Středočeský kraj

Den na to, tedy 3. 9. od 10 h bude v prostorách farní zahrady program opět pokračovat. Účastníci mohou například vidět pohádku Perníková chaloupka souboru TEArTR RAJDO, Pinocchiova dobrodružství divadla Fígl či Příběhy malé Lupitiny González známého pražského sdružení Loutky bez hranic. V průběhu dne se tvořivým ručkám otevřou dvě výtvarné dílny a den završí v 19 hodin v Malý mnich cafe promítání filmu Cesta do školy.

Ani letos nebude chybět Ludvíkova kavárna - občerstvení v podobě kávy, čaje a hlavně čerstvého jablečného závinu.

Hajánek je program, který se v knihovně koná pravidelně každou středu od 17 hodin. Jde o podvečerní čtení, které je zaměřené např. na obry, trpaslíky, vodníky, hudební nástroje apod. Zářijoví  středeční Hajánci se Zubejdou nabídnou napínavé čtení pro rodiny s menšími dětmi, plné pohádek a příběhů, v nichž se kouzlí, čaruje a zaklíná. Tentokrát to bude Malá čarodějnice od Ottfrieda Preusslera, Tři malé čarodějky od Georgie Adamsové a Emily Bolamové a Největší poklad od Arcadie Lobata. 

Další informace najdete v přiložené TZ a také zde: www.majovysvet.cz

V Sázavském klášteře jste vystupoval již několikrát. Vzpomenete si ještě na váš zdejší první koncert?

Já myslím, že to bylo asi před desíti lety na zahradě nad klášterem a pozvala mě skupina evangelíků z Prahy. To bylo první setkání s tímto úžasným místem.

Jak se vám klášter a jeho atmosféra líbí?

Jako dávná náboženská stavba má svá tajemství, kterých se už nikdy nedopátráme. Ani jejich stáří, dají se jen tušit a archeologové  potvrzují, že ta tušení mohou být správná. A i ten nedostavěný gotický chrám je jakousi básní úžasu a marnosti. Taková místa nejsou ani tak k turistickému obdivování, ale k zamyšlení, k zastavení se, k úleku z toho, kam nás život vede a jakou má hodnotu a jestli to, co získáme za jeho promarňování, má vůbec cenu.

Vystupujete v klášterech či na hradech často?

Ano, velmi zhusta a často ani nemám čas si to místo prohlédnout a prožít, proto se rád vracím. Teď už budu na Sázavě během posledních desíti let po čtvrté, a jsem za to velmi vděčen. Otevírá to duši i mysl.

V čem je to jiné než například v klubech? Přizpůsobujete tomu nějak repertoár?

V klubech hraju jen výjimečně ty posvátné balady ze Sušilovy sbírky a zase na těchto důstojných místech nehraju ty příliš veselé písně. Tady je příležitost s publikem sdílet něco podstatného, koncert se spíš blíží obřadu, kde si klademe hluboké otázky, na které se jindy ani moc nesoustředíme.

Vím, že pořád skládáte nové písničky. Liší se nějak váš přístup k tvorbě dnes a dříve?

Já myslím, že se liší, i když jsem to pořád jenom já. Dřív jsem nepsal žádné konkrétní politické písně, politika byla tehdy úplně všechno, samostatné myšlení bylo to největší politikum. Ale nepsal jsem ani krajinomalebné písně a hluboké milostné písně. Teď mám více svobody a volnosti, svět je otevřený, tak mám písně napsané v různých koutech Evropy i Asie. Mám sice méně publika, mladá generace díky mediím o mně neví, ale to už je daň za nezávislost. Já se té jednoduché popularitě a komerci vyhýbám, protože to deformuje a je to zbytečné.

Hrajete nové písně i na koncertech?

Nové písně hraju většinou v první půlce, aby lidé cítili, že pořád žiju, že nevlezli do starožitnictví. A zdá se, že nové písně Sudety, Sklenice vody, Tiran, Rozpité barvy nebo takové ty dětské mají silnou oslovovací schopnost, a v této souvislosti potom ty staré zní svěže a mnohé stále překvapivě aktuálně. Teď si prostě zažívám skutečně svobodný kumštýřský život.

„Letos malé i velké diváky zveme na vtipné Kejklířské divadlo Vojty Vrtka a Teátr Pavla Šmída. V loňském roce jsme pozvali divadelní společnost Koňmo, ve které Pavel Šmíd hraje. Bylo moc pěkné a zábavné. Jeho nové představení Pohádka z budíku je plné písniček a milého humoru, a je určené především malým dětem. Závěr odpoledne bude patřit Břehuly (Březničtí hudební lenoši). Je to volné uskupení fajn lidiček, kteří potěší diváky pohádkovými a lidovými písničkami,“ uvádí Petra Bartoníčková z odboru kultury březnické radnice.

    Organizátoři zvou divadla a divadélka různá, známá i méně známá, často dají na doporučení kamarádů a známých, jindy na osobní zkušenost. „Snažíme se o to, aby představení byla různorodá, aby zaujala všechny věkové skupiny a k tomu nějaký ten doprovodný program v podobě tržiště, výtvarných aktivit pro děti, ukázky drobných řemesel...,“ naznačuje dramaturgii Petra Bartoníčková.

    Konvent se již stal součástí březnického kulturního života a ožívá každým rokem více a více. V Galerii Ludvíka Kuby probíhají některé koncerty z cyklu Březnických hudebních večerů, přednášky o knihách, setkání se zajímavými osobnostmi, adventní a velikonoční akce. „Není toho tolik, ale vzhledem k velikosti města a nabídce, kterou má kastelán Robert Barták na zámku, je to snad dostačující. Vše je o domluvě a s kastelánem máme dobrou spolupráci,“ pochvaluje si pracovnice odboru kultury s tím, že plánů je hodně, ale vše závisí na podpoře města a dostatku finančních prostředků.

    Jinak budova nabízí stálou výstavu Kubových obrazů v galerii a první část letos otevřené expozice Loutkářství na Březnicku. Na jejím dokončení právě pracuje architekt Ondřej Kamenický a vše by mělo být hotové do konce roku. „V prvním patře severního křídla probíhají rozsáhlé opravy, také zde by měl být prostor pro muzejní expozice. S novým rokem plánujeme otevření nového infocentra, které by bylo v provozu celoročně. Předností bude bezbariérový vstup a možnost získání potřebných informací hned při vstupu do celého objektu,“ poznamenává Petra Bartoníčková.

Vstupné: děti a senioři 50,- Kč, dospělí 100,- Kč

tel. 608 125 444

kulturnicentrum@melnickevtelno.cz

http: //kckostel.melnickevtelno.cz

„Zájem o Netopýří noc, která se letos koná již potřinácté, je veliký a skladba návštěvníků různá. Některé tváře známe již z divadelních představení, ale přichází i spousta lidí, které zajímají netopýři a příroda obecně. V loňském roce dorazily zhruba tři stovky návštěvníků, což nás moc těší,“ uvedla týnecká kastelánka Magdalena Timplová.

V pátek bude opět připravena přírodovědná stezka, kde budou malé i starší děti plnit úkoly týkající se netopýrů. „Zároveň se lidé setkají s ochočenými trvale hendikepovanými netopýry, které si mohou i pohladit. A chybět nebude ani komentovaná návštěva domácí kolonie netopýrů velkých ve věži nebo vycházka k řece s ultrazvukovými detektory. Přednášku v letošním roce vystřídá promítání dokumentárního filmu Netopýři ve tmě, v němž zájemci uvidí unikátní záběry ze života i výzkumu netopýrů,“ vysvětlila Petra Schnitzerová z České společnosti pro ochranu netopýrů.

Ochotnický divadelní festival začíná v sobotu v areálu hradu ve 14 hodin. Návštěvníci se mohou těšit nejen na divadelní soubory, ale také na šermíře a bohatý doprovodný program. Ten nabídne dětský koutek, modelování, převlékárnu, malování, tvorbu z papíru, hry zručnosti nebo lukostřelbu.

„Jak již název napovídá, zveme ochotnické soubory ze širokého okolí. Přes den jsou představení věnována dětem, večer pak dospělým. Letos zde poprvé vystoupí soubor Zvonkohra z Diakonie s představením Dívka a démon, stálicí na naší scéně je naopak Lenka Hamajdová, která zahraje a zazpívá pohádku O malé čarodějnici Malče. Také letos se mohou malí i velcí diváci těšit na šermíře ze skupiny Equites,“ řekla Magdalena Timplová s tím, že večer vystoupí místní Divadlo Netopýr s hrou Soudné sestry.

Land art je ve své podstatě je odvětvím konceptuálního umění a jeho cílem je aktualizace vztahu člověka k přírodě a krajině tím, že do ni přímo zasahuje, čímž současně dochází k aranžování (instalaci) umělecké aktivity a produkce člověka přímo v přírodním prostoru. Jako takový je úzce spojen s přírodou, kde tak dochází k formování neobvyklého umění, které se vymyká všem tradicím.
V rámci festivalu se představí spousta inspirativních tuzemských i zahraničních umělců napříč uměleckým spektrem, kteří se tímto specifickým  druhem uměním ve své tvorbě inspirují. Mezi jinými například známý finská umělkyně Ritta Ikonen, Allan Siegel z Maďarska nebo polská mladá umělkyně Krystyna Motyka. Z našich umělců se budou prezentovat Tomáš Hrůza, Rudolf Samohejl nebo Jana Kasalová .
Prostor dostanou také různá hudební uskupení jako Loliny Loopy, pražské experimentální elektroakustické duo, Sólistické muzikantské duo JOHUŠ MATUŠ nebo šestičlenná formace s náklonností k elektronickým tanečním stylům Hard to Frame.   
Se svými příspěvky vystoupí také zajímaví přednášející  - Hana Seho, věnující se pedagogické činnosti na Fakultě architektury ČVUT, kde vede i vlastní ateliér a Jiří Sádlo, který pracuje v Botanickém ústavu AVČR, kde se zabývá procesy v bývalé (cca 11000 let zpátky) a i v současné krajině.

Více informací a odkazy :
http://www.trsy.cz/
https://www.facebook.com/events/135890483500285/
https://www.facebook.com/festivaltrsy/

V sobotu 10. 9. 2016 od 13 h proběhne program v Turistickém centru u rytíře Brtníka, čp. 40, vedle Obecního úřadu. Na začátku Vás přijde přivítat sám rytíř Brtník a pro prvních 10 malých návštěvníků má připraveno překvapení. Nejprve se s rytířem projdete po Stezce po obci, budete hledat písmenka do křížovky a v kostele Vás čeká poklad a komentovaná prohlídka.

Od 14 h vyzkoušíte v Turistickém centru různé činnosti života předků od dob Keltů přes středověk až po renesanci (např. (drcení obilí, hry, kvíz s názvy, horoskop, tresty, zbraně a zbroj, obléknete šaty, k době Karla IV. puzzle, kvízy císařské rodiny, císařská hra, psaní husím brkem nebo práce pregéře).

V 15,00 hod. navazuje komentovaná Stezka rytíře Rubína po historických místech okolo obce s 5 zastaveními a úkoly. Nakonec všichni získají malé odměny!

Během programu nebo po programu můžete navštívit věž bývalé tvrze.

Tak přijďte poznat historická místa a pobavit se do podhůří Železných hor!

Historicky první Skleněný poklad vznikl v červenci 2014 pod rukama amerického skláře Janusze Pozniaka v nově zapálené pánvové peci František. Během dvoutýdenního kurzu Foukání skla, který zde vedl, vytvořil dílo Geometrický pár a daroval ho Centru sklářského umění. Tímto gestem započal novou tradici. Skleněný poklad se ještě téhož roku rozšířil o díla z rukou českých sklářských špiček. Martin Janecký během prosincové demonstrace benátských technik pro veřejnost vytvořil sérii číší a Jiří Šuhájek to v huti František přímo roztočil. Vlivem odstředivé síly a rozfoukáním skleněných nálepů se zrodil Křišťálový pták.

Od roku 2015 Centrum sklářského umění pravidelně zve vybrané sklářské výtvarníky a představuje různé sklářské techniky široké veřejnosti v rámci akce Skleněné léto. Pozvání přijal sklář Ondřej Strnadel, jehož tvorba je charakteristická minimálním až puristickým tvaroslovím s velkým citem pro detail. Což přímo dokazují jeho ručně foukané talíře. Naopak americký sklář Rob Stern je ve své tvorbě více hravý a skládá svou vázu z jednotlivých ručně tvarovaných skleněných fragmentů ve tvaru listu. Autorský rukopis se nedá odepřít ani skláři Jiřímu Pačinkovi, který v huti František vytvořil skleněnou bustu Ďábla.

Důležitým mezníkem v rozšíření Skleněných pokladů se stala akce Glass Lab Session. Tzv. Skleněná laboratoř byla zaměřená na využití industriálně vyráběného skla, přeneseného do uměleckých artefaktů, skleněných soch, instalací či designu. Centrum sklářského umění v listopadu 2015 pozvalo deset mladých výtvarníků a 4 studenty z celé Evropy, aby zde týden tvořili a experimentovali se skleněnými polotovary.

Nejmladší Skleněné poklady jsou průběžně realizovány během letošního, již tradičního, Skleněného léta a řadí se mezi ně objekty a vázy Ondřeje Novotného, váza nizozemského skláře Christiaana D. Maase či benátská číše Martina Štefánka.

Po ukončení výstavy 13. října 2016 proběhne ve stejný den od 19 hodin komentovaná prohlídka výstavy a benefiční aukce všech vystavených děl. Výtěžek z aukce bude věnován na podporu vzdělávacích aktivit dětí a mládeže realizovaných v Centru sklářského umění Huť František v Sázavě. Část výtěžku půjde též na podporu dětí ze sázavského Dětského domova.

Partnery výstavy i aukce jsou Nadace Josefa Viewegha sklářská huť František, DOROTHEUM spol. s.r.o., Novoměstská radnice Praha a Uměleckoprůmyslové museum v Praze.

Huť František je unikátní technickou památkou prezentující vývoj sklářského umění a řemesla v České republice. Nechal ji postavit v roce 1882 Josef Kavalier a dal jí jméno po svém otci. Po vybudování nových provozů skláren a nových výrobních hal v Sázavě ale její význam klesal a pomalu chátrala. V roce 2010 byla zapsána na seznam kulturního dědictví ČR. Její záchranu si vzala za své Nadace Josefa Viewegha Sklářská huť František. Rekonstruovala ji nákladem přes 130 milionů korun s pomocí dotace z Integrovaného operačního programu a otevřela v ní dne 7. června 2014 Centrum sklářského umění. Je v něm k vidění mimo jiné část unikátní sbírky moderního skla vytvořené sklářskými výtvarníky na Mezinárodních sklářských sympoziích IGS v Novém Boru v letech 1982 až 2006. Centrum též nabízí vzdělávací programy pro školy, rezidenční a tvůrčí pobyty pro studenty, začínající umělce, odborníky i širokou veřejnost. Centrum sklářského umění provozuje obecně prospěšná společnost Cesty skla.

Zastoupení autoři: Janusz Pozniak, Rob Stern, Pavel Kopřiva st., Ondřej Novotný, Maria Koshenkova, Martin Janecký, Zdeněk Lhotský, Ondřej Strnadel, Christiaan D. Maas, Martin Štefánek, Jiří Pačinek, Lukáš Novák, Jiří Šuhájek, Petr Novotný, Vicky Higginson, Jakub Petr, Irena Czepcová, Vendulka Prchalová, Tomáš Kamenec, Verena Schatz, Claudia Vitari, Jaromír Rybák, Vladimír Klein a další.

• Výstava a benefiční aukce ateliérového skla

• Termín výstavy: 29. 9. – 13. 10. 2016

  Místo konání výstavy: historický Mázhauz Novoměstské radnice, Karlovo nám. 1/23,  Praha 2

  Otevírací doba: út – ne 10:00 – 18:00, vstup zdarma přes nádvoří

  Termín aukce: 13. 10. 2016 od 19:00 hodin

          Místo konání aukce: Velký sál Novoměstské radnice, Karlovo nám. 1/23,  Praha 2

          Vstupné na aukci: s pozvánkou vstup volný, pro veřejnost 50 Kč

Festival Na kopečku je přehlídkou hudebních skupin, divadelních sdružení, šermířských a tanečních vystoupení, který podporuje účast především regionálních interpretů, ale pravidelně hostí i zvučná jména. 
Určitě vás zaujme všeobecně sdílená pohodová atmosféra, za níž snad stojí i vědomí toho, že prostřednictvím zakoupení vstupenky přispívá každý na dobrou věc. Vybrané finanční prostředky totiž putují vždy na zlepšení života zdejších pacientů, ať už ve formě financování dalších kulturních akcí pro pacienty, nebo na nákup materiálu pro terapeutické dílny, jež jsou důležitou složkou léčby. 
Ostatně výrobky z dílen bývají oblíbeným, mnohdy až trofejním předmětem v kapsách či taškách nadšených návštěvníků všech věkových kategorií. 

Letošní ročník rozšiřuje nabídku především dětským účastníkům, pro které připravujeme interaktivní hry, skákací atrakce po celý den zdarma jsou už samozřejmostí, pohádky taky. Starším může přijít vhod nácvik základních relaxačních technik, ukázky první pomoci. 

 Kontakt: 
   tým organizátorů akce Psychiatrická nemocnice Kosmonosy 
   www.pnkosmonosy.cz 
   veronika.kotkova@pnkosmonosy.cz 
   tel. 326 715 722 

ZDROJ