Středočeský kraj

Můžete ho vidět v uskupení Circo Frico a představení Funus od Bratří v Tricku. V navazujících workshopech bychom se rádi zaměřili i na párovou a pozemní akrobacii.

Dohled nad velmi zdárným a všeobecně skvělým proběhnutím workshopu a překlad z anglického jazyka do českého jazyka zajišťuje roztocká žonglérská skupina Mix trix.

• Kdy: 18.30–20.30
• Kde: v Únětické sokolovně

Počet míst je omezen – rezervujte si je, prosím, na roztoc@roztoc.cz do 20. září 2016.

Pořadatelem této akce je Sdružení Roztoč - www.roztoc.cz

Předprodej v kavárně KC KOSTEL a na Obecním úřadu Mělnické Vtelno v době provozu

tel. 608 125 444

kulturnicentrum@melnickevtelno.cz

http: //kckostel.melnickevtelno.cz

Kolik procent z ročních krajských výdajů jde v posledním volebním období do kultury? Jedná se o vzrůstající trend?

V posledním období zaznamenáváme vzrůstající trend ročních krajských výdajů na kulturu, kdy v posledním roce to je 1,57 %. Středočeský kraj podporuje kulturu více než stát, jehož podpora nedosahuje ani 1 %, Středočeský kraj poskytl krom provozních prostředků prostředky na spolufinancování projektů SF EU a také prostředky na investice. Středočeský kraj je zřizovatelem 19 příspěvkových organizací z oblasti kultury, např. GASK-Galerie středočeského kraje a Českého muzea stříbra obě v Kutné Hoře, Hornického muzea v Příbrami, Muzea T.G.M. v Rakovníku, Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše, Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami, Rabasovy Galerie Rakovník a Středočeského muzea v Roztokách u Prahy. 

Máte přehled, kolik peněz ve Vašem kraji směřovalo do kultury v tomto volebním období z evropských fondů?

Ze SF EU směřovalo v tomto volebním období do oblasti kultury 398 mil. Kč. Lze zmínit Zahrady Jezuitské koleje, Památník národního útlaku a odboje, interiér Leteckého muzea Metoděje Vlacha První etapu dostavby Muzea lidových staveb v Kouřimi a Opravu zámku v Roztokách u Prahy.

S jakou filosofií přistupujete ke grantové politice?

Středočeský kraj je tvůrcem a garantem „Středočeského fondu kultury a obnovy památek“ ve kterém bylo pro letošní rok alokováno 20 mil Kč, kdy 18 mil. Kč bylo určeno pro čtyři oblasti podpory, kterými jsou: podpora kultury, podpora knihoven, podpora památek a podpora drobných památek. Tento fond pokrývá kulturní aktivity občanů, spolků a obcí Středočeského kraje, je vyhlašován na období jednoho roku hejtmanem. V rámci „Koncepce podpory profesionálních divadel“ bylo ze Středočeského fondu kultury a obnovy památek uvolněno 2 mil. Kč, kterými jsou přímo podporována z rozpočtu kraje profesionální divadla ve Středočeském kraji. Dále je kultura a památková péče podporována Fondem hejtmana. Tento fond je otevřený celoročně.

Má Váš kraj nějaký zajímavý dotační titul na podporu kultury, kterým by se mohl pochlubit? Případně připravuje nějaký nový?

Již zde byly zmíněny dotační programy. Pro letošní rok byla pro podporu profesionálních divadel schválena „Koncepce podpory profesionálních divadel“, která obsahuje pravidla, kde jsou přímo podporována z rozpočtu kraje profesionální divadla ve Středočeském kraji. V rámci „Koncepce regionálních funkcí knihoven ve Středočeském“ kraj řeší podporu knihovnám ve Středočeském kraji vyčleněním přímé finanční podpory, kterou zprostředkovávají pověřené knihovny.

Můžete uvést úspěšné příklady vícezdrojového financování  ve Vašem kraji?

Jsou to účelové dotace, které čerpají obce či města. U příspěvkový organizací z oblasti kultury jsou to prostředky ať z ministerstev či účelové dotace od měst a obcí. Jako příklad uvádím Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram, WASBE Mezinárodní konference světové asociace symfonických dechových orchestrů a souborů či restaurování sbírkových předmětů.

Spolupracujete s některým sousedním krajem na financování kulturní aktivity či instituce (např. divadla) kterých se zúčastní či jejich nabídky využívají  i občané Vašeho kraje?

Středočeský kraj je členem Asociace krajů ČR, kde jsme aktivními členy v Komise Rady AKČR pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch. Zapojujeme se do projektů, které navrhuje či na nich spolupracuje AKČR. 

Snažíte se přiblížit kulturu do odlehlejších míst či směrem k ekonomicky slabším občanům? Případně jak.

Jak již bylo zmíněno, Středočeský kraj je tvůrcem a garantem několika dotačních titulů. Dále je zřizovatelem 19 příspěvkových organizací z oblasti kultury, kterými jsou ve třinácti případech muzea a dále vždy po dvou galerie, památníky a speciální organizace. Z pozice zřizovatele ovlivňuje kraj příspěvkové organizace i tímto směrem. Právě ve zmíněné „Koncepci podpory profesionálních divadel“ je jedním z kritérií pro přidělení dotaci i zájezdová činnost.

Působí ve Vašem kraji významní podporovatelé a mecenáši kultury? Jestliže ano, věnuje jim kraj pozornost?

Dlouhodobě si obce a města ve Středočeském kraji uvědomují důležitost podpory kultury. Středočeský kraj se snaží takové aktivity v maximální míře podpořit. Získávání darů je spíše ojedinělé, avšak v posledním roce příspěvkové organizace z oblasti kultury takovou nabídku obdržely. Jsme velmi rádi za nabídky takových firem, jakými jsou Škoda auto, Mitsubishi Corp., Nadace ČEZ, Vápenka Čertovy schody a Českomoravský cement.

Před volbami je zpravidla čas rekapitulace, tak mi dovolte zeptat se, zda se Vám povedlo naplnit předvolební sliby pro oblast kultury? Mohl byste uvést ty, kterých si nejvíce považujete, vyjmenovat ty, které se odkládají a jaký důležitý máte připraven Vy či strana, kterou ve vedení kraje zastupujete, na období příští?

V minulém období nedošlo k poklesu prostředků určených pro kulturu. V napjatém rozpočtu Středočeského kraje se nám dařilo zachovat mírně zvyšující se podíl prostředků určených pro oblast kultury a památkové péče. Dařilo se nám čerpat prostředky ze SF EU, kdy vzniklo několik velmi zajímavých projektů. Zastavil se pokles dotace na výkon regionálních funkcí knihoven a bylo dosaženo jejího zvýšení. V tomto trendu bych chtěl i nadále pokračovat. 
Připravujeme šest projektů vhodných do výzev SF EU do nového programového období. Dva projekty „Centrální depozitář-zajištění efektivní ochrany , správy a zpřístupnění sbírkového fondu Muzea Českého krasu“ a „Odkaz T. G. Masaryka-100 let Československa - nová expozice prezentující  osobnost T. G. Masaryka v Muzeu T. G. Masaryka v Lánech a obohacení stávající expozice o interaktivní a multimediální prvky“ jsou již podány, jeden projekt „Centrální depozitář-zajištění efektivní ochrany, správy a zpřístupnění knihovního fondu Středočeské vědecké knihovny v Kladně“ je ve vysokém stádiu rozpracovanosti a před podáním a u třech projektů „Archeologická interaktivní expozice Stopami věků ve Středočeském muzeu Roztoky u Prahy“, „Rekonstrukce tvrze v Hradeníně - zřízení expozic a centrálního depozitáře Regionálního muzea v Kolíně“ a „Dostavba areálu Muzea lidových staveb v Kouřimi - fáze 2“ je již schválen projektový záměr. Celkem bychom rádi čerpali ze SF EU  463 mil Kč na uvedené projekty.  
Rád bych se dále věnoval otázce mezd pracovníků v kultuře. K reálnému zvýšení dlouhodobě zatím nedochází, a to v důsledku rozpočtových limitů Středočeského kraje, ale spíše se přesouvaly prostředky z nenárokových složek mzdy do nárokových. Reálná mzda mnohdy zůstala stejná nebo se zvýšila jen nepatrně. Jde mi o to, aby ministerstvo nejen vydalo vyhlášku, která zvýší tarifní plat, ale jako v ostatních rezortech přispělo účelově vázanými prostředky na mzdy pracovníků v kultuře. Většina zaměstnanců v kultuře má vysokoškolské vzdělání, ale jejich platové ohodnocení neodpovídá průměru mzdy v ČR.

Mohl byste, prosím, trochu nastínit, jak vidíte současnou českou kulturu obecně a Vaše představy o ideálním fungování kultury na krajské úrovni, zejména v souvislosti s jejím financováním?

Česká kultura vždy byla a věřím, že i zůstane na velmi vysoké úrovni. Jejím problémem je podfinancování – jak na úrovni investičních, tak i neinvestičních prostředků. Na úrovni Středočeského kraje se snažíme vytvořit jedno velké kulturní centrum v Kutné Hoře, kde jsme rekonstruovali Jezuitskou kolej a kde dnes sídlí GASK s pestrou škálou kulturních aktivit. Jedním z důležitých cílů podpory kultury je její propojování s cestovním ruchem a zvyšováním návštěvnosti jednotlivých míst v rámci našeho kraje.

Hejtmanovi Středočeského kraje Ing Miloši Peterovi děkujeme za odpovědi. 

Výstavu zahájí ve čtvrtek v 19 hodin kurátorka Martina Vítková. O hudební doprovod se postará Craig Denham a Vladimír Hájek.

V tomto složení vystavuje trojice mladých výtvarnic poprvé, ale každá z nich má za sebou řadu samostatných i skupinových výstav. Důvodem této výstavy je společné téma, tedy Nový Zéland, a předběžně plánují uspořádat ještě dvě reprízy této výstavy.

A proč si výtvarnice vybraly právě tento Zelený ostrov? „Důvody výběru destinace byly u každé z nás asi jiné. Mne osobně „zlákalo“ vyprávění a fotky kamaráda, který Nový Zéland navštívil. Kvůli této cestě jsem přerušila na rok studium na AVU,“ vysvětlila Zdenka Hušková.

„Dalo by se říct, že tato cesta napomohla k jejich formování, umělecké dospělosti, k nalezení sebe sama. Podivuhodná země protinožců nabízí mnoho přírodních krás - sopky, fjordy, mořské pláže, buš, deštné pralesy i polopouště, ledovce a hory, jezera, vodopády, termální oblasti, které navíc můžete zažívat zcela o samotě, téměř jako první lidé na zemi. Je to země, kde netrpělivost nemá smysl…,“ poznamenala kurátorka Martina Vítková a její slova potvrzuje i Zdenka Hušková: „Krajina Nového Zélandu ovlivnila už výběr tématu mé diplomové práce a na řadu let určila, jakým směrem se bude moje práce ubírat“.

Výstava Zelený ostrov potrvá do 2. října a zájemci si ji mohou prohlédnout v pracovní dny kromě pátku od 8.30 do 16 hodin a v neděli od 14 do 16 hodin.

Vystoupí: 
JÉ JÉ NEDUHA & EXTEMPORE, THE ROZLADĚN, KŘEČOVÝ ŽÍLY, WESSELE, ČOČKA, SARTAKTARAK, MÚMK, WALDEN, DIVADLO KULATÁ KOSTKA, NEVÝPAR KOVATJEZD, DIVADLO NAHOTA, ONDŘEJ FIBICH & IVAN PELÍŠEK, MARCELA ŠTĚDROVÁ, PRACH A BROKY, SERVÁC VÁNEK a další 

Průběžně aktualizovaný u události na FB:   
https://www.facebook.com/events/893278240801427/ 

Začátky programu v pátek od 17 hodin a v sobotu od 10 hodin. 

Parkování v areálu. Nocleh možný přímo ve stodole, případně ve stanech za budovou. 
Koupání, houbaření a jiné kratochvíle zajištěny. 

Vstupné na celý festival 250 Kč, jednotlivé dny 150 Kč. 

www.facebook.com/festivalrepice 
 

„O Kubíkovi jsme se dozvěděli díky kontaktům na charitativní organizaci Chci pomoci.cz. A také díky kapele Divokej Bill, která zde už podobnou akci v loňském roce též absolvovala. Doufáme, že Kubíkovi půjde co nejvyšší částka, bude se jednat o veškerý výnos z koncertu po uhrazení nezbytných nákladů,“ vysvětlila manažerka Tří sester Alena Rydvalová.
Kubíkovi zhruba před rokem a půl zjistili svalovou dystrofii. Jedná se o genetické vady, pro které je typické ochabování svalstva. V důsledku toho začnou svaly postupně ochabovat: nejprve ty kosterní, pak dýchací a nakonec i srdce. Jak postupuje degenerace, snižuje se i síla ve svalech. Jde o nevyléčitelnou nemoc, kterou způsobuje poškozený gen.
„V každé fázi nemoci bude Kubík potřebovat pomoc. Teď by mu určitě pomohl rehabilitační pobyt na posílení svalů a pohyblivost kloubů. Na to ale rodiče nemají peníze, kromě Kubíka mají ještě desetiletého syna Lukáše. Do budoucna budou určitě řešit problém s bydlením. Bydlí ve třetím patře bez výtahu a Kubík už teď nahoru po schodech nevyjde. Budou muset shánět bezbariérové bydlení. Samozřejmostí budou kompenzační pomůcky, aby byl co nejdéle samostatný, což je pro jeho psychiku důležité,“ uvedla na stránkách www.chci-pomoci.cz známá Kubíkových rodičů Marcela Albrechtová.

    Tři sestry, které si charitativní koncerty vybírají podle sympatií či osobních zkušenosti s problémem, se do Příbrami těší. „Máme tu už léta kamarády z hudební legendy E!E, která se čtvrtečního koncertu také účastní. Takže si tu společně i s dalšími hosty, kapelami Doctor P.P. a MZH, uděláme pěkný večírek,“ slíbila Alena Rydvalová.

Vstupné: děti 50,- Kč, dospělí 100,- Kč

POZOR ! Příchozí v kostýmu indiána nebo kovboje VSTUP ZDARMA !

tel. 608 125 444

kulturnicentrum@melnickevtelno.cz

http: //kckostel.melnickevtelno.cz

Den na to, tedy 3. 9. od 10 h bude v prostorách farní zahrady program opět pokračovat. Účastníci mohou například vidět pohádku Perníková chaloupka souboru TEArTR RAJDO, Pinocchiova dobrodružství divadla Fígl či Příběhy malé Lupitiny González známého pražského sdružení Loutky bez hranic. V průběhu dne se tvořivým ručkám otevřou dvě výtvarné dílny a den završí v 19 hodin v Malý mnich cafe promítání filmu Cesta do školy.

Ani letos nebude chybět Ludvíkova kavárna - občerstvení v podobě kávy, čaje a hlavně čerstvého jablečného závinu.

Hajánek je program, který se v knihovně koná pravidelně každou středu od 17 hodin. Jde o podvečerní čtení, které je zaměřené např. na obry, trpaslíky, vodníky, hudební nástroje apod. Zářijoví  středeční Hajánci se Zubejdou nabídnou napínavé čtení pro rodiny s menšími dětmi, plné pohádek a příběhů, v nichž se kouzlí, čaruje a zaklíná. Tentokrát to bude Malá čarodějnice od Ottfrieda Preusslera, Tři malé čarodějky od Georgie Adamsové a Emily Bolamové a Největší poklad od Arcadie Lobata. 

Další informace najdete v přiložené TZ a také zde: www.majovysvet.cz

V Sázavském klášteře jste vystupoval již několikrát. Vzpomenete si ještě na váš zdejší první koncert?

Já myslím, že to bylo asi před desíti lety na zahradě nad klášterem a pozvala mě skupina evangelíků z Prahy. To bylo první setkání s tímto úžasným místem.

Jak se vám klášter a jeho atmosféra líbí?

Jako dávná náboženská stavba má svá tajemství, kterých se už nikdy nedopátráme. Ani jejich stáří, dají se jen tušit a archeologové  potvrzují, že ta tušení mohou být správná. A i ten nedostavěný gotický chrám je jakousi básní úžasu a marnosti. Taková místa nejsou ani tak k turistickému obdivování, ale k zamyšlení, k zastavení se, k úleku z toho, kam nás život vede a jakou má hodnotu a jestli to, co získáme za jeho promarňování, má vůbec cenu.

Vystupujete v klášterech či na hradech často?

Ano, velmi zhusta a často ani nemám čas si to místo prohlédnout a prožít, proto se rád vracím. Teď už budu na Sázavě během posledních desíti let po čtvrté, a jsem za to velmi vděčen. Otevírá to duši i mysl.

V čem je to jiné než například v klubech? Přizpůsobujete tomu nějak repertoár?

V klubech hraju jen výjimečně ty posvátné balady ze Sušilovy sbírky a zase na těchto důstojných místech nehraju ty příliš veselé písně. Tady je příležitost s publikem sdílet něco podstatného, koncert se spíš blíží obřadu, kde si klademe hluboké otázky, na které se jindy ani moc nesoustředíme.

Vím, že pořád skládáte nové písničky. Liší se nějak váš přístup k tvorbě dnes a dříve?

Já myslím, že se liší, i když jsem to pořád jenom já. Dřív jsem nepsal žádné konkrétní politické písně, politika byla tehdy úplně všechno, samostatné myšlení bylo to největší politikum. Ale nepsal jsem ani krajinomalebné písně a hluboké milostné písně. Teď mám více svobody a volnosti, svět je otevřený, tak mám písně napsané v různých koutech Evropy i Asie. Mám sice méně publika, mladá generace díky mediím o mně neví, ale to už je daň za nezávislost. Já se té jednoduché popularitě a komerci vyhýbám, protože to deformuje a je to zbytečné.

Hrajete nové písně i na koncertech?

Nové písně hraju většinou v první půlce, aby lidé cítili, že pořád žiju, že nevlezli do starožitnictví. A zdá se, že nové písně Sudety, Sklenice vody, Tiran, Rozpité barvy nebo takové ty dětské mají silnou oslovovací schopnost, a v této souvislosti potom ty staré zní svěže a mnohé stále překvapivě aktuálně. Teď si prostě zažívám skutečně svobodný kumštýřský život.