Operou Agaune připravil J. Offenbacha Orfeus v podsvětí ve Švýcarském Saint-Maurice, kde letos uvede Pucciniho Toscu. Opakovaně se vrací též v rámci koncertní činnosti do Beirutu v Libanonu. Byl asistentem dirigenta N. Baxy a dirigentem v inscenacích Čarostřelec (Weber) a Evžen Oněgin (Čajkovskij) v divadle J. K. Tyla. V létě 2018 asistoval J. Fiore v Grand Théâtre de Genève u opery Carmen. Spolupracoval s Karlovarským symfonickým orchestrem, Komorní filharmonií Pardubice, a v letošním roce debutoval v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě.

Anita Jirovská je pěvkyně se sametovým hlasem. Absolvovala pražskou HAMU a partnerské HEMU ve švýcarském Lausanne. Odtud vedly i její první úspěchy do Francie, Ženevy a na Slovensko. V současnosti účinkuje v českých divadlech a vede také Opera Studio Praha.

Víte, že…

Antonín Dvořák na Vysoké započal, dokončil nebo cele vytvořil přinejmenším třicet velkých kompozic, z nichž mnohé patří k vůbec nejvýznamnějším v rámci celé skladatelovy tvorby? Jsou to například Čert a Káča, Jakobín, Humoresky, Symfonie č. 8 a v neposlední řadě Rusalka, se kterou je zdejší příroda už navždy spjata.

Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami je příspěvkovou organizací Středočeského kraje? Ten zřizuje a podporuje i další památníky významných osobností spjatých s tímto regionem.

novorenesanční vilu z roku 1878 navrhl architekt Čeněk Gregor, který se jako stavitel později podílel na budování nejvýznamnějších pražských veřejných budov? K těm paří i Národní divadlo, Národní muzeum či nová budova Hlavního nádraží. Vilu obklopuje krásný anglický park o rozloze osmi hektarů – uprostřed malebné české krajiny s lesy, loukami, rybníky a nedalekými brdskými vrcholky.

https://antonindvorak.cz

Šlechtická sídla v souznění… lákají na putování po hradech a zámcích s Dášou Zázvůrkovou, Spiritual kvartet a Jaroslavem Svěceným

ČR: Chyše, Kost a Nové Hrady u Litomyšle – to je trojlístek hradů a zámku, které se pro letošní rok stanou dějištěm letně poetického projektu Šlechtická sídla v souznění… Úspěšná série tří hudebních večerů konaných na českých sídlech šlechtických rodů zve již pátým rokem širokou veřejnost k poznávání historie i kulturnímu rozjímání. Každý z večerů totiž doprovází hudební vystoupení některé z významných osobností české scény. To vše zasazeno do letní atmosféry při sklence vína slibuje přítomným nevšední zážitek. Účast tentokrát přislíbili herečka a zpěvačka Dáša Zázvůrková, nové uskupení Spiritual kvartet a houslový virtuos Jaroslav Svěcený.

od 18.06.2022 do 20.08.2022
Autor článku: 
Barbora Dušková

Putování bude zahájeno 18. června na zámku Chyše u rodiny Lažanských, kde vystoupí charismatická dáma Dáša Zázvůrková, v jejímž podání zazní známé šansony Hany Hegerové. Druhé setkání proběhne 30. července, a to na hradě Kost, který patří rodině Kinský dal Borgo. Na tomto večeru si návštěvníci užijí hudební vystoupení nového seskupení Spirituál kvartet. Třetí a poslední zámecký večer hosté 20. srpna navštíví zámek Nové Hrady u Litomyšle, který vlastní manželé Kučerovi. Závěrečný večer bude patřit klasické hudbě. Vystoupí pan Jaroslav Svěcený, který po skončení hudební části zájemcům představí několikery unikátní housle z dílny starých italských mistrů ze 16. století.

Šlechtická sídla v souznění… si kladou za cíl nabídnout návštěvu hradů a zámků z jiné perspektivy. Večery jsou koncipovány jako společenská setkání za účasti majitelů panství, kteří hostům zprostředkují zajímavosti o svém rodu a historii objektu při číši kvalitního vína a večer završí komentovanou prohlídkou. Součástí zhruba tříhodinového programu je pokaždé hudební vystoupení v podobě koncertu či recitálu osobností naší hudební scény, a to různých hudebních žánrů. Projekt je pokaždé neodmyslitelně spojen s nějakou beneficí.

„V letošním roce jsem se rozhodla představit a podpořit na všech třech večerech mobilní hospic Cesta domů. Šlechtická sídla tak mají dva druhy vstupného. Základní a VIP vstupné. Zakoupením VIP vstupenky hosté podpoří částkou 500 Kč zmíněný mobilní hospic, dále pak jako poděkování dostanou u vchodu malý dárek a mají rezervované místo v sále,“ vysvětluje pořadatelka Jitka Bláhová.

Vstupenky jsou v prodeji v kategoriích VIP – benefiční vstupenka a základní vstupné následovně: Chyše 1050 Kč / 550 Kč, Kost 1150 Kč / 650 Kč, Nové Hrady u Litomyšle 1250 Kč / 750 Kč. Součástí benefiční vstupenky je malý dárek a rezervace místa na jméno. Obě kategorie pak zahrnují pozvání na číši vína před koncertem. Vstupenky je možné objednat na emailu jb.jitka.blahova@seznam.cz nebo na telefonním čísle 737 256 811. Koncerty začínají v 18:30 hodin. Další informace jsou k dispozici na www.jitkablahova.cz.

Zámecký park ve středočeské Litni zanedlouho rozezní scénický open air koncert „Dotek lásky“

LITEŇ: Letní kouzlo zámeckého parku v Litni podtrhne v sobotu 18. června scénický open air koncert „Dotek lásky“, který završí 9. ročník zdejších tradičních pěveckých kurzů. Ty budou výjimečné exkluzivní účastí Operního studia Slovenského národního divadla, jehož členové budou po dobu pěti dnů v zámeckém areálu studovat a při závěrečném vystoupení předvedou, co se za svůj pobyt naučili. Na koncertu v jejich podání zazní árie raného romantismu, které budou zpracovány ve scénických obrazech zachycujících lásku v různých podobách. Námět koncertu je inspirován verši Sonetů Wiliama Shakespeara. Koncert i pěvecké kurzy se konají jako vrcholná událost 11. ročníku Festivalu Jarmily Novotné, jejž pořádá nezisková organizace Zámek Liteň.

18.06.2022
Autor článku: 
Barbora Dušková

Dotek lásky 
„Pokud je hudba jídlem lásky, … hraj dál“
„Očima poslouchat – to je moudrost lásky“
Shakespeare

Letošní Pěvecké kurzy v Litni podruhé v řadě povedou renomované osobnosti, holandská pěvkyně a mentorka Margreet Honig a česká sopranistka Simona Houda Šaturová. Dámskou dvojici doplní operní režisér Marek Mokoš, který bude zároveň režisérem open air koncertu „Dotek lásky“. Ten má již zkušenost z liteňského prostředí, kde v roce 2018 vedl pěvecké kurzy i režíroval venkovní koncert. Společné vystoupení absolventů se letos trochu neobvykle přemístí ze sálu Čechovny do scenérie zámeckého parku.


„Pro tento rok se ředitelka festivalu Ivanka Leidlová rozhodla pro spolupráci s Operním studiem SND, což nás velmi těší a ceníme si toho. Operní studio SND má ve svých stanovách organizovat pravidelné různorodé workshopy. Toto propojení pěveckých interpretačních kurzů s výsledným představením je ideální formou, o kterou se snažíme i tady v Bratislavě,“ říká Marek Mokoš.

„Pro tyto kurzy jsme si jako téma zvolili raný romantismus. Podle technických možností a pěvecké vyspělosti jsme vybrali jednotlivé árie pro konkrétní členy Operního studia SND. Zazní známé i méně známé árie ze slavných oper, jako například Belliniho Náměsíčná, Rossiniho Vilém Tell či Lazebník Sevillský, Donizettiho Lucie z Lammermooru a další. Na základě tohoto výběru jsem vytvořil koncept, ve kterém jsem půvabnost pěveckého bel canta v áriích zpracoval do poetických scénických, stylizovaných obrazů zachycujících různé podoby lásky, které jsou inspirovány verši Shakespearových Sonetů. Celý večer se bude odehrávat v zámeckém parku u jezírka, s živou hudbou komorního tělesa pod taktovkou slovenského dirigenta Dušana Štefánka,“ naznačuje Marek Mokoš koncept a program koncertu.

                                                                                                                                                                  

Začátek koncertu je naplánován na 18. hodinu. Vstupenky ve dvou cenových kategoriích, za 500 a 300 Kč je možné objednat na emailu tickets@zamekliten.cz nebo na telefonním čísle 737 650 497. Více informací je k dispozici na www.zamekliten.cz.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Středočeský kraj