středa
17. srpna 2022
svátek slaví Petra
Letecký pohled na klášter
© Foto: Imrich Hornyak



Známý neznámý Klášter Sázava – s kastelánkou Jaroslavou Matoušovou

SÁZAVA: Sázavský klášter, bývalý benediktinský klášter, národní kulturní památka spojená s poustevníkem a českým zemským patronem sv. Prokopem, centrum slovanské liturgie i působivé poutní místo… Ale zbystřete, v posledních letech se stalo magnetem také pro teenagery… O tajemstvích, jež skrývají starodávné zdi, i o novinkách, které se v klášteře Sázava chystají, jsme si povídali se zdejší dlouholetou kastelánkou Jaroslavou Matoušovou z Národního památkového ústavu.

Autor článku: 
Irena Koušková

Neohromí vás svou velikostí, ale o to intenzivněji tu na každém kroku dýchá stěží představitelná tisíciletá historie začátků českého státu. Mnoho vjemů a důvodů, proč sázavský klášter navštívit a poznat i část krásného kraje na břehu řeky Sázavy. Navíc se sem dostanete snadno, kousek od kláštera stojí autobusy MHD i vlaky. Přijeďte se vnitřně zastavit, relaxovat, načerpat životní sílu či najít útěchu, procítit genius loci tohoto posvátného místa nebo se konečně ocitnout tam, kde se to odehrávalo...

 

Paní kastelánko, lze klášter Sázava stále považovat za dosud neobjevenou památku? Je to tak, že všichni o něm vědí, ale málokdo tu byl?

Ano, tohle vnímám především u starší generace, u výprav seniorů, kterým povědomí o sázavském klášteře vštípili učitelé do paměti. U mladých je to jinak, tady vděčíme za zájem jedné úspěšné videohře z roku 2018, o níž bude řeč dále. Myslím si, že hodně lidí sem přichází také proto, aby zjistili, jestli tu mohou zažít život mnicha. Hledají opravdový klášter s celami. V tom je musíme zklamat, benediktini dnes už v klášteře nežijí. Nadšené tu jsou všechny duše umělecké.

 

V dobách totality bylo místo nazýváno především střediskem slovanské vzdělanosti a význam sv. Prokopa ve všech jeho podobách byl poněkud upozaděn…

Ano, za komunistů jsem tu provázela a označení středisko slovanské vzdělanosti v souvislosti s naším klášterem bylo klišé. Dle dochovaných památek zde probíhala bohoslužba ve staroslověnském jazyce prvních sto let.

V našem klášteře najdete faksimile některých slovanských rukopisů, které slovanští benediktini v Sázavě využívali. Velmi zdařilou kopií jsou například Kyjevské listy, nejstarší staroslověnský rukopis, který má svůj původ na Velké Moravě. Originál je uložen v Kyjevě a dokládá propojenost Sázavy s Kyjevskou Rusí. Pokud jde o Kyjevské listy, nečekejte žádný velký a obsáhlý kodex, jedná se o staroslověnský hlaholský text na sedmi pergamenových oboustranně popsaných listech opravdu malého formátu. Kyjevské listy jsou častým důvodem, proč k nám míří školní výpravy.

Jsem ráda, že teď se ta historická provázanost Ukrajiny a Sázavy obnovuje. Před pár týdny jsme ubytovali dvě ukrajinské rodiny a v současné době v klášteře přebývají čtyřiaosmdesátiletá „bábuška“ Nadia z Kyjeva, o kterou se stará její syn Andrej. 

Za totality se význam svatých upozaďoval. Na sv. Prokopa se můžeme dívat z různých úhlů pohledu. Jeden z nich nám nabízejí legendy. O Sázavě se mluví jako o místě, kde poustevník Prokop nabídl vodu knížeti Oldřichovi a ta se proměnila ve víno, nebo jako o místě, kde sv. Prokop oral s čerty. Musím se přiznat, že raději mám tu druhou. Je v ní totiž ukryta samotná podstata mnišského života: boj s démony, se zlem v jakékoliv podobě, to je celoživotní náplň mnicha.

 

Prokop ale nebyl pouze poustevník, stal se po vzniku kláštera jeho prvním opatem. 

Ano, to je hodně raná historie. Klášter na Sázavě byl založen začátkem 11. století z popudu knížete Oldřicha. Původní poustevnická „vesnička“ vytvořená Prokopem a jeho spolubratry se s pomocí knížete Oldřicha institucionalizovala, proměnila se v benediktinský klášter. Prokop jako poustevník tam ale přišel o dvacet let dřív. V jeho době tu byly stavby pouze dřevěné, až další generace jím vychovaná vystavěla na dnešní zahradě uprostřed sídliště laiků první kamennou stavbu pro křty, pohřby, svatby. Jedná se o objevené základy kostela sv. Kříže zvláštní tím, že nejde o obvyklou rotundu, ale tzv. tetrachonchu, odkazující ke kapli Vzkříšení v Jeruzalému. Velkolepý gotický kostel z červeného pískovce, nikdy nedostavěný, vznikal od konce 13 století. Husitské války stavbu tohoto nádherného chrámu na dlouhá léta zastavily, po obnově kláštera ho benediktini rozšiřovali a přestavovali. Za Josefa II. byli pak benediktini vyhnáni a světští majitelé si ho upravovali podle svého gusta.

Myslím si, že svatý Prokop je i v naší uspěchané době vzorem, jak hledat rovnováhu mezi tichem vnitřního života a aktivním životem ve prospěch všech slabých a potřebných.

 

Co zde, v benediktinském klášteře, třetím nejstarším mužském klášteře v Čechách, má největší uměleckohistorickou hodnotu?

V polovině 17. století byl areál odkoupen zpět do rukou benediktinů, mnichy z kláštera v Břevnově, kteří v následujících letech objekt opravovali. Ráda říkám, že benediktinskou řeholi by si měl přečíst každý pořádný manažer. Dozvěděl by se, jaký by měl být hospodář. Řehole je jako směrnice, přitom ponechává hodně vnitřní svobody. Ale pojďme zpět k vaší otázce.

K nejcennějším památkám bývalého mužského kláštera patří určitě kapitulní síň, jedna z nejkrásnějších prostor kláštera, kde se mniši scházeli každé ráno na pravidelných shromážděních zvaných kapitula. Její architektura je z roku cca 1340, z doby Karla IV. Nástěnné malby inspirované životem Panny Marie spadají do začátku slohu krásných Madon, tedy let 1360 –1380.

Nejvíce lidé obdivují naši Madonu Sázavskou, kárající malého Ježíška. Není obvyklé a ani v evangeliích se nedočteme o Panně Marii a tří nebo čtyřletém dítěti, většinou je zobrazována pouze s miminkem. Jakou symboliku v tom tedy můžeme v mužském benediktinském klášteře spatřovat? Opat jako otec se setkává se svými duchovními syny a vychovává je s láskou tak, jak to dělá Madona sázavská. Benediktinská řehole s jejím heslem „Ora et labora“ – modli se a pracuj – významně pozitivně ovlivnila středověkou Evropu. Mariánské téma je pro kapitulní síně obvyklé, ale tady se ukazuje Mariino lidství, nikoli božská adorace. Stejně tak v dalším vyobrazení těhotné Madony v naději.

 

Situaci u vás komplikují složitější majetkoprávní vztahy – část klášterního komplexu je farní, část státní a benediktinů. Farní část, náležící církvi, je aktuálně po čerstvé rekonstrukci, státní objekty rekonstrukce čeká. Kdy začne a na co se mohou návštěvníci těšit?

Chystáme novou prohlídkovou trasu, která návštěvníkům ukáže opatskou kapli, půdy a dovede je až do vyhlídkové neorenesanční věže. V ní plánujeme novou expozici, ve které budou velkoformátové fotografie, jak Sázava před sto lety vypadala. Rádi bychom tu také dali prostor k výstavám i regionálním umělcům. Otevřena by mohla být do tří let, během letošního roku práce začnou. Letos chceme obnovit také gotická sklepení pro nové expozice. Dokončujeme projekty na úpravu Svatoprokopské jeskyně nad řekou, odkud podle legendy poustevník Prokop vyhnal tisíc démonů, a projekty na obnovu okolních zahrad. Věříme, že se nám pro ně podaří získat evropské dotace.

 

Co je dnes klíčem k propagaci kláštera? Jak najít jeho hodnotu a místo v současném světě?

Věřím, že má jít především o místo duchovní. Vše je tady výjimečné. Nechceme se lacině podbízet turistům. Tento prostor sv. Prokop „zpokojnil“, má lidské rozměry a tomu odpovídá i naše nabídka. Nejsme velké poutní a turistické místo. Klášter ani není dimenzovaný pro davy. V pol. 18. století po rozsáhlém požáru už nebyl komplex obnoven v celém rozsahu. Chceme vyprávět příběh poustevníka se silným charismatem a jeho následovníků.

Zatím nepravidelně pořádáme i zážitkové prohlídky pro menší skupiny lidí s chorálovou hudbou, harfou, lucernami, v mnišských kápích. Věříme, že křesťanské umění by nemělo hlučet, ale působit svou krásou. Takové kontemplativní prohlídky nejsou pro širokou veřejnost.

 

Sázavskému klášteru loni kvůli koronavirové pandemii klesla návštěvnost zhruba o 35 procent. Hibernovali jste, nebo chystali nové projekty?

Ano, naše průměrná návštěvnost je běžně 12 tis. lidí ročně, což odpovídá malým objektům tohoto typu. Návštěvnost v posledních letech klesala kvůli covidu, nyní se obáváme, že ji ovlivní vysoké ceny energií. Kvůli jejich zdražení se dostávají správci památek do stejně komplikovaných situací jako každý z nás. Musíme šetřit téměř na všem, třeba i na tradiční nabídce kulturních akcí, jako jsou koncerty vážné hudby.  

Na léto nicméně chystáme videoaudioprohlídku inspirovanou známou počítačovou hrou Kingdom come: Deliverance, o které jsme mluvili hned v úvodu a která věříme, že bude atraktivní nejen pro její mladé vyznavače. Příběh hlavního hrdiny Jindřicha se odehrává roku 1403 na Sázavě a jejím blízkém okolí v době, kdy český král Václav IV. je v zajetí a jeho bratr Zikmund usiluje o ovládnutí Českého království. Část návštěvníků si poté, co se hra objevila na trhu, našla cestu také k nám, aby viděla na vlastní oči místa známá z virtuálního světa hry. Kingdom come udělal jednu úžasnou věc – rodiče většinou nutí děti, aby šly na prohlídku pamětihodností s nimi. Díky této hře se ale stal pravý opak – návštěvu iniciují děti a my s průvodci jen pozorujeme, jak se rodiče usmívají, a společně prohlídky absolvují. Jdou po stopách Jindřicha nejen do kláštera, ale i po posázavském okolí. Hra zvedne mládež všeho věku od obrazovek, i to má dnes svůj význam, i když historici by určitě řekli, že je v ní řada nepřesností.

 

Od léta 2021 je v kostele svatého Prokopa a jeho přilehlých částech otevřena nová expozice Český patron svatý Prokop provozovaná farností, tento okruh je o pátcích a o víkendech otevřen i v zimě. Zároveň Národní památkový ústav provozuje expozici Svatoprokopská Sázava. Co je k vidění? Na jaký okruh jít a proč?

Přijďte se podívat. Rádi vám doporučíme okruh podle vašich preferencí. Je potřeba počítat s tím, že v areálu jsou dvě pokladny – jedna k farní části poutního chrámu, druhá k okruhu NPÚ. Ideálně zkombinujte klášterní i chrámovou prohlídku.

Klášterní prohlídku v exteriérech i interiérech – zahrada, kapitulní síň, křížová chodba, refektář, expozice „Svatoprokopská Sázava“ zajišťuje Národní památkový ústav – správa kláštera v Sázavě. Její součástí není poutní chrám sv. Prokopa.

Poutní chrám sv. Prokopa s kryptou a jeho prvním patrem s varhanami a výstavou svatoprokopských památek spravuje a provozuje jako samostatný prohlídkový okruh Římskokatolická farnost Sázava.

 

Jako bývalá pedagožka umíte pracovat s dětmi a pro školní kolektivy tu máte zajímavé programy a dílny. Jak jsou postavené, aby děti bavily?

Oblíbené jsou samozřejmě programy, kdy si děti mohou něco samy vyzkoušet a zažít. Na to pamatujeme v edukačním programu inspirovaném životem v klášteře a poutnictvím. Žáci oblečení v poutních pláštích procházejí klášterem a plní různé úkoly, které jim pomáhají seznámit se s dobou středověku i se životem poustevníka i mnicha žijícím v klášteře, s jeho ctnostmi a s jeho bojem proti zlu. Program může využít práci s pracovními listy. Při programu je důležité zapojit všechny smysly, rozum i zkušenost a společně vyvodit poznání.

Praktické dovednosti je pak možné vyzkoušet v rozmanitých dílnách – písařské, archeologické, restaurátorské, vitrážové… Jejich soupis najdete zde: https://www.klaster-sazava.cz/cs/programy-pro-skoly-a-jine-skupiny

 

Máte jako kastelánka dostatečné pravomoci, jak ovlivnit rozvoj objektu? Na jaké uskutečněné projekty jste mimořádně hrdá? Zůstávají některé vize do budoucna zatím nesplněné? Co by nemělo kastelánovi v dnešní době chybět? Řeší podle vás kastelán kláštera jiné zapeklitosti než kastelán hradu nebo zámku?

Rozvoj kláštera vždy byl a je týmovou záležitostí, ať již v dobách historických nebo i dnes. I sv. Benedikt, který v 6. století sepsal svou zkušenost do Řehole pro své následovníky, nabádá opaty, aby naslouchali mladým a nechali jejich myšlenky prověřovat lidsky i duchovně vyzrálými mnichy. Na obnovách, opravách, kulturních aktivitách i já spolupracuji s mnoha odborníky, ale i dobrovolníky. Inspirace přinášejí i naši návštěvníci nebo lidé do genia loci Sázavského kláštera „zamilovaní“. Jako svůj úkol vnímám všem dobrým nápadům, myšlenkám a záměrům pozorně naslouchat a ty, které je možné rozvíjet a v čase, jenž je mi dán, uskutečňovat. Někdy je to snazší, jindy to vyžaduje velkou trpělivost, čekání na „kairos“. Ty, které ještě nedozrály k plnému uskutečnění, předat jednou svému nástupci. Ne všechno lze provést hned a nejde jen o nedostatek financí. Když „doba“ nepřeje velkým počinům, přeci jen se dají realizovat drobná zpestření a předávat nebo sdílet s návštěvníky radost.

Osobní radost mám z nedávno restaurátorským průzkumem objevených maleb v křížové chodbě kláštera a z jejich postupného odkrývání zpod až jedenácti pozdějších jednotvárných výmaleb, které je v 19. a 20. století překryly. Radost mám ze svých skvělých spolupracovníků, se kterými se nám v průběhu deseti let podařilo připravit studie a projekty obnov svatoprokopské jeskyně, hlavní klášterní budovy s novými návštěvnickými trasami i obnovy přilehlých zahrad, které ještě nikdy nebyly návštěvníkům přístupné. A právě nastává čas jejich postupného uskutečňování.

Naopak obnovy bývalého opatství se já ve službě kastelánky jistě nedočkám a předám ji za pár let svému nástupci. V budově se nedávno také objevily vzácné zabílené malby, malované trámové stropy, potkává se tu gotika s barokem i úpravami 19. století a bude velmi složité najít způsob té nejcitlivější památkové obnovy. Zkrátka, jak jsem již říkala, všechno má svůj čas. A kastelán musí být natolik pokorný, aby snahou o rychlá řešení místu s tak bohatou a komplikovanou historií neublížil a nechtěl si z důvodu jakýchsi osobních ambic připsat do svého životopisu všechny zásluhy.  

K tomuto postoji mě přivedlo právě již dvacetileté působení v Sázavském klášteře jako kastelánky a jako mladičké průvodkyně – začínala jsem jako brigádnice v roce 1988. I krásné dřívější nápady mých předchůdců v době socialismu nebylo možné naplňovat. Místa spojená se svatými muži a ženami, křesťanskou krásou nebyla podporována. Po sametové revoluci se více než dvacet let řešily restituční záležitosti a zdá se, že až nyní budeme moci realizovat to, co již dlouhá léta bylo přítomno jen v touhách a přáních. A já mám jen štěstí být u toho.

Neznamená to ale, že roky, kdy se na první pohled nic nedělo, se skutečně nic nedělo. Ve skrytosti vše zrálo a propojovalo se a dnes jsme tedy připraveni k zásadním obnovám. A není to jen má osobní zkušenost. Také v historii Sázavského kláštera jsou etapy, kdy všechno kypělo a střídalo se s časy, kdy zase uvadalo nebo stagnovalo, aby přišlo období dalšího vzmachu. Přála bych si, aby toto živé dobrodružství s námi sdíleli i naši návštěvníci a o to se snažíme i ve výkladu nebo spíše ve vyprávěních o dávných i nedávných dějinách kláštera sv. Prokopa v Sázavě.

Unikátnost příběhu Sázavského kláštera, na jehož počátku stál svérázný charismatický ženatý kněz, benediktinský mnich, poustevník, opat a jak svědčí dávní legendisté, především Boží muž, je natolik výjimečný, že ačkoliv kláštery bývají návštěvníky méně spontánně vyhledávané než například hrady, zříceniny nebo velké zámky, bývá pak člověk v případě návštěvy a prohlídky kláštera natolik uchvácen, že se k nám opakovaně a rád vrací.

A to se týká i mě. Velmi ráda jednou týdně odjíždím ze Sázavy do Prahy, za přáteli nebo na výlet, ale stejně tak ráda se sem vracím. Jako by si mě sv. Prokop sám přivolával.

 

Poutní místo je centrum náboženského a duchovního života obvykle spojené s nějakým zázrakem, soukromým zjevením, nebo životem či místem hrobu daného světce. Dějí se na Sázavě stále zázraky na přímluvu sv. Prokopa bojujícího s démonem, muže, který přemohl Zlého ducha? Genius loci kláštera i jeho historie na návštěvníky skutečně působí. Na jakém místě toto pociťujete nejsilněji?

Dnes už těžko říci, jsem v tom moc ponořená. Všude. Severní zahrada, kapitulní síň, Svatoprokopská jeskyně. Chodí k nám na zatím příležitostné speciální prohlídky i vyloženě hodně citliví lidé, kteří v jeskyni zažívají vnitřní odevzdání; zastavení nebo modlitba v ní prohlubují jejich duchovní život. Pro všechny ale zůstává Sázavský klášter jako takový místem pokoje a síly duchovní.

 

www.klaster-sazava.cz

 

Mohlo by vás také zajímat...

ÚSTECKÝ KRAJ: Šluknovský výběžek. Severní část České republiky s poměrně nízkým osídlením, několika městy a krásnou krajinou. Místo, kam se jezdí za odpočinkem a turistikou spojenou nejčastěji s Národním parkem České Švýcarsko. Letošní léto k němu směřovala a stále směřuje pozornost kvůli ničivým požárům a vzniklým škodám, ale i následným možným přínosům pro krajinu. Záměr alespoň částečně zmapovat místní kulturu v tomto možná trochu zapomenutém koutě Čech však vznikl dlouho před létem a načasování je jen synchronicitou.

Ústecký kraj
Cestovní ruch, Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Hudba, Výtvarné umění, Památky, Soutěže a festivaly
Články a komentáře
17.08.2022

ČESTLICE: Skupina KROUŽKY, která je jedním z největších organizátorů zájmových a vzdělávacích kroužků a volnočasových aktivit pro děti přímo ve školách a školkách po celé ČR a zastřešuje také Základní uměleckou školu a Středisko volného času FLOW v Čestlicích, oznámila jmenování Josefa Feča (44), momentálně nejžádanějšího kontrabasisty v ČR, novým zástupcem ředitele ZUŠ FLOW.

Středočeský kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Hudba, Vzdělávání, Menšiny a cizinci
Co se děje
16.08.2022
BRNO-ZAHRANIČÍ: Z Festiwalu Szekspirowski w Gdańsku získáváme "Prosperovu knihu", cenu za nejzajímavější scénické zpracování děl Williama Shakespeara, která byla udílena vůbec poprvé a porota vybírala ze všech odehraných inscenací celého festivalu! Cenu Polské shakespearovské společnosti "Prosperova kniha" získalo Divadlo Radost z Brna za představení "HAMLET ON THE ROAD".
Jihomoravský kraj, zahraničí
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Soutěže a festivaly
Co se děje
16.08.2022

SUDETY: Sedm opuštěných kostelů, sedm vesnic v Sudetech, sedm příběhů. A sedm Poesiomatů, které je vyprávějí. O Češích a Němcích, o místě, o víře. Poesiomaty recitují, zpívají či zvoní zvukem zvonů, které už kostel opustily. Nový projekt spolku Piána na ulici kavárníka Ondřeje Kobzy, Česko-německého fondu budoucnosti a Nadace PPF poukazuje rovněž na příběhy jednotlivců a spolků, jež se snaží o záchranu unikátních kulturních památek.

Celá ČR
Cestovní ruch, Ostatní, Památky
Co se děje
17.08.2022