Středočeský kraj

Od 30. září do 2. října ji v Národním technickém muzeu v Praze pořádá Club sběratelů hracích karet. Sejde se na ní 120 sběratelů a badatelů z celého světa. Čeká je série přednášek a seznámí se také s objevem předsedy Clubu sběratelů hracích karet Petra Bílého, týkajícím se hry trappola, oblíbené kratochvíle českých obrozenců.

Konferenci doprovázejí i tři výstavy přístupné nejširší veřejnosti: ta první, věnovaná karetním unikátům, proběhne pod názvem „Voko bere – vole padni“ ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy od 26. srpna do 20. listopadu. Další výstavu „Ta naše trappola pražská“ bude hostit od 29. září do 30. října pražská galerie Scarabeus. Třetí výstava „Karty v umění“ se představí v pasáži pražského paláce YMCA ve dnech 22. září do 22. listopadu a ukáže karetní obraz jako výtvarnou inspiraci.

„Je to poprvé, kdy se taková akce koná na východ od Berlína. Jejím cílem je podpora všeobecného povědomí o kartách a jejich historii. A v souvislosti s kartami také seznámení se s českými dějinami,“  říká Petr Bílý, organizátor konference, pořadatel výstav a sběratel karet. Tento znalec karetní historie při svém bádání v muzejních depozitářích objevil dosud neznámého autora, jenž v dobách národního obrození vytvořil českou grafickou podobu karet pro hru zvanou trappola. Kdysi oblíbená hra - známá také pod českým názvem bulka - je u nás dnes už téměř zapomenutá, stále živá je ale například v Itálii. 
Ve své sbírce patřící k největším v Evropě má Bílý přes 3000 balíčků hracích a vykládacích karet. Sbírá je od svých šestnácti let.

Club sběratelů hracích karet, kterému Petr Bílý předsedá, převezme na konferenci od Památkové komory ocenění za propagaci historie výroby hracích karet. Tu Club už víc než dvacet let představuje veřejnosti jako dnes již zapomenuté řemeslo. Karetní hry ukazuje také jako specifický projev užité grafiky, jemuž se věnovala i řada významných výtvarných umělců v čele s Mikolášem Alšem, Zdeňkem Mézlem a dalšími.  

Více se dočtete v přiložené TZ.

Jana Bryndová, Magdalena Bičíková
mediální servis
777 288 584 / 604 58 60 58

Konferenci doprovázejí i tři výstavy přístupné nejširší veřejnosti: ta první, věnovaná karetním unikátům, proběhne pod názvem „Voko bere – vole padni“ ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy od 26. srpna do 20. listopadu. Další výstavu „Ta naše trappola pražská“ bude hostit od 29. září do 30. října i pražská galerie Scarabeus. Třetí výstava „Karty v umění“ se představuje v pasáži pražského paláce YMCA  ve dnech 22. září do 22. listopadu a ukáže  karetní obraz jako výtvarnou inspiraci.

Více v přiložené zprávě, fotografie tiskové kvalitě stáhnete ZDE nebo nám o ně prosím napište. Foto archiv Clubu sběratelů hracích karet, repro zdarma.

V příloze náhledy fotografií dobových karet:

1)       Karty  pražského „kartáře“ Melzera s tzv. pražským vzorem z roku 1834

2)      karty Emy Destinnové: pěvkyně hlídaná rakouskou policií si je namalovala v letech 1916-1918 ve svém „domácím vězení“ na zámku ve Stráži nad Nežárkou, aby nahlédla do budoucnosti

3)      dobové karty málo známé hry Kladivo a zvon

4)       karty inspirované madam Lenormand, legendární jasnovidkou a vykladačkou karet

5)      ukázka karet, které se našly při rekonstrukci Vladislavského sálu na Pražském hradě

O rozhovor s předsedou pořadatelského Clubu sběratelů hracích karet Petrem Bílým nám prosím pište, rády ho zařídíme.

Děkujeme za laskavou pozornost, kterou zprávě věnujete

Hezké letní dny, Jana Bryndová, Magdalena Bičíková, mediální servis 777 288 584 / 604 58 60 58

„Zpočátku byl festival zaměřený na cílovou skupinu ve věku 20 až 30 let, ale zjistili jsme, že i starší lidé si rádi přijdou poslechnout živé kapely, a dokonce s sebou berou i své malé děti. Díky tomu se naše cílová skupina značně rozšířila, za což jsme rádi. Každý si na festivalu najde to své a o to nám jde,“ zdůraznila Markéta Sukdoláková z pořádajícího Občanského sdružení Fans for fans.

Fialka Fest je charitativní akcí, proto se organizátoři snaží zvát kapely, které zahrají zadarmo či maximálně za cesťák. Prostor dávají i místním skupinám, které tím podporují a navíc dopřejí návštěvníkům to, co dobře znají a mají rádi. „Ty pak doplňujeme hlavními tahouny, o nichž víme, že jsou oblíbení, ´natáhnou´ lidi a my si je můžeme dovolit zaplatit,“ naznačila dramaturgii Markéta Sukdoláková s tím, že výtěžek festivalu podpoří místní Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Bedna. 
Všechny kapely budou mít v sobotu na tomto festivalu premiéru, organizátoři se je snaží obměňovat. Kromě pestré hudby přinese fest i bohatý doprovodný program. Mimo jiné turnaj ve stolním fotbálku o hodnotné ceny, balancování na slackline, wakeboarding nebo fotokoutek, velký hit posledních měsíců.

„Nový rybník je naprosto ideálním prostorem. Vždy jsme tam rádi chodili jen tak na procházku, posedět (málokdy se vykoupat), ale líbí se nám to tam! Je zde zeleň, voda, lavičky, stromy, občerstvení a v doprovodu živé hudby je to vlastně ideál. A navíc to tam má každý Příbramák kousek...,“ zve všechny zájemce Markéta Sukdoláková. 

Pohádka pro malé i velké podle Jana Wericha.

Představení je plenérové a koná se v areálu Kulturního Centra KOSTEL, Vrutická, Mělnické Vtelno.

Občerstvení je zajištěno v kavárně KC KOSTEL.

Vstupné dobrovolné.

Pořádá KC KOSTEL.

Ivo Šorman (správce a dramaturg)

tel. 608 125 444

kulturnicentrum@melnickevtelno.cz

http://kckostel.melnickevtelno.cz

Jana Otáhalová tak přednesla jedině dvě sóĺové skladby J. S. Bacha: preludium a fugu c moll a poté fugu d moll. Její výkon byl asi poznamenán technickými problémy před koncertem – zřejmě proto se soustředila na technicky spolehlivé provedení a spíše rezignovala na  agogickou a výrazovou artikulaci.

Sbor doprovázený  orchestrem Continuo da chiesa, se pod taktovkou Karla Louly představil v Mozartově Ave verum a Laudate Dominum (což je samostatně hrávaná část Vesperae solennes de confessore, napsaných pro salcburskou katedrálu). První zvukový dojem z asi čtyřicetičlenného smíšeného sboru (v němž jsou mužské hlasy ve výrazné menšině v počtu sedmi!) byl pozitivní – později se ale projevil sklon k dynamické forzi, pravděpodobně způsobené snahou dirigenta o intenzívní vyjádření obsahu. Je také pravděpodobné, že v pražském chrámu je jiná akustika, s dozvukem, nikoli tak suchá jako v čelákovickém Husově sboru (kde se navíc zpívalo od oltáře, nikoli z kůru). 

Hlavním bodem programu byla Schubertova mše č. 2 G dur. Zvláště zaujal výkon dvou sóĺistů ze sboru, sopranistky Jany Linhartové a tenoristy Jana Budiše –  jejich hlasy znějí přirozeně, oba prokázali  dobrou techniku i výrazové schopnosti. Koncert  měl výrazný úspěch, účinkující ještě provedli jako přídavek oblíbené Händlovo Alleluja.

Po velkém hudebním zážitku z koncertu sboru a orchestru Musica Florea věnovaného dílu Jana Zacha je vhled do současné figurální hudby nesporně velmi zajímavou zkušeností.

Kořeny Rock for People jsou pevně provázány s českou hudební scénou, pořadatelé tedy logicky postavili program na tom nejlepším, co aktuálně česká rocková muzika nabízí. Dramaturgie je kombinací mladé progresivní linie s kapelami, které psaly historii festivalu Rock for People.

"Dvaadvacetiny u nás oslaví Wohnout, zahraje Mňága a Žďorp, ale také skvělí Mydy Rabycad, kteří si poté, co během plynulých tří měsíců stihli nadchnout korejské fanoušky a zahrát úspěšně v Glastonbury, vybojovali místo v line-upu Na Kutilce,” zve s úsměvem jeden ze zakladatelů festivalu Rock for People Petr Fořt a dodává: “Děti, které byly na Rock for People počaty v jeho prvních ročnících nebo vzešly z festivalových lásek, se na něj nyní vracejí jako nová krev. Zážitky, přátelství, příběhy, historky, neopakovatelná atmosféra nás navzájem spojují.”

Brod 1995 proběhne 20. srpna od 12 h v areálu atletického stadionu Na Kutilce.

Více informací na www.brod1995.cz. 

Představení Faust z dílny Milana Steigerwalda a Pavly Forest je inspirováno příběhem o touze po opravdové vášni a lásce na motivy tragédie Johanna Wolfganga von Goetha. Kromě silného hudebního zážitku přinese i dech beroucí vizuální podívanou. Svá akrobatická a artistická čísla předvede mezinárodní soubor Teatr Novogo Fronta pod vedením choreografky Iriny Andreevy a ohnivou a světelnou show zajistí skupina Pyroterra.

„Kromě našeho představení na River Festu 4 proběhne samozřejmě řada koncertů. Mezi vystupujícími se například objeví kapely jako Matahari, kde mimochodem můžete slyšet zpěvačku RockOpery Praha Žántí, dále SELF-DEFENCE, BIGDOG rock, KONFRONT, Větry z jihu a další hudebníky. Proto rozhodně neváhejte a udělejte si výlet za skvělou muzikou,“ dodává Pavla Forest.

v  16:30 Self-Defence

v  17:40 Konfront

v  18:50 BIGDOG rock

v  20:00 Matahari

v  21:30 Rocková opera Faust

v  00:30 Větry z jihu

Rudolf Kocourek jich ze své celoživotní sbírky ve Velké výstavní síni představí téměř 2000!  

Marcela Uhlíková
PR, vztahy k veřejnosti a médiím

Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy, p. o.
Zámek 1
252 63 Roztoky
www.muzeum-roztoky.cz
Tel.: +420 733 710 567; +420 233 029 041

„Do Březnice jezdíme už 14 let. Spolupráce s kastelánem Robertem Bartákem byla od samého počátku úžasná a velmi pozitivní, jako ostatně celý zámek. A tak se ze spolupráce velmi rychle stalo přátelství a Březnici navštěvujeme i soukromě  několikrát do roka. Časem jsme v Březnici našli další přátele, takže opravdu se sem vracíme jako domů,“ vyznal se dramaturg, režisér a herec divadla Vlastimil Fischer.

Jako každý rok Divadlo Kapsa Andělská Hora odehraje v Březnici čtyři pohádky, vždy v úterý a ve čtvrtek. Konkrétně Zvířátka a loupežníci, O Budulínkovi, Nešťastný šafářův dvoreček a Jak šel Venda do světa. Z toho muzikálek O Budulínkovi bude mít v Březnici premiéru. Všechna představení začínají v 16 hodin. Kromě toho připravilo Divadlo Kapsa i Letní divadelní scénu. „Té se zúčastní 12 dětí, většinou se jedná o již ostřílené mazáky ve věku od 7 do 14 let. Během LDD nejen nazkoušíme pohádku, ale současně k ní vytvoříme také kostýmy a scénu. Titul letošního představení bych zatím nerad prozrazoval, protože ho neznají ani sami herci a má být pro ně překvapením. Prozradím jen to, že půjde o klasiku ve verších,“ naznačil Vlastimil Fischer. Tomu se březnický zámek moc líbí. „Je to naše srdcová záležitost. Nejkrásnější renesanční zámek v Čechách nemůže přece nikoho nechat chladným. Navíc  se v něm potkáte s gotikou, barokem, rokokem, empírem i 20. stoletím. Zámek je prostě taková malá encyklopedie stavitelství,“ uzavřel dramaturg a režisér.

„Ve Vlašimi budu letos hostovat již potřetí a Vlašim na mne vždy zapůsobila skvělým dojmem. Rád vzpomínám na genia loci zámeckého parku i hezká setkání s pořadateli a hlavně diváky, které považuji ve Vlašimi za velice vnímavé a uznalé. Jinak zdejší zámek znám pouze zvenčí a moc se mi líbí. Už jen vstupní brána do parku je sama o sobě unikátní a nepřehlédnutelná,“ vyznal se Jan Hrubec.

     Honza a drak je z velké míry autorskou pohádkou, protože Jan Hrubec napsal text a vytvořil výtvarnou stránku bez pomoci jiné předlohy. „Ale děláte-li klasickou pohádku s národním hrdinou, drakem, králem či princeznou, s klasickou zápletkou i koncem, vstupujete do řeky, kam již vstoupili mnozí před vámi. Naše národní dědictví ve formě pohádek velice ctím a Honza a drak navazuje na tento odkaz prostředky moderního loutkového divadla,“ vysvětlil Jan Hrubec.

    Pohádka Honza a drak je určena dětem od tří let a premiéru měla před osmi lety. Od té doby ji Dřevěné divadlo uvedlo zhruba v šesti stovkách repríz. A co bylo při přípravách nejsložitější? „Vždy se potýkám s omezením jednoho herce. U stolu napíšete úžasnou zápletku, dialog, gag, vymyslíte si krásný výtvarný nápad..., jenže při zkoušení zjistíte, že to v jednom herci neuhrajete a musíte svůj záměr přetvářet a také dost přemýšlet, než se vám ho podaří dostat na scénu možnostmi dvou rukou a jednoho hlasu,“ uvedl principál.

    Momentální repertoár Dřevěného divadla činí dvanáct inscenací. A také tvořivou dílnu Tvorba lektvaru. „Dílna není běžnou součástí představení, ale je možné, že ji po dohodě s organizátory zařadím. Děti si během ní vytvoří kouzelný lektvar, který mohou i vypít, což navazuje na jedno téma v pohádce,“ poznamenal Jan Hrubec.